Jak správně užívat antibiotika?

V lidském těle žije cca 500 druhů bakterií a pokud jsou v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy se ale rovnováha bakterií přehoupne ve prospěch těch zlých. Nejčastěji vlivem užívání některých léků, změnou stravy, rozvojem infekcí a zánětů, stresem, velkým množstvím alkoholu anebo ozařováním. A tím dochází ke vzniku potíží. 

Probiotika sama neléčí, ale můžete je užívat jako doplňkovou léčbu, když máte tyto potíže: 

  • průjem
  • zácpa
  • kvasinková infekce v pochvě
  • kvasinková infekce v ústní dutině (soor)
  • ekzém
  • intolerance laktózy
  • užívání antibiotik
  • zánětlivá a autoimunitní onemocnění střev

Jak správně užívat antibiotika? Jak užívat probiotika?

Jsou to živé mikroorganismy, kterým je potřeba vytvořit vhodné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivé na pH, změny teploty, kyslík a také se ovlivňují navzájem.

V první řadě, je důležité dodržet užívání, které je uvedené na obalu. Dozvíte se informace, jestli se mají užívat s jídlem, nebo nalačno a jak je správně uchovávat.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. 

Jak správně užívat antibiotika? Co jsou to prebiotika?

Mohlo by se zdát, že se jedná jen o překlep, jde ale o hodně důležité – nápomocné látky.

Tvoří totiž potravu pro bakterie, aby měly vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií.

Tyto pozitivní účinky má inulín a pektiny, tedy rozpustná vláknina, kterou naše tělo nedokáže strávit. Nachází se hlavně v ovoci a zelenině. Nejčastěji pak v jablkách, cibuli, čekance, či v banánu.

Pokud zkombinujeme prebiotika a probiotika dohromady, vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji začíná skloňovat pojem postbiotikum, a to především v souvislosti s náhradní kojeneckou výživou. Jsou to látky, které jsou výsledkem metabolického procesu baktérií a mají význam pro funkci imunitního systému.

Jak správně užívat antibiotika? Antibiotika vs. probiotika

Pokud Vám lékař diagnostikoval bakteriální infekci, pravděpodobně odejdete z ordinace s předpisem na antibiotika. Léky působí během užívání nejen na patogenní bakterie, ale na všechny, které jsou na konkrétní antibiotikum citlivé, tedy často i na ‚‚hodné‘‘.

Narušení bakteriální rovnováhy má za následek zažívací potíže (nevolnost, průjem, nadýmání, zácpu nebo křeče) a často i rozvoj kvasinkové infekce. Proto se doporučuje začít užívat probiotika preventivně, hned od začátku léčby bakteriální infekce. A posléze ještě 14 dní po vysazení antibiotik.

Pro maximální účinek si nechte mezi antibiotikem a probiotikem odstup alespoň dvě hodiny.

Jak správně užívat antibiotika? Jaké probiotikum vybrat?

V lékárnách jsou dostupné doplňky stravy v různých lékových formách. Kapky vhodné pro děti, kapsle nebo tablety rozpustné v ústech a taky kapsle, které se zavádějí lokálně do pochvy. Když pozorně čtete složení, zjistíte, že každé obsahují vícero různých kmenů prospěšných bakterií.

Setkat se můžete taky se zkratkou CFU. Je odvozená z anglického výrazu Colony Forming Units, tedy jednotky, které tvoří kolonie. Znamená to, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Sledovat bychom měli hodnoty od 108 do 1011 životaschopných jednotek.

Kmeny, se kterými se nejčastěji setkáte:

  • Bakterie mléčného kvašení (laktobacily) – Lactobacillus casei, Lactoacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus. Lactobacillus reuteri mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie. Kromě toho, že napomáhají při trávení, brání tím růstu bakteriím, které vyvolávají střevní záněty a průjem, jako třeba Salmonela. 
  • Bifidobakterie – Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a mnoho dalších. Jsou často v doplňcích v kombinaci s laktobacily a vzájemně se jejich účinek doplňuje. Jsou to první bakterie, se kterými přijde do styku novorozenec při průchodu porodními cestami a osídlí jeho střeva. Nachází se taky v mateřském mléku a vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, což je základ pro budování imunitního systému dětí. Kdežto porod císařským řezem, či podávání umělé dětské výživy může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte, a následně vývoj imunitního systému a zažívání. 
  • Enterobakterie – Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
  • Kvasinky – Saccharomyces boulardii. Osvědčila se při cestovatelských průjmech, protože zlepšuje odolnost vůči cizím baktériím. Taky pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik. 

Probiotika lze užívat jak preventivně, tak i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, a pokud to zdravotní stav vyžaduje, mohou se užívat i dlouhodobě.

Všechna probiotika

Jak správně užívat antibiotika

Antibiotika ničí škodlivé bakterie, které jsou původci infekčních nemocí. Jsou pro náš prospěšné  ovšem pouze tehdy, když je užíváme správně. Hnisající mandle, zánět močového měchýře nebo těžký zánět plic. To jsou jedny z nejtypičtějších oblastí, kdy se nasazují antibiotika.

Antibiotikum nám pomáhá tehdy, když baktérie v těle spustí infekci. Antibiotika usmrcují nebo omezují původce nemocí pouze tehdy, když se sami začnou pomnožovat. Antibiotika mohou proti bakteriím bojovat jen tehdy, když jsou správně užívána a při jejich užívání se dodržují určité zásady.

Dodržování časového odstupu, nepřerušení užívání antibiotik příliš brzy

Jak správně užívat antibiotika?

Některá antibiotika mohou v kombinaci s určitými léky vytvářet nežádoucí účinky.

Pokud vám lékař předepíše antibiotikum, říká vám jak často a jak dlouho byste ho měli užívat. Pokud si to nezapamatujete, pak se zeptejte v lékárně. Lékárník vám na krabičku léku napíše dávkovací schéma.  Je důležité užívat lék tak, jak je předepsáno lékařem.

Takové dávkovací schéma zabezpečí v těle dostatečně vysokou koncentrace léku a stále udržovaná hladina účinné látky v krvi je pro léčbu infekce rozhodující. Pokud antibiotikum nemůže plně rozvinout svůj účinek, mohou baktérie přežít a stát se proti léku rezistentní, přestanou být na antibiotika citlivá.

To samé se může stát, když se lék neužívá dostatečně dlouho. Nedobere celé předepsané balení antibiotika.

Jak užívat

Pokud předepíše lékař jedenkrát denně, potom to znamená, že máte užít jednu tabletu během 24 hodin. Dvakrát za den je míněno, že preparát se užívá cca každých 12 hodin. Třikrát denně se myslí přibližně každých osm hodin.

Rovněž je důležité přečíst si příbalovou informaci nebo se zeptat v lékárně, jak byste měli tablety nebo kapsle polykat. Doporučuje-li výrobce, že antibiotikum se má užít před jídlem, potom užívejte lék asi půl hodiny až hodinu před samotnou konzumací jídla.

Při jídle znamená jako součást jídla.

Reklama

Pozor na vedlejší účinky antibiotik

Možná byste rádi lék polykali k jídlu nebo po jídle, protože antibiotikum se tak lépe snáší. Pokud tak učiníte, může se stát, že tableta nefunguje už tak dobře, jak má. Mnohé účinné látky se budou hůře přijímat a vstřebávat, když je požijete zároveň s jídlem.

Při polykání tablety ji zapijte dostatečným množství pitné vody klidně z kohoutku. Nestačí pouze polknout, ale zapít. Jinak se může lék zaseknout v jícnu.

Mléko, čaj nebo káva se k zapití léku hodí méně, protože mohou vytvářet v žaludku různé těžko rozpustné komplexy, které zabraňují správnému vstřebání, a tím i účinku léku.

To samé platí, když zároveň s antibiotiky užíváte antacida, která neutralizují žaludeční kyselinu nebo minerální přípravky, které například obsahují vápník, hořčík nebo zinek.

Změny účinku léků při podávání některých antibiotik

Některá antibiotika mohou v kombinaci s určitými léky vytvářet nežádoucí účinky. Například makrolidová antibiotika jako erytromycin a statiny, které snižují cholesterol. Účinek statinů může být zesílen, což může vyvolat svalové bolesti.

Dalšími příklady je rozkolísání hladiny cukru u diabetiků, nebo zvýšená krvácivost nebo pohotovost ke krvácení při současném  užívání kumarinových preparátů.

Rovněž účinek hormonální antikoncepce může být ovlivněn antibiotiky, což může vést k nechtěnému otěhotnění.

Mezi možné vedlejší účinky patří průjem, plíseň, alergie

Všeobecně jsou antibiotika dobře snášená. Přesto by měli být pacienti upozorněni na potenciální vedlejší účinky. Alergie na antibiotikum, stejně jako vyrážka na kůži. Vedle toho mnozí uživatelé trpí průjmem.

Antibiotikum nevymýtí pouze škodlivé baktérie, původce infekcí, ale i prospěšné baktérie patřící ke zdravé střevní mikroflóře.

Probiotika v doplňcích stravy, která obsahují kultury zdravých bakterií, tak mohou prospěšnou střevní flóru znovu obnovit.

Tento web pro svůj provoz používá soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s těmito soubory.PřijmoutVíce…

Soukromí a Cookies

Jak správně užívat antibiotika? Poradí lékárnici | Zdraví

„Lidé si mohou nejbližší lékárnu také najít na webu České lékárnické komory www.lekarnici.cz,“ řekl její mluvčí Aleš Krebs. Start je 18. listopadu, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace za Evropský antibiotický den.

„Připravili jsme pro pacienty jednak rozšířené poradenství v oblasti antibiotik, tedy jak je správně užívat a kdy je naopak neužívat, a kdy to není potřebné, protože špatné a neopodstatněné užívání antibiotik sníží v budoucnosti jejich účinnost,“ uvedl.

Viry, nebo bakterie?

Komora pořádá akci počtvrté, letošní novinkou je představení testu, kterým se dá orientačně zjistit, zda původcem nemoci jsou viry nebo bakterie. Když test potvrdí, že infekce je bakteriální, měl by se pacient vydat k lékaři. Virovou infekci může léčit doma sám, vzít si léky na snížení teploty a proti bolesti.

Budete mít zájem:  Bylinky po porodu a v období kojení

Přestože jsou antibiotika v ČR výhradně na recept, zhruba sedm procent lidí si je ordinuje z domácích zásob. „To je naprosto špatně, protože není správně stanovena diagnóza. Není rozlišeno, zda se jedná o virovou nebo bakteriální infekci, a i kdyby to byla bakteriální infekce, zda lék na konkrétní bakterie zabere,“ vysvětlil Krebs.

Lékárníci nabídnou lidem k vyplnění dotazník, v němž si ověří znalosti o užívání antibiotik. Z porovnání výsledků předchozích let vyplynulo, že znalosti lidí o užívání antibiotik se zlepšují.

Loni už jen třetina dotázaných soudila, že antibiotika zabíjejí viry, ještě v roce 2010 věřila tomuto omylu polovina dotázaných.

Současně tři čtvrtiny lidí vědí, že neopodstatněné užívání antibiotik snižuje jejich účinnost.

Třetina lidí má problém s termínem „na lačno“, soudí, že lék se má užít těsně před jídlem. Správně podle Krebse je vzít lék nejméně půl hodiny před jídlem, nebo dvě hodiny po něm, tedy do prázdného žaludku. Čtvrtina pacientů se domnívá, že dávkování dvakrát denně znamená vzít lék kdykoli ráno a večer, měli by ho užít ale přesně ve dvanáctihodinovém intervalu.

Jak léčit nachlazení, bolest v krku a kašel Nejdůležitější je zvýšit příjem tekutin a klidový režim. Paracetamol nebo ibuprofen zmírní bolesti a sníží teplotu. Uleví dezinfekční pastilky proti bolesti v krku, kapky do nosu, přípravky na kašel. Lidé užívající léky na chronické potíže by na to měli lékaře a lékárníka upozornit, než začnou užívat další léky.

Dávkování

Většina infekcí horních cest dýchacích trvá asi dva týdny – nachlazení a rýma asi 1,5 týdne, bolest v krku asi týden, kašel jako následek nachlazení až tři týdny. Pokud potíže trvají déle, přidá se dušnost a bolesti v hrudníku, je nutné navštívit lékaře.

Při užívání antibiotik dodržovat dávkování. Mýt sobě i dětem pravidelně ruce, například po kýchání a kašli, než se člověk dotkne jiných věcí nebo lidí. Vždy doužívat dávku antibiotik předepsanou lékařem, nepoužívat zbytky z domácí lékárničky ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.

Jak užívat probiotika: Účinky a vhodný výběr | EUC.cz

Probiotika jsou živé kultury mikroskopických organismů. Jsou zdraví prospěšná hlavně díky svému podílu na obnově a harmonizaci narušené střevní mikroflóry, například při užívání antibiotik. Vhodná jsou také při dietách, stresu či v těhotenství. Co všechno umí, jak fungují s antibiotiky a jak vybrat ta nejlepší probiotika?

Probiotika jsou důležitá pro správnou funkci trávení. Foto: silviarita, Pixabay

Výraz pro biotic (pro život) pochází z řečtiny a tvoří opak k výrazu antibiotikum. Nejčastěji jde o bakterie, ovšem patří mezi ně třeba i kvasinky.

Probiotika mají mnoho prospěšných funkcí – kromě toho, že upravují trávení a zpracovávání potravy, mají vliv také na imunitu, zneškodňují patogenní bakterie a jsou užitečná při srážení krve (díky produkci bioaktivního vitamínu K).

Probiotické mikroorganismy jsou přirozenou součástí lidského organismu a udržují nejen pořádek ve střevech, ale i dobré fungování imunity.

Při řadě stavů (špatné stravovací návyky, nemoc, infekce jako průjem či zvracení) je tato rovnováha narušena. Je tedy třeba ji obnovit, tzn.

znovu osídlit střevo hodnými mikroorganismy, které pak nedovolí těm špatným se množit a způsobovat problémy v trávicím ústrojí.

Probiotika můžete užívat preventivně i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie a je možné je užívat i dlouhodobě. Jako doplňková léčba se doporučují například v těchto případech či potížích:

  • při užívání antibiotik,
  • při průjmu/zácpě,
  • při plísňovém onemocnění pokožky, úst, pohlavních orgánů atp.,
  • v případě výskytu ekzému,
  • v případě oslabeného imunitního systému,
  • při alergiích a intoleranci laktózy,
  • při zánětlivých a autoimunitních onemocněních střev,
  • při špatné funkci jater, slinivky a žlučníku,
  • při onemocnění cukrovkou,
  • během těhotenství a kojení.

Doplňková léčba probiotiky se doporučuje při potížích s trávením i při oslabení imunity. Foto: Darko Djurin, Pixabay

Zejména v zimním období je lidský organismus náchylný k řadě onemocnění – například zánětu průdušek, bronchitidě, angíně. Po prochladnutí přijde viróza, která se kvůli pomnožení bakterií časem změní na angínu. Také běžný kašel může přejít do bronchitidy či do zánětu průdušek. A taková onemocnění vyžadují léčbu antibiotiky.

Kvůli antibiotikům je ale zdravé prostředí ve střevech narušeno, je tedy třeba obnovit rovnováhu střevní mikroflóry. Narušení bakteriální rovnováhy má totiž za následek různé zažívací potíže a často také rozvoj kvasinkové infekce.

Proto se doporučuje začít užívat probiotika hned při zahájení léčby bakteriální infekce antibiotiky, následně 14 dní po jejich vysazení. Při předepisování antibiotik se probiotika pacientům doporučují jako možnost, nikoliv jako nutnost.

A to zvláště u širokospektrých antibiotik.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, kterým je třeba vytvořit správné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivá na pH, změny teploty, kyslík, a navíc se ovlivňují vzájemně.

Základem je dodržení pokynů pro užívání uvedených na obalu. Dozvíte se tam, zda se doporučuje jejich užívání s jídlem, nebo naopak nalačno, jak je správně skladovat a další informace.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. Jak vybrat nejlepší probiotika

V lékárnách najdete doplňky stravy v různých formách. Například probiotika ve formě kapek jsou vhodná pro děti.

Dále existují kapsle a tablety rozpustné v ústech, případně vaginální probiotika čili kapsle, které se zavádějí do pochvy. Každá probiotika obsahují více různých kmenů prospěšných bakterií.

Ve složení můžete narazit také na zkratku CFU (Colony Forming Units), která značí, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Mezi nejoblíbenější probiotické doplňky stravy patří např. řada Biopron, Hylak, Enterol nebo ProbioLact.

Laktobacily (bakterie mléčného kvašení)

Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus reuteri. Tyto bakterie rozkládají laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. Jsou běžně přítomné v různých prostředích a obvykle nejsou patogenní. Kromě pozitivních účinků na trávení také brání růstu bakteriím vyvolávajícím střevní záněty a průjem (např. salmonela).

Bifidobakterie

Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a další. V doplňcích se často vyskytují v kombinaci s laktobacily a jejich účinek se vzájemně doplňuje.

Jedná se o první bakterie, se kterými přijde do kontaktu novorozenec při průchodu porodními cestami. Nacházejí se i v mateřském mléce, vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, tj. základ pro budování imunitního systému dětí.

Císařský řez, případně podávání umělé dětské výživy, může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte i následný vývoj imunity a zažívání.

Enterobakterie

Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.

Kvasinky

Saccharomyces boulardii. Osvědčuje se při všech infekčních průjmech – zlepšuje totiž odolnost vůči cizím bakteriím. Dále pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik.

Probiotika lze získávat z výživových doplňků, ale také v rámci zdravé stravy, přičemž potraviny obsahující přírodní probiotika dodávají organismu další potřebnou výživu.

Mezi výjimečně zdravé (tuzemské i exotické) potraviny obsahující probiotika patří např.

kefír, jogurt, acidofilní mléko, podmáslí, kysané zelí, jablečný ocet, kvašené okurky, bryndza, zrající sýry, kimchi, kombucha, natto, tempeh a miso.

Přírodní probiotika naleznete ve velké míře ve zkvašené zelenině – vyzkoušejte kysané zelí, kimchi nebo kvašené okurky. Foto: Micah Tindell, Unsplash

Doplňování probiotik je důležité hlavně u nekojených dětí, nedonošených nebo předčasně narozených miminek, u dětí narozených císařským řezem a u dětí, jejichž rodiče trpí alergiemi. Nejdůležitější probiotické kultury pro děti jsou Bifidobacterium (B.) bifidum, B. infantis a Lactobacillus (L.) rheuteri a B. lactis BB-12.

TIP: Ve formě kapek jsou oblíbená např. probiotika pro děti BioGaia, ve formě tobolek třeba Biopron.

Prebiotika jsou nestravitelné cukry (tzv.oligosacharidy, prebiotická vláknina).

Ty tvoří vlastně potravu pro probiotické mikroorganismy – zajišťují jim vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií. Tyto cukry také podporují trávení, střevní pasáž a mají další příznivé účinky.

Prebiotika jsou k dostání jako doplněk stravy, ale nejlepší je přijímat je z přirozených zdrojů – ze stravy.

Nejlepším prebiotikem je oligosacharid inulin, který se nachází například v kořenu čekanky (melta), v zelenině, česneku, cibuli, banánu a luštěninách.

Kombinací prebiotik a probiotik vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji objevuje pojem postbiotika – látky vyráběné probiotickými přátelskými bakteriemi. Tyto látky mají význam pro dobrou funkci imunitního systému.

Pozitivní účinky probiotik jsou vědecky podložené. Je dokázáno, že úpravou střevní mikroflóry lze zlepšovat imunitu, a tudíž i průběh některých nemocí – třeba atopického ekzému, alergií a tak dále. Ve střevě se totiž nachází významná část našeho imunitního systému.

„Nezapomínejme, že probiotické bakterie jsou ve střevě normálně přítomné. Vytvářejí se tam díky prebiotické vláknině, kterou přijímáme ve stravě a která je obsažena například v mateřském mléce (pozor na pojmy probiotika a prebiotika).

Budete mít zájem:  Máme vítěze poukazu na sportovní kurz…

Třeba při střevních infekcích jako průjem a zvracení jsou dnes probiotika jediným správným lékem (kromě rehydratačních roztoků), a to u dětí i dospělých,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr, EUC Klinika Kladno.

  • Sháníte-li probiotika, neváhejte využít široký sortiment EUC Lékáren:
  • Probiotika                 
  • Potřebujete-li poradit s používáním probiotik nechte si poradit od odborníků v rámci sítě EUC:
  • Praktičtí lékaři v EUC

Jak správně užívat antibiotika? Lékárníci radí celý týden

Antibiotika jsou léky, které jsou účinné pouze proti bakteriálním infekcím. Nevyléčí proto infekce způsobené viry, jako je běžné nachlazení nebo chřipka. Může je předepsat pouze lékař. Pacienti by bez jeho vědomí rozhodně neměli užívat antibiotika, která jim například zbyla z předcházející léčby.

Jakékoliv použití antibiotika bakterii buď zahubí, nebo se mu bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná. Zneužívání antibiotik způsobí, že lék nemusí napříště účinkovat.

Odborníci upozorňují, že za posledních pět let se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě významně snížila.

Zachování účinnosti těchto léků je zodpovědností každého pacienta, upozorňují.

video

Rozhovor s Michalem Hojným

Antibiotika si pacienti vynucují

Není neobvyklé, že dokonce lékař předepíše antibiotikum na nátlak pacienta ještě dříve, než si je jeho potřebou jistý. Ve většině případů jsou antibiotika předepisována na stavy, které nejsou schopna vyléčit, z velkého procenta jde o virové ušní, nosní a krční infekce.

„Cílem týdne není rozmlouvat antibiotickou léčbu, ale spíše přispět k osvětě antibiotické politiky,“ uvedl viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný. „Jedním z důvodů, proč jsou antibiotika nadužívána, může být nevhodná preksripce. Dalším může být to, že pacienti vyžadují od lékařů pro léčbu svou nebo svých dětí něco na urychlení léčby onemocnění.

Někteří lékaři, aby uspokojili přání, mohou volit antibiotika na léčbu virových onemocnění,“ vysvětlil Hojný.

„Největším omylem je, že jsou antibiotika univerzálním lékem na nachlazení.“

Pacient by měl antibiotika užívat po dobu, kterou lékař určil, a dodržovat časový režim užívání. Při užívání antibiotik se mohou objevit vedlejší účinky, například průjem. Lékárníci mimo jiné poradí, jaká opatření a úpravy jídelníčku jsou vhodné. Kampaň je zaměřena nejen na dospělé pacienty, ale i na rodiče s dětmi.

Součástí kampaně je i průzkum, který srovná názory českých pacientů s míněním pacientů v EU a pomůže tím k lepšímu a bezpečnějšímu užívání antibiotik. Dotazník si mohou dospělí pacienti či rodiče dětí, kterým byla předepsána antibiotika, stáhnout na webu a přinést do lékárny už vyplněný.

Když vám lékař předepíše antibiotika

Antibiotika se stala běžně skloňovaným podstatným jménem. Víme ale o nich vše, co bychom měli? Například odnášíte-li si z ordinace předpis na antibiotika, vyzvedněte si je v lékárně co nejdřív. Proč?

Existují dva hlavní důvody:

1)      Než začne lék s obsahem antibiotika působit, trvá to dva nebo i tři dny. Každý odklad léčby tak prodlouží dobu, než se zotavíte. Budete-li otálet se zahájením léčby déle než jeden nebo dva dny, může se stát, že zvolené antibiotikum nezabere, protože se vaše nemoc rozvine.

2)      Recept na antibiotika je platný 3 dny, včetně dne vystavení vaším lékařem.

Samozřejmě existují výjimky, například u některých pacientů, kteří užívají antibiotické léky pravidelně, nebo dostanete-li předpis na medikament proto, že odlétáte na dva měsíce do divočiny. Tyto specifické případy však ponechám stranou.

V lékárně byste se měli dozvědět vše, co potřebujete znát proto, aby byla léčba vaší nemoci úspěšná. Lékárník vás musí informovat o následujícím:

  • v jakých intervalech budete léčivo užívat (kapat, mazat nebo zavádět)
  • jestli je potřeba dodržovat nějaký odstup od jídla nebo některých specifických potravin, léků či jiných látek
  • že musíte dobrat celé balení, eventuálně kolik dní máte medikamenty užívat
  • pokud budete do půl hodiny po podání léku zvracet, musíte si ho vzít znovu
  • jak se zachovat, budete-li na léky alergičtí
  • zda je potřeba vyhnout se slunění, kouření nebo alkoholu
  • upozornit na volně prodejné léky, které nesmíte s předepsaným antibiotikem kombinovat
  • vysvětlit, proč je vhodné doplnit léčbu antibiotikem probiotiky a jak dlouho probiotika brát

Pokud vám nebude cokoliv jasné, nestyďte se zeptat. Je vždy lepší všechno probrat, třeba i několikrát, než udělat chybu. Pokud jste na některá antibiotika alergičtí, je dobré to zopakovat i v lékárně, nejen u lékaře. Budete tak mít dvojitou kontrolu.

Stejně tak se někdy stane, že vám antibiotika předepíše lékař, který neví o všech lécích, které pravidelně užíváte. Vzpomenete-li si na to v lékárně, určitě to řekněte.

Jsou totiž určité nedoporučené kombinace a v lékárně se dá vše ještě zachránit a vyřídit tak, abyste neměli závažné nežádoucí účinky, jen proto, že jste zapomněli informovat lékaře.

• Především užívejte léky tak, jak vám byly předepsány, a dodržujte, co vám bylo doporučeno. Možná se to může zdát malicherné, ale má to své dobré důvody. • Pokud si zapomenete vzít svou dávku léčiva včas, vezměte si ji ihned, jak si vzpomenete a pokračujte pak dále ve správném intervalu. Vzpomenete-li si, až když máte brát další dávku, nezdvojujte ji.

• Nenasazujte si antibiotika sami bez konzultace s lékařem. V žádném případě si je „nevyměňujte“, ani nepůjčujte v rodině nebo mezi přáteli. • Neschovávejte si nedobraná antibiotika (např. z důvodu alergie) „na příště“ nebo pro rodinné příslušníky.

  • • Vyskytne-li se u vás nějaký nežádoucí účinek, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem a nevysazujte léky sami.
  • • Pokud budete mít alergii, lék vysaďte a co nejdříve se spojte s lékařem.
  • • Nezapomínejte užívat probiotika s obsahem laktobacilů a bifidobakterií po celou doporučenou dobu

Proč je tohle všechno důležité? Hlavní důvody jsou dva. Prvním je oslabení imunity. Antibiotika zabijí ve vašem těle jak ty „zlé“ mikroorganismy, co způsobily infekci, tak ty „hodné“, které žijí v zažívacím traktu, v pochvě apod.

a výrazným způsobem zvyšují vaši odolnost proti nemocem. Když po léčbě antibiotiky tyto hodné bakterie zemřou a vy je nedoplníte, „skolí“ vás pak jakákoliv běžná viróza či jiná infekce.

Často se pak stane, že se vyléčíte a téměř ihned dostanete průjem, výtok, plíseň nebo se nachladíte.

ČTĚTE TAKÉ: CRP test. Konec nadbytečnému užívání antibiotik

Druhým důvodem je rezistence. Část mikroorganismů léčbu antibiotikem přežije a zachová se podle hesla: „co tě nezabije, to tě posílí“, takže na ně už to určité antibiotikum nikdy nezabere a oni se množí vesele dál. Čím častěji a zbytečně budeme léky s antibiotiky užívat a čím častěji je nedobereme (nedoléčíme se), tím více odolných kmenů přežije a my je nebudeme umět zabít.

Bohužel to není strašák typu globálního oteplování, ale realita dnešního dne. Pacienti umírají na infekce, na které by před 60 lety stačila čtvrtinová dávka „obyčejného“ penicilinu, který používáme dnes.

Mgr. Leona Štěpková

Alphega lékárnice, Hostomice nad Bílinou

Antibiotika | Sandoz Česká republika

Antibiotika jsou látky, které se používají při léčbě infekčních onemocnění způsobených mikroogranismy – nejčastěji bakteriemi a v menší míře také některými druhy hub a parazitů.

Antibiotika nejsou vůbec účinná při virových onemocněních, mezi které řadíme běžné a velmi časté záněty horních či dolních cest dýchacích, zánět nosohltanu, hrtanu, průdušek či průdušnice.Antibiotika byla původně získávána přímo z bakterií nebo hub, v současné době se nejčastěji vyrábí uměle (nebo částečně uměle).

Antibiotika účinkují tak, že tlumí růst a množení mikroorganismů (bakteriostatická antibiotika) nebo je přímo usmrcují (baktericidní antibiotika).Nejznámějším antibiotikem je penicilin, který v roce 1928 objevil Alexandr Fleming.

Při volbě antibiotika bere lékař v úvahu druh a závažnost infekce a citlivost bakterií v dané oblasti, dále způsob podání (k dispozici jsou tablety, sirupy, kapsle, injekce, krémy, čípky, oční kapky a další), možné nežádoucí účinky spojené s konkrétním lékem a riziko alergie u daného nemocného.

Antibiotika byla původně získávána přímo z bakterií nebo hub, v současné době se nejčastěji vyrábí uměle (nebo částečně uměle). Antibiotika účinkují tak, že tlumí růst a množení mikroorganismů (bakteriostatická antibiotika) nebo je přímo usmrcují (baktericidní antibiotika).Nejznámějším antibiotikem je penicilin, který v roce 1928 objevil Alexandr Fleming.

Při volbě antibiotika bere lékař v úvahu druh a závažnost infekce a citlivost bakterií v dané oblasti, dále způsob podání (k dispozici jsou tablety, sirupy, kapsle, injekce, krémy, čípky, oční kapky a další), možné nežádoucí účinky spojené s konkrétním lékem a riziko alergie u daného nemocného.

Postup léčby antibiotiky

Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po zjištění původce infekce, která probíhá v mikrobiologické laboratoři zkoumáním vzorku krve, moči nebo tkáně odebrané nemocnému a po stanovení citlivosti na různá antibiotika.

Budete mít zájem:  Chorvatsko vstupuje do EU. Mění se podmínky zdravotní péče

Protože zjištění původce trvá několik hodin až dní, lékař většinou volí antibiotikum podle svých zkušeností a teprve po obdržení výsledků z laboratoře léčbu případně upraví.

Antibiotika je nutné užívat do doby, než se bakterie vyloučí z organismu, což bývá několik dní poté, kdy odezněly příznaky onemocnění (zcela výjimečně jsou antibiotika podávána méně než 5 dní).

Předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce nebo ke vzniku bakteriální rezistence (antibiotikum přestává na bakterie účinkovat).Správné užívání antibiotik brání rozvoji již zmíněné antibiotické rezistence a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti.

Je třeba užívat antibiotika pouze v nezbytných případech (např. neužívat je na virová onemocnění) a zahájit léčbu neprodleně po jejich předepsání lékařem. Je také nutné dodržet délku užívání a dávkovací intervaly (doužívat léky).

Obvyklé nežádoucí účinky antibiotik vycházejí z poškození přirozeného výskytu bakterií ve střevech (průjem) nebo u žen v pochvě (kvasinkové infekce). Nežádoucí účinky mohou být někdy závažnější a mohou narušit funkci ledvin, jater, kostní dřeně nebo jiných orgánů. Antibiotika mohou způsobovat také alergické reakce (od nejlehčích forem jako jsou vyrážky nebo svědění, až po anafylaktický šok – závažnou a život ohrožující alergickou reakci, která se projevuje otokem hrdla, těžkou dušností, poklesem krevního tlaku a oběhovým selháním).

Antibiotika nepatří mezi volně prodejné léky a předepsat je může pouze lékař.

Klaudiánova nemocnice

O jak ožehavé téma se může jednat, dokládá i případ ženy z Pensylvánie (USA) hospitalizované pro symptomy infekce močových cest, které z moči vykultivovali kmen bakterie odolné na antibiotikum poslední volby. Naštěstí pro pacientku byla bakterie citlivá na jiné záložní antibiotikum.

Jen o několik měsíců později je zjištěna stejná bakterie v pitné vodě ve Francii.

Pravděpodobně v reakci na výskyt tohoto odolného kmene vydává Evropská léková agentura aktualizované doporučení a vyzývá k omezení používání tohoto léku v léčbě infekce u zvířat, aby se tímto opatřením snížilo riziko vzniku a šíření odolnosti rezistence! „Je tak jasné, že zdraví lidí a zvířat je propojené, že nemoci jsou přenášené z lidí na zvířata a obráceně. Tento přístup také zahrnuje životní prostředí, tj. další propojení mezi lidmi a zvířaty a stejně jako i potenciální zdroj nových odolných mikroorganizmů,“ dodává Mgr. Milan Peterka, farmaceut nemocniční lékárny.

Mohu užívat jakákoliv antibiotika?

Znalosti, postoje a chování veřejnosti mohou mít zásadní význam při zavádění a zajišťování uvážlivého používání antimikrobiálních léčiv jak z hlediska očekávání, tak z hlediska tlaků, které mohou vyvíjet na zdravotnické pracovníky a své kolegy a na dodržování harmonogramů medikace z jejich strany.

„Široká veřejnost a pacienti by se měli aktivně sami informovat a v případě potřeby požádat svého ošetřujícího lékaře, eventuálně lékárníka, o informace o přiměřeném používání antimikrobiálních léčiv, například antibiotik, antimikrobiální odolnosti a nepříznivých reakcích na antibiotika,“ upozorňuje farmaceut Peterka.

Pacienti by měli užívat antibiotika, jedině když jsou předepsány lékařem a upustit od používání antibiotik, které nebyly předepsány, jako jsou zbylá balení antibiotik z předchozí léčby, antibiotika předepsaná jiné osobě (příbuzným, sousedovi) nebo antibiotika získaná bez předpisu (např. nelegálně prostřednictvím internetu z jiných zemích).

Zbylá nevyužívaná balení antibiotik by měli pacienti vracet do lékáren.

Co by měl lékař sledovat?

Lékaři by měli podporovat alergologické testy u pacientů s alergickou reakcí na beta-laktamová antibiotika (např. penicilin) jako opatření na podporu používání antibiotik první volby u nealergických pacientů.

Lékaři by se měli zabývat očekáváním pacienta, odpovídat na jeho dotazy a řešit jeho preference jako základní složku individualizované péče a jako účinnou intervenci na podporu uvážlivého používání antibiotik.

Lékaři by měli pokud možno informovat pacienta o důvodu antibiotické léčby a potenciálních vedlejších účincích a zajistit, aby pacient rozuměl dávkování a době trvání léčby.  Toto vše zlepšuje dodržování léčby pacientem a zvyšuje její úspěšnost.

„Zároveň lékárníci by měli zajistit, aby pacient rozuměl dávkování a délce léčby, jelikož to může zlepšit léčbu a zvýšit její úspěšnost. Měli by poskytovat poradenství pacientům v souvislosti s kontraindikacemi, interakcemi léků mezi sebou a interakcemi potravin a léků,“ říká farmaceut Peterka.

Uvážlivé používání antibiotik

Uvážlivé používání antibiotik je přínosné pro pacienta a současně minimalizuje pravděpodobnost vzniku nepříznivých účinků na jeho zdraví (např.

výskyt nežádoucích účinků) a pravděpodobnost vzniku a šíření antimikrobiální odolnosti.

To znamená, že se antibiotika používají jen tehdy, pokud jsou skutečně nutná, a to ve správné dávce, ve správném dávkovacím intervalu a po předepsanou dobu léčby.

Jak správně užívat?

Antibiotika účinkují pouze na bakteriální infekci, kterou určí váš lékař, proto jsou antibiotika pouze na lékařský předpis. Na nachlazení, chřipku či jinou virózu antibiotika neúčinkují, proto nepoužívejte nikdy zbylá antibiotika k samoléčení.

Předepsaná antibiotika užívejte vždy po celou dobu, kterou určí váš lékař a zároveň dodržujte předepsané dávkovací intervaly. Mírné prodloužení dávkovacího intervalu okamžitě napravte a pokračujte v nastaveném dávkování, ale výrazné prodloužení dávkovacího intervalu konzultujte se svým lékařem.

Během léčby antibiotiky i krátce po jejím ukončení odpočívejte a dodržujte režimová opatření. Dodržujte doporučení svého lékárníka, protože účinnost některých předepsaných antibiotik mohou ovlivňovat další vámi užívané léky, potravní doplňky, ale i některé potraviny a alkohol.

Jen správným užíváním antibiotik společně zachováme účinnost antibiotik pro další generace lidského pokolení.

Jak správně užívat antibiotika? Vyvarujte se těchto chyb

Již od nepaměti se v medicíně užívaly nejrůznější plísně, opravdový průlom v historii antibiotik ale nastal při objevení penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928.

Od té doby antibiotika vyléčila nespočet nemocí a zachránila miliony lidských životů. V současné době se ale potýkáme s nadužíváním tohoto léku, což může mít velmi vážné důsledky pro nás i budoucí generace.

Přečtěte si, co přesně ta antibiotika jsou a jaké jsou zásady jejich užívání, abyste zbytečně neohrozili své zdraví!

Co vlastně jsou antibiotika?

Antimikrobiální látky jsou léčiva využívaná k prevenci a terapii infekčních onemocnění.

Velkou podskupinu těchto antiinfektiv tvoří antibiotika, což jsou látky přírodního původu produkované plísněmi či bakteriemi a slouží k zástavě množení bakterií nebo k jejich usmrcení.

Léčiva s antibiotickým účinkem mohou být také uměle vyráběna a řadí se mezi chemoterapeutika. Tyto látky nemají nic společného s protinádorovou léčbou, jak bývají často všechna chemoterapeutika mylně interpretována.

Obecně totiž chemoterapie označuje jakoukoli léčbu spočívající v podání chemické látky, včetně užití zmíněných syntetických ATB či protinádorových cytostatik. Mezi antimikrobiální látky dále patří antivirotika, antimykotika, antimalarika či antihelmintika.

„Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.“

V jakých případech jsou antibiotika vhodná?

V dnešní době dochází velmi často k nadužívání a nesprávnému použití antibiotik. To podporuje rozvoj bakteriální rezistence a dalších nežádoucích účinků. Aby k tomu dále nedocházelo, je důležité dodržovat zásady racionální antibiotické terapie.

Antibiotika by měla být užívána pouze u infekčních stavů způsobených bakteriemi. Nikdy sami nezačínejte brát ATB, která vám např. zbyla doma po předchozí léčbě. Až 70 % infekcí horních cest dýchacích je virového původu a antibiotická terapie tak není indikována.

Jedním z takových případů je známá chřipka. Zda se jedná o virovou či bakteriální infekci, může napovědět vyšetření CRP (C-reaktivní protein), což je bílkovina detekovatelná v krvi při zánětu.

Výsledná hodnota slouží lékaři pouze orientačně a je důležité ji správně interpretovat vzhledem k příznakům nemoci a nálezu při vyšetření pacienta.

Zásadní pravidla užívání antibiotik

Aby byla léčba účinná, je nutné správně dodržovat dávkování a intervaly mezi jednotlivými dávkami.

Dále je třeba si uvědomit, že ke zlepšení stavu nemusí dojít ihned po začátku terapie (zpravidla nastává za 2-3 dny), proto léky nepřestávejte užívat bez předchozí konzultace s lékařem.

Stejně tak nepřerušujte léčbu předčasně, i kdybyste se již cítili zcela zdraví. Dáváte tím šanci odolnějším bakteriím přežít a šířit rezistenci.

Během nemoci je samozřejmostí dodržovat klidový režim a dostatečně se hydratovat. Podání některých typů antibiotik je navíc doprovázeno speciálními omezeními, jako je např.

vyhýbání se nadměrnému slunění a zákaz požívání alkoholu. Některá ATB totiž způsobují zvýšenou citlivost kůže ke slunečnímu záření a může tak dojít ke vzniku vyrážky.

Dále může být přechodně snížená schopnost jater odbourávat alkohol.

Pokud vás trápí propuknutí nemoci v oblasti uší, nosu nebo krku, doporučujeme navštívit jednu z našich ordinací, případně ordinaci praktického lékaře nebo jiné ORL pracoviště. Jen lékař může pomocí příslušných vyšetření určit, zda se jedná o virové nebo bakteriální onemocnění, a jestli je vhodná léčba antibiotiky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector