Jak dosáhnout, aby chleba vydržel 14 dnů

Eva Dudíková před 12 měsíci 32 lidí poděkovalo

Mám ráda, když je chleba co nejdéle čerstvý –⁠ měkký uvnitř s křupavou kůrkou na povrchu. Tak, jako kdybych ho právě upekla. Okoralý chleba s tvrdou kůrkou už není ono. To kouzlo, jak docílit dlouhé životnosti chleba, je jeho správné skladování. Co se mi k uchování nejvíce osvědčilo?

O tom, jak dlouho nám chléb vydrží čerstvý, rozhoduje hned několik faktorů:

• přirozený únik vlhkosti z chleba
• vlhkost vzduchu v domácnosti (byt vs. dům)
• množství vody těsta (hydratace) při pečení
• kvalita chleba (použité ingredience a způsob přípravy)
• obal použitý ke skladování

Nežádoucí okorávání chleba je způsobeno přirozeným procesem úniku vlhkosti a výše zmíněné faktory ho mohou urychlit nebo naopak zpomalit. Čerstvost chleba můžeme nejsnadněji ovlivnit právě správným skladováním.

Pokud chceme, aby nám chléb dlouho vydržel, kupujme kváskový chléb našich předků nebo si ho doma sami upečme (například podle našeho kurzu). Tradičně připravený chleba z kvásku přirozeně vydrží déle čerstvý.

Možnosti skladování chleba

Při skladování chleba máme na výběr z několika možností:

• mikrotenový sáček
• chlebník
• utěrka
• pytlík na chleba

Kterou možnost zvolit, abychom si chleba užili i po týdnu? Pojďte si je se mnou společně rozebrat.

1. Mikrotenový sáček

Mikrotenovým sáčkům jsem nikdy nefandila –⁠ ať už z důvodu ekologie, tak také z vlastní zkušenosti.

Známe to všichni. Pečivo z igelitových sáčků je velmi rychle buď gumové, nebo tvrdé. Velmi snadno plesniví, protože přirozená vlhkost se z něj nedostane přes sáček ven, vysráží se a vrací se zpět a to jsou ideální podmínky pro růst plísní (viz např. studie, kdy již po 3 dnech skladování pečiva v sáčku v pokojové teplotě v něm byly detekovány plísně).

2. Chlebník

Je speciální skříňka na chleba, která může svým designem zdobit naši kuchyň. Na trhu existují chlebníky z různých materiálů, v mnoha barvách i tvarech, ale všechny jsou založeny na stejném principu –⁠ brání přístupu vzduchu a vlhkosti. Tím udržují pečivo déle čerstvé a současně ho chrání před hmyzem a hlodavci.

Z mého pohledu je ale zbytečně drahý, nepraktický a neskladný při cestování (např. s sebou na chalupu) a pro jeden chleba, který pro sebe peču, příliš velký (velké množství prostoru může způsobit rychlejší vysychání chleba). Pro větší rodinu může být ale praktickým pomocníkem.

Bavlněná nebo lněná utěrka je nejlevnější a nejpraktičtější možnost uchování chleba. Často v ní ale po 2 dnech začne tvrdnout, vysychat a okorávat, což nechceme.

Utěrka je ideální pro velkou rodinu, která chleba do 2 dnů spotřebuje. Anebo i pro kohokoliv jiného, komu nevadí, že chléb okorá, případně si tvrdší chléb napaří, anebo opeče.

Tip: Pro oddálení okorání chleba zabaleného v utěrce, ho můžeme (zabalený v utěrce) ještě vložit do sáčku nebo další utěrky.

4. Pytlík na chleba

Je na trhu novinkou a přináší spoustu výhod.

Je skladný (když nemám chleba, složím ho a nezabírá zbytečně prostor v kuchyni), lehký (lze vzít kamkoliv s sebou), prodává se v různých designech, velikostech i vzorech, ale hlavně díky speciální obsažené vrstvě zajišťuje čerstvost chleba a menší riziko plísně (např. pytlík Wrap Up, který používám já a mám s ním dobré zkušenosti). Spojuje výhody utěrky a sáčku a naopak eliminuje jejich nevýhody.

Dá se použít na vícero způsobů podle toho, jaký chleba má člověk rád. Když chci chleba uvnitř vláčný a měkký s křupavou kůrkou, jen ho do pytlíku zasunu řezem dovnitř a nechám pytlík otevřený. Pokud mi nevadí měkká kůrka, celý chleba do pytlíku uzavřu. Díky tomu vydrží dlouho vláčný a měkoučký.

Pytlík je ideální možnost pro ty, kteří podobně jako já, nesní celý chleba do 2 dnů nebo pro rodinu s menšími dětmi. Chleba lze také dopředu nakrájet na plátky a v pytlíku uchovat bez ztvrdnutí i několik dnů. Například děti si tak mohou vzít plátek bez toho, aniž by si ho musely samy krájet.

Vyzkoušejte, co vám bude vyhovovat

Zahoďte igelitové sáčky a vyzkoušejte jiné možnosti skladování chleba a zůstaňte u toho, co vám vyhovuje ???? Za mě je to momentálně pytlík na chleba. Kromě toho, že budete pečivo uchovávat zdravěji, také šetříte přírodu tím, že nespotřebováváte další plastové sáčky.

Moje doporučení: Mrazte! Čerstvý chleba nakrájejte na plátky a ty si zamrazte. Je to ideální možnost, jak mít čerstvý chleba kdykoliv po ruce!

Autor uvidí vaši zpětnou vazbu, což jej motivuje k další tvorbě.

Autorem článku je Eva Dudíková

Milovnice fermentovaných rostlinných potravin a spoluzakladatelka Superkvašáků.

Rovnováha střevního mikrobiomu je zásadní pro naši fyzickou i psychickou pohodu. V tomto krátkém kvízu se dozvíte odhad, jak je na tom váš mikrobiom.

Otestovat si střevo

Kváskový žitný celozrnný chléb

Ingredience:

1. krok – 1 den v 18:00

2. krok – 2. den v 7:30

• 450 ml vlažné vody
• 250 g hladké celozrnné žitné mouky

3. krok – 2. den v 13:30

• 250 g hladké celozrnné žitné mouky (nebo 200 g žitné + 50 g hladké celozrnné špaldové), lze celkově i více mouky,  až 350 g
• 1 rovná polévková lžíce soli
• 1 rovná polévková lžíce mletého kmínu
• ½ polévkové lžíce mletého koriandru

Chléb, základní potravina velké části lidstva, se s vývojem technologie průmyslového pečení, poněkud vzdálil od toho chleba, který pekli naši předkové. Tradiční „kváskový“ chléb je již k dostání v prodejnách se zdravou výživou, ale upéci ho lze i doma.

Existuje nespočet jak druhů chleba tak technologií jeho příprav, takže netvrdím, že tento postup je ten jediný správný.

Uvedený recept jsem v obecném základu převzala se svolením od čtenáře webu Martina Gore, a při opakovaném pečení jsem upřesnila množství ingrediencí a dotvořila návod do konečné podoby. Může se pro vás stát buďto přímo vodítkem nebo inspirací k vašemu domácímu pečení.

Postup přípravy konečného těsta bude rozložen do dvou dnů, jak jinak, s kváskovým pečivem je při tomto obyčejném postupu s delším zpracováním potřeba počítat.

Výsledek vás ale v mnohém překvapí, a až se stane pečení součástí denního programu, tak vám to ani nepřijde, že mezi jinými pracemi si ještě zaděláte kvásek, neboli startovací těsto a pak se druhý den s přestávkami věnujete přípravě a pečení chleba.

Mouku, kterou budeme používat při pečení, je dobré prosít a provzdušnit, ale pokud těsto dobře pak prohněteme, bude kynout i tak.

Zkusila jsem postup jak s moukou prosetou tak i bez prosévání a rozdíl jsem nijak nezaznamenala, i když ve starých kuchařkách tento krok radí.

Možná to tam bylo především z důvodu, aby se mouka při prosévání zkontrolovala, zda v ní nepřebývá nějaký nežádoucí „zakuklenec“ v podobě „červíka Pepíka“ nebo moučného mola…:-)

Takže, abych vás dlouho nenapínala, postup je určitě jednodušší než na předchozí velikonoční mazanec.

V 1. kroku umícháme startovací těstíčko

z dříve připraveného kvásku, vody a mouky…A necháme ho pěkně v míse odpočívat…v teple přikryté utěrkou. Do druhého dne prokvasí a stane se základem pro těsto.

Někdy se stane, že povrch zaschne, ale následně se po přídavku vlažné vody vše rozpustí.

V 2. kroku

raději přendáme připravený kvásek do větší mísy a přidáme odměřené množství vlažné vody a opět mouku.

Dobře promísíme metlou. Naředěné těsto je nyní přikrmené moukou a tak je necháme dál odpočívat, aby v klidu mohlo probíhat kvašení.

Raději již po 4. hodinách se díváme, co těsto dělá. Sledujeme kvašení a i to jak se těsto nadzvedává. Zhruba po uvedených 5 hodinách bude připraveno.

Zde doporučuji sledovat, protože, je-li v místnosti dostatečné teplo, může proběhnout bouřlivé kvašení rychleji a pak těsto začne klesat a to je signál, že už určitě musíme postupovat v přípravě chleba dál, jinak by nám mohlo překynout a klesnout.

I to se mi již jednou stalo, a tehdy jsem co nejdříve pokračovala v přípravě a těsto ve formách též nakynulo.

V 3. kroku již přidáme

mouku se solí a kořením a dobře hnětačem prohněteme a tímto těstem naplníme vymazané formy na chléb. Můžete také jenom formy vyložit papírem na pečení, ale postupem času jsem přešla na vymazání rostlinným olejem, které se mi jeví jako snadnější a rychlejší. Zde je to na vás, na co jste raději zvyklí.

K plnění forem doporučuji obyčejnou polévkovou lžíci. Těsto není tekuté, ale vzhledem k jeho hutnosti bychom ho do formy těžko dostávali jinak. Postupujeme opatrně, abychom si okraje forem nepotřísnili a povrch těsta pak uhladíme stěrkou a do rožků jej vtlačíme prsty namočenými ve vodě. Jen tak se na nás nebude lepit.

Množství těsta v každé formě o horních rozměrech 9×20 cm se pohybuje kolem 550 g.

Těstem plníme formy asi do dvou třetin a dál necháme kynout v místnosti ve formách tak dlouho, až povrch těsta začne dosahovat nahoru (při pohledu z boku).

Je nutno počítat s tím, že i v troubě těsto ještě nakyne a tak musíme těsto při kynutí sledovat, aby nám nenakynulo moc, následkem čehož by mohlo v troubě při pečení nejdříve dokynout a přetéci přes okraj. I to se mi již stalo, proto upozorňuji. Chlebu se tím sice neublíží, ale kousky těsta se v troubě pálí a „zavání“ a pálící se kousky nás donutí nejdříve z trouby odstranit zuhelnatělé přebytky…

Množství těsta v tomto receptu mi většinou vyjde do dvou forem na chlebíček a ještě zbude trochu těsta tak na 2-3 dalamánky či chlebánky.

„Chlebánky“ připravíme tak, že do zbytku těsta v míse přidáme trochu mouky, aby se pak dalo vyválet na malé bochánky. Tyto kousky pečeme souběžně s chleby, jenom je dříve vytáhneme.

Jsou asi tak za 1 hodinu hotové. Také lze zbytek těsta vložit do vymazaného plechového hrnku a upéci s chleby.

Chutné jsou i kváskové žitné placky, upečené pak jenom tak na sucho na pánvi.

Samo sebou, že celé množství těsta se vám může vejít přímo do větší formy na chleba, ale zde to nechám na vás, co budete mít po ruce. Též půjde chléb upéci v kulaté formě na dort a budeme mít pak pěkně kulatý bochník atd.

Jakmile formy naplníme, začneme si připravovat troubu na pečení. Máme-li nějakou pekárničku, určitě není asi třeba mnoho příprav, ale chléb lze péci i v plynové troubě, i když nám nedrží teplotu stejnoměrně po celou dobu.

Nakonec jsem naučila svoji troubu spolupracovat a docílily jsem obě shody a chléb již peče bez větších problémů.

Takže je určitě nutno troubu předehřát. Zjistila jsem, že neškodí na 200-210°C. Něco vyvětráme při tom, jak vkládáme formy a tak teplota trošku klesne.

Těsto i před pečením zlehka potřeme na povrchu vodou a pak v průběhu pečení ještě asi dvakrát.

Při uvedené vyšší počáteční teplotě dojde nejdříve k prohřátí těsta a též k dalšímu kynutí a tak ze začátku teplotu ke 200°C ponecháme asi 10 minut a pak teplotu snížíme a udržujeme kolem 180°C , asi tak dalších 15 minut a pak již jenom zvolna pečeme při 160°C.

Teplotu se snažíme udržet v rozmezí 160-170°C. Přelítnutí teploty na 180°C neublíží, ale mohou nám pak při dopékaní více ztmavnout okraje.

Celková doba pečení

je u tohoto typu chleba, kde je těsto více řídké, určitě minimálně 110 minut, ale již jsem pekla i 120 minut, to když jsem po kontrolním vpíchnutí ke konci pečení měla stále dojem, že je těsto uvnitř vlhké a mazlavé.

Upečený chléb vyklopíme hned z forem na mřížku nebo pařáček, přikryjeme čistou utěrkou a necháme dobře a hlavně pozvolna vychladnout. Každý bochník bude vážit něco přes 400 g.

Při opakovaném pečení jsem ale zjistila, že i u upečeného bochníčku se těsto uvnitř může jevit jako nedopečené, ale po dokonalém vychladnutí je chléb uvnitř pěkné kompaktní a mírně vlhký, přesně tak jak má být.

Ono se vše jeví v teplém stavu jinak a tento žitný chléb je nutno doopravdy nechat pak dobře odvětrat a vychladnout a pak teprve krájet. Nejlepší je až druhý den, i když samozřejmě čerstvě upečený má zase jiné přednosti, především krásně křupající kůrku.

U nás jsou v oblibě i dalamánky, které peču ze zbytku těsta vždy souběžně a ty určitě „rána nedočkají“ 🙂

Jednou jsem již byla přemluvena, abych z uvedeného těsta upekla jenom dalamánky, ale to bude zase jiný recept.

Poznámka: Co dodat? Že je tento druh pečiva zdraví prospěšnější než chleby kynuté kvasnicemi, to jsem již zmiňovala v článku o kvásku.

Kdo chce jíst chléb a přitom jíst zdravěji, dá mi možná za pravdu, že tento chléb chutná nade všechny chleby. Možná je to i tím, že jsme si jej připravili sami a nedali tam ani trochu kvasnic nebo nějakého prášku do pečiva a dokázali, že jsme soběstační a že to prostě zvládneme.

Chléb lze péci v různých obměnách, jako celožitný nebo s částí mouky pšeničné, nebo i více pšeničný, jak kdo má na co chuť. Také můžete přidat různá semínka a dochutit i dalším kořením. Vše záleží jenom na vaší fantazii.

Můj postup není dogma a určitě můžete vymyslet svůj nebo máte již také svůj vyzkoušený. Netvrdím, že jsem „objevila Ameriku“ :-), ale zkouším zde jenom ukázat, že lze péci chléb i v úplně obyčejných kuchyňských podmínkách, které nemusí být právě optimální.

Časové rozestupy mezi jednotlivými kroky je možné určitě posunout třeba všechny o určitý čas a přizpůsobit vlastní potřebě a postupně, dle praxe, již nemusíte ani čas sledovat, jenom nahlídnete na těsto a budete hned „v obraze“ 🙂

Doplněno 30. 9. 2012 po převodu receptů z původního webu na tento nový:

Žitný celozrnný kváskový chléb byl jedním z prvních, který jsem pekla. V dalších variantách dále vychytávám drobné nedostatky.

I zde více mouky asi neuškodí, chléb také nakyne a bude se pak péci kratší dobu, ale toto vše člověk zjistí až dalším ověřováním. Postupně se dostávám k pečení větších bochníků, což je v rodině s více strávníky určitě vhodnější.

Některé varianty jsou zde již na webu a některé ještě vydám 🙂.

Upečte si doma vlastní kváskový chléb, který vydrží čerstvý celý týden

Jestli už jste někdy ochutnali domácí do křupava upečený kváskový chléb, těžko se pak spokojíte s rozpékaným pečivem ze supermarketu.

Výhodou doma pečeného chleba je fakt, že vydrží chutný výrazně déle.

Budete-li jej správně skladovat, vydrží vám doma i týden, což je skvělá zpráva pro všechny, kteří se bojí, kvůli koronaviru, navštěvovat supermarkety. Jak si doma tuhle křupavou dobrotu upéct?

Pro upečení toho pravého kváskového chleba budete potřebovat žitnou či chlebovou mouku, hladkou pšeničnou mouku, sůl a kmín. Jednou z nejdůležitějších ingrediencí je ale kvásek! Pokud máte alespoň 5 dní času, můžete si doma připravit vlastní kvásek pomocí mouky, vody a správné pokojové teploty.

Komunita domácích pekařů se ale stále rozrůstá, a tak vám práci ulehčí třeba praktická aplikace Pečempecen.cz. Zde si můžete podle mapy najít, v jaké oblasti či městě poblíž najdete dobrovolníka, který vám již připravený kvásek dá k dispozici.

Jakmile jej budete mít v ruce, pečení může začít!

• 300 g kvasu (lžička připraveného kvásku, 150 ml vody a 150 g žitné mouky)
• 600 g hladké mouky
• 350 ml vody
• lžička soli
• kmín

Lžičku kvásku rozmíchejte se 150 ml vlažné vody a přidejte 150 g žitné mouky. Tak získáte hutný kvas, který přiklopte pokličkou a nechte 12 hodin kvasit v pokojové teplotě. Za tuto dobu dosáhne své maximální výšky. Plánujete-li péct chléb opakovaně, kus kvásku odeberte do extra skleničky a dejte do lednice.

Zbytek kvasu dejte do mísy a přidejte hladkou mouku, vodu, kmín a sůl a vypracujte těsto. Nechte jej alespoň 30 minut odpočinout, pak ho znovu párkrát prohněťte. Po další půlhodince odpočinku jej na válu bude třeba ještě pár minut hníst a přidávat k němu mouku, aby se bochník nelepil. Pomoučený bochník si ještě minimálně další hodinku odpočine na válu a teprve poté je připravený k pečení.

Chléb pečte na maximální teplotu trouby (nejlépe na 250 °C) na rozpáleném plechu.

Těsto na chleba je důležité velmi dobře propracovat. Pokud máte silné bicepsy, můžete se do toho pustit ručně. Hodně práce vám ale usnadní elektrický hnětač. Na začátku buďte k těstu jemní a hněťte jej na nejnižší stupeň a postupně přidávejte na otáčkách. Nezapomeňte, že úkolem je do těsta dostat co možná nejvíce vzduchu, a tak jej hodně nadzvedávejte, aby se provzdušnilo.

Důležitou pomůckou při pečení chleba je ošatka. V té chléb necháte před pečením odpočívat a získá svůj typický tvar. Vybírejte lýkové nebo proutěné výrobky, které před použitím důkladně vysypte moukou nebo škrobem.

V téhle fázi se vyplatí nezapomenout ani na nejmenší spáry, aby se vám bochník do ošatky nepřilepil. Pokud jste na ošatku v obchodech ještě nenarazili, kupte si ji např. v domácích potřebách Orion, kde ji až do 3. 3. seženete s téměř 20% slevou a můžete si vybrat požadovanou velikost i tvar.

Za akční cenu ošatku i s miskou pořídíte rovněž v prodejnách Tescoma za 249 Kč, a to až do konce dubna.

Myslíte to s pečením chleba vážně? Pořiďte si i keramickou chlebovou formu na pečení, která se v troubě rozpálí na vysokou teplotu. Dobře vám ale poslouží i kastrol s poklicí nebo pekáč s víkem.

Chcete-li, aby vám upečený chléb vydržel skvělý až týden, je třeba jej správně skladovat. Nedávejte jej do igelitového sáčku! Tím na chleba akorát přivoláte plíseň. Bochník zabalte do lněné utěrky a vložte jej do chlebníku.

Tak jej uchováte až do posledního drobečku.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Žitný kvásek

Od dob, kdy jsem poprvé zakládala svůj vlastní žitný kvásek a hledala o něm vše dostupné na internetu, už uplynulo několik let.Dnes vím, že bych spoustu věcí dělala jinak, a vím také, proč bych to tak dělala.

Především není třeba používat tak velká kvanta mouky a vody, jak se často radí – neustálým přikrmováním vznikajícího kvásku jeho množství strmě narůstá a co potom s takovými přebytky? Samozřejmě, můžete je pro ochucení přidávat třeba do těsta na chleba, dalamánky, ale pořád je to starost navíc.

Poradila bych kvásek rovnou založit z ovocné šťávy – tzv. ananasové řešení . I mně se, když jsem ho zkoušela, krásně povedl hned napoprvé.

Kvásek můžete vlastně založit buď od oka (pocitovým odměřováním vody a mouky) nebo si na něj vodu i mouku odvažovat – je to práce navíc, ale zas pak můžete (zpočátku) předvídat a (později) očekávat, jak se váš kvásek bude chovat nebo jak by se chovat měl.Vyzkoušela jsem oba způsoby, oba jsou spolehlivé, důležité je nebát se do výroby kvásku pustit.

 Nejprve tedy postup, kdy se suroviny odvažují.Pokud poměry tekutiny a mouky dodržíte – bude výsledkem malé, lehce zpracovatelné množství dobře pracujícího kvásku.

Suroviny:

vodacelozrnná žitná moukažitná mouka chlebová

Postup:

• Je dobré míchat kvásek v menší sklenici, použila jsem asi 300 ml.
• 1. den smícháme 20 g vody a 10 g celozrnné žitné mouky
• 2. den promícháme a přidáme opět 20 g vody a 10 g celozrnné žitné mouky
• 3. den vmícháme znovu 20 g vody a 10 g celozrnné žitné mouky

4. den už můžeme přejít z celozrnné mouky na mouku chlebovou. Ze všeho množství kvásku, co zatím máme, odebereme pouhých 40 g, ke kterým přidáme 20 g vody a 20 g žitné chlebové mouky.

Dobře promícháme, zakryjeme proti osýchání a necháme vykvasit. Zbytek původního kvásku vyhodíme.

5. den opět nakrmíme stejně, jako den před tím (40 g kvásku, 20 g vody a 20 g mouky) a stejně krmíme až do doby, než začne kvásek pravidelně růst – pokud kvásek nevyroste aspoň dvojnásobně, pokračujeme v krmení pořád stejně (tj. každý další den odebereme 40 g kvásku, který nakrmíme 20 g vody a 20 g mouky.

Pokud ale kvásek začne pravidelně, rychle a ochotně zvětšovat (zdvojnásobovat) svůj objem, je možné přejít na krmení 2 x denně, aby se rozmnožila a ustálila potřebná mikroflora a kvásek se stal silným tak, že sám, bez použití droždí nakypří třeba těsto na chleba.

Po dobu 10-14 dnů 2 x denně z kvásku odebereme 10 g, ty nakrmíme 40 g vody a 40 g žitné chlebové mouky, zbytky kvásku (po odebrání) můžeme postupně ukládat všechny dohromady do lednice a přidávat pak kvásek do jakéhokoliv kynutého těsta – na chleba, rohlíky aj. Výrazně zlepší jejich chuť. Možná vás inspiruje článek Jak využí přebytky kvásku – ZDE.Takto nakrmený kvásek (10-40-40) by měl do 8-12 hodin po nakrmení minimálně zdvojnásobit dvůj objem.

Po 14 dnech by měl být kvásek dost silný na to, aby vykynul náš první celokváskový chleba.

Tento způsob založení i občerstvování kvásku se nejvíc osvědčil i mně.

Založení kvásku bez většího odvažování surovin:

Suroviny:

celozrnná žitná mouka jemnážitná chlebová moukavoda

Postup:

1) Ve sklenici dobře rozmícháme asi 50 ml vlažné vody a tolik celozrnné mouky, aby vzniklo těstíčko kašovité konzistence (asi jako na lívance). Raději spíš hustší, kvašením zřídne. Sklenici přikryjeme čistou utěrkou (aby ke kvásku mohl volně vzduch) a necháme stát v teple, na lince, do druhého dne.

2) Druhý den by na kvásku měly být vidět malinké bublinky, náznak toho, že se něco děje. (Pokud se neděje nic, necháme být do 3. dne a teprve pak přikrmíme.) Kvásek tedy nakrmíme – dobře přimícháme asi 50 ml vlažné vody a mouky tolik, aby ve sklenici bylo opět těstíčko o konzistenci kaše. Necháme stát v teple.

3) Třetí den už kvásek určitě mírně nakysle voní. Přikrmíme jako 2. den a necháme v teple.

4) Čtvrtý den kvásek výrazně kysele voní i chutná. Je třeba ho znovu přikrmit. Když nakrmený stoupá nahoru, dá se s ním už péct – ochutí nám těsto a pomůže ho i malinko nakynout, ale na to, aby se dal chléb péct jen z něj, bez droždí, je kvásek stále slabý.Opravdu silný kvásek máme asi až po 14 dnech pravidelného omlazování, které provedeme stejně, jako popisuji výše.

Další možností, jak získat kvásek, je poprosit o něj někoho, kdo má doma kvásek už dobře pracující. Některého ze známých nebo se mrknout na KVÁSKOVOU MAPU a poprosit někoho odtamtud.

Jak uchovávat chleba? Pekaři radí, jak si bochník užít i po týdnu

V lednici ztvrdne, v horku zplesniví. Pokud ale budete chléb náležitě uchovávat, vydrží vám minimálně týden. Čerstvý bochník ostatně patří k obrovským lákadlům, dnes máme v obchodech k dostání nespočetné množství druhů, tvarů, velikostí i chutí.

V minulosti se chlebem šetřilo a lidé si ho vážili. Pekli ho doma a schovávali třeba do peřin, aby nevysychal. Chléb se nikdy nevyhazoval. Ztvrdlý se zabalil do vlhké utěrky, rozmočil v polévce nebo bílé kávě. Pekl se jednou za 14 dní nebo za 3 týdny.

Bochník se nikdy nepokládal spodní kůrkou nahoru, protože by se v domě všechno obrátilo naruby, jak se říkávalo. Chléb se musel krájet rovně, neboť „kdo se nesrovná s chlebem, ten se nesrovná ani s lidmi“.

Chléb nepatří do lednice

Pokud je chleba správně upečený, měl by vydržet minimálně týden. Během uchovávání samozřejmě stárne. Střída ztrácí elastičnost a drobí se. Uvolňuje se voda, chléb vysychá. Nejrychleji při teplotě 0 až 10 stupňů, proto ho nikdy neskladujte v ledničce.

Čtěte také

Při vysokých teplotách zase rychle zplesniví. Pekaři doporučují skladovat chléb při teplotě mezi 20 a 25 stupni, zabalený do čisté utěrky nebo plátna, aby mohl dýchat, a následně vložený do vhodné nádoby.

Nejlépe do takzvané chlebovky. „Utěrku ale nejpozději po 3 dnech vyměňujte,“ radí Jaroslav Albrecht z Hostivařské pekárny v Praze. Nádobu na chléb je nutné pravidelně čistit, třeba dezinfikovat octovým roztokem.

Utěrku i do igelitky

Někdo skladuje chléb v igelitové tašce. I to je množné, ovšem než ho do tašky uložíte, zabalte ho také do utěrky. Teplý nebo vlažný chléb nechte před uložením vychladnout na čistém, vzdušném a větratelném místě.

Plátky chleba krájejte bezprostředně před spotřebou. Správný nůž má být zoubkovaný, s dostatečně tenkým ostřím, protože se krájí řezáním, nikoliv tlačením na chleba.

Jak chléb zmrazovat

Stárnutí chleba lze zastavit zmrazením v umělohmotném obalu, ideálně při teplotách nižších než mínus 18 stupňů. Zmrazujte co nejčerstvější chléb, uchová si tak své vlastnosti po dobu několika týdnů až měsíců.

„Z chleba, který máte doma už 4 dny, si raději udělejte topinky,“ směje se Jaroslav Albrecht. Lépe než celý bochník je zmrazit pět šest plátků, které je vhodné oddělit mikrotenovou folií.

Rozmrazit pak můžete právě jen jednu porci.

Chléb rozmrazujte při pokojové teplotě několik hodin nebo během pár minut v mikrovlnné troubě.

Související příspěvky

Návrat k tradici pečení kváskového chleba

Cesta za dobrým domácím chlebem vede skrz litinový hrnec

Vyzkoušejte si upéct plecovník – chleba plněný bůčkem a klobásou

Chytré triky, jak skladovat chleba, aby vydržel dlouho čerstvý

02. 08. 2020 | Doba čtení 5 minut

Čerstvý a voňavý bochník chleba s křupavou kůrčičkou je dokonalá lahůdka. Při nesprávném skladování je však za pár dní pokrytý plísní nebo tvrdý jako kámen. Naučte se triky, které pomohou udržet chléb déle dobrý. Navíc přinášíme několik tipů, jak zužitkovat poslední zbytky pečiva.

Poctivý a správně upečený chléb by měl doma vydržet týden i déle. Vždyť naše babičky doma pekly chléb jednou týdně a bohatě to stačilo. Nemusíte kupovat čerstvý chleba každý den a přebytky vyhazovat. Dobře uchovaný chleba vydrží mnoho dní ve skvělé kondici a vy zamezíte zbytečnému plýtvání. Pravidla skladování doma jsou stejná, ať už chléb pečete doma nebo kupujete v obchodě.

Správně skladovaný chléb překvapí chutí Zdroj: David Ferencik / Shutterstock.com

Zapomeňte na plast

Plesnivý chléb je nutné vyhodit Zdroj: Ariene Studio / Shutterstock.com

V praktickém mikrotenovém sáčku si pečivo nejčastěji přinesete z obchodu. Mnoho lidí chléb nechá zamotaný v plastovém obalu jen tak na kuchyňské lince, v nejhorším případě ještě v dosahu slunečních paprsků.

Takový chléb se zcela jistě zapaří, tedy pustí hodně vlhkosti, která ale nemůže přes neprodyšný plastový sáček unikat ven. Zvlášť v teplém počasí je během dvou až tří dnů na chlebu patrná narůstající plíseň, která výrobek zcela znehodnotí. Plesnivý chleba už nezachrání vůbec nic a musí letět do koše.

Oříznutí zasažených kousků je naprosto nedostačující, okem neviditelné části plísní jsou už v celém kusu.

V papírovém sáčku tvrdne

Chléb samozřejmě v průběhu dnů stárne, jeho měkkost se ztrácí a postupně vysychá. Ani papírový sáček proto není pro uchování chleba tou nejlepší volbou. Vlhkost se v něm nezadržuje, chléb ztrácí vodu příliš rychle a tvrdne.

Při teplém počasí bude bochník nepoživatelný už během krátké doby. Nic nevyřešíte ani tím, že strčíte chleba do lednice. Chléb velmi snadno vysychá i při nižších teplotách a do lednice nepatří.

Nejlépe mu bude při pokojové teplotě mezí 20 až 25 °C.

Zabalený v utěrce

Osvědčeným postupem našich babiček bylo pečivo zabalené do čistého kusu plátna. Zkuste to i vy, zamotejte bochník chleba do utěrky nebo si sežeňte látkový sáček určený přímo na chleba. Látkový obal by měl být vyrobený z přírodních vláken, například z bavlny, případně lnu.

Takto zabalený chleba umístěte do chlebníku, vyrábějí se z nejrůznějších materiálů a najdete i zajímavé designové kousky. Možná máte doma schovaný porcelánový malovaný chlebník nebo vás v obchodě okouzlí moderní chlebník z nerezu či plastu. Vybírejte podle svého vkusu, jen nezapomeňte vždy zkontrolovat, že chlebník má dostatečné odvětrání.

Chléb zabalený v utěrce a uložený v chlebníku má ideální podmínky a vydrží opravdu dlouho. Chléb nebalte ještě teplý a utěrku raději každý třetí den vyměňte za čistou.

Funkční obaly

Správně uložený chléb bude dobrý i za týden Zdroj: David Ferencik / Shutterstock.com

V obchodech s domácími potřebami nebo na internetu seženete i speciální sáčky na chleba, doplněné o prodyšnou vrstvu ošetřenou nanotechnologií, která nepropustí zbytečně moc vlhkosti a vytvoří chlebu ideální mikroklima.

Pečivo v něm vysychá pomaleji a nehrozí riziko plísně. Velmi účinné jsou i voskované ubrousky. Ty se hodí nejen na uchování chleba, ale i na uzavírání nádob, balení zeleniny či svačin do práce.

Dají se zakoupit, ale vyrobíte si je velmi snadno i doma.

Co se zbytky chleba

Správně uchovaný chléb je poživatelný a dobrý řadu dní. Pokud přece jenom zůstane nějaký přebytek, dá se velmi chutně zpracovat. Vynikající jsou například chlebové krekry. Starý chleba nakrájejte na tenké plátky a ty rozdělte na menší kousky.

V míse smíchejte s kořením (hodí se sušený česnek, paprika, bylinky), solí a trochou oleje. Rozložte na pečící papír a pečte v troubě při 200 °C asi 5 minut. Dostanete krásně křupavé chlebové chipsy, které doma zachutnají každému.

Starší chleba je také možné obalovat ve vajíčku a smažit, připravit topinky, chlebovou strouhanku na zavářky nebo křupavé kostičky do polévek.