Často se dnes hovoří o tom, že se děti málo hýbou. Mění se celkově životní styl lidí, vzkvétají technologie a tak lidé méně fyzicky pracují, více se věnují elektronické a jiné zábavě, víc jezdí auty. A s tím, jak se mění život dospěláků, mění se samozřejmě i denní program dětí. O tomto vývoji již bylo popsáno mnoho stránek a ať už ho hodnotíme kladně nebo záporně, nic s ním nenaděláme. Nezbývá, než to přijmout a aktivně dělat vše proto, aby naše děti stále měli a sami vyhledávaly příležitost k pohybu a hýbaly se rády.
Odborníci došli k názoru, že dítě mladšího školního věku by se mělo hýbat 5 hodin denně. Někomu se toto číslo může zdát být přehnané, ale představte si program letního dětského tábora: 5 hodin pohybu uplyne během dne jako nic.
Realita denního života je jiná, i tak by se rodiče měli celoročně snažit dopřát dětem alespoň hodinu aktivního pohybu každý den. Některým se to daří , někdo ale bojuje s dětskou nechutí se do aktivit zapojit.
Jak dosáhnout, aby se dítěti pohyb dostal „pod kůži“ jako každodenní potřeba?
1. Jděte dětem příkladem
Ukažte jim, že sportování je nedílnou součástí života, stejně jako jídlo a spaní.
Pokud dítě od malička uvidí, že vzít po práci běžecké boty nebo vytáhnout kolo je normální, tak stejně tak přirozeně každý den absolvuje trénink a nebude smlouvat, zda „je to dneska povinné“.
A teprve následně pochopí i obrovský bonus v podobě lepšího zdravotního stavu, kondice, formování postavy, poznání nových kamarádů a příjemných posportovních endorfinů.
Buďte aktivní i v rámci celé rodiny a vymýšlejte činnosti, při kterých budete moct sportovat všichni pohromadě. Zdá se to nejdřív jako heroický výkon, ale jde to a děti to ocení J : vezměte děti na kola a běžte s nimi, jděte do bazénu, jeďte na lyže, vyrazte do lesa a protáhněte se na mechu, házejte šišky do stromů, skákejte přes potok, vybíhejte příkopy, lezte na stromy, na skalky.
2. Umožněte jim vyzkoušet různé sporty
Teprve časem se vytříbí, zda ho bude bavit spíš kolektivní nebo individuální sport, balet nebo rugby. Malé dítě spíš než typ sportu ovlivní množství kamarádů a sympatie s trenérem.
A vzdělaný trenér se stejně z velké části věnuje všeobecnému rozvoji, než specializovanému tréninku, který by měl přijít až později, a tak je u 6ti letého dítěte celkem jedno, zda se „hýbání“ jmenuje atletika, sportovky anebo fotbal.
3. Motivujte, nekritizujte
Pozitivně dítě motivujte, nekritizujte ho, v žádném případě ho nezesměšňujte ani neponižujte. Snažte se vyvarovat srovnávání, ať už s vámi samotnými, tak s ostatními dětmi. Nezapomeňte, že dětský vývoj je velmi individuální a každý dozrává jinak rychle.
Každý měsíc věku hraje u dítěte mladšího školního věku roli a negativní kritika dítěti ubližuje. Zhodnoťte přístup k tréninku a snahu, ale nehodnoťte výkon jako takový. Cílem je ukázat dítěti, že pohyb je příjemný a žádoucí a prvotní vztah se formuje právě v dětském věku.
Jen v případě, že dítě celou svou bytostí přijme sportovní dřinu za svou, tak od něj můžete v budoucnu očekávat kvalitní výkony. V současné době vzrostlo množství sportovních soutěží závodního charakteru pro malé děti.
Zatímco před 30 lety hráli kluci první fotbalové turnaje až na základní škole, jako žáci, dnes není výjimkou turnaj fotbalové přípravky, tedy předškoláků, dětí, které nevědí, co je za den, které nedokážou chápat všechny aspekty závodu/turnaje/ zápasu jako takového. Zbytečně to vyvolává emoce, zejména u tatínků.
Doporučuji děti nechat dozrát a všeobecně je rozvíjet, než je postavíme na startovní čáru, kde už pracují emoce na plné obrátky. Samozřejmě i zde vidíme velké individuální rozdíly.
4. Domluvte se ním na pravidlech
Vizualizujte mu tréninky v kalendáři, aby vědělo, co ho kdy čeká, mluvte s ním o efektu sportování adekvátně k jeho věku (př. když budeš mít silnější nožičky, vyjdeš až nahoru na rozhlednu a koupíš si tam zmrzlinu, když budeš chodit na plavání, pojedeme do aqaparku a budeš tam moc řádit na všech atrakcích, budeš moct jít ke kamarádovi do zahradního bazénu, atd…).
5. Pořiďte dítěti kvalitní výbavou
Jestli chcete, aby dítě jezdilo na kole, nekupujte mu kolo, které bude vážit stejně jako on, v hypermarketu. Akorát mu cyklistiku znechutíte hned v počátku. A podobné je to u dalších sportů. Nezáleží na barevném ladění outfitu, ale na jeho kvalitě.
Raději se poraďte s odborníkem cyklistické v prodejně, aby potom věci sloužily k radosti a ne zlosti. Aby botky neklouzaly, aby se brýle nemlžily, aby se helma dala nastavit přesně na míru, aby oblečení nepřekáželo. Někdy i tyto detaily udělají mnoho.
6. Nenaplňujte skrz svoje dítko své ambice
Střežte se toho, abyste z dítěte neudělali robota na plnění vlastních nenaplněných ambicí. Častý problém ambiciózních rodičů. Diskutujte s dítětem o výběru sportu, o tom, co ho baví, těší, ptejte se ho na jeho pocity a prožívání a přemýšlejte o tom.
Pokud tápete a máte na výběr několik sportovních oddílů, vyhledejte eventuálně odborníka, který dítě otestuje a vysvětlí vám, na jaký druh sportu má dítě největší předpoklady. Bohužel, bohudík je celkem snadné dítěti vnutit vlastní názor a usměrňovat jeho cestu.
To nám ale nepřísluší.
Naším úkolem je ukázat mu určitý způsob života a životní styl a pak doufat, že se ten jeho bude třeba jednou podobat našemu, ale i kdyby ne…Vnucená verze, kterou dítě stejně nevezme v hloubi duši za svou, nebude nikdy dokonale fungovat a patrně se při první příležitosti odkloní a vzdálí se nám ještě víc.
Autor: Madla F.
Foto: archiv Author
Jak motivovat a vést děti ke sportu, aby naplno projevily svůj talent?
„Tak jsme dnes zase prohráli“, prohlásí ještě ve dveřích a jde si zalézt do svého pokoje. Tak rádi byste mu pomohli, tak rádi byste to s ním alespoň rozebrali. Je to ale vůbec ke prospěchu věci? Máte ho chválit, i když se mu nedařilo?
V dnešní době moderních technologií, sociálních sítí a dalších lákadel, které zapříčiňují, že život neprožíváme, ale spíše jen tak pohodlně žijeme, je úžasné vidět dítě, které miluje a jakýmkoliv způsobem provozuje sport.
Sport má v prvé řadě pozitivní vliv na jeho zdraví, ale učí ho tolik dalších věcí. Jak vycházet a komunikovat s ostatními lidmi, že je důležité respektovat pravidla, často ho nutí překonávat sám sebe a umožňuje vytvořit si pevná přátelství na celý život.
- Jak být trenérovi parťákem a podpořit tak dopad tréninku?
- Jak s dítětem pracovat, aby neztratilo lásku ke sportu ani v pubertě, kdy se dostává do jeho mysli spousta jiných zájmů
- Jak mu pomoci snadněji přijmout porážku a brát ji jako něco, co ho posune dál?
- Jak z něj vychovat sebevědomou osobnost, která dokáže přijmout zodpovědnost?
Kladli jsme si spoustu otázek točících se kolem motivace a sportu, a tak jsme se rozhodli oslovit jednoho z nejuznávanějších odborníků na toto téma v České republice – PhDr. Mariana Jelínka, Ph.D. Zkušeného trenéra, osobního kouče vrcholových sportovců a sportovního psychologa, který má s touto problematikou dlouholetou praxi.
Pan Jelínek souhlasil se spoluprací, a tak vznikl online vzdělávací kurz na téma motivace dětí ve sportu. Kurz je vhodný nejen pro rodiče, kteří by jednou ze svých dětí chtěli mít profesionálního sportovce, ale také pro rodiče, kteří chtějí, aby si jejich dítě sport naplno užívalo a bylo v něm úspěšné na jakékoliv úrovni.
Víte, jak přimět dítě ke sportu?
„Mami, můžu jít hrát hry na počítač?“ Už jste také zoufalí a nevíte si rady, jak přimět své dítě ke sportovní činnosti místo neustálého vysedávání u počítače? Prosby, zákazy, příkazy, nic zkrátka nefunguje? Sami víte, jak je pro dítě fyzická aktivita důležitá, ale jak k ní správně motivovat svého potomka? Přestaňte se trápit! Zkuste naše jednoduché tipy a uvidíte, že si vaše ratolest pohyb zamiluje.
Rodič = můj vzor
Pamatujte, dítě se ve vás vidí. Jděte mu tedy tím správným příkladem. Nižší věk dítěte pak zjednodušuje cestu k úspěchu, vždyť sami víte, že už od narození se děti učí nápodobou. Na co ještě čekáte? Začít můžete například krátkými procházkami, během kterých uděláte několik přestávek na zábavné míčové hry. Zkrátka ukažte, že pohyb není za trest, ale že to může být i zábava.
Motivace a správná odměna
Povedla se vašemu dítku písemka ve škole? Vyhrálo vědomostní soutěž? Pravděpodobně jste v této situaci zvyklí obdarovávat dítě sladkostmi nebo hračkami. Co takhle ale vyzkoušet něco nového a vzít jej za odměnu na výlet, na jehož konci bude čekat překvapení v podobě plavečáku, muzea hraček, zámku, zoo a podobně? Věřte, že si takovou odměnu užijete i vy.
Sportovní utkání = cesta k úspěchu?
Je vaše dítě televizním fanouškem fotbalu, hokeje, gymnastiky, baletu nebo jiného sportu? Zkuste mu dopřát atmosféru na živo! Uvidíte, jak bude nadšené. Ve většině případech se pak stává, že se dítě o daný druh sportu začne aktivně zajímat.
Chvalte, chvalte a ještě jednou chvalte!
Začátky bývají někdy trnité, a to nejen ve sportu. Nikdy na dítě nekřičte, naopak se mu pokuste vše vysvětlit s klidem. Promluvte si s ním o tom, jak je fyzická aktivita důležitá pro jeho zdraví. Važte slova tak, aby si dítě ke sportu nevybudovalo odpor. Pamatujte, každé dítě se brání, je-li k něčemu nucené.
Nechejte výběr na dítěti!
Nikdy se nesnažte svému dítěti vnutit sportovní aktivitu, která baví vás. Výběr nechte čistě na něm! Možná to bude znít jako vcelku banální rada, ale věřte, že opak je pravdou.
Velmi často se stává, že rodič svému dítěti vybírá takový sport, který si myslí, že by jej měl bavit, případně takový sport, který zrovna frčí.
Pokud však dítě bude dělat sport jen kvůli tomu, že to baví tatínka nebo maminku, časem si k němu vybuduje odpor a nevydrží u něj.
Náš tip: pokud si dítě zvolí například plavání, dohodněte se, že u něj zkusí zůstat například půl roku. Je to z toho důvodu, abyste se vyvarovali střídání aktivit po měsíci nebo častěji. Jednoduše společně zkoušejte najít takovou aktivitu, která bude sedět přesně právě vašemu dítěti.
Jak motivovat děti ke sportu? Rodiče, je to na Vás
„Systematický výběr sportu včetně volby vhodného klubu přichází dnes na řadu okolo 5-6 let. Do té doby hraje nejdůležitější roli v procesu seznamování dítěte se sportem sám rodič,“ říká odborník na sportovní diagnostiku Martin Jahoda ze společnosti SportAnalytik, která se zabývá individuálním výběrem sportů pro děti.
„Rodiče mohou využít různých způsobů, jak dítěti pohyb přiblížit a spojit ho s pozitivními emocemi a zážitky. Na základě našich zkušeností se stovkami českých dětí lze říci, že dobré pohybové základy mají děti, které rodiče rozvíjeli v jedné ze tří níže uvedených oblastí,“ doplňuje Jahoda.
Motivace vlastním příkladem
Děti mají jak známo tendenci napodobovat. Vidí-li svojí maminku pravidelně běhat nebo posilovat před televizí, chodí-li sledovat tatínkovy fotbalové zápasy, získávají přirozeně představu, že sport je něco automatického, co je běžnou součástí života.
Ne nadarmo byli rodiče mnoha současných hvězd buď aktivními profesionálními sportovci nebo velmi zapálenými rekreační sportovci. Zároveň děti touto cestou pochopí, že sport přináší nejen radostná vítězství, ale občas i porážky.
Motivace sportovním prostředím
Děti jsou velmi vnímavé a citlivé na podněty, kterým jsou vystaveny. Pokud se pravidelně pohybují ve sportovním prostředí, nastavuje to jejich celoživotní vztah ke sportu.
„Mnoho dětí, které rodiče od útlého dětství vodili na kurty, se potom tenisu věnovalo profesionálně“, říká bývalý trenér juniorské tenisové reprezentace Jan Taussig.
„Příkladů je celá řada, Ivan Lendl, Petr Korda, Helena a Cyril Sukovi a tak bych mohl pokračovat“.
Sportovnímu zápalu může pomoci také střídmé sledování sportovních akcí v televizi.
Tak si děti oblíbí určitou sportovní hvězdu a napodobování tohoto idolu vede k jejich přirozenému sportovnímu rozvoji v daném sportu.
Úspěchy našich sportovců jsou nejlepší pozvánkou do školiček a přípravek úspěšných sportovních odvětví. Příkladem může být zvýšený zájem dětí o biatlon, patřící dříve spíše k okrajovým sportům.
Společný pohyb v rámci celé rodiny
V této oblasti je aktivní role rodičů největší. Jakmile se vyskytne vhodná příležitost je dobré s dětmi začít rozvíjet základní pohybové návyky jako je běhání, skákání, házení nebo chytání. „Důležité je organizovat vše hravou formou, být kreativní při vymýšlení her, dát dítěti pocit vítězství a příliš netlačit, pokud o aktivitu nejeví zájem,“ říká Martin Jahoda ze SportAnalytiku.
Postupně je dobré s rostoucím věkem začít přidávat takzvané „rodinné sporty“. To jsou disciplíny, které může společně provozovat celá rodina a trávit tak pohromadě volný čas. Jedná se především o jízdu na kole, plavání, lyžování a bruslení.
Zhruba od 5 let věku dítěte má smysl přemýšlet o organizované formě sportu. Důležité je ovšem vybrat ten pravý, který bude dítě bavit a zároveň bude v souladu s jeho přirozeným sportovním talentem. Tady rodičům pomůže projekt SportAnalytik, který formou hravého testování fyzických předpokladů odhalí individuální sportovní talent každého dítěte.
Děti absolvují 8 disciplín sestavených tak, že každá z nich testuje jednu klíčovou fyzickou schopnost (např. rychlost, ohebnost, vytrvalost, sílu apod.). Na základě porovnání výsledků každého dítěte s tisíci vrstevníků lze identifikovat silné stránky každého malého sportovce a doporučit mu vhodné sporty včetně kontaktů na kluby z jeho okolí.
„Většina rodičů chce vést své dítě ke sportu, ale mnohdy si do rozhodování příliš promítají svá přání a vlastní sportovní zkušenosti místo, aby vyzkoušeli zábavné testování, který nezávisle odhalí nejvhodnější sporty pro jejich dítě,“ říká Martin Jahoda ze SportAnalytiku.
Diskuze Jak motivovat líné a bojácné dítě ke sportu
Mate nejake zkusennosti? diky.
motivace jak pozitivni, tak negativni.
Proc umirnene sportovat? Kolektiv vrstevniku, zdravi prospesne apod(me by
nenapadlo, ze se me tu nekdo bude ptat proc)
Příspěvek upraven
09.10.16 v 12:44
Velikost písma:
Tak to mě taky zajímá. Já tedy nemám líné dítě, ale bojácné
Sportovat s ním. A nenutit do něčeho, čeho se opravdu bojí. Musí
nutně sportovat? Tak mě napadá petang, kuželky, geocashing.
@tasa
A vy jako rodiče sportujete? Nebo do sportu cpete jen dítě?
@tasa Má rad zní:
příjmout a milovat své dítě takové jaké je.
Pak se uleví oběma stranám…
@Petulka1234
píše:
Pak se uleví oběma stranám…
O jaké sporty ti konkrétně jde? Jak staré je dítě. Já bych do ničeho
nenutila, ale je důležité sportovat s dítkem od malička společně.
U jízdy na kole, ze začátku v cyklosedačce, potom na tažné tyči a
dítě potom se samozřejmostí přejde na kolo. Stejně plavání,
navštěvovat společně pravidelně bazén, ne hned ho tlačit do závodního
plavání.
Nebo lyže, pokud nechce lyžovat, tak může sáňkovat a lyže
může zkusit později.
@Adelka951 tu
samozřejmost bych vynechala. My jsme jezdili na kole – v sedačce, na
koloodrážedle, ale jak měla přejít na svoje kolo (tyč neuznávám), tak se
prtostě bojí,. I s přídavnými kolečky.
Plavat se bojí taky, byt v bazénu jsme poměrně často.
Lyží se bojí, sáněk se bojí Boby jí nevadí, ale jen iopravdu mírný
kopeček
Tak u nás je největší motivace to, že mě dítě vidí při nějakém
sportu. Zkoušíme spolu vše možné. Ale když se u něčeho zasekne, že roe
dělat nebude, tak žádná motivace nefunguje. V tom případě hledáme
vhodnou alternativu.
Dcera taky nedala kolo, ale nevidim to jako nutnost do zivota, tak to
neresim. Plavani take problem, plave perfektne pod vodou, ale jak ma plavat
s hlavou nad hladinou, tak se z ni stane kamen a jde pod vodu.
Ted jsem ji prihlasila do tanecni skoly a vypada to, ze se v tom nasla. Takze
pohyb ma a jinak je sikovna na malovani, vyrabeni-to uz od skolky.
Kazde dite ma neco, v cem se najde a neco ho bude mijet. Ale na tom neni nic
spatneho. Dulezite je podporovat v tom, co mu jde a nesrazet v tom, na co
nema vlohy.
Příkladem, davem a nepřehánět to s obtížností.
Dav znamená třeba přihlásit do plavání, dítě si většinou netroufne
tolik protestovat, když všichni okolo dělají, co mají.
Nešikovné dítě nemá cenu dávat do lyžování, ale je lepší nějaký
turistický kroužek, chodit umí každý a pohyb je to velmi prospěšný.
Příkladem, to je snad jasné, když budou sportovat rodiče, tak dítě bude
možná často protestovat, ale ty návyky si ponese do dospělosti a ono se to
fakt projeví.
@atominnka Tak syn je
také bojácný, na kole nechtěl jezdit do doby, co viděl o dost mladšího
bratrance, jak jezdil bez koleček, potom jsem ho prostě překecala. Jinak tu
tyč bych nezavrhovala, je to způsob, jak si užít společné chvíle na kole
a udělat si pěkný výlet.
Jinak syn dlouho jezdil jen na plastové motorce,
teprve ve 2,5 letech se nechal ukecat na koloodrážedlo, od 3,5 jezdil na
kole s kolečky a na té tyči a skoro ve 4 jsme sundali kolečka. Pořád se
ujišťoval že ho budu držet. Lyže jsme porvé zkoušeli loni, to mu byly
3,5.
A dali jsme ho do školičky, ale odváděl ho tam děda a tomu si
nedovolí odporovat. Takže i to je možná cesta, aby to první zkusil
s někým, komu nebude odmlouvat, potom už šel rád. Teď ještě řešíme
plavání, ve vodě je rád, ale jak je do něčeho tlačenej, tak je problém.
Já tedy dost ukecávám, ale vím, že to může být problém.
@atominnka Má dcera
se také bála jezdit na kole a za rok už se nebála. Teď k 9 ti nám jsem
jsme ji koupily prkno – waveboard… ti povím, že na tom mám strach jezdit
i já, zatím nejezdí, i když už jí to i trošku jde. Nenutím, zatím
jsme prkno schovali a až bude připravená a bude chtít, tak bude jezdit.
Třeba taky nikdy už na něm jezdit nebude.
Motivace dětí ke sportu je někdy tvrdým oříškem
Motivace vlastním příkladem je ta nejpřirozenější věc na světě. Děti mají tendenci napodobovat své rodiče. Pokud vidí maminku běhat a cvičit s radostí, rychle se k ní přidají. Pokud chodí sledovat tatínkovy fotbalové nebo floorbalové zápasy, vidí, že pohyb je běžnou součástí života.
Rodiče nejedné sportovní hvězdy jsou buď trenéry nebo aktivními sportovci. Děti pohybující se ve sportovním prostředí snadno pochopí, že život a sport je nejen o radosti z vítězství, ale přináší také dřinu a porážky.
Přečíst článek ›
Jakmile se naskytne vhodná příležitost, je dobré zapojit děti do pohybových aktivit celé rodiny. Hravou formou se tak naučí běhat, skákat, házet míč nebo do něj kopat. Na řadě jsou tzv rodinné sporty, které všichni spolu provozují ve volném čase a o prázdninách. Jedná se hlavně o jízdu na kole, plavání, lyžování nebo bruslení.
Není však výjimkou, že se sportovně aktivní rodiče rozhodnou svěřit své potomky do rukou profesionálů. Ne každý má pedagogické vlohy a trpělivost učit děti první záběry ve vodě nebo je postavit na lyže. Je časté, že po základním výcviku se chlapeček nebo holčička připojí k tátovi a mámě a sjíždí pak svahy společně.
Žádné kecy, začni hned
A pak je tu skupina rodičů, kteří se sami z různých důvodů sportům nevěnují, ale děti o ně ošidit nechtějí. Kurzy plavání, lyžování nebo snowboardingu jsou velmi populární a často naplněné do posledního místa.
Přečíst článek ›
Dítka jsou v rukou profesionálních instruktorů a trenérů, kteří je musí nejen umět naučit základy daného sportu, ale hlavně správně motivovat. To někdy není snadné, jak potvrzuje instruktorka plavání Hana Horáková, zakladatelka hejbnikostrou.cz.
„Děti především předškolního věku jsou často hodně bojácné a mají od rodičů spoustu ,úlev‘ – například ,Maminka mi říkala, že nemusím potápět hlavu a skákat do vody‘. Snažím se dětem vysvětlit, že na tom není nic špatného, naopak jsou to důležité prvky při plavání – potopit hlavu a nebát se skočit do vody.
Když překonají svůj vnitřní strach a skočí do bazénu, kde na ně čekám s otevřenou náručí, nebo potopí hlavu, aby viděly, jak na ně ze dna bazénu mávám, jsou to pro mě malí velcí hrdinové. Jsem na ně pyšná, že překonaly samy sebe a posunuly se kupředu,“ říká.
Jejím mottem je ,žádné kecy, začni hned‘ a jak sama říká, to je to, co se často líbí nesportujícím rodičům. Nejpočetnější skupinou na bazénu, které se věnuje, jsou školáci. Ty musí podpořit a motivovat jinak než širokým úsměvem a otevřenou náručí.
Přečíst článek ›
„Děti školního věku se chtějí naučit plavat. Když jim něco nejde, jsou z toho smutné, bojí se cvičení zaplavat, mají obavy, že to nezvládnou. V tomto případě jdu s nimi do vody, cvičení jim názorně předvedu a dopomůžu každému, kdo má problém. Po chvilce už to zvládají všechny děti krásně samy. Radost na jejich tváři, že to dokázaly, je k nezaplacení.“
Ne každé dítě má talent a vlohy stát se sportovcem. Přesto je nutné pohyb zařadit do života a podporovat veškeré sportovní aktivity. Každé dítě má v sobě zakořeněnou chuť poznávat a objevovat.
Někdy stačí opravdu málo. Vezměte dítě na procházku nebo výlet na kole nebo koloběžce do neznámého prostředí. Důležité je, aby bylo dítě motivované prozkoumáváním něčeho nového a sport ho bavil. Vyzkoušejte, co ho bude bavit a podporujte ho, namísto toho, abyste se mu snažili vnutit něco, co samo nechce.
Září patří dětem Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.
Autor: (pp)
Jak motivovat dítě ke sportu a jaký sport zvolit
Že by měl být sport nedílnou součástí života, se hezky říká. Jak k němu ale přimět vašeho potomka, co by nejradši zůstal jen zalezlý v teple domova? Ideální je vést dítě k pohybu už od malička a najít pro něj sport, který ho osloví.
I zde platí – příklady táhnou
„Nejsnazší“ variantou je jít dítěti příkladem a naučit ho trávit pravidelně čas pohybem.
Když dítě vidí, jak tatínek jde každý týden hrát fotbal nebo o víkendu jezdí celá rodina na kole, bere automaticky sport jako součást života. Spíš by mu pak přišlo divné, kdyby tomu mělo být jinak.
Když dítě uvidí, že i vám pohyb přináší radost, přirozeně si k němu najde cestu.
Vliv sportu na zdraví dítěte
Jakmile dítě propadne touze věnovat se nějakému sportu, do života tím dostává velký dar.
Pokud to přijme za svou cestu již v dětství, bude ho to provázet obvykle celoživotně, nebo pro něj aspoň bude snazší se zase později k pravidelnému pohybu dostat. Pro své zdraví tím udělá obrovský kus práce.
Sníží se u něj riziko vzniku onemocnění srdce a cév, bude mít nižší sklon k obezitě, zlepší si metabolismus, posílí i své psychické zdraví.
Zisky jsou ale i na zcela jiné úrovni. V případě týmových sportů se dítě učí spolupráci, získá zkušenosti s řešením konfliktů, fungováním ve skupince vrstevníků.
Sport ho zároveň učí soustředění, zodpovědnosti, mnohdy prostřednictvím něj vlastně objevuje samo sebe. Je zapojeno do okruhu osob, které mu můžou být oporou.
Snadno tu nachází nové kamarády, se kterými může trávit čas i jinak než sportem.
Jak vybrat sport pro dítě?
Každé dítě má předpoklady pro jiný druh sportu. Nejde jen o fyzickou konstituci, ale i o povahu dítěte.
Pokud je méně průbojné a introvertní, může pro něj být přílišným šokem, pokud ho budete chtít zapojit do týmového sportu, kde jsou potřeba ostré lokty. Naopak dítě s velkým temperamentem si užije spíš něco dynamického.
Zohledněte samozřejmě zdravotní stav dítěte i jeho schopnosti. Někdo upřednostňuje míčové hry, jiný má rád sporty klidnější, při nichž jde spíše o soustředění a rovnováhu.
Existují programy, které mohou pomoci s výběrem vhodného sportu právě pro vaše dítě. Jedná se o soubor různých hravých testů, kterými dítě projde, a v závěru je možné zhodnotit, pro jaký sport má nadání. Stačí se na program přihlásit a vyhradit si zhruba půl dne, kdy se dítě bude věnovat nejrůznějším hrám.
Nechte klidně dítěti delší dobu otevřené dveře k různým sportům. Je třeba, aby si vyzkoušelo, co ho vlastně baví. Někdy mají rodiče jasnou představu o tom, jakému sportu by se mělo dítě věnovat, snad ještě předtím, než se narodí.
Velmi často si někdo z rodiny chce kompenzovat vlastní pocity, kdy třeba jako dítě chtělo dělat určitou aktivitu, ale nemohlo z finančních důvodů nebo mu to rodiče nedovolili. Nyní se snaží si toto splnit prostřednictvím dítěte v rodině.
Nechte ale samotné dítě, ať si najde, co ho baví.
Neorganizujte mu všechen čas
Zároveň se nesnažte dítěti kompletně vyplnit jeho volný čas. Obvykle se doporučuje, aby dítě mělo pravidelnou mimoškolní aktivitu maximálně 2 – 3 krát týdně. Ponechte mu i čas, který může trávit tak, jak si samo představuje.
A v tuto dobu nekomentuje, jestli si čte, hraje s kamarádem hru nebo si třeba maluje. I takový vlastní prostor je k dobrému rozvoji nezbytný.
Pokud by dítě mělo život jen jako sled jednotlivých povinných aktivit, mohlo by být brzy vyčerpané, náladové, nesoustředěné a roztěkané.
Buďte praktičtí
Pokud se již pro konkrétní sport rozhodnete, zjistěte si, co bude dítě potřebovat, kde se může aktivitě věnovat.
Nemělo by to být jediné hledisko a není dobré vybírat hokej jen proto, že máte za barákem zimní stadion. Myslete ale i na to, kolik času strávíte výhledově tím, abyste dítě na sport dopravili atd.
Výsledná aktivita by měla být pro dítě lákavá a vás by po stránce praktické neměla zcela ničit.
Jak motivovat děti ke sportu? Odpovídal Tomáš Perič
Chat je uzavřený28.08.2018 10:00
Podívat se na svět dětskýma očima není pro dospělého vůbec lehké. Pravdou ovšem je, že dospělí stojí za vším. Pokud se rádi hýbou rodiče, zakoření láska ke sportu i v dětech. Pozitivní rodinný vzor má v tomto ohledu velkou sílu.
Chcete vědět, jak motivovat děti ke sportu? Jak poznat, na jaký sport se vaše dítě hodí? Jakým chybám se při výchově ke sportu vyvarovat? Nebo byste rádi vychovali malého Jágra? Na vaše dotazy k dětskému sportování bude odpovídat kinantropolog doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D.
z Fakulty tělesné výchovy a sportu. Host odpovídá v úterý 28. srpna od 10.00.
doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D.
V roce 1989 ukončil studium Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, nastoupil na tutéž fakultu jako odborný asistent, a to na katedru pedagogiky, psychologie a didaktiky, a získal titul PaedDr. V roce 1999 ukončil postgraduální doktorandské studium (Ph.D.).
V roce 2007 byl jmenován docentem kinantropologie. Ve své práci se zaměřuje na problematiku sportovní přípravy dětí a mládeže, výběr sportovně talentované mládeže.
Mimo jiné úzce spolupracuje na projektu Sazka Olympijský víceboj, který má za cíl rozhýbat české děti a pomoci jim vybrat si vhodný sport.
-
Tomáš a Jana
Dobrý den, naše děti vytrvale odmítají, abychom je přihlásili do sportovních kroužků. Z nabízených sportů (nabídka je podle mě dost široká)v okolí našeho bydliště, si prostě odmítají vybrat. Jak na ně? Děti mají 8 a 12 let. -
Host chatu
Velmi důležitý je vliv rodiny (rodičů) pro sportování dětí. Nesmí však být ani velký (příliš ambiciózní rodiče) ani malý (nezájem nebo ještě hůře odrazování od sportu). Optimální by bylo, abyste sportovali společně a hledali ve sportu společný prožitek. Pokud děti nechtějí sportovat, může to být i proto, že nemají rády konkurenční (soutěživé) prostředí. Potom bych zkusil sport, kde děti nemusí soupeřit s druhými, ale mohou ho dělat jen pro svůj dobrý pocit. A určitě bych se s dětmi bavil, proč nechtějí do sportovních kroužků. Je klidně možné, že mají (především starší) nějaký negativní zážitek, který je odrazuje. -
Adéla
Zdravím, jak poznám na jaký sport se můj syn hodí? Přijde mi, že je na fotbal nešikovný, ale nechci ho tlačit do něčeho jen tak. Máte nějaký systém, jak se to dá rozpoznat? Díky moc! -
Host chatu
Také zdravím, existují určité „systémy“, které mohou napomoci orientovat se v ohybových předpokladech dětí. Samozřejmě záleží na věku dětí. V ČR je pro děti školního věku (nejlépe na prvním stupni) vhodný Sazka olympijský víceboj, který děti mohou absolvovat ve škole (jedná se o několik velmi jednoduchých motorických testů). Jeho výsledkem je právě doporučení, pro jaké sporty mají děti nejlepší předpoklady. Samozřejmě existují i komerční společnosti, které vám za peníze mohou udělat i komplexnější analýzu. Ta je však už docela složitá a odborně náročná. Tady bych mohl doporučit třeba společnost SportAnalytik. Ale existují i další. Každopádně nejvhodnější věk pro tuto sportovní orientaci je někde kolem 6 – 9 roku. -
ANTI
Mohl byste něco říci více o projektu Sazka Olympijský víceboj? -
Host chatu
Sazka olympijský víceboj je společná projekt Českého olympijského výboru a Sazky, jehož cílem je více zapojit děti do sportu a napomoci rodičům v rozhodování a orientaci a pohybových předpokladech jejich dětí. Jedná se o baterii osmi jednoduchých testů, která hodnotí hlavní pohybové projevy – tzv. pohybové schopnosti. Těch máme 5 – rychlost, sílu, vytrvalost, pohyblivost a koordinaci. Na základě výsledků v jednotlivých testech se děti dozví, jak jsou na tom v porovnání s ostatními a jsou jim doporučeny sporty, pro které mají nejlepší předpoklady. -
BENHYPO
Kdy – v kterém věku dítěte – se rozhodnout, zda ho vybrat pro nějaký sport? -
Host chatu
Tato odpověď není jednoduchá. Rozdělil bych ji na dvě části. Kdy začít s dětmi sportovat – v podstatě co nejdříve. Samozřejmě, že nejde o vrcholový olympijský trénink, ale o tzv. seznámení se sportem. Tedy děti chodí do sportovních oddílů či kroužků. Optimální je na více sportů. Doporučil bych např. gymnastiku, plavání a sportovní hru. Čím pestřejší program, tím lépe. A klidně začít ještě v předškolním věku. A výběr sportu – to záleží, o jaký sport se jedná. Pokud budeme hovořit o sportovní gymnastice či plavání – tam je optimální ještě před nástupem do školy. Většina sportovních her (fotbal, hokej apod.) začíná mezi 6 -7 rokem. A na druhou stranu, pokud bude dítě chtít dělat třeba atletiku (především hody a vrhy), tam bez problémů stačí začít až po pubertě. Pokud nevíte, na jaká sport se orientovat, doporučil bych Vám navštívit webový portál Sport v okolí, kde se můžete podívat, jaké sporty se dělají v okolí Vašeho bydliště a jít si z dětmi některé vyzkoušet, zda by děti vůbec bavily. -
WAR
Kdy lze zjistit u dítěte, že by nějaký sport mohl dělat profesionálně? -
Host chatu
Zde velmi záleží na druhu sportu. Jsou sporty jako fotbal, hokej, plavání, tenis – kde už kolem puberty děti dělají v podstatě „profesionální sport“. Jedná se již v tomto věku o tak vysokou úroveň, že v podstatě není možné s těmito sporty začít v pubertě a dostat se na vrchol. A naopak jsou sporty, které je možné začít kolem 12 – 15 roku a přesto můžete být úspěšní. Typická je atletika, veslování, kanoistika apod. Každopádně opravdu nejdříve bych hovořil o předpokladech pro vrcholový sport až po pubertě (s výjimkou sportů, jako je sportovní a moderní gymnastika, krasobruslení apod.). -
Radek
Dobrý den. Existuje nějaké poradenské centrum, kde by odborník posoudil, zda dítě je schopno věnovat se nějakemu sportu, popř. by si dítě mohlo vyzkoušet doporučený sport? -
Host chatu
Existují určitá poradenská centra, která mohou napomoci orientovat se v pohybových předpokladech dětí. Samozřejmě záleží na věku dětí. V ČR je pro děti školního věku (nejlépe na prvním stupni) vhodný Sazka olympijský víceboj, který děti mohou absolvovat ve škole (jedná se o několik velmi jednoduchých motorických testů). Jeho výsledkem je právě doporučení, pro jaké sporty mají děti nejlepší předpoklady. Samozřejmě existují i komerční společnosti, které vám za peníze mohou udělat i komplexnější analýzu. Ta je však už docela složitá a odborně náročná. Tady bych mohl doporučit třeba společnost SportAnalytik. Ale existují i další. Každopádně nejvhodnější věk pro tuto sportovní orientaci je někde kolem 6 – 9 roku. Pokud budete chtít zkusit vetší množství sportů např. za odpoledne – potom doporučuji akci Sporťáček, která se přesně na tuto oblast zaměřuje. Jedná se o určitý „veletrh“ sportů, kam děti přijdou a jednotlivé sporty si mohou vyzkoušet. Na jiném principu pak pracuje webový portál Sport v okolí, kde se můžete podívat, jaké sporty se dělají v okolí Vašeho bydliště a jít si s dětmi některé vyzkoušet, zda by děti vůbec bavily.
Jak motivovat děti ke sportu? Rodiče, je to na vás!
V poslední době můžete ze všech stran slyšet, jak české děti málo sportují, jen sedí u počítačových her a tloustnou. Něco pravdy na tom bude. Pokud chceme, aby se věnovaly sportu, musí je to bavit. Jak motivovat děti, aby se pohyb stal přirozenou součástí jejich každodenního života?
Jděte jim příkladem
Děti se nejlépe učí napodobováním. Už od útlého věku se snaží dělat to, co jejich rodiče. Využijte toho. Když uvidí, že je pro vás sport nedílnou součástí vašich dní, bude i pro ně. Například běhat nebo jezdit na kolečkových bruslích můžete i s kočárkem.
Začněte od malička, jen co děti začnou chodit. Kopejte společně do míče, hoňte se po hřišti a vymýšlejte hry. Musí vědět, že sport je zábava. Dejte jim při tom možnost volby, aby se necítily ke sportu nucené.
Pokud rodiče pravidelně sportují, děti se díky tomu vyskytují ve sportovním prostředí a mohou k němu snadněji přičichnout. Může je strhnout atmosféra při hře nebo závodech a díky tomu se pak třeba budou chtít této aktivitě také věnovat.
Jak naučit děti plavat? 8 rad, s kterými to půjde snadněji!
Rodinné aktivity
Sportujte společně s dětmi. Věnujte se klasickým rodinným sportům, jako je plavání, jízda na kole nebo lyžování. Nemusíte podávat heroické výkony, naopak, výlet by měl být naplánovaný tak, aby si jej užili všichni.
Hlavně městským dětem chybí přirozený pohyb v přírodě. Naplánujte tedy alespoň o víkendu výlet po českých luzích a hájích. Vylezte na nějakou horu, věnujte se geocachingu (hledání schránek podle GPS souřadnic) nebo se jen tak potulujte lesem.
V dětech můžete podpořit soutěživost (pozor, některé opravdu soutěží nerady) – kdo tam bude nejdřív, kdo se trefí míčem do koše a podobně. Starší děti pak mohou k pohybu motivovat také nejrůznější mobilní aplikace sloužící k zaznamenávání sportovních výkonů.
Umožněte jim vyzkoušet více sportů
Ve většině sportů se v nižším věku začíná všeobecnou průpravou, proto může být ze začátku jedno, jaký sportovní kroužek vaše dítko navštěvuje. Už pro nejmenší existují kurzy plavání, tanečků a her, většinou se při nich počítá také s účastí maminek.
Nemusí být na první pohled patrné, pro který sport má právě váš potomek vlohy. Nechejte ho proto vyzkoušet více sportů, aby si mohl vybrat, co ho baví a co mu jde nejvíce. Pokud tápete, můžete ho později nechat otestovat.
Pohybové aktivity pro děti. Jaký sport je nejvhodnější a na co si dát pozor?
Vyhnete se tak tomu, že bude ve starším věku střídat sportovní kroužky každý půlrok, což může být finančně náročné. Ještě horší situace však nastane, když má dítě pocit, že ho nebaví a nejde mu žádný sport a svůj volný čas chce trávit jen hraním počítačových her. Nedopusťte to.
Chvalte, ale nemějte přehnaná očekávání
Řada rodičů sní o tom, že se jejich potomek stane slavnou sportovní hvězdou. Někdo ale na sport nadání zkrátka nemá. Pokud se budete snažit své nenaplněné ambice kompenzovat skrz dítě, naděláte více škody než užitku.
Dítě by mělo sportování především bavit. Měl by to být příjemně strávený čas, nikoliv řehole. V dnešní době je kladen velký důraz na výkon, často i v oblasti sportu. Dítě si pak myslí, že když nemůže být nejlepší, je lepší se sportu nevěnovat vůbec. To je špatně.
Jak naučit děti lyžovat a kdy je ideální čas začít?
Sport je důležitý pro všechny. Přináší zlepšení kondice, formuje postavu, můžete se díky němu seznámit s novými kamarády, uvolní se při něm stres a vyplaví endorfiny. Není to jen o výsledku.
Každé dítě je jiné, někomu jde sport lépe, někomu hůře. Chvalte své dítě podle jeho individuálních možností, oceňte snahu, zlepšení, nejen výhru. Nesrovnávejte ho s ostatními.
Vysvětlete přínosy sportu
Sport je zdravý. Jenže z této věty si dítě nic nevezme. Musíte ho o výhodách sportu přesvědčit jinak. Tak, aby jim porozumělo. Když se naučíš plavat, budeme moct jít do aquaparku. Když budeš trénovat na kole (odrážedle), budeš mít silné nožičky a vyjedeš i ten kopec k cukrárně. Tam si pak dáme zmrzlinu. Když se naučíš lyžovat, budeš moct jet i tou velkou lanovkou.
Na druhou stranu to ani se sportem nepřežeňte, děti by se měly rozvíjet také v dalších dovednostech.
Sportování s kamarády
Motivovat ke sportu mohou děti i jejich kamarádi. Když vidí, že Péťa už jezdí na odrážedle, snáze se vzdají malé motorky a také to vyzkouší. Rády mezi sebou také soutěží. Předhání se, kdo vyleze po prolézačce až nahoru, kdo rychleji vyšplhá po lezecké stěně nebo kdo sjede skluzavku jako první.
Jak naučit dítě jezdit na kole a kdy začít
Později je může kamarád inspirovat, aby se přihlásily do stejného sportovního kroužku jako on. Hlavně kluci se mezi sebou rádi hecují.
Benefit do budoucna
Sport je přínosem pro děti i dospělé. Od pěti let se děti mohou začít účastnit organizovaných sportovních kroužků. Do té doby leží ovšem budování kladného vztahu k pohybu na bedrech rodičů. Ne nadarmo se říká: co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Pokud dítě odmalička povedete ke sportování, nebude mít ani v pubertě problém zvednout se z gauče a jít si zacvičit. Později vám za to určitě poděkuje.
Díky lásce ke sportu si totiž bude snáze udržovat váhu, bude v lepší kondici a snadněji zvládne také stres. Bude si více věřit, ale zároveň bude schopné vyrovnat se s prohrou. Ty nejnadanější se sportem mohou i živit.