V prvním dílu Vliv stravy nejen na ADHD nám výživová poradkyně DAGMAR LUŽNÁ napsala o tom, jaký vliv má nejen na děti bílý cukr a umělá sladidla. To vše se přidává do potravin, které by nás ani nenapadly. Dnes je druhý díl o barvivech v potravinách. Na konci textu další recept na jednoduchou večeři pro děti s ADHD. Ale je samozřejmě pro všechny, kteří chtějí jíst zdravě.
Barviva v potravinách
Co můžu já jako jedinec ovlivnit? Co dýchám? Jakou piji vodu? Prostředí kolem sebe? Co si na sebe oblékám? V čem bydlím? Jakou kosmetiku používám? Jsou věci, které ovlivnit můžu na 100 %. Například to, jaké potraviny si dám na talíř. Zda chemické, či přirozené. Je to moje, dá se říct, jediná svoboda. Mám možnost volby. A také zodpovědnost.
Umělá potravinářská barviva dodávají potravinám jasné a zářivé barvy. Jsou prostě všude. Za posledních 30 let vzrostla spotřeba o cca 500 %, a největšími konzumenty jsou děti. Běžně nazýváme umělá potravinářská barviva jako éčka a opravdu nevím, zda si všichni uvědomujeme, že se vyrábějí z ropy.
Výrobci potravin je užívají daleko častěji, než např. přírodní beta karoten, nebo barvivo z červené řepy, protože mají jásavější a výraznější barvy. Barviva, která se používají, prošla studijním testováním toxicity na zvířatech.
Některá umělá barviva jsou v některých zemích považována za bezpečná a další země je zakazují.
Nejčastěji používána barviva v Evropě a USA
Mezi nejčastěji používaná barviva v Evropě i v USA patří:
Tartrazin (žluť 5, E102)
Speciálně Tartrazin, který má označení E102, je spojován se změnami chování, způsobuje podráždění, neklid, dětskou hyperaktivitu, deprese, migrény, svědění, sennou rýmu, problémy se spaním… Obsahují ho: ovocné drtě, likéry, ovocné džusy, čokolády, konzervované ovoce, konzervovaný hrášek, plechovkové omáčky, koření, obarvené šumivé nápoje, instantní pudingy, polévky, zmrzliny, bonbóny, žvýkačky, marcipán, marmelády, želé, hořčice, jogurty a další výrobků společně s glycerinem a produkty z citrónu a medu. Může být také v povlaku lékových tablet.
Červeň Allura AC (E129). Používá se pro barvení salámů, moučníků, dezertů, limonád. Dále v krmivech pro zvířata, kosmetice, lécích, šampónech.
Dlouhodobější studie na krysách dokázaly, že při zvýšené dávce má barvivo negativní na schopnost reprodukce. Nastal dřívější výskyt nádoru lymfatického systému a byly pozorovány změny jejich chování.
Může způsobovat hyperaktivitu u dětí nebo alergické reakce.
Žluť SY (E110) může vyvolat alergii, může mít vliv také na hyperaktivitu dětí a problémy s astmatem. Potraviny, které E110 obsahují, najdete i nafocené na portálu Zdravapotravina.cz.
Eliminace éček ve stravě
Doporučuji zavést do stravovacího režimu eliminace všech barviv a všech „éček“ a sestavovat jídelníček z přirozených potravin, bez průmyslového zpracování.
Umělá barviva se velmi hojně používají, především v oblasti cukrovinkářského průmyslu. Barviva (chemické sloučeniny) se usazují v těle, pronikají do mozku a mění jeho základní funkce. Velmi pomalu, ale nenávratně.
Občas se i v televizi či ostatních médiích objeví snaha upozornit na nebezpečí ukryté v jídle (např. v Activii, jogurtu Kostíci, lízátkách, v uzeninách). Pro ty, kteří se o tuto problematiku více zajímají, doporučuji knihy Doba jedová 1, Doba jedová 2, Jak přežít dobu jedovou.
Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka jsou mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie.
Čemu se určitě vyhnout ve stravě
MARGARÍN
Levná náhražka másla, masově rozšířená v Evropě i Americe, přinesla i možnost rozsáhlých epidemiologických studií, které jednoznačně prokázaly, že margaríny obsahují trans-izomery mastných kyselin, které riziko kardiovaskulárních onemocnění naopak zvyšují. Žádná ze studií však neuvedla zvýšené riziko srdečních onemocnění při užívání másla nebo sádla.
Diacetyl se přidává do margarínu pro lepší barvu a vůni. Je toxický. Při pokusech s potkany, jich polovina zemřela při užití této látky. Druhá polovina měla všechny příznaky vážné otravy.
Znovu se objevuje obrovský biologický přínos másla a sádla. Jedna polévková lžíce denně je právě akorát. Z ajurvédy a indické kuchyně známe máslo GHÍ, naše babičky mu říkaly přepuštěné máslo čili šmolc. Bylo bráno jako elixír života.
Máslo Ghí můžete zakoupit třeba na webu Ceskeghicko.cz.
GLUTAMÁT (E 620 – E 625)
Často se skrývá pod označením: hydrolyzované proteiny, kvasničný či sojový extrakt. Glutamát ovlivňuje vývoj a činnost mozku, vyvolává destrukci neuronů. Vede ke vzniku mnoha patologických stavů (epileptické záchvaty, autismu, ischemie mozku, deprese, léková závislost, migrény, autismus). Glutamát prostupuje placentou, usazuje se v mozku plodu a působí a působí.
FLUORID
O důležitosti fluoridu pro prevenci zubních kazů nás přesvědčovali dětští lékaři i zubaři. Nemluvě o fluorizaci pitné vody. Byl to největšího omyl. Vědecké studie dokázaly navýšení psychiatrických onemocnění, ovlivnění vývoje mozku a mentální aktivity, vzniku fluorózy (skvrnitost zubní skloviny), zpoždění nitroděložního vývoje, vznik autismu.
Studie ukazují, že při dlouhodobém užívání fluoridů v pitné vodě, dochází ke snížení IQ, dále se fluorid ukládá v kostech a zubech. Fluorid se vyskytuje v technologické výrobě, v zemědělství jako minerální hnojiva a v potravě pro zvířata, ve farmaceutickém průmyslu.
Nachází se v půdě, potravě, nápojích (zejména citrusové a grapefruitové džusy), v dětské výživě apod.
HLINÍK
Hliník je všudypřítomný – přidává se do vody, aby měla jiskru, do mražených potravin k uchování barvy, do vakcín, vlhčených ubrousků. Bohatý zdroj je aspirin, tetrapakové obaly. Způsobuje poškození ledvin a zvyšuje pravděpodobnost demence, ztráty paměti a Alzheimerovy nemoci.
Recept: jednoduchá večeře pro děti s ADHD
- V prním dílu byl recept na polévku s červenou čočkou, dnes hlavní chod: bílá rýže s quinoou a červené fazole se zeleninovou omáčkou.
- Bílá rýže s quinoou
- Půl hrnku bílé kulaté rýže, 1 hrnek quinoy, zelený posyp na ozdobu
Rýži propláchneme a necháme na sítu okapat. Quinou promneme v utěrce, čímž ji zbavíme prachu.
Pokud máme velmi husté síto, můžeme quinou i propláchnout. Rýži i quinou vaříme v poměru 1 : 2 s vodou asi 35 minut na mírném plameni pod pokličkou. Dobu varu počítáme od doby, kdy se začne obsah hrnce vařit. Hotové uvařené obilí jemně promícháme hůlkami nebo obrácenou vařečkou. Klademe na talíř jako úhledné kopečky a zdobíme zeleným posypem. K tomu přidáme
Velké červené fazole se zeleninovou omáčkou
200 g velkých červených fazolí (spíše jsou barvy temně červené až fialové), 1 lžíce jablečného octa, 5 cm mořské řasy Kombu
Fazole namočíme nejlépe přes noc, do namáčecí vody přidáme jablečný ocet, aby se barva fazolí nevylouhovala do vody. Ráno namáčecí vodu slijeme a fazole necháme na sítu okapat.
Na dno tlakového hrnce vložíme řasu kombu, vsypeme fazole a dolijeme vodou tak, aby sahala asi 5 cm nad fazole. Přivedeme k varu, pokud se tvoří pěna, sebereme odpěňovacím sítkem a natlakujeme. Vaříme 1,5 hodiny.
Uvařené fazole vložíme do zeleninové omáčky
Zeleninová omáčka z kořenové zeleniny
1 velká mrkev, 1 malý celer, 2 větší petržele, 3 lžíce sezamového oleje na osmahnutí zeleniny, sůl, 0,5 l zeleninového vývaru, umeocet, 250 ml rýžové smetany, kukuřičný škrob podle potřeby
Kořenovou zeleninu nastrouháme na hrubém struhadle, osolíme, osmahneme na oleji, a dusíme pod pokličkou do měkka. Zalijeme zeleninovým vývarem, znovu přivedeme k varu, přidáme uvařené fazole, které můžeme částečně rozmačkat, výrazně dochutíme umeoctem (fazole stáhnou chuť v omáčce) a zjemníme rýžovou smetanou.
- Pokud potřebujeme ještě zahustit, použijeme kukuřičný škrob, který rozmícháme v trošce vody a vlijeme do zeleniny a minutu provaříme.
- Dobrou chuť!
- ____________
text Dagmar Lužná / foto Pixabay.com a máslo Ghí archiv Ceskeghicko.cz.
Výživové poradenství Dagmar Lužné najdete ve Studiu Luna. První díl Vliv stravy na ADHD a třetí díl Co jíst, co pít při ADHD.
Umělá barviva: Na která si dát pozor? | CEFF
Dub172016
Kolikrát se při nákupu potravin přistihnete, že jídlo nakupujete očima? Obchodníci i výrobci to dobře vědí, i proto se potraviny vylepšují různými přídatnými látkami. Důležitou roli mají v tomto směru i barviva. Kterým je lepší se vyhnout? A upřímně…čím jste letos barvili velikonoční vajíčka? 🙂
Máte vedle sebe dvě jablka – jedno je menší, po zimě už trochu scvrklé, druhé velké, kulaté s vypjatou a vyleštěnou slupkou.
Hádanka zní: po jakém sáhnete? Nebo jinak – budou lepší nevzhledná domácí limonáda, nebo sytě červený sycený nápoj, který vás uhodí do očí při projížďce supermarketem? Odpovědět si musíte sami.
Možná ale po přečtení tohoto článku změníte názor a vydáte se směrem méně pohledných, ale zato zdravých a chutných potravin.
Barviva dělají jídlo hezčí
Jako spotřebitelé máme rádi hezké věci. Barevné nanuky i cukrátka, růžovou šunčičku, která neviděla maso ani z rychlíku, takže si musí dát lehký růžový přeliv. A k tomu právě slouží barviva. Potravině dávají zpravidla nepřirozenou barvu a propůjčují jí lákavý vzhled.
O škodlivosti barviv se vedou již dlouho diskuze. Existují potraviny, ve kterých je jejich použití zakázáno. Jde například o dětskou výživu, ovocné džusy nebo med). U některých potravinářských barviv byl prokázán negativní vliv na lidské zdraví (např.
způsobují alergii, migrény, dětskou hyperaktivitu). Bylo proto přijato opatření, kdy se na potravinách obsahujících konkrétní barviva, objevuje varovný nápis: Přítomnost použitých barviv může nepříznivě ovlivnit činnost a pozornost dětí.
O jaká umělá barviva jde?
- E102 – Tartrazin (potravinářská žluť 4) – může způsobovat alergie, dětskou hyperaktivitu, migrény. Používá se např. v hořčicích.
- E110 – Žluť SY (potravinářská žluť 3) – může být příčinou alergií. Toto barvivo najdete v limonádách nebo instatních polévkách.
- E122, E124 (potravinářské červeň) – bývá příčinou hyperaktivity, alergií, astmatu. Najdete ho v cukrovinkách.
- E132 – Indigotin (potravinářská modř 1) – může být příčinou nevolnosti, alergií, vyrážek. Použití nachází v cukrovinkách.
- E133 – Brilantní modř (potravinářská modř 2) – může podpořit vznik rakoviny nebo dětskou hyperaktivitu. Najdete ji v cukrovinkách.
- E151 – Brilantní čerň – také toto barvivo může způsobit hyperaktivitu a nachází se ve sladkostech.
Pozitivní obrat v barvivech
Vzhledem k nařízení, kdy musí být na obale potraviny, ve které se nachází podobná barviva, varovný nápis, začala řada výrobců umělá barviva nahrazovat přírodními. Stále se s nimi ovšem v některých výrobcích setkat můžete. Vyplatí se proto především u cukrovinek sledovat obaly.
Guardian: Některá potravinářská barviva a konzervanty zhoršují u dětí hyperaktivitu
Rodiče by měli sledovat, zda nápoje, sladkosti a koláče, které dávají dětem, neobsahují některá umělá aditiva. Byla zveřejněna první studie potvrzující, že některé přísady v jídle souvisejí s hyperaktivitou a dalšími problémy s chováním, napsal deník Guardian.
Britská vládní Agentura pro potravinové standardy (FSA) již vypracovala nové rady pro spotřebitele, které doporučují rodičům nedávat dětem výrobky obsahující jistá „éčka“, pokud jejich děti vykazují známky hyperaktivity nebo poruchy ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti).
Podle některých odborníků a aktivistů zabývajících se zdravím však vláda propásla příležitost některá aditiva úplně zakázat a odpovědnost hodila na rodiče, píše Guardian. Dospělým bylo doporučeno kontrolovat štítky na potravinách. Mnoho sladkostí a pečiva se však prodává bez označení, stejně jako třeba zmrzlina.
FSA uvedla, že nebude vydávat ani doporučení pro ředitele škol o tom, co by měla, nebo neměla obsahovat školní jídla.
Hyperaktivita se typicky projevuje zvýšeným množstvím pohybu, impulzivitou a nepozorností a může ztěžovat učení. Není přesně jasné, kolik lidí hyperaktivita postihuje. V Británii se uvádí, že těžší formou trpí 2,4 až 5 % populace.
Vědci z univerzity v Southamptonu zkoumali reakce 153 tříletých dětí a 144 dětí ve věku mezi osmi a devíti lety na směs aditiv v různých nápojích. A zjistili, že umělá potravinářská barviva a přísady na ně měly „škodlivý vliv“.
Děti pily směs aditiv s umělými barvivy a konzervanty, jako je benzoan sodný, běžně užívaný v nealkoholických nápojích. Směs byla navržena tak, aby odrážela to, co běžné dítě obvykle zkonzumuje za den, napsal deník.
Zjistilo se, že když děti dostaly nápoje obsahující testovanou směs, jejich hyperaktivita se zvětšila. Ale reakce nebyly shodné. Některé děti reagovaly významně, jiné skoro ne.
Studie zjistila, že se poruchy v chování po konzumaci aditiv objevily u dětí v celé populaci, nikoli jen u těch trpících hyperaktivitou.
Profesor Jim Stevenson, který studii vedl, tvrdí: „Nyní máme jasný důkaz, že směs jistých potravinových barviv a benzoových konzervantů může mít negativní vliv na chování dětí.
Už dříve se objevily důkazy, že dětem s poruchami chování může pomoci vyřazení některých potravinových barviv z jídelníčku.“ Profesor Stevenson říká, že podle jeho osobního pohledu mohla vláda přijmout přísnější opatření a barviva zakázat, ale uznává, že téma benzoanu sodného je třeba vnímat komplexněji.
K novému výzkumu se vyjádřil i Andrew Wadge, vedoucí vědeckého oddělení FSA: „Revidovali jsme naše doporučení spotřebitelům: pokud dítě jeví známky hyperaktivity, nebo ADHD, mohlo by pomoci vyřadit z jeho jídelníčku barviva testovaná Southamptonskou univerzitou.“ Pokud se rodiče barviv obávají, měli by podle něj pamatovat na to, že aditiva musí být uvedena na označení výrobku. Díky tomu si mohou vybrat, kterému produktu se vyhnout.
Mluvčí Skupiny na podporu hyperaktivních dětí v reakci na novou studii uvedl: „Tento výzkum potvrzuje, co mnozí z nás vědí už 30 let. Velmi ale pochybujeme, že tato doporučení budou uplatňována.
Je praktické, aby se rodiče museli vyptávat učitelů na aditiva ve školních jídlech, nebo se ptát jiných rodičů na složení jídla, které dítě nese na oslavu?“ A Richard Watts, koordinátor Kampaně za dětské jídlo, k tomu dodal: „Ukazuje se, že odpadkový jídelníček je špatný pro duševní zdraví dětí, stejně jako pro to fyzické.
Musíme více informovat rodiče o potenciálních problémech způsobených aditivy a přimět děti, aby jedly méně potravin plných „éček“, a to omezením reklamy a jasným označením potravin.“
Dopady výzkumu by mohly zasáhnout nejen průmysl s potravinovými přísadami a barvivy, ale celé potravinářské odvětví, včetně výroby nápojů, píše Guardian.
Julian Hunt z Federace pro potraviny a nápoje zdůraznil, že používání aditiv už bylo omezeno, a dodal, že firmy budou k těmto zjištěním přihlížet. „Průmysl reaguje na poptávku po snížení používání aditiv.
Mnoho potravin a nápojů v supermarketech žádná umělá barviva neobsahuje.“
Podle článku Rebeccy Smithersové v deníku Guardian ze dne 6. 9. 2007
reklama
Šestka znervózňujících éček
Na níže zadaný e-mail Vám zašleme odkaz ke stažení souboru PDF s článkem o rizikových éčkách. Na e-mail následně zasíláme i zpravodaj a novinky časopisu dTest, jejichž odběr můžete kdykoliv zrušit.
Staňte se předplatitelem dTestu již od 89 Kč. Více zde.
Než dětem koupíme pamlsek, abychom je na chvíli uklidnili, měli bychom si uvědomit, že výsledek může být právě opačný a dítě ještě zlobivější. A nebude za tím špatná výchova, ale právě křiklavá barva cukrovinky, respektive přidaného potravinářského barviva.
Kvůli špatnému vlivu na chování dětí se vedou už letité diskuze i výzkumy a Evropská komise se rozhodla od června příštího roku snížit povolené množství tří barviv do potravin.
Jsou to barviva s označení E110 žluť SY, E104 chinolinová žluť a E124 košenilová červeň, jinak také ponceau 4R.
Brusel tím zpřísnil své předchozí kroky proti umělým barvivům, před kterými zatím výrobci musí od roku 2010 spotřebitele varovat na obalech. Varování, že jimi může být nepříznivě ovlivněna činnost a pozornost dětí, se týká šesti barviv.
Kromě již zmíněných tří jde o E122 azorubin, E129 červeň allura a E102 tartrazin, což je také potravinářská žluť. Barvivo z kontroverzní šestky může být složkou široké škály potravin, počínaje bonbóny přes bramborové lupínky po nealkoholické nápoje a zmrzlinu.
Tedy právě v tom, co malí neposedové milují. Zmíněná barviva hodnotu potravin nijak nevylepšují.
Na souvislost dokonce osmi syntetických barviv se syndromem ADHD, tedy hyperaktivitou dětí a jejich sníženou pozorností, upozorňuje v USA Americká akademie pediatrů a společnost Věda ve veřejném zájmu. Kromě šestice barviv podezřívaných v EU je to v USA ještě indigotin, v unii značený jako E132, a brilantní modř s unijním kódem E133.
Malí dinosauři, velké problémy
Tažení proti syntetickým barvivům v dětských potravinách zahájili Američané dříve než Evropané. Dětský lékař Benjamin Feingold tam už v roce 1970 poukázal na souvislost chování dětí s umělými potravinářskými barvivy.
Od té doby se jen v USA zvýšilo používání syntetických barviv v potravinářství pětinásobně. Americký úřad pro potraviny a léky FDA loni oznámil, že vztah mezi barvivy a hyperaktivitou dětí podrobí přísným zkouškám, protože dosavadní studie jsou protichůdné.
FDA zatím uvedl, že nezvratný důkaz o škodlivosti barviv není, ale některé děti na ně mohou být citlivé.
Jako příklad špatného vlivu barviv na dítka školou povinná uvedla americká média příběh dnes devatenáctileté Dawnielly Woodmannové z města Fairfax, která se z třídního klauna stala vzornou žačkou.
Za proměnou dívky bylo nasazení přísné diety, při níž se například zřekla ovesné kaše s malými červenými dinosaury. „Bylo to zábavné jídlo, ale dělala jsem po tom bláznivé věci,“ přiznala se Dawniella veřejné rozhlasové stanici NPR.
Místo instantního výrobku jí matka začala vařit oblíbenou kaši přímo z ovesných vloček a sušených borůvek.
Ale vraťme se do Evropy. V roce 2007 tu pozornost rozvířila tzv. studie univerzity v britském Southamptonu. Děti různých věkových skupin tam za účasti rodičů i učitelů řešily počítačové testy, v jejichž průběhu jim byly podávány různé nápoje a sladkosti.
Pozornost klesala po konzumaci potravin s již zmíněnou šesticí barviv a také vlivem konzervantu E211, což je benzoát sodný. Účinky se zesilovaly potravinami s kombinací těchto éček. Nejpostiženější byly skupiny dětí ve věku tří let a osmi až devítileté děti.
Britská veřejnost začala požadovat zákaz těchto látek v potravinách. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedl, že tzv. studie Southampton představuje jen částečný důkaz, ale když se potraviny s těmito látkami ze stravy vyloučí, nebude to pro děti znamenat žádnou újmu.
Umělé a přírodní není totéž
Výsledky studie však přece jenom nebyly vzaty na lehkou váhu. Nařízení Evropské komise o rok později, v roce 2008, stanovilo nutnost snížit obsah těchto látek v potravinách a od roku 2010 na nich uvádět varování, že mohou nepříznivě ovlivnit pozornost dětí. A letos Evropská komise původní limity u tří z těchto barviv dále snížila s platností od června příštího roku.
Konzervant benzoát sodný je sůl kyseliny benzoové, v přírodě se běžně vyskytuje například v brusinkách, houbách, skořici či v hřebíčku.
Pro průmyslové využití v potravinářství se však vyrábí synteticky z toluenu. Z ropných derivátů se vyrábějí i syntetická barviva do potravin.
Označení přírodně identická znamená, že mají stejné složení jako barviva přírodní, jsou však vyrobena uměle v chemických továrnách.
Ne že by se syntetická barviva nedala nahradit přírodními. Jenže ta přírodní jsou dražší a méně stabilní, tedy časem vyblednou. Evropské informační centrum pro potraviny (EUFIC) doporučuje opatrným rodičům, aby přehodnotili jídelníček i stravovací zvyklosti dětí. Éčka škodí zvláště v kombinaci s nadměrnou konzumací sladkostí a nedostatkem pohybu.
Do stravy dětem, což pro dospělé platí také, by se mělo zařazovat více syrové zeleniny a ovoce, celozrnného pečiva a kvalitních zdrojů bílkovin, což jsou hlavně neochucené mléčné výrobky. Důležité jsou i potraviny s omega-3 a omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem.
Ty najdeme hlavně v rybách, vaječných žloutcích a rostlinných olejích, zejména řepkovém, a oleji z vlašských ořechů.
5 potravin, které negativně ovlivňují chování dětí a způsobují u nich výkyvy nálad
Rodiče moc dobře vědí, že jídlo má vliv na chování a nálady jejich ratolestí. Například sladkosti způsobují záchvaty hyperaktivity. Není to však jen cukr, který vyvolává změny nálady.
Příčiny musíme hledat i v občerstveních a jídlech, kterými děti často krmíme. Změny v chování a výkyvy nálad našich nejmenších nejčastěji způsobují následující potraviny:
1. Mléčné produkty
Pokud vaše dítě trpí intolerancí laktózy nebo je alergické na bílkovinu kravského mléka, konzumace mléčných produktů u něj může vyvolat podrážděnost, výbušnost či agresivitu.
Děti s alergií na mléčnou bílkovinu nebo intolerancí na laktózu mívají často rýmu a infekce uší.
Novorozenci často trpí kolikami. Batolata a starší děti se nedají utišit a bývají podrážděné.
2. Umělá barviva
Mnohé země tyto chemické látky zakázaly, protože dětem škodí. U dětí se umělá barviva spojují s výskytem ADHD, úzkostí, hyperaktivitou a bolestí hlavy.
Kromě toho vyvolávají výrazné změny v chování. Jelikož se umělá barviva přidávají zejména do sladkostí, rodiče nesprávně připisují změny v chování dětí právě cukru.
Umělá barviva najdete i tam, kde byste je vůbec nečekali. Například v chlebu či jogurtech.
Když nechcete, aby se nálady vašeho dítěte střídaly jako na houpačce, vyhýbejte se hlavně žlutému umělému barvivu č. 5, červenému č. 40 a modrému barvivu č. 1.
3. Cukr
Často jsme svědky toho, jak cukr dokáže u dětí vyvolat hyperaktivitu. Cukr bohužel obsahuje téměř vše, co běžné dítě konzumuje (pokud přísně nedodržuje principy zdravého stravování).
Cukr prokazatelně poškozuje zdraví a strava, která sestává z velkého množství zpracovaných potravin, způsobuje deprese, zpomalený vývoj kognitivních dovedností a problémy se spánkem.
4. Konzervační látky
Existuje několik konzervačních látek, které u dětí způsobují problémové chování. Jsou to hlavně (ale ne výlučně) dusičnany, dusitany a benzoan sodný.
Glutaman sodný (MSG) se používá ke zvýraznění chuti. Také způsobuje změny v chování a výkyvy nálad, bolesti hlavy a hyperaktivitu. Benzoan sodný běžně najdete ve šťávách a džusech pro děti.
5. Potravinové alergeny
Mezi běžné potravinové alergeny patří mléko a mléčné produkty, ořechy, vejce, sója a některé druhy obilovin.
Pokud má dítě potravinovou alergii nebo intoleranci na určitou potravinu, může se u něj projevit zdravotními obtížemi nebo problémovým chováním.
Bez pomoci alergologa se vám bude velmi těžko zjišťovat, který alergen u vašeho dítěte způsobuje problémy. Potravinová intolerance bývá často přehlížena a dítěti se nesprávně diagnostikuje ADHD.
Závěr
Pokud u vašeho dítěte pozorujete změny v chování nebo výkyvy nálad, zapisujte si, co snědlo a kdy se projevilo nežádoucí chování.
Zkuste vynechat potraviny, u nichž máte podezření, že ovlivňují chování vašeho dítěte. Sledujte a zapisujte si, co se bude dít.
Ne vždy je na vině jídlo. Pokud se však potvrdí, že za problémovým chováním nebo častými výkyvy nálad stojí nějaká potravina, tento problém můžete snadno vyřešit.
Dieta a ADHD
Dieta pravděpodobně není hnací silou příznaků deficitu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) – nepozornost, hyperaktivita a impulzivní chování. Ale několik studií míchá zájem o vztahu mezi určitými potravinami nebo přídatných látek, a některé příznaky ADHD.
Výzkum nepodporuje radikální diety, jako jsou ty, které eliminuje téměř všechny zpracované potraviny a mnoho ovoce a zeleniny pro většinu dětí s ADHD. A není tam žádný jednoduchý způsob, jak identifikovat několik dětí, které by mohly mít prospěch z diet, které BAR konkrétní potraviny.
Přesto rodiče – a někteří vědci – Zajímalo by mě, jestli skromnější dietní změny mohou být užitečné doplňkem léčby, která nyní zahrnuje psychoterapii, podporu školy, léky a vzdělávání rodičů.
Zde je stručný přehled důkazů o dietních přístupů k ADHD příznaků, které získaly nejvíce pozornosti.
Umělá barviva a aditiva
Od roku 1970, vědci zkoumali, zda syntetická barviva, příchutě a konzervační látky používané v mnoha komerčně připravené a „nezdravé“ potraviny by mohly přispět k hyperaktivitou nebo jiných symptomů ADHD. Mnohé z těchto studií jsou malé nebo chybné, a vědci nesouhlasí o tom, co výsledky znamenají.
Dobře navržený britské studie z roku 2007 vyvolala obnovený zájem o roli přísad. Výsledky přesvědčil Standards Agency Spojeného království Potraviny (podobně jako US Food and Drug Administration), aby naléhala na výrobce potravin k odstranění šest umělých barviv z potravin uváděných na trh na děti ve Velké Británii.
Tato pečlivě kontrolované studie testovala účinky konzervační benzoát sodný a šesti umělých potravinářských barviv na hyperaktivitu v 153 děti v předškolním věku (věk 3) a 144 žáků základní školy (ve věku 8 až 9). Vědci záměrně vybral ke studiu zdravé děti, spíše než děti s diagnózou ADHD. Učitelé vyplnili dotazník na začátku studie posoudit dětské hyperaktivity.
Po dobu šesti týdnů, děti dostaly potraviny a nápoje zdarma benzoát sodný a šest barviva. V týdnech dva, čtyři a šest, polovina dětí v každé věkové skupině pili obyčejný džus (placebo) a druhá polovina pili šťávu obsahující aditiva.
Každý den Udělali to po dobu jednoho týdne. Mladší dětské nápoje měly ekvivalent potravinářských přídatných látek nalezených v jednom sáčku bonbónů.
Starší děti dostali různé množství potravinářských přídatných látek ve svých nápojů – o částku rovnající se to, co je buď dva nebo čtyři pytle cukroví.
Rodiče a učitelé posuzovat chování dětský pomocí standardních klinických opatření. Děti byly také hodnoceny ve škole nezávislými recenzenty.
Vědci zjistili, mírný, ale významný nárůst hyperaktivity u dětí v obou věkových skupinách během týdnů, které spotřebovaných nápojů, které obsahují přísady. A nezáleželo na tom, co dětské úrovně hyperaktivity byly před zahájením studie. Tato zjištění potvrdila dřívější studii výzkumníci dělali s jinou skupinou 3-letých dětí.
Výzkumníci z Columbia a Harvard univerzity našel podobné výsledky, když analyzovali 15 studií o umělé potravinářské barvivo ve výživě dětí.
Výsledky jsou zajímavé, ale autoři těchto studií upozorňují, že poměrně málo dětí jsou ovlivněny umělých přísad. Poukazují rovněž na to, že určení, které děti jsou ovlivněny přísad je obtížné. Někteří odborníci doporučují testování dětí s ADHD potravinářských reakce, ale neexistuje žádný test, který může udělat jen zatím.
Rodiče by se mohl pokusit odstranění cukroví, nezdravé jídlo, zářivě barevné cereálie, ovocné nápoje a limonády od svých dětí, diety na několik týdnů. To jsou hlavní zdroje umělých barviv a přísad.
Pak uvidíme, jestli se symptomy zlepší. Ale podle jiných studií, kdy rodiče vyloučit cukr ze svých dětských diet, „problém“ potravina nemusí být ve skutečnosti zodpovědný za změny chování, které vidí.
Jedním z často citované studie ukazuje, jak očekávání rodičů mohou vybarvit jejich vnímání, pokud jde o chování souvisejících s potravinami. Výzkumní pracovníci přijatí 35 matka-a-syn páry. Všechny matky věřil své syny – pak ages 5 až 7 – byly cukr citlivé.
Výzkumníci řekli, že matky jejich synové budou náhodně rozděleni do experimentální skupině, která dostávala vysoké dávky cukru nebo s kontrolní skupinou, která dostávala aspartam (umělé sladidlo). Ve skutečnosti, všichni kluci dostali aspartam.
Matky, kteří si mysleli, jejich synové jedli velké množství cukru, uvedla, že chování jejich dítěte výrazně hyperaktivní byl.
Omega-3 mastné kyseliny
Esenciální mastné kyseliny jsou nezbytné pro základní fungování buněk, celkovou imunitu a zdraví srdce. Tělo nemůže esenciální mastné kyseliny. Musí pocházet ze stravy. Jeden typ mastných kyselin, omega-3 mastné kyseliny, se nacházejí v lososa, tuňáka, jiné studenovodní ryby, a z některých semen a olejů. Druhý typ, omega-6s, většinou se vyskytují v rostlinných olejích.
Rovnováhu omega-3 a omega-6 mastných kyselin je nejlepší pro celkové zdraví. Ale Typická evropská strava má příliš málo omega-3 mastné kyseliny. Vzhledem k významu těchto tuků pro zdraví mozku, vědci zkoumali, zda nedostatek omega-3 mastné kyseliny by mohly přispět k symptomům ADHD.
Jen málo randomizované, kontrolované studie se zaměřili na omega-3 doplňky pro děti s ADHD. Evropské psychiatrické asociace (APA) Omega-3 mastné kyseliny Podvýbor zveřejnila zprávu, v roce 2006 poté, co při pohledu na pěti z těchto studií.
Nemohli určit konkrétní přínos omega-3 doplňky, protože o tom, jak byly navrženy studie. Jiné studie zveřejněné od té doby nevyřeší otázku, zda omega-3 a omega-6 doplňky mohou pomoci dětem s ADHD. Budoucí klinické studie může poskytnout odpovědi.
Do té doby, APA podvýbor doporučuje, aby děti s ADHD získat doporučené množství omega-3 mastných kyselin, které jsou součástí zdravé výživy. Pro děti to znamená, že až 12 uncí (dva průměrné jídel) týden z různých ryb a korýšů, které jsou s nízkým obsahem rtuti: krevety, konzervy světlo tuňáka, lososa, a Pollock, plus denní rostlinných zdrojů nenasycených tuků.
A co ostatní živiny?
Studie ukázaly, že děti s ADHD mají nedostatky jednotlivých vitaminů a minerálních látek, jako je zinek, železo, hořčík a vitamin B6. Ale studie testování, zda vitaminové či minerální doplňky snížení příznaků ADHD byly v rozporu.
Ačkoli vitamínové nebo minerální doplňky mohou pomoci dětem s diagnózou konkrétní nedostatky, není tam žádný důkaz, že jsou užitečné pro všechny děti s ADHD. Kromě toho, mega vitamínů, které mohou být toxické, je třeba se vyhnout.
Co je to rodič dělat?
Stejně jako bychom chtěli najít jednoduché dietní řešení příznaků ADHD, je tu jen omezené důkazy o tom, že omezení konzervační látky ani umělá potravinářská barviva, konzumovat více omega-3 mastné kyseliny, nebo s konkrétní vitamíny nebo minerály funguje.
Pro tuto chvíli, nejlepší rada je určena pro děti s ADHD následovat stejný rozumnou stravu, která se doporučuje pro všechny děti:
- Zdůrazněte, ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, zdravé nenasycené tuky, a dobré zdroje bílkovin.
- Jít snadno na nezdravých nasycených a trans-tuků, rychle stravitelné sacharidy a rychlého občerstvení.
- Zahrnout dostatek fyzické aktivity.
Zdravé stravy, která má méně umělá barviva a aditiva a další omega-3 mastných kyselin a stopových prvků může, ale nemusí snížit příznaky ADHD. Ale tam není nic ztratit tím, že po stravu, která zlepšuje celkové zdraví a výživy. A taková dieta půdu pro celý život dobrého zdraví.
Souvisí ADHD se stravou? Jak působí cukry a éčka?
Dítě se již s ADHD narodí. Zpravidla se dědí po meči, tzn. že postihuje nejčastěji chlapce. Může vzniknout již v těhotenství nebo při porodu. Velký vliv má i nevhodné životní prostředí či kouření matky v těhotenství.
Dle některých výzkumů bylo zjištěno, že spouštěči hyperaktivního chování můžou být barviva, kravské mléko, čokoláda či citrusové plody. Oficiálně medicína neuvedla spojitost mezi složením stravy a alergiemi či duševními poruchami, nicméně rodiče dětí s ADHD mají velmi dobré zkušenosti s úpravou jídelníčku.
Jak tedy zjistit spouštěč?
Ideální je vyloučit určitý alergen z jídelníčku, a pokud dojde ke zlepšení, tak jej opět zařadit. Tímto se ujistíte, že ke zlepšení došlo opravdu po vyloučení tohoto alergenu. Takto se postupně vyzkouší všechny ostatní složky stravy a vytvoří se stravovací protokol. V mnoha případech po zavedení stravovacího protokolu došlo ke zmírnění až minimalizaci výskytu projevů.
Za co může cukr?
Jste nabití energií? Nebo naopak skleslí, unavení a podráždění? Za vše může cukr. Jedno pravidlo je jisté, čím výše stoupne hladina cukru v krvi po jídle, o to hlouběji potom klesne. Jedná se o hypoglykémii, která má mnoho podobných příznaků jako hyperaktivita či nepozornost.
Vědeckým výzkumem však nebylo prokázáno, že by příjem cukru ovlivňoval symptomy pacienty s ADHD. Rozkolísaná hladina krevního cukru způsobená nepravidelnou stravou a nevhodným složením jednotlivých jídel způsobuje únavu a poruchy soustředění u nás všech. Proto je lepší volit přírodní cukry a dbát na vyváženou stravu.
Občas se u dětí s diagnostikou hyperkinetické poruchy po vysazení přeslazených jídel a nápojů zjistí, že jejich nepozornost klesla v přímé úměrnosti s poklesem příjmu cukru, což potvrzuje maminka malého Pavlíka. „Poté, co jsem Pavlíkovi zakázala všechny sladkosti, velmi se zlepšilo jeho chování a lépe se soustředí na zadané úkoly. Naštěstí to vidí i moji rodiče a dětem již nekupují bonbóny, ale raději ovoce“.
Konzervanty a umělá barviva jsou velký problém
Dnes po všech výzkumech je zřejmé, že konzervanty a umělá barviva ovlivňují chování nás všech, ne jen dětí a pacientů s ADHD. Prokazatelně jako nejhorší konzervant byl zjištěn benzoan sodný, který zvýrazňuje obtíže spojené s hyperaktivitou.
V Austrálii provedli výzkum, kterého se zúčastnilo 800 dětí se znaky ADHD. Po vynechání těchto látek došlo ke zlepšení chování u 75% dětí, ovšem po navrácení konzervantů a umělých barviv do jídelníčku, se jim symptomy ADHD vrátily.
Evropská unie požaduje, aby potraviny obsahující konzervanty a umělá barviva, měly na obalu štítek s varováním, že tyto potraviny mohou mít nepříznivý vliv na chování a udržení pozornosti. V Americe vyžadují, aby na obalech výrobků byly uvedeny druhy umělých barviv a konzervačních látek.
Čtěte také:
Pomohou vitamíny a minerály
Děti s ADHD mají nižší hladinu zinku, hořčíku, vápníku a fosforu. Nedostatek železa působí kognitivní poruchy u všech, ne jen u ADHD. Přidání potravinových doplňků s obsahem zinku a železa vykazuje příznivé účinky.
Zkoumalo se i zvýšení dávek vitamínů B a C, ale zde nebyl zjištěn výrazný pozitivní dopad. Oproti tomu doplnění multivitaminů a minerálů prokázalo přesvědčivé zlepšení u pacientů s ADHD již po několika týdnech.
Nezbytné omega-3 mastné kyseliny
Děti s poruchou ADHD mají nižší hladinu omega-3 mastných kyselin než ostatní dětí a zdá se, že přidání potravinových doplňků s obsahem omega-3 mastných kyselin má také výborný vliv na jejich chování.
To potvrzuje i maminka malého Dominika. „Domča je velmi hyperaktivní, nemůžu ho ani na vteřinu spustit z očí. Jen se otočím a už mi uteče nebo něco shodí a rozbije a začne se vztekat a problém je tu. Po dodávání přípravku s omega-3 mastnými kyselinami je daleko lepší a pohodovější“.
Jaké zkušenosti s dětmi ADHD máte vy? Dodržujete správný jídelníček, či stále ještě hledáte správnou cestu?
Jak můžete dítěti pomoci zvládnout projevy hyperaktivity
Vyslechli jste si od lékaře, že vaše dítě trpí poruchou pozornosti (hyperaktivitou, ADHD), a tak kromě dodržování rad odborníků přemýšlíte, jak projevy této poruchy zmírnit?
Samozřejmě je nutné držet se doporučení lékařů, nicméně i vy můžete v rámci rodiny přijmout jistá opatření, která dítěti s ADHD pomohou.
Čtěte složení
Již nějakou dobu se spekuluje o spojitosti mezi některými umělými barvivy v potravinách a hyperaktivitou. Ačkoli přímý vztah nebyl dostatečně prokázán, některé studie naznačují, že barviva mohou mít na příznaky ADHD vliv, respektive je mohou zvýrazňovat.
Ostatně to konstatoval i nedávný výzkum publikovaný v časopise Lancet, který zkoumal vliv pití nápojů s umělými barvivy a konzervanty na děti (pro potvrzení těchto závěrů je třeba dalšího zkoumání). Řešení je jednoduché – čtěte pozorně složení potravin a nápojů, které dětem dáváte.
Ostatně umělá barviva neprospívají ani dětem bez ADHD nebo dospělým, takže věřte, že vám v rodinném jídelníčku chybět nebudou…
Vsaďte na omega-3
Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité pro správné fungování mozku u dětí i dospělých, to je známá věc. A protože je naše tělo neumí samo vyrobit, je potřeba dodávat mu je ve stravě. Skvělé jsou na to tučnější ryby, ale také oříšky či semena.
Studie, jejíž závěry uveřejnil časopis Neuropsychopharmacology, ukázala zajímavou věc – děti s ADHD mají v porovnání se svými nehyperaktivními vrstevníky nižší hladinu omega-3 mastných kyselin v krvi. Když jim pak lékaři začali podávat doplňky stravy s touto látkou, došlo ke zmírnění některých symptomů ADHD.
Zkuste i vy zařadit na talíř více ryb a výše zmíněných potravin!
Polož ten mobil, prosím
Pro děti je dostatečně dlouhý a kvalitní spánek životně důležitý – a pro děti s ADHD to platí dvojnásob. Jenže dnešní doba spánku příliš nenahrává. Mohou za to především nejrůznější obrazovky a displeje, které vyzařují modré světlo.
To pak narušuje produkci spánkového hormonu melatoninu, kvůli čemuž klesá kvalita spánku. I proto by děti neměli mobil či počítač používat alespoň dvě hodiny před odchodem do postele. Mimochodem, omezit dítěti čas s mobilní telefonem a spol.
bývá poměrně častá rada lékařů rodičům dítěte s ADHD.
Jdeme všichni ven
I když to člověka možná na první pohled nenapadne, pohyb je pro mozek a jeho kondici velmi důležitý. A platí to jak pro děti, tak i dospělé (ostatně o spojitosti mezi pohybem a pozdějším nástupem demence se poslední dobou hodně mluví).
I proto by (nejen) děti s ADHD měly mít dostatek pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu. Pobyt venku spojený s nějakým sportovním vyžitím (ale třeba i jen procházkou lesem či s výletem) totiž může pozitivně působit na projevy poruchy pozornosti u dětí.
Takže sbalte jako rodina batůžek a vyrazte do přírody!
Foto: Shutterstock
Autorka: Lucie Pražáková