Hpv infekci dostane aspoň jednou za život téměř každý

Téma rakoviny děložního čípku je v České republice velmi aktuální, protože zde lékaři po třicet let diagnostikují téměř stejné množství pacientek s tímto onemocněním. Poslední národní data z roku 2016 dokládají více než 820 nových případů rakoviny děložního čípku a téměř 400 žen, které v důsledku onemocnění zemřely.

Omyl 1 – Měla jsem celý život jednoho partnera, proto nemůžu mít HPV

HPV je běžný, sexuálně přenášený virus. Častěji se vyskytuje u mladých, sexuálně aktivních lidí, přičemž většina lidí se s ním setkává mezi 16 a 25 rokem života. V běžné populaci se 80 % jedinců s HPV setká alespoň jednou během svého života.

 Přítomnost HPV není důkazem promiskuity nebo partnerské nevěry, protože HPV infekci je možno získat dokonce již během prvního sexuálního kontaktu. Ať už je to mazlení, při němž dochází ke kontaktům s genitáliemi, vlastní pohlavní styk, orální sex, anální styk nebo sdílení sexuálních pomůcek.

 Riziko získání HPV se sice zvyšuje s počtem sexuálních partnerů, narůstá však i při kontaktu s jediným partnerem, který měl v minulosti vyšší počet partnerek. Pak je totiž pravděpodobné, že některá z nich již byla HPV nakažena.

Bohužel již samotný pozitivní nález HPV na děložním hrdle je ve společnosti ještě stále spojován s promiskuitou,“ říká Iva Schimiková, ředitelka pacientské organizace Veronica, která sdružuje pacientky s rakovinou děložního čípku.

V tomto směru jsme již vlastně začali podnikat důležité kroky, a to edukační kampaně pro širokou veřejnost. Protože je to jednoznačně osvěta, která může zakořeněné mýty o zhoubném onemocnění děložního čípku z lidských myslí postupně odstranit,“ doplňuje Schimiková.

Webové stránky organizace Veronica fungují jako informační portál založený na nejnovějších poznatcích medicíny. Informace si tak ženy mohou poslechnout z úst špičkových onkogynekologů a udělat si tak lépe na tuto problematiku svůj názor.

Dalším zdrojem informací včetně poradny, ve které odpovídají odborníci, jsou tyto stránky.

Omyl 2 – Nejsem sexuálně aktivní už mnoho let, proto už nemohu mít HPV  Naopak, je to možné. Ve většině případů se imunitní systém dokáže HPV infekce zbavit během dvou let, ale může se stát, že HPV v těle dlouhodobě přetrvává v neaktivní podobě.

Pak může způsobit rozvoj změn až po řadě let. Právě proto je důležité, aby ženy docházely na pravidelné gynekologické prohlídky alespoň jednou ročně i poté, co ukončí sexuální život a již naplánují děti, aby případné předrakovinové změny byly zachyceny včas.

Bohužel s narůstajícím věkem účast žen velmi výrazně klesá, současně s tím však značně narůstá riziko rozvoje rakoviny děložního čípku – průměrný věk pacientky s pokročilou rakovinou děložního čípku převyšuje 53 let.

K populaci žen nad 50 let proto směřuje jasný apel, aby pravidelně navštěvovaly gynekology, neboť jedině tak lze zásadním způsobem ovlivnit nepříznivou prognózu pozdě zjištěné rakoviny. Vyšetření probíhá formou stěru z děložního čípku (tzv.

cytologie), který se poté vyšetřuje pod mikroskopem v akreditované laboratoři za účelem odhalení předrakovinových změn. Ženy si mohou u gynekologa říct také o test HPV DNA, který stanoví přítomnost rizikových kmenů viru HPV způsobujících rakovinu.

Pozitivní výsledek testu poukazuje na zvýšené riziko vzniku nádoru ještě před rozvojem změn zjistitelných cytologií. Díky tomu je možné, aby byla žena podrobněji sledována a rozvoji zhoubného bujení se vyhnula. „Výsledek testu HPV DNA určuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku mimořádně přesným způsobem.

Negativní výsledek testu HPV DNA představuje informaci o velmi nízkém riziku rozvoje rakoviny a mohl by umožnit prodloužení intervalu kontrol na 3 až 5 let. V důsledku by mohl vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit,“ vysvětluje přední onkogynekolog prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.

 

Omyl 3 – Už jsem prošla menopauzou, proto se nemohu nakazit HPV.

 HPV infekci může žena získat i v období během nebo po menopauze. HPV se předává prostřednictvím kontaktu kůže na kůži v oblasti genitálií a období menopauzy v tom nehraje zásadní roli. Pokud žena někdy byla sexuálně aktivní, můžete mít HPV, který v současnosti žádné problémy nezpůsobuje, ale v budoucnu může být příčinou předrakovinových změn, případně rakoviny děložního čípku. Proto je i po menopauze důležité pravidelně docházet na preventivní prohlídky.  

Onemocní mne potkalo v 59 letech a já jsem pár let předtím nebyla na gynekologické kontrole, protože tehdy zemřel můj gynekolog. Nemoc jsem zjistila, až když jsem začala krvácet. Člověk si říká že už je starý a nezáleží na něm, ale není to pravda.

V nemocnici, kam jsem docházela na ozařování, byla paní přes 80 také s rakovinou děložního čípku. Teď si říkám, kde bych třeba byla dnes, kdyby se nemoc zachytila na začátku, ale už je pozdě. Lituju toho, že jsem ty roky vynechala, a nešla na kontrolu.

Vždy jsem byla zdravá jako řípa, plná síly, hodně jsem sportovala. Nemoc mi vzala životní energii. Ostatním ženám bych jasně vzkázala, aby chodily na kontroly, aspoň jednou ročně.

To nikomu neublíží a mohou se vyhnout problémům, jaké mám já,“ uzavírá paní Hana Ešnerová z pacientské organizace Veronica.  

S HPV se za život setká skoro každý. Jak moc nás ve skutečnosti ohrožují?

HPV je nejčastěji sexuálně přenášenou infekcí mezi lidmi.

Zkratka HPV znamená lidský papilomavirus, a třebaže může tak trochu mást a vést k domněnce, že se jedná o něco podobného jako HIV nebo HSV (herpes), není tomu tak. HPV způsobuje jiný virus.

Existuje mnoho různých typů lidského papilomaviru, přičemž některé mohou způsobovat určité zdravotní potíže, jako jsou genitální bradavice nebo dokonce rakovinu.

Co je dobré vědět o HPV hned na začátku?

Pokud vám bylo zjištěno HPV, nebo jste jeho přítomnost ve vašem těle poznali podle genitálních bradavic, uklidněte se, protože:

  • Existuje více jak 100 typů HPV, z toho se 40 typů projeví v genitální oblasti.
  • Naprostá většina HPV infekcí z těla vymizí sama.
  • Genitální bradavice se také mohou ztratit samy od sebe a pokud ne, dají se na ně použít krémy nebo je odstraní lékař.
  • Důvodem k nervozitě jsou vysoko rizikové typy lidského papilomaviru, které vedou nejen k rakovině děložního čípku, ale i ostatních částí reprodukčních orgánů, včetně těch mužských.
  • Celosvětově je lidský papilomavirus zodpovědný za 5 % rakovinových případů, z toho 3 % tvoří ženy a 2 % muži.

Jak se lidský papilomavirus šíří?

Šíří se sexuálním stykem, ať už vaginálním, análním, nebo orálním s někým, kdo v sobě virus má. Nemusíte přitom poznat, že máte pohlavní styk s někým nakaženým, protože u řady lidí se HPV nijak neprojevuje a také nemůžete o sobě tvrdit, že jej nemáte, jestliže jste někdy za život měli pohlavní styk.

Před lidským papilomavirem vás prakticky neuchrání ani kondom. Symptomy se navíc nemusí objevit krátce po nakažení, ale klidně až za rok nebo za dobu delší než jeden rok. Pokud jste tedy za svůj život měli více než jednoho sexuálního partnera, jen stěží poznáte, kdo vás infikoval.

Je také velmi pravděpodobné, že jste HPV za život již měli, ale už samo z těla odešlo.

Jaké zdravotní potíže HPV způsobuje?

Díkybohu, ve většině případů samo odezní a nezpůsobí žádné zdravotní potíže. Pokud ovšem samo z těla neodejde, může způsobit takové zdravotní problémy, jako jsou genitální bradavice (kondylomata) či rakovina.

Genitální bradavice vypadají jako malé útvary nebo skupina útvarů v genitální oblasti, nezpůsobuje je však tentýž vir, který způsobuje rakovinu.

Bradavice mohou být úplně maličké, velké, vystouplé nebo ploché, dokonce mohou mít květákovitý tvar.

A co ta rakovina?

Ano, HPV může způsobit rakovinu, a to nejen rakovinu děložního čípku, o které se v souvislosti s lidským papilomavirem mluví nejčastěji. Za rakovinu jsou nejčastěji zodpovědné viry 16 a 18, zatímco za genitální bradavice 6 a 11.

Taktéž může způsobit rakovinu vulvy, vagíny, penisu, konečníku, ale i jazyku, krku či mandlí. Trvá ovšem léta, než se z HPV rakovina vyvine, proto jsou tak důležité pravidelné preventivní prohlídky.

Lidé se slabým imunitním systémem, včetně lidí nakažených HIV/AIDS, mají sníženou schopnost se efektivně s lidským papilomavirem vypořádat a existuje u nich vyšší pravděpodobnost zdravotních problémů způsobených HPV.

Dá se HPV vyhnout?

Zcela úplně ne, jelikož lidský papilomavirus nezasahuje pouze genitální oblast, ale lidský papilomavirus je zcela běžný vir, který způsobuje například bradavice kdekoli jinde na těle.

A dá se tedy vyhnout HPV v genitální oblasti?

Také zcela úplně ne. Nicméně, můžete se nechat očkovat. Existují však dva tábory – zastánci očkování a jeho odpůrci. Pozitivním účinkem vakcín je, že dokáží ochránit od HPV, negativním však, že ne od všech jeho typů a navíc nejefektivnější je, je-li aplikována ještě před zahájením sexuálního života. Odpůrci navíc poukazují na možné nezanedbatelné vedlejší účinky.

  • Zahájili-li jste již sexuální život, používejte kondomy, které mohou snížit riziko nákazy.
  • Mějte vzájemně monogamní vztah – buďte jen s jedním partnerem, ovšem totéž musíte požadovat i po vašem protějšku.

Kdo by se měl nechat očkovat?

  • Všechny dívky a chlapci ve věku 11 nebo 12 let.
  • Očkovat se mohou nechat i muži do věku 21 let a ženy do 26 let, jestliže nebyli očkováni, když byly mladší.
  • Gayové a bisexuálové (nebo jakýkoli muž, který měl sex s jiným mužem) až do věku 26 let.

Jak poznám, že mám HPV?

Pokud se HPV nijak neprojeví, můžete se nechat testovat.

Dokonce se testy u žen starších 30 – 35 lety doporučují, nicméně bohužel, prozatím není v České republice testování na lidský papilomavirus součástí preventivní gynekologické prohlídky a dělají se pouze na doporučení gynekologa zpravidla u žen se zhoršenou onkologickou cytologií anebo na vyžádání pacientky, která si však musí testy uhradit sama. Testy na HPV se dělají většinou na vysoko rizikové HPV viry.

Nehormonální antikoncepce. Jaké jsou možnosti, když je hormonální ochrana nežádoucí?

Testovat se mohou nechat i muži, u nichž se test provádí speciálním kartáčkem ze stěru z močové trubice nebo z penisu, který si urolog nebo kožní lékař, vyžádá spolu se zkumavkou a transportním médiem z laboratoře. Z výsledků pak bude zřejmé, zda máte v sobě HPV viry s nízkým rizikem (například zodpovědné za bradavice) anebo s vysokým (zodpovědné za rakovinu).

Těhotenství a HPV

Jak může lidský papilomavirus ovlivnit těhotenství? Během těhotenství se u ženy mohou objevit genitální bradavice nebo abnormální změny buněk na děložním krčku. Jakékoli změny děložního čípku odhalí pravidelná preventivní prohlídka u gynekologa, na kterou by ženy měly chodit jednou ročně.

Budete mít zájem:  Elektrokonvulzivní terapie – co to je a jak funguje? je bezpečná?

Silgard, Silgard 9 a Cervarix

Gardadasil a Cervarix, tak se jmenují vakcíny proti lidskému papilomaviru. Cervarix vám známý jistě je z reklam, Gardasil možná ne, jelikož v České republice je znám pod názvem Silgard.

Koncem roku 2014 byla ve Spojených státech představena nová vylepšená vakcína Gardasilu (Silgardu), ke které byla připojena číslovka 9, to znamená, že bojuje proti devíti druhům HPV (6, 11, 16, 19, 31, 33, 45, 52 a 58), původní Gardasil tak bojuje pouze proti čtyřem infekcím, a to 6, 11, 16 a 18.

Cervarix pouze proti HPV virům typu 16 a 18. Jestliže jste však určitým virem nakaženi, nebude vakcína proti němu už účinná.

Jsou vakcíny podvod?

Nyní se dostáváme na velmi tenký led.

Jsou lékaři, kteří vám vakcinaci doporučí, i když už máte HPV vir v sobě (projeví se třeba bradavicemi, aniž by nechal udělat test na jeho ostatní typy), jsou také lékaři, kteří doporučují očkování dětem, těch je hodně a je to z určitého pohledu pochopitelné. Ovšem existuje i druhá strana mince, na níž jsou lékaři, kteří očkování proti HPV zatracují, považují za zcela neefektivní a dokonce jej označují za životu nebezpečné.

Před více jak rokem vystoupila před odborné publikum profesorka Diane Harper vedoucí katedry Family and Geriatric Medicine z University of Louisville, na 4. mezinárodní konferenci o vakcínách.

Mělo se za to, že její řeč bude vedena, co se týče očkování proti HPV, pozitivním směrem.

Jenomže její řeč nakonec byla nemilým překvapením pro všechny zúčastněné příznivce a milým pro všechny odpůrce.

Dle jejích slov totiž…

  • Vakcíny označila za smrtící, a že by jimi rozhodně neměly být malé děti očkovány.
  • Se 70 % všech HPV infekcí vyřeší samo bez jakékoli léčby a 90 % HPV infekcí vymizí do dvou let.
  • Je známo 44 případů úmrtí dívek po aplikaci vakcíny, dalšími vedlejšími účinky jsou sraženiny krve, zánět mozkových blan, lupus či Guillain-Barré [Gilén-Baré] syndrom.
  • Průměrně 8 z 10 žen, které jsou sexuálně aktivní, chytnou HPV (přičemž často samo odezní).
  • Že Cervarix a Gardasil chrání skutečně proti rakovině děložního čípku je tvrzení čistě hypotetické.

Krom toho odpůrci očkování, ovšem také odborníci, tvrdí, že očkování vakcínou, ať už Gardasil nebo Cervarix, musí být aplikováno hluboko do svalu, přičemž nestačí pouze do paže, jak se normálně vakcína aplikuje.

Pořád se však jedná o viry a bakterie, které se do těla společně se rtutí (rtuť thiomersal bývá součástí vakcín jako konzervační látka, která má zabránit bakteriím ve vakcínách v růstu), dostanou.

Co je dobré o HPV ještě vědět?

  • Přibližně 9 z 10 HPV infekcí odezní samo během jednoho nebo dvou roků. Ty které však z těla neodejdou, mohou způsobit takové změny v buňkách, které vedou až k rakovině, tento proces může ovšem trvat 10 i 30 let, proto je tak důležité chodit na pravidelné preventivní prohlídky.
  • Téměř všechny případy rakoviny děložního čípku a rakoviny konečníku jsou způsobeny virem lidským papilomavirem. Přibližně 70 % rakoviny jícnu bývá také způsobeno virem HPV.
  • Přispět k rakovině způsobené lidským papilomavirem může dlouhodobé užívání kontracepčních přípravků, kouření, nedostatečná péče o zuby, špatný imunitní systém.

Chřipka

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se v ČR výskytuje většinou v období od ledna do března. Již třetím rokem jsou v ČR dostupné tetravalentní vakcíny, které poskytují očkovaným širší ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky.

Na této stránce jsou odborně garantované informace o chřipce – popis, zdroj nákazy, příznaky a ochrana a prevence. Můžete se také přímo objednat na očkování proti chřipce v některém z očkovacích center.

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění vyskytující se po celém světě – v chladném období s menším počtem slunečních dní v oblastech mírného pásu a většinou během teplé vlhké sezony v tropických oblastech.

V České republice je vrchol výskytu infekce většinou v období od ledna do března, ročně bývá hlášeno 850 000 – 1 200 000 onemocnění, skutečný výskyt je však ještě vyšší. Chřipka není banálním onemocněním, o čemž svědčí každoročně vysoký počet obětí ve světě mezi 250-500 tisíci.

V ČR si virus chřipky vyžádá stovky až tisíce lidských životů ročně následkem samotné infekce virem, v důsledku současné infekce i s jiným původcem nebo zhoršením jiné chronické nemoci např. cukrovky, astmatu, hypertenze apod.

Při poslední chřipkové sezóně bylo hospitalizováno z důvodu závažného průběhu chřipky na oddělení ARO nebo JIP přes 600 osob. Téměř třetina z nich nemoci podlehla. (zdroj: SZÚ) (↑)

Zdroj chřipkové nákazy

Mezi lidskou populací se šíří chřipkové viry A, B, C (Influenza). Chřipka A probíhá v explozivních epidemiích, chřipka B nevyvolává pandemie, probíhá spíše v lokálních, pomaleji se šířících epidemiích.

Chřipka C se vyskytuje pouze sporadicky, vyvolává mírná onemocnění, nejčastěji u dětí. Virus typu A je značně nestabilní, často mutuje (možné kombinace H1-H17 a N1-N9).

Přenáší se nejčastěji vzduchem v kapénkách, které pocházejí z dechu, kašle nebo kýchání infikovaných osob, ale i kontaminovanýma rukama, jež se dotknou obličeje. Proto je chřipka tak snadno přenosná. (↑)

Příznaky chřipky

Zdrojem původce nákazy klasické sezonní chřipky je výhradně člověk infikovaný virem chřipky, a to od konce inkubační doby, která bývá nejčastěji 1–3 dny, tedy ještě před prvními příznaky infekce. Po propuknutí nemoci je člověk nakažlivý asi 3 až 5 dní, děti 7 až 10 dní.

Chřipka začíná náhle z plného zdraví horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, bolestmi ve svalech, bolestmi kloubů, přecitlivělostí pokožky, malátností, později přistupuje suchý kašel. Rýma nebývá. Onemocnění trvá obvykle 2–7 dní a spontánně končí po krátké rekonvalescenci uzdravením.

U starších, oslabených nebo chronicky nemocných osob, které jsou onemocněním nejvíce ohroženy, může vyvolat zápal plic, postižení srdečního svalu nebo nervové tkáně a u dětí zánět středního ucha. (↑)

Ochrana a prevence chřipky

Mezi významná preventivní opatření patří zdravý životní styl (aktivní pohyb, otužování, dostatečný přísun vitamínů), hygienická opatření (časté mytí rukou, pravidelné větrání místnosti, užívání jednorázových kapesníků a ručníků) a očkování.

V ČR je v porovnání s řadou dalších evropských států proočkovanost proti chřipce stále nízká (5–7 %) a obecné povědomí o výhodách i nevýhodách tohoto typu vakcinace velmi různorodé.

Za vyspělými zeměmi zaostáváme i v proočkovanosti rizikových skupin populace (starší a chronicky nemocné osoby) i zdravotnického personálu. Častým zdrojem pochybností je obecné podcenění chřipky jako závažného onemocnění a neopodstatněná nedůvěra ve vakcíny.

Vakcinace proti sezonní chřipce se provádí u dětí od 6 měsíců věku, nejdůrazněji je doporučena osobám s chronickým onemocněním, u nichž onemocnění chřipkou obvykle vede ke zhoršení jejich základního onemocnění, a osobám od 65 let věku.

Dále je doporučena ochrana včasným očkováním těhotným ženám a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezony, obézním osobám a kuřákům.

Uvedený výčet nejrizikovějších skupin v žádném případě neznamená, že by vakcinace jiných rizikových skupin či zdravých osob neměla být zvažována nebo prováděna. Obecně se doporučuje zaměstnavatelům, aby nabízeli možnost zvýhodněného či bezplatného očkování proti chřipce svým zaměstnancům, neboť je to pro všechny výhodné jak ze zdravotního, tak i ekonomického hlediska.

Vzhledem k poklesu hladin ochranných protilátek a průběžně probíhající změně cirkulujících kmenů se doporučuje každoroční přeočkování proti chřipce jednou dávkou vakcíny. Dvoudávkové schéma se týká všech dětí očkovaných poprvé, zpravidla před zahájením pravidelné docházky do kolektivního zařízení, kde se nepřepokládá, že se dosud setkaly s chřipkou.

Nejvhodnější doba pro očkování je období před začátkem chřipkové epidemie, tedy od konce září.  Díky neustálému vývoji vakcín jsou v letošním roce jsou k dispozici pouze tetravalentní vakcíny, které poskytují očkovaným nejširší možnou ochranu proti čtyřem cirkulujícím kmenům chřipky. Ochrana před chřipkou nastupuje 2 týdny po očkování. (↑)

Mýty a fakta o očkování proti chřipce

Chřipku je lepší prodělat než proti ní očkovat Chřipka je závažné onemocnění postihující nejen dýchací cesty ale celé tělo. Místní i celkovou imunitu tato nemoc značně vyčerpá a v případě kontaktu s jiným původcem nemoci může najednou infikovaná osoba bojovat o život.

I u chřipky samotné může rekonvalescence trvat několik týdnů a úplný návrat do normálu nemusí nastat nikdy. Nemálo osob utrpělo kvůli dlouhodobé práceneschopnosti velké finanční ztráty a dokonce ztratilo zaměstnání.

Navíc i u nekomplikované chřipky je cena léků a vitamínů, za které zaplatíme v lékárně často mnohonásobně vyšší než cena vakcíny.

Když se jednou začne proti chřipce očkovat, musí se pokračovat každý rok, jinak bude mít horší průběh Očkování proti chřipce každým rokem poskytuje záruku ochrany před touto nemocí, zejména před závažným průběhem. Není to však povinností a vynechání dávky v žádném případě nezvyšuje riziko závažnosti případné chřipkové infekce, spíše naopak, po minulém očkování může přetrvávat částečná ochrana.

Vakcína nepokrývá všechny cirkulující kmeny viru Vakcína obvykle obsahuje antigeny cirkulujících kmenů virů, jejíž výskyt je v dané chřipkové sezóně nejpravděpodobnější.

V každé tetravalentní vakcíně jsou antigeny dvou subtypů chřipkového viru A a dvou typu B. Rozsáhlé epidemie i chřipkové pandemie způsobují většinou subtypy chřipkového viru A H1N1 nebo H3N2. 

Zdravým životním stylem nemoci zabráním i bez očkování Zdravý životní styl, pohyb a otužování posilují nespecifickou imunitu, při kontaktu s vysokou dávkou virů však infekci nezabrání. Případy těžké až fatální chřipkové infekce jsou známé i u aktivních zdravě žijících osob a sportovců. Očkování zvyšuje specifickou imunitu namířenou přesně proti původci chřipkové nemoci.

Vakcíny proti chřipce způsobují mírnou infekci Vakcíny obsahují malé části mrtvého viru, nezpůsobují infekci a nemohou očkovaného chřipkou nakazit.

U malé části očkovaných se po podání vakcíny objevují velmi mírné projevy lehké virózy, které jsou vyvolané reakci jejich imunitního systému.

Nejsou příznakem nemoci, ale důkazem toho, že vakcína funguje a jejich imunitní systém na antigeny ve vakcíně intenzivně reaguje.

U starších osob je reakce na očkování příliš nízká a očkování je nechrání Přínos očkování je nejvyšší u starších a chronicky nemocných osob, a to zejména snížením počtu hospitalizací a úmrtí. I když má daná osoba málo výkonný imunitní systém a po očkování proto disponuje nižší hladinou protilátek, částečná ochrana před infekcí zabrání těžkému průběhu chřipky a fatálním následkům.

Chřipky nemívám, očkování tedy nepotřebuji Chřipka je vysoce infekční nemoc vyskytující se v rizikové sezóně všude kolem nás a zřejmě neexistuje člověk, který by ji za život neprodělal alespoň jednou. I ti nejodolnější jí většinou dostanou na život několikrát. První infekce v životě přitom může být i poslední. Počet předchozích infekcí nevypovídá o riziku a možné závažnosti další chřipkové nákazy.

Budete mít zájem:  Rakovina (nádor) brzlíku (thymu) – příznaky, příčiny a léčba této rakoviny

Nejsem riziková skupina, očkování pro mě není důležité Očkování má význam i pro mladší nebo střední věk, pokud daná osoba chřipku prostě nechce prodělat, protože nemusí.

Tím pádem se vyhne absenci v práci, nebude virus přenášet na další lidi, nebude muset přerušit své koníčky ani omezovat výkon jiných běžných činností. Chřipka člověka většinou připoutá na lůžko, každý pohyb bolí a nemocný vyžaduje péči jiné osoby, kterou navíc ohrožuje nákazou.

Skutečně není o co stát. Navíc i u mladší generace může skončit chřipka komplikacemi, např. výpotkem na srdci a doživotními následky.

Slyšel jsem, že někdo se nechal očkovat a měl ještě těžší chřipku Očkování proti chřipce není příčinou těžšího průběhu této infekce. Pokud již z uvedených důvodů nemoci nezabrání úplně, zmírní alespoň její průběh.

Těžká chřipka po vakcinaci je možná jen tehdy, pokud se daná osoba nechala očkovat pozdě a v době aplikace vakcíny byla již v inkubační době, případně se nakazila těsně po očkování. Tvorba ochranné hladiny protilátek totiž vyžaduje po aplikaci vakcíny přibližně 2 týdny.

Doporučuje se proto podstoupit očkování včas před příchodem epidemie, lepší je však i pozdní vakcinace než žádná.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.(↑)

Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Otázka ze dne 25.08.2020

Dobrý den, mám 12 měsíční miminko, které stále kojím. Vzhledem k situaci s koronavirem bych se chtěla letos nechat očkovatovat na chřipku.

Je to pro kojení vhodné a dostane můj malý syn také protilátky? Dobrý den, vakcínu proti chřipce je možné aplikovat i v době kojení a dokonce i gravidním ženám.

Kojením však nedochází k takovému přenosu protilátek na dítě, aby bylo kojené dítě těmito protilátkami plně chráněno. S pozdravem  MUDr. Ivo Hiemer

Přenos HPV infekce

Infekce lidskými papilomaviry je velmi častá – studie ukazují, že 80 % z nás někdy během života získá infekci některým typem HPV. Naštěstí většina z infikovaných se infekce zbaví díky dostatečně silnému imunitnímu systému.

Jak se HPV infekce šíří?

Dle našich znalostí se lidské papilomaviry nešíří ani kapénkovou infekcí jako třeba chřipka ani špinavýma rukama či předměty jako rotaviry. K přenosu je potřeba těsný dotyk sliznic či pokožky.

Dále musí být narušena integrita kůže či sliznice, tedy musí existovat drobné ranky kterými virus do tkáně vstoupí.

 Proto je naprosto dominantní přenos HPV infekce při pohlavním styku – vaginálním, orálním a velmi často análním, kde sliznice není na takové zacházení připravena, a tak trhlinek je více.

Přítomnost HPV byla ale prokázána i v análním otvoru žen, které nikdy anální styk nepřijímaly. Tedy virus se může šířit i v tkáni.

Dále jsou popisovány bradavice na těle dětí, které se koupou se svými rodiči ve vaně (nikoli v bazénu, tam není tření tak velké a bývá tam více chloru).

A také přítomnost HPV virů na hlasivkách a v dýchacích cestách svědčí buď pro přestup viru tkání či možnosti přenosu sekrety pohlavních orgánů, pokud jsou dostatečně čerstvé. Ze zaschlých sekretů pohlavních orgánů se HPV již nepřenáší.

HPV se v organismu nešíří krví, proto ani u infikovaných osob není vždy možné najít protilátky proti virům v krvi. Stává se tak asi u poloviny infikovaných. Proto je po očkování důležitější přítomnost paměťových buněk než hladina protilátek.

Prevence přenosu HPV infekce

Jedinou možností, jak se nikdy nesetkat s HPV infekcí, je vyhnout se mazlení a pohlavnímu styku, a to nejen genito-genitálnímu, ale i orálnímu a análnímu. Ale to není samozřejmě rozumný přístup – další velmi účinnou prevencí je očkování proti HPV. Očkováním proti HPV lze zcela omezit nebo výrazně snížit riziko přechodu HPV v perzistentní infekci, která vede k rozvoji HPV onemocnění.

  • VÝJIMEČNÁ PŘÍLEŽITOST PRO MUŽE
  • BEZPLATNÁ HPV testace a aplikace vakcíny proti HPV v rámci klinické studie pro muže ve věku 20-45 let.
  • Dozvědět se více

 

Co se děje, když se HPV infekce dostane do těla?

Po infekci nastává stadium přechodné infekce. Imunitní systém bojuje s infekcí a většinou vyhraje. Můžeme mu pomoci tím, že se vyhneme stresu, nekouříme a obecně podporujeme imunitu. I po získání infekce se můžeme očkovat, ochrana dosahuje menšího procenta, ale funguje. Vakcína v takovém případě chrání proti dalším typům HPV a proti opakované infekci.

Pokud si imunitní systém s HPV infekcí neporadí a infekce u low risk (nízkorizikových) virů je aktivní, dokáže do 3 týdnů až 8 měsíců (někdy později), vytvořit kondylomata (genitální bradavice).

Pokud infekce u vysocerizikových high virů přetrvává déle než 6 měsíců, začíná se významně zvyšovat riziko, že v organismu nastartuje buněčné změny, které vedou v horizontu let k rozvoji zhoubných nádorových změn.

Nejčastěji se tak děje na hrdle děložním, ale může to být i v pochvě, na vulvě, v anální otvoru, na penisu či v krčních mandlích.

Genitální bradavice

Pokud se objeví bradavice čili kondylomata, je nutné včas navštívit lékaře a začít tento stav řešit. V některých případech se stává, že bradavice samy odpadnou.

Zbylá je nutno zničit odstraněním skalpelem, ostrou lžičkou, laserem či různými de facto leptajícími činidly (kyselina trichloroctová, podofylin, podofylotoxin, fluorouracil) s případnou imunomodulací (imiquimod).

Systémově jsou někdy podávány interferony nebo isoprinosine.

Děložní čípek

Změny na hrdle děložním mají svůj screening, tj. vyhledávání časných stádií onemocnění. Pokud žena dochází na pravidelní gynekologické prohlídky, gynekolog jí každý rok odebírá buňky z hrdla děložního. Ty vyhodnotí akreditovaná laboratoř a snaží se odhalit počínající buněčné změny v důsledku HPV infekce.

Výsledek cytologie (stěru z děložního čípku) se skrývá pod zkratkami:NILM – vše v pořádkuASCUS, AGUS – nálezy nejasné, je potřeba je s odstupem zkontrolovatLGSIL – nálezy podezřelé, kontrola za 3–6 měsícůHG SIL – nálezy přednádorové, odběr tkáně z nejpodezřelejších míst. Pokud je ověřen nález HGSIL z odebraného vzorku tkáně, je vhodné infikovanou tkáň odstranit vyříznutím, což se na hrdle děložním označuje jako konizace.

Po konizaci se pokračuje ve sledování pacientky. I po konizaci má smysl se nechat naočkovat. Prokazatelně se tím sníží riziko rozvoje nových změn na hrdle děložním.

Jiná místa a onemocnění

Při hledání nádorů na jiných místech, než je děložní čípek, musíme počkat na jejich projevy – výrůstky, vřídky, škrábání v krku, stridor apod.

Lze HPV infekcí léčit?

Umíme odstranit jen projev infekce, nikoli infekci samotnou. Infekci HPV nelze vyléčit. Vítězství, a je to možné i po operačním řešení projevů infekce, musí dosáhnout imunitní systém každého z nás. My jej můžeme podporovat nespecifickou podporou imunity nebo cíleným očkováním proti nejčastějším typům HPV.

.

ŽENY VZKAZUJÍ ŽENÁM: Pojďme společně vymýtit rakovinu děložního čípku

Přitom právě při prohlídkách bude nově možné přesněji odhalit zvýšené riziko onemocnění a zabránit tak jeho rozvoji. Ženám ve věku 35 a 45 let by totiž měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění.

Ten s vysokou přesností odhalí infekci způsobenou virovým původcem onemocnění na děložním čípku. „Pro skutečné snížení rizika onemocnění je nezbytné, aby ženy chodily pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky. V tomto ohledu máme v ČR co dohánět, protože např.

kohorta žen nad 55 let dochází na každoroční vyšetření jen ve 30 %1. Bohužel zejména u žen starších 60 let se v ČR nedaří onemocnění diagnostikovat ve stádiu, kdy je vyléčitelné. Samozřejmostí by mělo být také očkování dívek a chlapců proti HPV,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc.

, vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze, a dodává: „Ochrana očkováním proti HPV u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk, se pohybuje nad 90 %, neboli u očkované ženy se sníží riziko onemocnění až o 93 %.

Očkování má smysl i u  žen, které již měly sexuální partnery, kde je prokázané snížení rizika onemocnění asi o 40–50 %“.

Zvýšit zájem žen o prevenci a informace je cílem Světového dne onkogynekologických diagnóz World GO Day 2020, který v ČR společně zastřešují ONKO Unie, Nadační fond Hippokrates a Pacientská organizace Veronica. „Proto, aby neumíralo 360 žen ročně a číslo rychle klesalo, musí prevence fungovat opravdu ze 360 stupňů.

Nejde jen o intenzivní práci lékařů, ale také aktivitu samotných žen – nás všech bez rozdílu věku. Prevenci můžeme využít na maximum jedině, pokud necháme očkovat své děti i sebe a půjdeme každý rok na gynekologickou prohlídku. Vezměme si za příklad Austrálii, kde se důslednou prevencí a očkováním stává rakovina děložního čípku vzácným onemocněním.

Máme tedy možnost společně tuto chorobu vymýtit,“ vyzývá ředitelka ONKO Unie Petra Adámková.

Udělejme si čas jeden den v roce

Mezi vyléčené pacientky s rakovinou děložního čípku patří někdejší televizní hlasatelka a moderátorka, paní Marie Retková (64), která také vyzývá ženy, aby vzaly odpovědnost za své zdraví do vlastních rukou: „Nemoc se ozvala masivním krvácením ve dvě v noci, když jsme byli na chalupě. Na poslední preventivní prohlídce u gynekologa jsem přitom byla ani ne měsíc před touto příhodou, kdy mi byl proveden cytologický stěr z čípku. Nic se na něm ale neukázalo, protože nádor rostl hodně dozadu a při stěru se k němu lékař nedostal. Je tedy dobře, že je dostupná nová moderní metoda vyšetření, která není závislá na tom, jestli se gynekolog dostane při stěru až ke schovanému nádoru. Ale milé dámy – k čemu by metoda byla, pokud bychom nepřišly na každoroční preventivní prohlídku, aby nám mohl test být proveden? Choďte na prohlídky, vždyť je to jen jednou za rok.“

Ženy se vznikajícím nádorem však často žádné problémy nepociťují, protože raná stádia onemocnění probíhají bez příznaků. Přitom čím dříve jsou změny na děložním čípku odhaleny, tím je vyšší šance na vyléčení.

Paní Sylvie Pavlová (45) nevnímala žádný diskomfort nebo bolest, přitom tři týdny po preventivní prohlídce u gynekologa dostala zprávu, že vyšetření stěru z děložního čípku nevyšlo dobře.

Následovala takzvaná konizace čípku, tedy chirurgické odstranění podezřelé tkáně, u které pak histologie potvrdila přítomnost zhoubného nádoru. U paní Pavlové provedli lékaři radikální hysterektomii a díky včasnému nálezu nebylo potřeba ozařování ani chemoterapie.

„Dle lékařů byl nádor zhoubný, agresivní, ale malý a já děkuji Bohu, že se na to přišlo včas,“ uzavírá paní Pavlová, která je dnes vyléčená a čekají ji pouze pravidelné kontroly na onkogynekologii.

Budete mít zájem:  Původ viru sars-cov-2 – co je konspirační teorie a kde je pravda?

Před HPV chrání pouze očkování, proočkovanost však klesá

Změny na děložním čípku, které vedou k rozvoji nádorů, způsobuje pohlavně přenosná infekce lidským papilomavirem (HPV). Jde o virus, který je v populaci velmi rozšířený – během svého života se s ním setká až 80 % z nás. Vyhnout se mu dá pouze doživotní sexuální abstinencí nebo monogamií obou partnerů, což je pro drtivou většinu lidí nereálné.

Jak tedy zabránit tomu, aby HPV virus infikoval děložní čípek a rozvinul se až v nádor? „Spolehlivou ochranou je jedině očkování proti HPV. Díky němu si imunitní systém vytvoří protilátky, které virus zlikvidují, když s ním tělo přijde do kontaktu.

Nejlépe vakcína chrání při podání před začátkem sexuálního života, tedy před prvním možným kontaktem genitálií s virem, kdy je ochranná účinnost 90 %. Proto byl pro vakcinaci hrazenou z veřejného zdravotního pojištění stanoven věk 13 let. Na očkování proti HPV však není nikdy pozdě.

U žen již sexuálně aktivních snižuje riziko nádoru děložního čípku o 50 %. Rakovina děložního čípku je tak díky tomu jediným nádorovým onemocněním, u kterého může každá žena díky vakcíně zvýšit o polovinu svoji šanci, že se jí vyhne. Aby však měla proočkovanost populace výrazný dopad na snížení výskytu onemocnění, musí dosahovat alespoň 80 %.

V ČR to znamená, že je potřeba zvýšit počet očkovaných – jsme dle nejnovějších dat z ÚZIS na pouhých 60 % a číslo meziročně klesá, což je alarmující“ vysvětluje profesor Cibula.

Očkování je hrazeno ve 13 letech nejen dívkám, ale také chlapcům. Muži jsou totiž přenašeči a mohou nakazit neočkovanou partnerku, navíc může HPV u mužů i žen způsobit další nádorová onemocnění a genitální bradavice.

Bezpečnost vakcíny je potvrzená bezpočtem klinických studií, rodiče by proto neměli podcenit ochranu zdraví svých dětí na základě nepodložených informací o vedlejších účincích.

Je zcela zásadní, aby relevantní informace o vakcinaci mělo co nejvíce lidí, proto je důležité tuto jedinečnou možnost ochrany stále připomínat. „Sama jsem prodělala zhoubné onemocnění děložního čípku včetně chemoterapie a ozařování. Vím tedy, jak je léčba náročná.

Nejen fyzicky, ale také na psychiku, protože prostě nemusí zabrat, a to je obrovská nejistota. Pokud před ní mohou rodiče své děti ochránit, měli by to udělat. Jde o jedinou rakovinu, proti které existuje očkování,“ vysvětluje Denisa 

Laubrová, ředitelka Pacientské organizace Veronica, která podporuje pacientky s onkogynekologickými nádory a spolu s lékaři edukuje veřejnost o prevenci.

„Ženy by také měly vědět, že rakovina děložního čípku vzniká v průměru za 15 let od HPV infekce. Ukončení sexuálního života tedy ještě neznamená, že už se nemůže nádor objevit.

Obrací se na nás řada pacientek ve věku nad 50, ale i nad 60 či 70 let,“ doplňuje Laubrová.

Zvýšené riziko pozná inovativní test

Přestože je ochranná funkce očkování proti HPV vysoká, není stoprocentní. Proto je důležité naplánovat si na jeden den v roce preventivní prohlídku u gynekologa. Tím spíš, pokud žena očkovaná není.

„Takzvané předrakovinové změny na děložním čípku vyvolané infekcí HPV většinou nemají žádné příznaky. Jde o změny, které může včas rozpoznat jedině gynekolog pomocí speciálních diagnostických metod,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.

, vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Celé desítky let se v ČR používá cytologické vyšetření: stěrem z čípku se odebere malé množství buněk, které jsou pak vyhodnocovány pod mikroskopem v laboratoři. Bohužel má tato metoda své limity, které spočívají hlavně v nízké přesnosti, protože u 15 až 40 % vyšetřených žen probíhající přednádorové změny neodhalí.

„Proto vítám, že se Ministerstvo zdravotnictví a odborné lékařské společnosti usnesly na tom, že by mezi vyšetření prováděná při preventivních prohlídkách měla být od příštího roku zahrnutá i testace HPV DNA pro ženy ve věku 35 a 45 let. Jde totiž o metodu, která s vysokou přesností stanoví, zda je v těle ženy přítomná infekce rizikovým typem HPV.

Ženy, u nichž tento test infekci odhalí, tak mohou být pečlivě sledovány, a případné změny ošetřeny v samotném zárodku.

Naopak u žen, které dle testu infekcí netrpí, je méně než 1% riziko, že v následujících 10 letech onemocní rakovinou děložního čípku,“ vysvětluje profesor Sláma, rovněž odborný garant národní studie LIBUŠE, která již od roku 2017 ověřuje a potvrzuje účinnost HPV DNA testů.

1) www.uzis.cz

Součástí tiskové zprávy je také: 

          

HPV virus komplikuje život, ohrožuje stále více žen i mužů

HPV virusFoto: Profimedia.cz

K přenosu viru dochází při jakékoli sexuální aktivitě, ohroženi jsou tedy všichni sexuálně aktivní jedinci bez rozdílu pohlaví. Charakter viru je vysoce infekční, a tak se přenáší velmi rychle, aniž by o tom lidé věděli.

Podle statistik se s HPV viry do pěti let od zahájení sexuálních aktivit setká až 80 % dívek a žen. Nejčastěji se tak děje mezi 15. až 25. rokem věku dívky.

K nákaze přitom může dojít už při první sexuální zkušenosti a nemusí se přitom jednat přímo o pohlavní styk. Virus se totiž přenáší i dotykem kůže nakaženého partnera na kůži v genitální oblasti.

Proto před tímto onemocněním 100% nechrání ani kondom.

Ve většině případů se s HPV infekcí organismus ženy vypořádá sám, dochází k přirozenému vyčištění, tzv. clearence. Pokud ale infekce HPV přetrvává, může dojít k poškození buněk děložního čípku a vzniku tzv. přednádorových změn či poškození děložního čípku.

O tom se ženy nejčastěji dozvědí prostřednictvím tvz. cytologie neboli PAP testu, tedy Papanicolaouova vyšetření, které pomáhá zjišťovat přítomnost abnormálních buněk ve výstelce děložního čípku. Proto je důležité chodit pravidelně na preventivní vyšetření ke svému gynekologovi, který toto vyšetření dělá. Pokud je virus diagnostikován včas, dá se ještě úspěšně léčit.

Onemocnění děložního čípku se vyvíjí postupně. Nejprve mluvíme o tzv. přednádorových změnách rozlišujících se podle stupně závažnosti (CIN I – nejlehčí, CIN III – nejtěžší). Z nejtěžších přednádorových změn děložního čípku se pak může vyvinout rakovina, což je druhé nejčastější maligní onemocnění žen a také třetí nejčastější příčina úmrtí.

Přednádorové stavy se léčí pomocí ambulantního chirurgického zákroku, tzv. konizací děložního čípku. V České republice se každoročně provádí zhruba 12 tisíc konizací.

I ambulantní zákrok však může představovat pro ženu a její rodinu velkou psychickou zátěž. Jednak se problém může vrátit, žena tak musí podstoupit hned několik konizací do plného odstranění problému.

Navíc se u těchto žen zvyšuje pravděpodobnost rizikového těhotenství či riziko předčasného porodu.

„Pokud vám gynekolog při pravidelné gynekologické prohlídce zjistil zhoršený PAP test a přítomnost papillomaviru, absolvujte i imunologické vyšetření.

U většiny závažných gynekologických onemocnění může být příčina i ve vrozené nedostatečné imunitní funkci, proto se vyplatí své tělo podpořit zdravým životním stylem, spoustou ovoce i zeleniny (zejména té listové) a pak také prostřednictvím doplňků výživy,” vysvětluje MUDr. Eva Žďárská z Centra gynekologie a asistované reprodukce v Brně.

V souvislosti s HPV viry se v poslední době velmi osvědčují přírodní antivirotika v podobě betaglukanu obsaženého v hlívě ústřičné.

„U svých pacientek mám vyzkoušeno, že tyto přírodní látky pomáhají řešit gynekologické záněty, mykózy, projevy a průběh onemocnění HPV, ale upravují i menstruační cyklus, pomáhají zmírnit premenstruační syndrom či u některých žen pomohly s myomy v děloze,” dodává Žďárská.

Ne všechny doplňky stravy obsahující hlívu ústřičnou a betaglukany jsou ale stejně účinné. „Nejdůležitější je množství a způsob extrakce účinné látky. Právě způsob extrakce totiž umožňuje dosahovat v organismu jejich vysoké aktivity.

Ideální je, pokud se kapsle vyrábějí z čerstvé rostliny nebo houby a čistota účinné látky je vyšší než 90 %.

Stejně důležité jsou ale i zdroje, z nichž je látka získaná, a její zpracování,” vysvětluje nutnost hledět na složení výrobků Adrián Doboly ze společnosti Nature.

Doba mezi přednádorovými stavy a rakovinou trvá mnohdy dlouhá léta. V některých případech se ale může rozvinout i za rok nebo dva. Je to především u agresivní formy nádoru, tzv. adenokarcinomu.

Adenokarcinom se vyvíjí uvnitř děložního hrdla a často je těžké ho včas odhalit. Pokud se na onemocnění přijde pozdě, pak už se nedá zcela vyléčit. Lékaři dokážou jen pomocí léčby prodloužit život.

„Zvýšené riziko rozvoje karcinomu přitom může hrozit u kuřáků, ale i žen, u kterých došlo k rozvoji genitálních bradavic, měly více sexuálních partnerů ve srovnání s obecnou populací, což také samo o sobě zvyšuje pravděpodobnost infekce HPV a rozvoje karcinomu způsobeného těmito viry. Zvýšené riziko může rovněž být důsledkem oslabené imunity nebo ve spojení se zánětlivým procesem v těle,” vysvětluje MUDr. Vladimír Dvořák.

Vhodnou prevencí rakoviny cervixu (děložního hrdla) je kombinace pravidelných gynekologických prohlídek, které napomáhají včasnému odhalení možných přednádorových změn, a očkování.

Vakcíny proti lidským papillomavirům představují první očkování, které bylo cíleně vyvinuto proti onkologickému onemocnění. Nicméně podobně, jako je tomu u všech vakcín, ani HPV vakcíny nemusí při běžném používání chránit všechny očkované jedince. Očkování nemá efekt na již aktivní HPV infekci nebo klinicky přítomné onemocnění.

Přesto je tato forma prevence zatím považována za nejúčinnější, a to zejména u dívek, které jsou očkovány ještě před prvním sexuálním stykem. Možnost očkování přetrvává až do 26. roku života ženy, kdy je imunitní odpověď nejlepší.

Pravidla prevence proti onemocnění HPV virem
Nechte dívky před prvním pohlavním stykem očkovat.
Používejte při sexu raději vždy kondom.
Neveďte promiskuitní život, časté střídání partnerů představuje riziko.
Pravidelně navštěvujte svého gynekologa.
Pokud se vám zhoršuje imunita, okamžitě se snažte přejít na zdravý životní styl, vyhýbejte se stresu, sportujte na čerstvém vzduchu. Pokud máte imunitní systém v pořádku, většina onemocnění, včetně těch genitálních, se vám vyhne.
Preventivně užívejte výživové doplňky na podporu imunity. Vyzkoušejte například ty, které obsahují hlívu ústřičnou nebo betaglukany. 

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *