Jen dvě procenta zdravotních sester jsou muži

Přestože většinu personálu ve zdravotnictví tvoří ženy, většinu vedoucích pozic zastávají muži. Například z 52 ředitelů nemocnic jsou ženy jen dvě. Stejně tak ve vědecké radě ministerstva zdravotnictví, kterou si nyní vybral ministr Jan Blatný, jsou ze 30 odborníků jen tři ženy.

Podle Fóra 50 %, které se zabývá rovností žen a mužů, není překvapivé, že zdravotnictví kopíruje různé genderové asymetrie a stereotypy, které jsou charakteristické pro celou českou společnost. Tyto nerovnosti jsou pak během pandemie ještě palčivější.

Jen dvě procenta zdravotních sester jsou mužiJen dvě procenta zdravotních sester jsou mužiJen dvě procenta zdravotních sester jsou mužiJen dvě procenta zdravotních sester jsou muži

Muži zastávají vedoucí pozice, přestože zdravotnictví je dlouhodobě feminizovaný obor. Poslední dostupné statistiky portálu Evropa v datech z roku 2019 hovoří o 220 tisících ženách a jen 62 tisících mužích v tomto odvětví.

„Obecně platí, že nevyváženost v týmu neumožňuje vidět problémy z různých úhlů pohledu. Naopak je dokázáno, že smíšené týmy jsou efektivnější a inovativnější,“ podotýká Veronika Šprincová z Fóra 50 %.

Kolektivy mužů se replikují, aspekt žen chybí

Podle socioložky Marie Pospíšilové ze Sociologického ústavu Akademie věd, která se zabývá zdravotnictvím, hrají roli již existující mužské kolektivy a struktury. 

„Ty se, dalo by se říci, replikují. Muži si vybírají osoby podobných charakteristik do významných funkcí, roli hrají kontakty, které muži získávají na neformálních setkáních, kam ženy často kvůli pečovatelským povinnostem nemohou,“ přiblížila. 

Ženy také trpí kvůli mnohdy malé flexibilitě úvazků při návratu, takže často nastupují po rodičovské dovolené na méně náročné pozice či začínají od nuly.

Zkušenost žen = lepší podmínky pro další ženy

Jak Šprincová podotýká, muži a ženy v naší společnosti stále mají odlišnou životní zkušenost zejména z toho důvodu, že na ženách stále z velké části leží odpovědnost za děti a domácnost. „Nedostatek žen ve vedoucích pozicích ve zdravotnictví, a to i s ohledem na jejich zastoupení mezi lékaři a lékařkami, je dlouhodobě neřešený problém,“ uvádí.

Pokud se rodina rozhoduje, kdo zůstane s dětmi doma, když jsou zavřené školy, dá se důraz na důležitější funkci či vyšší příjem. A ten mají muži v Česku průměrně o 20,1 procenta vyšší oproti ženám, čímž se řadíme k nejhorším zemím v Evropské unii. 

„Jsou to tedy muži, kteří budou ve zdravotnictví častěji zůstávat v pracovním procesu. Ženy budou častěji zůstávat doma. A tím se problém dále replikuje,“ uvádí Pospíšilová.

Kdyby byly ve vedení ženy, jejich prožitá zkušenost s péčí o děti, kterou také musely ve svém životě řešit, by jim mohla pomoct také podle lékařky Terezy Rádl, která je sama matkou malých dětí.

„Na druhou stranu já jsem se vždycky setkala se vstřícným přístupem, moji šéfové byli tátové od rodin, kteří si vzpomněli, jaké to bylo mít děti, a vyšli mi vstříc. Ale to už je hodně o pracovišti, které si vybírám,“ popsala s tím, že u ní to fungovalo lépe, než si myslela.

Rodina, nebo pacienti?

Jak však Rádl podotýká, většina absolventů medicíny jsou ženy a průměrný věk prvorodičky je 29 let. „Zdravotnictví do jisté míry stojí na neatestovaných lékařích, kteří jsou ochotni být v práci dlouho a nemají svoje ambulance. A to budou dominantně ženy. Toto bude dobíhat a řešení se bude muset najít,“ míní.

Problémy, které nyní pandemie koronaviru zvýraznila, jsou však dlouhodobé. Například když se zavřel první stupeň základních škol, hrozil podle Pospíšilové českému zdravotnictví a intenzivní péči nedostatek zdravotních sester, jelikož jsou to primárně ony, kdo musí doma pečovat o děti. A nepečují jen o ně – ženy na sebe často berou také péči o nemocné členy domácnosti.

Jak Pospíšilová podotýká, zdravotnická povolání jsou navíc specifická jasným časovým rozvrhem, tedy nutností být na pracovišti v určitý čas, který se mnohdy neslučuje s časem fungování institucí zajišťujících péči. „Mnohdy tak zdravotnice využívají pomoc příbuzných. Jenže obojí se v době pandemie stává problematické,“ uvedla.

Nevyužitý potenciál matek na rodičovské

V matkách na rodičovské dovolené vidí potenciál například spolek Mladých lékařů. 

„V matkách malých dětí je velká pracovní síla, rezerva, která by i nyní za pandemie šla vytěžit, kdyby se jim pro to vytvořily podmínky a splnil specifický požadavek, který tato skupina má,“ popsala Tereza Rádl.

Tyto pracovnice můžou například chodit očkovat. „Když jim pomůže stát nebo veřejnost a přispěje na hlídání dětí, tuhle rezervu může využít,“ míní. 

Podle Fóra 50 procent stále narážíme na problém feminizovaného zdravotnictví, nedostatku aktivního otcovství a také rozdílu v odměňování žen a mužů.

Nejvyrovnanější jsou počty mezi lékaři a lékařkami, kde ženy tvoří 55 procent a muži 45. Nejvíce žen je však dlouhodobě mezi zdravotními sestrami a porodními asistentkami. Tam mělo Česko v roce 2017 téměř 87 tisíc žen a jen lehce přes 2 tisíce mužů.

Profese sestry je totiž nejvíce spojené s genderovým stereotypem ženy-pečovatelky. S tím souvisí také nízké platové ohodnocení i nižší atraktivita pro muže. Společně s časovou náročností jsou toto největší důvody, proč sestry odchází ze své profese.

Sestry jsou přitom kritickým personálem. Zvlášť se tato skutečnost obnažila během pandemie koronaviru. Sestry nyní shání takřka všechny nemocnice napříč Českou republikou. A jejich nedostatek je i ve světě.

Lékař: Už nejde jen o platy, hroutí se dosud fungující zdravotní systém

Jak to bylo a mělo být s platy ve zdravotnictví? Ve slibech politiků i jejich náhlých zvratech zapadl hlavní fakt: platy a mzdy nenarostly tolik, jak bylo po protestech ve zdravotnictví před několika lety dohodnuto. Nechali jsme se ukolébat, tvrdí lékař a odborář Martin Engel.

Jen dvě procenta zdravotních sester jsou muži

Vláda Andreje Babiše sice štědře rozdává některým skupinám voličů, jako jsou třeba důchodci, rozjela poněkud nelogické a kritizované programy, jako je jízdné zdarma, ale vůči zdravotníkům a lékařům je poněkud skoupá. Nedodržela ani dohodnutý slib o plošném navýšení jejich platů.

Ten zdravotníkům dala už Sobotkova vláda, ve které seděl i Andrej Babiš. Podle tohoto závazku měly platy ve zdravotnictví plošně narůstat o deset procent. Poté, co se vlády ujalo ANO, původně i Andrej Babiš sliboval, že na slibu se nic nemění. Ale změnilo. 

Ekonomika šlape jako nikdy, ale zdravotnictví ostrouhalo

Platy vzrostly jen vybraným skupinám – zdravotním sestrám ve směnných provozech a mladým lékařům. Vláda se tak zjevně snaží zastavit jejich exodus do zahraničí nebo mimo obor.

Nic to ale nemění na faktu, že zdravotníci a lékaři ve výsledku ostrouhali. V době největší konjunktury ekonomiky, kterou Česko kdy zažilo, jim vláda dohodnuté příjmy v podstatě seškrtala.

Více například v článku Spor o platy? Debaty skončily, přišel čas protestů, říká vyjednavač lékařů.

Jak v následujícím textu píše předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel, nejlépe patrné je to na platech starších, zkušených a kvalifikovaných lékařů. Těm vláda přidala pouhá dvě procenta. „Dvě procenta nepokryjí ani inflaci,“ komentuje to v měsíčníku České lékařské komory Tempus medicorum lékař a odborář Martin Engel.

Podle něj ale zdaleka nejde jen o platy. „Jde o to, že se zjevně hroutí dosud fungující zdravotní systém. Chtěli bychom, až se sami staneme pacienty, aby nám byla poskytnuta alespoň taková úroveň zdravotní péče, kterou jsme sami poskytovali…“

Martin Engel: Platy v nemocnicích. Stále stejná písnička, ale letos v jiné tónině 

Stejně jako v posledních letech se i na počátku roku 2019 vyjednává v českých nemocnicích o mzdách na příští rok. Ale letos jsou pravidla nastavena jinak. 

Asi jsme se nechali ukolébat rutinou, jaká byla v minulých letech. Na základě předchozí dohody se zdravotnickými odbory vláda vždy k 1.

lednu zvýšila platové tarify o dohodnuté procento a s tímto navýšením víceméně počítala i úhradová vyhláška na příslušný rok.

V příspěvkových organizacích platy stouply automaticky a začalo někdy krátké, někdy delší dohadování o tom, jak bude toto zvýšení provedeno v obchodních společnostech. Ve většině případů i nemocnice – obchodní společnosti mzdy navýšily.

Premiér nedodržel slib

V roce 2019 je ale situace jiná. Ještě v květnu 2018 předseda vlády dal veřejný slib, že navýšení platů o 10 %, dohodnuté s předchozí vládou, bude provedeno. O necelý měsíc později ale bylo vše jinak. 

Ministr zdravotnictví si pochvaluje, že poprvé došlo k dohodě o úhradách mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče. Že ale tato dohoda nepokrývá zvyšování platů o slíbených 10 % pro všechny nemocniční zaměstnance, o tom se cudně pomlčelo. Přece jen představa nemocnic bez personálu, hroutících se jako dominové kostky, asi sehrála své.

Navýšení platů sice proběhlo, ale tentokrát bylo velmi důsledně uplatněno „divide et impera“: sestrám 7 % do tarifů + navýšení příplatků za směnnost (pozor, tady jen některým), mladým lékařům 7 % do tarifů a kvalifikovaným pouhá 2 %. Dvě procenta nepokryjí ani inflaci.

Je to plivnutí do tváře kvalifikovaným lékařům, kteří udržují nemocnice v chodu a na jejichž bedrech leží i příprava mladých lékařů.

Je to také poprvé, kdy byl nárůst platů diferencován v rámci jedné profesní skupiny. Opakovaná prohlášení ministra o nutnosti odstranit „rovnostářství“ nelze brát vážně.

Budete mít zájem:  Nemáte dostatek peněz na nákup respirátorů? Kde hledat pomoc

To by přece musel protestovat, když se „rovnostářsky“ zvyšoval plat i jemu a ostatním politikům.

Nemocnice s takovým zvýšením platů sester nepočítaly

Jako vyslovená drzost pak působí ministrovo prohlášení k nemocnicím, že peněz dostaly navýšeno dost, tudíž jim nic nebrání zvyšovat platy lékařů nad rámec vládního nařízení. Pokud je nám známo, ve velké většině nemocnic po dohodě o úhradách nepočítali s takovým navyšováním sesterských platů (které je ale nepochybně zcela namístě) a vládní nařízení je nepříjemně překvapilo.

O to více, že nařízení vlády vyšlo nadvakrát, a to až 23. 11. a 28. 12. 2018. Ekonomickým náměstkům asi vstávaly po Novém roce vlasy na hlavě hrůzou. Ale co naplat, snad jen připomenout známý Havlíčkův epigram o chození na led s pány.

Přidáno možná nedostanou ani všechny sestry

Nyní to vypadá tak, že státní příspěvkové organizace navýšily tarifní platy podle vládního nařízení a sestrám byly přiznány příplatky v maximální míře, tak jak si to přál pan ministr.

O navýšení platů kvalifikovaných lékařů nad povinná dvě procenta však zřejmě ve velké většině nemocnic nedojde. Jak se budou vyvíjet mzdy v obchodních společnostech, zatím ve velké většině případů není vůbec jasné.

Je možné, že v některých akciových společnostech nedostanou slíbené navýšení ani sestry.

Je zvláštní, že i když byly parametry pro rok 2019 známy mnohem dříve než pro léta minulá, opět se ministerstvu podařilo situaci v nemocnicích zkomplikovat. Důležitější než konstatování faktu je však otázka, proč Ministerstvo zdravotnictví postupovalo právě takto.

Je snad záměrem místo potřebné stabilizace naopak personální devastaci dokončit, aby mohlo dojít k nekontrolovatelnému zániku některých nemocnic či jejich privatizaci? Za LOK-SČL budeme tuto situaci obezřetně sledovat a nastíněný vývoj se budeme snažit překazit.

Zdravotnictví (nemocniční zvláště) z našeho pohledu je veřejnou službou a tou také musí zůstat.

Sami jednou budeme pacienty…

Platové podmínky jsou důležité a jsou také hodně veřejně probírané. Zdaleka ale nejde jen o platy. Jde o to, že se zjevně hroutí dosud fungující zdravotní systém. Chtěli bychom, až se sami staneme pacienty, aby nám byla poskytnuta alespoň taková úroveň zdravotní péče, kterou jsme sami poskytovali.

Poskytování nepřetržité zdravotní péče začíná být pro řadu nemocničních lékařů i sester již neúnosné. Porušování zákonných předpisů se již stalo normou, a přestože na toto LOK již upozorňuje mnoho let, nevidíme žádnou snahu o nápravu situace.

Jde tedy někomu z politiků vůbec o zdraví samotných lékařů?

MUDr. Martin Engel, předseda LOK-SČL

Muži coby zdravotní sestry: Kdysi vládli oboru, dnes nad ním „ohrnují nos“

Mužů na pozicích zdravotních setrech je jako šafránu. V historii přitom v tomto oboru dominovali. Momentálně se z něj ale stává vysoce feminizované povolání. Například v roce 2007 jich bylo celosvětově mezi registrovanými sestrami necelých jedenáct procent. Podle prezidentky České asociace zdravotních sester to může být i důsledek genderových rolí a stereotypů. 

V současné době pracují v českých zdravotnických zařízeních necelé dva tisíce mužů na pozicích zdravotních sester. Zdravotnictví tak patří mezi výrazně feminizovaný obor.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pracovalo v roce 2013 v rezortu zdravotnictví bez ohledu na zřizovatele celkem 250 233 zaměstnanců. Celé čtyři pětiny tvořily ženy.

Mezi všeobecnými sestrami a porodními asistentkami, kterých bylo přes 83 tisíc, tvořily dokonce více než 97 %. 

Nedostatek mužů na těchto pozicích může být důsledkem genderových rolí a stereotypů. „I v Čechách panuje názor, že všeobecná sestra je ryze ženské povolání.

Ve srovnání s mužem vnímá společnost ženu jako více empatickou, s pečovatelskými sklony a vyšší mírou altruismu.

Naopak mužům jsou přisuzovány vlastnosti jako bojovnost, agresivita a podobně,“ uvedla prezidentka České asociace sester (ČAS) Martina Šochmanová. 

Před devíti lety tvořili muži jen 10 % „sestřiček“

Podle ní je potřeba tyto nastavené předsudky odbourat.

„Chtěli bychom mužům věnovat stejný prostor jako ženám, připomínat jejich roli v historii světového ošetřovatelství a celkově zatraktivnit sesterské povolání vykonávané muži, aby jich do oboru mířilo více,“ upozorňuje Šochmanová. S nedostatkem mužů v oboru se ale nepotýká jen Česká republika. Například v roce 2007 tvořili muži pouze 10,7 % mezi registrovanými sestrami na celém světě. 

Například kanadská vláda otevřela pro muže v oboru zdravotní sestra nové ošetřovatelské programy, které mají za úkol jich přilákat co nejvyšší množství.

V USA zase vznikla organizace pro muže v ošetřovatelství, která má jejich práci dostávat do většího povědomí veřejnosti a poukazovat na jejich význam. Nazývá se Americké shromáždění pro muže v ošetřovatelství (AAMN) a mimo jiné mužům nabízí vzdělávací stipendia, uděluje každoroční ceny jednotlivým pracovníkům, zdravotnickým školám a fakultám nebo zdravotnickým pracovištím.

Nedostatek mužů je zapříčiněn i nedostatečným finančním ohodnocením

„Příčinou nedostatku mužů v našem oboru je podle mého názoru jednak nedostatečné finanční ohodnocení, psychická náročnost naší práce, velká zodpovědnost, přesčasy a práce na směny, která člověku naruší přirozený biorytmus,“ míní všeobecná sestra a předseda Přípravného výboru komory nelékařských zdravotnických pracovníků Tomáš Komínek.

Na druhou stranu je ale podle něj tato práce velmi fyzicky náročná a je při ní potřeba velká síla například při manipulaci s pacienty. Své uplatnění tak muži v oboru určitě naleznou.

„Navíc se dnes i rozšířily kompetence a činnosti, které mohou vykonávat.

Práce všeobecné sestry již není pouze o ošetřování imobilního pacienta, ale jedná se o mnohem kvalifikovanější práci, mnohdy s moderní přístrojovou technikou,“ upřesňuje Komínek. 

Dle jeho názoru je povolání zdravotní sestry hlavně posláním, byť to může znít jakkoliv jako klišé. „Faktem zůstává, že prozatím v českém zdravotnictví stále pracují lidé, které tato práce baví a naplňuje. Otázkou je, jak dlouho ještě,“ uzavřel Komínek. 

Podařilo se zastavit úbytek zdravotních sester, řekl Vojtěch. Letos si průměrně vydělají o 4 tisíce víc

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko Praha lékař Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR nemocnice mzda platy platy lékařů zdravotní sestra

Rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou u jiných zřizovatelů bude až 7000 korun. Data o odměnách zdravotníků v nemocnicích v pátek zveřejnil ÚZIS. Vyplývá z nich také, že se zastavil úbytek zdravotních sester v nemocnicích.

„Podařilo se nám zastavit dosavadní kontinuální úbytek všeobecných sester a porodních asistentek v nemocnicích. Počet lékařů stabilně roste. Současné řady lékařů navíc za pár let doplní také absolventi ročníků lékařských fakult, jejichž kapacitu jsme navýšili o 15 procent,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Rok 2019 byl podle ÚZIS prvním rokem od roku 2012, kdy se zvýšil počet úvazků sester v akutní lůžkové péči. Nyní je jich více než 48 tisíc, pořád ale zhruba o 1900 méně než v roce 2010. Čtyři roky po sobě rostou i kapacity v dlouhodobé a následné péči. Asi o dvě procenta přibylo i lékařů.

Rozdíl státních a soukromých nemocnic

Průměrná mzda v ČR byla v roce 2019 podle dat Českého statistického úřadu 34 125 korun. Sestry v lůžkové péči pobíraly průměrně 43 865 korun, tedy její 1,29násobek. Plat lékaře byl loni v průměru 82 333 korun, tedy zhruba 2,4krát vyšší.

Koronavirus se na výši platů zatím nepromítl. Průměrná mzda meziročně vzrostla o pět procent

Číst článek

Odbory kritizují významný rozdíl mezi výdělkem lékařů a sester ve státních nemocnicích, které se musí řídit platovými tabulkami, a smluvními mzdami v nemocnicích měst, krajů nebo soukromých. Požadují, aby byly pro zdravotníky platové tabulky jednotné. U zdravotních sester letos bude rozdíl dosahovat až 7000 korun měsíčně. Například u lékařů ale loni mzdy rostly rychleji než platy.

ÚZIS upozorňuje také na velký podíl přesčasové práce zdravotníků. Základní tarif u lékařů v akutní péči tvoří 49 procent platu a 58 procent mzdy. U zdravotních sester jde o 56 procent platu a 66 procent mzdy.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Zdravotní bratři: Síla i přístup se hodí. Proč jich je tak málo? | Žena.cz

Honza na tom oddělení, kde dlouho ležel můj muž, zářil jako sluníčko. Všude byl, každého povzbudil, všem rád pomohl. Jediný problém, který všem způsobil, byly rozpaky nad tím, jak ho oslovovat. 

Termín zdravotní bratr oficiálně neexistuje, ale v hovorové češtině se vžil. Pro muže vykonávající profesi všeobecné sestry se v České republice užívá stejný termín, tj. všeobecná sestra a zákon umožňuje používat i pojem všeobecný ošetřovatel.

Budete mít zájem:  Revma: bez včasné léčby do 10 let v invaliditě

Už antičtí Řekové…

Zatímco Florence Nightingaleová či Virginie Hendersonová jsou ve světě ošetřovatelství známými osobnostmi, o mužích v rolích zdravotních sester se toho příliš neví. Ačkoli dnes jsou oproti ženám v menšině, vždy tomu tak nebylo.

Naopak, v roli ošetřovatelů v historii dominovali právě oni. Ve starověkém Řecku byli muži pro tuto profesi školeni pod vedením Hippokrata.

V Indii v roce 250 před letopočtem byla založena první formální škola ošetřovatelství jen pro muže. Pouze muži byli totiž považováni za dostatečně „čisté“ pro tuto práci.

V antickém Římě se zpočátku o nemocné starali muži a ženy společně, ale po vzniku vojenských nemocnic přešla péče o pacienty výhradně do mužské kompetence. 

Tak tomu bylo i ve středověku, kdy se zakládaly rytířské řády a takzvaná ošetřovatelská bratrstva, jejichž posláním byla i starost o nemocné v nově vznikajících špitálech. V 19. století jako ošetřovatel působil i slavný americký básník Walt Whitman, který v době války Severu proti Jihu pečoval o tisíce raněných a nemocných. Od té doby se ale ošetřování stávalo stále víc záležitostí žen.  

Holkám se bratři líbí

Doby, kdy v ošetřovatelství převažovali muži nad ženami, se již pravděpodobně nevrátí. Ale jak ukazují dějiny, své oprávněné místo si v této oblasti našli. V současné době pracuje v českých zdravotnických zařízeních přibližně 1858 mužů na pozici všeobecných sester. 

Honza z motolské nemocnice, který mě na úvahu nad zdravotními bratry přivedl, se chtěl, jak sám říká, vyrovnat mámě – všeobecné sestře.

„Chvíli jsem uvažoval i nad medicínou, ale pak jsem si řekl, že než o jednoho špatného doktora víc, budu radši užitečný jinak.

Viděl jsem a pořád vidím, že jsou situace, kdy se při ošetřování mužská ruka i mužský přístup hodí,“ vysvětluje. I na oddělení se to projevuje pozitivně.

S trochou ostychu se ptám, jak na jeho povolání reagují při seznamování dívky. Ostych je zbytečný. „Obdivují to,“ říká Honza přesvědčivě. 

Dnešní muž v roli všeobecné sestry

Obecně patří zdravotnictví mezi výrazně feminizované obory. Podle statistiky pracovaly roce 2013 ve zdravotnictví čtyři pětiny žen, a mezi všeobecnými sestrami a porodními asistentkami tvořily ženy celých 97,8 procent. Nedostatek mužů – všeobecných sester – může být částečně výsledkem genderových rolí a stereotypů.

I v Čechách panuje názor, že všeobecná sestra je ryze ženské povolání. Ve srovnání s mužem vnímá společnost ženu jako více empatickou, s pečovatelskými sklony a vyšší mírou altruismu. Naopak mužům jsou přisuzovány vlastnosti jako bojovnost, agresivita apod.

Zapomeňte na stereotypy

„Je potřeba tyto nastavené předsudky odbourávat. Chtěli bychom mužům věnovat stejný prostor jako ženám, připomínat jejich roli v historii světového ošetřovatelství a celkově zatraktivnit sesterské povolání vykonávané muži, aby jich do oboru mířilo více,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester (ČAS).

Příčinou nedostatku mužů v tomto oboru je jednak nedostatečné finanční ohodnocení, psychická náročnost práce, velká zodpovědnost, přesčasy a práce na směny, která člověku naruší přirozený biorytmus.

„Na druhou stranu jde mnohdy o fyzicky velmi náročné povolání, při němž je zapotřebí velká síla, např. při manipulaci s pacienty.

Své uplatnění v oboru proto muži určitě naleznou,“ říká Tomáš Komínek, všeobecná sestra a předseda Přípravného výboru komory nelékařských zdravotnických pracovníků.

Časy se mění

Navíc se dnes i rozšířily kompetence a činnosti, které mohou muži v roli sester vykonávat. Už nejde jen o ošetřování, ale o mnohem kvalifikovanější práci, mnohdy s moderní přístrojovou technikou.

„A v neposlední řadě je povolání všeobecné sestry posláním, jakkoli to může znít jako klišé. Faktem zůstává, že prozatím v českém zdravotnictví stále pracují lidé, které tato práce baví a naplňuje.

Otázkou je, jak dlouho ještě,“ pokračuje Tomáš Komínek..

Řešením nedostatku mužů v oboru se zabývá například i Kanada či USA. Kanadská vláda například otevřela nové ošetřovatelské programy, které mají za úkol přilákat do oboru více mužů. V USA zase vznikla speciální organizace pro muže –  Americké shromáždění pro muže v ošetřovatelství a mimo jiné mužům nabízí vzdělávací stipendia.

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Živě: Novotný končí v ODS: Je uražený? Proč odchází? Chce kandidovat za jinou stranu? | Video: Martin Veselovský, Daniela Drtinová

V Česku je nakažených zhruba 60 zdravotníků, jedna sestra zemřela

Koronavirus ve zdravotnictví

NOVÉ

Echo24,  vdr 30. března 2020

Úmrtí zdravotní sestry oznámila v neděli Thomayerova nemocnice prostřednictvím svého tiskového mluvčího. Podle něj zemřela doma. Další podrobnosti nemocnice neuvedla s tím, že si to nepřeje rodina zesnulé.

Thomayerova nemocnice ve středu zveřejnila, že se na její klinice geriatrie a následné péče nakazilo 13 seniorů, jeden z nich zemřel. Ředitel nemocnice Zdeněk Beneš v pátek řekl, že celkem se na oddělení nakazilo 25 pacientů a dvě sestry, podle něj byly v dobrém stavu a bez teploty.

Už dříve se nakazily dvě sestry na sousedící plicní klinice, které ošetřovaly pacienta přijatého s podezřením na zápal plic. Nemoc COVID-19 se u něj později prokázala a byl přeložen do Všeobecné fakultní nemocnice, protože byl v kritickém stavu potřeboval přístroj na mimotělní okysličování krve.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) koncem týdne řekl, že situaci v krčské nemocnici prověří pražská hygiena.

Jednalo se o první oznámenou smrt pracovníka ze zdravotnictví, který podlehl koronaviru. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je aktuálně nakaženo zhruba šest desítek zdravotníků.

„Teď nevím čísla k dnešnímu ráno, protože jsem seděl na těch zasedáních, ale jsou to skutečně počty, které jsou třeba na úrovni šesti desítek. To znamená, těch osob, které se nějakým způsobem nakazily, je poměrně velké číslo, to ale neznamená, že se nakazily ve zdravotnictví.

Tam velká část z nich se nakazila v běžném komunitním přenosu nebo v zahraničí,“ řekl Prymula v České televizi.

Foto:

Echo24

Přiznal ale, že se někteří zdravotníci nakazili přímo při ošetřování nemocných Covid-19. „Máme už i poměrně vysoké počty lidí, kteří se nakazili ve zdravotnických zařízeních.

Intenzivně se snažíme apelovat na to, aby lidé postupovali při sundávání těch pomůcek v souladu s instruktážním videem, protože ty dvě sestřičky, které se nakazily tímto agresivním virem, tak byly v situaci, kdy měly kompletní protektivní vybavení na úrovni tři a přesto došlo k nákaze.

Je to popsáno i z jiných zemí světa, že pokud se neopatrně svlékáme, tak se dostane ten virus na naši pokožku a potom se může přes sliznici dostat do těla a nakazit nás,“ dodal Roman Prymula.

Počet nakažených novým typem koronaviru v Česku k pondělnímu ránu stoupl na 2829. Za neděli jich přibylo 160, což je nejméně za šest dní. Denní přírůstek tak klesl pod deset procent. Vyléčených zůstává 11 lidí. S nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, zemřelo 16 lidí. Počet úmrtí se během neděle zvýšil o pět. 

Čtěte také: 17 českých obětí koronaviru, země eviduje 2837 případů

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme Ostatní online zpravodajství   

7:45 Vláda by dnes měla schválit žádost o prodloužení nouzového stavu

Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě předloží materiál týkající se prodloužení nouzového stavu. Kabinet by měl formálně schválit, že požádá Poslaneckou sněmovnu o to, aby nouzový stav trval do 25. května.

V současnosti platí do 30. dubna. Všichni členové kabinetu podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s prodloužením nouzového stavu souhlasí.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vláda o to Sněmovnu požádá už v pátek.

PÁTEK 24. DUBNA

22:20 Vojtěch kvůli verdiktu soudu o opatřeních MZd neodstoupí

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) neuvažuje o rezignaci kvůli dnešnímu rozhodnutí soudu zrušit čtyři opatření jeho úřadu, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby.

Novinářům po jednání vlády řekl, že opatření byla klíčová pro zvládnutí pandemie v ČR. K rezignaci vybízeli Vojtěcha někteří opoziční politici.

Kabinet opatření přijal znovu jako krizová opatření vlády podle krizového zákona, na což měl čas do pondělí.

22:10 Lidé budou od pátku opět moci cestovat do zahraničí

Lidé budou moci od pátku opět cestovat do zahraničí díky uvolnění zákazu volného pohybu osob. Týká se to i dovolených. Při návratu do vlasti se lidé budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, nebo budou muset jít do dvoutýdenní karantény. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

22:05 Pro seniory musí kraje nově zajistit 10 lůžek na 100.000 obyvatel

Kraje budou muset nově zajistit pro seniory s nemocí covid-19 pouze deset volných lůžek na 100.000 obyvatel. Dosud to bylo 60 lůžek. Hejtmanům vadilo to, že opatření je plošné a nerespektuje podle nich reálné potřeby jednotlivých krajů.

22:04 Ministerstvo zdravotnictví ukončí centrální nákupy

Ministerstvo zdravotnictví ukončí k 30. dubnu centrální nákupy ochranných pomůcek potřebných kvůli epidemii koronaviru. Zásoby má vytvořené na dva měsíce, což hodnotí jako dostatečné. „Pominula krizová fáze, která byla,“ uvedl Vojtěch. Ze zásob na dva měsíce bude podle něj úřad nadále zavážet nemocnice.

22:00 Vláda od pondělí umožní otevřít vysoké školy pro všechny ročníky

Od příštího pondělí se otevřou vysoké školy pro všechny studenty. Od tohoto pondělí byly vysoké školy otevřené v omezené míře pro aktivity studentů v posledním ročníku studia. Mělo to znamenat možnost konat individuální konzultace či zkoušky, včetně státnic a rigorózních zkoušek.

21:55 Lázně mohou zase přijímat pacienty do péče

Lázně mohou začít za určitých podmínek přijímat pacienty do léčebně-rehabilitační péče. Podle představitelů lázní ani po ukončení mimořádných opatření nezačnou lázně fungovat ze dne na den. Na vládu, premiéra i ministerstva se obrátila se žádostí o pomoc lázeňská města, provozovatelé lázní i Karlovarský kraj.

Budete mít zájem:  Roušky a brýle. Jak to udělat, aby se skla nemlžila?

21:40 Vláda přijala krizové opatření, které ruší omezení volného pohybu osob

„Domníváme se, že situace v ČR je již z epidemiologického hlediska taková, že opatření můžeme rozvolnit,“ uvedl k tomu Vojtěch. Krizové opatření nabývá účinnosti od zítřejšího dne. Vláda také rozšířila možný počet osob, které mohou pobývá na jednom místě na 10.

21:20 Ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí soudu kasační stížnost

„Respektujeme rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle něj i soud konstatoval, že není předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet.

„Z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné.

Je otázka, jaká je reálná pravomoc ministerstva zdravotnictví, na kterém je zodpovědnost za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie,“ poznamenal ministr.

21:10 Pendleři budou moci přes hranice denně s testem jednou za 14 dnů

Pendleři, na které se nevztahují současné výjimky, budou moci přes hranice za prací denně, když si každých 14 dní zajistí test na koronavirus, nejlépe přes zaměstnavatele. Týká se to pracovníků, kteří dosud museli zůstávat za hranicemi déle a pak je čekala karanténa. Výjimky pro pracovníky ve zdravotních a sociálních službách zůstanou zachovány.

20:50 Sportovní akce budou možné už od 25. května

Konání sportovních akcí v omezeném počtu osob bude možné už od 25. května. Původní plán počítal s pořádáním sportovních akcí až od 8. června a s omezením na nejvýše 50 zúčastněných osob.

Po změně harmonogramu vláda teprve rozhodne o tom, jaký bude od 25. května maximální možný počet osob při sportovních, ale také kulturních a společenských akcích.

Teoreticky je tedy možný už od tohoto termínu restart fotbalové ligy, který byl po předchozím rozhodnutí vlády možný nejdříve 8. června.

20:30 Ve studii nákazy covid-19 se dnes nechalo otestovat 3251 lidí

Ve studii ke zjištění výskytu nákazy covid-19 v populaci se dnes nechalo otestovat 3251 lidí. V Praze to bylo 1445 lidí, Brně 1262 a v Litoměřicích 544 osob.

Vyplývá to z informací na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Lidé čekali ve frontách dluhé hodiny, vznikaly mezi nimi i konflikty, zejména mezi seniory.

Zájem organizátory studie překvapil, dnešní kapacity se vyčerpaly už krátce po otevření. Celkem je v plánu otestovat 27.000 lidí.

20:20 Koronavirová krize si podle Macrona žádá investice 10 procent HDP

Evropská unie musí na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pět až deseti procent výkonu své ekonomiky. Po videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie to podle agentury Reuters prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že Evropa nemá budoucnost, pokud se nedokáže shodnout na reakci na nynější výjimečnou situaci.

19:40 Koronavirus si v USA podle Reuters vyžádal 48.000 obětí

Ve Spojených státech dosud zemřelo na komplikace s nákazou koronavirem už 48.000 lidí. Uvedla to agentura Reuters, podle které si v USA nemoc covid-19 vyžádá v průměru 2000 obětí denně. Bilance Reuters eviduje v USA takřka 850.000 nakažených. Americká Univerzita Johnse Hopkinse, která rovněž celosvětově sleduje nákazu koronavirem, eviduje v USA 844.000 infikovaných, z nichž 47.000 zemřelo.

18:40 Od 25. května se otevřou celé restaurace, hotely, divadla, hrady a zámky

Budou však platit přesně definované hygienické podmínky, uvedl Havlíček. Ty budou platit také pro konání svateb s větším množstvím osob.

18:35 Od 11. května se otevřou restaurace se zahrádkou, kadeřnictví, salony a muzea

18:30 Od 27. dubna se otevřou prodejny do 2500 metrů, knihovny, autoškoly, posilovny

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámil uvolňování opatření v rámci uzavření některých služeb. Od příštího pondělí se tak otevřou prodejny do 2500 metrů, pokud mají samostatný vchod, dále knihovny, autoškoly, posilovny, botanické a zoologické zahrady mimo uzavřených pavilonů. Lidé budou moci také navštívit bohoslužby do 15 osob.

18:15 Itálie hlásí menší nárůst nakažených, úmrtí přibylo 464

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo dalších 2646 případů nákazy koronavirem, což je méně, než byl denní nárůst oznámený ve středu (3370). Úmrtí s covid-19 dnes v Itálii přibylo 464, ve středu to bylo 437. Dosud se v Itálii potvrdilo celkem 189.973 případů nákazy koronavirem, z toho 25.549 lidí zemřelo a 57.576 se uzdravilo.

17:30 Dnes přibylo zatím 6 případů koronaviru, vyléčených je 2152

V Česku bylo od půlnoci do dnešního večera potvrzeno jen šest případů nákazy novým koronavirem, celkem jich ministerstvo zdravotnictví eviduje od vypuknutí epidemie 7138. Definitivní čísla zveřejní ve čtvrtek ráno.

Pokud by se údaje výrazně nezměnily, byl by to nejnižší denní nárůst od 9. března, kdy laboratoře oznámily také jen šest infikovaných.

Lidí vyléčených z covid-19 přibylo od středečního večera 163 na 2152, počet zemřelých stoupl o dva na 210.

16:30 Nájemné bude možné dlužit do července a splatit do konce roku

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou moci platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

16:20 Schodek rozpočtu se zvýší na 300 mld.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, kterým se zvyšuje letošní schodek státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení schodku jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní se zvýšil o dalších 100 miliard korun.

16:10 Zeman podepsal zákon povolující vyšší strukturální schodky

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Odpůrci z řad sněmovní opozice ji naopak pokládají za zbytečnou, stejně se vyjádřila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

16:05 Firmy v pronájmu mají odklad splacení nájmu kvůli koronaviru

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

16:00 Švýcarská ekonomika kvůli koronaviru klesne nejvíce za 45 let

Švýcarská ekonomika letos kvůli dopadům pandemie způsobené šířením koronaviru zřejmě klesne o 6,7 procenta. To bude nejhlubší propad od roku 1975, kdy švýcarské hospodářství prudce oslabilo v důsledku šokového vývoje cen ropy. Vyplývá to z nového odhadu švýcarské vlády.

15:45 Lídři EU jednají o penězích na oživení ekonomik, postoje se různí

„Motorem oživení bude nový Marshallův plán, bezprecedentní investiční počin, který bude mířit tam, kde jej bude nejvíc potřeba,“ uvedl před začátkem jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Na konci dnešního už čtvrtého videosummitu od počátku krize by prý rád měl jasnější představu o tom, co státy EU od fondu očekávají.

15:00 Británii začínají na lidech testovat vakcínu proti koronaviru

Vědci z Oxfordské univerzity dnes začínají na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají přitom, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nepravděpodobný.

14:25 Vojtěch: Budeme hledat řešení, jak vyhovět soudu

V reakci na soudní zrušení čtyř opatření omezujících volný pohyb, služby a maloobchod ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) uvedl, že ministerstvo zdravotnictví bude hledat řešení, jak vyhovět soudu a současně zachovat opatření, která jsou klíčová pro omezení šíření epidemie.

Diskusi považuje za právní, řeší jen formu přijatých opatření.

„Budeme hledat takové řešení, abychom vyhověli soudu, a současně jsme zachovali opatření, která jsou z epidemiologického hlediska klíčová pro zamezení šíření epidemie, a nadále jsme pokračovali v jejich postupném uvolňování dle nastíněného plánu,“ uvedl ministr.

13:50 Většina potvrzeně nemocných Rakušanů se vyléčila

Počet případů nákazy koronavirem v Rakousku dnes přesáhl hranici 15.000. Jen 2786 z těchto lidí je přitom aktuálně nemocných. Mezitím se totiž 11.694 lidí viru zbavilo.

Ve Švýcarsku, které je s 8,5 milionu obyvatel s Rakouskem srovnatelně lidnaté, je nakažených dohromady 28.496. Zatímco v Rakousku dosud zemřelo 522 lidí s nemocí covid-19, v západnější alpské zemi jich je už 1268.

V obou zemích počet nových případů klesá.

13:25 Vláda zmrazila ceny nájemného

Po dobu trvání mimořádných opatření v souvislosti s pandemií koronaviru nebude možné zvyšovat nájemné z bytů. Příslušné nařízení dnes schválila vláda. Cenové moratorium na nájemné bude automaticky ukončeno ke dni, kdy budou zrušena mimořádná opatření. Vláda jej případně může ukončit i dříve, pokud to uzná za vhodné.

13:05 Zeman: Soud na sebe bere odpovědnost za zrušení opatření

Soud dnešním zrušením čtyř opatření ministerstva zdravotnictví ke koronaviru na sebe podle prezidenta Miloše Zemana bere veškerou odpovědnost za dopady na životy, zdraví či hospodářství České republiky. Reakci prezidenta tlumořil mluvčí Jiří Ovčáček.

„Soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky,“ reagoval na rozhodnutí soudu podle Ovčáčka prezident.

Zeman přijatá opatření proti pandemii opakovaně podpořil.

13:02 STAN mají dost podpisů na návrh zrušit zákaz cestování

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector