„Obezitu vnímám jako diagnózu, se kterou musíme pracovat.
Covid jen ukázal rizikovost pacientů i pro toto onemocnění, překvapivě tento faktor předčil řadu dalších, o kterých jsme se domnívali, že by měly být závažnější, ať už z pohledu imunosuprese nebo onkologických onemocnění.
Navíc tu byla nastavena opatření cílená na to, že jsme lidi drželi doma, a pohyb, který má vliv i na psychickou stránku, jsme podcenili, což se nám bude těžko napravovat,“ poukazuje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.
MUDr. Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví ČR
Podle ní navíc kvůli tomu, že jsme zatím v otázce obezity nezačali dělat významnější kroky, nelze v nadcházejících letech očekávat, že by problém ustupoval – právě naopak.
Do roku 2030 tak podle některých predikcí můžeme čekat nárůst prevalence až na 35 procent, i když docent Martin Matoulek, z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN uklidňuje v tom smyslu, že podle jiných výzkumů výskyt obezity stagnuje.
Katastrofické predikce tak podle něj nejsou na místě, na druhou stranu ale podle něj klesá čas, který lidé tráví pohybem. U mnoha lidí se tak zhoršuje poměr svalů a tuku, což se ukazuje zejména u mladších, kde klesá zdatnost (což se v covidové době ještě zhoršuje).
Právě zvyšování zdatnosti je přitom podle Matoulka klíčem v boji proti problémům souvisejícím s obezitou, přičemž ruku v ruce s ní jde snižování hmotnosti.
MUDr. Alena Miková, ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP
Ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Alena Miková připomíná, že obezita, což je chronické metabolické onemocnění, je podle Světové zdravotnické organizace šestý nejzávažnější problém v populaci.
„Z pohledu lékaře, ale hlavně pracovníka VZP mě trápí, že v mnoha případech léčíme již komorbidity, nejvážnější případy a důsledky obezity v oblasti diabetologie či kardiologie, takže jsou vynakládány obrovské finanční prostředky na dopady, kterým by se dalo dobře zabránit prevencí.
VZP již zahájila projekt v oblasti dětské obezity, protože zde je základ toho, že v budoucnu mohou nastat problémy i vyšší čerpání, které by přitom mohlo být využito na jinou péči,“ konstatuje Alena Miková.
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti JEP
I když ale už dnes asi každý ví, že obezita je problém, který ve výsledku může výrazně zkracovat život, mnoho lidí se domnívá, že s ní nic moc nelze dělat. „Trochu se to mění, dnes už lékaři vědí, že se něco dělat dá.
Jenže když se na to podíváte z hlediska propouštěcích zpráv nebo zpráv o ambulantním vyšetření, není diagnóza obezity u polymorbidních pacientů skoro nikdy napsaná. U praktických lékařů je to trošku lepší, a to jsou ti nejdůležitější, kdo by obezitu měli léčit, ale rozhodně máme co dohánět.
Možná se tomu věnuje málo pozornosti i na fakultách a v edukačních systémech,“ domnívá se předseda České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina.
prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., předseda České obezitologické společnosti
Že lékaři vnímají obezitu jinak než třeba nemoci jako dyslipidémie nebo arteriální hypertenze, potvrzuje také předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík. Mnozí ji jako chorobu se všemi důsledky neberou a ruku v ruce s tím pak pokulhává i povědomí o farmakologické léčbě či bariatrické chirurgii.
Léčbě obezity se paradoxně dostatečně nevěnují ani diabetologové, ačkoliv u diabetu 2. typu je tento problém součástí. Pro to, že lékaři sami neberou problém obezity tak vážně, možná částečně hovoří i fakt, že nadváha a obezita je i mezi nimi podle odhadu docenta Matoulka rozšířena podobně jako v ostatní populaci.
Česká obezitologická společnost by toto chtěla změnit a zajistit, aby byla obezitologie oborem, kterému se budou lékaři standardně věnovat.
Pomoci by mohla centra prevence
Další věcí je, že i když praktik obezitu náležitě diagnostikuje, má omezené možnosti, co dál. „Zatím je tu slovní podpora ze strany VZP a ministerstva, ale v reálné praxi není žádná motivace ani pro pacienta, ani pro lékaře, aby s tím byli ochotni něco dělat.
Neexistují obezitologické kódy, a to ani u praktických lékařů, ani u obezitologů, kteří pracují s internistickými kódy.
Reálná péče tak v praxi selhává,“ poukazuje člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Jozef Čupka s tím, že náležitá práce s obézním pacientem rozhodně netrvá pár minut v rámci krátké intervence.
Během té je možné pacienta motivovat, když se ale rozhodne s problémem něco dělat, má lékař značně svázané ruce. Poslat člověka k obezitologovi je celostátně problém, protože obezitologických center je na množství obézních málo, a na časově náročné aktivity v ordinaci praktika není úhrada.
MUDr. Jozef Čupka, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
„Vidíme potřebu zespoda – pacienti přicházejí a péči chtějí.
Je tak spousta praktických lékařů, kteří v primární prevenci vidí smysl a jdou do toho dobrovolně, a to třeba i tak, že se domluví s pacientem na úhradě navíc za čas, který spolu stráví.
Vytvářejí také spolupráci s nutričními terapeuty nebo s centry pro fitness. K těmto spontánním reakcím zespoda tedy dochází, ale nejde o systémové řešení,“ vysvětluje Čupka.
Zásadní je tak zapracovat na preventivních programech, u kterých by se zároveň měla vyhodnocovat účinnost. Podpora pohybu i zastavení nárůstu nadváhy a obezity jsou přitom jedním z dílčích cílů programu Zdraví 2030.
Rozpočet na tuto kapitolu je stanoven na 150 milionů korun s tím, že máme možnost vyjednávat o čerpání z evropských fondů.
Inspiraci můžeme hledat i u některých severských zemí, které hradí i pohyb, který je součástí doporučení pro různé diagnózy.
„Budeme muset i ve spolupráci s pojišťovnami hledat i jiné motivující prvky, kterými bychom do této oblasti šli. Mám ze studií efektivity preventivních programů podklady, které u obezity hovoří o nákladové efektivitě 13:1, to znamená, že jedna koruna vložená do prevence by se nám měla 13x vrátit.
Praktický lékař by tak měl pracovat už s nadváhou, nečekat, až BMI překročíme do vyšších hodnot. Dali jsme proto podnět na tvorbu center prevence a edukace v rámci zdravotnických zařízení.
Umíme si představit, že bychom nastavili pracoviště, která by poskytovala primární, sekundární, ale i terciální prevenci třeba u diabetika nebo člověka po infarktu. Bylo by to pro každého, kdo se chce vrátit a rizikovost svého chování ovlivnit.
Umíme si představit i nastavení systému ve spolupráci s pojišťovnou, v první fázi třeba cestou bonifikace z fondu prevence, anebo pak kódového nastavení výkonů podobně, jak je dnes nastaveno odvykání kouření,“ načrtává Alena Šteflová.
Podle Štěpána Svačiny je důležité, abychom se dostali do situace, kdy bude mít praktik kam pacienty poslat na edukaci, zatímco sám bude mít na starosti farmakoterapii či péči o komorbidity. V takovém centru by přitom pacient mohl nalézt i nutricionistu, ne pochybného výživového poradce, takže by tu byla zajištěna odbornost a vzdělávání pracovníků.
Doc. MUDr. Martin Matoulek předseda České společnosti tělovýchovného lékařství
Právě zapojení nelékařů podtrhává také docent Matoulek. Vzhledem k tomu, že péči by potřebovalo mnohem více lidí, než na jaké mají lékaři kapacity, řada pacientů se ze systému ztrácí.
„Neumíme zapojit nutriční terapeuty či psychology, kteří jsou mnohem levnější než lékaři. Podpora motivace je přitom celospolečenské téma, a když mluvíme o dětech, není to o praktických lékařích, ale o školství.
Navíc když chtějí jít pacienti někam cvičit a mají nějakou nemoc, tak legálně nesmějí do fitness – to je oficiálně jen pro zdravé. Je to tedy i o nastavení procesu vzdělávání v tělovýchově tak, aby lidé uměli poskytnout dobré rady.
Naší snahou by mělo být natáhnout ruce mimo zdravotnictví. Lidé jsou dnes schopni si leccos sami uhradit, ale chtějí mít zaručenou kvalitu,“ vysvětluje Martin Matoulek.
Alena Šteflová na tomto místě poukazuje, že fakulty tělovýchovy mají obory, které se na prevenci civilizačních onemocnění zaměřují. Tyto lidi by bylo vhodné do procesu vtáhnout, protože i práce s motivovanými pacienty zabere velké penzum času – a prostor by mohl být právě v konzultačních centrech.
Rady, jak se hýbat, dnes bývají mnohdy mimo realitu
Iniciativu za VZP vítá i Alena Miková, dodává ale, že musí jít o motivační programy pro pacienty, jak se denně hýbat. „Pak může následovat linie praktických lékařů, bonifikačních kódů a podobně pro sledování v ordinaci praktického lékaře.
To je brána, kde bychom měli uhlídat základní parametry – proč onemocnění vzniká, proč má vysokou hladinu cholesterolu, co pro to pacient dělá… To se dnes z velké části vytratilo – to, že má někdo nadváhu nebo je obézní, se neříká, alespoň já mám takové zkušenosti od svých kolegů,“ říká k tomu Miková.
Úhradové dodatky by pak podle ní mohly zahrnout vyspecifikované pacienty, u nichž by se sledovalo zlepšení, základní informace by však měly být součástí standardní péče.
Online diskusi moderoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Mgr. Tomáš Cikrt
Jak ale bylo řečeno, zásadní roli hraje pohyb. Problém je, že doporučení, která dnes pacienti slýchají, jsou velmi nevyhovující. „Čtou stále to samé: choďte po schodech.
Jak má ale obézní chodit po schodech, když má artrózu? Opakovaně jsme zkoušeli dávat projekt, že jako odborná společnost uděláme doporučení, ale bylo nám sděleno z autorit, že o to není zájem,“ upozorňuje Martin Matoulek, podle kterého mohou vedle fyzioterapeutů a rehabilitačních lékařů, k nimž není možno poslat všechny pacienty, pomoci také například vzdělaní fitness trenéři. „Nesmí se to ale zvrhnout na letáček: více choďte, méně jezte, choďte po schodech a nejezděte výtahem,“ doplňuje Matoulek.
Zároveň je třeba myslet na to, že nejpostiženější obezitou jsou slabší sociální skupiny. „Když chcete pečovat o své zdraví, vyžaduje to investice – jestli chcete jezdit na kole, musíte si ho koupit, jestli chcete plavat, musíte si koupit vstupenku na plavání.
Když nebudu dělat nic, nic to nestojí, pak se ale dopracuji ke komorbiditám, které uhradí zdravotní systém. Nižší sociální skupiny pak nedosáhnou na adekvátní přístup a péči v oblasti obezitologie, kromě onoho méně jezte, více se hýbejte. Já většinou pracuji se silnější ekonomickou skupinou, protože jsou schopni uhradit si účinné léky i čas lékaře.
Není tu tedy rovný přístup k péči, i když zdravotní pojištění hradí všichni,“ upozorňuje Jozef Čupka.
Zde pochopitelně hraje roli také povědomí o možnostech – jak totiž poukazuje Alena Miková, VZP nabízí příspěvek na pohybovou aktivitu, který ale zpravidla čerpají mladí, zdraví lidé, navíc se vesměs nikdy nevyčerpá. „Je tedy na nás všech, abychom připravili obecné povědomí a návrh programu, který by obsahoval všechny složky,“ domnívá se Miková. Komunikaci s veřejností zdůrazňuje i Alena Šteflová.
Pacienty, kteří při snaze zhubnout neuspějí, bychom také neměli automaticky házet na jednu hromadu a odsuzovat je. „Spousta z nich za svůj život zhubla desítky a desítky kilogramů, ale čím jsou starší a nemocnější, tím to jde hůř. Neodsuzujme je tedy automaticky jako non-compliance,“ apeluje Martin Matoulek.
Každopádně by se však řešení problému obezity mohlo nyní podle Jozefa Čupky pohnout kupředu díky covidu. „Prvním bodem je závažnost obezity jako nemoci, protože se ukázal její rizikový metabolický rozměr a potencionální komplikace.
Druhý faktor, který covid přinesl, je pozitivní využití telemedicíny, a od toho bychom ustupovat neměli. Pacienti si na tento přístup zvykli a je to velice prospěšné. Tímto způsobem může být realizována i nutriční terapie či psychoterapie.
Třetí důležitý rozměr je, že vidíme, že prevence a terapie obezuty či pacienta s nadváhou je daleko efektivnější než léčba komplikací, když vidíme, že péče na JIP stojí týdně půl milionu. To bychom v rámci prevence využili pro desítky i více pacientů,“ podtrhává Čupka.
Praktici navíc pacienty s nadváhou či obezitou často vidí opakovaně, protože pokud se prevence nezdaří, rozvíjejí se důsledky. „Pacient pak užívá čtyři léky, ale přitom by bývalo stačilo snížit hmotnost a léků by ubylo,“ dodává lékař.
- „Když spojíme síly, máme šanci pacienty více namotivovat a přinejmenším je posunout k tomu, že budou vnímat obezitu jako zdravotní problém, se kterým by měli něco dělat,“ uzavírá profesor Martin Haluzík.
- O tom, jak by měl fungovat systém péče o obézní pacienty a jaká je k dispozici terapie, se budeme věnovat v nadcházejícím vydání ZD.
- Kulatý stůl vznikl s laskavou podporou společnosti Novo Nordisk.
- Michaela Koubová
- Foto: online záznam ZD
Obáváte se cukrovky? Její závažné komplikace je možné pojistit
Rozlišujeme mezi diabetem prvního typu, což je autoimunitní onemocnění, a častějším diabetem druhého typu, který bývá spojován s nezdravým životním stylem – především obezitou, nadměrným kouřením, pitím alkoholu či stresem. Jaké možnosti a omezení mají diabetici v oblasti životního pojištění?
Speciální připojištění závažných komplikací cukrovky nabízí na českém trhu pouze pojišťovna METLIFE. Z tohoto pojištění se plní za stanovení diagnózy onemocnění diabetická nefropatie (chronické onemocnění ledvin, které může vést až k jejich selhání a nutnosti pravidelné hemodialýzy/peritoneální dialýzy nebo transplantace).
Pojištění kryje také diabetickou retinopatii, onemocnění oční sliznice, konkrétně s komplikacemi proliferativní (rozrůstající se) diabetická retinopatie nebo slepota. Pojišťovna by platila také po chirurgické amputaci dolní končetiny či její části v souvislosti s tzv. diabetickou nohou.
Pojistit je tedy možné jen tyto nejzávažnější komplikace, navíc plnění může být sníženo na jednu čtvrtinu, pokud pojištěný bude i po stanovení diagnózy cukrovky aktivním kuřákem.
| VELKÝ SPECIÁL | ANKETA O NEJABSURDNĚJŠÍ VÝLUKU Z POJIŠTĚNÍ | GENERÁLNÍ PARTNER |
|
HLASUJTE V ANKETĚ A ZVOLTE ABSURDNÍ VÝLUKU PŘÍMO ZDE!
 |
Ukažte pojišťovnám, že vám vadí výluky z pojištění! ABSURDITY: Výluky na terorismus ubývají, ale stále zůstávají! TISKOVÁ ZPRÁVA: Nová Anketa o nejabsurdnější výluku ANALÝZA: Špatnou zkušenost s pojišťovnou má 43 % Čechů DOBRÁ RADA: Při sjednávání pojištění se vždy zaměřte na výluky
Některé jiné pojišťovny, konkrétně Kooperativa a ČSOB Pojišťovna, umožňují u dospělých pojistit diabetes 1. typu, která však začíná obvykle už v dětství.
V některých případech je možný i pozdní vznik tohoto onemocnění po třicátém roce věku, kdy se označuje jako pomalu probíhající cukrovka dospělých.
Tímto typem cukrovky trpí zhruba sedm procent diabetiků v České republice a je pro něj charakteristická úplná absence inzulinu v těle.
Osoba, s již diagnostikovaným diabetem, si mohou sjednat standardní životní pojištění. Samotná diagnóza není důvodem odmítnout jeho přijetí do pojištění, člověk s cukrovkou se musí jen připravit na to, že pojišťovny budou podrobněji zkoumat závažnost jeho zdravotního stavu.
Vedle pravdivě vyplněného dotazníku požadují pojišťovny po diabeticích také aktuální lékařskou zprávu. Nemá-li zájemce o pojištění zdravotní komplikace spojené s cukrovkou, většinou je sjednání zatíženo jen přirážkou k pojistnému.
Horší situace nastane, když člověk už nějaké zdravotní problémy způsobené diabetem má. Tehdy se často ve smlouvě objeví výluky na onemocnění, která se u něho mohou pravděpodobně kvůli nemoci rozvinout.
Týkat se to může i nejvážnějších nemocí a situací, které u diabetiků nastávají bohužel ve větší míře. Jedná se například o srdeční infarkt, slepotu či transplantace ledvin.
Cukrovka a pojištění dětí
Pokud onemocní diabetem dítě, jedná se vždy o diabetes mellitus prvního typu. Tento typ cukrovky má jen málo společného s diabetem druhého typu. Jedná se o ztrátu schopnosti těla vyrábět inzulin. Léčba spočívá v pravidelném dodávání inzulinu a v dietních opatřeních.
Tento typ diabetu je běžně zahrnován do pojištění závažných onemocnění dětí. Při vstupu do pojištění se zdravotní stav neověřuje. Není-li diabetes diagnostikován už před vznikem pojištění, je kryt v plném rozsahu.
Pokud do pojištění vstupuje dítě již léčené, jsou následky tohoto onemocnění z pojištění automaticky vyloučeny.
Zejména u dětí je však nutné si dát pozor, jaké podmínky si pojišťovna stanovuje pro výplatu plnění. Většinou pojišťovny vyplatí plnění do 30 dní od diagnózy, lze se však setkat i s dvouletou lhůtou, kdy pojišťovna plní až po dvou letech léčby dítěte inzulinem.
Doporučení k pojištění cukrovky
- Vždy si ověřte, jaký typ diabetu je zahrnut do pojistného krytí a jaké podmínky si daná pojišťovna stanovuje pro výplatu plnění. Při souvislosti s aktivním kouřením či konzumací alkoholu může dojít ke krácení plnění.
- Dejte si pozor na výluku na takzvané předchorobí. Ověřte si u pojišťovny, zda vám bude opravdu plnit, pokud se například stanete invalidní i v důsledku cukrovky a již jste se s touto chorobou léčili před uzavřením smlouvy.
- Sjednáváte-li pojištění závažných onemocnění dětem, upřednostňujte pojištění, kde je celé plnění vyplaceno ihned po diagnóze bez dalších podmínek, nikoliv například jen část pojistné částky a až po dvou letech léčby nebo například jen při těžkých diabetických komplikacích.
- Cestujete-li do zahraničí, tak než vyrazíte, zkonzultujte zdravotní stav s lékařem. Zkontrolujte si také, co kryje a nekryje vaše cestovní pojištění. Většinou se z cestovní pojistky hradí léčba u chronických stabilizovaných onemocnění, která se náhle zhorší. U cukrovky objevené nedlouho před cestou do zahraničí, by již byl s krytím léčebných výloh problém.
Dušan Šídlo, pojistný analytik společnosti Broker Trust
VZP: Hradí pojišťovna plastické operace uší nebo nosu?
Otázka týdne s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky
Foto: VZP Popisek: Všeobecná zdravotní pojišťovna
Úvodem je třeba připomenout, že z veřejného zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení.
Pojišťovny nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely, zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost pojištěnce, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění přímo ve svém textu uvádí některé výkony, které nejsou hrazené (například výkony akupunktury). Další jsou vyjmenovány v Příloze č. 1 zákona – Seznam zdravotních výkonů ze zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek. Protože jde o přílohu zákona, jsou podmínky úhrady pro všechny zdravotní pojišťovny stejné.
Všechny hrazené výkony pak jsou uvedeny v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, který vydává ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Jsou zde samozřejmě i výkony lékařské odbornosti plastická chirurgie, takže jsou běžně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, některé jsou však zároveň uvedeny ve zmíněné příloze zákona a jsou tedy hrazeny jen za stanovených podmínek.
Jedním z takových výkonů je modelace a přitažení odstálého boltce – má stanovenou plnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění, pokud je výkon proveden do 10 let věku dítěte, nad 10 let ho už zdravotní pojišťovna nehradí. Není nutné schválení revizním lékařem. Výkon je hrazen 2x za život, tedy každé ucho může být operováno „na pojišťovnu“ jen jednou.
Další v příloze zákona uvedené výkony plastické chirurgie mohou být hrazeny zdravotní pojišťovnou pouze po schválení revizním lékařem. Jedná se např.
o korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem), operace nosu pro funkční poruchu nebo operační úpravu tvaru nosu (rinoplastiku).
Tyto výkony jsou pojišťovnou hrazeny, pokud o jejich provedení rozhodne lékař, a to ze zdravotních důvodů, a pokud jeho indikaci potvrdí revizní lékař pojišťovny.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
autor: komerční tisková zpráva
Chat: Andrea Martínková — Sama doma — Česká televize
MvP: „Jsou lázně pro psychiatrické choroby?“
Andrea Martínková: „Dobrý den, psychiatrická onemocnění se pokud vím léčí v lázních Jeseník, ale určitě i v dalších zařízeních, která Vám doporučí Váš lékař.“
AMERICIUM: „Mám jako invalid. důchodce větší šanci dostat lázně – mám III. stupeň invalidity?“
Andrea Martínková: „Dobrý den, to zda máte nárok na lázeňskou péči se dozvíte od Vašeho ošetřujícího lékaře nebo lékaře specialisty, u kterého se léčíte. V ČR je několik lázeňských zařízení, které umožňují i léčbu pacientů s pohybovým onemocněním. Toto vše Vám ošetřující nebo odborný lékař sdělí.“
Kateřina Vrbková: „Dobrý den,má 10ti letá dcera trpí silnou alergií. myslíte že je dobré nechat si nasat i přímořské lázně? děkuji“
Andrea Martínková: „Dobrý den, v případě požadavku na lázeňkou péči pro Vaši 10ti letou dceru se určitě obraťte na jejího ošetřujícího lékaře – alergologa, který Vám sdělí všechny možnosti.“
DAYD: „Jak to dnes vypadá s křížkovými poukazy?“
Andrea Martínková: „Dobrý den, tzv. křížkové lázně stále fungují, takže máte-li onemocnění, se kterým se dlouhodobě léčíte, tak se obraťte na Vašeho lékaře, který Vám řekne, zda vzhledem ke druhu onemocnění máte na tyto lázně nárok, jaké podmínky musíte splňovat a zda péče komplexní nebo příspěvková.“
Renata Peichlová: „Dobrý den,mám dotaz …jsem po operaci zlomeného bederního obratle a lékař mi v nemocnici zdělil že mám nárok na lázně.
Shodou okolností moje kamarádka má operované v téměř stejné době jako já ploténky a nárok na lázně má též.
Je možné že bychom mohli dostat lázně současně a nebo prosím o radu jak máme postupovat,abychom mohly být v lázních společně? Děkuji moc za odpověd.Hezký den“
Andrea Martínková: „Dobrý den, záleží na tom, zda Vám bude vzhledem k onemocnění doporučené stejné lázeňské zařízení, pak už stačí pouze vyřídit schválení návrhu na lázeňskou péči a s konkrétním zařízením se na termínu domluvit.“
Jana Svobodová: „Dobrý den,jsem měsíc po operaci dolní lobektomie pravé plíce,tak bych se chtěla zeptat,zda bych měla nárok na lázně placené zdravotní pojišťovnou a do jaké doby po operaci?Děkuji Svobodová Jana“
Andrea Martínková: „Dobrý den, to zda máte nebo nemáte nárok na hrazenou lázeňskou péči Vám sdělí Váš praktický nebo odborný lékař, kterého vzhledem k Vašemu onemocnění navštěvujete.
Ten Vám doporučí místo léčení a druh péče (komplexní nebo příspěvkovou),na kterou máte nárok. Zjistit si to můžete také sama nahlédnutím do vyhl. č.
267/2012 indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost.“
Petra Poláková: „Dobrý den, v létě jsme žádali o lázně pro dceru (čroky), ale byly nám zamítnuty. Alergoložka nám napsala do zprávy pro ošetřujícího lékaře, že máme plnou indikaci k lázním i tak nám byly zamítnuty. Malá se od roku léčí s astmatem, alergií a je velmi náchylná na horní cesty dýchací.
Měla už 2xzápal plic, několikrát bronchytýdy. má i vytrženou nosní mandli a zmenšené krční, ale nic nepomáhá je neustále nachlazená, bere léky na posílení imunity a od léte dýchá kortikoidy, kde je chyba? Má na lázně opravdu nárok? Alergoložka trvá na znovupodání žádosti, že má na lázně nárok.
Děkuji za odpověď“
Andrea Martínková: „Dobrý den, pokud ošetřující lékařka Vaší dcery trvá na znovu podání žádosti, tak to zkuste. Možná bude potřeba doplnit nějaká vyšetření a další posudky. Možné je také se odvolat na příslušné zdravotní pojišťovně.“
Marcela: „Dobrý den, jsem 5týdnů po operaci Fr.malleoil ext.I.dx.Weber B-C,fr.marg.post.tibiae I.dx.OS dlaha poldi 5 6ti děrová,OS zadní hrany tibie 2x malý šroub(nevím co to všechno znamená), ale chtěla bych se zeptat, jestli mám zkusit si nechat lázně napsat. Děkuji“
Andrea Martínková: „Dobrý den, na to, zda je v současné době pro Vás lázeňská léčba vhodná se zeptejte Vašeho ošetřujícího lékaře – specialisty. Ten Vám také popřípadě doporučí konkrétní lázeňské zařízení.“
Klara I: „Dobrý den, dlouhodobě se léčím u neurologa s bolestí krční páteře a zad. Zatím mi lékařka napsala jen několikrát masáže a „elektriku“. Nemám stanovenou žádnou konkrétní diagnozu, mohu i tak požádat o předepsání lázní např. s tím, že si část doplatím sama. Děkuji za odpověd“
Andrea Martínková: „Dobrý den, Vaše neuroložka, u které se léčíte by Vám měla vysvětlit, zda vzhledem k Vaší současné i minulé terapii splňujete kritéria pro hrazenou lázeňskou péči. Popřípadě můžete navštívit jako samoplátce kterékoli lázně, které se pohybovou soustavou zabývají, např. Lázně Františkovy Lázně.“
Ivana Dobšáková: „Dobrý den. Do lázní jezdím 15 let. Na křížek. Odborná lékařka mi řekne a´by mi praktická lékařka vypsala formilář. Ta vypíše všechno, ale pak jej musím zanést k odborné lékařce, a ta přidá své razítko. Potom si jej zašlu na pojištˇovnu. Musím formulář nosit odborné, nebo stačí razítko praktické lékařky. Děkuji za odpovědˇa přeji pěkný den. Dobšáková“
Andrea Martínková: „Dobrý den, záleží jaké konkrétní diagnózy se to týká, v některých případech může být předepisujícím lékařem pouze lékař praktický a v jiných je nutné, aby návrh vystavil specialista. Více se dočtete ve Vyhl. 267/2012 indikační seznam.“
Lucie: „Dobrý den chtěla sem se zeptat zda mám také nárok na lázně jsem po dvou potratech jeden v 7 tt a druhý v 19 tt a následkem toho potratu sem dostala plicní embolii a kde kdyžtak žádat .děkuji za odpověď“
Andrea Martínková: „Dobrý den, v každém případě se obraťte na Vašeho gynekologa, který Vám s ohledem na Váš zdravotní stav poradí, zda na hrazenou péči máte nárok, na jaký typ a jaké podmínky musíte splňovat. Dočtete se i sama ve Vyhl. 267/2012 indikační seznam.“
Jitka: „Dobrý den, přítel má plánovanou operaci kyčelního kloubu jak to bude v lázních co si tam bude hradit sám a co za něj bude hradit ZP 211/ ubytováí, stravování, procedůryú děkuji“
Andrea Martínková: „Dobrý den, záleží, zda mu bude revizním lékařem schválena péče komplexní nebo příspěvková. V rámci KLP má uhrazeno léčení, stravování i ubytování. U PLP je hrazeno pouze léčení. Dále klient hradí lázeňský poplatek 15,- Kč na osobu a den a také regulační poplatek, jehož výše není pro rok 2014 zatím známa (momentálně činí 100,-).“
PAVLA: „Dobrý den, je možné jet do lázní jen na mnou udanou dobu(třeba 5 dní)? Jsem maminkou 3 malých dětí a zároveň po operaci šť.žlázy. Není možné pro mě jet na 4 týdny někam pryč. Děkuji“
Andrea Martínková: „Dobrý den, na takto krátkou dobu můžete do lázní odjet, ale jedná se spíše o pobyt wellnessový relaxační, kterých ve Františkových Lázních nabízíme pestrou škálu a je z čeho vybírat. V případě léčení je doba pobytu vhodnější vyšší.“
Hana Skoupá: „Dobrý den, měla jsem zrimva telefon, tak jsem neslyšela, kde se dá zjistit, zda má člověk na lázně nárok. Ráda bych věděla, jak to je v případě operace kolena-náhrada celého kloubu. Mamince před 2 dny VZP zamítla lázně. Přitom jsem nedávno četla, že právě po náhradě kolen. kloubu je nárok na lázně. Tak bych ráda věděla, jak to je. Děkuji, Hana Skoupá“
Andrea Martínková: „Dobrý den, podrobnosti o tom, zda máte či nemáte nárok na hrazenou lázeňskou léči zjistíte od svého praktického či odborného lékaře, nebo sama můžete nahlédnout do vyhl. 267/2012 indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost.“
Zuzka Kaplan: „Dobrý den, existují lázně na vysoký tlak, nebo na suchou kůži?“
Andrea Martínková: „Dobrý den, existují, místa léčení Vašich potíží zjistíte u svého odborného lékaře nebo lékaře specialisty, také je vše popsáno ve vyhl. 267/2012 indikační seznam…“
Dana Pelouchová: „Dobrý den, jsem nyní měsíc po odebrání vaječníků, vejcovodů a dělohy. Operace probíhala laparoskopicky, ale dokončena musela být císařským řezem. Je mi 47 let, pojištěna jsem u VZP, nikdy jsem jinou operaci neprodělala. Nevím, zda je nárok na lázně, pokud ano, na jaké a stačí doporučení od mé gynekoložky?Děkuji moc za odpověď.“
Andrea Martínková: „Dobrý den, to zda Váš zdravotní stav splňuje kritéria pro hrazenou péči Vám sdělí Vaše gynekoložka, která také vystaví návrh a zašle jej ke schválení na VZP.
Podle přiložené lékařské dokumentace a údajů uvedených v návrhu se revizní lékař rozhodne, zda schválí či nikoli.
Přijet také můžete na některý samoplátecký pobyt, který je zaměřený na léčbu gynekologických pacientek ve Fr. Lázních.“
Martina Bourová: „Dobrý den, jsem po dvou náročných operacích páteře, ještě v péči onkologa a na invalidním vozíku v důsledku operace. Všichni lékaři lázeňskou péči doporučují ale nemohou se dohodnout kdo z nich dá to razítko na žádost.“
Andrea Martínková: „Dobrý den, návrh na lázeňskou péči Vám může napsat i praktický lékař, ale samozřejmě lékař specialista, který se o Vás stará po stránce pohybové či onkologické, také může vystavit návrh. To, která lékařská odbornost může na konkrétní Vaše onemocnění vystavit návrh na lázeňskou péči je uvedeno ve vyhl. 267/2012.“
Magda: „Dobrý den. V případě návrhu odborného lékaře na lázeňskou péči obvodní lékař odmítá návrh na lázně vypsat z dpvodu, že lázně stejně VZP neschválí, že jsou omezené apod. Jedná se o lázeňskou péči na deprese a úzkostnou poruchu.
Rovněž mám chronickou žilní nedostatečnost, jsem po dvou zánětech hlubokých žil, plicní embolii – sice již před 15 lety, v současné době opět v neschopnosti pro zánět žil – je možná láz.péče? Mám rovněž po dvou opercích. Děkuji za odpověď.
“
Andrea Martínková: „Dobrý den, pokud Vám obvodní lékař nechce vystavit návrh na lázeňskou péči, pak se obraťte s dotazem na Vašeho odborného lékaře (psychiatra z důvodu depresí a úzkostných poruch nebo na internistu s potížemi žilního systému). Pokud budete splňovat veškeré podmínky pro hrazenou lázeňskou péči, pak není důvod, aby Vám pojišťovna – revizní lékař tuto péči neschválil.“
Tereza: „Zeptám se znova, léčí se v lázních obezita??? A pokud ano, hradí to pojišťovna? Děkuju“
Andrea Martínková: „Dobrý den, nejsem si jistá, že obezita je uvedena v indikačním seznamu a pod jakou indikační skupinou, v našem lázeňském zařízení se obezitě bohužel nevěnujeme. Pokud si toto chcete sama ověřit, pak nahlédněte do vyhl. 267/2012 „indikační seznam“.“
Kostková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v případě, že obvodní lékař odmítá vypsat návrh na lázně, odborník napíše doporučení – sám také nechce návrh napsat, kam se mohu obrátit?“
Andrea Martínková: „Dobrý den, neuvádíte konkrétní indikaci, v indikačním seznamu (vyhl. 267/2012) je přesně uvedeno, kdo může být vysílajícím lékařem do lázní s ohledem na Vaše onemocnění (v některých případech je to lékař praktický, v jiných lékař specialista).“
Jarmila: „S roztroušenou sklerozou můžu jednou nebo 2x ročně? Děkuij.“
Andrea Martínková: „Dobrý den, bohužel nejsem lékař a neznám konkrétní možnosti opakování lázeňské péče u RS. Určitě se obraťte na Vašeho odborného lékaře neurologa a ten Vás seznámí s tím, zda Vaše onemocnění umožňuje opakování lázeňského pobytu a event. kolikrát.“
Špoutil B.: „Dobrý den,započítávají se lázně,když je lékař doporučí do jeho ročních limitů ? Děkuji za odpověd´“
Andrea Martínková: „Dobrý den, omlouvám se, ale jsem nelékař a nejsem si jistá, jak moc předepisování lázeňské péče zvýší nebo nezvýší roční limity lékaře.“
Táňa Stonová: „Dobrý den. V listopadu byl vnouček v lázních, onemocněl neštovicemi, jel tedy předčasně domů. Máme znovu zažádat o lázně nebo o termín ,,nějakého doléčení?“ Děkuji.“
Andrea Martínková: „Dobrý den, v případě dlouhodobějšího onemocnění není možné požádat o prodloužení lázeňské léčby z důvodu náhrady čerpání procedur a proto bude dobré, když se obrátíte na lékaře, který Vašeho vnoučka do lázní vyslal o možnosti zaslání nového návrhu na hrazenou péči reviznímu lékaři.“
Eva Rozsívalová: „Dobrý den, mám bechtěrevovu chorobu, dle mé revmatoložky mám nárok na komplexní lázeňskou péči, je možné lázně využívat s kompletním hrazením od pojišťovny každý rok?“
Andrea Martínková: „Dobrý den, to zda je konkrétně u Bechtěrevovy nemoci možné využívat lázeňskou péči každý rok Vám sdělí Vaše odborná lékařka revmatoložka, která by Vás na komplexní péči vysílala. Omlouvá se, ale jsem nelékař a neznám všechny podrobnosti indikačního seznamu.“
Magda: „Děkuji za odpověď. Ale jedná se mi o to, že vlastně OBVODNÍ LÉKAŘ SE NEUSÁLE NA NĚCO VYMLOUVÁ a návrh odmítá vypsat a odborník napsal doporučení, ale i přesto se obvod. lékař zdráhá tiskopis vypsat – z důvodu složité administrativy…“
Andrea Martínková: „Dobrý den, je mi líto, ale v případě nevole Vašeho obvodního lékaře se asi budete muset obrátit na lékaře specialistu, u kterého jste v péči. Ten také v některých případech může návrh na lázeňskou péči vypsat a nebo uvažovat o změně praktického lékaře.“
První český zdravotnický portál
Jaké jsou možnosti léčby klimakterických potíží a co z toho hradí pojišťovna?
Odpovídá Mgr. Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
Klimakterium je přirozený proces v životě ženy, období vyhasínání pohlavního cyklu. Základní příčinou rozvoje níže popisovaných změn je pokles hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu, který je produkován vaječníky. Akutní příznaky klimakteria se dostavují u většiny žen a mohou významně snížit kvalitu života.
Jde především o psychické potíže (nespavost, podrážděnost, plačtivost, prudké změny nálad, ztráta libida atd.) a vazomotorické změny (návaly horka, pocení, bušení srdce). Tyto příznaky může žena do jisté míry ovlivnit sama.
Přispívá k tomu zvýšení pohybové aktivity (cvičení či rychlá chůze alespoň 3x týdně po 30 min.), což navíc pomáhá k udržování kostní hmoty a optimální tělesné hmotnosti. Důležitá je také úprava jídelníčku – omezení kávy, kořeněných jídel, alkoholu, dostatečný pitný režim.
Luštěniny, sója, rostlinné oleje, čerstvá zelenina a ovoce zvyšují příjem fytoestrogenů v optimální kombinaci s potřebnými vitaminy a minerály. Případné užívání volně prodejných léčiv a doplňků stravy s obsahem isoflavonoidů a fytoestrogenů je ale třeba vždy konzultovat s lékařem.
Tyto doplňky stravy nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
V určitém časovém odstupu se pak vyvinou chronické příznaky klimakteria.
Mezi ně řadíme urogenitální atrofie (porucha růstu sliznice pochvy a močových cest), zvýšené riziko vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu a centrální mozkové příhody.
Nedostatkem estrogenů je ovlivněn i metabolismus lipidů a karbohydrátů, takže se například zvyšuje inzulínová rezistence, tedy riziko obezity a cukrovky. Rovněž dochází ke zvyšování hladiny cholesterolu.
Většině těchto problémů dokáže buď zcela předejít, nebo je alespoň významně zmírnit hormonální substituční léčba. Hormonální substituční terapie (HRT) je skupina preparátů s pohlavními hormony určená k podávání při nedostatku estrogenů. Pokud obsahuje pouze estrogeny, je označována jako estrogenní substituční terapie (ERT).
Některé ženy zatím stále ještě považují hormonální substituci za cosi „nepřirozeného“. Avšak obavy z možných komplikací nejsou namístě, protože její nasazení vždy předchází pečlivé vyšetření gynekologické, ultrazvukové, laboratorní vyšetření krve a mamografické vyšetření. V průběhu léčby se tato vyšetření pravidelně opakují.
Hormonální substituční terapie je dnes každodenní záležitostí téměř všech gynekologických ambulancí a nabídka různých preparátů a lékových forem se v poslední době značně rozšířila.
Může být podávána v tabletách, formou náplastí nebo injekčně.
Gynekolog má tedy k dispozici rozsáhlý sortiment přípravků k hormonální substituci, které pojišťovna v indikovaných případech částečně či dokonce plně hradí.
Lokální estrogenní léčba může být vhodnou formou léčby i pro ženy, které nemohou užívat systémovou hormonální terapii.
Může pozitivně ovlivnit atrofii poševní sliznice, odstranit opakované výtoky, nepříjemné pocity, bolest při pohlavním styku a pomoci léčit potíže spojené s únikem moči.
Tuto léčba může být zahájena i s větším odstupem od přechodu a v léčbě lze pokračovat dlouhodobě. I tyto lokální přípravky jsou v indikovaných případech částečně hrazeny pojišťovnou.
Připomínáme, že právě v období klimakteria začínají být velmi důležité některé preventivní prohlídky a screeningová vyšetření. Ženy by rozhodně neměly zapomínat na preventivní mamografická vyšetření jednou za dva roky a na screening karcinomu děložního hrdla v rámci každoroční preventivní gynekologické prohlídky.
www.vzp.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
Obezita
Řekne se obezita a je to jasné. Všichni vědí, o co jde. Ale nikdo neví, co s tím. Je dost takových, co nikdy nic jiného nepoznali. Prostě vždycky měli těch svých 15, 20 nebo 50 kilo navíc. Všichni v rodině takoví byli a jsou, s tím se nedá nic dělat. U jiných je obezita strašákem už ve chvíli, kdy se pod kůží břicha dá nahmatat první tuková molekula…
Dnes přesně víme, co obezita je, proč ji označujeme za nemoc a čím je tato nemoc tak závažná. Ale na rozdíl od mnoha jiných, stejně závažných chorob nemá zdravotnictví žádnou spolehlivou léčbu, která by nezáležela stoprocentně na rozhodnutí a vůli nemocného. Ale těm, kteří vědí, znají a chtějí, může medicína účinně pomoci.
CO JE PŘÍČINOU
Obezita není nic jiného, než nadměrné množství tělesného tuku. Kapacita pro ukládání tuku je téměř neomezená, tuková tkáň se ochotně zmnožuje, pokud má organizmus potřebu ukládat další energii.
Obezita není tukový nádor – proces ukládání tukových molekul i samotná tuková tkáň jsou zcela normální a neliší se u hubeného (každý má určité množství tělesného tuku) a těžce obézního.
Důležité je, kde se tuková tkáň tvoří a kam se tuk ukládá mimo tukovou tkáň.
I když je mnoho obézních přesvědčeno, že problém musí být v hormonech, jen velmi málo obézních má prokazatelnou a léčitelnou hormonální poruchu.
Na hospodaření s energií (a tedy ukládání či uvolňování energie v podobě tuku) se podílí celá řada hormonů (zvláště hormony štítné žlázy a nadledvin), přesto nemoci žláz s vnitřní sekrecí zjišťujeme u nepatrného zlomku obézních (odhaduje se, že nanejvýš v 5 %).
Příčinou otylosti je u naprosté většiny nemocných převaha příjmu energie nad jejím výdejem. Energii přijímáme v potravě (tuky mají dvakrát více energie než cukry a bílkoviny), denní potřeba záleží na fyzické zátěži, věku, pohlaví a dědičnosti.
Odhaduje se, že kolik kdo váží, je nejméně z poloviny dáno jeho dědičnou výbavou. Energie se spotřebovává na fungování organizmu (asi 2/3 celkového množství), na pohybovou aktivitu, zpracování potravy. Pro zdravého dospělého člověka s omezeným množstvím pohybu je denně zapotřebí asi 8 – 9 tisíc kJ (kilojoulů).
Pokud dlouhodobě přijímá potravou i o málo více energie než vydá, rozdíl se ukládá v podobě tukové tkáně – a člověk tloustne.
JAKÉ MÁ OBEZITA PŘÍZNAKY
Mladí lidé snášejí i těžkou obezitu poměrně dobře. Většinou se nadměrná váha projeví zadýcháváním při námaze, zvýšeným pocením,bolestmi velkých kloubů, páteře. Nepříjemná je zapářka v místech dotyku kožních laloků, visící břicho, křečové žíly. Nejzávažnější jsou však dopady na látkovou přeměnu, srdce a cévní systém.
V ORDINACI
K diagnostice obezity stačí lékařská váha, měřidlo na změření výšky a krejčovský metr.Podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky těla v metrech (tedy např.
68/(1,70)2 = 23,5) se nazývá body mass index (index tělesné hmotnosti), který možná znáte pod zkratkou BMI . Větší hodnota než 25 je abnormální. Konkrétní hodnota vyjadřuje závažnost obezity.
Níže uvedené kategorie jsou všeobecně přijímány a používány.
| BMI | Kategorie | Riziko |
| 18,5 – 24,9 | normální hodnota | minimální |
| 25,0 – 29,9 | nadváha | nízká až lehce vyšší |
| 30,0 – 34,9 | obezita 1. stupně | zvýšená |
| 35,0 – 39,9 | obezita 2. stupně | vysoká |
| více než 40,0 | obezita 3. stupně | velmi vysoká |
V současnosti neexistují žádné vysloveně medicínské způsoby léčby obezity. Tuková tkáň ubývá, pokud tělo vydává více energie než přijímá. Základem je tedy omezená energetická hodnota stravy (redukční strava) a zvýšený výdej energie pohybem .
Lékař může hubnutí podpořit medikací, v těžkých případech i chirurgickým výkonem.
Antiobezitika jsou dvojího typu: zvyšují pocit sytosti (Meridia) nebo brání vstřebání části tuků ze střeva (Xenical). Oba léky jsou na předpis, oba zdravotní pojišťovny hradí jen těžce obézním s cukrovkou.
Bandáž žaludku je chirurgický výkon, při kterém je žaludek stažen těsně pod vstupem jícnu tak, že horní velmi malá část (asi 50 ml) se naplní i velmi malým množstvím jídla a vyvolá podobné pocity, jako naplnění celého žaludku podstatně větší porcí. Rozmělněná potrava po určité době prochází zúženým místem do dalších částí trávicího ústrojí, kde již vše probíhá obvyklým způsobem. Výkon se provádí většinou laparoskopicky (bez klasické jizvy) a pojišťovny ho na doporučení odborní-obezitologa hradí.
Obezita i těžkého stupně se zásadně léčí ambulantně, pro přijetí do nemocnice musí být zvláštní důvody.
CO OBEZITA PŘINÁŠÍ A K ČENU VEDE
Obézní trpí podstatně častěji všemi „civilizačními chorobami„. Cukrovka 2. typu (onemocnění vzniklé v dospělosti) se vyskytuje pouze u obézních či lidí s nadváhou. Mnohem častější je zvýšený krevní tlak.
Obézní mají také vyšší krevní tuky, což vede podstatně častějšímu výskytu srdečních infarktů, anginy pectoris a jiných projevů nedokrevnosti srdečního svalu, selhání srdce a mozkových příhod. Častěji také dochází k plicní embolii (vmetku do plicních cév).
Obézní trpí až několikrát častěji zhoubnými nádory, zvláště tlustého střeva, slinivky břišní, dělohy a prsu.
RIZIKO
Existují riziková období pro ztloustnutí: těhotenství (matka v žádném případě nepotřebuje „jíst za dva“), úrazy u sportovců (prudce se sníží výdej energie), ukončení kuřáctví (přibere každý, ale nemělo by to přesáhnout 4 kg), uzavření manželství (platí pro obě pohlaví!), dlouhodobá léčba některými léky (kortikosteroidy, některá antidepresiva a antipsychotika, ženské pohlavní hormony ve vyšších dávkách, antiepileptika – pacienti bohužel nebývají vždy na riziko ztloustnutí upozorněni).
Riziková jsou všechna sedavá povolání (typicky účetní) a zaměstnání s volným přístupem k jídlu.
I s tímto problémem umíme poradit a pomoci stačí jen chtít.