30. srpna 2021
Odhoďte oblečení a alespoň jednou týdně hurá do sauny! Patnáct minut pravidelného pocení v sauně lidskému organismu neuvěřitelně prospívá. Saunování vás zbaví stresu, vyhlazuje pleť, regeneruje unavené svaly, zbaví vás věčné rýmy, viróz a navíc vám pomůže ke klidnému spánku. Ale zdravotní přínos saunování je mnohem větší…
Odborníci z University of Eastern Finland od roku 1984 po dobu dalších 30 let sledovali více než 2300 mužů starých 42 – 60 let. Výsledek výzkumu všechny překvapil.
Muži, kteří se saunovali pravidelně 2–3 krát týdně měli o 23 % nižší riziko kardiovaskulárních nemocí než ti, kteří se saunovali jednou týdně. Ti, kteří chodili do sauny každý den měli toto riziko nižší dokonce o 48 % a o 40 % nižší riziko úmrtí proti ostatním nemocem.
Chcete-li žít zdravě a déle, choďte pravidelně do sauny
Podle studie tyto pozitivní účinky na organismus vznikají díky kombinaci a krátkodobému působení vysoké teploty kolem 80 až 100 °C a vzdušné vlhkosti 10 až 20 %, které jsou pro finskou saunu typické.
Teplo v sauně má pozitivní vliv na srdce, tepny i ty nejmenší cévy na povrchu pokožky. Vlivem tepla se roztahují, aby jimi mohlo proudit větší množství okysličené krve. Následným ochlazením ve studené vodě se zase smrští, čímž se zvyšuje jejich flexibilita a elasticita.
Saunování však nejsou závody, kdo snese víc a kdo déle. Saunu si dopřávejte 1x týdně (dále si povíme proč) a saunujte se tak dlouho a při takové teplotě a vlhkosti, jak vám to je příjemné.
Protože o to, aby vám bylo v sauně dobře, jde především. Nejen po fyzické, ale i po psychické stránce.
Saunováním k lepší imunitě
Vysoké teploty v sauně dokáží vybudit lidský organismus k tomu, že začne ve vyšší míře produkovat bílé krvinky a imunoglobin A.
Bílé krvinky se přímo podílí na fungování imunitního systému. Mají schopnost bojovat proti bakteriím, virům a dalším patogenům, které v lidském těle nemají být. Imunoglobin A se uvolňuje na povrchu sliznic a do krve a podílí se na ochraně organismu proti mikroorganismům a dalším patogenům.
Zvýšená hladina těchto látek vydrží v organismu i několik dní po saunování. To je důvod, proč byste měli do sauny chodit pravidelně, optimálně 1 až 2x týdně. Udržíte si tak svůj imunitní systém stále ve střehu a budete fit.
Zbavte se chřipek, nachlazení i plného nosu
Horko finské sauny má i další pozitivní účinek – většina virů se už při teplotě kolem 60 °C deaktivuje. Doba běžného saunování je kolem 30 minut, navíc se teploty pohybují i nad 100 °C. V takovém prostředí se biologická aktivita virových částic minimalizuje.
Kromě tepla se v sauně využívají i účinky vonných silic a aromat. Svazek březových větviček, který se používá na metličkování těla, vylučuje velké množství silic, jejichž vdechování má pozitivní vliv na dýchací cesty.
Také vdechování samotného horkého vzduchu ničí viry, které jsou uchycené na sliznicích dýchacích cest. Navíc se vám bude díky horku lépe dýchat, protože dochází k uvolnění hlenu.
Například rhinoviry, které způsobují chřipce podobná onemocnění, zabíjí již teploty kolem 37 °C. Takže jakýkoli delší pobyt v sauně je bezpečně ničí.
Saunovat se můžete i při mírné rýmě, při větším nachlazení ale raději saunování odložte na dobu, kdy vám bude lépe.
Sauna uleví při rekonvalescenci nebo po operaci, zmírňuje bolesti svalů i kloubů
Saunu lékaři doporučují jako prevenci proti respiračním chorobám, ale současně ji využívají i jako součást rekonvalescence – například po různých operacích svalů, různých typů obrn nebo onemocnění jater.
Finskou saunu nebo infrasaunu najdete v mnoha rehabilitačních centrech.
Pobyt v sauně příznivě působí na celý pohybový aparát. Prokazatelně snižuje bolesti kloubů i svalů, zlepšuje pohyblivost a zmírňuje projevy artritidy a revmatismu.
V sauně dopřejete odpočinek i nervům, zbavíte se stresu a zlepšíte spánek
V sauně se nespěchá. Sauna není pro ty, kdo mají rádi překotný životní styl. Saunování vám umožní zpomalit – zaměřit se na své nitro, zklidnit se a uvolnit.
Vždyť jen přípravy k saunování zaberou nějaký čas a samotná sauna se rozehřívá několik desítek minut. Využijte tento čas k odpočinku a načerpejte novou energii během saunování.
Dopřejte si saunu nejen pro její pozitivní účinky na tělo, ale i na duši. Postupně si dokážete vytvořit rituál a očistný proces, během kterého “vypnete” a zapomenete na starosti všedního dne.
Saunování v lidském těle vyplavuje endorfiny, kterým se někdy říká hormony štěstí. Ty podporují dobrou náladu a jsou zodpovědné za pocity štěstí, mají vliv i na ústup bolestivých migrén, nervozity, stresu či duševního vyčerpání.
Zklidnění a odpočinek v sauně prospěje i vašemu spánku. Garantujeme vám, že díky pravidelnému saunování budete v noci spát, jako když vás do vody hodí.
Sauna hydratuje, čistí a vyhlazuje pokožku
Jemná, přirozeně napnutá a dokonale čistá pleť je znakem mládí a zdraví. A přesně tyto účinky má na pokožku pravidelné saunování.
Vlhkost a teplo v sauně rozšiřuje a čistí kožní póry. Z kůže se společně s potem vylučují nečistoty, zmizí i malé černé pupínky. Sauna má pozitivní vliv i na akné.
Vlivem tepla se kůže lépe prokrvuje a díky rychlejšímu oběhu čerstvé okysličené krve dochází k jejímu zpevňování.
Není lepší detox než sauna
V sauně dochází k intenzivnímu pocení, čímž se tělo zbavuje mnoha nežádoucích látek – toxinů, solí i těžkých kovů. Organismus se přirozeně čistí, teplem se rozproudí látková výměna, účinkům napomáhá i relaxace a klid během saunování.
Navíc – když se po horké sauně ochladíte ve studené vodě, posílíte obranyschopnost organismu a zlepšíte svůj termoregulační systém. V létě pak budete lépe zvládat letní tropická horka a v zimě se zbavíte pocitu studených nohou.
Finská sauna má na zdraví člověka blahodárný vliv. Pokud byste si chtěli účinky sauny vyzkoušet na vlastní kůži, domluvte si termín návštěvy v našem saunovém showroomu v Praze Uhříněvsi.
Nepodceňujte letní horka, pokud máte vysoký krevní tlak
Úvod » Informace o zdraví » Odborné články » Stále platné odborné články a informace – Edukace zákazníků » Nepodceňujte letní horka, pokud máte vysoký krevní tlak
Horké a slunečné letní dny jsou jistě příjemné, mají však i svá rizika.
datum : 27.07.2015 autor : trendyzdravi.cz
Extrémně teplé počasí zatěžuje kardiovaskulární systém a především srdce. Náš organizmus stojí spoustu sil se přehřátí bránit. V těchto dnech bychom proto měli být na sebe zvlášť opatrní.
Podle posledních odhadů má na celém světě vysoký krevní tlak více než 1 miliarda lidí a kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění trápí stále větší část populace. Srdeční infarkt a mozková mrtvice dnes patří k nejčastějším příčinám úmrtí v Evropě.
Horké počasí navíc představuje zátěž, s níž se nemocní s rizikovými faktory srdečně cévních onemocnění (např. vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, vysoký cholesterol) vyrovnávají obtížněji než zdraví jedinci.
Komu hrozí nejvíc nebezpečí?
Nejčastěji jsou ohroženy osoby vyššího věku a lidé s více chronickými onemocněními, mezi které nejčastěji patří choroby krevního oběhu nebo dýchacího systému. Větší pozor by na sebe také měli dávat ti, kteří trpí nějakým metabolickým onemocněním nebo užívají více druhů léčiv.
Jak zvládnout vedro bez újmy
Základní prevencí je dostatečný příjem tekutin. Ideální je samozřejmě čistá voda. Dáte-li si každou půlhodinku jednu skleničku, budete mít svůj pitný režim pod kontrolou. Při větších vedrech nebo při fyzické námaze příjem tekutin ještě zvyšte, a to zhruba dvojnásobě. Mějte ale na paměti, že nic se nemá přehánět.
Nadměrným množstvím tekutin můžete zatížit ledviny i srdečně-cévní systém. Internista doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. k tomu dodává: „Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum.
V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, jako celá populace, dodržovat pitný režim“.
Organizmus se hůře vyrovnává s náhlým přechodem z různých teplot
Vyhýbat byste se také měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Ti, kteří nedají dopustit na klimatizaci, by si měli dávat pozor především na nastavení vhodné teploty.
Klimatizace sice nabízí příjemné osvěžení, ale v horkých dnech ji nenastavujte na příliš nízko. Ideální je teplota kolem 24 ᵒC. Organizmus se hůře vyrovnává s náhlým přechodem z horka do chladu a naopak.
Rychlá změna teplot tak může způsobit řadu zdravotních komplikací.
Domácí měření tlaku
Další a velmi důležitou prevencí, jak včas předejít zdravotním problémům, je domácí kontrola krevního tlaku (tzv. selfmonitoring). „Častější měření není v letních měsících obecně nutné, jistě je však vhodné při nově vzniklých obtížích.
Může napomoci při rozhodování o dostatečnosti léčby případně při úvaze o nutnosti změn terapie.
Domácí měření se však musí provádět podle jasných pravidel a správně, jinak výsledky mohou spíše pacienta stresovat a situaci zhoršovat,“ vysvětluje kardiolog Michal Vrablík.
- Dnes jsou navíc na trhu tlakoměry (např. OMRON M6 Comfort), které kromě spolehlivě naměřených hodnot krevního tlaku, disponují také unikátní Intelli manžetou, která odstraňuje nejčastější chyby při měření krevního tlaku. Je prokázáno, že 1 ze 3 osob se měří nesprávně. Intelli manžeta má o 30 % větší snímací plochu obepínající celý obvod paže, není tak již třeba umisťovat manžetu proti tepně a jakákoliv pozice je možná.
ZÁSADY SPRÁVNÉHO MĚŘENÍ TLAKU
• Před měřením tlaku krve alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
• Nejméně 30 minut před měřením NEKUŘTE a NEPIJTE ALKOHOL.
• Tlak si měřte vsedě s opřenými zády a s paží podepřenou o stůl, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené). Během měření nemluvte a nehýbejte se.
• Tlak měřte vždy na stejné paži.
• Evropská společnost pro hypertenzi zpočátku doporučuje měření po dobu 7 dní, dvakrát ráno a dvakrát večer. Z těchto hodnot následně vypočítat ranní, večerní a celkový průměr (to vše bez prvního dne). Podrobnější informace na www.zaznamtlaku.cz.
• Vyhrňte si rukáv – nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Na paži si dejte manžetu tonometru, okraj manžety by měl končit zhruba 2 centimetry nad loketní jamkou. Mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.
Tip: Máte problémy s krevním tlakem a chcete se poradit s odborníkem? Zeptejte se lékaře a svůj problém s ním zkonzultujte. Více na www.rady-lekare.cz
- Vyzkoušejte klinicky ověřené tlakoměry společnosti Omron s jedinečnou technologií Intellisense pro optimální nafouknutí manžety. K zakoupení v lékárnách a zdravotnických potřebách. Více informací naleznete na stránkách www.krevnitlak.cz
autor: trendyzdravi.cz
« Zpět
Jak přežít horko. Pár tipů pro slunečné dny bez kolapsů
Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Nacho Doce, Reuters
Příliš vysoké teploty člověku nesvědčí. A kdo patří mezi kardiaky nebo ho trápí vysoký tlak, ví o tom své. I pro zdravý organismus je ale vedro zátěží: připomeňme si proto pár pravidel, díky kterým je parné léto snesitelnější.
Průběžně doplňovat vodu v organismu by měl každý (a to nejen přes léto). Voda je bezkonkurenčně nejlepší osvěžení: a to nejen v bazénu, ale hlavně ve sklenici či lahvi, kterou by člověk měl mít vždy po ruce. A kolik toho denně vypít? Záleží na vaší váze a fyzické aktivitě.
Pitný režim pomůže k uzdraveníZdraví
Doporučené množství tekutin zjistíte pomocí vzorečku: vaše ideální váha v kilogramech (vzhledem k výšce a pohlaví) × 0,035 = doporučená denní spotřeba tekutin v litrech.Za každých 11 kg nadváhy si pak k výsledku připočtěte 0,25 litru.
Stejně jako nedostatek tekutin je ale pro lidský organismus zátěží i jejich nadbytek, není proto dobré pít najednou velké množství – ideální je průběžné „zavlažování“ v menších dávkách během celého dne, sklenice vody hned po probuzení by měla být samozřejmostí.
Nejvhodnější k zahnání žízně je obyčejná voda či slabě mineralizovaná kyselka, kterou si můžeme dochutit pár kapkami citronové šťávy. Limonády a džusy sice možná chutnají víc (hlavně dětem), ale zbytečně zatěžují tělo cukrem a žízeň pořádně nezaženou.
Minerálky je dobré střídat, jinak hrozí ledvinové potížeZdraví
Zapomeňte také na ledovou sklenici – že se například v horkém Maroku těší velké oblibě mátový čaj, není náhoda. Vlažný nebo teplý nápoj totiž nezpůsobí vašim útrobám šok a žízně vás zbaví nejlépe.
Horečka sobotní noci vás možná roztančí – pokud jde o váš oblíbený muzikál. Spánku ale horká letní noc rozhodně nepřeje a milovanou postel by v takových chvílích člověk nejraději vyměnil za eskymácké iglú.
Jak se tedy ochladit, když doma nemáte klimatizaci?
- Nejrychlejším prostředkem je obyčejná voda: dejte si studený obklad na zátylek nebo na pulzující místa na těle. Proud ledové vody puštěný na zápěstí či předloktí vám alespoň na chvíli ochladí krevní oběh a přinese úlevu.
- V bytě vás spasí ventilátor, pokud před něj navíc postavíte lahev se zmrzlou vodou, vytvoříte si alespoň provizorní „klimatizaci”.
- Když není větrák po ruce, zavěste do oken mokré záclony či závěsy. V kombinaci s průvanem bude klima v bytě hned příjemnější.
- Větrejte jen okny na stinné straně bytu (nejlépe ráno a večer).
- Když bude nejhůř, prostě před spaním dejte své pyžamo, deku či polštář na pár minut v sáčku do mrazáku. Nevydrží sice chladivé celou noc, ale aspoň vám zpříjemní usínání.
- Než se uložíte do postele, dopřejte si vlažnou sprchu – na studenou zapomeňte, rozproudila by vám krevní oběh, čímž se tělo zahřívá. Po sprše nechejte vodu uschnout na těle, její odpařování totiž také ochlazuje.
Jak se během veder dobře vyspatStyl
Tělo potřebuje v horkých dnech zvýšený příjem vody – pečivo jako základ jídelníčku určitě není to pravé ořechové. Nemusíte ale zůstávat jen u zeleninových salátů, vařená jídla by měla mít na stole své místo i za teplého počasí.
Zaměřte se však spíše na lehké pokrmy, bůček a cukrovinky si raději odpusťte. I když zmrzlině odolá asi jen málokdo… Co si tedy dopřát, abychom si pochutnali, ale nedali organismu zabrat?
Ke snídani vás osvěží ovoce či kysané mléčné výrobky (kromě jogurtu např. kefír, kyška, acidofilní mléko).
K obědu si dopřejte zeleninové polévky, rybu nebo saláty a pokrmy z luštěnin (rýže, cizrna, čočka…) či obilovin (bulgur, quinoa, kukuřičná polenta…
) a k večeři? Ugrilovat si s přáteli plátek kuřecího není žádný hřích a cuketě, paprice či rajčatům to na grilu (a následně i talíři) taky sluší.
Hlavní zprávy
Rádce tropického Česka: Jak přežít horké letní dny ve zdraví
Nejen opalovací krém, sluneční brýle a dostatek pití je nutným vybavením pro bezproblémové zvládnutí parných dní.
Praha – Česko zažívá tropický úvod prázdnin, kdy teploty během dne přesahují třicet stupňů. Na takové teplo ale není náš středoevropský organismus zvyklý a horko tak může potrápit i zdravého jedince.
„Důležitá je prevence, která spočívá v dodržování pitného režimu, omezení fyzické aktivity, pobytu na slunci v době největšího žáru mezi jedenáctou a třetí hodinou, nošení pokrývky hlavy i slunečních brýlí a používání krému s ochranným faktorem,“ vyjmenovává hlavní zásady mluvčí pražských záchranářů Jiřina Ernestová, kteří v důsledku vedra vyjíždějí k řadě případů.
Horké počasí špatně snášejí i ti nejmenší. „Dítě do tří let by nemělo být na přímém slunci, a pokud je opravdu velké vedro, tak by vůbec nemělo chodit ven. Pozor také na příliš klimatizované prostory, které zvyšují riziko přenosu infekce. Ideální je spustit žaluzie či rolety a udržovat v místnosti teplotu mezi 19 až 25 stupni,“ doporučuje dětský lékař Jindřich Pohl.
Pokud děti nemají příliš chuť k jídlu, nemá smysl je nutit. Spíše jim podávat více tekutin na úkor jídla. Musíme však dbát na to, aby nápoje nebyly příliš studené. Ledové pití v rozehřátém těle může totiž způsobit problémy s trávením.
Podobně jako rodiče by měli postupovat i majitelé domácích mazlíčků. „Rozhodně nenechávejte psy v nevětraných a uzavřených prostorech jako jsou auta.
Ani na balkónech, kde se zvíře nemá kam schovat před přímým slunečním zářením. Úplně nejlepší je zvíře na léto ostříhat, a pokud je možnost, svlažit ho koupáním,“ říká veterinář Václav Naxera.
„Zkrátka postupovat racionálně, jako když je doma nějaký senior,“ dodává lékař.
Vedro si žádá i změnu jídelníčku. „Většina lidí si myslí, že je ideální v tomto období jíst pouze studenou a suchou stravu, jako jsou sýry, uzeniny a pečivo s trochou zeleniny. Opak je ale pravdou. Tato strava vede hlavně přes léto k zahuštění krve a snížení tělních tekutin, což v horkých měsících není ideální.
Proto doporučuji i v těchto urputných vedrech nezapomenout k obědu nebo večeři něco uvařit. Mezi vhodná jídla patří obiloviny, jako je rýže, pohanka, quinoa či kuskus, v kombinaci s drůbežím masem či netučnou rybou a zeleninou.
Tudíž jídla typu rizoto a podobné směsi jsou naprosto ideální,“ uvádí odbornice na výživu Jana Novotná.
I přes varování přivádí horké počasí do ordinací lékařů tisíce lidí. „Jen s úpalem, úžehem, vyčerpáním z horka a některými podobnými diagnózami skončilo předloni v péči zdravotníků 1 272 klientů naší pojišťovny,“ vyčísluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Ondřej Tichý počty „obětí“ tropických veder. Komplikace pak mají hlavně lidé s vysokým tlakem či nemocemi srdce.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
Sedm tipů, jak se rychle a zdravě zchladit, když je venku tropické horko
- Léto je za dveřmi a s ním se venkovní teploty šplhají hodně přes třicítku. Pokud tyto dny zrovna netrávíte u vody, přijdou vám určitě vhod naše tipy, jak se zdravě zchladit.Tropické počasí nejvíce vítají ti, kteří jsou právě na dovolené. Vedra s sebou ale zároveň přinášejí řadu zdravotních rizik, a to i pro zcela zdravé jedince. Jak vedro lidskému organizmu škodí?
Jak se bránit teplu? • VIDEO Info.czPokud nemá tělo v důsledku vedra dostatek tekutin, nastává dehydratace. Tekutiny v těle se zhušťují, dochází ke snížení tlaku, zhoršuje se prokrvení koncových částí těla a dochází k omezení zásobování těla kyslíkem. Organismus z těla hůře vylučuje škodlivé látky, méně se potí, v důsledku čehož tělo není dostatečně ochlazováno a stav může vyústit v úpal.
Úpal je tedy reakce těla na nadměrné teplo a nedostatek tekutin. Mezi hlavní příznaky úpalu patří bolest hlavy, závratě, zvýšená teplota nebo horečka, pocení, nevolnost od žaludku a únava. U některých jedinců, zvláště u starších lidí, malých dětí nebo nemocných, se může snížit tlak či se objevit stav podobný šoku. První pomocí je v takovém případě dostat postiženého člověka do chladnějšího prostředí a podat mu dostatek tekutin, ideálně rehydratační roztok.
Více o úpalu a jak se s ním vypořádat čtěte zde.
Podobně jak úpal se může projevit i úžeh, ten ovšem vzniká jako reakce na přímé vystavení člověka slunečním paprskům. Projevit se může ale i několik hodin po slunění. První pomoc je velmi podobná jako při úpalu.
Pokud je tělo vystaveno horku, reaguje pocením. V tu chvíli proudí více krve do podkoží a méně například do mozku. To je důvod, proč vedra ovlivňují u některých lidí i psychiku. Někteří bývají podráždění, impulzívní nebo stresovaní.Vedrem jsou více ohroženy osoby, které nemají dobrou termoregulaci, což jsou děti a senioři. Dále pak nemocné osoby, a to především kardiaci, pacienti s nemocemi ledvin a také lidi trpící depresemi. Pozor by si měly dát i těhotné a kojící ženy.
Jak se tedy zchladit tak, aby to pro organismus bylo zdravé? -
V první řadě myslete na to, že je potřeba dostatečně pít. Ideálně dříve, než se ohlásí žízeň. Ta je vlastně až poplašným signálem, že tělu se tekutin nedostává. Myslete také na to, že senioři mají pocit žízně ještě zeslabený. Ideální je voda, tu můžete ochutit bylinkami nebo ovocem.
Kolik tekutin je zdravé za den vypít, čtěte zde. - Ne vždycky můžete skočit do studené vody nebo se osprchovat. Pokud se například potřebujete ochladit v horké kanceláři, dejte si mokré studené obklady na místa, kde cítíte tep. Například na zápěstí nebo na spánky.
- Peřinu vyměňte jen za povlak nebo se přikryjte prostěradlem. Někteří lidé si na noc dávají do postele lahve se zmrazenou vodou. Problém je, že ty se později orosí a namočí postel. Variantou je udělat si polštářek naplněný sypkým hrachem nebo pohankou a nechat ho před spaním v mrazáku.
- V horkých dnech a nocích se vždycky vyplatí „hlídat“ si chladný vzduch. V noci otevřete okna, a pokud to jde, udělejte trochu průvan. Okna na východ ale nechte zavřená a zatáhněte žaluzie. Během dne pak zatemněte a zavřete všechna okna, do kterých svítí slunce. Ideální je vydržet chvíli bez čerstvého vzduchu a počkat si, až se venkovní vzduch trochu ochladí.
- Pokud to jde, zkuste hodiny kolem poledne a brzkého odpoledne věnovat méně náročným činnostem. Pokud musíte vařit, využijte večerní hodiny a další den si jídlo jen rychle ohřejte. Nebo si naplánujte teplou večeři.
-
Asi nebudete mít zrovna chuť na mísu kouřící polévky. Nejen ta ale dokáže tělo pořádně zahřát. Tělesnou teplotu přirozeně zvyšují také česnek, pepř, zázvor, ale třeba i kokosové mléko. Tyhle potraviny tedy raději v horkých dnech vynechte.
Dopřávejte si naopak ta jídla, která obsahují hodně vody: melouny, cukety, salátové okurky nebo ananas. -
A pokud nemáte doma klimatizaci, můžete si ji vyrobit za pár stovek sami: Budete potřebovat polystyrenovou krabici s víkem a malý ventilátor. Podrobný návod na domácí klimatizaci najdete zde. Pakliže nejste kutil a na výrobu se necítíte, vyrazte se zchladit tam, kde klimatizaci mají – třeba do kina nebo do obchodního centra.
VIDEO: Dbejte v letních měsících na příjem tekutin. Co všechno může dehydratace způsobit?
Kdy a kde je horko snesitelnější?
Horko, vedro, tropy nebo také dusno. Pojmenování situace v počasí, kdy je teplota vzduchu vysoká a člověk to pociťuje se všemi důsledky které k tomu patří, je u nás různorodé. Někdy ovšem pojmenováváme různé druhy takových situací, kdy se k vysoké teplotě přidávají ještě další faktoru pocit horka umocňující.
Pokud řekneme, že je venku horko nebo řekneme že je vedro, asi v tom příliš velký rozdíl nebude. Snad jen můžeme rozlišit tyto názvy dle intenzity onoho řekněme tepla. Za teplo považujeme přiměřené hodnoty teploty, byť se hodnocení zda je teplo nebo není u jednotlivců značně liší, podobné je to i s horkem.
Kdy a kde je horko snesitelnější?
Horko může znamenat mírnější variantu, kdy je teplota vyšší a přidávají se další faktory umocňující teplo. Jak když svítí ostré sluníčko, je červen a podobně.
Vedro už bude pojmenováním situace s dosti vysokou teplotou plus dalšími faktory umocňujícími teplo.
Také tyto situace, zejména trvají-li delší dobu, nazýváme jako vlny veder či vlny vedra nebo tropy či tropické počasí/tropická období.
Horko a vedro není dusno
Když je typický tropický den, obloha je jasná až polojasná a sluníčko pálí. Ve spojení s vysokou teplotou vzduchu, ale jeho nízkou vlhkostí hovoříme o tom, že je horko.
Takové počasí je typické u nás pro počasí tlakových výší během léta s přílivy velmi teplého vzduchu od jihu, jihovýchodu až východu. Toto proudění bývá většinou suché a zažíváme současně velmi teplé noci.
Ty bývají i zcela bez tvorby rosy i za předpokladu bezvětří a celonočního vyjasnění.
Opakem ohledně vlhkosti je pocit dusna, nazýván často anglicky jako heat index. Vysoká teplota je při této situaci též a v létě se s ní setkáváme často. Neproniká k nám ale suchý vzduch, nicméně obsahuje více vlhkosti. Ke zvýšení vlhkosti, alespoň přechodně a regionálně, přispívají též srážky.
Srážková činnost se tvoří pouze ve vlhkém vzduchu, přesněji v dostatečně vlhkém vzduchu. Zatímco se při rázu počasí popsaném v předchozím odstavci srážky nevyskytují a oblačnosti je málo.
I kupovitá oblačnost nenabývá větších rozměrů, tak při této situaci se mohou tvořit i četné přeháňky a bouřky a to z vlhkosti ve vzduchu.
Vlhkost vzduchu při vysoké teplotě
Tyto přinášejí další vlhkost, kdy tato padá dolů v podobě srážek a dochází ke zvyšování relativní vlhkosti vzduchu v přízemní vrstvě. I v nočních hodinách, kdy je většinou jasné počasí, vznikají četné rosy.
Pokud je tedy teplota vzduchu vysoká a současně je vysoká i jeho vlhkost, hovoříme o tom, že je dusno. A nemusí být teplota vzduchu ani tak vysoká jako při situaci horka, popsané výše. V případě vysoké vlhkosti nám bude připadat teplota i o mnoho vyšší než ve skutečnosti je.
Vysoká vlhkost se projevuje tvorbou oblačnosti, z horka se stává tedy dusno. Obloha se zatáhne a určitě často říkáme, že je jak v prádelně. A i když jste třeba nikdy nebyli v prádelně, tak určitě znáte jaké je prostředí v jiné uzavřené místnosti s vysokou vlhkostí vzduchu.
Například, když jste dlouho ve vaně napuštěné teplou či horkou vodou.
V takové situaci se enormně potíme, hůře se nám dýchá a podobně. Za takové situace nám nebude venku nebude ani dobře schnout prádlo. Vysoká vlhkost, tedy obsah vody ve vzduchu při dané teplotě, nedovoluje přísun další vlhkosti.
Vlhkosti se do vzduchu za dané situace vejde méně než za situace s nízkou vlhkostí vzduchu. Proto je tato veličina například pro sušení prádla dosti důležitá.
Pokud bude venku vysoká teplota, určitě to nemusí znamenat, že bude prádlo schnout dobře a to právě vlivem případné vysoké vlhkosti.
Nebezpečně vysoké teploty, aneb kdy je skutečně horko
Které teploty lze oficiálně považovat za horko a jakou míru toto horko má určují kritéria výstražného systému našeho státu.
Tato kritéria jsou stanovena Českým hydrometeorologickým ústavem a slouží pro vydávání výstrah před horkem, přesněji a odborněji řečeno před vysokou teplotou vzduchu.
Jedná se o teploty, které mohou negativně ovlivňovat zejména zdraví nebo kondici člověka, proto se na ně zvláště upozorňuje.
- U výstrah ČHMÚ u nás rozlišujeme většinou tři stupně nebezpečí, u teploty vzduchu v podobě horka si můžeme pomoci a nazvat je i trochu jinak.
- Vysoké teploty (stupeň 1 – nízký, 31°C)
- Velmi vysoké teploty (stupeň 2 – vysoký, 34°C)
- Extrémně vysoké teploty (stupeň 3 – extrémní, 37°C)
Nízký stupeň
Tento stupeň nebezpečí varuje před vysokými teplotami, jde o stupeň 1 a tento si můžeme představit jako malé horko. Byť je tento pojem spíše pomocný a nemůže být aplikován obecně.
Jak bylo řečeno, každý má jiné preference a za horko považuje i o mnoho nižší teploty nebo naopak tyto teploty pro něho horko ještě nemusejí znamenat.
U nízkého stupně nebezpečí je nutné, aby teplota vzduchu vystoupila na daném území minimálně na 31°C na 50% území okresu.
Vysoký stupeň
Tento stupeň nebezpečí varuje už před velmi vysokými teplotami, jde o stupeň 2 a tento si můžeme nazvat dle výše zavedeném pojmosloví jako střední horko. U tohoto stupně musí teplota vzduchu vystoupit na daném území na 34°C a vyšší.
Extrémní stupeň
Extrémní stupeň nebezpečí varuje před extrémně vysokými teplotami, jde o stupeň 3 a tento si můžeme nazvat jako velké horko. U tohoto stupně je nutné dosažení teploty vzduchu 37°C a vyšší na daném území (SIVS ČHMÚ). Více o extrémech počasí obecně a v ČR najdete na naší stránce Extrémní počasí.
Kde se schovat před horkem a jakým místům se vyhnout?
Při horkém počasí, nyní hovoříme o skutečně vysokých teplotách přes den i v noci, není příjemné a rozhodně ani doporučené vykonávat fyzicky náročnou činnost. A mnohdy ani na přímém slunečním svitu pobývat delší dobu.
Někteří mají ovšem takové pracovní povinnosti, že při horkém počasí vystaveni slunečnímu svitu být musí. A někteří chtějí, neboť mají dovolenou a chtějí se v létě opálit. V takových případech je nutné dodržovat základní zásady při takovém počasí.
Když máme ale možnost volby a není nám ve dne a už vůbec ne v noci horko vůbec příjemné, kde se nám bude vegetovat lépe?
Jste-li v centru velkého města nebo obecně jakéhokoli města, určitě nebude od věci přesunout se na jeho okraj. Tedy tam, kde je alespoň o něco méně betonu, asfaltu a zástavby.
Nejlépe tam, kde je více stromů a třeba teče i nějaký potok nebo se nachází rybník či nádrž, jednoduše vodní plocha. Tam bude vždy příjemněji a to přes den i v noci. Přes den se tam nebude vzduch tak ohřívat jako třeba nad centrem města, kde o strom skoro „nezavadíte“.
Vodní plocha bude vzduch také chladit a dodávat do něho vlhkost. Stejně tak v noci se bude v takové oblasti tvořit alespoň nějaká rosa a bude docházet k radiačnímu ochlazování.
V centru města bude docházet ale naopak k vyzařování tepla z asfaltových povrchů a budov, které tyto nashromáždily během horkého dne. Takže nejlepší je vyrazit mimo město a pokud možno i mimo obec, do volné přírody, například jen do osady.
Vegetace jako spása před horkem
Tam není beton žádný, budov minimum a obzvláště pokud je v blízkosti les nebo vodní plocha, bude tam velmi příjemně. Při horkých vlnách nebude na sluníčku přes den ani v takové oblasti nijak příjemně. Ale ve stínu pod hustými stromy nebo přímo u vody ano. A v noci bude docházet k významnějšímu ochlazování okolního vzduchu.
Proto je nutné se vyvarovat dalšího odlesňování, zastavování obcí a měst s tvorbou nových budov a betonových či asfaltových povrchů. Je nutné co nejvíce osadit stromy a zelení města, pokud možno hlavně jejich centra, vytvořit vodní plochy různého druhu, byť malé, pro zadržení vody.
Jinak nebude pro lidstvo snadné a se změnou klimatu v budoucnu zřejmě ani možné vlny veder ve zdraví zvládnout.
Závěrem tedy můžeme říci, že horko nám může být podle vlastních pocitů i za poměrně nízké teploty. Často mají vliv ostatní faktory v podobě meteorologických prvků. Takže pokud není teplota vzduchu nijak moc vysoká, ale nefouká vítr a svítí ostré sluníčko během letního období, může být dosti horko.
Pokud není teplota vzduchu tak vysoká, ale je vysoká koncentrace vlhkosti v něm. Pak hovoříme o pocitu dusna, opět jde o subjektivní pocit, vnímání naším tělem. Oficiálně se ovšem horko nazývá vysokými teplotami, řídí se jasnými pravidly a to teplotou vzduchu ve stínu na daném území.
Jeho intenzita se určuje třemi stupni nebezpečí, podobně jako u výstrah před jinými nebezpečnými meteorologickými jevy u nás.
Pojem horko u nás a jinde ve Světě
Takže až vám bude horko, ale teplota vzduchu bude „pouze“ na 29°C, ale relativní vlhkost bude ukazovat vysokých 70%, pak jde o dusno. Pocitově vám totiž bude připadat jako by skutečně bylo 34°C.
Více informací o pocitové teplotě nabízí náš článek Wind chill a Heat index, aneb pocitová teplota. A až vám bude horko při 24°C, řekněte si, oficiálně žádné horko a vysoká teplota nejsou.
Ale svítí ostré červnové sluníčko při jasné obloze a je bezvětří.
Pokud vám je stále horko, podívejte se třeba na extrémy počasí ze Světa, kde se například potýkají denně s velmi vysokou teplotou (například na 32°C).
A též s vysokou vlhkostí, třeba i na 80%, v takovém případě vám připadá, že jste v oblasti s teplotou vzduchu 45°C! Absolutní extrémy počasí Světa najdete na uvedené stránce v odkazu této věty.
Vždy je větší horko ve městech, zejména ve velkých městech a jejich centrálních částech s minimem vegetace a většinou bez vodních ploch. Zde působí rozpálené budovy, betonové a jiné nepřírodní plochy jako zdroje tepla i v nočních hodinách a ochlazování je zde oproti jiným oblastem (typům krajiny) minimální.
Shrnutí článku
Tropická vedra nás učí nový pojem: Jak zvládáte environmentální stres? – Portál Dům plný úspor
K tomu, abyste bez potíží fungovali v každodenním životě, potřebujete ideálně teplotu prostředí mezi 19 až 20 stupni Celsia. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené v roce 2003 v Anglii, která už tehdy upozornila na to, že stoupne-li okolní teplota o pět stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesne o čtvrtinu, a když přesáhne třicítku, tak téměř o polovinu.
Lidé citliví na horko tvoří přes polovinu populace
Vědci tvrdí, že pocit tepelné pohody závisí na prostředí a jeho tepelné vodivosti. Proto také pociťujeme třiceti stupňovou vodu jako teplou, zatímco 30 °C teplý vzduch už vnímáme jako horký.
Tělo při této hodnotě totiž absorbuje jak sálavé teplo ze slunce a vzduchu, tak z okolích předmětů a různých elektrických přístrojů v domácnosti. Přitom i naše vnitřní orgány mají různou teplotu – nejteplejší jsou játra (39 °C) a nejchladnější je kůže.
Při stoupající teplotě spouští tělo obranné mechanismy v podobě pocení. S teplotou nad nad 25 °C se termoregulace hůře vypořádává, a vyšší teplotní rozdíly už zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží, zejména u starších osob. Lidé velmi těžce snášejí teplý a zároveň vlhký vzduch.
Kapky potu při silném pocení stékají z povrchu kůže bez odpařování, takže nemají potřebný zchlazovací účinek. Pak nastává přehřátí organismu.
Horko spouští environmentální stres
Vliv vysokých teplot ohrožuje tepelný komfort organismu, a v extrémních případech i jeho existenci. U většiny lidí má environmentální stres za následek pokles výkonnosti, celkové zpomalení tempa, zhoršuje koordinaci pohybů a oslabuje i psychiku.
Tropické tepoty omezují repertoár všech možných činností i požitek z nich, a mají za následek výkyvy nálad, vyvolávají stres a nervozitu, lidé jsou podrážděnější a agresivnější. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se unavení, neodpočinou si. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkový psychický stav i na kognitivní funkce, jako je vnímání, paměť a soustředění.
Reakce jsou samozřejmě individuální, u někoho vedro vyvolává impulzivní reakce, u jiného způsobuje pocity únavy či apatie.
Omezte horko v bytě
„Současná tropická vedra nás znovu přesvědčují o tom, že se ani ve středoevropských podmínkách neobejdeme bez důkladného stínění a vhodných způsobů větrání bytů,“ říká Jan Žižlavský ze společnosti Isotra.
Nejúčinnější je podle jeho slov funkční stínění: „Výběr stínění závisí na typu budovy, orientaci místností na světové strany a na individuálních požadavcích na vnitřní klima každého bytu.
Naše zkušenosti ukazují, že investice do správně navržené a kvalitní stínící techniky se několikanásobně vyplatí: šetří energie v zimě a v létě zabrání vzniku mnoha zdravotních potíží.“
Důležité je i správné větrání. V horku necháváme okna zavřená, intenzivně větráme především ráno, kdy jsou venkovní teploty ještě příjemné, případně v pozdějších večerních hodinách.
Ve stále více bytech řeší vysoké teploty pořízením klimatizace. Jedná-li se o splitovou klimatizaci, kdy je vnější jednotka umisťována mimo objekt, je nutné informovat o pořízení klimatizace a umístění venkovní jednotky vlastníka domu. Klimatizaci vybírejte i s ohledem na co nejnižší hlučnost vnější jednotky, abyste nerušili sousedy.