Nebezpečná infekce je velmi agresivní a může vás i vaše dítě ohrozit na životě. Počáteční stádium si lze snadno splést s běžnou virózou a jedinou možnou ochranou je očkování proti meningokoku.
Hlavní příznaky meningokokové infekce
Meningokok je bakterie běžně se vyskytující v naší populaci. Naneštěstí způsobuje závažné infekce, které mohou mít smrtelné následky až u 12 % pacientů.
Symptomy infekce se neprojevují vždy zcela jasně. Pokud se ale objeví podezření na tuto nemoc, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
První hodiny po propuknutí onemocnění jsou totiž nejdůležitější a hrají velkou roli při záchraně života.
Hlavní příznaky meningokokové infekce
- horečka nad 38 stupňů Celsia
- světloplachost
- nevolnost až zvracení
- bolest hlavy
- ztuhlost šíje
- bolesti svalů a kloubů
- třes
- bledá nebo skvrnitá kůže s malými nachovými pupínky
- vyrážka, která přejde do červených nebo fialových lézí a po zatlačení průhlednou sklenicí nevymizí
Ne vždy je meningokok včas rozpoznán, příznaky se většinou nevyskytují všechny naráz a zároveň se dají snadno zaměnit za jiné (mnohem lehčí) onemocnění.
Čtěte také: 9 nejrozšířenějších mýtů o očkování dětí
Máte podezření? Proveďte test
Díky jednoduchému testu okamžitě poznáte, zda se jedná o nebezpečné onemocnění nebo obyčejnou chřipku. Položte nemocného na rovnou podložku a ohnutím hlavy vpřed mu zatlačte bradu směrem na hrudník. Pokud zareaguje bolestí a ohne nohy v kolenou, je to příznak meningokokové infekce. Okamžitě proto vyhledejte pomoc lékaře.
Přenos infekce
Meningokok se přenáší kapénkovou infekcí, tedy kašlem, kýcháním, líbáním nebo sdílením nádobí. Stejně tak se ale můžete nakazit i kontaktem s počítačem, počítačovou myší či klávesnicí, dětskými hračkami nebo ručníkem.
Bakterie Neisseria meningitis se do lidského těla dostává sliznicí nosohltanu a velmi rychle se šíří.
Obzvlášť snadný vstup má v případě, kdy je sliznice narušená nebo je člověk oslabený po prodělané nemoci, kouří, případně se pohybuje v prašném prostředí.
Nevybírá si
Meningokoková infekce může postihnout všechny věkové skupiny, lidi se sníženou imunitou, ale i ty zcela zdravé. Nejohroženější jsou však malé děti do 4 let a dospívající mezi 15. a 19. rokem věku. Vyskytují se totiž velmi často ve větších kolektivech, a proto se setkávají s vyšším rizikem nákazy. Přenašečem nemoci navíc může být zdravý člověk bez jakýchkoliv příznaků.
Nepříjemné následky
Protože meningokok způsobuje zvýšenou srážlivost krve a náchylnost ke krevním sraženinám, následky onemocnění mohou být fatální. Podle průzkumů 7 z 10 přeživších si s sebou nese doživotní následky.
Může se jednat o ztráta sluchu či zraku, poškození mozku, amputaci končetin, selhání ledvin nebo jiných orgánů, problémy se soustředěním, neurologické potíže, agresivní chování, deprese, nemotornost a problémy s udržením rovnováhy, epilepsie, bolest kloubů nebo opožděný vývoj u dětí.
Čtěte také: Očkování dětí proti chřipce. Ano nebo ne?
Ochrana před meningokokem? Očkování
První možností ochrany je vyhýbání se velkým kolektivům (hromadná doprava, kina, divadla, koncertní haly…). Ani to vám však nezaručí jistotu, že se infekci 100% vyhnete. Pokud se dostanete do kontaktu s takto nemocným jedincem a bojíte se přenosu infekce, lékaři vám mohou krátkodobě předepsat antibiotika jako prevenci.
Drtivá většina meningokokových onemocnění je způsobena bakteriemi typu A, C, Y, W a B. Nákaze těmito typy můžete předejít očkováním. Jedná se o jedinou účinnou možnost prevence proti této zákeřné nemoci. Séra jsou dostupná pro všechny věkové skupiny. Podstoupit očkování na meningokok mohou i kojenci od 2 měsíců věku.
Možnosti očkování
Očkování je možné proti typu B (nejčastěji v ČR) od 2 měsíců věku (do 2 – 4 dávek podle věku) nebo 4valentní vakcínou proti ostatním typům bakterií v jedné dávce. To je možné už od 1 roku věku dítěte. Moderní očkovací vakcíny pomáhají snížit riziko vzniku nemoci i pravděpodobnost kolonizace horních cest dýchacích meningokoky a jejich přenášení mezi ostatní lidi.
Pokud vy ani vaše děti necestujete za hranice Evropy, bude vám stačit očkování proti typu B. Tento typ meningokoka může téměř za všechny invazivní nákazy v naší zemi. Pokud patříte mezi nadšené cestovatele, zvažte očkování i proti dalším typům meningokoka.
Očkování meningokok – cena 2019
- Vakcína Menveo a Nimenrix (proti A, C, Y a W135) – 1750 Kč
- Vakcína Bexsero (typ B) – 3080 Kč
Očkování meningokok Bexsero vakcínou
- Určené pro děti od 2 měsíců věku a starší, dospívající a dospělé.
- Účinné proti kmenu Neiseria meningitis skupiny B.
- Očkuje se do horní části paže.
- Kojencům od 2 do 5 měsíců se aplikují 3 dávky s rozestupem alespoň 1 měsíce, posilující dávka se dává mezi 12. a 15. měsícem věku s prodlevou alespoň 6 měsíců od primárních dávek.
- Kojenci od 3 do 5 měsíců dostávají 2 dávky s rozestupem alespoň 2 měsíců, posilující dávky se aplikují mezi 12. a 15. měsíci věku s prodlevou nejméně 6 měsíců od primárních dávek.
- Neočkovaným kojencům od 6 do 11 měsíců se aplikují 2 dávky v minimálním intervalu 2 měsíců, posilující dávka se poskytuje ve 2. roce dítěte s odstupem od základních dávek nejméně 2 měsíce.
- Dětem od 12 do 23 měsíců se očkují 2 dávky v intervalu 2 měsíců, posilující dávka se aplikuje za 12 – 23 měsíců.
- Děti od 2 do 10 let se očkují 2 dávkami v intervalu 1 měsíce, posilující dávka nebyla zatím stanovena.
- Dospívající starší 11 let a dospělí se očkují 2 dávkami s minimálním intervalem 1 měsíce, posilující dávka není stanovena.
Očkování meningokok Nimenrix vakcínou
- Účinkuje proti skupinám A, C, Y, W135 a W.
- Je určená pro děti od 6 týdnů věku a dospělé.
- Očkuje se do horní části paže.
- Děti od 6 týdnů do méně než 6 měsíců dostávají 2 dávky s rozestupem 2 měsíců mezi dávkami.
- Kojenci od 6 měsíců, děti a dospělí dostávají 1 dávku ve zvolený den.
- U dětí ve věku od 6 týdnů do méně než 12 měsíců se ve 12 měsících věku podává posilovací dávka s intervalem alespoň 2 měsíců od posledního podání vakcíny.
- Rizikovým dospělým osobám je možné po zvážení aplikovat i druhou dávku.
Chraňte své děti před meningokokovým onemocněním – riziko nákazy je s nástupem do škol vyšší
O dětech 13. 9. 2019 | 
Alžběta Šmídová
Invazivní meningokoková onemocnění jsou závažná a nevyzpytatelná, i přes včasně zahájenou léčbu mohou vést až k úmrtí během 24 až 48 hodin od počátečních příznaků. Ty ale často připomínají chřipku, a proto je počáteční diagnostika nemoci obtížná. Se začátkem školní docházky se může riziko onemocnění meningokokovou infekcí zvyšovat, protože zdrojem nákazy mohou být jedinci bez viditelných příznaků onemocnění (nosiči, kteří můžou být v kolektivu přítomni.
Stock Photos: Sakurra /Shutterstock.com
Vstupní branou infekce bakterií Neisseria meningitidis je sliznice nosohltanu.
Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy.
- V ČR je průměrná úmrtnost na tuto zákeřnou nemoc kolem 10 %, až 20 % přeživších pacientů má trvalé následky jako je amputace končetin, mentální retardace, nebo hluchota.
Jak poznat meningokokové onemocnění:
- Pokud nemoc propukne, prvních 4 až 8 hodin připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu.
- Během 12 – 15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku.
- Čím včasnější je lékařská pomoc a zahájení léčby antibiotiky, tím větší šance pacient má. Bohužel pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno.
Skrytí přenašeči
Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí cca 10 %, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %. Nosičství meningokoka bez projevu příznaků průměrně trvá 9,6 měsíců – po celou tuto dobu tedy jedinec potencionálně roznáší nákazu. Případ, kdy pacientka pravděpodobně doplatila na setkání s bezpříznakovým přenašečem, popisuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce:
„Devatenáctiletá studentka Michaela se u nás léčila v zimě. Po vánočních prázdninách se vracela do školy oslabená po prodělané chřipce. Po několika dnech ve školní lavici jí doma nebylo dobře – stav připomínal migrénu.
Za pár hodin už ji záchranka vezla v bezvědomí na naše pracoviště. Díky včasně nasazené léčbě její případ skončil dobře – učila se znovu chodit, mluvit i psát, ale dnes už žije běžný život.
Jiní takové štěstí často nemají,“ doplňuje primářka Roháčová.
Ve věkové skupině 15 – 19 let jsou nejčastější rizikové faktory předcházející propuknutí meningokokové infekce:
- Oslabení vlivem jiné nemoci
- Líbání s více partnery
- Pobyt ve školním prostředí
Prevencí je očkování
Jediným specifickým opatřením, které riziko nákazy bakterií meningokoka snižuje, je očkování – to je zejména doporučeno dětem od dvou měsíců do 4 let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let, zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech.
Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech – na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně.
„Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním.
Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence nebo třeba seniory,“ říká MUDr. Hana Roháčová. „Očkování je účinná forma prevence,“ dodává.
V současnosti již jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka – jedny pokrývají skupiny A, C, W a Y a další skupinu B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinace obou typů. O nejvhodnější vakcíně a očkovacím schématu je vhodné se poradit s praktickým lékařem. Pojišťovny na očkování přispívají až 2500 Kč .
Mohlo by vás také zajímat: 
Další článek
Zákeřný meningokok, poznejte včas jeho příznaky
Datum publikace: 13.01.2019
Meningokoková infekce je velmi rychlé a život ohrožující onemocnění. Zpočátku vypadá celkem nenápadně, jen připomíná běžnou virózu, ovšem v okamžiku, kdy dojde k jejímu plnému propuknutí, začne nemocného v rámci několika hodin přímo ohrožovat na životě. Jedinou účinnou ochranou a prevencí je očkování.
Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib).
Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce. Rozhodující je rychlost, se kterou se pacient dostane do odborné péče.
Nikdo by neměl podceňovat varovné signály vlastního těla a každý by měl znát základní příznaky tohoto zákeřného onemocnění. K rozvinutí vážného stavu stačí pouhých 24 až 48 hodin.
Příznaky meningitity
K hlavním příznakům meningitidy patří:
- horečka,
- nevolnost,
- vysoká citlivost na světlo,
- ztuhlost šíje a silné bolesti hlavy.
K typickým projevům septikémie patří:
- bolesti končetin – svalů a kloubů,
- třes,
- bledá nebo skvrnitá kůže a malé nachové body, případně vyrážka, které se rozvinou do větších červených nebo nachových lézí.
Ne vždy se symptomy projeví zcela jasně, proto lékaři doporučují při sebemenším podezření na závažnost stavu vyhledat odbornou pomoc, protože první hodiny jsou pro záchranu života rozhodující.
Tragické následky
Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.
Rizikové skupiny
Onemocnění se přenáší kapénkovou infekcí (při kašli, kýchání, líbání, sdílením nádobí, ale i myši od počítače, ručníku, hraček…) a může postihnout jakoukoli věkovou kategorii zdravé populace.
Mezi ohroženější skupiny patří malé děti mladší jeden rok, děti 1–4leté a dospívající mezi 15. a 19. rokem věku.
To je dáno tím, že se pohybují ve velkých kolektivech (mateřské školy, kroužky, diskotéky, restaurace, kina).
Přenašečem bývá zcela zdravý jedinec, který nemá žádné příznaky a cítí se zcela zdráv. V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.
Varovná čísla z roku 2016 a roku 2017
- V roce 2016 bylo zjištěno v České republice celkem 43 invazivních meningokokových onemocnění (nemocnost 0,4/100 000 obyv.).
- Ze 43 onemocnění 6 skončilo úmrtím – celková smrtnost v roce 2016 stoupla ve srovnání s předchozím rokem z 6,2 % na 13,9 % .
- Nejvíc onemocnění bylo ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 9) a 15–19 let (8 osob), ve věkové skupině 0–11 měsíců 6 dětí.
- Nejvíc zemřelo dětí ve skupině 0–11 měsíců (z 6 nemocných 3).
V roce 2017 podle předběžných dat od začátku roku k 14.
kalendářnímu týdnu onemocnělo celkem 21 osob, nejvíc ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 5) a 0–11 měsíců (4), zatím jsou hlášena 2 úmrtí. Za poměrně krátké období letošního roku jsou data dost vysoká, vlastně odpovídají polovičním hodnotám loňského roku.
Jak se chránit před onemocněním
Zdroj: Shutterstock
Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním. Jedinou skutečn účinnou prevencí je očkování.
Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním.
V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B.
- Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku.
- Autor:redakce
Jak poznáte zákeřného meningokoka
Nejprve fakta: v roce 2011 bylo v České republice zaznamenáno celkem 65 případů onemocnění. Osm pacientů zemřelo, v pěti případech šlo o malé děti do 4 let. Meningokok však může způsobit i trvalé poškození zdraví. Jedinou známou prevencí je přitom očkování.
Invazivní meningokokové onemocnění způsobuje bakterie Neisseria meningitidis, která se usidluje v nosohltanu zdravých lidí. Podle různých odhadů se její nosičství pohybuje mezi 1 a 15 procenty populace.
Zatím není známo, proč bakterie u někoho jen přebývá, a u jiného vyvolá onemocnění.
Ze statistik však vyplývá, že nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do pěti let věku a dospívající mládež od 15 do 20 let.
Jak nemoc rozpoznat?
Nemoc útočí i za plného zdraví a může být smrtelná v průběhu několika dnů od zpozorování prvních příznaků. Ve zhruba 10 % případů zanechává trvalé následky jako postižení svalů, podkožní tkáně a kůže, popřípadě až ztráty částí končetin a sluchu. Ojediněle se mohou objevit i neurologické následky, jako jsou obrna a epilepsie.
„Invazivní meningokokové onemocnění je velmi zrádné nejen tím, s jakou rychlostí útočí, ale také tím, že jeho příznaky jsou zejména v počátcích značně nespecifické a snadno zaměnitelné s příznaky běžné chřipky. Mezi standardní projevy patří horečky, zvracení, malátnost, bolest hlavy a ztuhlost šíje.
Přidává se světloplachost,“ vysvětluje primářka Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová a dodává: „Bolest svalů a kloubů, především pak dolních končetin či břicha, chlad v rukou nebo abnormální barva kůže (bledost či kropenatost) mohou předznamenávat nejzávažnější formu onemocnění – meningokokovou sepsi.
Jasným příznakem této nemoci je výsev červenofialových skvrn po těle, takzvané petechie.“
- horečky
- zvracení
- malátnost
- bolest hlavy
- ztuhlost šíje
- světloplachost
- bolest svalů a kloubů, především pak dolních končetin či břicha
- chlad v rukou
- abnormální barva kůže (bledost či kropenatost)
- výsev červenofialových skvrn po těle, tzv. petechie
Pomoci může očkování
Kontaktu s původcem nikdy nelze zcela zabránit, bakterie se přenáší vzduchem nebo kontaktem, stačí například líbání či pití ze stejné sklenice. Riziko nákazy stoupá ve větších kolektivech, jako jsou školy, kina, divadla, restaurace či veřejná doprava. Dalšími rizikovými faktory jsou stres, fyzická únava, hektický životní styl.
„Jedinou specifickou prevencí těchto onemocnění je vakcinace,“ říká primářka Hana Roháčová. Hlavní výhody konjugovaných vakcín spočívají v tom, že jsou vhodné již pro děti od dvou měsíců věku.
Meningokok zabíjí během pár hodin! Jak ho odhalit?
Foto: Andrey_Popov, Shutterstock.com
Malé děti a puberťáci. To jsou dvě věkové skupiny, u kterých je riziko propuknutí meningokokové infekce největší. Pak jde o minuty, protože může velmi rychle skončit smrtí nebo zanechat doživotní následky.
Meningokokové onemocnění je život ohrožující bakteriální infekce.
Projevuje se ve dvou formách: jako meningitida (zánět mozkových blan), která postihne ochranné membrány (blány) pokrývající mozek a míchu, nebo jako septikemie (sepse, otrava krve).
Za posledních 25 let u nás propuklo invazivní meningokokové onemocnění u 2 543 lidí a 263 z nich mu podlehlo. A to většinou velmi rychle, do 24 hodin od nákazy. A případů přibývá.
Onemocnění není příliš časté, ale je velmi zákeřné. Objevuje se samostatně nebo jako součást epidemie – většinou na středních školách, univerzitách či ve sportovních klubech.
Bacilonosičů je v populaci dostatek – deset až dvacet procent. Jejich obranyschopnost si s bakterií poradí a oni ji jen krátkodobě přenášejí – často si vytvoří protilátky a stávají se přirozeně imunní.
Nejvíc bacilonosičů je mezi adolescenty a mladými lidmi.
Z dat SZÚ vyplývá, že nejvíce nemocných je mezi dětmi od narození do čtyř let a mezi adolescenty ve věku 15 až 19 let. Děti nakazí nejčastěji bacilonosič z rodiny.
Mládež je ohrožena na hromadných akcích v uzavřených místnostech, například na diskotéce: mnoho lidí se oslabí tancem, konzumací alkoholu, kouřením a ponocováním a bakterie se mezi nimi snadno šíří, třeba kýchnutím.
S věkem dochází k přirozené imunizaci, a proto je výskyt invazivních meningokokových infekcí ve středním a vyšším věku nižší – ovšem riziko je tu stále.
„Příznaky infekce je komplikované rozpoznat včas, protože připomínají ‚obyčejnou‘ chřipku. Jde především o vyšší teplotu, únavu, bolesti kloubů a případně ztuhnutí šíje,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Hana Cabrnochová. K nevratnému poškození organismu však dochází už za několik hodin od prvních projevů!
Bakterie zvyšuje srážlivost krve, sraženiny ucpávají drobné cévy a tkáně a orgány se začnou nedokrvovat, až dojde k jejich odumření. Dochází i k podkožnímu krvácení – vytváří zvláštní vyrážku. Do krve se uvolňuje toxin, který působí negativně na srdce. Uvolňuje se i poté, co nasazená antibiotika bakterie usmrtí, takže selhávají další životně důležité orgány.
Foto: Syda Productions, Shutterstock.com
Meningokoková infekce může vypuknout například po noci protančené v uzavřeném klubu. Tam je snadné se nakazit a kvůli vyčerpání a oslabení imunity i onemocnět
Co tedy sledovat? „Pokud má pacient vysokou horečku a objeví se u něj vyrážka (petechie) – krvavé skvrnky na kůži, které po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc,“ upozorňuje Hana Cabrnochová.
Zvlášť ostražití buďte u malých dětí, puberťáků či mladých dospělých. „Objeví-li se slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle, nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned,“ doporučuje MUDr.
Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Pro ověření meningokokového onemocnění existuje test. Položte pacienta na rovnou podložku, tedy třeba na postel bez polštáře, a předkloňte mu hlavu tak, aby se brada dostala co nejblíž k hrudníku. Jestliže ho tento pohyb bolí a současně ohne nohy v kolenou, okamžitě volejte pomoc!
Zásadní je dostat nemocného co nejdřív do nemocnice. Máte-li podezření, nikam ho sami nevozte a volejte záchranku! Léčba spočívá v podávání antibiotik a zajištění základních životních funkcí.
Infekce se často projevuje selháváním srdce, plic, ledvin a dalšími zásadními problémy a hrozí bezprostředně smrt. Téměř každý pátý člověk, který nákazu přežije, trpí trvalými následky ve formě hluchoty, slepoty, poškození mozku či epilepsie.
Při záchraně života je často nutné amputovat prsty či celé končetiny.
Prevencí je očkování především nejohroženějších skupin. „Česká vakcinologická společnost doporučuje proti meningokokovi očkovat kojence ve věku od 2 do 11 měsíců a děti od 1 do 4 let,“ říká Hana Cabrnochová.
Očkovat lze samostatnou vakcínou proti nejčastějšímu typu B, nebo čtyřvalentní vakcínou proti zbylým typům (A, C, Y, W-135). Snižují riziko vzniku nemoci a současně i pravděpodobnost kolonizace horních dýchacích cest meningokoky, tedy nosičství.
Očkování je nepovinné a většina pojišťoven na něj přispívá ze svých preventivních programů.
- Jiné názvy – Meningokoková infekce, meningokoková onemocnění
- Popis – Invazivní meningokoková onemocnění způsobuje bakterie Neisseria meningitidis. Nákaza se projevuje buď zápalem mozkových blan (meningitida), nebo otravou krve (sepse, septikemie).
- Příznaky – Velice rychlý nástup jako chřipka, celková silná nevůle, může být teplota, zvracení, bolest hlavy, světloplachost, zmatenost, rozvíjení šoku. Typická je vyrážka (petechie) a potíže s předklonem hlavy.
- Inkubační doba – Přibližně 1 až 8 dní.
- Léčba – Antibiotika, zajištění základních životních funkcí a cílená léčba těžkých komplikací (např. selhávání orgánů, šok, amputace).
- Smrtnost – Podle SZÚ byla smrtnost v roce 2019 6,1 %.
- Prevence – Očkování
Jste příznivci očkování, nebo proti němu máte výhrady?
Zánět mozkových blan, meningitida, meningokok
Meningokokové infekce způsobují hnisavé savé meningitidy nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok), během hodin dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu.
Poskytujeme očkování proti pěti druhům meningokokových nákaz. Informace o možnosti objednání na různé varianty očkování naleznete na těchto stránkách: Meningokokové infekce (A, C, W135, Y), Meningokokové infekce (B).
- Popis
- Zdroj nákazy
- Příznaky
- Ochrana a prevence
Popis
Meningokokové infekce jsou závažná bakteriální onemocnění způsobující zánět mozkových blan (hnisavé meningitidy) nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok). Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh, kdy v krátké době, během pouhých několika hodin, dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu. (↑)
Zdroj nákazy
Zdrojem meningokokové nákazy je infikovaný člověk, původcem onemocnění je bakterie Neisseria meningitidis.
Až 10 % české populace jsou bezpříznakoví nosiči – bakterie je přítomna v nosohltanu, ale nezpůsobuje hostiteli žádné obtíže. K nákaze dochází vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo nosičem.
Bakterie se přenáší kapénkovou infekcí, to znamená vzduchem (mluvení, kašlání, kýchání), nebo předměty, které jsou potřísněné sekrety dýchacích cest. (↑)
Příznaky zánětu mozkových blan
Meningokoková infekce začíná náhle vysokou horečkou, silnými bolestmi hlavy a kloubů. Po těchto příznacích může následovat náhlý nástup ospalosti, zmatenosti, ztuhnutí šíje, zastřené vědomí a typické krvácení do kůže, po němž následuje odumírání tkání. Komplikace meningokokového onemocnění mohou zahrnovat ztrátu sluchu, slepotu, epilepsii a trvalé poškození mozku.
V nejhorších případech vede toto onemocnění k úmrtí. Interval mezi začátkem onemocnění a úmrtím u invazivních meningokokových onemocnění je velmi krátký, v průměru 24 hodin. Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, nicméně úmrtnost hlášených případů poměrně vysoká. Nejohroženějšími věkovými skupinami jsou děti do 5 let a mladí lidé ve věku 15-25 let.
(↑)
Ochrana a prevence
Existuje 13 typů bakterie Neisseria meningitidis, proti 5 nejrozšířenějším typům byly vyvinuty účinné vakcíny (A, B, C, W135, Y). Celosvětově se výskyt jednotlivých typů liší podle regionu, u nás je nejrozšířenější typ B, následuje C.
Mimo dětí a mladých lidí má očkování proti meningokokovým onemocněním velký význam také pro osoby cestující do oblastí s výskytem meningokokových infekcí.
Mezi preventivní opatření patří očkování a eliminace rizikových faktorů (nezdravý životní styl, stres, kouření, velká kumulace osob v uzavřených prostorech).
Pokud je při cestě do zahraničí vyžadováno očkování proti meningokokové meningitidě (např. Saudská Arábie v době náboženské poutě) nebo jde o požadavek přijímající organizace pro studenty případně zaměstnance, jedná se ve většině případů o čtyřvalentní vakcínu proti seroskupinám A,C,Y,W-135.
Obě u nás dostupné vakcíny Menveo i Nimenrix jsou v tomto ohledu (odborně i administrativně) rovnocenné a lze je před výjezdem do zahraničí pro tento typ ochrany použít.
Pro kompletní ochranu doporučujeme následně i vakcinaci proti typu B, která se realizuje samostatně, a to i v případech, kdy není vyžadována povinně. (↑)
Fakta o meningitidě
Meningokokální onemocnění je nakažlivá a potenciálně životu nebezpečná infekce, která se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan nebo infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce.
Toto onemocnění, způsobené bakterií Neisseria meningitidis, nepřežije jeden ze sedmi nakažených. Až 92 procent nakažených je hospitalizováno, přičemž většina pacientů stráví v nemocnici šest dní.
I když pacient dostane tu nejlepší péči, může zákeřnému onemocnění podlehnout během 24 až 48 hodin od projevení symptomů.
Z těch, kteří přežijí, zhruba každý pátý trpí doživotními vedlejšími účinky, jako jsou amputace končetin, záchvaty, paralýza, ztráta sluchu nebo poruchy učení. Ve většině případů vyžadují devastující vedlejší účinky nemoci nákladnou léčbu a trvalou asistenci.
Četnost nakažení meningokokálními onemocněními se v USA cyklicky pohybuje od 1 000 do 3 000 případů ročně.
Jaké jsou příznaky onemocnění?
Meningokokální onemocnění jsou obávaná kvůli tomu, jak složité je počáteční symptomy rozpoznat. Horečkou, bolestmi hlavy a nevolností se podobají obyčejné chřipce. Symptomy běžně spojované s bakteriální meningitidou a septikémií se často v prvních hodinách onemocnění vůbec neprojeví. Ty přitom mohou být pro záchranu života zásadní.
| Meningitida příznaky | Septikémie příznaky |
| Horečka | Horečka |
| Nevolnost | Nevolnost |
| Časté bolesti hlavy | Bolesti končetin (svalů nebo kloubů) |
| Ztuhlost krku | Chladné ruce a nohy |
| Citlivost na světlo | Třes |
| Ospalost | Bledá nebo skvrnitá kůže |
| Zmatenost | Zrychlený dech nebo dušnost |
| Vyrážka (nevyskytuje se ve všech případech) | Malé ploché nebo vystouplé jemné vyrážky nebo nachové body, které se rozvinou do větších červených nebo nachových lézí |
| Záchvaty | Silná ospalost Zmatenost |
Jak se člověk nakazí?
Až jeden z deseti lidí může nosit bakterii způsobující onemocnění v nose nebo v krku bez projevení příznaků. Bakterii může takto přenášet po pět až šest měsíců.
Nemoc se sice rozvine u méně než jednoho procenta lidí, ale potenciálně se může kdokoli stát jejím přenašečem. Bakterie se může snadno šířit skrze kašlání, kýchání nebo přímý kontakt s jejím přenašečem.
Přímý kontakt s přenašečem zvyšuje riziko přenosu bakterie až osmisetnásobně.
Většina případů meningokokálního onemocnění se bez varování projeví u lidí, kteří předtím byli naprosto zdraví. Přenos onemocnění je často spojován se změnami životního stylu, které nakaženého vystavily novým/nezvyklým situacím a blízkému kontaktu s novými lidmi po delší časové období.
Změny životního stylu, které mohou zvyšovat šance nakažení zahrují například:
- Chození do klubů
- Cestování
- Vstup do armády / na vojnu
- Započetí studia na střední škole
- Kouření
- Líbání
Jak onemocnění předejít?
Lidem, kteří byli vystaveni kontaktu s někým, kdo je nakažen meningokokálním onemocněním jsou po krátkou dobu ordinována antibiotika, která pomohou předejít rozvinutí nemoci. Tento přístup ovšem nepomáhá předejít budoucím infekcím.
Nejefektivnějším způsobem, jak meningokokálnímu onemocnění předejít, je očkování, které poskytuje širokou ochranu ohrožené populaci.
Pravidelné očkování proti dvěma hlavním příčinám onemocnění meningitidou a septikémií – Haemophilus influenze typu B (Hib) a Streptococcus pneumoniae (pneumokok) – vykázaly 99 % účinnost v redukci výskytu nemoci a počtu způsobených úmrtí.
Meningokokální onemocnění je třetí a závěrečná hlavní forma bakteriální meningitidy, proti které by se mělo bojovat očkováním.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Nejčastěji se onemocnění objevuje mezi nemluvňaty a batolaty. Silně ohroženi jsou ale i adolescenti, kteří procházejí velkými změnami životního stylu.
Meningokokální onemocnění se nejčastěji rozvine u nemluvňat mladších devíti měsíců, která tak představují skupinu s největší potřebou preventivní ochrany.
Adolescenti a čerstvě dospělí zase vykazují nebývale vysoké procento úmrtí nakažených. Studie provedené v USA ukazují, že téměř čtvrtina případů onemocnění mezi lidmi ve věku 15 až 24 let končí fatálně.
Přesto jsou každoročně miliony mladých američanů vystaveny riziku tím, že nepodstoupí očkování.
Rozdíly mezi různými druhy meningokokálních onemocnění
Drtivá většina meningokokálních onemocnění je způsobena pěti skupinami bakterií, z nich čtyřem (A, C, Y a W-135) lze předejít očkováním. Tyto čtyři skupiny jsou přitom v USA příčinou až poloviny případů infekce a úmrtí způsobených meningokokálními onemocněními.
Skupina zodpovědná za většinu infekcí se rok od roku mění. V raných 90. letech zapříčinila skupina Y pouze 9 procent onemocnění. V roce 2006 se přitom na počtu nemocných v USA podílela 39 procenty. Podobně skupina A, která se dnes objevuje spíše vzácně, byla v devadesátých letech zodpovědná za většinu onemocnění.
V moderním globalizovaném světě mohou k šíření meningitidy přispět také všichni, kteří cestují. Mohou dokonce zanést některé skupiny onemocnění do zemí, kde se dříve nevyskytovaly. Skupina W-135 se stále více rozšiřuje v severní Americe a Evropě, kam ji zanáší převážně turisté z postižených oblastí.
Meningokok zabijí rychle, i přes dostupná antibiotika. Účinnou prevencí je očkování
Malý červený flíček na čele, který vypadal jako možný začátek planých neštovic, a k tomu horečka, takto nenápadně začala bakteriální meningitida u sedmiměsíční Pavlíky. „Bylo to ráno, když nás z pohotovosti poslali domů s tím, že malé nejspíš začínají neštovice.
Během dne ale zvracela, objevila se jí modrá rýha na čele, a tak jsme večer jeli na pohotovost znovu,“ vypraví Veronika Kirvejová, matka dnes dvouleté holčičky. Následující vývoj událostí byl velmi rychlý, za pár hodin dítěti začaly selhávat plíce i ledviny.
Infekce postupovala a bylo nutné provést amputaci pravé nohy nad kolenem. V nemocnici nakonec holčička strávila několik měsíců. Nemoc zasáhla a poškodila i její mozek. „Dnes Pavlínka vidí jen asi na 40 centimetrů, rozpozná světlo od tmy, ale nevíme, jak vlastně vidí.
Mentálně je ve dvou letech na úrovni půlročního dítěte,“ popisuje mladá žena, která do okamžiku, kdy bakteriální meningitida zasáhla do života rodiny, o meningokoku nic nevěděla.
Nachlazení nebo meningokoková infekce?
Bakteriální meningitidu nejčastěji způsobují meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy, nebo jako septikémie, krevní infekce.
V obou případech ale infekce postupuje velmi rychle, kdy zasáhne člověka mnohdy v plném zdraví, který po pár hodinách doslova bojuje o život. Tato zákeřná infekce ovšem nemá v počáteční fázi žádné „typické“ příznaky, a tak se prakticky nedá rozlišit od jiných mnohem méně závažnějších.
„Jen génius dokáže mezi desítkami dětí, které ošetří během jednoho dne na pohotovosti poznat to, které má meningokoka. Klinický obraz je jednoznačný až v okamžiku, kdy je infekce rozvinutá,“ upozorňuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
„V okamžiku, kdy se objeví krvácivé projevy na kůži a typické skvrny, každý lékař, ale než k tomuto dojde, běží pro pacienta kritický čas,“ doplňuje.
První projevy meningokokové infekce jsou zaměnitelné s běžným „nachlazením“, objevuje se horečka či nevolnost. Brzy se přidávají další příznaky, které už mohou signalizovat vážnější problém, a to citlivost na světlo, ztuhlost šíje a silné příznaky.
K typickým projevům septikémie, kdy infekce zasáhla krev, pak patří bolesti končetin, tedy svalů a kloubů, třes, bledá nebo skvrnitá kůže a malé nachové body, případně vyrážka, které se rozvinou do větších červených nebo nachových lézí.
„Meningokokové infekce umíme léčit a máme k dispozici účinná antibiotika, ale jakmile se infekce rozvine, tak i když děláme, co můžeme, nezabráníme nástupu kaskád dalších dějů,“ vysvětluje primářka Roháčová s tím, že naprosto rozhodující je, jak rychle se pacient dostane do odborné péče.
„Už při podezření na infekci, je povinností zdravotníků zasáhnout a podat antibiotika ještě před tím, než je pacient hospitalizován,“ dodává.
I když se meningokoková infekce nemusí „typicky“ projevit, je zcela na místě na ni myslet. I proto je motem letošního Světového dne meningitid, který připadá na 24. dubna, „důvěřuj svému instinktu“.
„Nečekejte, až meningitida ohrozí někoho, na kom vám záleží.
Naučte se se rozeznat varovné příznaky a důvěřujte svému instinktu,“ upozorňují webové stránky světového dne s tím, že k těmto příznakům patří horečka, vyrážka, zvracení, bolesti hlavy, citlivost na světlo a ztuhlost šíje.
Meningokok se šíří kapénkovou infekcí. Část obyvatel je přitom bezpříznakovými nosiči meningokoků, sami tedy neonemocní, avšak mohou nakazit své okolí.
Nejvíce ohrožení jsou malé děti a mladí dospělí
V roce 2016 bylo zjištěno v České republice v programu surveillance celkem 43 invazivních meningokokových onemocnění (nemocnost 0,4/100 000 obyv.). Ze 43 onemocnění 6 skončilo úmrtím – celková smrtnost v roce 2016 stoupla ve srovnání s předchozím rokem z 6,2 % na 13,9 %.
„Je třeba si uvědomit, že meningokokové infekce patří k onemocněním, kterých jsme se nezabavili.
Přestože počet případů tohoto onemocnění není vysoký, v posledních letech se obvykle objeví zhruba u 50 pacientů, stále bohužel dochází k úmrtí,“ konstatuje profesor Roman Prymula, předseda Vakcinologické společnosti ČLS JEP a současně náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči.
Nejvíc onemocnění bylo v roce 2016 ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 9) a 15–19 let (8 osob), ve věkové skupině 0–11 měsíců 6 dětí. Nejvíc zemřelo dětí ve skupině 0–11 měsíců (z 6 nemocných 3). V roce 2017 podle předběžných dat surveillance od začátku roku k 14.
kalendářnímu týdnu onemocnělo celkem 21 osob, nejvíc ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 5) a 0–11 měsíců (4), zatím jsou hlášena 2 úmrtí.
„Za poměrně krátké období letošního roku jsou data dost vysoká, vlastně odpovídají polovičním hodnotám loňského roku,“ popisuje Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu s tím, že je nutné počkat na další vývoj, který SZÚ monitoruje.
Infekce může postihnout kohokoliv, ale nejohroženější jsou zejména dvě skupiny obyvatel, a to mladé děti ve věku do pěti let a pak dospívající i mladí dospělí.
Důvodem je to, že se často pohybují ve velkých kolektivech, ať už to jsou mateřské školy, volnočasové aktivity nebo internáty, koleje, diskotéky či různé hudební festivaly. K infekci může dojít také při cestě do zahraničí nebo může být importována.
Podle údajů SZÚ se tak v loňském roce stalo ve dvou případech, v jednom byla infekce dovezena z Polska, v druhém z Maďarska.
Objeví se v očkovacím kalendáři?
Meningokové infekce patří k preventabilním onemocněním, kterým je možné zabránit pomocí očkování. „Občas se v novinách objeví, že nějaké dítě zemřelo kvůli meningokoku, ale dál se to většiny lidí netýká. Jako zdravotníci jsme ale konfrontováni s tím, že pacienti, o které se staráme, na tuto infekci umírají.
I proto jsme všichni na klinice očkování a očkováni jsou také členové mojí rodiny,“ popisuje primářka Roháčová. K dispozici jsou očkovací látky proti všem nejčastějším sérotypům. Většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním.
„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou.
To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ dodává profesor Prymula. Ochranu proti nejčastějším sérotypům pak poskytuje kombinace dvou vakcín.
Podle doporučení Vakcinologické společnosti ČLS JEP je očkování vhodné zejména pro děti ve věku do dvou let, děti mezi 13 až 15 lety, adolescenty a mladé dospělé, zejména před vstupem na vysokou školu, zařízení internátního typu a s ohledem na zvážení individuálního rizika (účast na hudebních festivalech, hromadných akcích, pobyt ve velkých kolektivech). Očkování je na místě také u cestovatelů a u těch, kteří jsou v profesionálním riziku nákazy. Ke zdravotním indikacím k očkování patří také porušená nebo zaniklá funkce sleziny, porucha komplementu, imunodeficity, již prodělaná bakteriální meningitida a septikémie či blížící se zahájení biologické léčby. Obdobné je také doporučení amerického Centers for Disease Control and Prevention s tím, že by očkování měli být také armádní rekruti, HIV pozitivní osoby či studenti, kteří nastupují na střední či vysokou školu a budu bydlet na internátech a kolejích. Právě nově se formující kolektivy jsou v tomto ohledu největším rizikem. „Je otázkou, zda se v budoucnu očkování proti meningokokům neobjeví v očkovacím kalendáři. Nyní jednáme se zdravotními pojišťovnami také o této možnosti a podali jsme pozměňovací návrh, který by měl umožnit hradit ze zdravotního pojištění toto očkování imunosupresovaným jedincům,“ shrnul profesor Prymula.
Ludmila Hamplová