Jak miminka a malé děti projevují lásku?

Jak miminka a malé děti projevují lásku?

Bezpodmínečně milovat znamená milovat svoje dítě i tehdy, když se nechová podle našich představ.

Milujeme je. Jsou naše. Dali bychom jim všechno na světě, jen aby byly šťastné. Všechno co děláme, děláme z lásky k nim. Děti a rodičovská láska. Jaká má být? Je vůbec možné, aby bylo lásky příliš? Dítě potřebuje slyšet: Miluju tě, ale často slova nestačí.

Umíme dětem projevit lásku i na venek? Jaké jsou vhodné a nevhodné projevy lásky?

Milovat bez podmínek je náročné. Znamená to, že přijmeme dítě bez výhrad, takové jaké je:

Milujeme ho, i když má křivý nos, pihy či velké uši.
Milujeme ho, i když nedokáže hrát na housle.
Milujeme ho, i když dostal pětku z matiky.

Milujeme ho, i když rozbilo vzácnou vázu a počmáralo stěnu.

Když unavené z celodenního dovádění usnou, skloníme se nad jejich nevinnými tvářičkami, abychom je obdařili polibkem. Narovnáme jim peřinku a srdce se nám naplní radostí. Tehdy zapomínáme na všechno, čím nás dnes naštvali. Taková má být rodičovská láska – bez podmínek.

Milovat dítě očima

Jistě jste i vy potkali člověka, se kterým se vám nekomunikovalo dobře. Nedíval se vám do očí, neusmál se a vy jste měli pocit, jako byste ho obírali o vzácný čas. Nepůsobil dobrým dojmem, a tak si vysloužil nálepku – nesympatický. Vidíte, jaký rozhodující může být oční kontakt – přímý pohled do očí druhé osoby? Ruku na srdce.

Vzpomeňte si, kdy se vy nejčastěji díváte dětem do očí?

… když jim chcete po sté připomenout, aby si obuly pantofle,
… když jim chcete přikázat, aby vynesly odpadkový koš,
… když jim vynadáte, protože se s mladším sourozencem opět hašteří o pastelky,

… když je upozorňujete, aby se domů vrátily v dohodnutý čas.

Příkazy, zákazy, napomenutí, pokyny, výčitky. Pohled do očí jako nástroj vyjadřování negativních pocitů není pohledem milujícího rodiče. U malých dětí se může zdát, že takový postup přináší ovoce. Děti rodiče poslechnou, protože se bojí. Tato fáze poslušnosti je však jen dočasná. S nástupem dospívání se strach mění na hněv, odmítání, depresi.

Očima lze vyjádřit to, co nejsme schopni říci slovy, očima lze vyjádři to, co děti tak velmi potřebují slyšet: “Miluju tě. Věřím ti. “I když vám občas vyletí z úst slova, která byste nejraději vzali zpět, oči mohou napravit nebo alespoň zmírnit váš slovní výbuch. Dítě možná zapomene na to, co jste mu řekli, spíše si zapamatuje váš “přijímající” pohled.

“Bohužel, mnozí rodiče se snaží dělat pro vlastní děti tolik věcí, a přitom na ně zapomínají hledět.” (Marianna Pacucciová)

Milovat dítě dotykem

Matka by měla od narození dítěte jemně reagovat na jeho potřeby a také je naplňovat. Jednou ze základních potřeb je těsný tělesný kontakt. Mnoho studií už poukázalo na pozitivní vliv nošení dětí v šátku, masáží, kojení či plavání kojenců.

Je dobré, že dnešní matky se nebojí těchto nových trendů a uvědomují si jejich pozitivní účinky. Dokud je dítě malé, dostává se mu poměrně hodně pozornosti. Jsme okouzleni malými ručkami, nosíkem, nožkami … Jak miminko roste, tělesných projevů ubývá. Jaksi nás přestává fascinovat jeho tělíčko, které najednou vyrostlo z kolébky.

Podle jistého průzkumu děti nejčastěji pocítí dotek rodiče při převlékání, usazení na židli a do autosedačky. Den však nabízí mnohem více příležitostí k vyjádření lásky, nemyslíte? Nejde zastavit čas, ale když přibrzdí naše životní tempo, objevíme mnohem více příležitostí, kdy dítě potřebuje být obdařeno naším dotykem.

Nejsnáze se však chlapcům projevuje cit tělesným kontaktem ve věku 12 – 18 měsíců. Potom projevy ubývají. Jednou z příčin je mylná představa rodiče, že chlapec bude zženštilý nebo již takové projevy nepotřebuje. Ve starším věku se rodičům může dokonce zdát, že chlapec odmítá jakýkoliv tělesný kontakt, hlavně před svými kamarády.

Ale i dospívající syn doteky potřebuje, mění se jen jejich povaha. Už se mu nelíbí polibek, hlazení, mazlení. Potřebuje něco chlapského – hravé zápasení, žertovné šťouchnutí, kamarádské poplácání, chlapské objetí.

Dívky ve věku 7 – 8 let nedávají tak výrazně najevo svou nenaplněnost citových potřeb. V období před pubertou se může dokonce zdát, že dívka nemá žádný problém. Vnitřně však může velmi trpět, pokud se necítí milované. Naopak, chlapci, pokud citově trpí, dokážou svou nespokojenost projevit hned.

Křivka potřeby tělesného kontaktu u chlapců s narůstajícím věkem klesá. U dívek stoupá vzhůru a svůj vrchol dosáhne ve věku 11 let. Je to věk, kdy dívka zoufale potřebuje cítit, že je milovaná.

Projevy lásky očekává hlavně od otce. Jde o důležitý mezník ve vývoji dívek – přípravu na dospívání.

Otec hraje důležitou roli při dvou nejdůležitějších aspektech dospívání – při formování představy o sobě a sexuální identitě.

Milovat dítě pozorností

Rodiče často z pocitu viny, zahrnují děti materiální pozorností. Jistěže je dobré dítě občas odměnit nějakým dárkem. Nicméně jakékoliv materiální dary, kterými chtějí rodiče vynahradit svou nepřítomnost, nemohou nahradit upřímný zájem o potřeby dítěte.

Jak miminka a malé děti projevují lásku?

Potřebuje mnohem více – naši soustředěnou pozornost. Věnovat dítěti soustředěnou pozornost je o to těžší, protože dítě se většinou dožaduje naší pozornosti ve chvíli, kdy nám to nejméně vyhovuje.

Musíme vyvěsit prádlo, právě mícháme těsto, vysáváme … Věnovat pozornost dítěti bychom měli ve chvíli, kdy to potřebuje, a ne, když máme čas. Neboť ten nemáme většinou nikdy.

Vždy se najde něco, co ještě musíme udělat.

Časté odmítání vede k úzkostlivým stavům, kdy dítě začíná v rodině cítit, že vždy je něco důležitější než ono samo

Odborníci se ve své praxi setkávají s jednou zvláštností. Existuje skupina dětí, zejména dívek, které na nedostatek pozornosti reagují vyzývavým chováním. Jsou afektované, vyzývavé, dotěrné k vrstevníkům i učitelem.

Pokud vám situace skutečně nedovoluje věnovat pozornost dítěti, dejte mu najevo očima nebo dotykem, že ačkoli se mu nyní nemůžete věnovat, stále je pro vás důležité.

Pohlazení očima či rukama nás moc nestojí. Soustředit se na to, co nám dítě říká, věnovat mu pozornost, to už vyžaduje čas a energii. Musíme se vzdát činností, které bychom dělali raději, ale investice do vlastních dětí je tím nejlepším vkladem do jejich budoucnosti.

Soustředěná pozornost, přestože je náročná na čas a důslednost, je nejmocnějším prostředkem naplnění citových potřeb dětí.

Nevhodná láska

Všichni toužíme po lásce. Být milován je přirozenou touhou člověka. Ve snaze učinit naše děti šťastnými zapomínáme, že i projevy lásky mají své hranice. Jen málokteří rodiče si dokáží přiznat, že svou nevhodnou láskou dítěti ublížili. Nechápou, proč se jim dítě vymklo z rukou. Vždyť mu dali tolik lásky.

Láska, která nenaplňuje citové potřeby dítěte a oslabuje jeho sebedůvěru, podporuje jeho závislost na rodičích a je nevhodná.

U malého dítěte je závislost na rodičích samozřejmostí. Je zcela odkázané na jejich péči. S přibývajícími léty by však měla zmenšovat.

Dítě postupně přichází do kontaktu s jinými osobami, seznamuje se s okolním světem, vytváří si vlastní mínění o světě kolem sebe, učí se odpovědnosti.

Nezapomínejme, že i dítě má právo být nespokojené, má právo říct, pokud se mu něco nelíbí, pokud mu něco vadí.

Vyžadování slepé poslušnosti a zneužíváním rodičovské autority se u dítěte postupně vytváří závislost na rodičích. Dítě vyrůstající v takovém prostředí se stává nepřiměřeně poddajné, nenaučí se čelit problémům a v dospělosti se snadno stane kořistí silných osobností. Jiným důsledkem “přivlastňovací lásky” je vzepření se rodičovské autoritě a neochota přijímat jakékoliv rodičovské pokyny.

Pokud jste dnes na své dítě “pozapomněli”, máte šanci to napravit:

  • Přečtěte si spolu obrázkovou knihu a hlaďte ho po vláskách.
  • Během procházky držte dítě za ruku.
  • Chyťte dceru kolem ramen a vezměte ji s sebou na nákup.
  • Za dobrou známku dítě pochvalte a nezapomeňte mu říci, že jste na něj pyšní. Přidejte i úsměv a polibek na čelo.
  • Při oblékání čepice se dívejte dítěti do očí a nakonec ho pohlaďte po tvářích.
  • Udělejte si volný den, který strávíte pouze s dětmi – v kině, zimními radovánkami, návštěvou plovárny či sledováním pohádek. Den můžete uzavřít rodinnou večeří v restauraci. (Ostatně takový volný den jistě dobře padne i vám!)

Autorka: MONIKA PETREJE, Spolupráce s MAMAAJA.SK

Jak projevují lásku děti

Děti často projevují lásku svému okolí. Nejčastěji děti lásku vyznávají maminkám, ovšem projevit city umí i dalším členům rodiny – tatínkům, sourozencům, babičkám a dědečkům. Také svým hračkám a kamarádům.

Způsoby, jakým děti říkají, že někoho mají rády, jsou dojemné, úsměvné a roztomilé.

Většinou je odkoukají z okolí, ale mnohdy zapojí vlastní fantazii, a to potom rodiče padají do kolen, když si vyslechnou vyznání lásky.

Jak miminka a malé děti projevují lásku?

Jinou mámu bych nechtěl

Když necháte děti spontánně si hrát a tajně se zaposloucháte do jejich hovorů, uslyšíte mnohdy krásná slova, která vás zahřejí na duši. Třeba o tom, že jinou maminku by nechtěly, že maminka je nejlepší, nejkrásnější, nejhodnější. A co teprve když vám to řeknou do očí!

Vezmu si tě za ženu

Od svých dětí, tedy chlapečků, maminky slýchávají, že si ji vezmou za ženu. To je tak krásné, slyšet, že je maminka pro dítě ta nejdůležitější osoba, s kterou dítě chce strávit celý život. Ono je to v pubertě přejde, ale užívejme si všechny chvíle, dokud jsou děti malé a bezelstné.

Budete mít zájem:  Sedmikráska a její účinky na zdraví

Ty jsi nejkrásnější na světě

Děti vás milují, i když jste ráno rozcuchaní, neumytí, po procházce špinaví, nebo přijdete z práce unavení. Děti totiž dokáží milovat to, jak se k nim chováme, jací jsme uvnitř. Pro děti jsou rodiče ti nejkrásnější. A také to umí slovně krásně vyjádřit.

Děti by vás umazlily

Děti si často i několikrát denně přijdou pro pusinku, pro pomazlení. Sednou si k vám na klín, kolenem či loktem zapíchnou do vašeho stehna či pod žebra, až to bolí. Ale člověk se na dítě ani zlobit nemůže, když k vám jde pro pomazlení a jde vám vyjádřit lásku. Horší by to bylo, kdyby dítě nepřišlo.

Láska ve výkresech a slohových pracích

Děti, které už umí konkrétně malovat, týká se to hlavně předškoláků a školáků, často do svých obrázků kreslí a malují to, co prožívají. Proto mohou být dětské výkresy plné maminek a tatínků, pusinek a srdíček. Zkrátka toho, co denně prožívají.

Ze slohové práce na téma „moje maminka“ nebo „můj tatínek“ si nejednou rodiče přečetli, co si o nich jejich děti myslí a totálně je to odrovnalo. Nikdy by nevěřili, že je dítě schopno zformulovat věty s tak láskyplným obsahem.

Co na srdci, to na jazyku

Malé děti jsou tak upřímné, že platí rčení: „Co na srdci, to na jazyku“ dvojnásob. Jakmile dítě něco řekne, věřte, že to myslí doopravdy.

Ovšem také děti jednají bez rozmyslu, takže na druhou stranu se zase můžete dozvědět, že se odstěhují, že je nemáte rádi, že vás nemají rády, že jste zlí rodiče,… to když jste přísní a důslední a dítěti něco zakážete nebo nedovolíte.

S přáním krásného dne
www.mimulo.cz

8 způsobů, kterými vám dítě dává najevo lásku

Zírá na vás, napodobuje, zvedá ručičky a dožaduje se pochování. Děti mají své specifické způsoby, jak vám sdělit, že vás milují. Znáte je?

0 – 6 měsíců

Jste po vyčerpávajícím porodu, máte za sebou několik probdělých nocí a zoufale u svého dítěte pátráte po jakýchkoli projevech toho, že vás vnímá i jako něco jiného než jen zásobník na mléko. Uvědomte si ale, že každý vztah potřebuje čas a energii, aby začal fungovat.

Nejprve musíte se svým dítětem najít společnou řeč (zapomeňte na romantické představy, že něco takového je vrozené a své dítě budete bezmezně milovat a rozumět mu hned v první vteřině jeho života).

Postupně ale zjistíte, že i takto malá miminka mají své specifické způsoby, jak vám projevit své city a lásku:

Úsměv na zlomek sekundy

I když vám budou někteří lidé tvrdit, že úsměvy miminka jsou pouze grimasou a bezděčným reflexem, odborníci mají jiný názor. Výzkumy ukazují, že úsměv miminka znamená mnohem víc než pouze náhodný výsledek hry svalů.

Vědci zjistili, že nejčastěji je úsměv miminka reakcí na úsměv matky. Dítě si tak instinktivně buduje svůj vztah s vámi. První opravdový úsměv očekávejte mezi šesti a osmi týdny. Dítě se bude nejspíš usmívat, pokud uvidí váš obličej, nebo obličej svého otce a starších sourozenců.

Dává vám tak najevo, že má váš obličej spojený s příjemnými pocity.

Jak miminka a malé děti projevují lásku?

Zírá na vás

Už od narození umí dítě rozeznat matčinu tvář, hlas i vůni. Dalším krokem ve vývoji je spojení si těchto zvuků a vůně s tím, co zrovna vidí. To je také důvod, proč je miminko tak fascinované vaším obličejem a celé minuty ho dokáže podrobně studovat. Snaží se ho totiž vtisknout si do paměti. Chce vědět, jak vypadá ten, koho tak miluje.

6 – 12 měsíců

Jde o období, kdy s dítětem začíná být už skutečná legrace. Šest a více měsíců staré děti si začínají uvědomovat svět kolem sebe a každý den se učí nové věci. Spolu s tím vstupují na scénu i nové způsoby, jak vám dítě dává najevo, že vás má skutečně rádo:

Natahuje k vám ruce

Možná vás otravuje, když se vám při každém kroku věší na nohy, natahuje k vám ručičky a mocní se do vaší náruče. Jde však o další způsob, jak vám váš potomek dává najevo, že vás skutečně zbožňuje.

Chování samozřejmě milují všechny děti bez rozdílu věku, ale v tomto věkovém období získává dítě konečně možnosti, jak své přání vyjádřit. A také toho patřičně využívá. Snaží se vám tak projevit svou důvěru ve vás a lásku, kterou k vám cítí.

Všimněte si také, že potřeba chování vzrůstá na konci dne, kdy už je dítě unavené a u vás hledá bezpečí a klid.

Pusinkuje

Přibližně kolem roku vám dítě začne dávat pusinky. Nečekejte ale pusinky v pravém slova smyslu, dítě se spíš snaží napodobit to, co vidí u vás a vašeho partnera, a navíc si tak zajistit blízký kontakt s vámi.

Takže výsledkem může být letmý dotek tváře, tření nosu, nebo namáčknutí se obličejem na váš obličej. Neodhánějte ho. Kromě toho, že vám tak projevuje sílu svých citů, cvičí si na vás a tatínkovi tělesný kontakt.

Pištění, křičení a vřeštění

To je typický projev dítěte, které vás několik hodin (nebo minut) nevidělo. I když vám z těchto zvuků zaléhají uši, uvědomte si, že jde o projev hlubokého citu, který mezi vámi roste.

A naopak; když opouštíte místnost, dítě srdceryvně kvílí a snaží se vás zadržet. V tomto období se učí, že vám může důvěřovat, a že se k němu vždy vrátíte zpátky.

Navíc začíná rozumět tomu, že předmět nebo osoba existuje dál, i když ji dítě zrovna nevidí.

12 – 20 měsíců

Spolu s tím, jak dítě roste, mění se i způsoby, kterými vyjadřuje svou lásku, a stávající se komplikovanějšími. V časném batolecím věku, dítě objevuje svůj malý svět, testuje hranice a na vás je, abyste mu v jeho úsilí pomohla.

Napodobuje

Dětští psychologové tvrdí, že napodobování je nejupřímnější lichotkou. Bere vám z rukou koště, konvičku na zalévání a chce dělat ty činnosti, které vidí u vás.

Zapíná myčku, nebo chová panenku, protože vy jste mu z porodnice přinesla mladšího sourozence. Dává vám tak najevo, jak úžasná mu připadáte a jak moc se vám chce podobat.

Stejně jako všichni lidé, i dospělí, batolata imitují aktivity a chování těch lidí, které milují ze všeho nejvíc.

Běží si pro útěchu

Když si rozbije koleno, nebo spadne z křesla, běží nejdřív k vám, abyste mu bolístku pofoukala. Stejnou útěchu u vás hledá i když se cítí unavené, nebo je mu smutno.

Už ví, že u vás najde bezpečí, útěchu a může vám věřit.

Uvědomte si, že i události, které jsou z vašeho pohledu prkotinou, mohou být pro dítě mimořádně důležité a závažné a skutečnost, že hledá útěchu právě u vás znamená, že vám bezmezně důvěřuje.

Zlobí vás

Kdykoli ho hlídá, tvrdí, že je naprostý andílek, ale s vámi se chová jako malý ďábel a neustále vám brnká na nervy. Batole tak totiž testuje hranice a limity, což může dělat jen u lidí, kteří jsou mu mimořádně blízcí. Je to poněkud podivný způsob, jak vám sdělit, že vás skutečně zbožňuje. Nechce vás trápit, jen žádá o upřesnění hranic.

Ohodnoťte tento článek:

Aby bylo dítě šťastné: milovat je a dát mu to znát | Žena.cz

Položte sami sobě pár otázek. Jací jste rodiče? Mazlíte se často se svými dětmi? Objímáte je a chválíte? Trávíte s nimi čas bez nervozity, že něco nezvládají tak, jak by měly? Nebo u vás převládají pravidla, která nesmí být nikdy porušena?

Měli byste vědět, že mít rád, a dávat lásku najevo jsou dvě různé věci. Ačkoliv rodiče mají rádi své děti, důležitou otázkou je, zda mají jejich děti možnost to poznat. Mnoho lidí proto vzpomíná na dětství jako na nesnadné období, kdy jejich očekávání nebyla rodiči naplněna. Jak tedy být dobrými rodiči svým dětem?

Chladní i vřelí

Někteří rodiče mají tendenci zaujímat chladný a přísný postoj. Jde většinou o silné osobnosti se sklonem k pečlivosti a dodržování systému.

Často bývají kritičtí, jejich láska se projevuje v požadavcích, které na potomka kladou. Naplní-li je jejich děti, jsou na ně bezmezně pyšní, ačkoliv to většinou nedají najevo.

V opačném případě mohou být netrpěliví, když se neustále snaží přimět své děti ke zlepšení – a to nepřichází.

Zcela opačným typem je rodič milující a liberální, ale ne vždy dost přísný a důsledný. Děti pak si myslí, že není třeba respektovat autority. V takových případech může dojít až k vážným výchovným problémům.

Nejhorší kombinací je potom rodič chladný a přísný, ale ne dost silný a důsledný. Ten požaduje po svých dětech dodržování pravidel, často ale vybuchne a přestane se ovládat.

Pod tlakem výčitek svědomí se pak uchyluje ke shovívavému chování, aby dítěti vše vynahradil.

Jaký je tedy ideální rodič? Láskyplný, ale silný. Základem jsou pevně stanovená pravidla, ovšem při ponechání dítěti jeho vlastního prostoru. Děti tak vědí, které hranice nemohou překročit, ale zároveň se cítí svobodně.

Základem je láska

Malé dítě je závislé na pozitivním zrcadlení od svých rodičů. Učí se mít samo sebe rádo, jestliže mu matka dokáže zprostředkovat pocit, že je milováno prostě proto, že existuje.

Budete mít zájem:  Posilují „nemoci ze školky“ imunitu?

Když se matka dívá na své dítě, mají její oči zvláštní lesk, který je neklamným znakem libosti a hluboké radosti z jeho existence. V této atmosféře se u dítěte dostavuje blažený pocit a roste jeho jistota, že je na tomto světě chtěné.

Děti, které takovou lásku zakusily, jsou v dospělosti schopné stejnou lásku dívat nenuceně najevo jako přirozenou a samozřejmou součást své osobnosti. 

Zkušenost bezpodmínečné lásky je předpokladem pro to, aby člověk měl rád sám sebe i ostatní lidi. Důležité také je, aby matčino poselství bylo jednoznačné. To, co dělá, by se mělo shodovat s tím, co pociťuje.

Nemilovaným hrozí izolace

Již dítě rostoucí v těle matky reaguje na náklonnost nebo odmítání. Nechtění kojenci mají častěji podváhu a více nemocné. Malé děti pak samy sebe prožívají jako všemocné a vševědoucí, teprve postupně tento názor korigují podle skutečnosti. Jestliže však nejsou ve svých potřebách dostatečně uspokojovány, stahují se do vnitřního fantazijního světa.

Pokud k tomu dojde na pozadí lehkého příkoří a je-li tento proces přechodné povahy, může se dítě brzy zase otevřít a cítit se volné a svobodné. Hluboká příkoří nebo trvalé zátěže však poškozují rozvoj osobnosti.

Jestliže nejsou dostatečně uspokojeny základní potřeby pozornosti, potvrzení, náklonnosti a zabezpečení, dítě se stále více stahuje do izolace a zakládá si tím na problémy v dospělosti, které bude později přenášet na další generaci.

zdroj: Martin Stiefenhofer, Výchova dítěte – 220 rad pro rodiče; Biddulph Steve, Tajemství výchovy šťastných dětí; H-P Rohr, Narcismus – vnitřní žalář

>

Vstoupit do galerie | 11 Keenan Cahill, mladistvý král videí: seznamte se!
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Objevila jsem, co mám v medicíně dělat. Zdraví někdy není v nabídce, říká paliatrička | Video: Daniela Písařovicová

Diskuze Kdy začne dítě vnímat projevy lásky?

Ahoj, zajímala by mě jedna věc a to: Kdy začne dítě vnímat projevy
lásky – když mu dám pusinku, pohladím atd.
A kdy sám bude mít potřebu dát pusinku, mazlit se, atd. To, že mi mimčo
chytne ručičku vnímám jako reflex, a když jí dám pusinku, nic se neděje.
Zajímalo by mě, kdy přijude zlom. Mám 3měsíšní holčičku.

edit. To, že je to individuální mi je také jasné, můžete mi to napsat,
já si udělám průměr:-D I to, že vnímá už v bříšku chápu, to mi
nepište, zajímá mě prostě to, kdy samo našpulí pusinku, atd.

Příspěvek upraven
06.11.12 v 22:53

Velikost písma:

Odpovím na druhou otázku, respektive mou zkušenost: náš malej začal
opětovat lásku po roce, někdy kolem 13 měsíců. To se naučil pusinkovat,
začal mě hladit a objímat. A tohle teď dělá třeba 20 x za den –
přiběhne, dá mi pusu, pár vteřin se objímáme a zase běží.

Dřív
projevoval lásku tak (před tím rokem), že ke mně chodil a objímal mi nohy.
3m. miminko je opravdu ještě maličké, na to je spousta času. Tvou lásku
určitě vnímá, ale opětovat ji bude až později.

A kdy, to nikdo neví,
každé dítko je na tom jinak, má jinou potřebu, jsou i děti
nemazlící.

25380

1016

Nevím, třeba jsem divná, ale podle mě dítě vnímá projevy lásky snad
ještě v bříšku. Vítek třeba začal kopat, jakmile přišel můj muž
z práce a začal na něj mluvit, ale třeba si to jenom namlouvám. Navíc
pokud vím, tak když je dítě schopný poznat mámu,,po čuchu“ tak je
schopný vnímat i lásku.

Opětování, to přišlo mnohem později, u prvorozeného cca v 15-18m,
že přišel, dal pusinku, případně se ke mě rychle přtisknul a než jsem
stihla zareagovat, tak byl zase fuč.
Druhorozený dřív, tomu se líbilo v cca 8m po mě různě lozit a plazit,
když jsem si k němu sedla na zem, třel si o mě tvářičku, pusinky se
naučil o něco dřív.

24765

2113

Já bych řekla, že vědomě je to cca od toho roku. Nejspíš i dříve,
ale tam bych to spíš přisuzovala jakýmsi reflexům, jako když dítě
reaguje v bříšku na manžela, tak si myslím, že spíš reaguje na změnu
nálady (hormony a další látky) maminky…takže vnímá, ale vědomě
nereaguje, podle mě.

Příspěvek upraven
06.11.12 v 22:43

Vnímá to podle mě od narození, dcera má 14m. a opětování ještě
nepřišlo, jo vlastně mi dělá ny ny (hladí mě po vlasech).

Já bych řekla že vnímá už před narozením a kdy začne opětovat
nemám zkusenost, alr už se těším

Možná jsem to špatně vysvětlila…je mi jasné, že vnímá už
v bříšku. Spíš mě zajímalo, to, když dám pusinku, kdy si uvědomí,
že je to projev lásky a třeba našpulí pusinku:-)

Myslím si, že lásku vnímá miminko už v bříšku. A tím pádem tvá
dcerka určitě vnímá pusinky a objetí již od narození.

Vnímá to určitě už od narození, snad i před… Ale ne jen ty
vyložené projevy jako hlazení, objímání atd., ale i to, co si
neuvědomuješ, třeba to, jak člověk reaguje na pláč, to, jestli spí samo
nebo s mámou atd. Podle mě to všechno hraje velkou roli.

A ty projevy – to hodně záleží na povaze. Starší dcera nikdy nebyla
jako mimino mazlivá, syn naopak hodně. Teď už se ale vyžívá v projevech
lásky, hlavně teda k tatínkovi, neustále vyjmenovává, koho má nejraději
(nezapomene na sebe ), chodí pusinkovat atd. Syn je mazel pořád
stejně, moc toho ještě nenamluví, ale „láda“ už zvládá No a nejmladší (10 měs.) je veliký mazel,
má své oblíbence, kteří když k nám přijdou, tak ji musí nosit, ona si
položí hlavičku na rameno a lísá se Když si to dost užije, tak se nechá zas
položit a jde si po svém.

Příspěvek upraven
06.11.12 v 22:56

@klarka87 hele male je
4,5mesice a jakmile ji pusinkuju at na pusinku nebo na tvar tak se na me krasne
smeje! kdyz ji davam UM tak si jednou rucickou drzi flasku a druhou me jakoby
hladi po tvari nebo se oto spis pokousi nebo si me za tu tvar drzi a uprene na
me kouka to uz mi taky jako projev prijde ale taky uz se moc tesim na to az vylozene
prijde a da mi hudlana!  

Tajda mi začal dávat pusinky tak kolem 14 měsíce. Nejdřív teda na to
šel s otevřenou pusou a asi po měsíci jsem se dočkala pusy bez olíznutí
A je to opravdu nádherný škoda, že ho to jednou přejde 

O partnerství, když se narodí děti

Už je to poměrně dlouhá doba, co jsem na předporodních kurzech začala pravidelně mluvit o partnerství po narození dětí. Vždy když máme lekci o péči o miminko, věnujeme se také péči o vztah mezi rodiči.

Kdesi jsem zaslechla, že v systému rodinných konstalací jsme na prvním místě partneři a až poté rodiči. Přišlo mi to nejdřív divné, protože přeci děti jsou na prvním místě. Ale ne. Má to svoji citlivou logiku.

Chceme-li dobře pečovat o děti, nestačí načíst Koncept kontinua a spoustu dalších knížek, nestačí nakoupit krásné látkové plenečky, šátek a spoustu hraček pro rozvoj mimika, to hlavní je, aby dítě vyrůstalo v láskyplném prostředí.

A nejde pouze o lásku, kterou cítíme ke svému mláděti, ale jde velmi mnoho o lásku partnerskou o lásku mezi rodiči.

Chvála a Trapková, dva psychosomatičtí rodinní teraperuti dokonce používají termínu sociání děloha, tedy prostředí rodiny, kde se dítě vyvíjí, jak emocionální, tak komunikační, zvykové a podobně… To co tvoří sociální dělohu jsou vztahy mezi jejími členy, emoce, které k sobě cítí, v podstatě jde o atmosféru v rodině.

Jistě mi dáte za pravdu že je těžké vychovávat dítě v partnerství, kde chybí láska. Neb dítě se tak nějak živí tím, co tvoří rodiče.

Dítě z rodiny, kde neproudí láska, bude emocionálně hladové, dítě z rodiny, kde se často rodiče hádají, bude dost možná v životě nejisté. Víme, že rodiče jsou naše první a nejsilnější vzory.

Víme, že ať chceme nebo ne, skoro všechno jsme odkoukali od nich. A víme, že jednou budou jejich partnerské vztahy ovlivněny naším rodičovským parterským vztahem.

Jedna z nejdůležitějších věcí, které tedy můžeme pro své děti udělat, je pečovat o své partnerství a rozvíjet ho.

A jak tedy na to?

Když se narodí děti, mnohdy se zdá, jako by se celý život otočil vzhůru nohama. Vše se najednou točí kolem miminka a jsou dny, kdy nezbývá čas ani na to, vyčistit si zuby. Představa, že máme pečovat o partnerství je v tomto kontextu komická.

To poslední na co myslíte, je nějaká romantika. A to je jedna z věcí, které je potřeba přijmout. Když se narodí děti, do značné míry přestane být čas na spontánní výbuchy romantiky.

Často jsou oba rodiče unavení a čekat na to, až se oba budete cítit sexy, spokojení, seberealizovaní a žádostivý je prostě nereálné. Tohle bylo pro mě osobně asi nejtěžší, přijmout, že vztah už neběží sám od sebe, že je potřeba se snažit, je potřeba plánovat.

Pokud mu totiž nevěnujeme pozornost v kolotoči radostí a starostí s miminkem, parnerský vztahse může snadno tiše vytratit. Stane se to samo od sebe, člověk ani neví jak…

Budete mít zájem:  Předčasná ejakulace není selhání

Základ tedy je, vědět o tom, že se to může stát a vědomně tomu předcházet, rozhodnout se, že to tak nechcete, rozhodnout se o vztah pečovat, vyživovat ho. Jde o vnitřní nastavení. Udělat vztahu místo.

To, co velice pomáhá udržovat dobré naladění i v náročnějších situacích je humor a jeho citlivé užívání. Vědět, kdy se žertování naprosto nehodí a kdy ano. Umět si udělat legraci sama ze sebe. Umět náročnou situaci obrátit v humornou historku, na kterou budete po letech vzpomínat.

Dlouhodobé partnerství je méně impulzivní a intenzivní než počátek vztahu, kdy to jde tak nějak samo od sebe. To, z čeho je vyživováno dlouhodobé partnerství, bych nazvala každodenní drobné projevy náklonnosti.

Po narození dětí už asi nějakou dobu nebudete mít možnost vášnivě promilovat celou noc. To, co živí dlouhodobé partnerství, jsou něžné maličkosti, malinké rituály, na které je důležité nezapomenout ani když máte pocit, že naprosto nestíháte.

Pusa při odchodu do práce, otázka jak ses měl/a…

Důležité je vědomě se rozhodnout, že chci druhému projevovat lásku. Chceme abychom navzájem věděli, že naše láska stále trvá. Velmi inspirativní je v tomto ohledu kniha Pět jazyků lásky. Mluví o tom, že existuje několik způsobů, jak projevovat lásku.

Většina partnerství troskotá na tom, že ačkoli se navzájem partneři milují, nevědí to o sobě navzájem. Je to fakt zvláštní, ale je to tak. Může se totiž stát, že každý projevuje a přijímá lásku jiným způsobem. Proto je velice důležité zjistit, jakým jazykem lásky každý z vás mluvíte a pak si projevovat lásku právě tím jazykem.

Těchto pět jazyků jsou: slova, pozornost, služby, doteky, dárky.

Mnohým nedorozuměním ve vztahu pomůže předejít, pokud se seznámíte s faktem, že ženy jsou cyklické.

Ženy a muži se zkrátka liší jedním základním faktem, a to tím, že muži nemají menstruační cyklus, jsou tedy zdánlivě stabilní, kdežto ženy se v průběhu měsíce proměňují podle toho, jakou fází cyklu zrovna procházejí, podle hormonálních hladin, které tyto fáze řídí.

Jsou dny, kdy se ženy potřebují uzavřít do sebe a nic neřešit a jsou dny, kdy se potřebují vášnivě pomilovat, je dobré vědět v jaké fázi žena zrovna je 😉

Inspirovat vás může například kniha Cyklická žena nebo Návod na ženy.

V určitých obdobích našeho vztahu jsem měla pocit, že se jen starám o děti, a že už snad ani nejsem člověkem. Připadala jsem si jako jedno velké chodící prso, vždy připravené nakojit potřebného potomka. V takovém rozpoložení je opravdu těžké tvořit vztah. To, co nám tehdy pomáhalo, bylo, když jsme se s mužem dohodli, že si vzájemně dáme každý den jednu hodinu

Jak projevovat dětem lásku během běžného dne?

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti

Odpověď na obě otázky by se možná dala shrnout do slova „pozornost“. Myslím tím tu opravdovou, upřímnou, vědomou pozornost.

Jenže jak na to? Vždyť toho mámy musí „umyslet“ během dne tolik!

Ale někdy stačí jen pár soustředěných okamžiků a dějí se zázraky. Protože dítě, které si je jisté láskou, je zkrátka zázračné.

Zastavte se na vteřinu

Určitě to důvěrně znáte. Od rána v jednom kole. Všechny z nás ty každodenní kolotoče známe, jedeme v nich dokonce i tristně nevyspalé, nechce se mi to ani rozepisovat.

Jsou rychlé, točí se odstředivě, motá se z nich hlava někdy až do bušících migrén, ale vy to přesto dokážete zastavit. Prostě STOP. Udělejte krok stranou. Zanechte kolotoče, vystupte! On neujede. Za prvé: je to jen kolotoč.

Za druhé: je váš. Nikdo jiný ho neroztočí.

Odložte mrkev, kterou právě strouháte, odložte mobil, kde právě na Vinted prodáváte ty nedopnutelné šaty, vypněte rádio uprostřed zajímavého rozhovoru. Nechte v koši prádlo, v myčce nádobí, na stole drobky. A zastavte se. Dýchejte. Nic nedělejte. A pak věnujte pár vzácných vteřin plně, soukromě a intenzivně svému dítěti.

Jen jemu nebo jim. Nedělejte nic, jen na ně koukejte, vnímejte a zbytek už vás povede sám. Možná budete mít chuť dítě obejmout, opusinkovat, pohladit.

Nebo možná dostanete chuť nezasahovat vůbec, jen se zdálky kochat a dětem poslat myšlenku… Když to uděláte párkrát za den, nic vám neuteče, děti si vychutnáte a projevy lásky přijdou tak nějak automaticky!

Sedněte si k nim

Kdykoli vás napadne, sedněte si ke svým potomkům na zem nebo ke stolu, prostě kamkoli, ale k nim. A buďte s nimi tak moc, že necháte i vibrující telefon telefonem. I kdyby zrovna pípal WhatsApp nebo někdo neúnavně volal. Počkají! Právě teď se věnujete něčemu mnohem důležitějšímu: projevujete lásku svým dětem. Zůstaňte tak dlouho, dokud to je možné a vám všem příjemné.

Upřednostněte své děti před povinnostmi

Jak často říkáte: „Ano, zlato, moc ráda, ale teď zrovna něco dělám, tak hned potom přijdu, jo?“ a jak často řeknete: „Miláčku, teď sice něco dělám, ale ráda to kvůli tobě přeruším a jdu s tebou najít toho ztraceného medvěda!“ U nás má jedna z citací nepopiratelnou převahu, ale když to občas obrátím, rozzáří se dětská očička radostí.

Důsledně plňte sliby

K tomu není co dodat. Když se něco slíbí, je potřeba to splnit. A pro děti sliby tipu „Ano, pak půjdeme na zmrzku!“ mají stejnou váhu jako pro matku příslib pomoci v domácnosti nebo odpočinkového večera v kině.

Takže když už něco slibujeme, musíme to brát vážně a vědět, že slib splnit půjde. Dítě tak dostane zprávu, že se na nás může nejen spolehnout, ale především, že je pro nás důležité, že ho bereme vážně a máme ho rádi.

V druhém díle článku si přečtěte, jak velké škody můžou napáchat lehkovážné komentáře na adresu dítěte a jak se naučit dětem projevovat respekt, i když nám rozum velí jednat racionálně.

I miminko vám dává najevo svou lásku

Jak poznáte, že vám vaše malé miminko projevuje náklonnost a ukazuje vám svou lásku? Takovou otázku si nejspíš pokládá nejedna maminka, a to především prvorodičky.

Jste vyčerpaná po porodu, ale zároveň šťastná, že jste zvládla porodit zdravé dítě. Nejraději byste ho láskou umačkala, ale ono se na to moc netváří? Nemějte strach, stačí jen vnímat i ty nejjemnější signály a gesta.

Lehký a krátký úsměv

Někdo si myslí, že když se malé miminko směje, ve skutečnosti to nic neznamená. Opak je však pravdou, protože úsměv vašeho malého drobečka můžete brát skutečně jako signál lásky.

Pokud se vaše ani ne půlroční děťátko alespoň na chvíli usměje, můžete se radovat. Znamená to totiž, že se ve vaší společnosti cítí dobře a spokojeně, a že vás má moc rádo. Takže se s tím ihned můžete svěřit kamarádkám, mamince a zkrátka všem ve vašem okolí.

Dlouhé pohledy

Miminka mají ve zvyku na všechno neustále zírat. Není se čemu divit, několik měsíců neviděli nic, a najednou je kolem nich tolik nových věcí, které je fascinují. Tou nejdůležitější jste však vy.

Možná jste si všimla, že váš malý uzlíček se na vás dokáže nepřetržitě dívat i několik minut. Rozhodně to neberte na lehkou váhu, má to totiž svůj význam. Snaží se vás totiž vtisknout do své paměti, protože z vás cítí lásku a chce si vás dobře pamatovat.

Koneckonců to samé možná děláte i vy. Jste svým výtvorem tak fascinovaná, že se na něj nemůžete vynadívat a láskou byste ho nejraději snědla. Podobné pocity má i vaše miminko, akorát to ještě nedokáže dát tak jasně najevo, proto na vás neustále jen zírá.

Bez vás jen tak neusne

Stěžujete si, že vaše miminko celé noci nespí a že vás neustále budí? Zkuste se nad tím pozastavit, může se totiž jednat o další projev lásky.

Vaše děťátko žilo několik měsíců ve vašem břiše a na vaši přítomnost je zkrátka zvyklé. Jakmile má spát samo v postýlce nebo někde v jiném pokoji, mohlo by vám to zavinit nespočet probdělých nocí.

Zkuste si tedy postýlku přisunout co nejblíž k vaší posteli, aby tak miminko co nejvíce cítilo vaši přítomnost. Můžete s ním také zkusit spát ve vlastní posteli, to je ale zase riziko do budoucna a je potřeba umět to včas utnout.

Když s vámi totiž dítě bude spát v posteli třeba několik let, bude se bát mít vlastní pokoj a mohlo by se na vás stát závislým.

Natahuje na vás ručičky

Poslední bod už je celkem jasným znakem toho, že vás vaše děťátko zkrátka chce vedle sebe. Položili jste ho na pár minut do postýlky a ono už na vás zase natahuje ručičky? Dokazuje vám tím lásku.

To samé platí i v případě, že třeba miminko dáte na chvíli pochovat někomu jinému. Může to být manžel, tchyně, kamarádka nebo třeba dědeček. Vydrží u nich jen chvíli a chce co nejdřív zpět k mamince? Cítí se u vás zkrátka v bezpečí.

Existuje spousta forem toho, jak vám dítě dokáže projevit lásku. U malého miminka je občas složitější to poznat, ale věřte vašemu mateřskému instinktu, ten vás koneckonců nikdy nezklame.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector