How to survive media covid?
tabloid press covid
- Face mask – #WearAFuckingMask – DIY
- ale předpokládám, že min. 1/3 všech zpráv jsou zprávy bulvárního charakteru
- Nakažené koronavirem počítáme špatně, je to účelová prezentace, varuje primářka Adámková
- Nesledování sociálních sítí, které velmi často vedou k depresím
Rozhodně nelze tento virus podceňovat jak se bránit proti závalu či lavině (i bulvárních zpráv) zpráv o Covid19
jak prospívá/neprospívá tato mediální lavina? Jakou můžeme použít proti mediálnímu korona-virusu roušku? Co oslabuje náš imunitní systém?
dlouhodobější Stres, strach, deprese, úzkosti, málo pohybu … mohou oslabovat náš imunitní systém
ale dá se s tím něco dělat?
do tohoto nástřelu inspirací budu vkládat aktualizace:
+ nezapomeňte kouknout až dolů Co mohu udělat třeba pro lepší nebo silnější imunitu?
Jak mohu zodpovědněji svůj organismus připravit na různou virózu tedy ASI i na koronavirovou?
Co mohu udělat pro lepší průběh různé virózy? MOHU opravdu Povzbudit svoji IMUNITU, tedy pokud to potřebuje 🙂 Co může mít pozitivní vliv na naši imunitu?
Nekoukat na TV déle jak 1-2-3-4 hodiny za den (pro kazdeho je vhodna jina max davka) V TV nesledovat zprávy každý den a nebo vůbec
V TV nesledovat přehnaně naivní či polo-pravdivé pořady (mohou pusobit podobne depresivne jako socialni site)
Jakýkoliv každodenní pohyb, který trvá 20-30 minut a při kterém se začnete Mírně potit
Různé koníčky Dodělání věcí na které jsem neměl čas … … … Rozumná výživa ale nevěřte kde jaké fámě či polopravdě! což je asi většina věcí co zachytíte :(( Internet půst
TV půst
Mobil půst DIY práce
Ruční práce
Pomoc lidem kolem sebe …
Procházky … … …
Odpuštění, nelpění na … Pokus o narovnání poškozených vztahů …
Práce na zahrádce …
Máme čas – Zkusit změnit některé zlo-zvyky… ?
Omezení (kouříte max 1/3) nebo ukončení kouření cigaret… pomůže vám pokud onemocníte
Často se možná někam ženeme jako osel, prý často ani nevíme kam
- zdroj
- Mysleme především na starší, nemocné, opuštěné, kteří jsou nečekaně delší dobu asi ještě více samy
- a věřte že se o ně velmi rádi podělí! pokud nemají tuto možnost připadají si totiž asi často nepotřební
Zastavení nám může v životě velmi napomoci Zjištění co nepotřebuji nebo naopak co pro mne má vysokou hodnotu Takto prožité následující týdny? měsíce? mohou být pro všechny nakonec nemalým přínosem
pokud ale mají telefon, internet … pokud telefon nemají, tak jim ho pořiďte. Můžete se od nich učit různé věci
co např. můžete společně dělat i v izolaci:
společně něco tvořit, péct dle jejich receptů, vyšívat, naučit se od nich háčkovat, dělat krajku … vězte že se o to s vámi velmi rádi podělí a vy s nimi prožijete něco neopakovatelného! Můžete s nimi hrát také třeba různé hry po telefonu jako třeba lodě, člověče nezlob se … … … šachy …
Rizikové skupiny obyvatel budou asi muset žít cca min.? rok v izolaci což může být velký nápor na psychiku, fyzickou kondici …
Vývoj kvalitních spolehlivých léků a vakcíny může trvat déle než rok (doufejme, že ne roky) V rozvojových zemích ale lidé zápasí dennodenně se skutečnou chudobou, nemají často ani pitnou vodu, základní lékařskou péči …
China Expands Media Influence Abroad
- Zdroj grafiky: Koronavirus ve světle historických pandemií. Největší škody utrpí průmysl
- Aby jste se nedostali do velkého stresu:
- Jak postupovat, když mám příznaky nemoci COVID-19?
- ale i na případ, pokud by došlo k přetížení různé infrastruktury
buďte připraveni např. na:
hranice (nové hranice mohou vzniknout na různých místech – karanténa) telefonní sítě elektrická síť balack-out
např. co uděláte s mrazákem, poteče vám voda, budete mít jak splachovat … ?
Mrazák lze například mnohem lépe nouzově izolovat … … … ale i tak asi 2-3-5-7 dní nevydrží
příklady větších výpadků v usa?:
- List of major power outages
-
Bát se či nebát koronaviru
-
Koronavirus u vás doma: Jak správně dezinfikovat v domácnosti?
- Když je stresu až moc
Ve větších městech by mohlo dojít k rabování
máte plán co byste udělali v takovém případě?
Koronavirus: jak s dětmi doma situaci zvládnout?
Finský tatínek dcerce názorně vysvětlil, proč je dobré mýt si ruce
Kvůli koronaviru není třeba panikařit
Mediální panika způsobená rozšířením koronaviru v Evropě je neúměrná nebezpečí, které virus představuje. Odborníci vyzývají ke klidu, skutečná situace není tak vážná, jak se může z médií zdát.
28.02.2020 | Autor: Hadrbolec Marek
Úmrtnost je minimální
Aktuálním celospolečenským tématem, který se dotýká také cestování, je v posledních dnech vir s označením COVID-19. Tomuto onemocnění v současnosti předchází mediální panika, kterou ještě umocnilo rozšíření tohoto viru v Itálii a dalších evropských zemích na začátku tohoto týdne.
Ačkoliv nelze zpochybňovat, že virus COVID-19 je nebezpečný a může být smrtící, jsou současné reakce médií a některých skupin lidí přemrštěné.
Například podle oficiálních údajů Světově zdravotnické organizace WHO je průběh nemoci způsobené tímto virem u 81 % pacientů klidný a podobá se například slabší chřipce.
Pouze u 5 % pacientů má nemoc vážný průběh.
Ohroženou skupinou jsou zejména starší lidé a lidé s oslabenou imunitou. Ani u nich však není panika na místě. Úmrtnost viru se podle WHO pohybuje průměrně v hodnotách kolem 1 %. To se příliš neliší od běžné chřipky. Tuto skutečnost potvrzují i čeští lékaři a odborníci.
Podle lékaře Jana Vojáčka je šance, že dítě nebo dospělý člověk zemře na koronavirus, prakticky nulová. Tuto hodnotu ještě snižuje zatím stále velmi nízká pravděpodobnost onemocnění. I proto on a další lékaři a odborníci vyzývají ke klidu. Panika podle nich není na místě.
Dodržujte základní hygienické návyky
Nejlepší obranou proti koronaviru je klid a dodržování hygienických návyků. „Lidi neblbněte, myjte si ruce, jezte ovoce a zeleninu a nenechte se vystrašit,“ píše biochemik Jan Konvalinka, který zkoumání virů zasvětil svou kariéru.
Ke klidu vyzývá také Světová zdravotnická organizace. Odborníci z této organizace chápou, že lidé mohou být znepokojeni a dávají několik doporučení, jak se před případnou nákazou bránit a snížit riziko nakažení.
- Myjte si častěji ruce a používejte při tom mýdlo, ideálně i dezinfekci.
- Pokud kašlete nebo kýcháte, dávejte si ruku před ústa.
- Vyhýbejte se tělesnému kontaktu s lidmi, kteří se cítí být nemocní.
- Pokud se necítíte zdraví, zůstaňte doma.
- Vyhýbejte se velkým skupinám osob.
- Dodržujte odstup od ostatních.
- Nedotýkejte se obličeje, zejména nosu, úst a očí nemytýma rukama.
- Noste roušky nebo jiné ochranné alternativy.
- Používejte jednorázové kapesníky.
- Dodržujte zdravý životní styl – dostatek spánku, pitný režim, pravidelný pohyb, zdravou stravu a vitamíny apod.
Rušit dovolenou je zbytečné
V CK Metal chápeme, že jsou někteří lidé i pod vlivem médií, která o koronaviru referují, vystrašení. Pokud se ale vyhnete přímo oblastem zasaženým koronavirem, není třeba se přílišně obávat a rušit tak například dlouho dopředu domluvené zájezdy.
Potvrzuje to také epidemiolog Rastislav Maďar. „Vyhnul bych se blízkosti izolovaných oblastí a nešel bych na hromadné akce typu fotbalového zápasu. Důvod nejet na běžný turistický pobyt nevidím,“ sdělil Maďar.
Obzvláště to platí při zájezdech, na které se lidé přepravují vlastní dopravou nebo autobusy. V takovém případě se totiž, na rozdíl od cestování letadlem, vyhnete na letištích cestujícím z celého světa a riziko onemocnění snížíte na opravdové minimum.
Vzhledem k predikcím WHO a dalších zdravotnických organizací, které usilovně pracují na tom, aby dostaly koronavirus pod kontrolu, není nutné panikařit a měnit cestovatelské plány ani v případech zájezdů, které se mají uskutečnit za pár týdnů nebo měsíců.
Zrušení vysněné letní dovolené kvůli obavám z koronaviru může být úplně zbytečné, a to i v případě, že se jedná o země, ve kterých se již onemocnění objevilo. „Léto je ještě daleko a situace se mění z týdne na týden. Letní dovolenou bych teď nerušil. V případě, že se situace zhorší, je na to ještě dostatek času,“ dodal Maďar.
Situaci bedlivě sledujeme
V CK Metal situaci ohledně koronaviru neustále sledujeme a přijímáme novinky z důvěryhodných zdrojů, jakými jsou například Ministerstvo zahraničních věcí, evropská asociace ECTAA nebo Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. V případě nových informací, které by mohly ovlivnit naši práci, jsme připraveni reagovat a budeme vás o veškerých změnách spojených s tímto aktuálním tématem informovat.
Pokud i nadále máte obavu z koronaviru, Státní zdravotnický ústav zřídil informační telefonickou linku, kam se můžete obrátit. Infolinka je k dispozici denně od 9 do 21 hodin na telefonním čísle: +420 724 810 106.
Chtěli bychom vás ujistit, že jsme tu pro vás. Proto se v případě dotazů můžete obrátit na naše referentky na telefonním čísle +420 547 385 464 nebo na e-mailu [email protected]
Nejaktuálnější informace: – Vyjádření CK Metal – Vláda České republiky – Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Ministerstvo zdravotnictví ČR – Státní zdravotní ústav – Ministerstvo zdravotnictví Itálie – Světová zdravotnická organizace
Média zbytečně šíří paniku, chybí ucelené informace o koronaviru, říká psycholog
Stává se svět stále horším místem k životu? Podle zpráv v médiích, z nichž je většina negativních, to tak vypadá. Příběhy o válkách, terorismu, ekologické krizi a různých nemocích nás zahlcují každý den, přestože s většinou z nich nemáme žádnou šanci nic udělat.
Stále více výzkumů naznačuje, že dáváme automaticky větší pozornost negativnímu obsahu před pozitivním. Strach, který v nás ale tyto zprávy vyvolávají, však nemusí být jen hybnou silou. „Když je strachu moc a jsme jím zahlceni, naše racionální rozhodování se tlumí a máme tendenci jednat spíš instinktivně.
To se nám možná hodilo v době, kdy jsme žili v divočině a třeba na nás útočilo nějaké zvíře nebo se rozvodnila řeka, začal hořet les.
Ale v dnešní složité době, kdy se můžeme bát tolika různých věcí, které jsou poměrně komplikované, mohou být naopak instinktivní reakce vyvolané strachem dost zavádějící,“ upozorňuje psycholog Jan Kulhánek.
Jan je mimo jiné autorem článků o manipulaci strachem či aktuálního komentáře o tom, že panika je horší než koronavirus.
Proto jsem se rozhodla, že se ho jako odborníka vyptám, jak to s tím strachem vlastně je, podle čeho máme poznat, že média či politici informují férově a nesnaží se nás pomocí strachu do něčeho dotlačit, a zeptala jsem se i na to, co radí svým pacientům, když se mu svěří s obavami z koronaviru.
V poslední době se na nás valí obrovské množství informací, které v nás mohou vyvolávat strach i proto, že se nás přímo dotýkají. Ať už to byla sucha, klimatická změna, teď koronavirus… Co si myslíte o způsobu, jakým média a politici tyto zprávy podávají?
U koronaviru mám zatím pocit, že se v tomto ohledu chovají politici celkem zodpovědně, tedy v tom smyslu, že jejich cílem není vzbudit ještě větší paniku.
To ale samozřejmě neznamená, že v tomto ohledu nevznikne dříve či později nějaká aféra, na které si začnou média i politici honit body, tedy sledovanost, zájem a přízeň voličů.
Třeba podobně, jako to bylo už u jiných témat, například u uprchlíků…
Jak má člověk poznat, že má někdo snahu ho takto ovlivňovat?
Manipulace strachem v politice se děje tak, že politik posílí pocit strachu veřejnosti z něčeho a potom nabídne nějakou jednoduchou cestu, jak z toho ven. Příklad: „Uzavřeme hranice a ono to bude fungovat.
Podívejte, jak se o vás hezky staráme.“ Je ale třeba si přiznat, že na složitý problém jednoduché řešení neexistuje.
Jenže tím, jak jsou lidé vystrašení a fungují jen na pudové bázi, přestávají být schopni toto kriticky vyhodnotit.
A co média? Jejich povinností je koneckonců informovat…
U médií to funguje trochu jinak. Jak víme, jejich příjmy se odvíjí podle toho, kolik lidí je čte nebo sleduje. To je ostatně vidět třeba na zprávách, že se tam často řeší právě věci, které přitáhnou pozornost, různé katastrofy, autonehody… A to je také způsob, jak se strachem lidí pracují.
Média nemají strašit ani uklidňovat, ale pokud možno uceleně informovat.
Co se týká médií veřejnoprávních, která jsou hrazená jinak než z reklam a sledovanosti, ty by to samozřejmě dělat nemusely.
Ale ohledně koronaviru si myslím, že to právě v zájmu informování veřejnosti mimoděk dělají de facto také.
Když to trochu přeženu, od rána do večera nám jen servírují zprávy o tom, kde je zase nový nakažený a jak se provádí nové testy, což je podle mého názoru samo o sobě dost nešikovné.
Ano, lidé informováni být mají, aby měli představu, co se děje. Ale přece jen, všeho moc škodí. Je ostatně vědecky dokázáno, že čím více se o nějaké věci mluví, tím větší strach z ní máme. Pak už jsme jen kousek od davové paniky, vykupování obchodů a podobně.
I když si člověk snaží zachovat odstup, je někdy poměrně těžké nenechat se strhnout…
Samozřejmě, znám to i z vlastní zkušenosti. Když pak vidíte ty prázdné regály, řeknete si: Tak to se tedy opravdu asi děje něco strašidelného. Neměl bych také reagovat? To je první, co vás napadne. Nebo když potom jedete autobusem a vidíte tam dva lidi s rouškou, které jsou navíc prý jako ochrana před koronavirem k ničemu, je to divné.
I přes tu spoustu informací o šíření viru mi tu chybí nějaká ucelená mediální kampaň s přehlednými informacemi o tom, co je koronavirus, jak je to s ním v porovnání s běžnou chřipkou, jaké jsou příznaky a co dělat, když onemocním.
Přestože tyto informace samozřejmě existují, myslím, že se podávají příliš kuse a rozhodně to nemá potřebný dopad. Myslím, že takovou kampaň by měl řídit stát a podporovat její šíření i do soukromých médií.
Média jednoduše nemají strašit ani uklidňovat, ale pokud možno uceleně informovat.
Jak se strach z koronaviru bude podle vás vyvíjet v čase?
Víte, každý zdroj strachu funguje jen po určitou dobu, v závislosti na tom, jak moc se přiživuje. Ale dříve či později se mozek unaví, přestane vylučovat stresové hormony a pak spíš následuje únava a klid. Tento fakt se používá nejen při léčbě fobií, ale je vidět i v reálném světě.
Klinický psycholog, psychoterapeut, poradce, lektor a supervizor. Specializuje se na léčbu poruch příjmu potravy, psychoterapii duševních poruch a poruch osobnosti, práci s dospívajícími dětmi. Provozuje psychologické centrum Psychoterapie Anděl.
Vezměte si, jak velké emoce vyvolávali uprchlíci. A dnes tu máme situaci, kdy Turci vyhrožují, že budou do Evropy pouštět uprchlíky ve velkém. Ta zpráva proběhne, ale nové písně o tom, že s uprchlíky opravdu nechceme nic mít, už zdaleka tolik nevznikají.
Chodí k vám do poradny v současnosti lidé, kteří mají z koronaviru, ekologické krize a podobných věcí úzkosti?
Ano, i když mají většinou jiné hlavní téma, často teď třeba právě koronavirus otevírají. Zrovna včera jsme se bavili s kolegy na obědě, že každý z nás má během dne minimálně jednoho klienta, který tohle téma a obavy z něj zmíní.
Co těm lidem radíte?
Stejně jako u všech ostatních věcí, které mají panický charakter, se jim snažíme pomoci udělat si odstup. Neříkáme jim, že je koronavirus nesmysl, ale ptáme se jich, jaký by to pro ně byl pocit, kdyby omezili sledování zpráv o jeho šíření.
Jak už jsem říkal, míra úzkosti je přímo odvislá od času, který člověk tráví sledováním zpráv na dané téma. Takže jde o to, aby si to lidé naučili nějak dávkovat. Jedině tak se jim podaří zachovat si racionální uvažování a chladnou hlavu.
foto: Michaela Cásková, zdroj: Psychoterapie Anděl
Komentář: Koronavirus a nákupní panika. Nahlížíme pod pokličku apokalypsy
Poloprázdné regály s těstovinami, snímek ze supermarketu v Ústí nad Labem z 27. února.
Lidi, chovejte se rozumně! No jo… ale co to „rozumně“ vlastně znamená?
Manželka mi napsala, že bude dělat houskové knedlíky a ať koupím mouku. Dvě kila. „Nebo radši tři,“ přišlo vzápětí ve druhé SMS.
Rázně jsem se ohradil. Koupím jen dvě, to musí stačit. Většinou jsem poslušný muž, ale tentokrát jsem se vzepřel. Nechtěl jsem vypadat jako člověk, který podlehl panice a pořizuje zásoby pro případ virové apokalypsy. Dvě mouky jsou z mého pohledu ještě OK, tři by mě už diskreditovaly. Minimálně v mých vlastních očích.
V liberální městské bublině je ke skupování luštěnin či těstovin nejběžnější povýšeně blazeovaný postoj. Panika je zbytečná a dělají ji „ti druzí“, lidé, kteří jsou nějakým způsobem jednodušší, pravděpodobně méně chytří a vzdělaní.
„Správným“ postojem je zajít do Lidlu či Alberta jen proto, abych vyfotografoval poloprázdné regály a doplnil to nějakým vtipným komentářem. Případně se pochlubil, kolik mám pro případ karantény připraveno beden vína, lahví whisky či doutníků v humidoru.
Je to tak správně? Chtěli bychom věřit, že ne. Ale kéž by to bylo tak jednoduché.
Jsem z generace, kterou v době vyrůstání v sedmdesátých a osmdesátých letech vystresoval strach z atomové války, živený komunistickou propagandou a pravidelnými školními cvičeními s plynovými maskami.
Mám v sobě hrůzu z apokalypsy, samozřejmě přikrmenou i patřičnými hollywoodskými a jinými filmy. Takže vím, co rozhoduje ve chvíli, kdy civilizace skončí a pošmournou krajinou se potulují tlupy těch, kteří nemají co ztratit, zatímco poslední „spořádaní občané“ jsou zabarikádovaní v domech. Co rozhoduje? Právě počet konzerv. A také nábojů, samozřejmě, aby ten film byl zábavnější.
Ano, vím i to, že nejsympatičtějšími postavami jsou v těchto filmech ti, kteří apokalypsu vítají s pobaveným úsměvem a cynickými poznámkami, pokud možno se zapáleným doutníkem a sklenkou alkoholu. Ale pravda je rovněž to, že tyhle postavy do happy endu (nebo ve výjimečných případech do špatného konce) nikdy nevydrží.
Současné obavy z koronaviru jsou trošku odlišné. I když je toho hodně, co o novém viru vědci nevědí, nasvědčuje vše tomu, že sám o sobě není až tak nebezpečný. Nebudí takovou tu děsivou, až paralyzující hrůzu, která lidi zbavuje schopnosti přemýšlet racionálně. Není tak zničující a nevratný jako globální jaderný konflikt nebo kupříkladu srážka s meteoritem.
Na druhou stranu, právě chování lidí a panika mohou mít v mezním případě skoro srovnatelný zničující efekt. V tom je paradox dnešní tak pohodlné, dokonalé a zároveň křehké civilizace.
Od bezpečného řádu (nejbezpečnějšího v historii) k nebezpečnému chaosu může vést proklatě krátká cesta.
Víme, že by stačilo možná jen pár dní bez elektřiny a dat, aby se civilizace, tak jak ji známe, začala hroutit. Možná nevratně.
Je to analogie s lidmi ušlapanými prchajícím davem. Není to reálná hrozba, ale i jen panika, která může zabíjet. Z tohoto pohledu mají pravdu ti, kteří se lidem skupujícím fazole a plechovky chalupářského guláše posmívají.
Ovšem pravda je v tomhle případě rozdělena mezi oba tábory. Mnoho ekonomů a psychologů tvrdí, že když je reálná hrozba, je vytvoření přiměřených zásob zcela racionálním a správným chováním. Dobře to znají lidé v zemích či oblastech, kteří žijí v ohrožení: ať už třeba ze zemětřesení nebo z válečného útoku. Být připraven může být otázkou přežití.
Dnes lidé nakupující zásoby působí problémy, protože kvůli nim stojíme fronty a běžné zboží se stává nedostatkovým. Ale v případě, že třeba dojde na vyhlášení karantén a omezení pohybu, budou to naopak tito lidé, kteří fungování usnadní.
David A. Savage a Benno Torgler, kteří učí ekonomii a byznys, se v hodně sdíleném článku tento týden lidí skupujících jídlo v supermarketech v Hongkongu či Miláně zastali: „Nemá to nic společného s panikou. Je to perfektně racionální reakce.
“
Co je tedy správné udělat? Snadná, ale bezobsažná odpověď zní: je to v míře. Musíme být zodpovědní v obou směrech. Trochu si nakoupit a zachovat klid. Jenže tak lidská povaha nefunguje. Navíc vůbec netušíme, kde ona zdravá „míra“ je.
Panika v obchodech je pro mnohé z nás takovým „nahlédnutím“ pod pokličku apokalypsy. Malá ochutnávka toho, co se může dít, když civilizace ztratí řád. Jestliže může dojít ke strkanici hezky oblečených lidí o poslední pytlík čočky, co budeme dělat, až bude opravdu zle?
A tady je možná překvapivě pozitivní a nadějeplná odpověď. Psychologové se shodují na tom, a dokládají to studiemi reálného historického chování či experimenty, že v případě reálného ohrožení zvítězí „biologie“ lidí coby tvorů, kteří až překvapivě dokážou spolupracovat a pomáhat si.
Cynicky vidíme sami sebe jako bezcitné a bezohledné tvory. Ale skutečnost je taková, že panika je průvodním jevem komfortu, lépe řečeno strachu z toho, že o komfort přijdeme. Když o něj opravdu přijdeme, psychologové tvrdí, že budeme sami ze sebe překvapeni.
Je to každopádně zajímavá situace a bude mnohem lepší, když se výsledek nedozvíme. Co se týče té mouky na knedlíky, nakoupil jsem ji v klidu a s úsměvem. Regál byl prázdnější než jindy, ale cedulka „Vyprodáno“ tam ještě nebyla.
Marek Stoniš: Mediální covidová panika aneb Buď pozitivní, budeš negativní
Vím, že je to těžké, a jsem dalek komukoliv cokoliv radit. Ale v duchu titulku aktuálního úvodníku nabízím pár dobrých důvodů, proč nepropadat „blbé náladě“ ani tváří v tvář blekotajícímu premiérovi, že je potřeba zpřísnit opatření, protože se my, ovce, chováme nezodpovědně a nedodržujeme, co nám on, sluníčko našich životů, radí.
Nepropadejte panice z čísel. I když čtete informace z některých mediálních kanálů o počtech pozitivně testovaných, neznamená to nic jiného než to, že se nevelké procento spoluobčanů nakazilo virem a bude se pár dnů léčit.
Nenechejte se otrávit lidmi, kteří ráno jako první ve svých mobilech nebo počítačích otevřou ony kanály a tváří se u toho, jako by četli seznamy Čechů popravených Němci za heydrichiády. Jejich panika není hodna sdílení.
Pokud máte i přesto nadále pocit, že co je psáno, vysíláno a tváří se to přísně vědecky – protože tam přece vědci mluví –, musí být skálopevná pravda, a proto je potřeba propadnout depresi, nabízím pár titulků z letošního jara: „Sucho udeřilo příliš brzy. Léto přinese extrémní vedra s teplotami kolem 40 stupňů.
“ (Hospodářské noviny) „Česko zažívá nejhorší sucho za posledních 500 let, konec je v nedohlednu.
“ Tuto zprávu České tiskové kanceláře z letošního dubna (což zase takové nedohledno není) otrocky papouškovaly a doteď papouškují instituce jako Česká televize, Český rozhlas, Člověk v tísni (Začíná boj o vodu! Už včera bylo pozdě!), o ekologických alarmistech raději nemluvě.
Proč? No protože informace o 500letém suchu přece vychází z dat vědců z projektu Intersucho, na jehož základě české ministerstvo životního prostředí utratilo několik miliard korun na zadržování vody v krajině. (Ministr Brabec: Mnozí z nás budou mít vodu jen z cisterny!)
A výsledek? Letošní léto bylo podle vědců nejdeštivější a nejchladnější za posledních deset let. Já vím, že by to mohlo mnohé z vás rozplakat, ale já se směju. Podobně jako podobně mediálně vědeckým prognózám z letošního jara, že kvůli covidu-19 budou za chvíli přeplněné nemocnice a následně i márnice.
Jak říká Woody Allen, chceš-li rozesmát boha, řekni mu o svých plánech. Při sledování vědeckých prognóz se ten allenovský bůh musí chechtat od rána do večera.
A opravdu jsem přesvědčen, že kdo je dnes (v mysli) pozitivní, bude zítra (v testu na covid) negativní.