Jak se vyrovnat s rozvodem

Rozpadla se ti rodina a snažíš se s novou situací vyrovnat? Lámeš si hlavu s tím, co dál a co děti? Protože ty jsou, u mámy, vždycky na prvním místě…

Dobrý den, Lucko,

moc děkuji za váš poslední článek. Snažím se vyrovnat s nadcházejícím rozvodem. Bylo to moje první velké rozhodnutí v životě po 17 letech vztah ukončit. Chci se ale zeptat, jak s tím nakládat, když je v tom dítě? Tatínka má moc ráda, já se to snažím respektovat, ale je to pro mě moc těžké.

Iva

Dítě na prvním místě

Pro ženu to bývá jedno z nejtěžších období v životě, protože snad každá žena sní o kompletní rodině. Mít děti a fungující rodinu je naše přirozenost od pradávna.

V rozvodovém období je důležitý si uvědomit, že dítě není majetek a nepatří jenom mámě.

Děti potřebují oba rodiče, kteří mu zajišťují primární pocit bezpečí, a tím se zajistí další, dobrý psycho-sociální vývoj dítěte.

Úplně chápu, jak je to pro tebe těžké. Kór v případě, že tatínek nedodržuje dohody, neplatí na dítě nebo tě psychicky vydírá tím, že jestli neuděláš, co chce, děti už neuvidíš a nebudeš mít ani vindru… Přesto, zkus z vypjaté situace poodstoupit a sledovat, co je nejlepší pro dítě a vést k tomu taky protistranu. Je potom mnohem jednodušší najít společnou cestu.

Jak se vyrovnat s rozvodem

Dávaj sama sobě, co potřebuješ

Úplně si vybuvuju, jak mě jedna paní po rozchodu „sjela“, že se mám zaměřovat jen na syna, ne na sebe. Ale ono to nejde, když jsi úplně na dně a rozpadl se ti život na kousky. Máš pocit, že se topíš a nemůžeš se dostat nad hladinu, aby ses nadechla. Proto pamatuj na jednoduchý pravidlo, který platí, i když jsi šťastně vdaná.

Nejdřív já, potom dítě. Jako v letadle.

Nejdřív musíš nasadit respirátor sobě, aby ses mohla postarat o děti.

samasebou.cz Jak se vyrovnat s rozvodemČti si, zajdi na jógu nebo na kosmetiku. Dělej cokoliv, co ti udělá dobře.

S ex manželem navždy v dobrém

Třetí věc, která ti pomůže vyrovnat se rozchodem je nahlížet na manžela jako na dobrého člověka. Nehledej chyby u něj ani u sebe. Vztah i jeho konec je vždy o dvou lidech.

Místo „nimrání“ se problémech je nejlepší si uvědomit, že jste se milovali a máte spolu dítě, které vzniklo z lásky. To ti pomůže mít dobré vztahy a fungovat spolu na pohodu i po rozvodu.

Všechno ostatní zahojí čas.

Jak se vyrovnat s rozvodemI když se vaše cesty rozejdou, kvůli dítěti můžou jít vaše cesty souběžně vedle sebe.

Zajímá tě dané téma víc do hloubky? Chceš se zeptat na něco jiného? Další dotazy do poradny můžeš poslat přes kontaktní formulář nebo se objednej na osobní konzultaci, ať v tom nejsi sama.

Neberte rozvod jako prohru. Pět tipů, jak se s ním vyrovnat

Prožili jste spolu krásný čas, máte zdravé potomky, stále ho milujete. Ani to vám však nesmí vzít vítr z plachet. Protrpte si ony kritické týdny, měsíce, to je zcela přirozené, berte však rozvod realisticky jako hotovou věc. Nechtějte získat manžela zpět, nemstěte se, nebuďte zahořklá. Jednou jste společně došli do konce, tak to tak přijměte. Vztahy začínají i končí. 

Zaměřte se na životní restart. Poučte se z dosavadních chyb, sestavte si plán na budoucí štěstí a jděte za ním. Snažte se nezatahovat do „nového” života nic z toho předešlého. Pokud vám exmanžel nechal dům, předělejte ho k obrazu svému. Darujte vše nepotřebné na charitu. Čím méně vzpomínek vám zůstane na očích, tím lépe stresové období překonáte.

2.Užívejte si svobody

Možná vám bývalý partner ublížil, to vás ovšem ještě neopravňuje k tomu nedávat mu děti, když chce. Tedy záměrně jemu i potomkům ubližovat. Pokud je netýrá, proč by je nemohl mít přes víkend? Kvůli vaší malichernosti, ale no tak.

Zkuste se na to podívat z druhé, lepší strany. Budete mít chvilku užít si nově nabyté svobody. Vyrazte na báječnou dámskou jízdu, odfrkněte si, porozhlédněte se po milenci či rovnou novém protějšku. Zkrátka, bavte se.

Konečně můžete! Mimo to, ošklivými činy živíte zlost v sobě. Vážně chcete být mrchou?  

Jak se vyrovnat s rozvodem

3.Nové a krásnější já

Po negativních peripetiích ženy často vyhledávají proměnu zevnějšku. Zkuste to i vy. Pouhé zkrácení kštice a změna barvy vlasů vám může neuvěřitelně pozvednout sebevědomí, což je základ úspěchu.

Znovu se vrhněte do rozmazlování sebe sama. Teď už nemusíte obstarávat celou rodinu. Jakmile potomstvo vyrazí k otci, objednejte se na masáž, ke kosmetičce a nic jiného  nedělejte, fungujte tak, jako tomu bylo za mlada.

Relaxace je tím nejlepším k uzdravení bolavé duše.

4.Život po rozvodu nekončí

Nejedna žena, která prošla rozvodem, vám řekne, že následné vztahy jsou podstatně lepší. A dámy mají pravdu. 

Přeci jen jste po letech manželství zkušenější, víte, co v partnerství je důležité, a naopak. Konečně máte pevné mantinely, přes které nejede vlak. Určitě si neříkejte, jak skončíte po rozvodu opuštěná, je to sebeklam. Jistě se brzy znovu zamilujete. Buďte otevřená, neházejte muže do jednoho pytle, vyjděte vstříc nové, krásné lásce.

5.Nebojte se vyhledat odborníka

My, ženy, jsme velmi emočně založené. Mnoho z nás rozvod prostě nezvládá. Pokud cítíte, že vás smutek neopouští, ač jste po rozvodu už přes půl roku, kontaktujte psychoterapeuta. Nemáte se zač stydět.

V dnešní hektické době jsou obdobní odborníci k nezaplacení. Někdy i pár návštěv zcela postačí. Uvědomte si, že je ve vašem nejlepším zájmu se rychle dostat zpět do formy.

Chce to jen ubrat negativního myšlení, pak teprve život nabere ten správný směr.

Jak se vyrovnat s rozchodem či rozvodem? Jen čas léčit nemusí

Jak se vyrovnat s rozvodem

Rozvod manželství nebo rozchod partnerského vztahu není jen otázka majetku, peněz a vypořádání majetku. Velmi velkou roli hraje i otázka psychiky a schopnosti se se ztrátou ideálů a nadějí z končícího vztahu vyrovnat. 

Advokáti vidí rozvod manželství, nebo rozchod partnerů optikou práva, majetku, nebo třeba boje o děti a výši výživného. Otázka vnitřního vyrovnání a problémů rozpadu vztahu je zcela vedlejší a jako by nehrála žádnou roli. Hlavní je vyhrát boj s bývalým partnerem nebo manželem, vytěžit co nejvíce výhod, nebo vyhrát do péče děti, ideálně s co největší částkou výživného.

Ale co na to vědomí? Partner či manžel se kterým vztah končí je někdo koho jsme upřímně milovali a s kým jsme si spojovali naděje, že to bude navždy. Existuje vůbec něco pozitivního na konci takového vztahu?

U rozpadu vztahu většinou platí, následující:

  • Oba partneři chtějí rozvod nebo rozchod, pak jsou schopni se na rozvodu domluvit, nebo se naopak hádají o majetek či děti. Pro oba je však rozvod vysvobozením a příležitostí k novým, lepším vztahům. V podstatě ani jeden z partnerů pak takovým rozchodem netrpí
  • Jeden partner rozvod chce, například z důvodu začínajícího vztahu s jiným partnerem a druhý ne. Zde je jasné, že zatímco pro jednoho z partnerů je rozvod a rozchod pozitivní, pro druhého je to krach,
  • Pokud ani jeden z manželů nebo partnerů rozvod nechtějí, tak vztah udrží a vztahové problémy společně překonají. V tomto případě k rozchodu většinou nedochází.

Nejvíce tedy rozpadem manželství trpí člověk, který rozvod nechce, nebo se s ním smíří především z důvodu, že nevidí jinou možnost jak tento vztah napravit či změnit.

S rozchodem přichází deprese, deziluze a prázdno v srdci

S rozvodem tak mají tito lidé psychické problémy. Dostavují se deprese, stres, pocit prázdnoty, protože po partnerovi zůstalo prázdné místo a to i prázdné místo v našem srdci, které nejsme schopni v dané chvíli zaplnit.

Velmi často se také objeví problémy s hledáním nových partnerů, protože nutně srovnáváme s bývalým partnerem, kterého stále milujeme, nebo nám chybí.

Objevuje se deziluze, kterou může prohlubovat i špatné nebo ponuré podzimní či zimní počasí.

V dnešní době internetu a mobilních telefonů se pak prohlubuje závislost na komunikaci přes tato média, kdy máme potřebu komunikovat tímto způsobem s přáteli a řešit s nimi ukončený vztah. Velmi často se také přistihneme jak očekáváme, zda nám sms nebo mail neposlal bývalý partner, kde podvědomě čekáme, zda se nevrátí a zásadním způsobem nezvrátí depresivní psychické stavy.

V takové chvíli je velmi těžké najít sílu změnit podvědomý psychický stav, protože vědomí se takové změně brání a není schopno přijmout konec nějaké životní etapy a konec jistot a zvyků na které jsme byli dosud zvyklí.

S bývalým partnerem se snažte vycházet v dobrém

Jak mužům, tak ženám může pro lepší zvládnutí situace pomoci, pokud s bývalým partnerem dokáží vycházet v dobrém. Mohou tak fungovat jako přátelé či kamarádi, případně si i pomoci či poradit.

Zároveň rozchod neznamená okamžité a úplné odříznutí od partnera, který nás dosud provázel životem, ale vztah v jiné formě pokračuje.

Do budoucna se pak může buď rozvíjet, nebo utlumovat, například v souvislosti s nalezením nového partnera, nicméně nám může tento způsob pomoci překonat nejhorší období.

Dítě je a zůstane pojítkem

Pokud se z končícího vztahu narodilo dítě, pak i tuto skutečnost je možné chápat výhradně pozitivně.

Ať už byl partner jaký chtěl, i kdyby nás podvedl, nebo se jednalo o špatného člověka, nenarodilo by se ženě bez něj dítě, které miluje a které jí zůstalo v jejím životě a do velké míry může i částečně nahradit odchozího partnera.

Dítě je společník, který nás miluje a zůstane nám po celé dětství věrný. Zároveň je dítě i nadále pojítkem mezi oběma bývalými partnery.

Naštvání a nenávist k bývalému partnerovi funguje jen chvilkově

Jsou také osobnosti, které ale na druhou stranu raději odříznou bývalého partnera ze svého života. Jedná se v zásadě o způsob, který známe například z filmu „Líbáš jako ďábel“, kde necháme bývalého partnera formálně zemřít, a snažíme se situaci brát, jako když zde už bývalý partner není.

Nechceme o něm už slyšet, zemřel a pomůže nám, když o něm už neuslyšíme. Tato metoda je poměrně sporná, a spíše se jedná o určité placebo, či léčení časem.

Fakt, že nám bývalý partner zemřel je spíše náhrada toho, že v našem vědomí nebude mít bývalý partner jinou ženu (či muže), nebude si užívat v lepším vztahu, než byl ten náš, nebude nás týrat žárlivost s tím spojená.

Rozchod ve zlém z dlouhodobého hlediska problémy psychiky i problémy prázdnoty života většinou vůbec neřeší. Jedná se jen o chvilkové odůvodnění rozpadu vztahu, ale pro vyléčení problémů duše, se nejedná o šťastný způsob. Navíc je tento způsob překážkou případného obnovení vztahu v budoucnu.

Potkal vás rozvod? Nevadí! Naučte se být šťastní • CRSP

Člověk se žení (vdává) s těmi nejlepšími úmysly. Ve svatební den všichni věříme, že tohle je ta pravá (ten pravý), se kterou strávíme zbytek života, splodíme a vychováme děti, vybudujeme něco společného a trvalého, co následně předáme dalším generacím.  Když vstupujeme do manželství, je to  vždy s těmi nejlepšími úmysly a slibujeme si věrnost.

Když porušíme slib

Manželství je v základu především slib. Slib zůstat, vytrvat a milovat i přes případnou nepřízeň osudu. Možná proto nás tak hluboce raní a zasáhne, když se nevyvíjí tak, jak jsme si plánovali, nebo když jednoho dne skončí úplně.

Někde uvnitř sebe vnímáme rozvod jako porušený slib. Cítíme se zrazeni, nebo sami čelíme pocitům viny z jeho porušení. Bohužel život, lidé ani jejich úmysly nejsou nikdy jen černé nebo bílé, aby se daly jednoznačně odsoudit.

Budete mít zájem:  Infikované klíště přesídlilo z lesů do měst. Kdo je v ohrožení?

Stejně tak se nedá určit jediný viník, ať už bychom jím měli být my samotní, nebo někdo druhý. A tak i když nás to snad může svádět k hledání viníka a důvodů, nejlépe jak s danou situací můžeme naložit, je akceptovat ji.

 Akceptovat i když zatím přesně nerozumíme tomu, proč nastala, nebo kde se stala chyba.

Lidé jsou omylní

Snaha pochopit je přirozená. Porozumění věcem a tomu proč se dějí, skutečně pomáhá se s nimi vyrovnat. Nicméně zejména pokud jde o vztahovou rovinu nebo pochopení druhých, není to vždy možné, ne hned.

Jednak proto, že jsme každý jiný, dále i proto, že chování a emoce nemají vždy logický a reálný základ. Jsou věci které prostě jsou, a příčina jejich existence se pochopit nedá, nebo přijde sama až v čase tomu určeném.

  Proto bychom se neměli tolik tolik trápit s otázkami typu “proč”.

Ptáte se proč? Možná jen proto, že lidé prostě nejsou dokonalí. Protože jsou omylní a všichni dělají chyby, bez výjimky. Pokud hledáte jak se vypořádat s rozvodem, co teď a co potom… Tady je možná ideální začít. Přijetím vlastní omylnosti. Přijetím omylnosti a nedokonalosti druhých, i své vlastní. A není třeba všemu hned rozumět.

Co teď a co potom?

Všechno má své řešení. Je potřeba si uvědomit, že v tom nejste sami a že určitě nejste jediní na světě, komu se stala podobná tragédie. Při snaze se s ní vyrovnat, můžete začít třeba těmito body:

  1. Nejste v tom sám (sama). Nejste jediný(á), kdo řeší podobné problémy.
  2. Máte právo cítit se zklamaní a smutní.
  3. Není třeba hledat viníka. Stačí akceptovat současnou situaci a začít hledat východisko.
  4. Je nutné hledět na děti. Kvůli nim (a pro ně) se rozhodněte být šťastní.
  5. Přihlaste se na kurz na rozcestí a zvládněte to lépe!

Pokud řešíte zmíněné problémy a rádi byste to zvládli co nejlépe, můžete dorazit i na kurz Na rozcestí, který začíná 25.10. Po celou dobu kurzu je připraven i program pro děti s hlídáním, zdarma. Více o kurzu se dozvíte v odkaze ZDE, kde najdete i informace k přihlášení.

[DISPLAY_ULTIMATE_SOCIAL_ICONS]

Diskuze Jak se vyrovnat s rozvodem?

Velikost písma:

Normalne zacni myslet konecne na sebe! Mas pravo byt stastna a zaslouzis si
jineho a ne tohodle.. udelej si cas na sve konicky a na zajmy. Zacni se bavit
i s ditetem to nebude problem.. zacni si konecne vazit sama sebe nema cenu se
trapit kvuli chlapovi

@VeronikaŠťastná Je
mi to líto. Bude to chtít čas. Jen doufám, že je skoro bývalý na úrovni
a nebude dělat naschvály. To mne vždycky neskutečně vytáčí, jak si lidi
i v této fázi chtějí co nejvíc ublížit. Sama naštěstí nemám
zkušenost. 

To je těžký. Záleží, proč k rozpadu došlo a taky na povaze
člověka, jak se chová on teď atd

@monrom píše:
@VeronikaŠťastná
Je mi to líto. Bude to chtít čas. Jen doufám, že je skoro bývalý na
úrovni a nebude dělat naschvály. To mne vždycky neskutečně vytáčí, jak
si lidi i v této fázi chtějí co nejvíc ublížit. Sama naštěstí nemám
zkušenost.

Můžu potvrdit. Je to hrozný. Muj ex mi dělá nepředstavitelné problémy
uz vic jak 2 roky

Zkušenost nemám, ale troufnu si napsat, že to chce čas, čas, čas a
čas, držím palce, ať je brzy líp  

Bylo toho opravdu dost… nemůžu tomu pořád uvěřit, že jsem s ním
byla sedm let a on dělat to co dělal (stručně: lhal mi naprosto ve všech
oblastech a já věřila, bral si za mými zády dluhy, jiná dívka, nemluvil
se mnou, nežil se mnou jen se otočil na patě a šel pryč…atd.

a táhlo se
to už skoro 2 roky a já to furt omlouvala a hledala řešení…) vlastně
teď je mi líp pořád jsem na všechno sama a hlavně nečekám kdy se ukáže
a kdy odejde a co mi dělá za zády. Fakt se bojím budoucnosti, vidím to
všechno černě a na jiný chlapy pomyšlení není.

Vždyť já s tímhle
blbcem chtěla zemřít a trvalo mi než jsem zjistila, že žiju v omylu. Byly
i hezký chvíle ale po tom všem ve mě převládá nenávist.

@VeronikaŠťastná
píše:
Těžko říct, mění nálady a názory jak ponožky ale odehrálo se toho
hodně a všechny důkazy jsem předložila jak právničce tak na sociálku-
ospod, nic víc dělat nemůžu

@VeronikaŠťastná
píše:
Bylo toho opravdu dost… nemůžu tomu pořád uvěřit, že jsem s ním byla
sedm let a on dělat to co dělal (stručně: lhal mi naprosto ve všech
oblastech a já věřila, bral si za mými zády dluhy, jiná dívka, nemluvil
se mnou, nežil se mnou jen se otočil na patě a šel pryč…atd. a táhlo se
to už skoro 2 roky a já to furt omlouvala a hledala řešení…) vlastně
teď je mi líp pořád jsem na všechno sama a hlavně nečekám kdy se ukáže
a kdy odejde a co mi dělá za zády. Fakt se bojím budoucnosti, vidím to
všechno černě a na jiný chlapy pomyšlení není.

Vždyť já s tímhle
blbcem chtěla zemřít a trvalo mi než jsem zjistila, že žiju v omylu. Byly
i hezký chvíle ale po tom všem ve mě převládá nenávist.
nestojí ti za to, takovej zmetek. To je
potřeba si uvědomit a to pomůže 

Já vím, ulevilo se mi v mnoha ohledech ale momentálně mě tíží pocit
zklamaní a selhání sama sebe jakto, jsem to proboha neviděla dřív a
nechala to zajít až sem???

@VeronikaŠťastná
píše:
Já vím, ulevilo se mi v mnoha ohledech ale momentálně mě tíží pocit
zklamaní a selhání sama sebe jakto, jsem to proboha neviděla dřív a
nechala to zajít až sem???

Nevycitej si, ze si selhala, ze jsi to nevidela drive.. To on by si mel
vycitat, jak se choval. Verim, ze je to tezke, zvlast, jestli sis myslela, ze je
to do konce zivota. Bude to bolet, ale az to preboli, najde si te nekdo, kdo te
bude na rukou nosit. Hlavne ho neber zpatky.

@Kotatko03 cas? Kdyz
jasne rekl ze to nechce?

Chápu jak to myslíš, jsou to rozbouřené emoce, pocit selhání,
zklamání, i naštvání na sebe. Opravdu ale to chce čas a bude líp.
My jsme se rozváděli snad rok. Než jsme se na něčem dohodli..A pak od
podání na soud do rozvodu 9měsíců. Už je to 2,5 roku a je to už dobrý,
čas obrousil emoce.

Kdysi chodil taky často,2-3× týdně, teď už předáváme spíše přes
školku, přes babičku, moc se nevidame, voláme si nebo napíšeme. o děti
začal víc pečovat až od rozchodu. Jako mimina je v podstatě ignoroval.

@VeronikaŠťastná
píše:
Já vím, ulevilo se mi v mnoha ohledech ale momentálně mě tíží pocit
zklamaní a selhání sama sebe jakto, jsem to proboha neviděla dřív a
nechala to zajít až sem???

Neobvinuj sebe, to nemá smysl. Je to jeho chyba

Jak se vyrovnat s rozvodem

Doktoři Phill a Libby Gill, psychologové a autoři knihy „Jak přijít o svou rodinu a majetek a začít nový život“ vyzdvihli ze své knihy několik základních rad, které vám poradí, jak se vyrovnat s rozvodem. První krok, jak se vyrovnat s rozvodem, je podle autorů pochopení, že existuje i život po manželství.

„Lidé si musí co nejdříve po rozvodu uvědomit, že život jde dál. A jejich život po rozvodu bude přesně takový, jaký si ho udělají,“ říká Dr. Phill. Ve své knize dále uvádí, že je třeba se zeptat sami sebe: „Opravdu chci takové manželství, nebo to dělám ze strachu? Nebudu se cítit lépe sám?“

Truchlení nemá časový rámec, ale život ano.

„Ať už si to lidé uvědomují nebo ne, život jde dál a pokud se budou trápit příliš dlouho, budou se zbytečně ochuzovat i o to dobré,“ vysvětluje Libby Gill. „Lidé mají po rozvodu často tendence vidět všechno černě.

Zcela zběžné jsou fráze: „Můj život je u konce“, „Ztratila jsem všechno“ nebo „Nic horšího se už nemůže stát“, faktem je, že život není u konce, ale naopak, znovu na začátku, a to se snažím svým klientům vždy vysvětlit,“ říká Gill.

Vyrovnat se s rozvodem je pro partnery velmi těžké, ale mnohem těžší je to pro jejich děti. „Rodiče by si měli uvědomit, že hádkami a násilím to dětem rozhodně neulehčí. Rodiče jsou dospělí a měli by to být právě oni, co půjdou dětem příkladem.

Rozvod dokáže u dětí vytvořit silné emocionální rány, proto je vhodné děti do situace zapojit, vysvětlit jim, co se děje a v lepším případě je ujistit, že budete vždycky jejich rodiče, ať už jako manželé nebo rozvedení,“ varuje Phill. Jakmile se situace trochu ustálí, přichází na řadu definování nových vztahů.

Je třeba začít o bývalém manželovi nebo manželce přemýšlet opravdu v minulém čase.

S rozvodem jsou bohužel spojeny i finance. Zhodnoťte, jak jste na tom finančně. Podívejte se na své zdroje, abyste věděli, jaké jsou vaše možnosti, pokud jde o bydlení, práci a děti.

Pokud je situace vážná, nebojte se požádat o pomoc. Vytvořte si podpůrnou četu svých přátel a nejbližší rodiny, který vás podpoří emocionálně a popřípadě i finančně.

Ideální je, spojit se s někým, kdo už zkušenost s rozvodem má nebo si jím zrovna prochází.“

Nastavte si pozitivní cíle. Naprogramujte se na budoucí úspěch. Zkuste věci, na které jste během manželství neměli čas nebo odvahu. Důležité je, stanovit si čas pro sebe. Buďte trochu sobečtí. Nejdůležitější dárek, který můžete svým dětem dát, jsou spokojení a vyrovnaní rodiče. Zkuste nové vzdělání, zajděte si zacvičit, vraťte se ke starým koníčkům,“ radí Phill.

„Změna domova je silný emocionální zážitek. Věřte však, že to není konec světa. Je třeba se k tomu postavit pozitivně. Máte jedinečnou šanci si svůj domov zařídit znovu podle svých představ. Nebojte se, staré vzpomínky postupně zeslábnou a nový dům nebo byt vám přinese nové vzpomínky. Myslete na to, aby byly co nejkrásnější.“

Choďte hodně mezi lidi. Pomůže vám to zahnat špatné myšlenky a navíc můžete poznat zajímavé lidi. Kdo ví, jestli na vás někde nečeká nový partner nebo partnerka. I vaše děti vás potřebují víc, než kdy jindy. Snažte se trávit společný čas s nimi zábavou, která vám pomůže vytvořit si nové a hezké vzpomínky,“ uzavírá rady Gill.

Autor: Jad

Jak se vyrovnat s rozvodem. Jak vypadá život po rozvodu. Jak se chovat, abychom se vyrovnali s rozvodem. Jak se vyrovnat s rozvodem rychleji..Zdravá výživa

Vyrovnat se s rozvodem po dlouholetém manželství není jednoduché

Žádné manželství se obvykle nerozpadne ze dne na den.
Foto: Profimedia.cz

Žádné manželství se obvykle nerozpadne ze dne na den. Vztahové problémy se obvykle pomalu hromadí, a když jim partneři nevěnují dostatečnou pozornost a věci už od počátku neřeší, pak obvykle přerostou v něco velkého, co už málokdo s grácií ustojí.

Pokud dojde k rozvodu po více než deseti letech, kdy už si lidé na sebe utváří určitou závislost, pak ti co zůstávají sami, obvykle propadají hluboké depresi. Mají pocit, že svět pro ně ztratil smysl, neví, jak dál se svým životem naložit.

Budete mít zájem:  Ochlazující a zahřívací potraviny dle ajurvédy – které to jsou?

Dostat se z rozvodu pak pro ně není otázkou dní, týdnů ani měsíců. Vše může trvat i roky.

Podle psychologů je nejhorší první rok po rozvodu, kdy si člověk poprvé prochází okamžiky, které předtím prožíval ve dvou a najednou je na vše sám. Ať už se jedná o oslavu narozenin, letní dovolenou či výročí.

Jak se tedy vyrovnat s nastalou situací?

1. Odpoutejte se od minulosti

Přestaňte se trápit tím, proč se to všechno stalo, protože to stejně nikam nepovede.

„Zkuste si jednoduché cvičení: Přesuňte se v mysli do okamžiku, který byl pro vás během rozvodu nejvíce náročný, a představte si, jak v této situaci vítězíte. Zabalte všechny své negace a nepříjemné pocity do pomyslného pytle a ten shoďte ze skály nebo jej zničte jiným způsobem dle své libosti. Váš mozek se tak odpoutá od náročné emoční situace a budete se cítit mnohem lépe.”

„Rozvod je prostě pryč a vracení se zpět vás nikam neposune. Hleďte dopředu a neřešte stále to, co stejně nedokážete změnit. Zapamatujte si, že minulost žije jen díky vaší hlavě. Až ji necháte být, jednoduše umře,” radí koučka Lenka Černá z Pure Clinic Prague.

Jakmile na vás ten druhý začne házet špínu, chovat se hrubě a nečestně, pokuste se udržet emoce na uzdě. Snažte se za každou cenu nebýt stejní. Raději jedovatá slova spolkněte a podívejte se na situaci z hlediska vlastního klidu: Stojí vám to za to, nervovat se s tím druhým?

Pokud chcete co nejdříve začít normálně žít, neberte si věci z minulosti do nového života. Pokud vám to finanční situace dovoluje, odstraňte z domova, co můžete. „Vše, co symbolizuje starý život, vám totiž bude připomínat minulost. Zabalte všechny věci svého bývalého partnera a buď mu je pošlete, nebo je rovnou vyhoďte,” doporučuje Lenka Černá.

4. Zkuste si najít nový koníček

Zůstat doma o samotě, je cesta do pekel. Zkuste si vzpomenout, co jste si vždy přáli dělat, ale z časových důvodů to nešlo a zaměřte se na to. Ať už se jedná o studium jazyků, kurz malování či tance – jednoduše zkuste cokoliv, co vás bude bavit a přitom budete mít možnost seznámit se s novými lidmi.

5. Vyrazte na dovolenou či wellnes víkend

„Pokud vám to porozvodová finanční situace dovoluje, odjeďte někam do zahraničí s přáteli. Nechte děti doma a jeďte relaxovat. Věnujte se sami sobě a přemýšlejte o svém životě. Krátké pozastavení v této životní situaci není na škodu,” radí koučka.

„Slibte si, že rozvod využijete jako svoji životní šanci mít se lépe. Dnes totiž stojíte na životní křižovatce, na které se můžete rozhodnout, co budete dělat dál. Tak na sobě zapracujte a vydejte se tím správným směrem!” dodává poradkyně.

Pokud máte s exmanželem společné děti, pak počítejte s tím, že je tato událost zasáhla stejně těžce jako vás.

Děti často vnímají rozvod rodičů jako svou vlastní chybu a potácí se strachem, co bude dál, zda se o ně druhý rodič bude i nadále zajímat, když nebudou bydlet společně apod.

V těchto okamžicích je ze všeho nejdůležitější s dětmi co nejvíce otevřeně mluvit a neustále jim zdůrazňovat svou lásku k nim.

Hlavní zprávy

Jak pomoci dětem vyrovnat se s rozvodem rodičů?

Přibližně každé druhé manželství se dnes rozpadá. Ve statistikách navíc nejsou zahrnuty rozpady vztahů lidí, kteří nikdy manželský svazek neuzavřeli. Pokud bychom předpokládali, že součástí každé rozpadající se rodiny je v průměru jedno dítě, pak by to znamenalo, že pokřivený pohled na svět a šrám z dětství si s sebou nese do života každé druhé dítě.

Dokázat se smířit s tím, že váš vztah nedopadl dobře a rozvádíte se, je pro vás pravděpodobně samo o sobě obrovskou životní ranou. Nyní se ale pokuste vžít do pocitů svých dětí.

Důsledkem vašeho rozhodnutí, na kterém se pravděpodobně nemohlo nijak podílet, najednou váš milující syn či dcera ztrácí pevnou půdu pod nohama. Zdá se, že vše, co bylo doposud v jejich životě středobodem vesmíru, se nyní bortí.

Nemají se obrazně řečeno čeho chytit. Všechny jistoty se stávají nejistotami. Čím to je?

Zatímco dospělí už jsou hotovými lidmi, vaše děti jsou v období, kdy si teprve vytváří životní hodnoty, na kterých budou po zbytek života stavět. Často proto nedokážou svou situaci správně vyhodnotit ani na ni adekvátně reagovat.

Neví si rady s tím, jaké pocity v nich nová role a mnohdy i nové prostředí vyvolává. Vědí jen, že jejich dosavadní svět, na kterém stavěly všechno – totiž bezpečí rodiny s mámou a tátou – se náhle rozpadlo.

Nevědí, proč tomu tak je, kdo za to může, a především, jak s tím dál žít.

Není proto divu, že se u dětí mnohdy jako důsledek bouřlivých vnitřních pocitů projeví navenek něco, co jste u nich dosud nepozorovali. Může to být vzdor, neochota s vámi komunikovat, nesoustředěnost, zhoršení školního prospěchu, ale třeba také nejrůznější zdravotní problémy počínaje bolestí břicha, nevolností a konče silnými depresemi, koktáním, nočními můrami a děsy.

Negativní projevy v chování dětí jsou přirozenou obrannou reakcí na rozvod rodičů. Vaše dítě si změnu, která ho čeká, nevybralo. Jednoduše touží po tom, aby bylo vše jako dřív.

Reakce dětí se v rodinách, které si procházejí rozvodem, mohou velmi lišit. Odvíjí se od vztahu dítěte s rodiči, od toho, čeho jsou při rozvodu svědky, jaký to má na ně konkrétní dopad, a především od věku, charakteru, temperamentu a vlastností dítěte.

Negativní projevy v chování dítěte jsou přirozenou obrannou reakcí. Dospělí mají při rozvodu spoustu starostí. A děti na sebe potřebují upozornit.

Ať už vědomě, či nevědomě chtějí, abyste se o ně starali, zajímali a aby pro vás stále byly tím nejdůležitějším na světě. Touží po tom, aby bylo vše jako dřív.

Bez ohledu na to, jací jako rodiče jste, vaše dítě vás oba z celého srdce a bezpodmínečně miluje. A nechce, aby se cokoliv změnilo.

Ať už vaše dítě prožívá rozvod relativně snadno, nebo s velkými obtížemi, jako rodiče byste neměli zapomínat svým ratolestem věnovat náležitou pozornost. Má vaše dítě problémy s klidným spánkem? Příčinou jsou obvykle zážitky, které prožilo během dne. Možná nemáte ani ponětí, co se ve vašem dítěti odehrává.

Noční děsy a časté probouzení pro vás ale může být jasnou známkou toho, že se váš syn či dcera nedokáže s danou situací snadno smířit. Pravděpodobně během dne bylo svědkem něčeho, co v něm vyvolává paniku – ať už hádky, nebo třeba jen napětí, které doma cítí. Zkrátka nerozumí tomu, co se kolem něj děje.

Věnujte se proto svému dítěti co možná nejvíce. Pokuste se sebrat poslední síly a situaci svému dítěti úměrně jeho věku vysvětlete. Dejte mu příležitost se na cokoliv zeptat. Fakta mu nezatajujte. Je pro něj lepší, když bude situaci rozumět a bude bojovat pouze se svými pocity, než aby se muselo vypořádávat ještě s tím, že netuší, co se doma děje.

Tělo vašeho dítěte funguje úplně stejně jako to vaše. O svých pocitech potřebuje mluvit. Naučte ho, jak své emoce může vybít. Osvědčenou metodou je fyzická aktivita a pobyt na čerstvém vzduchu.

Běžte si proto s dítětem zaběhat, zajezdit na kole nebo se alespoň projít.

Vaší dceři či synovi to pomůže utřídit si myšlenky a pravděpodobně to pro vás oba bude i skvělá příležitost, jak si o problému u vás doma neformálně popovídat.

Má vaše dítě zdravotní problémy, které jsou vyvolány dlouhodobou psychickou zátěží? Stejně jako v případě nočních můr, podrážděnosti a projevů vzteku, i v případě zdravotních problémů obvykle platí, že jsou přirozenou reakcí na to, co dítě prožívá. Pokud je proto vašemu dítěti opakovaně špatně od žaludku, často ho bolí hlava nebo břicho, či téměř nejí, na nic nečekejte a začněte jednat.

V prvé řadě s dítětem zajděte k lékaři, abyste vyloučili fyzickou příčinu jeho problémů. Důležité je, abyste nepodlehli panice. Fyzickými projevy dítě ventiluje svou úzkost a strach. Často a kvalitně s ním komunikujte. Posaďte se k němu a popovídejte si s ním. Dávejte si pozor na to, co řeknete.

Především mu nic nevyčítejte. Zvolte klidný tón, ve kterém se bude zračit pochopení. Nikam nespěchejte a dobře svému dítěti naslouchejte.

Dříve, než mu začnete cokoliv radit, důkladně nad jeho slovy přemýšlejte. Možná neexistuje žádné jednoduché řešení vaší komplikované situace.

Svému dítěti ale můžete dopřát čas a dostatek lásky, aby se dokázalo se vším, co ho nyní trápí, dobře vyrovnat.

Svému dítěti situaci vysvětlete, aniž byste zatajovali fakta. Umožněte mu se na cokoliv zeptat a poskytněte mu tak příležitost situaci u vás doma pochopit.

Reaguje vaše dítě přecitlivěle? Je často rozhořčené? Vzteká se, občas s něčím praští nebo z pusy vypustí nějaké to sprosté slovo? Samozřejmě i při tak náročné situaci, jako je rozvod, platí, že byste měli být ve své výchově důslední. Mějte pro něj ale v tomto náročném období pochopení. Možná nyní sami zažíváte podobné pocity a nereagujete vždy úměrně dané situaci. Oč víc své pocity potřebuje ventilovat vaše dítě.

Proto ho zbytečně nestresujte. Namísto vyčítání a vyhrožování raději vysvětlujte. Nevyvolávejte hádky a snažte se své negativní emoce potlačit. Zabráníte tak tomu, že si rozhádáte dalšího člověka – člověka, který je pro vás tak cenný a který pravděpodobně stojí při vás.

Někdy se může stát, že dítě nedokáže situaci v rodině správně vyhodnotit. Myslí si, že za rozchod rodičů nese vlastní odpovědnost, protože nebylo dost hodné nebo se špatně učilo. Dítě je v takovém případě často přesvědčeno, že vyvolalo hádky rodičů, které vyústily až v rozvod. Pocity viny jsou pro dítě v takové chvíli naprosto zdrcující. Jak byste na takovou situaci měli správně reagovat?

V každém případě věnujte dítěti dostatek času a dejte mu jasně najevo, že ho milujete a že za rozvod nemůže. Tento fakt mu často připomínejte a neustále ho ujišťujte o tom, že spory v rodině s jeho dřívějším chováním nemají nic společného. Dejte mu pocit jistoty tím, že mu budete svůj postoj opakovaně trpělivě vysvětlovat.

  • Komunikujte s dítětem často, upřímně a otevřeně.
  • Nezatajujte před ním, co se u vás doma děje.
  • S dítětem byste měli mluvit vy i váš partner.
  • Věnujte pozornost všem projevům, kterými vaše dítě ventiluje stres.
  • Nenechejte ho podléhat sklíčenosti.
  • Nikdy nedávejte rozvod za vinu dítěti. Ani náznakem.
  • Vyhýbejte se formulacím, které by dítě mohlo nesprávně pochopit.
  • Přiznejte svou vinu a nesvalujte ji na nikoho jiného.

V období, kdy se dítě srovnává s náročnou situací doma, by na něj měl být brán alespoň částečný ohled. I dobře míněná, ale špatně vyřčená slova mohou jeho psychický stav zhoršit.

Řekněte proto o své situaci i lidem, kteří přicházejí s vaším dítětem do kontaktu. V prvé řadě by to měli být učitelé.

Pokud je budete správně informovat, pravděpodobně dokážou lépe reagovat na nesoustředěnost a zhoršující se prospěch vašeho dítěte a zřejmě mu ve škole i leccos odpustí.

Na problémy vašich dětí z důvodu rozvodu neexistuje univerzální řešení. Někdy se dokonce může stát, že přerostou v závažný problém v podobě psychických problémů. Vaše dítě může podléhat depresivním stavům nebo si například vybudovat mentální anorexii. V takovém případě vždy vyhledejte odbornou pomoc. Reagujte bezodkladně. Tím, že vyhledáte pomoc, ale vaše úloha nekončí.

Budete mít zájem:  Časy se mění: Jedno vejce denně je zdravé

Odborník vám pomůže zjistit, jak správně postupovat, abyste nenapáchali ještě větší škody a aby se vaše dítě ze svých problémů dokázalo dostat co možná nejrychleji. Stále jste to ale vy, kdo může sehrát při uzdravování psychiky vašeho dítěte největší roli. Nikdy proto nad dítětem ani v duchu nelámejte pomyslnou hůl. Děti jsou velmi citlivé a váš nezájem by rychle vycítily.

Ať už vás starosti s rozvodem teprve čekají, nebo už se s vámi nějakou dobu vlečou, věřte, že vaše děti vše plně vnímají a vstřebávají. Zanechávají na nich citové rány, které mohou, ale také nemusí být na první pohled viditelné. Svým přístupem tyto rány můžete zahojit, nebo škaredě zvětšit.

Přistupujte proto ke svému dítěti vždy citlivě a pamatujte, že zahojení každé rány vyžaduje čas. A až se váš život začne zase vracet do normálu, jistě zjistíte, že se vám vaše láskyplná péče věnovaná vašim dětem mnohonásobně vrací.

Jak se vyrovnat s bolestí rozvodu – Katolický týdeník

Rozvedení a znovu sezdaní nejsou mimo církev

Poslední tři papežové se shodují v tom, že by církev i farnosti měly věnovat rozvedeným a znovu sezdaným velkou péči. I když nemohou ze zásadních důvodů přistupovat ke svátostem, mají mít ve společenství věřících své místo, a dokonce přejímat některé úkoly – jak píše autor následujících řádků.

Už od samotného začátku je třeba se pokoušet o harmonický vztah. Ilustrační snímek Ľubo Bechný

Že rozvodů v posledních zhruba padesáti letech v naší zemi (a nejen v ní) silně přibylo, je obecně známo a lze to ze statistik přesně vyčíst.

Pokud se ale na to reaguje jen paušálním a přesně vzato zcela neurčitým tvrzením, že „polovina manželství se rozvádí“, ničemu to nepomáhá. A pomáhá-li, paradoxně k psychologickému usnadnění rozvodu.

Udělat něco, co dělá „polovina lidí“, zdá se být snadné a „normální“.

Debaty na mimořádné synodě a příprava řádné biskupské synody o rodině zvyšují pozornost k otázce rozvodů i v katolické církvi.

Byť mnohdy poněkud nešťastným zúžením, jako by problémem byla jen a jen účast rozvedených a znovu občansky sezdaným na svátostech.

Výsledky mimořádné synody i připravená Lineamenta pro synodu řádnou ukazují, jak velký je rozsah problémů dnešní rodiny. Ten jistě nelze v jednom článku obsáhnout.

Důležitost manželských setkání

Každá rozumná úvaha o řešení bolavé skutečnosti začíná otázkou prevence. Tak je tomu, i pokud jde o stabilitu manželství. Na synodě se sice ozývaly důrazné a nepochybně oprávněné požadavky na dobrou přípravu snoubenců na manželství, ale právě tak někteří (např.

náš arcibiskup Graubner) požadovali dobrou pastorační péči o manžele v průběhu manželství. Jde-li o přípravu na manželství, je zřejmé, že během i několik měsíců trvající přípravy před uzavřením manželství lze sice snoubencům v ledačems pomoci, ale vychovat je už nelze.

To je záležitost výchovy v rodině a pastorační péče o dospívající, která není jen úkolem rodiny.

A právě působení rodiny v dětství je u dnešních mladých lidí sice nejdůležitějším, ale mnohdy ve skutečnosti nejslabším článkem přípravy na jejich život v manželství, a to bez jejich viny.

Pokud jde o péči o stabilitu manželství po dobu jeho trvání, je zde úkol církve velký a současně mnohdy obtížně realizovatelný. Manželství a rodiny musí tvořit do jisté míry „uzavřenou jednotku“, která si chrání svou intimitu.

V důsledku toho se často obtíže objeví až tehdy, kdy jaksi „vyhřeznou navenek“ – a to je mnohdy pozdě.

Proto jsou tak důležité programy pro manžele, jako jsou Manželská setkání nebo Kána, které mohou upravit poměry v manželském soužití v době, kdy je to ještě možné.

Bolest rozvodu

Jak ale konstatoval už v dokumentu Familiaris consortio papež Jan Pavel II.: „Různé důvody, jako vzájemné neporozumění nebo neschopnost k meziosobním vztahům, mohou dovést platné manželství k bolestné a často nenapravitelné roztržce“ (FC 83). Nenapravitelná roztržka nebo odchod jednoho z manželů ze svazku a jeho trvající vůle v manželství nepokračovat bývají završeny rozvodem.

Platnost nerozlučitelného manželství se tím sice nezruší, ale rodina, přátelé i farní obec jsou postaveni před novou situaci: Ti dva, které chápali doposud jako „jedno tělo“, jsou odděleni a nechtějí a nebudou už spolu. To znamená pro společenství rodiny, přátel i farnosti nepochybně citelné poranění.

Jak se mají chovat k těm, které doposud považovali za „jedno tělo“, když oni jsou každý jinde (případně jeden proti druhému)? A pakliže jeden nebo oba mají nové protějšky, jak se mají chovat k nim? Přijmout je? Odmítnout je? Zůstat v kontaktu s původním i novým? Rozvod je zkrátka neštěstí, které působí zranění rozvádějícím se, ale také mnohým okolo nich.

Těch všech, tedy rozvádějících se i ostatních poraněných, by se měla pastorační péče týkat, jestliže o ni stojí.

Péče o rozvedené

Jakkoliv je v církvi preferována stabilita nerozlučného manželství a jakkoliv nám i mimocírkevní zdroje ukazují, že pro děti je stabilní rodina nenahraditelnou pozitivní skutečností zásadního významu, není možné opustit ty, kteří se rozvedli.

Někdy odcházejí ze společného života oba, jindy jeden chce setrvat a druhý chce odejít a skutečně odejde. V obou případech je okolí zpravidla postaveno před skutečnost, kterou sice vidí jako nežádoucí, ale nemůže ji změnit. Musí se s ní tedy vyrovnat, chce-li rozvedeným skutečně křesťansky pomoct.

A tuto pomoc ukládal už sv. Jan Pavel II. v dokumentu Familiaris consortio: „Osamocenost a jiné obtíže jsou často údělem pro rozloučeného manžela, zvláště když je nevinen. Takovým lidem musí obec věřících ještě více pomáhat.

Má je zahrnout úctou, solidaritou, pochopením a konkrétní pomocí, aby dokázali zachovat věrnost i ve svých obtížných situacích“ (FC 83).

Prakticky to znamená, že křesťan i církevní obec potřebuje v sobě zpracovat protichůdné postoje: Odpor k rozvodu jako takovému, který je jistě žádoucí, a příklon lásky a pomoci k těm, kteří rozvodem prošli. To je obtížné, ale ne nemožné.

Někdy se však stává, že věřící i pastýři církve mají nechuť k pomoci rozvedeným, protože se domnívají, že tím rozvody podporují. Postoje posledních tří papežů ale ukazují, že tomu tak není.

Ostatně z evangelia je zřejmé, že láska nemůže vylučovat nikoho.

Integrace do společenství

Zkušenost ukazuje, že rozvod pro většinu lidí představuje zranění, které je hluboké a mnohdy neodezní ani po desetiletích.

Potřebují v prvé řadě přijmout skutečnost rozvodu – ať už ho vyvolali nebo jím byli zaskočeni – jako součást svého života, jež ho poznamenala, ale beze zbytku neznehodnotila.

Zejména ženy, které byly manželem opuštěny, potřebují pomoc k nabytí vědomí vlastní hodnoty a důstojnosti, které bylo rozvodem otřeseno.

Největším a nejobtížnějším úkolem po rozvodu je odpuštění. Není to jen křesťanská povinnost, je to nezbytnost, chce-li člověk žít spokojeně a má-li být schopen dobrých lidských vztahů.

Úkol odpustit se netýká jen původního manžela nebo manželky, ale všech, kteří do procesu rozpadu manželství a rozvodu vstupovali – rodiči počínaje a možná i nešťastně zasahujícím duchovním nebo manželským poradcem konče.

Není to úkol na týdny či měsíce, spíš na léta. Bohužel je mnohdy jen něčím překryt, nikoli řešen.

Jelikož je situace rozvedených specifická, potřebují kromě obecného přijetí a pomoci ve farnosti specifickou pomoc.

Zkušenosti se setkáními pro rozvedené na církevní půdě a s exerciciemi pořádanými speciálně pro ně ukazují, že je tato specifická pomoc potřebná a užitečná.

Ne proto, aby z nich vytvořila izolovanou skupinu, nýbrž aby se mohli do společnosti církve lépe integrovat a svou víru lépe žít.

Bylo by velmi povrchní vidět v obtížné a dnes často diskutované situaci rozvedených a znovu sezdaných vždy jen následek povrchnosti, rozmařilosti nebo laciné touhy po požitcích. Nejsou výjimečné situace, kdy opuštěná strana zůstane s malými dětmi.

A ten, kdo se rozhodl pro manželství, nebyl připravován na život bez manželství (a nejde jen o sex, ač o něj také). Podobně v počínajícím stáří je pro některé lidi osamění těžkou životní vizí.

V neposlední řadě je dost případů, kdy lidé uzavřeli nerozlučitelné manželství s nereflektovanou křesťanskou vírou, prožili rozvod, v druhém svazku se obrátili a chtějí křesťansky žít.

Nelze se tedy na tyto osoby dívat paušálně s despektem či s postojem, který v evangeliu nenajdeme, například: „Mohou si za to sami – měli si to rozmyslet dřív.“ Pro tři poslední papeže je jejich situace závažnou otázkou. Zvlášť proto, že se mnohdy týká nejen manželů, ale i dětí.

Přístup ke svátostem není možný

Sv. Jan Pavel II. v dokumentu Familiaris consortio proto katolíkům přímo ukládá: Spolu se synodou bych chtěl duchovní správce a celé společenství věřících důrazně vybídnout, aby rozvedeným pomáhali se starostlivou láskou tak, aby se necítili od církve odloučeni. Vždyť jako pokřtění mohou, ba musí mít účast na jejím životě.

Mají být vybízeni, aby naslouchali Božímu slovu, účastnili se oběti mše svaté, pravidelně se modlili, podporovali obec v jejích dílech blíženecké lásky a iniciativách bojujících za spravedlnost, vychovávali děti v křesťanské víře, zachovali si kajícího ducha a konali skutky pokání – a tak aby den ze dne na sebe svolávali Boží milost.

Církev se má za ně modlit, dodávat jim odvahy, projevovat se jim jako milosrdná matka, a tak je udržovat ve víře a naději.

Avšak církev potvrzuje svou praxi opírající se o Písmo svaté a nepřipouští k eucharistickému stolu věřící, kteří po rozvodu znovu uzavřeli sňatek. Nemohou být k němu připuštěni, protože jejich životní stav a jejich životní poměry jsou v objektivním rozporu se smlouvou lásky mezi Kristem a církví, kterou viditelně zjevuje a zpřítomňuje eucharistie (FC 84).

Aby rodiny nebyly samotné

Ostatně diskuse na mimořádné synodě o rodině i následující diskuse ukazují, že nejen papež František, ale i řada biskupů, kněží a teologů hledají přístup, který by nezamlžil nerozlučitelnost manželství, a nezavřel přitom dveře těm, kteří po životních pádech i bolestech chtějí žít plně svou víru ve společenství církve. Půjde nejspíš o delší proces vyjasňování. Jako vybídnutí k zásadní orientaci v postojích vůči rozvedeným a znovu sezdaným mohou posloužit už teď slova papeže Benedikta XVI., která pronesl na Světovém dni rodin v Miláně 2012:

„Problém rozvedených a znovu sezdaných skutečně patří k velkým bolestem dnešní církve. A nemáme jednoduché recepty. Utrpení je velké. Můžeme jen povzbudit farnosti i jednotlivce, aby pomáhali těmto osobám snášet utrpení rozchodu.

Řekl bych, že je přirozeně velmi potřebná prevence, to znamená prohlubovat od začátku zamilovanost do hlubokého, zralého rozhodnutí; dále doprovázet manželství, aby rodiny nikdy nebyly samotné, ale byly na své cestě skutečně doprovázeny. A pokud jde přímo o tyto lidi, musíme říci – jak jste řekli – že církev je má ráda.

Tato láska však musí být vidět a cítit. Myslím, že je velkým úkolem farnosti, katolického společenství udělat vše, co je v jejich možnostech, aby tito lidé cítili, že jsou milováni, přijímáni, že nejsou ‚mimo‘, třebaže nemohou přijmout rozhřešení a eucharistii. Musí nahlédnout, že i tak žijí plně v církvi.

A pokud snad není možné udělit absoluci ve zpovědi, je důležitý stálý kontakt s knězem, duchovním vůdcem, aby mohli vnímat, že jsou vedeni a doprovázeni“ (Benedikt XVI. na Světovém dni rodin v Miláně 2012).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *