Ideální čas pro nové brambory

Sklizňové období končí a do vegetační sezóny je daleko. Nastal ideální čas na zhodnocení letošní úrody, a hlavně způsobů jejího pěstování. Příští rok na zahradě nemusí být stejný jako letos. Navíc vyzkoušet něco nového je někdy velmi osvěžující. Zejména pokud vám to ušetří práci a zároveň zrecyklujete “zbytky” ze zahrady. Jdete do toho?

Kdo by nepěstoval brambory?

Brambory jsou na české užitkové zahradě jako doma, i když je většina nadšených zahrádkářů řadí mezi ty náročnější na pěstování. Vyžadují totiž nejen dobrou zásobu živin, ale i kvalitní přípravu půdy. Tomu všemu je ale možné se rafinovaně vyhnout, a to pěstováním lahodných hlíz v trávě.

Bramborám se bude v trávě dařit i ve vyšších nadmořských výškách. Zdroj: Pixabay

Možná to zní trochu nevěrohodně, ale v podstatě nejde o žádný nový postup. Pěstování brambor v posečené, ideálně však v pokosené trávě, znaly už generace před námi.

Především pak ty, které žily v horských oblastech, kde sadbu ještě na začátku léta ohrožují mrazíky. Díky této metodě je lze bez obav pěstovat i ve vysokých nadmořských výškách – od 700 až do 1000 m n. m.

, ale také všude tam, kde vlastnosti půdy růstu brambor neprospívají. 

Jak na to?

Pokosená tráva po jediné seči trávníku rozhodně nestačí, proto je potřeba začít s přípravou budoucí plochy záhonů nějaký čas předem a postupně materiál sbírat. Samozřejmě, že nejlepší je se sběrem a vrstvením trávy do jednotlivých řádků začít už na jaře či v létě, ale to je teď na podzim, bohužel, nereálné dohnat. 

Kromě trávy můžete k přípravě záhonů využít i seno, slámu, listí, kompost, hlínu z krtinců či písek. Zdroj: Pixabay

Další možností může být, že za sezónu nasbíranou hromadu trávy (pokud máte k dispozici, nebo jste schopni sehnat) rozložíte až teď na holou zem a do řádků, které mají na šířku nejméně jeden metr a na výšku taktéž.

A jestliže máte trávy nedostatek, můžete využít dary podzimu a namíchat ji se spadeným listím, také třeba senem, slámou, hnojem, kompostem, pískem či hlínou z krtinců. S takto založenými záhony až do jara nemusíte nic dělat.

Mezi tím, co vyčkáváte, dochází k postupnému rozkladu, ničí se semena plevelů a tvoří se krásně uleželý organický materiál vhodný pro výsadbu.

Na jaře

Brambory lze v teplejších oblastech sázet už od konce března. V těch na počasí méně příznivých, tedy v podhorských a horských oblastech, je vysazujeme až ke konci května. Nejprve založené a po zimě hezky uleželé záhony trochu provzdušníme.

Následně vyhloubíme asi 10 cm hluboké jamky a naklíčené hlízy tam vložíme a zahrneme. Bramborám můžeme i přilepšit, a to přidáním kvalitní zeminy či kompostu do výsadbových jamek.

Hlízy sázíme (při šířce záhonu 1 m) do 2 řad, přibližně 0,3 m od sebe a do trojsponu. 

Brambory můžeme vysazovat už od března. V horských oblastech raději až od 20. května. Zdroj: Pixabay

Pak už si záhonů nemusíme téměř všímat. Pozor je nutné dávat pouze na to, aby brambory nezůstaly odkryté, takže je čas od času zkontrolujeme a v případě potřeby přikryjeme suchou travou. Čerstvě pokosenou trávu je možné přistýlat z boku záhonů – zapaří se a bude brambory zahřívat.

Sklizeň

Vegetační doba brambor se pohybuje okolo 100 dní, záleží však na odrůdě, kterou jsme vysadili. Ty rané můžeme sklízet už za 90 dní a těm pozdním mnohdy nestačí ani 140 dnů.

Spolehlivým poznávacím znakem úplné zralosti je vadnutí a rozklesávání natě. V podhorských a horských oblastech se tak děje cca v polovině září a vlivem mrazíků.

Brambory vypěstované v trávě sklízíme ručně a jednoduše – rozhrnutím a vyjmutím krásně čistých hlíz ze záhonů.

Hlízy vypěstované v trávě jsou při sklizni krásně čisté. Zdroj: Pixabay

Výhody

Takové alternativní pěstování oblíbených hlíz má své nesporné výhody – je možné se zcela oprostit od jakékoliv přípravy půdy a rovněž odpadají starosti s odplevelováním, okopáváním i hnojením. Tím, že brambory nejsou přímo v zemi, ale nad ní, je chrání před jarními mrazíky. Tráva navíc neustále pracuje – zahřívá se, uvolňuje živiny i plyny, které odpuzují hlodavce, hlavně pak hryzce. 

Existují i jiné způsoby

Pokud vás pěstování brambor v trávě nezaujalo, můžete vyzkoušet i jiný organický materiál. Porostou vám také v listí, slámě nebo senu, a ani není nutné začít s přípravou rok předem. Stačí si jen vybrat vhodné stanoviště, případně na něm posekat trávu, rozložit naklíčené hlízy do trojsponu a schovat je přibližně pod 0,4 m vysokou vrstvu vybraného materiálu. To je vše. 

Zamulčování záhonu brambor posekanou trávou či štěpkou zabrání vypařování vody z půdy. Zdroj: Pixabay

A jestliže se klasické a léty prověřené výsadby nehodláte vzdát, zkuste alespoň do rýh pro brambory přidat posekanou trávu smíchanou s hnojem, nebo třeba záhon travou či štěpkou zamulčovat. Uvidíte, jak se jim bude dařit. 

Fotogalerie:

Zdroj: Pixabay

Bramborám se bude v trávě dařit i ve vyšších nadmořských výškách. Zdroj: Pixabay

Brambory můžeme vysazovat už od března. V horských oblastech raději až od 20. května. Zdroj: Pixabay

Kromě trávy můžete k přípravě záhonů využít i seno, slámu, listí, kompost, hlínu z krtinců či písek. Zdroj: Pixabay

Hlízy vypěstované v trávě jsou při sklizni krásně čisté. Zdroj: Pixabay

Zamulčování záhonu brambor posekanou trávou či štěpkou zabrání vypařování vody z půdy. Zdroj: Pixabay

Navštivte s námi půvabnou koupelnu v podkroví

Komentáře

Kdy sklízet brambory

Sklizeň brambor na polích vrcholí na Vysočině většinou počátkem října. Charakteristický dým bramborové natě tak máme spojený s počátkem podzimu. Při pěstování na zahrádkách však dáváme přednost pěstování odrůd s co nejčasnější sklizní. Poradíme vám, jak poznat vhodný čas pro sklizeň brambor i to, jak se o ně před uskladněním postarat.

Některé faktory, které mají vliv na časnou sklizeň brambor, ovlivnit nemůžeme. Zvlášť počasí nebo polohu, kde plodiny pěstujeme. Ale mnohé další je v našich rukou. O termínu sklizně brambor rozhoduje nejen doba výsadby, ale také volba odrůdy. Odrůdy konzumních brambor se dělí podle vegetační doby do pěti skupin:

vegetační doba odrůd brambor (od výsadby do zralosti)

• velmi rané 90 – 110 dní
• rané  110 – 120 dní
• polorané 120 – 130 dní
• polopozdní 130 – 145 dní
• pozdní  nad 145 dní

Z přehledu vegetačních dob vyplývá, že zatímco na velmi rané brambory se můžeme těšit přibližně tři měsíce po výsadbě, polorané zrají až o měsíc déle. Přírodu můžeme trochu obelstít a sklizeň prvních brambor o nějaký týden uspíšit narašením či předklíčením sadby. Nejčasnější sklizeň získáme výsadbou předem zakořeněných hlíz.

Kdy sklízet rané brambory?

Signálem, že brambory ukončily vegetaci, je žloutnutí a rozklesávání natě. U kvetoucích odrůd brambor můžeme odebírat první hlízy krátce po odkvětu. Tedy ještě v době, kdy mají listy zelené. V prodeji jsou jako rané brambory označené ty, které byly sklizeny v období od 16. května do 30. června.

Rané brambory se sklízejí s nevyzrálou slupkou, tedy ještě před dosažením fyziologické zralosti. Rané brambory obsahují hodně vody a málo škrobů, proto nejsou vhodné ke skladování. Ideální je tedy sklízet jen největší hlízy a pouze tolik, kolik potřebujeme k okamžité konzumaci. To je možné právě při pěstování na menší ploše.

Nejprve lehce odhrneme zeminu abychom zjistili, zda jsou hlízy dostatečně velké. Pokud hlízy odebíráme opatrně, mohou ostatní ještě dozrát. Po vyjmutí potřebného množství největších hlíz zeminu šetrně nahrneme zpět.

Čas sklizně oznámí zaschlá nať brambor

Pokud nevíme, jakou jsme vysadili odrůdu a tudíž ani netušíme, jak by měla mít dlouhou vegetační dobu, čas sklizně nám velmi spolehlivě prozradí stav bramborové nati. Když začíná schnout, blíží se čas sklizně. Rostliny s uschlou natí už dál nerostou a jejich další ponechávání v půdě je zbytečné.

Vhodnost sklizně potvrdí také prohlídka úrody pod zkušebním keříkem. Ideální stav je, pokud se hlízy lehce oddělují od podzemních oddenků – stolonů. Teplota půdy při sklizni by neměla klesnout pod 8 °C. Sklízet bychom neměli při dešti nebo tehdy, když je půda nadměrně mokrá.

Při sklizni z malé plochy nám bohatě postačí klasické rycí vidle (někdy označované jako zahradní), tedy vidle s plochými hroty. Existují i speciální vidle, zvané bramborové. Snadno je poznáte podle neostrých hrotů, většinou zakončených kuličkou. Tohle nářadí se používá také při sklizni řepy či skládání uhlí. Neostré hroty zamezují znehodnocení brambor propíchnutím.

Teprve na větším pozemku se vyplatí použít mechanizaci v podobě vyorávací radlice. Při vyorávání postupujeme tak, že vyoráme každou druhou brázdu, brambory vysbíráme a teprve pak vyoráme zbylé brázdy. Při sklizni brambor dáváme pozor, aby nedocházelo k mechanickému poranění hlíz.

Dlouhodobé skladování brambor po sklizni

Sklizené brambory vytřídíme nejen podle velikosti, ale také podle kvality a necháme řádně oschnout. Zelené či nahnilé hlízy neskladujeme. Hlízy poškozené mechanicky zpracuje přednostně.

Do přepravek je po sklizni skládáme pouze v nízké vrstvě, aby mohly vydýchat na stinném místě při teplotě 12–18 °C. Teprve po 2 – 3 týdnech je uložíme k dlouhodobému skladování ve sklepě. Maximální výška vrstvy pro dlouhodobé skladování se doporučuje 1 metr, ideální teplota pro uskladnění je 4 – 6 °C.

Ideální čas pro nové brambory

Nové brambory nám obchody nabízejí už v březnu a pravda, nemusí být chuťově nutně lepší, než ty staré, protože k nám jedou velmi dlouhou cestu například z Řecka nebo dokonce z Afriky. Bývají mdlé a bez chuti.

Nejlepší jsou ty, které jsou k dostání právě nyní a pokud možno, pocházejí z českých luhů a hájů.

Pomineme-li smutný fakt, že až příliš mnoho brambor je zde zemědělci pěstováno za účelem následné přeměny na bramborový líh, jsou české brambory kvalitní. Snad právě proto je to škoda.

Pokud si chcete pochutnat na těch opravdu nejlepších, kupte je přímo od farmáře, na farmářském trhu nebo systémem biobedýnek. Samozřejmě nemůžu opomenout brambory z vlastní zahrádky.

Vaříme či pečeme ve slupce

Autor: Renata Petříčková

Nejlepší je vařit nové brambory ve slupce, čímž uchováme nejvíce vitamínů a minerálů, jejichž obsah je právě v nových bramborách nejvyšší. Jde například o vitamín C, jež se však tepelnou úpravou většinovým podílem ztrácí, dále pak vitamíny skupiny B a celá škála různých minerálů, namátkou třeba draslík nebo hořčík.

Zároveň jsou takto upravené brambory kaloricky chudé, takže se hodí pro různé druhy diet a to jak redukčních, tak třeba šetřících. Pokud je vhodně zkombinujete, tedy bez nezdravého tuku, mohou být nápomocny i při snižování hladiny cholesterolu.  Nové brambory pročišťují organismus a jejich konzumace pomáhá ledvinám při odvodňování.

Nové brambory vařené ve slupce rády pukají. Je to tím, že obsahují velmi mnoho vody. Babská rada říká, že puknutí se vyhnete, pokud bramboru propíchnete jehlicí na špízy.  

Další pochoutkou, která je v tuto dobu naprosto neodolatelná, jsou pečené nové brambory. Jednoduše je omyjte dočista, i se slupkou je rozpulte a dejte do trouby na čtvrt hodiny upéct. Vynikající jsou jen se solí a s máslem, nebo můžete kouzlit s různými přídavky.

Například:

• Bylinky
• Sušená rajčata
• Olivy
• Hrubozrnná sůl (ta dá bramborám zase úplně jiný šmrnc)
• Najemno pokrájená slaninka
• Potřené medem s balzamikovým octem
• S různými druhy sýrů (niva, parmezán)
• Plněné sýry, tofu nebo mletým masem
• Posypané osmahnutými čerstvými houbami (hříbky, babky, bedly…)
• Jemně posypané parmskou šunkou
• Posypané pórkem
• S výtečným bazalkovým pestem

Poradíme vám, kam přidat špetku a kam celou lžičku. Bylinky a koření umí zázraky. 

Také můžeme podávat různé zálivky, omáčky, u kterých tvoří základ buď jogurt, nebo smetana nebo nastrouhané tofu, například pro toho, kdo vyznává dělenou stravu. Ochutit je můžete bylinkami, olivovým olejem, česnekem, cibulí a podobně.

Nedusit, jen lehce na ně!

Autor: Agentura SXC

Nové brambory se rychle vaří, zpravidla jim stačí 15 až 20 minut varu a jsou dokonalé. Naopak se nehodí pro dušená jídla, pro jídla, kde jsou brambory hlavní složkou, protože se příliš brzy rozpadají, jelikož obsahují hodně vody. Záleží ovšem na varném typu brambor. Říká se, že z nových brambor se nehodí dělat bramboráky, protože jsou příliš křehké a vodnaté. Pokud ovšem zvolíte pevné lojovité brambory, které mohou mít trochu problém s klasickým vařením, budou i bramboráky dobré. Musíte je však citlivě a náležitě doplnit třeba ovesnými vločkami nebo špaldovou moukou. Nemusíte se vyhýbat ani celozrnné, dodá bramborákům velmi zajímavou chuť a konzistenci. Záleží asi na každém, ale mě připadají nejlepší nové brambory spíše škrobovité, takové, které kupujeme na bramborovou kaši.

Přinesli jste si z trhu, popřípadě ulovili čerstvé ryby? Zbývá už jenom vymyslet, jak je připravit.

Nazelenalé neberte!

Nazelenalé samozřejmě vyhazujte, ani je nevykrajujte, jedovatý solanin je ve zvýšené míře obsažen v celé nazelenalé bramboře.

Správné skladování je základem, a vyplatí se vědět, že brambory potřebují chladný, tmavý sklep, který však musí být suchý a teplota v rozmezí 4 až 6 stupňů Celsia.

To však má málokdo, takže v lednici brambory patří do spodní přihrádky na zeleninu, kde jsou podobné skladovací klimatické podmínky.

Čas raných brambor. Jsou zdravé a skvěle chutnají s máslem a bylinkami

Protože rané brambory jsou technicky vzato vlastně nedozrálé, mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či následného vaření praská a odlupuje se sama. Rozhodně však není na škodu, když slupka na bramborách zůstane, neboť právě těsně pod ní se ukrývá největší množství vitaminů a minerálů.

Na jaře a v létě rané, na podzim a v zimě pozdní

Velmi rané brambory se sklízejí 90–100 dní po výsadbě, rané brambory se pak mohou sklidit ještě o 10 dní později. Oba typy raných brambor se sklízejí většinou v období od 16. května do 30. června. Poslední zásoby raných brambor je vhodné zkonzumovat do Vánoc. V České republice se každoročně vypěstuje asi 60 000 tun raných brambor. Průměrná spotřeba raných brambor v Čechách je 7 kilogramů na osobu.

Rané brambory poznáte na první pohled. Jelikož se jedná o ještě nedozrálé hlízy, bývají mnohem menší a jejich slupka je světlejší a velmi tenká. Obsahují více vody a bílkovin a naopak mnohem méně škrobu než odrůdy pozdní, díky čemuž jsou lehčí, křehčí a především lépe stravitelné.

Jedinou nevýhodou raných brambor je, že se nedají skladovat dlouhou dobu a jedná se tak o sezonní surovinu, kterou si můžeme vychutnat jen pár týdnů v roce.

Doma si je nenechávejte déle než dva týdny, pak postupně přicházejí o svou typickou plnou chuť a vodnatí.

Dozrávat začínají zrovna v době, kdy loňské pozdní brambory ztrácejí nejen chuť, ale také výživové hodnoty, o jejich konzistenci nemluvě. 

Méně škrobu i vaření

Díky nižšímu obsahu škrobu nemusíte také brambory před vařením namáčet ve studené vodě jako brambory pozdní, namáčení slouží totiž právě k vypláchnutí přebytečného škrobu.

Raději ale ani rané brambory (stejně jako ty pozdní) neskladujte dlouho v lednici nebo v teplotě nižší než 8 stupňů Celsia, protože při tom v hlíze roste obsah nezdravého akrylamidu.

Ten se vyskytuje v potravinách bohatých na škrob a nejvíc ho je v bramborách po úpravě jako fritování, pečení nebo grilování, kdy teplota překračuje 120 stupňů Celsia.

Rané brambory nejlépe vložte až přímo do vroucí vody a vyndejte je hned po uvaření, jen tak si uchovají lahodnou chuť a většinu prospěšných látek. Vývar z nich také nemusíte vylévat, můžete ho použít třeba jako základ zeleninové polévky. 

Vařené rané brambory se hodí jako příloha k masu i zelenině, nebo základ letního bramborového salátu s octem, cibulí a žampiony.

Rané brambory se kvůli nízkému obsahu škrobu nehodí na přípravu kaše, placek ani těsta. Naopak by byla škoda ničit je podobnými zdlouhavými způsoby zpracování.

Zde platí známé pořekadlo, že méně je více, s minimem surovin lze totiž z raných brambor vykouzlit nadpozemsky lahodné pokrmy.

Rané brambory jsou tak nejlepší jen polité máslem, jogurtem nebo zakysanou smetanou, skvěle si s nimi rozumí i výrazné bylinky jako rozmarýn, tymián nebo kopr.

Brambory – je libo rané / nové nebo konzumní?

Publikováno: 07.06.2017     Autor: FÉR potravina

Brambory jsou součástí jídelníčku Evropanů jen něco málo přes 200 let. Dopřáváme si je celý rok. Vedle různých odrůd a varných typů rozlišujeme brambory i podle času jejich sklizně.

V současnosti brambory představují běžnou složku ve stravě většiny Evropanů, ale ne vždy tomu tak bývalo. Původem jsou z Jižní Ameriky, v Peru se součástí jídelníčku staly přibližně před 4 až 5 tisíci lety.

První větší dodávka se do Evropy dostala jako dar r 1565 z Cuzca španělskému králi Filipovi II. Nezávisle na Španělech se brambory dostaly do Anglie díky mořeplavci Drakeovi. V Irsku se pak začaly běžně pěstovat ve druhé polovině 17.

 století a angličtí a irští kolonisté je pak s sebou přivezli do Severní Ameriky. V kontinentální Evropě se nejprve používaly jako okrasné exotické rostliny na dvorech velmožů a v klášterních zahradách. Okolo roku 1740 pruský král Bedřich II.

nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly z Braniborska po roce 1778, odtud vznikl zkomolením jejich dnešní název.

Bramborová hlíza obsahuje 78 % vody a 22 % sušiny, z níž je zhruba 75 % škrobu, 2,2 % vlákniny a 0,8 % jednoduchých cukrů.

Vitamín C, je-li brambora vařena ve slupce, pak odpovídá zhruba 30 procentům denní dávky. Barevné brambory pak ještě obsahují tzv. antokyany, což jsou velmi významné antioxidanty.

Vedle různých odrůd a varných typů rozlišujeme brambory i podle času jejich sklizně.

Nové brambory – sklizeň 1.1. – 15.5.

Vyznačují se tenkou slupkou, která se neloupe. Povětšinou pochází z Maroka, Španělska, Řecka, Egypta a Itálie.

Rané brambory – sklizeň 16.5. – 30.6.

Tyto brambory jsou běžné i z české produkce. Obsahují hodně vody a málo škrobů, proto nejsou vhodné k delšímu skladování, vynikají delikátní chutí.

Konzumní (pozdní) brambory – sklizeň po 30.6.

Tyto brambory se používají i pro průmyslové zpracování. Na trhu se objevují obvykle po 1.9. Ty konzumní, určené k jídlu, se rozlišují podle množství škrobu na tzv. tři varné typy, ale o těch si napíšeme víc až na podzim, kdy rané nebo nové brambory už nejsou k sehnání.

A na konec malá pomůcka, jak poznat, že kupujete nové/rané nebo konzumní brambory. Ty nové/rané jsou brambory s nezataženou (na omak loupající se) slupkou. U brambor konzumních (pozdních) musí být slupka zatažena.

A kdyby vás nenapadlo co k bramborám, tak zde jedna inspirace.

Lahodné brambory pečené v troubě. Čím je přivedete k dokonalosti?

04. 06. 2020 | Doba čtení 2 minuty

Někdy stačí málo a ze zdánlivě obyčejné potraviny vykouzlíte neuvěřitelnou dobrotu. K takovým pokrmům patří pečené brambory. Teď, kdy už jsou k sehnání i nové brambory, je téměř ideální čas na přípravu téhle pochoutky.

Nejlepší brambory na pečení

Malé nové brambory, zvané grenaille, milují hlavně Francouzi. Zdroj: Pack-Shot / Shutterstock.com
Zvlášť rychle upečené a velmi lahodné budou nové brambory.

Čím kratší bude cesta mezi jejich pěstiteli a vámi, o to větší dobrotu můžete čekat. Tzv. nové brambory obsahují větší množství vody a delší skladování jim příliš nesvědčí.

Ideální je tedy jejich nákup na některé z farem či na tržišti.

Labužníci dávají přednost menším bramborám. Někdy bývají označované jako grenaille či zámecké brambory. Oblíbené jsou především ve Francii. Velikost jejich hlíz by se měla pohybovat v rozmezí 28-40 mm.

Brambory pečené v troubě

Brambory nejprve důkladně zbavte nečistot. Stačí je důkladně opláchnout vodou, loupání není potřeba.

Menší brambory můžete péct vcelku, větší hlízy můžete nakrájet na poloviny, případně na plátky silné přibližně 0,5 cm či obdobně velké dílky. Pokud pečete brambory celé, před pečením je propíchněte či nakrojte.

Urychlíte tím pečení. Jak ukazuje fotografie, naříznutí se vyplatí i při pečení rozpůlených brambor.

Troubu rozehřejte na 200 oC, na plech dejte trochu olivového oleje a připravené brambory rozložte. Někdo pod brambory pokládá ještě pečící papír, aby se nepřichytávaly na plech. Délka pečení závisí na stáří a velikosti brambor. Když už se začnou hezky vybarvovat do zlatova, otočte je a dopečte z druhé strany.

Přidejte koření, bylinky, česnek nebo slaninu

• Před pečením můžete brambory opepřit čerstvě mletým pepřem a osolit.
• Vynikající chuť jim propůjčí bylinky – nejčastěji se přidává rozmarýn nebo tymián.

Brambory rozkrojíme a zapečeme s anglickou slaninou. Zdroj: SCPRO / Shutterstock.com

• Kdo miluje pečený česnek, může rozkrojit palici napůl a péct společně s bramborami. Další variantou je, že stroužky česneku oloupete a vylisujete.
• V závěru pečení pak na brambory dejte trochu vylisovaného česneku, případně položte plátky anglické slaniny.

Takto pečené brambory podáváme jako přílohu ke grilovanému masu, ale obstojí i jako samostatná večeře či zpestření nabídky občerstvení při zahradní párty. Jsou to vlastně takové skvělé bramborové jednohubky.

BRAMBORY: Jak vypěstovat vlastní a připravit nové brambory na loupačku

Rané brambory jsou nejlepší na loupačku Domácí brambory vypěstované na zahradě nebo na balkoně chutnají mnohem lépe než kupované, o tom žádná! Právě je tu krátkodobá sezona raných brambor, tak bychom ji měli stoprocentně využít. Jelikož se jedná o ještě nedozrálé hlízy, bývají nové brambory menší, mají tenkou a světlou slupku, obsahují více vody a bílkovin a mnohem méně škrobu než pozdní, proto jsou šťavnatější, jemnější a lépe stravitelné. Je to zážitek, když si čerstvě vykopané brambory uděláte třeba na loupačku. Jak zdravé a kvalitní brambory pěstovat a jaké dobroty si z nich udělat? Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Brambory (Solanum tuberosum) obsahují množství sacharidů, bílkovin a vlákniny, vitaminy A, B a hlavně C – čerstvě vykopané brambory céčka obsahují až třikrát více než skladované! Díky vysokému obsahu draslíku a sodíku pomáhají při odvodňování a detoxikaci. Zinek, vápník, hořčík, železo a fosfor jsou zase důležité pro zdravé kosti, klouby, srdce, kůži, vlasy, nehty a celkovou imunitu. 

Brambory působí proti bakteriím a virům, posilují cévní systém, pomáhají snižovat krevní tlak a cholesterol, ulevují při problémech se žaludečními vředy a střevní chřipce.

Plátky syrových brambor přiložené na čelo zmírňují bolest hlavy a pomohou s oteklýma očima.

Teplý obklad z vařených brambor ulevuje při bolesti v krku, kašli, revmatických potížích, bolestech břicha, křečích a zánětech močového měchýře.

Čerstvě vykopané brambory obsahují až třikrát více vitaminu C než skladované!

10 pravidel pěstování brambor

1. Jednou z podstatných zásad zdravého pěstování brambor je nesázet je každý rok na jednom místě, ale až po 3–4 letech. Jen tak nás nebudou trápit problémy s háďátky, mandelinkami a hnilobami.
2. Brambory se nemají v lásce s hlavně s rajčaty a okurkami, ale taky s cibulí, červenou řepou a celerem.

   Zato s fazolemi, kapustou, kedlubnami a špenátem si skvěle rozumí, keříčkové fazole vyseté mezi brambory odpuzují mandelinku bramborovou. Mezí rostlinné ochránce brambor na zahradě patří také afrikány, lichořeřišnice, heřmánek, kmín a kopr.
3. Sázíme pouze certifikovanou bramborovou sadbu, která zaručuje odpovídající zdravotní stav deklarované odrůdy a při dodržení základních pěstitelských postupů i výnos kvalitních hlíz.
4. Brambory nemají zvláštní nároky na půdu, vyrostou i v těžších půdách. Nevhodné jsou jen plevelem zamořené záhony a ve stínu a vlhku pod stromy.

   Podmínkou dobré úrody je důkladné podzimní rytí. Na jaře před výsadbou půdu ještě nakypříme, aby byla vzdušná.
5. Sadbové brambory vysazujemeaž do prohřáté půdy, zhruba koncem dubna, špatně  neuděláme, když dáme na lidovou pranostiku Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.

6. Hlízy sázíme zhruba 10 cm hloubko a 30 cm sebe do řádků, které by měly být od sebe vzdáleny nejméně 70 cm. Při velké sadbě můžou být vzdálenosti větší, při malé menší. Z každé strany si musíme nechat prostor na zahrnutí rostliny zeminou (tzv. nakopčení). Ke každé hlíze se vyplatí přidat lopatku vyzrálého kompostu.

   Když brambory dáme do řádků, zahrneme je zeminou.
7. Především na těžších půdách je dobré nastýlání rostoucích brambor posekanou trávou. V brázdách pod trávou zůstane půda vzdušná a kyprá a nebudou na ní tvořit škraloupy. Tráva zabraňuje odpařování vody a udržuje tak potřebnou vlhkost a pohlídá i správnou teplotu.

   Použít se dá i sláma nebo bílá netkaná fólie.

8. Brambory jsou okopaniny, což znamená, že je v průběhu růstu musíme okopávat. Jen tak kořenům zajistíme dostatek vzduchu a zároveň zničíme plevel. Brambory je dobré nakopčit, aby měly dostatek místa na růst. Přihnojujeme hnojem v množství až 4 kg na m2, vyzrálého kompostu můžeme použít víc.

9. Pro dobrou úrodu je důležitá také závlaha. Většinou k tomu stačí déšť, ale pokud je sucho, je potřeba rostlinám vodu dodávat zaléváním, na jednu rostlinu bychom měli počítat s 1 l vody na jeden den.
10. Při sklizni brambory chráníme před zbytečným mechanickým poškozením. Zhruba dva týdny před vykopáváním odstraníme nať.

    Brambory sklízíme za suchého počasí a při teplotách nad 12 °C.

Pěstování brambor v nádobách

• Květináč musí být minimálně 50 cm vysoký a 35 cm široký, použít se dají i jutový nebo plastový pytel, v nichž uděláme dole drenážní otvory.
• Do nádoby nebo pytle nasypeme 20cm vrstvu kvalitního zahradního substrátu, na něj položíme tři sadbové brambory s 2–3 silnými klíčky a zakryjeme 15cm vrstvou zeminy.
• Až mají výhonky asi 10 cm, přisypeme ještě substrát, aby byl vidět jen vrchní lístek natě.
• Tento postup opakujeme až po okraj nádoby či pytle.
• Brambory pravidelně zaléváme, opatrně kypříme a hnojíme organickým hnojivem. 

Brambory se mohou pěstovat v nádobách či pytlích na balkoně

Co asi děláme špatně, že nám brambory chřadnou

Okousané listy bramborové natě

Okusem okrajů listů, stonků i hlíz likviduje úrodu mandelinka bramborová, obávaný brouk zprvu červený, pak oranžový a před zakuklením žlutý; škodí larvy i dospělí brouci.

Přirozeným způsobem ochrany je sběr a mechanická likvidace mandelinky a hlavně důsledné střídání plodin. Vyplatí se také vysít na záhon keříčkové fazole, kopr, tymián či šalvěj, ty mandelinku odradí.

Můžeme zkusit rajčatový postřik: listy či celé stonky zalijeme vodou, necháme 1 den odstát, pak scedíme a nastříkáme na brambory s mandelinkou.

Hlízy jsou sice velké, ale bez chuti

Na kvalitu chuťové vlastnosti má velký vliv kromě odrůdy také hnojení. Chuť brambor zkazí nadměrné hnojení dusíkem. Záhon by měl být vždy vyhnojený organickým hnojivem (čerstvým chlévským hnojem) již na podzim!

Mandelinka bramborová likviduje brambory okusem listů, stonků i hlíz

Čas raných brambor

Čas sklizně raných brambor nám prozradí hlavně stav bramborové natě. Signálem je její žloutnutí, sesychání a rozklesávání. U kvetoucích odrůd brambor můžeme první brambůrky sklízet krátce po odkvětu, i když mají listy ještě zelené.

Rané brambory se sklízejí v době, kdy slupka ještě není vyzrálá a loupe se, proto bychom s nimi měli zacházet šetrně, abychom je zbytečně nepoškodili. Obsahují hodně vody a málo škrobů, proto nejsou vhodné na skladování.

Obecně platí, že rané brambory po sklizni máme sníst do dvou týdnů! Pak postupně přicházejí o svou typickou plnou chuť a vodnatí.

Jak sklízet rané brambory

Při pěstování na zahradě je ideální vybírat ze záhonu postupně ty největší hlízy a jenom tolik, kolik bezprostředně po sklizni sníme. Jak na to? Nejprve lehce odhrneme zeminu, abychom zjistili, jestli jsou brambory dostatečně velké. Po vyjmutí potřebného množství zeminu zase nahrneme zpět. Pokud hlízy odebíráme velmi opatrně, mohou ostatní ještě dozrát.

Při pěstování raných brambory na zahradě je ideální vybírat ze záhonu postupně ty největší hlízy a jenom tolik, kolik bezprostředně po sklizni sníme

Rané brambory jsou nejlepší na loupačku

Rané brambory mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či vaření se odlupuje se sama. Když slupka na bramborách zůstane, je to fajn, protože právě těsně pod ní se ukrývá největší množství vitaminů a minerálů.

Rané brambory dáváme až do vroucí vody, jen tak si uchovají svou typickou chuť. Vývar z nich také nemusíte vylévat, můžete ho použít třeba jako základ zeleninové polévky. Nehodí se ale pro přípravu bramborových pokrmů, na které potřebujeme vlastnosti pozdních brambor, tedy menší šťavnatost a vyšší obsah škrobu.

Z raných brambor proto jen těžko uděláme bramborové knedlíky nebo bramboráky.

Rané brambory jsou šťavnaté, plné vody, bílkovin a mají nižší obsah škrobu než pozdní. Jsou měkké, mírně nasládlé a díky své jemné chuti je jejich nejlepší úprava tzv.

na loupačku, tedy uvařené ve slupce podáváme s máslem, tvarohem, špetkou soli a třeba pažitkou.

Rané brambory jsou perfektní přílohou ke steaku či pečenému masu, hodí se jako základ letních bramborových salátů, na pečení či grilování.

Rané brambory mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či vaření se odlupuje se sama

Brambory v kuchyni

Brambory máme rádi, protože se z nich dá připravit skoro všechno, na co si vzpomeneme. Můžeme je vařit, péct, zapékat, dusit, grilovat, restovat, udělat z nich kaši, knedlíky, omelety či placky i sladké pečivo, jsou oblíbenou součástí salátů a polévek atd.

A kdo by neznal šišky s mákem, brambory na loupačku či halušky s brynzou! Brambory vaříme nebo jinak tepelně upravujeme vždy co nejkratší možnou dobu. S každou minutou varu z nich totiž uniká draslík a vitamin C. Lepší je vařit je ve slupce a teprve uvařené je oloupat.

Ještě před úpravou se vždy ujistíme, především u skladovaných brambor, že nejsou zelené a nejsou na nich klíčky. To značí přítomnost solaninu, látky, která je jedovatá.

Varné typy brambor

Do salátů a na loupačku se hodí typ A, který i po uvaření dobře drží tvar a je lojovitý. Jako příloha je ideální typ B, který se při vaření částečně rozpadá. Na kaše či těsta se hodí typ C, který je moučný a při vaření se snadno rozpadá.

Brambory jsou univerzální potravina, výborně chutnají ve všech úpravách

Doporučené odrůdy pro pěstování brambor

Impala

Léty prověřená velmi raná odrůda nabízí hlízy velké, oválné se žlutou dužinou. Po uvaření netmavnou. Má vysokou odolnost k mechanickému poškození a strupovitosti. Varný typ B.

BRAMBORY: velmi raná odrůda IMPALA

Rosara

Velmi raná odrůda s červenou slupku, ale dužina je klasicky tmavě žlutá. Je odolná vůči virovým nemocem i strupovitosti.

BRAMBORY: velmi raná odrůda ROSARA

Karin

Raná konzumní salátová odrůda, varný typ BA. Hlízy jsou oválné, vyrovnané tvarem i velikosti, slupka žlutá, dužina sytě žlutá. Odolná k rakovině brambor.

BRAMBORY: raná odrůda KARIN

Keřkovské rohlíčky

Poloraná odrůda brambor je díky lojovité konzistenci výborná do bramborových salátů. Jde o varný typ A–A/B. Brambory mají žlutou barvu, jsou odolné proti strupovitosti a mechanickému poškození. Jedna z nejoblíbenějších odrůd u nás.

BRAMBORY: poloraná odrůda KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY

Mohlo by vás taky zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek