Vyberte si správný chléb
Chléb je stále v oblibě. Například v roce 2012 vyrobilo přes 700 pekáren v České republice více než 300 tisíc tun chleba a průměrná spotřeba na obyvatele byla podle údajů Českého statistického úřadu 42,9 kilogramu za rok. Denně tak pekaři vyrobili okolo jednoho milionu kusů chleba.
Současná nabídka takzvaného chlebového sortimentu i dalšího slaného pečiva na trhu je bohatá, co do množství druhů, surovinového složení, hmotností… Jak se v nich vyznat? Víte, jaký je rozdíl mezi celozrnným a vícezrnným pečivem? Myslíte si, že každý tmavý chléb či bulka jsou zaručeně celozrnné? Je celozrnné pečivo zdravou bombou pro každého? Pomůžeme vám v pestré nabídce se zorientovat.
Celozrnné = 80 % celozrnné mouky
„Je-li pečivo celozrnné, znamená to, že 80 procent použité mouky je celozrnná,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá. Z hlediska obsahu vlákniny, vitamínů a minerálních látek je podle ní pro jídelníček zajímavé ještě pečivo grahamové a u chleba je optimální čistě žitný.
Proč zdravý životní styl preferuje celozrnné výrobky?
Obsahují více vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Vláknina napomáhá správnému trávení, snižuje glykemický index potraviny, a tak zpomaluje vstřebání cukrů do krve. Do jisté míry tedy pomáhá v prevenci nadváhy, diabetu i rakoviny.
Neznamená to ale, že čím více ho sníte, tím lépe a budete štíhlejší. „Plusem je jen větší množství vlákniny, která nás zasytí, takže nemáme tak velkou potřebu jíst.
Avšak energetická hodnota bílé a celozrnné mouky je přibližně stejná, mnohdy u celozrnné varianty dokonce vyšší,“
upozorňuje Karolína Hlavatá.Nenechte se napálit
Už jste někdy váhali nad pojmy vícezrnné či cereální? Jsou to jen chytré slovní hříčky výrobců a prodejců. Pojem cereální neznamená nic jiného, než obilné.
Vícezrnné pečivo je jen z více druhů mouky, zejména žitno-pšeničné. Bývají v něm zapečena i další semena nebo je jimi posypáno, například sezamovým, dýňovým či slunečnicovým semínkem. „Mívá zpravidla větší obsah vlákniny, avšak na úkor vyššího množství tuku, a tak je energeticky bohatší,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.
Jak poznat skutečné celozrnné pečivo?
Nejjednodušší je zakoupit to balené. Na etiketě je pak přesně uvedeno složení. Chcete-li pečivo čerstvé, hledejte jen označené slovem „celozrnné“. V některých obchodech již k produktům dávají cedulky, na nichž je uvedeno složení výrobků. „Orientovat se můžete i pohmatem. Vláknina váže vodu, a tak je celozrnné pečivo tužší,“ radí Karolína Hlavatá.
 |
 |
 |
| Chléb Pro zdraví… obsahuje kvalitní vlákninu. Kromě lepku neobsahují směsi NOMINAL ani mléko, vejce, aromata, umělá barviva či konzervanty. Splňují požadavky na zdravý a chutný chléb. |
Nedejte na barvu
Zrádným mýtem je, že tmavé pečivo je celozrnné. Jenže to tak být nemusí. Některé výrobky jsou jen přibarvené a dochucované. Pečlivě proto také studujte údaje na etiketě.
Čím méně aditiv, což jsou barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory a tak dále, tím lépe.
Na pečivo podle zdraví
Celozrnné pečivo je pro organismus přínosem, neplatí to ale vždycky. Není ideální například pro děti a seniory, kteří mívají častěji zažívací problémy. „Vyšší příjem vlákniny pak může být na škodu. U dětí, které mají malý objem žaludku, funguje jako plnidlo. Pak jim nezbývá tolik prostru na normální jídlo.
Navíc vysoký příjem vlákniny narušuje vstřebání vápníku a železa ve střevě. U starých lidí může přemíra vlákniny působit průjmy a ztráty živin,“ varuje dietoložka Karolína Hlavatá. Podle ní je ideálním kompromisem žitno-pšeničný nebo žitný chléb.
Při výběru chleba bychom měli mít vždy na zřeteli, jaký druh a složení je nejvhodnější pro naše zdravotní potřeby.
Proč jíst chléb?
|
Chléb: rady a správná péče | CZ TEST – Svět potravin
14.10.2010 | Chléb se hlídal jako vzácné zboží, nikdy se jím neplýtvalo. Když se načínal bochník, naznačily se nožem na spodní kůrce tři křížky. Z úcty ke chlebu i z úcty k práci. Nikdy se bochník nepokládal spodní kůrkou nahoru, protože by se vše v domě obrátilo naruby.
Hospodaření s chlebem v minulosti
Hospodaření s chlebem v minulosti– V minulém století se v každé domácnosti pekl chléb přibližně jednou za čtrnáct dní. Chudší rodiny chléb pekly jen ve svátek a v krutých dobách byla mouka nahrazována dokonce pilinami nebo slámou. Pec z kamene či vypálené hlíny stála zpočátku mimo stavení, až později v obytné světnici. Chlebový kvásek býval po staletí běžnou surovinou v mnoha domácnostech.
– Bývalo obecným pravidlem, že se jedl jen starší chléb. Načatý bochník se schovával do peřin, aby tak nebyl na očích a nevysychal.
– Chléb se nikdy nevyhazoval. Ztvrdlý chléb předci zabalili do vlhké utěrky, nebo rozmočili v polévce.
– Chléb se musel krájet rovně, neboť „kdo se nesrovná s chlebem, ten se nesrovná ani s lidmi“.
Jak správně uchovávat čerstvý chléb
Chléb, pokud je správně vyroben a dostatečně propečen je v podstatě poměrně trvanlivá potravina. Avšak během jeho uchovávání dochází ve střídě k řadě fyzikálně-chemických změn, které souhrnně nazýváme stárnutím chleba. Jedná se zejména o tzv.
„retrogradaci škrobu“, při které škrob postupně přechází z gelovité struktury zpět do struktury krystalické, ve které se původně nacházel v mouce. Celý proces je doprovázen postupnou ztrátou elastičnosti střídy a nárůstem její drobivosti. Při tomto procesu se z chleba uvolňuje voda – chléb vysychá.
Nejrychleji tento nežádoucí proces probíhá při teplotě 0 až 10 °C, proto chléb nikdy neskladujeme v ledničce. S rostoucí teplotou se proces retrogradace škrobu zpomaluje, při teplotě 50 °C se již prakticky zastavuje, zároveň s tím se však výrazně zvyšuje nebezpečí plesnivění výrobku.
V praxi je doporučováno skladovat chléb při teplotě 20-25 °C, zabalený do čisté utěrky a následně vložený do vhodné nádoby (tzv. chlebovky):
- Pro uchování chleba a zachování čerstvosti zabalte chléb do čisté utěrky, nebo plátna. Tento způsob umožní chlebu dýchat
- Teplý nebo vlažný chléb nechte vždy vychladnout před uložením na čistém, vzdušném a větratelném místě
- Nádobu na chléb je nutné pravidelně čistit, popř. dezinfikovat octovým roztokem
- Chléb vhodně chraňte před negativním působením světla (snižuje obsah vitamínů) a vzduchu (vypařuje se)
- Plátky chleba krájejte bezprostředně před spotřebou, zbylé chraňte před vysycháním zakrytím utěrkou. Správný nůž na chléb má být zoubkovaný, s dostatečně tenkým ostřím, protože se krájí řezáním, nikoliv tlačením na chleba
- Nikdy neuchovávejte chléb v ledničce
Jak správně zamrazit chléb
Stárnutí chleba lze zastavit též účinkem teplot nižších než minus 18 °C. Důležité je, aby se zamrazoval výrobek co nejčerstvější, který si během následného skladování při mrazírenských teplotách uchová své vlastnosti po dobu několika týdnů až měsíců.
Zamrazované výrobky musí být vždy uzavřeny ve vhodných umělohmotných obalech, a to celé, nebo nakrájené na jednotlivé plátky, které je vhodné vzájemně oddělit mikrotenovou folií. Při následném rozmrazování potom můžeme totiž použít přesně požadované množství.
Rozmrazování chleba může probíhat samovolně při pokojové teplotě po dobu několika hodin, nebo lze s výhodou využít mikrovlnné trouby, která proces rozmrazování zkrátí na několik minut.
Jak se vyznat v členění jednotlivých druhů chleba
Současná nabídka chlebů na našem trhu reprezentuje nespočetné množství druhů, tvarů, velikostí a chutí a k jejichž výrobě může být použito nespočetné množství receptů, přísad a technologických postupů. Pro snazší orientaci uvádíme základní členění dle druhů.
Pšeničný – nejméně 90 % podíl pšeničných mouk z celkové hmotnosti mlýnských obilních výrobkůŽitný – nejméně 90 % podíl žitných mouk z celkové hmotnosti.
Na trhu se vyskytuje i samožitný (moskevský) chléb, který ve svém složení obsahuje 100 % žitné moukyPšenično-žitný – nejméně 50 % pšeničné mouky, nad 10 % žitné moukyŽitno-pšeničný – nad 50 % žitné mouky, nad 10 % pšeničné moukyCelozrnný – nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilkyVícezrnný – nejméně 5% jiných obilovin než žito a pšenice, tj. luštěniny, olejniny, a to v celkovém množství nejméně 5 %Speciální – kromě pšeničných a žitných mouk obsahuje nejméně 10 % jiných složek, např. brambory, luštěniny, obilné vločky a klíčky, olejniny, zeleninu, atd.
Jak správně vybírat chléb v obchodě
Mezi viditelné vady chleba patří především vady v jeho tvaru, vzhledu, objemu a dále různé vady kůrky. Naopak mezi skryté vady, které se poznají až po rozkrojení chleba a jeho následném smyslovém hodnocení, patří vady střídky a vady ve vůni a chuti.
Při nákupu chleba je třeba dbát na správnou propečenost chleba, střída výrobku by měla být přiměřeně pórovitá a elastická, kdy se chléb po zmáčknutí okamžitě vrátí do původního tvaru. Špatně propečená střída se při krájení maže a následně brzy drobí, celý výrobek je náchylný k plesnivění, eventuelně k velmi obávané hnilobě chleba, tzv. nitkovitosti.
Výjimkou jsou speciální celozrnné chleby, u kterých i při dobrém propečení zůstává střída hutná a vlhká. Správné parametry pro chléb jsou následující:
Vzhled, tvar, objem chleba
- Pravidelný, neporušený, optimálně klenutý, bez ostrých hran, velký objem
Kůrka, barva chleba
- Jiskrně kaštanová, s možností parcelace dle druhu, polotlustá, pozvolně přecházející do střídy, čistá. Stejnoměrně zabarvená, neporušená, přiměřeně moučená nebo nemoučená (podle druhu), pružná
Vůně chleba
- Typicky chlebová, lahodná, aromatická po použitých surovinách
Střídka chleba
- Stejnorodá, barvou odpovídající receptuře, bez stínů a vlhkých míst (kruhů), póry pravidelné bez dutin, propečená, velmi pružná, bez trhlin, po celé ploše čistá, vláčná
Chuť chleba
- Typicky chlebová, lahodná, mírně navinulá, přirozeně aromatická po použitých surovinách
Ne vždy je celozrnné pečivo zdravější než bílé. Jak se v nich vyznat?
Kupujete bílé pečivo a těstoviny, nebo jste je už nahradili jejich celozrnnými variantami? Anebo jste se snad od celozrnných potravin vrátili zpět k chutnějším bílým? Co to vlastně celozrnné potraviny jsou, v čem jsou lepší než ty „bílé“? A za jakých okolností jsou potraviny z bílé mouky naopak zdravější než ty celozrnné?
Podle Vyhlášky o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta se celozrnnou moukou rozumí „mlýnský obilný výrobek získaný drcením celého zrna obilovin nebo pseudoobilovin nebo rozemíláním jeho jednotlivých složek a obsahující všechny složky zrna, tedy endosperm, otruby a klíček, ve stejném poměru jako má původní zrno.“
Stejná vyhláška také definuje pojem celozrnný chléb a celozrnné pečivo. Podle ní je „celozrnným chlebem nebo celozrnným pečivem pekařský výrobek, který obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství mlýnských obilných výrobků tak, aby byly zahrnuty všechny složky zrna, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků.“
marco aurelio / Pixabay
I když teď tedy přesně víme, jak by měl celozrnný výrobek vypadat, ve skutečnosti není tak jednoduché jej v obchodě správně koupit. Často se totiž necháváme zmást vzhledem a pojmy.
To, co je tmavé, instinktivně považujeme za zdravější, i když tomu v mnoha případech tak není. Pečivo se totiž často dobarvuje. Nikoliv ale syntetickými barvivy, ta jsou v něm zakázána. Výjimkou je pouze chléb sladový, který lze barvit karamelem.
Většinou si taktéž pečivo „celozrnné“ pleteme s tím „cereálním“ či „vícezrnným“. Vícezrnné či cereální pečivo bývá mnohdy nahnědlé, je posypáno semínky nebo ovesnými vločkami. To z něj zdravé celozrnné pečivo ovšem nedělá. Svoji lákavou tmavou barvu nejčastěji získává díky praženému ječmenu či žitu.
Pokud doma pečete chleba nebo rohlíky, zkuste do těsta přisypat čajovou lžičku Cara. Pečivo naráz získá hnědou barvu, bude působit více „celozrnně“ a nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby vám připadalo i zdravější. Pořád ovšem půjde o ten stejný bílý chleba, pouze s trochu „zdravější“ barvou.
Podle legislativy je vícezrnné pečivo „pekařský výrobek, jehož těsto obsahuje kromě mlýnských obilných výrobků ze pšenice a žita další složky jako mlýnské obilné výrobky z obilovin jiných botanických druhů, pseudoobiloviny, luštěniny nebo olejniny v celkovém množství nejméně 5 %, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků.“ Pojem „cereální“ však v legislativě zakotven není.
Ve větší míře se vyrábí pečivo vícezrnné
Pekaři se skutečně soustředí spíše na pečivo vícezrnné, které je mnohem chutnější. Výrobky upečené kompletně z mouky celozrnné nejsou totiž chuťově příliš dobré a kvůli natahování tekutin bývají taktéž spíše hutné a mazlavé.
xmmr89x / Pixabay
Vyvážený a zdravý jídelníček je základním pilířem lidského zdraví. I proto lékaři a výživoví poradci doporučují nahrazovat výrobky z bílé mouky těmi celozrnnými. I když se to na první pohled nemusí zdát, při těchto doporučeních nejde ani tak o hubnutí, jako skutečně o zdraví.
Bílé pečivo je ochuzené o spoustu zdraví prospěšných látek
Bílé pečivo sice chutná výborně, je ale spíše chudé na vitamíny, vlákninu a minerály. Výrobky z bílé mouky oproti svým celozrnným příbuzným obsahují například o více než polovinu méně vápníku, železa či vitamínu B1.
Problém mohou představovat taktéž jednoduché cukry pocházející z bílé mouky. Ty jsou v těle vstřebávány ihned na začátku zažívání, kvůli čemuž hladina cukru v krvi prudce stoupá. U pečiva celozrnného se naopak polysacharidy do krve uvolňují pomaleji a postupně během celého procesu zažívání.
Kupte se slevou Pečivo dýňové.
Porovnat slevy
Celozrnné pečivo je sice zdravější, ovšem pouze při dodržení ideálních podmínek správného skladování. V opačném případě může být také pěkně nezdravé, protože semena a klíčky použité k výrobě poměrně rychle zežluknou.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Jak se vyznat v nabídce chlebů v obchodě
Pokud navštívíte pekařství, obvykle se v něm setkáte jen s chleby čerstvými; když ale zavítáte do super- či hypermarketů, nabídka zdejších chlebů bývá tak široká, že člověk neví, po kterém bochníku sáhnout. V čem se liší a který si vybrat?
Ptali jsme se Jaromíra Dřízala, výkonného ředitele Svazu pekařů, a zavítali jsme i do Hypermarketu Albert na pražském Chodově, abychom nahlédli pod ruce zdejším pekařům a zmapovali místní nabídku chlebů. Jaký používají kvas a proč je dobré číst popisky pečiva?
Chlebů je na trhu spousta, kdo se v tom má vyznat
Nabídka chlebového sortimentu je v super- a hypermarketech nepřeberná, co se týče jak jednotlivých druhů chleba, tak i různého surovinového složení, povrchové úpravy či různé gramáže. „Šíří chlebové nabídky v marketech či pekařských speciálkách patří Česko jednoznačně mezi evropskou i světovou špičku,“ uvádí předseda Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal.
Galerie: Jak se peče chleba v hypermarketu
Chléb se u nás tradičním způsobem vyráběl po staletí a prodával se jako nebalený ve tvaru bochníku či šišky. Ovšem v posledních letech se finalizace tvarů i zdobení výrazně liší. Chleby jsou ve tvaru čtyřlístku, hranolu, kulaté bochníky i špičaté veky. Zdobené jsou semínky, ořechy a velmi rozšířené je i zdobení škrobovými štítky v různých dekorech a s různými potisky.
Podle finální technologické úpravy lze rozdělit na:
- klasický čerstvý nebalený chléb,
- klasický balený či balený a krájený chléb,
- chléb vakuově balený – předpečený chléb s delší trvanlivostí určený k domácímu dopečení spotřebitelem,
- chléb dopečený ze zmrazeného polotovaru – tzv. systém pre–bake, kdy chléb je klasicky předvyroben, ale dopečen pouze na 70–80 %, následně šokově zmrazen, finálně dopečen je v pekárně obchodu a nabízen spotřebiteli ještě teplý,
- chléb zmrazený – tzv. systém full–bake, chléb je dodán výrobcem do marketu ve zmrazeném stavu, po rozmrznutí je obchodem nabízen spotřebiteli jako běžný chléb.
Tolik možností a stále nevíte, který vybrat? Záleží, co od chleba očekáváte. Má vydržet týden? Musí být křupavý? Vhodný na dietu?
Dobré je vědět, jaký je rozdíl mezi čerstvým a baleným chlebem. „Čerstvý a balený chléb se mezi sebou liší zejména dobou trvanlivosti.
Oproti čerstvému chlebu ten balený chléb nemívá křupavou kůrku, jeho výhodou je naopak delší trvanlivost (obvykle dva až tři dny),“ říká Jaromír Dřízal.
Většina balených chlebů je také krájena na plátky, což usnadňuje manipulaci třeba na vandru, dovolené pod stanem nebo na grilovačce.
Pokud si chceme pochutnat na křupavé kůrce, doporučuje nám předseda Svazu pekařů zakoupit čerstvý, nebalený chléb například v pekařské speciálce u oblíbeného pekaře.
„Tento chléb má obvykle dobu trvanlivosti jeden den, ale zejména chléb o větší hmotnosti si udrží vláčnost a dá se s chutí konzumovat ještě za dva až tři dny.
Samozřejmě záleží zde na druhu chleba a použité technologii konkrétního pekaře,“ uvádí Jaromír Dřízal.
Ovšem nejen speciálky nabízejí čerstvý chléb, setkali jsem se s ním i v pekárně hypermarketu Albert na pražském Chodově, kde od základu pečou čtyři druhy chlebů; Staročeský kvasový, Albert světlý kmínový, žitný a celozrnný se slunečnicí.
V jedné várce obvykle připraví těsto na dvacet bochníků (když je chleba v akci, prodá se ho více a pekaři připravují bochníků šedesát), které pak ručně odváží a nacvičenými grify z něj vykoulí bochánek a následně šišku, která se po hodinovém kynutí odporoučí do pece a pak už rovnou k zákazníkovi.
„V černých boxech, hlavně v hypermarketech, nabízíme pekárenský sortiment, který jsme vyvinuli s kolegy z Holandska. Neobsahuje žádná éčka, je kváskový. Je zbytečné říkat, že rozpek je něco horšího,“ říká tisková mluvčí Albertu Barbora Vanko.
Komoditní vyhláška pro pekařské výrobky rozlišuje následující skupiny chleba dle použité mouky či surovin:
- pšeničný – obsahuje nejméně 90 % pšeničné mouky,
- žitný – obsahuje nejméně 90 % žitné mouky,
- pšeničnožitný – obsahuje nejméně 50 % pšeničné mouky a nejméně 10 % žitné mouky,
- žitnopšeničný – obsahuje nejméně 50 % žitné mouky a nejméně 10 % pšeničné mouky,
- celozrnný – obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk,
- vícezrnný – obsahuje nejméně 5 % jiných obilovin než pšenice a žito či luštěnin a olejnin,
- speciální – obsahuje nejméně 10 % jiných obilovin (než pšenice a žito), olejnin, luštěnin, skořápkových plodů, zeleniny, mléčných výrobků či brambor.
Jste-li v redukčním režimu, vsaďte na chléb žitný. Balený či rozmrazený. Další možností jsou speciální chleby (např. večerní chlebík nebo fit chléb) se sníženým podílem cukru a vyšším podílem bílkovin. Nikdy sice nekřupe, ale vždy si ho můžete dát víc než jiných chlebů.
Dopečený chléb se hodí, s ohledem na jejich nejlepší kvalitu krátce po upečení, zejména k okamžité spotřebě. A i jejich kvalita může být různá, protože dodavatel může být v každém obchodě jiný, přestože chleba vypadá všude stejně.
Z čeho se chléb peče v obchodě
Když jsme z blízkosti pozorovali cvrkot v pekárně Albert, nešlo si nevšimnout, že čerstvý chléb tu ve třísměnném provozu připravují z předpřipravených moučných směsí v pytlích.
„Tyto směsi byly našimi hlavními pekaři vymyšleny přímo pro naše pekárny, stejné by neměl mít nikdo jiný,“ říká nám hlavní pekař Albertu, který má směsi rád.
Jsou stále stejné a tím pádem jsou předurčené k tomu, aby chléb, který vám chutnal dnes, chutnal stejně i zítra.
Často diskutovanou položkou je i obsah kvasu v chlebech. V Albertu ho najdete v chlebu Staročeském a Albertu světlém.
Nejde ale o kvas, který se dokrmuje a musíte se o něj starat v lednici, jde o kvas pastový, který se využívá v pekárnách už od devadesátých let.
Tehdy s nástupem obchodních řetězců nastaly velké výkyvy v objednávkách a systém začal být pro pekárny velmi zranitelný – v krátkém čase nedokázaly na změny objednávek reagovat, začaly tak systém výroby za použití třístupňově vedeného kvasu opouštět.
„Řada výrobců přešla na flexibilnější výrobu se zkráceným vedením kvasů či nakupují od dodavatelů již hotový kvas, obvykle ve formě pasty v plastových nádobách.
Tento kvas má díky přídavku kyseliny mléčné a octové vyšší kyselost, do těsta se přidává menší množství než ‚třístupňového‘ kvasu a kvasná mohutnost k řádnému nakynutí se podporuje droždím.
Výhodou tohoto kvasu je větší operativnost pro pekaře a standardní kvalita chleba,“ vysvětlil nám Jaromír Dřízal.
Galerie: Test – stejné chleby, různé obaly. Kde vydrží nejdéle?
Recept z chleba: Zkuste topinky, smaženku, posyp na zmrzlinu i kávu!
Také se vám stává, že koupíte více chleba, než dokážete spotřebovat? Starší pečivo ale do koše nemusí. Ukážeme vám, že v kuchyni najde ještě hodně uplatnění. Přesvědčte se!
Kváskový, špaldový, žitný, slunečnicový… nabídka chleba v obchodech je stále větší. Za kvalitní pečivo si ale také musíme připlatit. I proto bychom se měli snažit, abychom jím neplýtvali. Tři dny starý bochník už sice nechutná tak dobře jako po vytažení z pece, ale jako základ pro mnoho různých receptů poslouží skvěle.
Co se starým chlebem? Vede oblíbená klasika
Na topinky nebo chléb obalovaný ve vajíčku, smaženku, je dokonce starší chleba žádaný. Nerozmáčí se, nenasákne tolik tuku a lépe drží pohromadě. Vyzkoušejte třeba topinky s vajíčkovou pomazánkou. Máte-li chuť spíše na sladké, připravte si pro změnu francouzský toast.
Z polévky do polévky
Chléb je rovněž skvělým zahušťovadlem nebo vložkou do polévek.
Co by bez něj byly naše česnečka, francouzská cibulačka nebo italská polévka ribollita? Jednoduchou a rychlou chlebovou polévku ale připravíte také z pouhých čtyř ingrediencí.
Bude vám stačit asi 150 g staršího chleba, který lehce pokropíte vodou, aby změknul. Pak jej v hrnci zalijete mlékem, ochutíte kmínem a solí a povaříte. Nakonec vmícháte jedno rozšlehané vajíčko a při podávání posypete pažitkou nebo jinými bylinkami.
Salátové vydání
Salát je pro mnoho lidí „hladové“ jídlo. Krutony z chleba ho okamžitě změní na chutný lehký oběd, který docela dobře zasytí. Neobejdou se bez nich slavný Caesar salát nebo chlebový salát panzanella. Starší chléb ale stačí natrhat na kousky a opéct nasucho v troubě nebo na pánvi a přidat k jakémukoliv zeleninovému salátu.
Do omelety, na těstoviny i na dezert
Chlebové drobečky výborně pozvednou obyčejnou omeletu z vajec, ale mohou posloužit též jako „falešný parmazán“. Stačí, když je osmažíte s trochou oleje a česneku v pánvi a posypete jimi již hotové těstoviny.
Je to nezvyklé dochucovadlo, ale spojení vláčných těstovin a křupavého chleba funguje výborně. Stejně tak můžete chlebové drobečky ochutit cukrem a skořicí, osmažit krátce na přepuštěném másle a použít pak jako posypku na vanilkovou nebo čokoládovou zmrzlinu.
Ostatně, existuje i chlebová zmrzlina.
Nádivka i horký „kávový“ nápoj…
Starší chléb je výborný také v nádivce, do karbanátků, masových kuliček či do sekané. Jen je potřeba jej předem trochu navlhčit vodou, vývarem nebo mlékem. A na závěr veškerého vaření si z chleba můžete uvařit i „kafe“.
Ideální je použít kváskový žitný tmavý chléb, který rozdrobte a opečte dokřupava nasucho v troubě. Drobečky pak zalijte vroucí vodou a nechte krátce odstát. Pak přeceďte a dochuťte mlékem, cukrem či smetanou.
Tuhle „kávu“ si mohou vychutnat i děti!
Podívejte se, jak na slaninovou strouhanku k ochucení zeleniny a těstovin:
Autor: Šárka Adámková
Češi jsou při výběru chleba konzervativní, nejradši mají tradiční konzumní chléb – G.cz
Spotřebitelský průzkum z května 2018 potvrdil, že Češi jsou ve výběru poměrně konzervativní, ale jednoznačně preferují čerstvost, kterou spolu s chutí jako klíčovou vlastnost chleba uvedlo přes 70 % dotázaných. Následovalo propečení (29,5 %), trvanlivost a složení (přes 26 %), přičemž to, z čeho je chléb vyroben zajímá především vysokoškolsky vzdělané.
S čerstvostí jako alfou a omegou výběru souvisí i fakt, že 70 % respondentů uvedlo, že kupuje chléb nebalený, a to buď půlku (47,5 %) nebo celý pecen (44 %), přičemž 14 % z nich tak činní denně, 32 % obden a 31 % alespoň 2 krát týdně. Balený a krájený chléb vyhledává přes 27 % spotřebitelů.
„Výsledky průzkumu ukazují, že Češi u chleba oceňují především jeho čerstvost a chuť.
Přestože při výběru dominuje stále klasický konzumní chléb (Šumava), rychle roste poptávka po speciálních žitných, vícezrnných či celozrnných chlebech, za které spotřebitelé preferující zdravý životní styl neváhají připlatit.
Třetina Čechů nakupuje chléb v pekařských speciálkách, což je pro náš obor i budoucnost pekařiny zvláště potěšující faktor,“konstatuje výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Ing. Jaromír Dřízal.
Místem nákupu je nejčastěji vybraný supermarket (téměř 63 %), něco málo přes 27 % spotřebitelů pak pro svůj chléb míří do pekařských speciálek.
Poněkud překvapivě pak u obecných faktorů výběru spotřebitel řeší více původ chleba, resp.
jeho výrobce (téměř 24 %) než cenu, která je hlavním kritériem výběru jen pro necelých15 % konzumentů především z řad střední věkové kategorie a osob se základním vzděláním.
„Máme vlastní pekárnu na 46 obchodech, kde si chleba sami zaděláváme i pečeme. Na druhou stranu chlebový sortiment patří k nejvíce lokálním položkám v sortimentu pekařských výrobků. Momentálně spolupracujeme s několika desítkami lokálních dodavatelů.
Vidíme, že zákazníci mají svoje specifické chutě, které se liší region od regionu. Uspokojit jejich potřebu nám pomáhají právě lokální výrobci a této spolupráce si velice vážíme,“vysvětluje Jaroslav Heptner, specialista pekárenské výroby společnosti Tesco.
Co se týká skladování chleba, tam má český spotřebitel rezervy. V igelitovém sáčku, což je podle pekařských odborníků vůbec nejméně vhodný způsob skladování, jej uchovává přes 39 % dotázaných, následuje ukládání do tradičního chlebníku (35 %), až následně jej balí do plátna či utěrky (přes 8 %). Pouhých 7,5 % spotřebitelů pak chleba mrazí.
Nejčastěji je český konzument ochoten utratit za 1 kg, resp. pecen chleba částku mezi 21 – 30 Kč, do 50 Kč je pak ochotno utratit téměř 30 % dotázaných, zvláště těch s vyšším vzděláním.
*Průzkum realizovala agentura Ipsos v květnu 2018 na reprezentativním vzorku populace ČR.
Domácí pekárna má široké využití. Dá se v ní připravit i jogurt či skvělá marmeláda
31. prosince 2017 12:33 / Shutterstock
Domácí pekárny jsou mezi lidmi velmi oblíbené a výrobci je neustále zdokonalují. Dnes už v některých modelech můžete nejen upéct výborný chléb, ale také připravit marmeládu, rýžové a jiné kaše, sádlo a škvarky nebo dokonce i jogurty.
Domácí pekárna se hodí pro každého, kdo chce vědět, co jí, má rád chleba a rád ušetří peníze i čas. Stačí jen vložit ingredience do nádoby, nastavit program a dál se nemusíte o nic starat. Pečení s tímto spotřebičem zvládne opravdu každý.
Vím, co jím
Pro pečení chleba můžete využít už připravenou směs, kterou pořídíte v obchodě, ale můžete si připravit i vlastní podle receptu. Budete tak mít jistotu, že váš domácí chleba nebude obsahovat žádné chemikálie, barviva, náhražky či látky vyrobené z kopyt nebo lidských vlasů, jako tomu je mnohdy u produktů z obchodu.
Řada modelů na trhu nabízí i další doplňkové programy, jako je například příprava marmelády, sádla a škvarků, jogurtů atd. Ve většině pekáren lze také připravit maso. Pokud chcete, aby vám čerstvě upečený chléb vydržel co nejdéle, pořiďte si domů také chlebník.
Komu se vyplatí pekárnu pořídit
Pokud si hodláte domácí pekárnu pořídit, možná budete mít v obchodě problém se ve výrobcích vyznat. Máme pro vás pár rad, které vám ve výběru pomohou.
Před samotnou koupí si vše dobře promyslete, ať si ve výsledku nepořídíte spotřebič, na který bude po čase jen sedat prach.
Pokud víte, že se chcete stravovat zdravěji a nekvalitní chléb z obchodu do tohoto plánu jaksi nezapadá, případně vám chybí dostatečná nabídka celozrnného pečiva a je pro vás důležité vědět, co chléb na vašem talíři obsahuje, můžete si domácí pekárnu bez obav pořídit. Ocení ji také celiaci, kteří chtějí ušetřit na drahém bezlepkovém pečivu.
Velikost a kvalita pekárny
Zamyslete se nad tím, pro kolik lidí budete chleba péct. Některé pekárny zvládnou jen malé půlkilové chleby, v jiných zase uděláte i bochník o váze 1,8 kg. Pekárny obvykle umí jen buď malé chleby, nebo malé a střední a výjimečně zvládnou i ty největší pecny.
Pokud budete pekárnu využívat opravdu často, vyplatí se na kvalitě nešetřit.
Levnější spotřebiče se mnohdy potýkají s nejrůznějšími nedostatky, jako je nedokonalé a hlučné hnětení, loupání povrchu formy, v některých případech se brzy začnou stírat popisky na ovládacím panelu.
Nekvalitní plast způsobuje nepříjemný zápach a ideální není ani hliník. Pokud nechcete za chvíli pořizovat pekárnu novou, vsaďte na spotřebič s nezničitelným nerezovým tělem.
Jeden nebo dva hnětače?
Toto dilema je velmi jednoduché vyřešit. Pokud víte, že budete péct výhradně malé bochníky a zrovna se vám zalíbila konkrétní jednoháková pekárna, jistě vám postačí. Při zadělávání většího množství těsta už byste ale měli problém.
Pokud pokukujete po jednohákové pekárně jen proto, že chcete ušetřit v kuchyni místo, tak to je zcela zbytečné. Pekárny s jedním hnětačem bývají totiž až na výjimky prakticky stejně velké jako ty se dvěma.
Doplňkové programy a funkce
Naprostá většina pekáren má pevně přednastavené hlavní i doplňkové programy. Zjistěte si proto, jaké nabízí a jestli vám budou vyhovovat.
Téměř všechny pekárny například disponují programem „marmeláda“, se kterým připravíte i sádlo a škvarky a různé kaše, ale jen některé nabízejí „bezlepkové pečení“ (bezlepkově upečete v jakékoli pekárně, akorát s programem nebo s možností libovolného nastavení je to pohodlnější).
U několika málo pekáren najdete také program na jogurt, takže vám úplně nahradí jogurtovač. Jiné zase umí bagety. V pekárnách lze bez problémů připravit i kuře nebo sekanou.
Funkce automatického dávkovače surovin vypadá lákavě, ve skutečnosti ji ale v praxi moc nevyužijete. U sklopných hnětačů pro změnu počítejte s vyššími nároky na údržbu.
Energetická náročnost
Pokud si budete chtít spočítat, jakou spotřebu má domácí pekárna, neřiďte se údajem o příkonu. Program přípravy chleba sice trvá několik hodin, ale nejvyšší spotřebu má pekárna jen při pečení. Za celý program se spálí orientačně 0,2 – 0,5 kWh a pekárna žere průměrně 5x méně než trouba.