Imunitní systém je soubor buněčných mechanismů nezbytný pro naše přežití. Chrání nás před bakteriemi, viry a dalšími mikroby a působí jako prevence před infekcemi. Představte si imunitní systém jako štít, který vás nonstop chrání před útoky bakterií, virů a parazitů. Každý den se doslova brodíme mořem patogenů a bez IS bychom byli pro bakterie, viry a parazity velice snadnou kořistí.
IS je rozsáhlá síť buněk a tkání neustále hledající nepřátelské organismy v našem těle, které se snaží ničit.
IS dokáže rozlišit naše vlastní buňky od cizích, díky tomu zahájí útok jen proti patogenům, které v našem organismu nemají, co pohledávat. IS dokáže rovněž rozpoznat odstranit naše mrtvé a vadné buňky.
Když IS v rozpoznávaní selhává dochází k tzv. autoimunitním poruchám (celiakie, diabetes typu I, atd.). Hlavním pilířem imunitního systému jsou bílé krvinky.
Bílé krvinky (leukocyty)
Bílé krvinky neboli leukocyty kolují v cévách a neustále hledají patogeny. Jakmile najdou cíl, začnou se množit a vysílat signály do jiných typů buněk, aby dělaly totéž. Centra bílých krvinek jsou v těle uloženy na různých místech a nazýváme je lymfatickými orgány (slezina, mízní uzlina, kostní dřeň, mandle, apendix).
2 hlavní typy leukocytů (bílých krvinek)
Fagocyty
Buňky, které pohlcují jiné buňky, tedy patogeny a mrtvé či odumírající buňky.
Lymfocyty
Pomáhají tělu zapamatovat si minulé útočníky a rozpoznat je, pokud se znovu vrátí. Jsou dva druhy B lymfocyty a T lymfocyty. Díky schopnosti zapamatování si útoků a schopnosti produkce vlastních protilátek se naše imunita neustále zesiluje. Proto jsou dospělí méně nemocní než děti.
Jak funguje imunitní reakce
Jak jsem již psal, IS dokáže prostřednictvím B Lymfocytů rozeznat naše buňky od cizích tzv. antigenů (jakákoli látka, která může vyvolat imunitní odpověď). To provádí detekcí proteinů, které se nachází na povrchu všech buněk.
Jakmile lymfocyty narazí na antigen, začnou produkovat protilátky imunoglobuliny, které označí cizí objekt (bakterie, viry). Imunoglobuliny (protilátky) pouze označují antigeny. Zabíjení je úkolem fagocytů.
Imunitní systém negativně ovlivňuje několik věcí:
- Fyzická a psychická únava spolu s nedostatkem spánku: Vzpomeňte si, co předcházelo vašemu poslednímu nachlazení. Vsadím se, že polovina z vás si vybaví těžký trénink a chatrný spánek. Přesně takové momenty často předchází nemocem. K zajištění správného chodu imunitního systému potřebujeme 8 h spánku kvalitního spánku. Více informací o spánku si přečtěte v předchozím článku…
- Nedostatek vitamínů a minerálů plynoucí především z nezdravého stravování.
- Stres a úzkost: Zde hraje svojí roli starý dobrý kortizol, který potlačuje činnost IS snížením počtu lymfocytů. Krvinek, které bojují s patogeny. Stres negativně působí také na trávicí systém a srdce.
- Kouření a alkohol: Alkohol nepůsobí špatně jen na játra, ale také na střevo, které je hlavním orgánem imunity. Kouření má negativní vliv na cévy, potažmo tedy i na bílé krvinky.
- Nadměrné užívání léků: Mohou snížit funkci lymfocytů (bílých krvinek) a také mohou negativně působit na střevo, jeden z hlavních orgánu imunity.
- Dehydratace: Voda se v našem těle účastní téměř každého procesu a její dostatek pomáhá udržovat zdravé všechny buňky v těle. Zároveň dostatečný přísun tekutin zajišťuje, že se z těla dostanou odpadní látky.
10 způsobů jak posílit imunitní systém
1) Zdravé střevo
Ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé náš gastrointestinální trakt tvoří podstatnou část našeho imunitního systému. Až 70% imunitní buněk se nachází právě ve střevech.
Střeva obsahují jak dobré bakterie, které se podílí na naší imunitě syntézou vitamínů, tak špatné bakterie, které vyvolávají autoimunitní reakce a nemoci. Pro optimální funkci střev je vhodné užívat čas od času probiotika a prebiotika ať už ve formě suplementu nebo v přirozené formě (kimchi, kysané zelí, kefír).
Vyhnout průmyslově zpracovaným potravinám. Jak se starat o své střevo se můžete dozvědět v knize: Nemoc začíná ve střevech.
2) Přísun vitamínů
Vitamín D je pravděpodobně nejdůležitějším vitamínem, který je spojován s funkcí imunitního systému. Lidé s častými infekcemi mají nízkou hladinu vitamínu D. Doporučená denní dávka vitamínu D je 200 – 2000 IU rozhodně nestačí na pokrytí potřeb zdravého člověka. Já doporučuji každý den minimálně 5000 IU, ale spíš 9000 IU.
Nejpřirozenější infuzí Vitamínu D, je vystavit svou pokožku Vitamínu D. Takže využijte každou chvilku, kdy venku svítí slunce, protože pár minut na slunci po dobu než se pokožka mírně zčervená, může vyprodukovat od 10.000 IU až 50.000 IU vitamínu D.
Ale pozor je potřeba sundat sluneční brýle a triko :)Kromě doplňků stravy a sluneční paprsků můžete vitamín D přijímat tak z ryb, hovězího masa a vajec.
Neméně důležitý je také vitamín C. Jeho potřeba stoupá u osob se zvýšenou stresovou zátěží. Vitamín C dokáže zkrátit dobu nachlazení. Doporučená denní dávka vitaminu C je 80 mg, což je zase extrémně málo. Doporučuji minimálně gram a nejlépe z přirozených organických zdrojů, např. acerola.
Dalším zajímavým vitamínem, který má silné antioxidační účinky je také vitamín E. Jde o skupinu tzv. tokoferolů a najdeme je například v rostlinných olejích.
3) Příjem minerálů
Na správnou funkci imunitního systému má vliv i hladina minerálů. Zejména jsou to minerály zinek a selen.
Deficit těchto minerálních látek oslabuje imunitní systém, protože právě zinek a selen jsou součástí celé řady enzymatických procesů.
Zdrojem zinku jsou především potraviny s vysokým obsahem bílkovin jako je hovězí maso, luštěniny, celozrnné obiloviny.
4) Zvýšený příjem zeleniny
Zvláště brukvovitá zelenina a špenát by se v jídelníčku měly objevovat nejčastěji, obsahují totiž kyselinu listovou, která je důležitá pro tvorbu bílých krvinek.
5) Příjem potravin zvyšující reakci imunitního systému
Mezi potraviny, které pozitivně působí na náš imunitní systém patří medicinální houby jako je (reishi, cordyceps, shiitake). Speciálně odrůdy jako je maitake a reishi zvyšují aktivitu bílých krvinek.
Další potravinou je česnek, který je považován za širokospektrální antimikrobiální látku posilující imunitu. Česnek obsahuje alicin, což je sloučenina, která bojuje proti mikrobům způsobujících infekci.
Pro stimulaci imunitního systému je vhodné také colostrum, které obsahuje imunoglobuliny, které bojují s patogeny. Colostrum najdete v Performance Protein společně nativní syrovátkou a kolagenem pozitivně působí na střevo, které je centrem imunity.
Neméně důležitou potravinou je zázvor. Kromě svých protizánětlivých účinků pomáhá zázvor také čistit lymfatický systém a odstraňovat toxiny z těla.
TIP: Immunity shot
Udělejte si každé ráno vlastní shot na imunitu. Do sklenice s vodou vymačkejte limetku, přidejte lžičku sušeného zázvoru nebo nastrouhejte čerstvý zázvor, lžičku kurkumy a nakonec přidejte trochu pepře.
6) Byliny podporující imunitu
Pokud se z nějakého důvodu vyskytnou opakující se infekce, můžete zkusit některé z bylin jako je ženšen (Panax ginseng), echinacea, astragalus nebo eleuterokok.
Adaptogeny jako ženšen zvyšují zároveň odolnost na stres, čímž hlídají kortizol, aby zbytečně neoslaboval imunitní reakce.
Pro stimulaci imunitního systému můžete vyzkoušet také medicinální houby.
7) Dostatečný spánek
Nedostatek spánku spolu se stresem zvyšuje produkci kortizolu a jeho dlouhodobé zvýšení potlačuje imunitní funkce. Nedostatek spánku brání tvorbě cytokinů, které regulují imunitní systém. Vše o spánku si přečtěte v minulém článku.
8) Omezit alkohol a kouření
Nadměrná konzumace alkoholu výrazně poškozuje imunitní systém, protože narušuje schopnost těla bránit se před infekcí a přispívá k poškození orgánů.
Gastrointestinální systém je první místo, kde se alkohol vstřebává do krevního řečiště, a v té chvíli také negativně ovlivňuje strukturu traktu tím, že zmenšuje počet pro nás důležitých mikrobů ve střevech, které přímo souvisí s funkcí imunitního systému.
Tabákový kouř významně oslabuje imunitní systém tím, že snižuje obranyschopnost v oblasti horních a dolních cest dýchacích.
9) Omezit stres a úzkost např. cvičením
Pokud jsme ve stresu, nebo zažíváme úzkost, imunitní systém je ochromen kortizolem. To se projevuje snížením počtu lymfocytů, bílých krvinek, které bojují s bakteriemi a viry. Je ve vašem vlastním zájmu a zdraví, abyste snižovali každodenní stresovou zátěž, jak jen to půjde např. cvičením nebo meditací.
10) Omezit konzumaci jednoduchých cukrů
Konzumace jednoduchých cukrů negativně ovlivňuje schopnost bílých krvinek ničit škodlivé bakterie.
Imunitní systém je neuvěřitelně komplikovaný a naprosto zásadní pro naše přežití. A právě proto bychom ho měli každý den podporovat svým životním stylem, jak jen to půjde.
Jiří Votava
Leukopenie: příčiny, příznaky a léčba
- Jako leukopenie se označuje výrazný pokles počtu bílých krvinek, který u pacientů způsobuje oslabení imunitního systému. Zdroj: Shutterstock.com
- Bílé krvinky se dělí na několik typů včetně neutrofilů, eozinofilů, bazofilů, monocytů a lymfocytů. Zdroj: Shutterstock.com
- Pokles množství bílých krvinek může být způsoben infekcí. Na vině bývá třeba otrava krve, infekční mononukleóza, virus hepatitidy B či virus HIV. Zdroj: Shutterstock.com
- Na vině mohou být také účinky některých léků. Jedná se například o chemoterapeutika, imunosupresiva, analgetika, antiflogistika či antipsychotika. Zdroj: Shutterstock.com
- K diagnostice leukopenie se využívají krevní odběry, kde se kromě celkového počtu bílých krvinek hodnotí také diferenciál (zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek). Zdroj: Shutterstock.com
- Léčba leukopenie se odvíjí od příčiny, která tento stav způsobila. Zdroj: Shutterstock.com
Jako leukopenie se označuje výrazný pokles počtu bílých krvinek, který způsobuje oslabení imunitního systému a má negativní vliv na schopnost organismu bojovat proti infekcím.
Tento stav může doprovázet celou řadu chorob včetně akutních zánětů, ale v některých případech bývá způsoben účinky léků nebo je průvodním jevem dalších onemocnění.
Co je leukopenie?
Leukopenie, kterou lékaři označují také jako leukocytopenie, představuje pokles počtu bílých krvinek v periferní krvi pod obvyklou fyziologickou mez (přibližně pod hodnotu 4×109/l). Bílé krvinky (leukocyty) se tvoří v kostní dřeni a dělí se na několik různých typů. Jedná se o:
- Neutrofily
- Eozinofily
- Bazofily
- Monocyty
- T-lymfocyty a B-lymfocyty
Vzájemná spolupráce těchto buněk napomáhá správné funkci imunitního systému a chrání náš organismus proti virům, bakteriím, ale i jiným patogenům. V jednom litru lidské krve se normálně vyskytuje zhruba 7,4×109 bílých krvinek. Pokud ovšem jejich počet klesne pod fyziologickou mez, organismus je oslabený a stává se náchylnějším k různým infekcím.
Příčiny leukopenie
Pokles množství bílých krvinek může mít mnoho různých důvodů.
Mezi nejčastější příčiny leukopenie patří infekce, jako jsou například septické stavy (otrava krve), infekční mononukleóza nebo také virus hepatitidy B.
Na vině ovšem může být také onemocnění AIDS, při němž virus HIV napadá T-lymfocyty a makrofágy, způsobuje pokles počtu těchto bílých krvinek a cíleně tím ničí imunitní systém člověka.
Počet bílých krvinek mohou výrazně snížit také účinky některých léků, a to většinou z důvodu poškození kostní dřeně. Komplikace mohou způsobit například tato léčiva:
- Chemoterapeutika
- Imunosupresiva
- Tyreostatika
- Analgetika
- Antibiotika
- Antiflogistika
- Antipsychotika
Mezi závažné obtíže, které mohou léky způsobit, se řadí také febrilní neutropenie, kdy dochází k poklesu počtu neutrofilů v krvi. Tento stav bývá spojený s vysokou horečkou a může se velmi rychle proměnit v život ohrožující infekci. Aktivitu kostní dřeně poté narušuje také chemoterapie a radioterapie nebo nedostatek mědi a zinku.
Další příčinou leukopenie může být otrava některými těžkými kovy, jako je například arsen.
Tento stav ovšem bývá také průvodním jevem systémových onemocnění, hypersplenismu (zvýšená aktivita sleziny, která vychytává a skladuje krevní buňky a destičky) či onemocnění kostní dřeně.
Pokles množství bílých krvinek přitom může být způsoben některou z hematologických chorob, jako je aplastická anémie či myelofibróza.
Příznaky leukopenie
Nedostatek bílých krvinek může být spojený také s dalšími symptomy, kam patří pokles krevních destiček v krvi pacienta, emoční poruchy spojené s těžkými bolestmi hlavy, extrémní únava, návaly horka, náchylnost k infekcím a vředům, záněty sliznice či silné, nepravidelné a dlouhotrvající menstruační krvácení.
Co u vás způsobilo pokles bílých krvinek?
- Užívání léků 36%, 110 hlasů110 hlasů 36%110 hlasů – 36% of all votes
- Chemoterapie a radioterapie 24%, 74 hlasů74 hlasů 24%74 hlasů – 24% of all votes
- Infekce 21%, 65 hlasů65 hlasů 21%65 hlasů – 21% of all votes
- Jiná příčina 10%, 32 hlasů32 hlasů 10%32 hlasů – 10% of all votes
- Onemocnění kostní dřeně 3%, 9 hlasů9 hlasů 3%9 hlasů – 3% of all votes
- Nedostatek mědi a zinku 3%, 8 hlasů8 hlasů 3%8 hlasů – 3% of all votes
- Hypersplenismus 2%, 6 hlasů6 hlasů 2%6 hlasů – 2% of all votes
- Otrava těžkými kovy 2%, 5 hlasů5 hlasů 2%5 hlasů – 2% of all votes
Diagnostika
Leukopenii dokáží lékaři odhalit díky krevním odběrům. Kromě celkového počtu bílých krvinek zkoumají také tzv. diferenciál, což je označení pro procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud přitom pojmou podezření, že by se mohlo jednat o onemocnění kostní dřeně, následují další vyšetření ve formě sternální punkce nebo třeba trepanobiopsie.
Léčba leukopenie
Jelikož leukopenie výrazně zvyšuje náchylnost organismu k různým infekcím, které pro pacienta mohou být velice nebezpečné, je důležité při jakékoliv známce obtíží navštívit lékaře. Ten po určení diagnózy zvolí vhodnou terapii na základě příčiny poklesu množství bílých krvinek.
K léčbě leukopenie se často využívají léky a vitamíny určené pro aktivaci kostní dřeně a zvýšení produkce leukocytů.
Pozitivní vliv pak může mít i dostatečný odpočinek a dlouhý spánek, díky kterému se tělo regeneruje. Pokud jsou na vině léčiva, jejichž vedlejším účinkem je pokles počtu bílých krvinek, lékař zvolí jinou variantu terapie.
Po vynechání původních léků by se měl počet bílých krvinek opět vrátit do normálu.
Zdroje: stefajir.cz, rehabilitace.info
Diskuze Jak zvysit hladinu bilych krvinek
Ahoj maminky,
Mam 27 mesicni holcicku a od malicka mela alergii na mlecnou bilkovinu. Vse
se urovnalo a diky tomu je sledovana s krvi. Naposledy ji nasli nizkou hladinu
bilych krvinek. Dali nam na zvazeni imunoglobulinovou lecbu, coz jsem zavrhla,
ze se snad imunita srovna sama vekem.
Ty hodnoty bilych krvinek nema nejako
silene odchylene, ale neni v tom standardnim rozmezi.
Nemate nekdo zkusenost
s doplnky stravy, bylinkami ci necim, co by pozitivne ovluvnilo hodnotu bilych
krvinek? Popr jestli tu je i nekdo se zkusenosti s tou imunoglobulinovou
lecbou, i kdyz uprimne o tom nyni ani neuvazuji.
Dekuji
Velikost písma:
Já teda myslím, že žádnýma vitamína nebo stravou to moc ovlivnit
nejde. Proč si zamítla léčbu?
Kyselina listová, vitamín B12 – ale jsou to jen podpůrné vitamíny,
samostatně zázraky nesvedou. Po příčině nedostatku bílých krvinek se
pátrá anebo se to nechalo „jen tak“ a sleduje se, zda stoupnou samy
od sebe?
Kys. listová a B12 je spíš na červené krvinky, u bílých se zkoumá
příčina, proč se netvoří.
@aiwwa kyselina listová a
vit B12 jsou obecně nutné pro rychle se dělící buňky, takže jejich
nedostatek ovlivní i leukocyty Netvrdím, že to problém vyřeší, ale může
s tím pomoct. Na to, zda řeší příčinu jsem se ptala.
Po pricine se nepatra, spis se pozoruje, jestli se to srovna. Odmitla jsem,
protoze jsem zatim nedostala dostatek informaci, co to obnasi a prijde mi to
celkem zasah do tak maleho organismu, jeste kdyz je sance, ze se vekem samo
srovna.
@Jahru píše:
@aiwwa kyselina listová a
vit B12 jsou obecně nutné pro rychle se dělící buňky, takže jejich
nedostatek ovlivní i leukocyty Netvrdím, že to problém vyřeší, ale může
s tím pomoct. Na to, zda řeší příčinu jsem se ptala.
Můj syn zase bojuje se zlatým stafylokokem, chodíme na imunologii a jeho
hodnota bílých krvinek je také nízká. Nám žádnou léčbu nedoporučili,
krom autovakcíny proti tomu stafylokokovi.
Na zvýšení krvinek nám poradili
vitamín B, kyselinu listovou, selen, zinek a užívat imunoglukan. Hodnoty mu
skáčou nahoru a dolu, ale stále je pod hranicí. Ale imunoložka to
neřeší. Mě zase přijde divný, že to neřeší, když on je vlastně
stále nemocný.
O imunoglobulinové léčbě jsem neslyšela, ale tedy
zajímala by mě.
@PetraBM kamarád
bojoval se stafylokokem 2 roky. Furt nebyla žádná léčba účinná. Pak
šel do autovakciny a má klid(, klep klep klep).už je to rok a je jen na
pozorování.
Taky jsem s tím jako dítě bojovala. Pak se u mne projevilo v pubertě
autoimunitní onemocnění a bylo vše vysvětleno. Každopádně co si pamatuju
doktorka do mě cpala stále železo a to to alespoň trochu zlepšilo.
@boska90 Prosím tě,
neví na jaké pozorování chodí? Nám dali tu autovakcínu, ta je asi na půl
roku no a kontrolu máme na té imunologii za rok. Že mu to takhle skáče vím
jen když je po nemoci, tak mu pediatrička vždy udělá krevní obraz a tam
jsou bílé krvinky nízké. Víc to nikdo neřeší. Tak nevím, jesti je to
tak správně…
@PetraBM teď je
v práci. Ale budu s ním navečer mluvit tak se ho poptam. Vím že chodí
v Brně do nemocnice na kontroly ale víc ne. Tak se kdyžtak kolem
6 připomeň do zprávy ju?
@boska90 píše:
Taky jsem s tím jako dítě bojovala. Pak se u mne projevilo v pubertě
autoimunitní onemocnění a bylo vše vysvětleno. Každopádně co si pamatuju
doktorka do mě cpala stále železo a to to alespoň trochu
zlepšilo.
no, tak jestli na bílé krvinky železo, tak bud je to pěknej jouda nebo si
to blbě pamatuješ a jde o červené krvinky.
@Lama Lama nene,
bílé krvinky. Pamatuju si to dobře. A to ze to byla jouda to vím taky. Taky
bych k ní v životě svoje dítě nedala. Její léčení bylo celkově
hodně zvláštní.
Na zápal plic tři měsíce paralen apod. Ale teda
v tomhle jsem nevěděla jestli chybovala. Vždy jen rekla, že jde vidět, že
jde vidět, že železo poctivě jím. Tak jsem ji věřila.
Každopádně jak
říkám, mně to vše vysvětlilo onemocnění v pubertě
@PetraBM píše:
Můj syn zase bojuje se zlatým stafylokokem, chodíme na imunologii a jeho
hodnota bílých krvinek je také nízká. Nám žádnou léčbu nedoporučili,
krom autovakcíny proti tomu stafylokokovi. Na zvýšení krvinek nám poradili
vitamín B, kyselinu listovou, selen, zinek a užívat imunoglukan. Hodnoty mu
skáčou nahoru a dolu, ale stále je pod hranicí. Ale imunoložka to
neřeší. Mě zase přijde divný, že to neřeší, když on je vlastně
stále nemocný.
O imunoglobulinové léčbě jsem neslyšela, ale tedy
zajímala by mě.
A stafylokoka ma kde? Jak na to prisli? Vyterem? Vim, ze ho ma moje mamka,
ale nijak ji to nikdo neleci. Bud ji to v krvi vyjde a nekdy zase vubec. Tohoto
sajrajtu se tezko clovek zbavuje.
Jinak bile krvinky jsou dany geneticky, vic clovek asi nevymysli, nebo jakou
mate zkusenosti?
Komplikace chemoterapie
Nežádoucí účinky a komplikace chemoterapie vyplývají z mechanismu
účinku cytostatik. Tyto léky působí nejen na buňky nádorové, ale také na rychle
se množící buňky zdravých tkání.
V následujícím přehledu Vám představujeme nejčastější komplikace chemoterapie
a způsob, jak tyto nežádoucí účinky minimalizovat a léčit.
Nevolnost, zvracení
Mezi bezprostřední nežádoucí účinky chemoterapie patří nevolnost,
případně zvracení. Může se objevit v průběhu podání cytostatik nebo krátce
po podání. V současné době se většině pacientů podávají před chemoterapií
podpůrné léky, které nevolnosti zabrání (Zofran, Emend, ad.). Vyskytnout se
však může tzv.
anticipované zvracení – pacient, který v důsledku
chemoterapie zvracel, se obává opětovného zvracení při dalším podání cytostatik
a zvrací automaticky ještě před zahájením další chemoterapie a nezávisle na
podpůrných medikamentech. Jedná se psychický blok, který obvykle úspěšně vyřeší
naši psychologové.
Únava, nechutenství
Pacienti si v průběhu podávání
chemoterapie často stěžují na nechutenství a únavu. Na zvýšení apetitu můžeme
podat vhodné preparáty. Únava je standardní reakce lidského organismu na podání
cytostatika. Děti při chemoterapii často polehávají a „není jim do zpěvu“.
Náladu mohou našim pacientům zvednout doprovodné programy na oddělení – herní
terapeut, zdravotní klauni, dobrovolníci, fotokroužek, sledování DVD, PC hry.
Hlavní roli mají samozřejmě rodiče, které jsou dětem v průběhu pobytu na
oddělení a zejména během podávání chemoterapie tou největší oporou.
Poškození sliznic (mukositida)
Sliznice trávicího ústrojí patří mezi tkáně,
na které se vedlejší účinek chemoterapie projevuje velmi často. Výstelka dutiny
ústní, ale i jícnu, střeva a řitního otvoru je cytostatiky poškozena. Dochází
k jejímu zánětu a bolestivému olupování, objevují se afty. Mukositida se
obvykle objeví několik dní po podání cytostatik.
Mukositidu minimalizujeme pečlivou a
pravidelnou péčí o dutinu ústní – dětem doporučujeme proplachy (Tantum Verde) a
cucací pastilky (Septofort, Tantum Verde), které mají v ústech dezinfekční
účinek a brání rozvoji nebo zhoršení zánětu sliznice.
Samostatnou kapitolou je péče o dutinu ústní u
pacientů po transplantaci kostní dřeně. Nutné jsou výplachy velkými objemy
fyziologického roztoku (až 3 l denně) a kombinovaná lokální péče (štětičky s
Borglycerinem k vytírání dutiny ústní, výplachy – Chlorhexidin, Caphosol,
Gelclair, Tantum Verde).
Pacient s mukositidou obvykle vyžaduje
intenzivní analgetickou léčbu opiáty. Těžká mukositida může zhoršovat
potransplantační průběh, vede k prodlevě v obnovení perorálního
příjmu pacienta a hrozí rozvojem dalších infekcí. Pečlivá péče o dutinu ústní
riziko rozvoje těžké mukositidy výrazně snižuje.
Průjem, zácpa
Mukositida může postihnout i jiné oblasti
výstelky trávicího ústrojí. Při zánětlivé změně střevní sliznice se objevuje
průjem. Při závažnějších projevech podáváme dětem vhodné medikamenty.
I zácpa může být projev toxického účinku
chemoterapie. Je způsobená zpomalením přirozených střevních pohybů, které
napomáhají pravidelnému vyprazdňování. Dětem doporučujeme vhodný stravovací
režim a dostatečné zavodňování, případně vhodné přípravky na podporu
vyprazdňování (laktulóza).
Vypadávání vlasů, řas a obočí
Vlasy, chlupy, řasy a obočí patří mezi tkáně,
které chemoterapie poškozuje. Vypadávání vlasů (případně chlupů, řas a obočí)
závisí na typu chemoterapie a dostavuje se obvykle několik týdnů od zahájení
cytostatické léčby. Některé typy cytostatické léčby ztrátu vlasů nezpůsobí,
nebo jen v omezené míře. Vlasy padají postupně.
Někdy pacienty a rodiče
vyděsí množství vlasů, které člověku najednou zůstane v ruce. Když začnou vlasy vypadávat, obvykle
doporučujeme dítě ostříhat, ale není to nutné. Většinou dětem vadí padající
vlasy na polštáři a za tričkem, a stříhání navrhnou samy.
Každý pacient na
chemoterapii obdrží od ošetřujícího lékaře poukaz na zakoupení paruky, na
kterou zdravotní pojišťovna přispívá. Nošení paruky někdy dětem nevyhovuje,
protože kůže může být v průběhu léčby hodně citlivá a pod parukou se hlava
potí a vznikají zánětlivá ložiska.
Naše děti často odkládají paruku během
hospitalizace – je to pohodlnější a většina pacientů je také na oddělení bez
vlasů.
Ztráta vlasů po chemoterapii je dočasná. Vlasy
obvykle začnou růst několik týdnů až měsíců po skončení cytostatické léčby.
Často se rodiče diví, že nové vlasy rostou dítěti po léčbě v jiné barvě
nebo jiné kvalitě. Tento jev vídáme často a je projevem individuální odezvy
lidského organismu na chemoterapii.
Změny na kůži a nehtech
Kůže může mít v průběhu chemoterapie sklon se
rychleji vysušovat. Někdy se na kůži objevují ložiska zánětu nebo ekzém. Dětem
doporučujeme promašťovat kůži neparfémovanými krémy nebo mastmi (vazelína,
Excipial Lipolotio, Infadolan).
Výskyt tmavých skvrn nebo zhnědnutí určitých okrsků
kůže se může objevit po podání některých typů chemoterapie. Je zcela
nebolestivé a neškodné a může přetrvávat i řadu měsíců po chemoterapii.
Vzhledem k citlivosti kůže během chemoterapie
nedoporučujeme v žádném případě pobyt na přímém slunci. Na nechráněné
části těla doporučujeme použít krém s dostatečným ochranným UV
faktorem.
Zvýšená lomivost nehtů nebo zánětlivé změny nehtových
lůžek patří mezi časté a velmi nepříjemné nežádoucí účinky cytostatické léčby.
O nehty je potřeba pečovat, pravidelně je stříhat a vyvarovat se zlozvyku
jejich okusování.
Útlum krvetvorby
Vývoj krvinek v kostní dřeni je chemoterapií
dočasně utlumen. Jednotlivé krevní elementy (červené krvinky, bílé krvinky,
krevní destičky) mají v organismu svou funkci, a ta je v důsledku
chemoterapie nedostatečná, což může pacienta ohrožovat. Proto jsou nutné
pravidelné krevní testy, které ozřejmí aktuální počet krvinek.
Útlum tvorby krevních destiček vede
k jejich nedostatečnému množství v těle a k následným krvácivým
projevům (krvácení z nosu, modřiny a jiné krvácivé projevy na kůži,
krvácení z dásní apod.). Pacientům podáváme transfúze destiček, abychom
krvácivým projevům z jejich nedostatku předešli.
Normální počet destiček (trombocyty)
v krevním obraze je 150 – 450/µl. Indikace k transfúzím destiček
závisí na příčině trombocytopenie, klinickém stavu pacienta, hodnotě destiček
v krvi.
Nedostatek červených krvinek se projevuje
bledostí a zvýšenou únavou pacienta. Červené krvinky hradíme pacientovi formou
krevních transfúzí.
Normální hodnota červeného krevního barviva
(hemoglobinu) v krevním obraze je 11,5-13,5/dl. Transfúzi obvykle podáváme
při hodnotě pod 8,0/dl, případně při vyšších hodnotách, vždy podle aktuálního
klinického stavu.
Pokles bílých krvinek v důsledku útlumu
krvetvorby snižuje pacientovu obranyschopnost.
Dítě v onkologické léčbě je tak ohroženo
řadou – často banálních – infekcí. Mělo by se vyvarovat kontaktu s větším
počtem lidí, nesmí chodit do kolektivních zařízení (školky, školy, zájmových
kroužků apod.
), nemá přijít do styku s nemocnými, byť by to byli rodinní
příslušníci.
Pacientům doporučujeme dietní režim s vyloučením potravin,
které mohou obsahovat zárodky plísní (plísňové sýry, arašídy) nebo bakterií
(jogurty s živými kulturami, probiotické nápoje).
Normální počet bílých krvinek (leukocyty)
v krevním obraze je 5-15 tisíc /µl.
Při poklesu hodnot bílých krvinek po podané chemoterapii (tzv.
neutropenie) je potřeba vyčkat spontánní regenerace krvetvorby a vzestupu
hodnot leukocytů.
Podle aktuálního klinického stavu a v závislosti na
léčebném schématu aplikujeme pacientům růstové faktory (Neupogen, Neulasta)
formou podkožní injekce na podporu regenerace bílé krevní řady.
Febrilní neutropenie
U dítěte léčeného chemoterapií se po několika
dnech od podání cytostatik může rozvinout tzv. febrilní neutropenie – infekce
v důsledku nedostatečné obranyschopnosti provázená horečkami.
Febrilní
neutropenii definujeme jako pokles neutrofilních granulocytů v krevním
obraze pod 500/µl a současně teplotní špičku ≥ 38,5°C, případně 2 teplotní
špičky ≥ 38,0°C v průběhu 24 hod.
Infekce obvykle probíhá vlivem vlastním
mikroorganismů, které se přirozeně vyskytují v těle pacienta (např.
bakterie zažívacího ústrojí zejm. střeva).
Febrilní neutropenie je jednou
z nejzávažnějších komplikací protinádorové terapie.
Pokud se u dítěte v průběhu léčby objeví
teplota, vždy by měla vzbudit podezření na febrilní neutropenii. Je-li pacient
v domácí péči, musí rodič okamžitě, tj. v kteroukoliv denní i noční
hodinu, kontaktovat lékaře naší kliniky a informovat jej o výskytu teplot. U febrilní neutropenie by měla být do 2
hodin zahájena léčba antibiotiky.
Febrilní neutropenii léčíme nitrožilním
podáváním kombinace antibiotik za hospitalizace, zpravidla minimálně týden. U
každé epizody febrilní neutropenie je nutné vyloučit tzv. katetrovou sepsi, viz
dále.
Katetrová sepse
Katetrová sepse může být pro pacienta život
ohrožujícím stavem. Jedná se o infekci centrálního žilního katetru, který má –
podobně jako přítomnost jakéhokoliv jiného cizorodého materiálu v těle –
tendenci podléhat zánětu. Manipulace
s katetrem patří pouze do rukou zkušených sester a lékařů.
I přes dodržení všech hygienických opatření
může dojít k infekci katetru, a to vlastními bakteriemi pacienta, jehož
obranyschopnost je v důsledku protinádorové léčby značně oslabena.
Katetrová sepse se obvykle projeví vysokými teplotami, někdy s třesavkou,
a pozitivním kultivačním nálezem v krvi odebrané z katetru. Klinické
projevy katetrové sepse zpravidla navazují na manipulaci s katetrem – vysoká horečka a zimnice krátce po
proplachu katetru jsou proto vždy alarmující.
Hlavní léčbou katetrové sepse je
zahájení nitrožilní léčby kombinací širokospektrých antibiotik a vyjmutí
infikovaného katetru.
Snížení plodnosti
Nežádoucí účinky chemoterapie se mohou
projevit také snížením plodnosti pacienta. Cytostatika mohou zárodečné buňky
vaječníků a varlat nenávratně poškodit. U dospívajících chlapců je možné tyto
nežádoucí účinky řešit zamražením spermatu získaného masturbací.
Zamrazení vajíček
nebo části tkáně vaječníku je u dětí ve fázi výzkumu. U pubertálních dívek
podstupujících léčbu, při které je vysoké riziko poškození vaječníků, se
používá v úvodu léčby tzv. „farmakologická ochrana gonád“.
Kombinací
několika injekcí (analogů gonadotropinů) se hormonálně uvedou vaječníky do
klidového „prepubertálního“ stavu s cílem menšího poškození zárodečných
buněk. Zároveň se navodí přechodná zástava menstruačního cyklu se snížením
krevních ztrát při poruše srážlivosti krve, která může léčbu doprovázet.
Riziko
snížení plodnosti je však značně individuální. U většiny chemoterapeutických
schémat je plodnost zachována. S největším rizikem snížené plodnosti se
spojuje transplantace kostní dřeně.
V ambulanci pro dlouhodobě sledované pacienty se často vyskytují
dospělí lidé, kteří po onkologické léčbě úspěšně založili vlastní rodinu, a
chemoterapie neměla na jejich plodnost žádný negativní vliv. O riziku poruchy
plodnosti by však měl být pacient resp. jeho zákonný zástupce před zahájením
chemoterapie informován.
Nežádoucí účinky kortikosteroidů
Kortikosteroidy nepatří mezi klasická
cytostatika, jedná se o hormony. V kombinaci s chemoterapií však
tvoří hlavní léčebné schéma v terapii akutní dětské leukémie nebo
některých lymfomů. Jejich dlouhodobé podávání hrozí rozvojem řady nežádoucích
účinků. Více o kortikoidech se dočtete v informacích týkajících se transplantace.
Oslabená imunita – víte jak ji posílit?
Náš imunitní systém chrání tělo před nemocemi způsobenými patogeny z vnějšího světa, jako jsou např. bakterie a viry, ale i před těmi, které bují uvnitř, tedy před rakovinnými buňkami.
Velmi důležitou roli v imunitním systému hraje tlusté střevo. V jeho záhybech žijí miliardy prospěšných mikronů proto, aby zajistily, že náš imunitní systém může neutralizovat škodlivé patogeny.
Je také třeba poznamenat, že tlusté střevo ovlivňuje práci například srdce, plic, žaludku, nebo jater.
Základní části imunitního systému je také lymfatický systém, kostní dřeň, slezina a imunitní buňky cirkulující v krvi. Bílé krvinky, kterých by u dospělých mělo být kolem 7 tisíc v 1 mm3 krve, plní různé funkce. Jednou z nich je, že 24 hodin denně chrání tělo před útoky škodlivých mikroorganismů. Na druhou stranu červené krvinky přenáší kyslík a oxid uhličitý.
CO NEJVÍC OSLABUJE NÁŠ IMUNITNÍ SYSTÉM?
- Zanesené tlusté střevo
- Nedostatečná výživa, které chybí minerály a vitamíny
- Chronický stres
- Léčba antibiotiky, nebo kortikoidy
- Nadbytek alkoholu a kouření
- Nedostatek fyzické aktivity
JAK POSÍLIT IMUNITNÍ SYSTÉM?
K posílení imunitního systému musíme především zapracovat na zdravém životním stylu. Je důležité, aby naše strava byla bohatá na vitamíny, abychom alespoň občas aktivně sportovali a, pokud je to možné, abychom se vyhnuli, nebo alespoň zmírnili stres.
V první řadě bychom se měli zaměřit na zelené potraviny, ovoce a zeleninu, protože oplývají antioxidanty, které bojují proti volným radikálům, čímž podporují naši imunitu. Antioxidanty jsou především vitamíny A, C a E.
Nejvíce těchto látek obsahuje chlorella, spirulina, mladý ječmen, mrkev, špenát, brokolice, rajčata, červené papriky, citrusové plody, ale i rybíz, nebo jahody. Antibakteriální účinky má česnek, který navíc zvyšuje aktivitu bílých krvinek.
Mezi prvky, které jsou nezbytné pro správné fungování imunitního systému, patří především zinek a měď, které podporují tvorbu bílých krvinek. Tyto prvky najdeme například ve spirulině, rybách a mořských plodech, chlorelle, játrech, mladém ječmeni, telecím mase, luštěninách, dýňových semenech a vejcích.
ZDRAVÉ TLUSTÉ STŘEVO JE ZÁKLAD
K pročištění tlustého střeva musíme dodat tělu potraviny bohaté na vlákninu. Jedině tak se totiž jeho stěnami mohou absorbovat látky, nezbytně důležité pro organismus. Nejvíce vlákniny má chlorella, hnědá rýže, jablka, brambory, švestky, pomeranče, nebo ovesné vločky a celozrnné pečivo, které je vyrobeno z ječmene.
Vzdejme se alkoholu, cigaret a kávy, protože ničí antioxidanty.
Více jak jedna sklenice červeného vína denně je jed, který narušuje krev a lymfu, protože zabíjí jejich buňky, které jsou součástí imunitního systému.
A věděli jste, že v tabákovém kouři je více než 4 000 toxických látek, které ničí sliznice? Přitom sliznice jsou v první linii naší obrany proti choroboplodným zárodkům, takže bychom o ně měli o to víc pečovat.
Lékaři doporučují, abychom alespoň 3 krát týdně sportovali po dobu 30-60 minut. Musíte si ale udržovat určité tempo, takže si zapamatujme, že ať běháme, jezdíme na kole nebo plaveme, tak by naše srdeční frekvence během cvičení měla mít 180 minus věk. V praxi to znamená, že pokud máme 30 roků, tak by náš puls měl mít 150 tepů za minutu.
Zaměřme se na tato fakta, protože oslabený imunitní systém může velmi, často i nevratně, poškodit naše zdraví!
JAK ZVÝŠIT POČET BÍLÝCH KRVINEK
Téma
Zdravý dospělý člověk má v krvi od 50 do 80 mg mědi. Její deficit vede k množství zdravotních potíží, včetně leukopenie. Lékaři upozorňují, že toto onemocnění je často nesprávně diagnostikováno. Zaměňuje se s myelodysplastickým syndromem, který nesouvisí s nedostatkem mědi, a tedy ani není léčen jejím doplněním.
Pacienti s leukopenií by měli být v první řadě testováni na obsah mědi v těle, protože právě její nedostatek je v mnoha případech hlavní příčinou onemocnění. K potravinám bohatým na měď patří mořské plody (ústřice, humři, krabi), houby, lněná a dýňová semena, vlašské ořechy, pistácie, luštěniny, sušené ovoce a avokádo.
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
V diskuzi CARZAP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Moldrzyková.
Carzap má jako možné vedlejší účinky uvedeno: snižuje imunitu, způsobuje horečku, bolesti v krku, zánět průdušek, snižuje počt bílých krvinek ap. Je vhodné začít brát tento Carzap právě v této době, kdy otřebujeme silnou
imunitu? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Carzap
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému.
Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk.
Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.
Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů.
Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza.
Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.
Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie.
Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.
Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.
Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.
Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek.
Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek.
Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné.
Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek nejen u nemocných lidí.
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
V diskuzi ZKUSTE IMUREGEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Uživatel.
zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny.
Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje počet bílých krvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek.
Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na www.imuregen.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Zkuste IMUREGEN
Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.
Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů.
Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci.
Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.
Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek.
Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.
- Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.
- Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.
- Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.
- Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.
Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle.
Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak.
Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).
Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve.
Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuálního poměru výskytu jednotlivých podtypů bílých krvinek.
V hematologické laboratoři umí zjistit i zralost bílých krvinek.
U výrazného nadbytku bílých krvinek je nutno pomocí speciálních metod vyloučit, zda nejde o namnožené klony jediné buňky, což je typické u lymfomů a leukémií, někdy je indikována sternální punkce nebo trepanobiopsie, která informuje o stavu kostní dřeně. Jsou-li tyto krevní nádory vyloučené, je třeba pátrat po jiných příčinách nadbytku bílých krvinek.
Odborně se zvýšení počtu bílých krvinek nazývá leukocytóza. Při nemoci a vyšetření dochází ke zjištění počtu bílých krvinek, díky čemuž je následně zjišťován původ infekce. Poté lze lépe nasadit léčbu.
Jak se tělo po nemoci uzdravuje, dochází k vyrovnání a stabilizaci počtu bílých krvinek. Laicky řečeno se to dá vysvětlit tak, že bílé krvinky pomohly zničit infekci a viry, které ji způsobily, a opět se stahují, neboť jich už není zapotřebí tak velké množství.
Léčba je vždy individuální dle primární příčiny vzniku nadbytku bílých krvinek.
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
- V naší poradně s názvem SWEETŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šabatová.
- prosím má někdo zkušenost s onemocněním sweetův syndrom – musí toto kožní onemocnění vždy znamenat nádorové onemocnění
- Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.