Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) děsí snad každého novopečeného rodiče – objevuje se náhle a bez příčiny a postihuje i zcela zdravé děti.
Jen v České republice zapříčiní smrt až 30 dětí ročně, přičemž jsou více ohroženi chlapci než dívky.
Nová mezinárodní studie provedená na University of Virginia Health System však naštěstí vnáší trochu světla do oblasti prevence a potvrzuje, že kojení po minimální dobu dvou měsíců snižuje riziko SIDS na polovinu.
Předchozí výzkumy již naznačily, že kojení je spojeno se snížením rizika SIDS, který je hlavní příčinou úmrtí dětí ve věku od jednoho měsíce do jednoho roku. Tato studie však jako první stanovuje i délku kojení, která je potřebná k zajištění této prevence.
Syndrom náhlého úmrtí postihuje nejčastěji kojence ve věku od dvou do čtyř měsíců.
Ochranný štít dítěte
K přesnému určení vlivu doby kojení na riziko SIDS výzkumníci analyzovali osm hlavních mezinárodních studií, které zkoumaly celkem 2259 případů SIDS a 6894 kontrolních dětí, u nichž k úmrtí nedošlo.
Reprezentativní vzorek studie byl natolik rozsáhlý a rozmanitý, aby mohl být vyloučen vliv různých proměnných, jako jsou kulturní zvyklosti, úroveň socioekonomického vývoje, dostupnost zdravotní péče či úroveň vzdělání v různých koutech světa.
Po odstranění těchto determinantů vědci při analýze jednotlivých studií docházeli ke stále stejnému výsledku: kojení po dobu nejméně dvou měsíců a více je spojeno s výrazným snížením rizika SIDS. Kojení trvající kratší dobu jako prevence SIDS nepůsobí.
Děti by měly spát na zádech do té doby, než se nebudou umět samy překulit na bříško.
Dostaňme kojení z krize
„Je důležité, aby matky věděly, že kojení po dobu dvou měsíců má silný ochranný účinek proti SIDS,“ vysvětluje Rachel Moon z Lékařské fakulty a upozorňuje, že s prodlužující se délkou kojení roste i ochrana před SIDS.
Studie tak navazuje na osvětu Světové zdravotnické organizace, která si vzala za cíl, aby do roku 2025 byla více než polovina kojenců na celém světě kojena nejméně prvních šest měsíců života. Tato snaha reaguje na poslední údaje, které dokládají, že v USA není nikdy kojeno každé čtvrté dítě.
Takové děti jsou nejen vystaveny vyššímu riziku SIDS, ale bojují i se sníženou funkcí imunitního systému a spánkovými poruchami.
Pokud je to možné, se zahájením kojení by se podle vědců nemělo otálet – kojenci jsou SIDS nejohroženější právě ve druhém až čtvrtém měsíci svého života. Stejně preventivně působí také osvědčené spaní na zádech, které by mělo být výlučně preferováno až do doby, kdy se kojenec nedokáže na bříško přetočit sám.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily
Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku…
Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda….
Syndrom náhlého úmrtí kojenců
- Je to náhlé a neočekávané úmrtí u dítěte do ukončeného prvního roku života, které se objevuje během spánku a jeho příčinu neobjasní ani podrobné vyšetření, včetně pitvy dítěte a všech okolností vlastního úmrtí i předchozího vývoje dítěte.[1]
- Pokud se tedy mluví o SIDS, musí být splněny shora uvedené požadavky. [1]
- K náhlé smrti dochází v postýlce ve spánku a tento syndrom je druhou nejčastější příčinou kojenecké úmrtnosti ve vyspělých zemích (kojenecká úmrtnost je procento dětí zemřelých ukončení prvního roku života z tisíce živě narozených).[1]
Dříve byla kojenecká úmrtnost velmi vysoká – umíralo až 200 dětí z 1000 živě narozených.[2] V dnešní době se v České republice pohybuje okolo 3–3.5 na 1000 živě narozených dětí).
[1] Incidence čistě SIDS je 0,22 na 1000 živě narozených dětí, v České republice tedy postihuje kolem 25 dětí ročně, mírně častěji jsou postiženi chlapci.[3] Oproti tomu v Americe mluvíme asi o 2000 úmrtích ročně.[1]
Dítě umírá ve spánku a netrpí. Nejčastěji umírají děti mezi 2. a 4. měsícem věku, 80 % obětí SIDS umírá do 6. Měsíců, [2] později riziko SIDS významně klesá.[1]
O něco častěji umírají chlapci – v poměru 1,6 : 1,4 děvčátkům.[2] Popisuje se i určitá sezónní závislost – častěji se vyskytuje na podzim, v zimě nebo počátkem jara.[1]
Kde se vzal SIDS?
SIDS není žádnou diagnostickou novinkou. První zmínky o „vlivu zlých duchů“ v Mezopotámii jsou starší než 2000 let. Ve Starém zákonu je popsáno „zalehnutí“ dítěte ve známém Šalamounově soudu.
Páté přikázání „nezabiješ“ bylo vztahováno i na ženy, které tzv. „zalehly“ dítě a byly za to „náležitě“ trestány. Dnes už víme, že matky ani kojné dítě nezalehly, ale o mnoho dále nejsme.
Příčina smrti je u SIDS stále neznámá i přes pozornost, kterou této problematice věnují lékaři a vědci mnoha oborů. [2]
Rizikové faktory
Rizikové faktory SIDS vycházející ze stanovisek a doporučení Americké pediatrické akademie:
- spánek na bříšku nebo na boku – spánek na bříšku je hlavním rizikovým faktorem syndromu náhlého úmrtí kojence. Dříve doporučovaná poloha na boku je podle nových výzkumů také méně bezpečná než poloha na zádech. Důvodem je především nestabilita polohy na boku, ze které se kojenci často při sebemenším pohybu dostávají do polohy na bříšku,[4]
- spánek na měkkém povrchu a přítomnost měkkých předmětů v postýlce – měkká matrace v postýlce nebo spánek s hlavou na polštáři či měkké přikrývce výrazně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence, zvláště v kombinaci se spánkem na bříšku,[4]
- společný spánek v posteli rodičů – kromě zvýšeného rizika udušení zvyšuje společný spánek kojence a dalších osob v jedné posteli také riziko syndromu náhlého úmrtí. Důvodem zvýšeného rizika jsou zřejmě především měkké přikrývky a polštáře, měkký povrch postelí rodičů a častější přetočení kojence na bříško,[4]
- kouření matky během těhotenství, pobyt kojence v zakouřeném prostředí – kouření během těhotenství je podle mnoha studií jedním z hlavních rizikových faktorů syndromu náhlého úmrtí kojence. Některé výzkumy navíc našly souvislost mezi vystavením kojence pasivnímu kouření a rizikem syndromu náhlého úmrtí,[4]
- přehřátí – existuje určitá souvislost mezi rizikem náhlého úmrtí kojence a množstvím oblečení a přikrývek, které má kojenec na sobě, teplotou v místnosti a ročním obdobím. Více případů syndromu náhlého úmrtí se stane v zimních měsících. Přehřátí kojence je rizikové zejména v kombinaci se spánkem na bříšku,[4]
- předčasné narození a nízká porodní váha – riziko syndromu náhlého úmrtí klesá se zvyšujícím se gestačním věkem a rostoucí váhou novorozence,[4]
- pozdní nebo žádná prenatální péče – pravidelná prenatální péče v průběhu celého těhotenství snižuje riziko předčasného narození a nízké porodní váhy a tím i riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte,[4]
- mužské pohlaví dítěte – syndrom náhlého úmrtí kojence mírně častěji postihuje chlapce.[4]
Ačkoli několik velkých studií prokázalo snížené riziko syndromu náhlého úmrtí u kojených dětí, jiné studie tuto spojitost nepotvrdily. Není proto možné jednoznačně říci, že kojení je prevencí syndromu náhlého úmrtí. Z nejnovějších studií spíše vyplývá, že ochranou proti syndromu náhlého úmrtí jsou faktory spojené s kojením, např. nekuřáctví kojících matek. [4]
Několik studií informovalo o podstatně nižší četnosti syndromu náhlého úmrtí u kojenců, kteří používají ve spánku dudlík.
Prozatím však chybí informace o mechanismech ochrany před syndromem náhlého úmrtí při používání dudlíku. Jiné studie navíc upozorňují na rizika používání dudlíku u kojenců, jde např.
o narušení sacího reflexu v začátcích kojení nebo zvýšené riziko zánětů středního ucha.[4]
Obavy rodičů, že v poloze na zádech dítě snadněji vdechne zvratky, jsou neopodstatněné. Matky se často ptají, zda je možné pokládat kojence ve spánku na bok- to se ale nedoporučuje, tlak na břicho a eventuálně boční části hrudníku rovněž zvyšuje riziko SIDS, tedy jednoznačně se dává přednost poloze na zádech.[1]
Preventivní opatření proti SIDS
Preventivní opatření proti SIDS vycházející ze stanovisek a doporučení Americké pediatrické akademie:
- Kojence ukládejte k spánku na záda. Spánek na bříšku je hlavním rizikovým faktorem vzniku syndromu náhlého úmrtí kojence. Spánek na boku není tak nebezpečný jako poloha na bříšku, ale přece jen je zde vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí než u polohy na zádech. Pokud ukládáte kojence k spánku na boku, vysuňte mu ruku, na které leží, dopředu, aby se zmenšila pravděpodobnost, že se otočí na bříško.[4]
- Používejte matraci s pevným povrchem. Pod spícím kojencem by neměly být žádné měkké materiály, jako např. polštáře, prošívané deky a přikrývky. Dítě by mělo spát na pevné matraci pokryté pouze napnutým prostěradlem (okraje prostěradla by měly být zastrčeny pod matrací).[4]
- Nenechávejte v postýlce měkké předměty a volné ložní prádlo. V době spánku kojence by v postýlce neměly být žádné polštáře, prošívané deky a přikrývky, plyšové hračky, ani jiné měkké předměty. Volné ložní prádlo může být rizikové. Pokud používáte přikrývku, ukládejte dítě k spánku do dolní části postýlky a přikryjte dítě do úrovně hrudníku. Přesahující části přikrývky zasuňte pod matraci v místě, kde má dítě nohy.[4]
- Nekuřte během těhotenství a nevystavujte dítě pasivnímu kouření.[4]
- Kojence ukládejte k spánku do vlastní postýlky blízko vaší postele. Riziko náhlého úmrtí kojence se snižuje, pokud dítě spí ve stejné místnosti jako matka. Společný spánek rodičů a kojence v jedné posteli je však z mnoha důvodů rizikový a kojenec by proto měl mít svou vlastní postýlku, která odpovídá bezpečnostním normám. V posteli dospělých osob by měl být kojenec pouze pod dohledem bdělé osoby (např. při krmení, přebalování, převlékání nebo při hře).[4]
- Oblékejte dítě přiměřeně okolní teplotě a nepřehřívejte místnost, ve které ukládáte dítě k spánku. Teplota v místnosti, ve které spí kojenec, by měla být příjemná dospělému lehce oblečenému člověku. Dítě by mělo být také oblečeno lehce a nemělo by jevit známky přehřátí – pocení, horká kůže, zčervenání tváří.[4]
- Zvažte používání dudlíku při usínání a spánku dítěte v prvním roce života. Doporučení jsou následující: Dudlík by měl být používán při ukládání dítěte k spánku. Pokud dítěti dudlík po usnutí vypadne, neměl by být vracen zpět do úst dítěte. Pokud dítě dudlík odmítá, neměl by mu být vnucován. Dudlík by neměl být namáčen do žádných sladkých tekutin nebo potravin (čaj, med apod.). Dudlík je třeba často vyvařovat a pravidelně měnit. U kojených dětí by mělo být zavedení dudlíku odloženo až po 1. měsíci věku, aby nebyl narušen začátek kojení.[4]
- Poučte osoby, které se starají o vaše dítě, o těchto preventivních opatřeních. Mnoho případů syndromu náhlého úmrtí kojence se stane v době, kdy se o dítě stará někdo jiný než rodiče. Často je příčinou to, že pečující osoba uloží kojence, který je zvyklý spát na zádech, k spánku na bříško.[4]
Nadace a rodičovské aktivity
Ve světě existuje řada nadací a rodičovských organizací, které často řeší psychosociální problematiku již postižených rodin, kde dítě zemřelo na SIDS. Pomáhají ale i profesionálům, kteří se starají o cizí dítě, a v jejich péči zemře dítě na SIDS. [1]
Pak rodina, ale i tito profesionálové potřebují pomoc, aby překonali šok ze smrti dítěte a zbytečně si sami nekladli za ni vinu. Tyto organizace také finančně podporují některé studie pátrajícím po příčinách SIDS.[1]
Kde získat další informace?
Základní informace by měly získat rodiny již v těhotenství, další před propuštěním z porodnice a dále pak především u praktického lékaře pro děti a dorost, který pečuje o vaše dítě. [1]
Použité zdroje:
- Syndrom náhlého úmrtí. In: EMimino.cz [online]. 2005-08-18 [cit. 2011-06-30].
- Příčina smrti neznámá. In: Rodina.cz [online]. 2003-01-15 [cit. 2011-06-30].
- Syndrom nahleho umrti kojencu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2011-06-30].
Syndrom náhlého úmrtí kojence
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je náhlá neočekávatelná smrt kojence staršího než jeden měsíc bez adekvátního vysvětlení navzdory důkladnému (pitevnímu) vyšetření post mortem.
SIDS je tedy stav, kdy byl doposud zdravý novorozenec či kojenec nalezen vleže bez známek života, a příčinu smrti neobjasní pitva. Postihuje děti v 1. roce života, 95 % dětí postihne do šestého měsíce (maximum výskytu je mezi 2.–4. měsícem). Ve vyspělých zemích se vyskytuje s četností 1 : 1000 dětí.
Definice dle Americké pediatrické akademie (2005): SIDS je takové úmrtí kojence do jednoho roku ve spánku, které zůstává nevysvětlené prohlídkou místa úmrtí, podrobně vedenou pitvou, a ani z anamnestických údajů o průběhu porodu, vývoji dítěte, zdravotním stavu matky a sociální situaci v rodině nelze zjistit odpovídající informace.[1]
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Existuje řada hypotéz o možných příčinách (perakutní infekce, srdeční arytmie, nepoznaná metabolická vada vedoucí k hypoglykémii…). Vše nasvědčuje tomu, že etiologie není jednotná, a proto není možná zcela spolehlivá prevence. V Česku je při SIDS vždy indikována soudní pitva.[2][3]
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
Možnost uložení dítěte v rámci prevence SIDS
- mužské pohlaví[2],
- nízká porodní hmotnost[2],
- nedonošenost[2],
- bronchopulmonální dysplazie[2],
- peri- a postnatální komplikace[2],
- perinatální asfyxie[2],
- sourozenci dětí se SIDS[2],
- nízký věk matky[2],
- abúzus nikotinu a drog matkou[2],
- nízký socioekonomický status[2],
- častá těhotenství matky[2],
- ukládání dítěte ke spánku do polohy na břiše, přehřátí, časné zavádění umělé výživy dítěte, ukládání dítěte do jiného pokoje než jsou rodiče, nebo naopak do postele k rodičům.
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Mezi preventivní opatření patří nekuřácké prostředí. Při spánku poloha kojence na zádech, použití spacího pytle (nelze přetáhnout přes hlavičku). Postýlka dítěte do 1 roku věku umístěná v ložnici rodičů, teplota ložnice do 18 °C, kojení do 6 měsíců věku, dudlík do 1 roku věku[2]. Použití domácích monitorů nebylo v rámci prevence prokázáno jako účinné. [1]
Soudnělékařský kontext[upravit | editovat zdroj]
SIDS je nejčastější příčinou smrti kojenců a je jím překryto až 10 % násilných úmrtí.[1] Mezi známky při pitvě patří:
- viditelné známky;
- posmrtné skvrny na ventrální straně těla (pronační poloha při úmrtí),
- cyanóza rtů a prstů,
- orgánové změny;
- hemoragický edém plic,
- zpěněný obsah v horních dýchacích cestách,
- petechie pod serózními blanami (typicky thymus),
- tekutá krev,
- zánětlivé orgánové změny (středouší, plíce).
Až u 60 % kojenců se vyskytují chronické hypoxické změny na vnitřních orgánech.[1]
Traumatická poškození v oblasti lebky, páteřního kanálu a spojení lebky s páteří mohou být známkou násilné smrti (tzv. shaken baby syndrome). Krevní výronky ve spojivkách a obličeji, případně přítomnost zbytků lůžkovin v ústech, se mohou objevit v souvislosti s mechanickým dušením.
Metody[upravit | editovat zdroj]
Před zahájením pitvy je doporučeno provést RTG a CT. Během pitvy se odebírají vzorky na mikrobiologické vyšetření, které může být pozitivní na RSV, parainfluenzu či influenzu.[1] Z laboratorních vyšetření se pak využívá zejména toxikologie a stanovení dědičných metabolických poruch.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- HRODEK, O a J VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, M a T ŠAGÁT, et al. Pediatria, zv. I a II. 1. vydání. Košice : Satus, 1998. 1156 s. sv. 2. ISBN 80-967963-0-5.
- LEBL, J, K. PROVAZNÍK a L. HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2003. 248 s. ISBN 80-7262-207-2.
Kojením proti syndromu náhlého úmrtí kojenců! | Žena.cz
Kojení zřejmě funguje jako účinná prevence proti smrti – konkrétně proti SIDS (syndromu náhlého úmrtí kojenců). Podle nových zjištění vědců z virginské univerzity se riziko úmrtí u plně kojených dětí snižuje až o 73 %.
V červnu 2011 byla v časopisu Pediatrics publikována analýza vědců z University of Virginia pod vedením prof. Dr. Ferna R. Haucka věnovaná souvislosti mezi kojením a syndromem náhlého úmrtí dítěte (Sudden Infant Death Syndrome, SIDS).
Přesvědčivá čísla
Autoři na základě 18 relevantních studií dospěli k závěru, že kojení má velký ochranný vliv proti SIDS.
Poté, co vědci vzali v úvahu vedlejší faktory jako socioekonomický statut, kouření a polohu dítěte při spánku, byl u částečně kojených dětí zaznamenán pokles rizika SIDS o 45 % a u plně kojených dětí o 73 %.
U dětí, které nebyly kojeny, bylo riziko SIDS čtyřikrát vyšší ve srovnání s dětmi plně kojenými.
Možné důvody
Podle autorů je možným vysvětlením, že kojené děti trpí méně často průjmy a infekcemi horních a dolních cest dýchacích, naopak děti, které na tyto nemoci trpí, jsou také náchylnější k SIDS.
Podařilo se rovněž prokázat, že děti zemřelé na SIDS trpěly v posledních dnech života často nevýznamnými infekčními potížemi, které samy o sobě nemohly úmrtí vyvolat.
Vztah mezi kojením a SIDS ještě není zcela objasněn, dále se zkoumá především vliv doby kojení.
Foto: Profimedia
Kojit, kojit, kojit..
Zveřejněná studie poskytuje podle MUDr. Mydlilové z Národního laktačního centra – Laktační ligy další důvod k tomu, aby ženy kojily své děti. „Větší podpora kojení a nevystavování dětí pasivnímu kouření je také cestou, jak snížit počty dětí zemřelých na SIDS. Podpora kojení by měla být jednou z priorit naší společnosti, protože veřejné zdraví začíná kojením,“ uvedla.
zdroj: pediatrics.aappublications.org
Nová fakta o SIDS
- SIDS je v mnoha zemích včetně ČR stále hlavní příčinou úmrtí novorozených dětí ve věku od 1 týdne do 1 roku.
- V ČR na SIDS umírá asi dvacet dětí ročně. Přesto se počet dětí zemřelých na SIDS podařilo v posledních letech výrazně snížit.
- Hlavní příčinou jsou osvětové kampaně na podporu správné polohy dětí při spánku, tj. na zádech.
- Ke snížení rizika SIDS autoři studie rovněž doporučují sdílet s dětmi pokoje, ale ne lůžka. To má usnadnit kojení dítěte, ale zabránit jeho přehřátí či zadušení.
Video Mohlo by Vás také zajímat: K testování školáků nemáme žádné informace, velmi se toho obáváme, říká Jirásko | Video: Michael Rozsypal
SIDS – Syndrom náhlého úmrtí kojence
Syndrom náhlého úmrtí kojence (v angličtině sudden infant death syndrome – SIDS) je definován jako náhlá a vzhledem k předchozímu stavu neočekávaná smrt dítěte mladšího 1 roku, u které se nepodaří nalézt příčinu ani po provedení pitvy a vyšetření okolností na místě úmrtí.
Syndromem náhlého úmrtí jsou nejvíce ohroženi kojenci mezi ukončeným 1. a 4. měsícem. Maximální je výskyt mezi 2. a 3. měsícem. Případy syndromu náhlého úmrtí u novorozenců jsou vzácné, stejně jako případy úmrtí u dětí starších 6 měsíců. V České republice postihuje syndrom náhlého úmrtí v průměru 20 kojenců ročně.
Následující text pojednávající o rizikových faktorech a preventivních opatřeních syndromu náhlého úmrtí kojence vychází ze stanovisek a doporučení Americké pediatrické akademie.
Rizikové faktory syndromu náhlého úmrtí kojence:
spánek na bříšku nebo na boku – spánek na bříšku je hlavním rizikovým faktorem syndromu náhlého úmrtí kojence. Dříve doporučovaná poloha na boku je podle nových výzkumů také méně bezpečná než poloha na zádech. Důvodem je především nestabilita polohy na boku, ze které se kojenci často při sebemenším pohybu dostávají do polohy na bříšku,
- spánek na měkkém povrchu a přítomnost měkkých předmětů v postýlce – měkká matrace v postýlce nebo spánek s hlavou na polštáři či měkké přikrývce výrazně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence, zvláště v kombinaci se spánkem na bříšku,
- společný spánek v posteli rodičů – kromě zvýšeného rizika udušení zvyšuje společný spánek kojence a dalších osob v jedné posteli také riziko syndromu náhlého úmrtí. Důvodem zvýšeného rizika jsou zřejmě především měkké přikrývky a polštáře, měkký povrch postelí rodičů a častější přetočení kojence na bříško,
- kouření matky během těhotenství, pobyt kojence v zakouřeném prostředí – kouření během těhotenství je podle mnoha studií jedním z hlavních rizikových faktorů syndromu náhlého úmrtí kojence. Některé výzkumy navíc našly souvislost mezi vystavením kojence pasivnímu kouření a rizikem syndromu náhlého úmrtí,
přehřátí – existuje určitá souvislost mezi rizikem náhlého úmrtí kojence a množstvím oblečení a přikrývek, které má kojenec na sobě, teplotou v místnosti a ročním obdobím. Více případů syndromu náhlého umrtí se stane v zimních měsících. Přehřátí kojence je rizikové zejména v kombinaci se spánkem na bříšku,
- předčasné narození a nízká porodní váha – riziko syndromu náhlého úmrtí klesá se zvyšujícím se gestačním věkem a rostoucí váhou novorozence,
- pozdní nebo žádná prenatální péče – pravidelná prenatální péče v průběhu celého těhotenství snižuje riziko předčasného narození a nízké porodní váhy a tím i riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte,
- mužské pohlaví dítěte – syndrom náhlého úmrtí kojence mírně častěji postihuje chlapce.
Ačkoli několik velkých studií prokázalo snížené riziko syndromu náhlého úmrtí u kojených dětí, jiné studie tuto spojitost nepotvrdily. Není proto možné jednoznačně říci, že kojení je prevencí syndromu náhlého úmrtí. Z nejnovějších studií spíše vyplývá, že ochranou proti syndromu náhlého úmrtí jsou faktory spojené s kojením, např. nekuřáctví kojících matek.
Několik studií informovalo o podstatně nižší četnosti syndromu náhlého úmrtí u kojenců, kteří používají ve spánku dudlík.
Prozatím však chybí informace o mechanismech ochrany před syndromem náhlého úmrtí při používání dudlíku. Jiné studie navíc upozorňují na rizika používání dudlíku u kojenců, jde např.o narušení sacího reflexu v začátcích kojení nebo zvýšené riziko zánětů středního ucha.
Preventivní opatření proti syndromu náhlého úmrtí kojence
Kojence ukládejte k spánku na záda. Spánek na bříšku je hlavním rizikovým faktorem vzniku syndromu náhlého úmrtí kojence.
Spánek na boku není tak nebezpečný jako poloha na bříšku, ale přece jen je zde vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí než u polohy na zádech.
Pokud ukládáte kojence k spánku na boku, vysuňte mu ruku, na které leží, dopředu, aby se zmenšila pravděpodobnost, že se otočí na bříško.
Používejte matraci s pevným povrchem. Pod spícím kojencem by neměly být žádné měkké materiály, jako např. polštáře, prošívané deky a přikrývky. Dítě by mělo spát na pevné matraci pokryté pouze napnutým prostěradlem (okraje prostěradla by měly být zastrčeny pod matrací).
Nenechávejte v postýlce měkké předměty a volné ložní prádlo. V době spánku kojence by v postýlce neměly být žádné polštáře, prošívané deky a přikrývky, plyšové hračky, ani jiné měkké předměty.
Volné ložní prádlo může být rizikové. Pokud používáte přikrývku, ukládejte dítě k spánku do dolní části postýlky a přikryjte dítě do úrovně hrudníku.
Přesahující části přikrývky zasuňte pod matraci v místě, kde má dítě nohy.
Někuřte během těhotenství a nevystavujte dítě pasivnímu kouření.
Kojence ukládejte k spánku do vlastní postýlky blízko vaší postele.Riziko náhlého úmrtí kojence se snižuje, pokud dítě spí ve stejné místnosti jako matka.
Společný spánek rodičů a kojence v jedné posteli je však z mnoha důvodů rizikový a kojenec by proto měl mít svou vlastní postýlku, která odpovídá bezpečnostním normám.
V posteli dospělých osob by měl být kojenec pouze pod dohledem bdělé osoby (např. při krmení, přebalování, převlékání nebo při hře).
Oblékejte dítě přiměřeně okolní teplotě a nepřehřívejte místnost, ve které ukládáte dítě k spánku. Teplota v místnosti, ve které spí kojenec, by měla být příjemná dospělému lehce oblečenému člověku. Dítě by mělo být také oblečeno lehce a nemělo by jevit známky přehřátí – pocení, horká kůže, zčervenání tváří apod.
Zvažte používání dudlíku při usínání a spánku dítěte v prvním roce života. Doporučení jsou následující: Dudlík by měl být používán při ukládání dítěte k spánku. Pokud dítěti dudlík po usnutí vypadne, neměl by být vracen zpět do úst dítěte.
Pokud dítě dudlík odmítá, neměl by mu být vnucován. Dudlík by neměl být namáčen do žádných sladkých tekutin nebo potravin (čaj, med apod.). Dudlík je třeba často vyvařovat a pravidelně měnit. U kojených dětí by mělo být zavedení dudlíku odloženo až po 1.
měsíci věku, aby nebyl narušen začátek kojení.
Poučte osoby, které se starají o vaše dítě, o těchto preventivních opatřeních. Mnoho případů syndromu náhlého úmrtí kojence se stane v době, kdy se o dítě stará někdo jiný než rodiče. Často je příčinou to, že pečující osoba uloží kojence, který je zvyklý spát na zádech, k spánku na bříško.
I když na téma náhlého úmrtí probíhá mnoho výzkumů, je prvotní příčina syndromu náhlého úmrtí kojence stále neznámá.
Jedna z hlavních teorií o příčinách náhlého úmrtí tvrdí, že někteří kojenci mají z prozatím neznámých důvodů nesprávný nebo opožděný vývoj mozkového kmene, tj.části mozku, která je v lidském těle odpovědná za stav bdění a fyziologické reakce na život ohrožující události během spánku. Ani při dodržení všech preventivních opatření nemohou mít tedy rodiče bohužel jistotu, že u jejich dítěte k syndromu náhlého úmrtí nedojde.
Poloha na zádech je jedinou bezpečnou polohou pro spánek kojenců. Pro kojence je však také důležité, aby trávili určitý čas na bříšku a aby se jejich poloha během dne měnila. Poloha na bříšku podporuje vývoj svalů na krku a na ramenou, působí jako prevence napjatých krčních svalů a tvarových deformací hlavičky a napomáhá tvorbě svalů potřebných k otáčení, sezení a lezení.