Mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) zahrnuje všechny procedury, které pozměňují nebo zraňují ženské genitálie z jiných, než zdravotních / lékařských důvodů a je mezinárodně uznávána jako porušení lidských práv žen a dívek.
Odráží hluboce zakořeněné nerovnosti mezi pohlavími, a představuje extrémní formu diskriminace žen a dívek. Tyto praktiky také porušují jejich práva na zdraví, bezpečnost a fyzickou integritu, právo na život bez mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, a jejich právo na život v těch případech, kdy vede k smrti.
Přestože se FGM praktikuje především ve 29 zemích Afriky a na Středním východě, FGM je globální problém, a je praktikována i v některých zemích Asie a Latinské Ameriky. FGM přetrvává mezi přistěhovalci žijícími v západní Evropě, Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu, a to i přes to, že řada zemí FGM výslovně zakazuje.
Celosvětově UNICEF odhaduje výskyt FGM u 125 milionů žen a dívek. I když i v afrických zemích je FGM postupně zakazována (viz Protokol k Africké chartě práv z Maputo, který zakazuje i další tradiční praktiky), stále se odhaduje, že je FGM ohroženo kolem 30 milionů dívek mladších 15 let.
Co přesně FGM, neboli „ženská obřízka“, představuje?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) existuje několik typů tohoto zákroku, který se provádí obvykle nožem, žiletkou či nůžkami:
- Typ I: částečné nebo úplné odstranění viditelných pohlavních orgánů – klitorisu a okolí (klitoridektomie).
- Typ II: částečné nebo úplné odstranění vnějších pohlavních orgánů (viz typ I) a malých stydkých pysků s / bez obřezání velkých stydkých (excize).
- Typ III: zúžení poševního otvoru a vytvoření kryjícího uzávěru tím, že jsou malé a/nebo velké pysky obřezány a tkáň spojena, s / bez odstranění viditelné části klitorisu (infibulace).
- Typ IV: zahrnuje zákroky, které nelze zařadit do předchozích třech kategorií. WHO jmenuje např. probodávání, provrtávání, nařezávání (introcize) a vyškrabování, rovněž kauterizaci ženských rodidel.
- Interaktivní mapa praktikování FGM zejm. v Africe:
- Na „ženskou obřízku“ také výslovně pamatuje Istanbulská úmluva:
- Istanbulská úmluva (výběr)
- Preambule
- Uvědomujíce si s hlubokým znepokojením, že ženy a dívky jsou často vystaveny závažným formám násilí, jako je domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucený sňatek, zločiny páchané ve jménu takzvané “cti” a mrzačení genitálií, jež představují závažné porušení lidských práv žen a dívek a obrovskou překážku dosažení rovnoprávnosti mezi ženami a muži;
- Článek 38 – Mrzačení ženského genitálu
- Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření, aby byly klasifikovány jako trestné následující úmyslné činy:
- provedení obřízky, infibulace či jakéhokoli jiného zmrzačení celku nebo kterékoli části ženských velkých i malých stydkých pysků či klitorisu;
- nucení žen ke kterémukoli ze zákroků uvedených v bodu 1 nebo zprostředkování téhož;
- vybízení či nucení dívek k podstoupení kteréhokoli ze zákroků uvedených v bodu či zprostředkování téhož;
I proto je velmi důležité, aby Istanbulskou úmluvu přijala Evropská unie jako celek, a aby ji Česká republika nejen podepsala (což se zatím nestalo), ale také ratifikovala. #ZaIstanbul
Více se dozvíte také na:
www.obrezane.cz www.lidskaprava.cz
- Istanbulská úmluva v češtině (pdf)
- EIGE – Mapování výskytu FGM v EU a Charvatsku z roku 2012 – resumé pro Českou republiku (pdf)
- V angličtině:
- Rada Evropy a Istanbulská úmluva – leták
OSN www.un.org/en/events/femalegenitalmutilationday
Evropská komise: Joint Statement on the International Day against Female Genital Mutilation, Brussels, 06 February 2015
EIGE – Female genital mutilation in the European Union and Croatia – Report
Některé informační kampaně: www.endfgm.eu equalitynow stop FGM Now
V letech 2014 – 2016 realizujeme osvětové projekty zaměřené na všechny formy genderově podmíněného násilí obecně a tzv. Istanbulskou úmluvu obzvláště (vč. vyvíjení tlaku na její přijetí Českou republikou). Bližší informace o Istanbulské úmluvě (a odpovědi na otázku proč je tak důležité k ní přistoupit) naleznete zde a aktualizované informace pak v samostatné rubrice.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů
Projekt „Rovné příležitosti žen a mužů: osvětové aktivity zacílené do regionů ČR, vč. posilování odborných kapacit členek ČSŽ v regionech “ byl v roce 2015 podpořen z dotačního programu Úřadu vlády na program Podpory veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.
Barbarské praktiky rovníkové Afriky: nejen ženská obřízka, ale i žehlení prsů – G.cz
Ženská obřízka je palčivým problémem Blízkého východu a afrických zemí. Není to ale jediný způsob, jakým jsou dívky a ženy v této oblasti mrzačeny. Dle statistik musí každá čtvrtá dívka z Kamerunu podstoupit bolestivou praktiku tělesné modifikace, tzv. žehlení prsů, což obnáší přikládání horkého železa či nahřátých kamenů na ňadra. To vše z důvodu zastavení růstu prsou a snížení atraktivity v očích chlapců. O tomto zákroku rozhodují matky dospívajících dcer, jelikož doufají, že je tím ochrání před sexuálním obtěžováním, znásilněním a nechtěným otěhotněním, což by zničilo pověst rodiny.
Výraz žehlení prsů vychází z anglického překladu breast ironing a kromě Kamerunu je praktikován i dalších afrických státech jako jsou Čad, Togo nebo Benin.
Některé kmeny tyto praktiky aplikují zejména z důvodů ochrany dívek před předčasným otěhotněním a s přáním rodičů, aby dívky dokončily svá studia na místo toho, aby se musely vdávat.
Kromě horkého železa a kamenů se používají skořápky ořechů, naběračky či stěrky, které jsou před tím nahřívány nad ohněm.
Dle průzkumů německé rozvojové agentury GTZ byl proveden průzkum mezi 5 000 dívkami a ženami z Kamerunu ve věku 10 až 82 let. Výsledky průzkumu byly děsivé. Více než čtvrtina z dotazovaných dívek absovovala tuto tělesnou modifikaci, kterou lze bez problémů považovat za mučení.
V muslimské části Kamerunu byla praktikována u 10 % žen, jelikož mezi muslimy jsou sňatky v nižším věku běžnější, a tudíž zde není tak vysoká snaha jim zabránit.
Žehlení prsů má však v zemi zastánce, a to zejména ze strany matek, které se domnívají, že jde o účinnou prevenci, a ač si samy prošly utrpením, které žehlení prsů představuje, neváhají tomu samému podrobit vlastní dcery.
Velké Británie chce praktiku trestat
Tomuto barbarskému rituálu však byla dle výzkumů podrobena i více než tisícovka žen a dívek ve Velké Británii, kde africká komunita dále provádí tyto praktiky na svých dětech.
Britská poslankyně Jake Berryová uvedla, že by se toto „ničení“ dívčích těl mělo stát trestným činem. Návrh britské vlády spočívá v tom, aby dětští lékaři a nemocnice nahlašovali dívky, na kterých byla aplikováno žehlení prsů.
Doposud nikdy nebyla žádná osoba souzena za tento zločin, jelikož současné zákony nevědí, jak si s tímto přečinem poradit.
Největším problémem žehlení prsů jsou zdravotní následky a extrémní bolest, kterou způsobojuje. Ženám může závažně poškodit pojivou tkáň. S praktikou jsou navíc spojeny popáleniny či deformace hrudníku, což může vést k dlouhodobým psychickým problémům. Lékaři upozorňují, že se tím zároveň zvyšuje výskyt rakoviny a infekce prsů. Dalším závažným problémem můžou být problémy s kojením.
A zde je příběh nejkrutějšího krále Konga – Leopolda II. belgického.
Nejhorší rituály prováděné v současnosti na ženách, aby se mohly vdát
28. srpen 2019 četba na 3 minuty
Brutální rituály po celém světě
Foto: youtube.com a profimedia.cz
Notoricky známá ženská obřízka je jen jedním z rituálních obřadů, kterých se dopouštějí starší členové rodu na mladých dívkách. Podobně barbarských tradic je ale i v soušasném světě se praktikuje mnohem více.
Různé společnosti se chovají k ženám různě. Dokonce i v současnosti ale dochází k jejich utlačování, ponižování a to ve jménu zvyků a nejrůznějších zastaralých tradic. Dívky jsou často podrobeny nemilosrdnému mučení a utrpení, jen kvůli dlouho zakořeněným rituálům, které se daří jen velmi pozvolna bortit.
Podívejte se s námi na sedm nejpodivnějších rituálů, které se i dnes odehrávají po celé naší planetě. Občas je k neuvěření, co všechno třeba musí ženy podstoupit, aby byly, či nebyly připraveny na manželství.
Nucené přejídání
V některých oblastech Mauritánie se stále věří, že extrémně tlusté nevěsty přinesou do manželství více štěstí a prosperity než dívky vyhublé. Proto jsou zde mladé dívky nuceny se přejídat. Každý den tak dostávají až 16 000 kalorií, aby byly dle jejich blízkých připraveny na manželství.
Únos nevěst
Mezi romskými cikány panuje velmi barbarská tradice, při níž je legální unést dívku z jejího vlastního domu, a to i přesto, že jsou únosy v Evropě nezákonné. Pokud se totiž muži podaří dívku unést a coby rukojmí si ji u sebe tři až pět dní ponechat, tak si ji může vzít za manželku a rodina dívky proti tomu nic nenamítá.
Sekání zubů
V kmeni Mentawaians na Sumatře musí ženy, aby byly atraktivnější pro muže, podstoupit tzv. sekání či pilování zubů. Místní šaman si nabrousí hrubý kotouč a pomocí něho a kamene zuby sesekává a piluje.
V nehygienických podmínkách dívky velmi trpí, protože během obřadu nedostanou žádné utišující léky.
Důvod ? Dívky jsou s takovými zuby pro muže více atraktivní a muži věří, že se jim lépe spojila duše s tělem.
Komplexní ženská obřízka
Ačkoliv je ženská obřízka již ústavně zakázána a dokonce i islámskými duchovními označena za ´neislámskou´, tak k ní stále v Somálsku, Egyptě, Keni a u dívek z komunity Dawoodi Bohra v Indii a Pakistánu dochází.
Mladičkým ženám jsou brutálně bez použití anestetik odstraněny vnější a vnitřní stydké pysky a klitoris, kvůli čemuž dojde k uzavření vagíny, a to jen proto, aby si uchovaly panenství pro manžela, který je pak musí o svatební noci nožem ,,otevřít“ , aby s nimi mohl mít pohlavní styk.
Odstranění klitorisu
U dívek kmene Sabiny v Ugandě a rovněž u některých etnik v Keni je praktikován podobně brutální rituál – odstranění klitorisu. Aby dokázaly, že jsou dostatečně silné a dokáží překonat všechny překážky, které je v manželství čekají, tak je jim buď částečně, nebo kompletně odstraněn klitoris. Mnohé proto čeká kvůli infekci zmrzačení či smrt.
Rituální bití
Během menstruačního rituálu jsou mladé dívky z kmene Uaupes v Brazílii vyvlečeny nahé na ulici a bity do bezvědomí. Ptáte se proč? Šokujícím důvodem je snaha odhadnout, zda jsou již dostatečně ženami a jsou tak hodny vstoupit do manželství. Pokud se probudí, tak se mohou vdávat.
Žehlení prsou
Žehlení prsou – tato praktika je rozšířena v Kamerunu, Nigérii a JAR. Matky přikládají dospívajícím dívkám na poprsí rozpálené lávové kameny ( často i kladiva a špachtle ) a spalují jim prsní tkáň. To všechno se děje proto, aby pubertálním dívkám zastavily růst prsou a byli tím atraktivnější pro muže při výběru nevěsty.
Žehlení prsou otřáslo Brity. Matky se brání: Bály se prý znásilnění dcer
Byli to právě reportéři Guardianu, kterým se dodržování této tradice podařilo odhalit. Vypravili se mezi komunitu žijící v severní Anglii, kde narazili na ženu, o které referovali jako o Maureen. Ta jim odtajnila, co se mezi jejími lidmi děje. Dokonce jim ukázala velký černý kámen, který sama použila při žehlení prsů své dcery.
Maureen teď kámen používá k drcení bylinek a koření, ještě před několika lety měl ale jiný účel. Žena popsala, že její dceři začala prsa růst v osmi letech, proto se rozhodla jí prsa zažehlit. Rozpálila kámen a přitiskla jí ho na hrudník. Odendala ho, až když holčička plakala bolestí, horký kámen se jí otiskl na kůži a nechal na ní modřiny.
„Když se mě policisté ptali, proč jsem to udělala, vysvětlila jsem jim, že je to tradice,“ řekla Maureen novinářům. O případ se zajímali i sociální pracovníci, bylo to pro ně poprvé, kdy se setkali se žehlením prsů.
Lidé věří, že praktika má zastavit tělesný vývoj dívek a ubránit je před nechtěnou pozorností mužů. Lékaři však tvrdí, že růst prsou to nijak neovlivní, je to však nebezpečné pro psychiku dívek.
Rovněž to může způsobit jistou deformaci.
Policisté i sociální pracovníci tápou
Žehlení prsů však není spojeno jen s malým severoanglickým městem, reportéři o něm našli důkazy i v Londýně, Essexu, Leedsu nebo Wolverhamptonu.
Britská policie, sociální pracovníci a neziskové organizace jsou v šoku. Tvrdí, že si nejsou vědomi toho, že by k praktice v Británii docházelo. Zatím nejsou případy schopni vyřešit.
Podle reportérů ani nemapují, kde se žehlení praktikuje.
Podle policistů je hlavním problémem to, že děti jen zřídka nahlásí své rodiče. „Samozřejmě nemůžeme očekávat, že děti přijdou na stanici a nahlásí nám, co se jim stalo,“ uvedl Allen Davis z metropolitní policie. „Ale kdyby nám někdo řekl, co se děje, kde, kdy, komu a kdo tak činí – zakročili bychom,“ dodal.
„Stejně jako ženská obřízka i další kulturní praktiky jsou složité případy k řešení. Zvláště když při nich dochází ke zranění,“ uvedl poslanec Jess Phillips. „Nicméně bychom měli vzdělat menšiny, které tradici dodržují, potrestat viníky a ochránit oběti,“ prohlásil politik.
Maureen chtěla ochránit dceru
Maurenn sdělila novinářům, že jí matka, ještě v Kamerunu, také žehlila prsa, aby ji ochránila. Doplnila, že pro svou dceru chtěla udělat totéž. „Místo, kde žijeme, není bezpečné. Nemohla jsem ji ani nechat si hrát venku,“ Maureen popsala, že v oblasti se nacházejí gangy, které na ulicích prodávají drogy a vyvolávají násilí.
„Když jste se na ni podívali, už jste neviděli dítě, ale teenagera. Byla to pro mě noční můra,“ Maureen následně zavolala své matce do Kamerunu, ta ji provedla celou procedurou. „Některé ženy tvrdí, že to dělají proto, že těm dívkám hrozí znásilnění,“ vysvětlila Mary, aktivistka, která se o problematiku zajímá.
„Kdybych věděla, že tu platí nějaký zákaz, dceru bych si nechala doma, dokud by modřiny nezmizely,“ prohlásila Maureen. Holčička skončila na 10 dní v péči sociálních pracovníků, ti rodinu následujících pár týdnů kontrolovali, pak se o případ přestali zajímat. Ani policie proti Maureen nevznesla žádná obvinění.
Zdravotní sestra: Žehlení prsou způsobuje rakovinu
„Každý týden pořádáme setkání, kde ženy mluví o žehlení prsů,“ oznámila Karyne Taziová, ředitelka ženského a rodinného centra ve Wolverhamptonu. Společně s dalšími se snaží ženy vzdělat a ukázat jim, že jejich tradice nefunguje.
Zdravotní sestra Jennifer Mirajová ve své kariéře pracovala v nemocnicích po celé Británii, novinářům Guardianu sdělila, že se setkala s desítky případů žehlení prsů.
Někdy se čerstvými, kdy ošetřovala dívky, jindy se staršími, kdy na starších ženách viděla následky praktiky. „Ženy kvůli tomu nemohly kojit, měly v prsou cysty a infekci,“ uvedla Mirajová.
Dodala také, že ženám, které prodělaly žehlení prsou, byla často diagnostikována rakovina prsu.
„Nevím, proč zatím nevznikla studie, tyhle dvě věci jsou propojené. V nemocnici jsme měli mladou ženu, bylo jí 24 let, jako dítě podstoupila žehlení prsů, zemřela dva měsíce poté, co jsme u ní našli rakovinu,“ vypověděla další zdravotní sestra Cathy Aba Foudaová, která také podstoupila žehlení prsů v Kamerunu, odkud tradice pochází.
Foudaová promluvila i o psychických problémech spojených s praktikou. „Všechno se mi to vrátilo po porodu. Pokaždé, když jsem si dala dítě na prsa, zaplavil mě strach, že mi někdo ublíží,“ popsala svůj stav Foudaová.
Utužení vztahu mezi matkou a dcerou
Aktivistka Mary však se ženami nesouhlasí. „Neexistují žádné důkazy, že je žehlení prsů špatné. Neviděla jsem žádné studie. Myslím, že to prohlubuje vztah mezi matkou a dcerou. Poprvé jsem také slyšela, že praktika může vyvolat rakovinu,“ Mary však přiznala, že kvůli tomu, že je při žehlení bradavka vtlačena dovnitř, ženy mají problémy s kojením.
„Obřízka nebo žehlení, v obou případech jde o ztrátu kontroly nad vlastním tělem,“ tvrdí aktivistka Leyla Hussajnová, která aktivně vystupuje proti oběma praktikám.
Hledání vhodného řešení
Bývalý hlavní prokurátor pro oblast severozápadní Anglie Nazir Afzal uvedl, že by mohl pomoct zákon zakazující žehlení prsů. „Někdy musí přijít zákon, aby došlo ke změně,“ prohlásil. Mnozí lidé jsou ale opačného názoru, praktiku by to prý nezastavilo.
„Potřebujeme zjistit, kde přesně k tomu dochází, kolik je obětí. Musíme ale jednat obezřetně a s největší opatrností,“ domnívá se Taziová.
„Když jsme začali s našimi setkáními, nikdo nepřišel. My jsme ale vytrvali, ženy věděly, že jsme připraveni mluvit o žehlení prsů.
Vytrvali jsme a teď máme stále více žen, které přichází sdílet své zkušenosti,“ popsala Tazioá.
VŽV – Velká ženská válka
Kojot na svém blogu v článku Jsme skutečně méně sexističtí než muslimové? otevřel několik zajímavých témat, které by si zasloužily samostatný rozbor (jako například to že se za obránce občanských a ženských práv vydávají konzervativci, což je skupina, která v historii vždy bojovala proti nim). Mě ale zaujala část v níž doslova říká:
Není neformální, zato však všudypřítomný a mozky vymývající tlak médií, pokud se o zevnějšek ženy týče, jen druhou stranou jedné sexistické mince?
Všimněme si, jak úporně se antiislamisté pohoršují nad tím, že jsou ženy nuceny oblékat se do splývavých šatů a hidžábů, případně i burek, ale vůbec nereflektují skutečnost, že v naší společnosti jsou ženy tlačeny k tomu, aby byly sexuálně přitažlivé a utrácely nehorázné peníze za všemožnou kosmetiku, líčidla, oblečení či hubnoucí pilulky? Při pomyšlení nad obratem tohoto byznysu v kontrastu s hladovějícími dětmi ve třetím světě mi z toho až běhá mráz po zádech.
Má odpověď na tohle tvrzení byla:
Budu teď částečně ignorovat islám, protože bych se zamotal do problémů, které se snažím řešit jinde, ale je tady jeden rozdíl, který většina mužů – Evropanů přehlíží. Tlak na ženy je v islámském světě vyvíjen ze strany mužů, zatímco v evropské kultuře ze strany žen. Většině mužů by vůbec nevadilo, kdyby měly ženy šaty co nejjednodušší. Nesmyslně komplikované šminky, značkové hadry, kabelky a botky jsou způsobem boje o prestiž mezi ženami! I úspěšný muž je v tomhle směru spíše něco jako ozdoba v tomhle ukrutném meziženském boji.
Na tomhle stojí celá strategie magazínů pro blbé ženy, ve kterých se vlastně píše stále to samé dokola – jsou to v podstatě katalogy vyvolávající další kolo závodů v nákupu tretek.
Sexistické reklamy patří v tomhle úplně do jiné skupiny problémů a vlastně feministickým skupinám zakrývají jeden důležitý úkol – vybojovat rozumovou svéprávnost nad blbými ženami.
Závodění v nakupování zboží pro vlastní prezentaci je příšerné, ale jsou i věci ještě příšernější. V téhle válce žen proti ženám jsou totiž i oběti na životech.Měl bych teď přiznat část pravdy, která se naopak týká muslimského světa, zvláště té části, která přináleží k Africe. Šílené mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se označuje jako „ženská obřízka“ totiž většinou nejvíce nepropagují muži, ale starší a již obřezané ženy. V Africe jej praktikují i koptští křesťané, Židé, katolíci a protestanti.
V Africe je „oblíbená“ i další šílená praktika – žehlení prsou. Matky při něm připalují rozžhavenými kameny nebo kusy železa svým dcerám aby jim předčasně nerostla. I tentokrát jak vidíte mučí ženy jiné ženy.
Neméně hrozná mi připadá snaha „pravých“ muslimských žen omezit domácí násilí „usouložením“ násilníka k absolutní spokojenosti. Vinu za domácí násilí přebírají zcela na sebe Je pravděpodobné, že žena zemře dříve na vážná zranění, než se jí to podaří. Myslíte si, že je mučení a zabíjení žen ostatními ženami jen doménou zaostalého světa. Ne, i u nás v tomhle boji ženy umírají a to jednou z nejstrašnějších smrtí. Těžko si totiž představit něco horšího než smrt postupným vyhladověním.
Mentální anorexie, jak se tomuhle jevu říká, je totiž věcí nejen čistě evropské kultury ale také hlavně meziženského boje. Je už dlouho veřejným tajemstvím, že přehnaně vyhublé ženy vyvolávají v mužích spíše třas než touhu, jenže v tomhle boji o pozornost mužů vůbec nejde. Jak taková sebevražedná komunita vypadá se můžete podívat třeba ZDE
Jak vidíte, nemusí být naše společnost o nic méně barbarská a krutá než jakákoli jiná.
Myslím že právě tohle jsou velká témata, kterými by se měla ženská hnutí zabývat. Jistě že sexismus existuje a je problémem, ale redukování emancipační snahy žen na boj mezi pohlavími je hloupé. Největší boj čeká všechny ženy tam, kde se mají postavit proti hlouposti a pověrám jiných „zkušených“ žen.
Poznámka: Ano vím, že jsou mnohé z těchto věcí zdůvodňovány jako že se dělají „kvůli mužům“. Není důvod se přizpůsobovat tomu, že se v některých zemích neumějí muži chovat.
Ostatně nudistické pláže například na Rujaně nejsou známé brutálními znásilněními (není tedy třeba nosit hidžáb) a není pravda, že by anoretičky patřily k sexuálním symbolům (hubnutí na kost je tedy k ničemu), většina žen na celém světě rodí i když nebyly obřezány atd. Je chyba najít v sobě chybu, která tam není.