Nemocnice Na Homolce pořídila lepší model Leksellova gama nože. Stávající gama nůž typu Perfexion nechala v srpnu přestavět na nejnovější typ Icon.
Do upgradu se vedení nemocnice rozhodlo investovat 20 milionů Kč. Zařízení už prošlo auditem a schvalovacím řízením ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jeho klinický provoz byl zahájen 4.
listopadu za přítomnosti experta ze Švédska, vyslaného výrobcem.
„Systém Icon představuje z hlediska typu záření identický Leksellův gama nůž jako Perfexion, má ovšem přídavný zobrazovací rotační CT systém, tzv.
cone beam CT, a kontrolní systém pracující na principu infračervené kamery, která monitoruje pohyb pacienta během ozařování v případě použití masky k fixaci hlavy pacienta,“ uvedl primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce Roman Liščák.
Upgrade rozšířil možnosti léčby
Oproti modelu Perfexion umožňuje nový model Icon fixaci hlavy pacienta pomocí termoplastické masky.
Maska má tu výhodu, že fixace hlavy pacienta, a tím pádem celá léčba gama nožem je zcela neinvazivní, jak je to běžné při jiných druzích radioterapie.
Bez použití masky se ale stále jedná o metodu mírně invazivní, jejíž invazivita spočívá v tom, že se k fixaci hlavy používá stereotaktický rám. Ten se k hlavě pacienta připevňuje čtyřmi hroty, samozřejmě bezbolestně, při lokálním znecitlivění.
„To, že teď máme k dispozici termoplastickou masku, neznamená, že fixace pomocí stereotaktického rámu bude opuštěna, naopak, ve většině případů v ní budeme pokračovat,“ vysvětluje Liščák. „Díky termoplastické masce se ale rozšíří léčebné možnosti gama nože.
Maska nám umožní provádět hypofrakcionaci, tedy aplikaci radiační dávky v několika frakcích, a to v situacích, kdy chorobný útvar není vhodný k jednorázovému ozáření. Důvodem může být například to, že nález je příliš velký.
V takovém případě můžeme nyní aplikovat vícedobé (opakované) ozáření a přitom využít všechny technické výhody gama nože. Mám na mysli zejména výhodu velmi přesného prostorového rozložení radiační dávky, tedy toho, že ozařování můžeme nastavit tak, aby přesně kopírovalo tvar chorobného ložiska.
Při přesahu do okolí pak jeho intenzita prudce klesá, takže okolní tkáň zůstává v podstatě nezasažená.“
Druhou výhodou gama nože typu Icon je cone beam CT, které umožňuje stereotaktické referenční vyšetření. Jeho hlavní přínos spočívá v tom, že díky němu lze pro anatomické zaměření chorobného procesu využít vyšetření magnetickou rezonancí o vyšším, 3T magnetickém poli.
Až dosud bylo pro léčbu gama nožem Perfexion vždy bezpečnější použít nižší magnetické pole, protože magnetická rezonance o tříteslovém magnetickém poli sice poskytuje detailnější anatomický obraz, ale za cenu většího prostorového zkreslení.
Použití cone beam CT tento problém s prostorovým zkreslením řeší a otevírá cestu k lepšímu zobrazení mozku, a tedy k dalšímu zdokonalování léčby.
První Leksellův gama nůž byl instalován v Nemocnici Na Homolce v roce 1992. Byl to v pořadí 37. gama nůž na světě a teprve 8. v Evropě.
Nemocnice ho měla propůjčený od Nadace Charty 77, která ho zakoupila za sto milionů korun získaných v celonárodní sbírce.
V roce 2009 nemocnice gama nůž Nadaci Charty 77 vrátila a pořídila si nový typ Perfexion, který byl nyní upgradován na nejmodernější model Icon. Technologie je v ČR dostupná stále pouze na Homolce.
Reportáž ČT zde.
Svědek v kauze Homolka zaútočil na Nadaci Charty 77: Jednali neeticky
PRAHA Na pozadí vyšetřování kauzy kolem Vladimíra Dbalého se rozhořel spor o nákup gama nože, kvůli němuž jsou exředitel Nemocnice Na Homolce a další dva lidé obviněni. Bývalý podřízený Dbalého u výslechu nepřímo zaútočil na zakladatele Nadace Charty 77 Františka Janoucha.
Vědec naznačuje, že Dbalý chtěl nový gama nůž koupit stůj co stůj, aby se zbavil kontroly nadace a mohl získat úplatek. Avšak Dbalého podřízený, lékař Josef Novotný u výslechu nákup nového modelu hájil a Janoucha s nadací obvinil z neetického chování.
Janouch u výslechu popisoval schůzku z roku 2007, na níž mu tehdejší ředitel Homolky oznámil, že se chystá zakoupit v té době nejmodernější typ gama nože. „Řekl mi, že se nemocnice rozhodla koupit nový nůž Perfexion, že si to staré železo máme odvést, když jsme majiteli,“ vzpomínal zakladatel Nadace Charty 77.
Organizace z kraje 90. let ve veřejné sbírce nasbírala potřebné peníze na gama nůž, zhruba 3,5 milionu dolarů, koupila ho a Nemocnici Na Homolce přístroj pronajala. V roce 2009 nicméně špitál pořídil nový nůž, z jehož nákupu si Dbalý se svým tehdejším náměstkem Michalem Toběrným měli podle policie vzít úplatek skoro šest milionů korun.
Janouch navíc v rozhovoru pro magazín LN Pátek prohlásil, že Dbalý se snažil nadaci vyšachovat ze hry, aby jeho záměr nezhatila. „Spojil jsem se s prezidentem výrobce původního nože, Elekty.
On řekl, že je plně zobchodovatelný a že po světě je ještě asi 300 těchto nožů a tento patří mezi 100 nejlepších a mohou za něj nabídnout částku něco mezi 800 – 850 tisíc euro (cca.
20 – 22 milionů korun),“ vypověděl Janouch u výslechu, s jehož přepisem se seznámil server Lidovky.cz.
Peníze získané odprodejem starého přístroje chtěl nabídnout řediteli Homolky, ovšem ten dvacetimilionový příspěvek na nový nůž odmítl.
Právě tento moment nahrává verzi detektivů, že Dbalý chtěl nový přístroj zakoupit nikoliv pro zlepšení péče o pacienty, ale svojí finanční situace. Podrývá ji však další výpověď Josefa Novotného, bývalého lékařského fyzika, který se na Homolce o provoz špičkového stroje staral.
K nákupu nového modelu Perfexion bez účasti Nadace Charty 77 měla podle něj nemocnice pádné důvody.
„Za prvé šlo o důvody technické, tedy že jsme při počtu pacientů, který byl největší na světě, co se týká ročního výkonu, chtěli zajistit maximální bezpečnost a pohodlí.
Kromě toho nám přišlo neetické, že nadace za nůž zakoupený z peněz ze sbírky od občanů České republiky požadovala za jeho užívání relativně vysoké částky,“ uvedl u výslechu.
Homolka za pronájem nejdříve neplatila nic, od roku 1997 posílala nadaci 45 tisíc korun měsíčně, od roku 2003 pak 2 miliony korun ročně. I když peníze vracela zpět do léčby pacientů, podle Novotného špitál vložil do zařízení, které mu navíc nepatřilo, mnohem více financí.
„Spolu s naším ekonomickým oddělením jsem provedl vyčíslení, kolik se nadaci za 18 let užívání nože dalo fakticky peněz. Když se sumy sečetly, byl to 1,5krát náklad na pořízení původního gama nože.
Přímé náklady za pronájem přístroje byly necelých 18 milionů korun, další nepřímé náklady, což je zhodnocení majetku, léčba pacientů, což jsou výdaje, které nemocnice v průběhu 18 let vydala, jsou odhady celkem 160 milionů korun,“ vypočítal u výslechu.
Homolka podle něj nechtěla dvacetimilionový příspěvek od Nadace Charty 77, protože nechtěla, aby se stala jeho spolumajitelem. Podle Janoucha měla nicméně nemocnice z provozování nože značný zisk.
|
Kvalita nového modelu Perfexion a původního přístroje nadace byla navíc podle Novotného nesrovnatelná. „Na původním bylo odléčeno nejvíce pacientů na světě, celkem 12 522. Při těchto počtech jsme museli zajistit maximální bezpečnost pro pacienty i pro sebe. U nového nože jsou dávky záření desetkrát menší, počet pacientů odléčitelných na novém noži je asi o 20 procent vyšší,“ hájil nákup.
I když šlo původní model vylepšovat, novému Perfexionu by se podle Novotného ani tak nevyrovnal. „Máte-li základ z trabanta a dáte k tomu nová kola, novou střechu, tmavá okna, tak to pořád bude trabant,“ pomohl si přirovnáním.
Dbalý s Toběrným měli vzít úplatek od společnosti Transkontakt Medical, která model nože Perfexion dovezla bezmála za 140 milionů korun bez DPH, z nichž si podle policistů měla ponechat marži přes 44 milionů korun.
V době přípravy zakázky navíc podle kriminalistů Transkontakt Medical neměla povolení gama nůž dovážet a Dbalý s Toběrným ji oslovili pouze proto, že její šéf a třetí obviněný Jozef Kalavský byl ochoten je podplatit.
Jenže i tuto informaci Novotný u výslechu vyvracel. Transkontakt podle něj prodával již od 90. let zdravotnické výrobky společnosti Phillips. „V roce 2002 výrobce gama nože Elekta odkoupila radioterapeutickou sekci firmy Phillips, tím pádem začali též prodávat zařízení firmy Elekta,“ uvedl.
Vladimír Dbalý v roli šéfa Nemocnice Na Homolce. Do vazební věznice jej dostal…
Je ovšem otázkou, do jaké míry budou dohady kolem samotného nákupu gama nože hrát u soudu roli. Detektivové jsou totiž přesvědčeni, že mají o úplatcích přesvědčivé důkazy, z části díky Dbalému. V jeho počítači našli zápisník s poznámkami, v němž si zapisoval informace o schůzkách, úplatcích či zboží, které si pořídil.
„Meet s ing. Kalavským z Transkontaktu, přináší 215 000 E za gama nůž (při stávajícím kurzu 26 Kč to je 5,59 M),“ zapsal si třeba po schůzce, na níž podle policie převzal úplatek. (ČTĚTE VÍCE)
Dalším přitěžujícím důkazem proti Dbalému se stal kufr naditý miliony a zlatem, který policisté objevili již po zadržení Dbalého.
Lékař si podle nich na obsah zavazadla nemohl vydělat, navíc po odchodu z ředitelského postu si při platu 20 tisíc korun žil na vysoké noze: nakupoval drahé zboží, vlastnil byt za několik milionů korun a splácel hypotéku.
Nahrál tak přesvědčení vyšetřovatelů, že peníze a zlato v nalezeném kufru pocházejí z úplatků.
Kauza Homolka: Nákup gama nože byl předražený o 44 milionů
Nemocnice Na Homolce
•
ZDROJ: Jan Rasch, Euro
Přes 44 milionů korun. Takový rozdíl je mezi pořizovací cenou gama nože pro pražskou Nemocnici Na Homolce a sumou, za kterou jej pořídila dodavatelská společnost Transkontakt – Medical s.r.o.
Vyplývá to ze sdělení obvinění bývalému řediteli nemocnice Vladimíru Dbalému, jeho náměstkovi Michalu Toběrnému a zástupci dodavatelské firmy Jozefu Kalavskému, které má týdeník Euro a online deník E15.
cz k dispozici.
„Svým jednáním Vladimír Dbalý, za pomoci Michala Toběrného a Jozefa Kalavského způsobili nemocnici Na Homolce škodu ve výši 5 664 165 korun, odpovídající výši, o kterou mohla být sjednaná kupní cena nižší,“ tvrdí ve sdělení obvinění vyšetřovatelka protikorupční policie Jana Šebková.
Nemocnice nový Leksellův gama nůž pořídila v roce 2009 jako náhradu za starší, zapůjčený Nadací Charty 77. Transkontakt Medical přístroj koupil přímo od švédského výrobce Elekta Instrument AB za přibližně 91 miliónů korun. Transkontakt Medical sumu přístroje navýšil o transportní a instalační náklady (cca 3,2 milionu) a o záruku (téměř 14 milionů).
Společnost Transkontakt-Medical, vlastněná Slováky Kalavským a Ivanem Žizičem, byla zmiňována s podezřením na přemrštěnou cenu gama nože už delší čas. Nemocnice její angažmá vysvětlovala tím, že prostředníka musela využít, protože byl jediným zástupcem švédského výrobce nože pro Česko.
Detektivové spoléhají na deník
Z dokumentu jednoznačně vyplývá, že klíčovým důkazem detektivů je deník, který si ředitel nemocnice Dbalý po celou dobu svého šéfování psal. První ukázky z deníku přinesl server parlamentnilisty.cz.
Z Dbalého tvorby vyplývá, že měl problém s alkoholem a užíval kokain, což výrazně snižuje jeho vypovídací hodnotu.
Podle informací týdeníku Euro také nesedí některá data a informace, které si Dbalý do deníku zapsal.
Pro policii je to ovšem zásadní bod, na kterém staví celé vyšetřování. „Z diáře Vladimíra Dbalého vyplývá, že byl v častém osobním kontaktu se zástupci ministerstva zdravotnictví, kdy s nimi osobně předjednával, a to i při neformálních schůzkách mimo kancelář, okolnosti plánovaného nákupu gama nože,“ tvrdí policistka Šebková.
Týdeník Euro má diář bývalého ředitele Homolky k dispozici. Protože se v něm ale nachází řada citlivých údajů o operacích, lékařských zákonech lidí, kteří s případem nemají nic společného, rozhodl se celý rozsáhlý text nezveřejnit.
Dbalý si při každém zápisu den ode dne přesně počítal dobu svého působení na ředitelském postu, a to od doby pověření i jmenování.
Zapisoval si osobní příhody či alkoholová a drogová expozé (z deníku lze vyčíst, kdo mu dodával kokain), i údajné neetické platby (možné úplatky), které přezdíval moolah.
Šlo o připravovanou knihu, tvrdí obhájkyně
Obhájkyně Vladimíra Dbalého Katarína Kožiaková – Oboňová se nechala slyšet, že nešlo o deník, ale podklady k chystané knize. „Při psaní používal různé výrazy, které by text ozvláštnily. Co znamená výraz moo, mi neřekl, nebyl k tomu důvod. Já se ho na to neptala,“ řekla například Lidovým novinám Kožiaková – Oboňová.
Bývalý ředitel Homolky Dbalý i jeho náměstek Toběrný čelí od konce června také obvinění kvůli zakázce na digitalizaci chorobopisů. Nemocnici měli údajně způsobit škodu nejméně 57 milionů korun. Dbalý je jako jediný stíhán vazebně.
Text obvinění bývalého šéfa Nemocnice Na Homolce za nákup gama nože
Gama nůž se dostane i tam, kam chirurg ne. Odoperoval už 20 tisíc pacientů
Na počátku českého Leksellova gama nože byl nemocný chlapec Míša. Jedinou možností, jak mu pomoci, byla léčba gama nožem, která však v Československu nebyla dostupná. Rodina se proto obrátila na Stockholm.
„Tam byla cena léčby taková, že to v tehdejších relacích představovalo plat celé rodiny za 15 let nebo cenu rodinného domu,“ přiblížil primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice na Homolce Roman Liščák.
Byla proto založena sbírka pro Konto Míša, na které posílali peníze lidé z celého Československa. Díky ní se za sto milionů korun zakoupil gama nůž, v roce 1992 byl nainstalovaný v pražské Nemocnici Na Homolce.
Úplně první pacientka, kterou přístroj ošetřil, trpěla stejným onemocněním jako právě Míša. Od té doby zařízení vyléčilo dvacet tisíc pacientů.
„Žádné jiné pracoviště na světě, které pracuje s jedním gama nožem, takového počtu nedocílilo. Léčili jsme nejvíce pacientů na světě,“ uvedl Liščák.
Dodal, že když se přístroj pořizoval, ozývala se kritika, že zařízení ošetří jen desítky pacientů ročně.
Dvacetitisícím pacientem byla minulý týden žena s nezhoubným nádorem v zadní jámě lební. „Kdyby se pacientka neléčila, ten nádor by dál postupoval v růstu a postupně by ji ohrozil svou velikostí,“ dodal Liščák.
Zákrok trvá od několika minut po hodiny
Současný přístroj má 192 paprsků záření. Do místa křížení všech paprsků se umístí nádorové ložisko. „Když je ten nádor nepravidelného tvaru, tak jím pohybujeme a tak postupně vyskládáme v prostoru vysokou dávku, která přesně odpovídá tvaru chorobného ložiska,“ popsal Liščák. Mimo toto ohnisko je dávka záření slabá, takže nepoškodí okolní tkáň.
S gama nožem se ze sedmdesáti procent léčí nádory, zejména mozku, vrozené anomálie mozkových cév, oční nervy nebo funkční onemocnění, z nichž nejčastější je bolest trojklanného nervu. „Využíváme gama nože u mnohočetných metastáz do mozku nebo metastáz v nebezpečných oblastech mozku,“ dodal přednosta neurochirurgické kliniky v Ústí nad Labem Martin Sameš.
Pro pacienta je léčba podle Liščáka na stejné úrovni, jako kdyby šel na rentgenový snímek. Hned po zákroku odchází domů. „Nemůže řídit auto, protože před léčbou dostane zklidňující lék. Druhý den však může fungovat zcela normálně,“ uvedl Liščák. Samotné hojení může trvat od týdnů po roky.
Zákrok se skládá z několika kroků. Nejdříve lékař na hlavu pacienta připevní stereotaktický rám, pak provede zaměřovací vyšetření. Pak čeká pacienta ozáření. To zpravidla trvá od deseti minut ke dvěma hodinám.
„Vztah léčby mikrochirurgií a gama nožem chápeme jako vztah komplementární – vzájemně se doplňující,“ chválí zakoupení Leksellova gama nože do České republiky Sameš.
Kam se chirurg nedostane
Zatímco ve svých začátcích ošetřil gama nůž jednoho pacienta denně, nyní zákrok denně podstoupí průměrně pět pacientů.
Jeho výhoda oproti standardní operaci je podle odborníků minimální invazivita. Také se dostane i do částí mozku, kam by se chirurg nedostal. Pro třetinu pacientů, kteří zákrok na Leksellově gama noži podstoupili, je pak podle Liščáka jedinou možností, protože jejich nádor by operovat nebylo možné.
Přístroj má však i svá omezení. Tím hlavním je velikost nádoru, který může zacílit. Jeho maximální objem jsou tři centimetry. Jako nevýhodu gama nože vidí Sameš dlouhodobé působení. „Například u cévních malformací mozku trvá uzavření malformace čtyři roky a uzavře se podle velikosti pouze 60 až 80 procent cévních malformací.
Během těchto čtyř let trvá nebezpečí prasknutí malformace s rizikem 2,2 až 8 procent za rok,“ nastínil. U takových zákroků proto lékaři podle něj dávají přednost chirurgické operaci.
Příběh za pořízením nového gama nože
V roce 2009 byl přístroj po 10 526 operacích vyměněn za zcela nový, což umožnilo navýšení počtu operací z 800 ročně na přibližně tisíc. „Zhruba po šesti, sedmi letech se musí instalovat nové zdroje záření. Čím jsou starší, tím více se léčba prodlužuje,“ vysvětlil Josef Novotný z oddělení lékařské fyziky nemocnice.
Příběh modernějšího nástupce, na němž lze kromě ozáření mozku a hlavy provádět i zákroky v oblasti krku, je již zcela jiný a s dobročinnou sbírkou rozhodně nic společného nemá.
Když Homolka nový přístroj zakoupila, upozornili někteří odborníci na to, že za něj nemocnice zaplatila o třetinu víc, než je běžné v zahraničí. Tendr na nákup Leksellova gama nože podle soudu ovlivnil bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý se svým náměstkem, primářem chirurgie Michalem Toběrným. Do Dbalého kapsy šly údajně úplatky za zhruba 27,8 milionu korun.
Na světě je aktuálně přes 300 gama nožů, počet léčených pacientů přesáhl milion. Průměrně léčí asi 300 pacientů ročně, v Evropě v průměru 460 pacientů. V současné době jsou další podobné přístroje také v Brně a Ostravě. V Ostravě je takzvaný kybernetický nůž (celý článek zde), brněnští lékaři používají zase X-nůž (více informací zde).
Vojenská nemocnice koupí přístroj pro ozařování nádorů mozku za 160 milionů
Je přítomen koronavirus? V pražské MHD po něm budou pátrat vědci ČTK
Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) koupí přístroj pro cílené ozařování nádorů mozku.
Může stát až 160 milionů korun a vyžádá si dostavbu jednoho z pavilonů. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Podobný přístroj, takzvaný gama nůž, je v Praze nyní jen jeden v Nemocnici Na Homolce, další jsou na Moravě.
Nádory mozku představují jedno až dvě procenta všech nádorů.
Leksellův gama nůž v pražské Nemocnici Na Homolce | Foto: Fotobanka ČTK
Umístění přístroje v ÚVN schválila po několika letech jednání přístrojová komise ministerstva zdravotnictví letos v dubnu. Nemocnice se tak stane Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice v Motole.
Přečíst článek ›
Lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN operují ročně asi 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami, tedy nejvíc s nádory centrální nervové soustavy v Česku. Pacienti potřebují nejen operační zákrok, ale také radioterapii a radiochirurgii, chemoterapii a léky.
„Zhruba 200 pacientů ročně by v naší nemocnici splňovalo indikaci k léčbě na ozařovači. Teď je musíme odesílat na jiná pracoviště,“ řekla náměstkyně ředitele ÚVN Radka Kejmarová. Vhodné jsou podle ní dvě varianty přístroje – jeden univerzálnější a druhý s menším spektrem výkonů.
Nemocnice pro přístroj bude muset vybudovat nové prostory, nyní má vypracovanou studii dostavby pavilonu. Letos chce stihnout ještě veřejnou zakázku na projekt a zadat tendr na pořízení přístroje. Příští rok chce vybrat zhotovitele stavby a koncem roku instalovat technologie. První pacienti by se v ÚVN mohli léčit v roce 2020.
Přečíst článek ›
V letech 2015 a 2016 bylo s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně, 40 procent z nich v Praze. Podle odborníků se zvyšují počty pacientů obecně, ale i těch, kteří musí po operaci v krátké době podstoupit ozařování. Z Národního onkologického registru ale vyplývá, že rychle se jí dočká jen asi 21 procent z nich.
Léčba ozařovačem je vhodná pro různé typy nádorů mozku a míchy. „Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozáření vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou dávkou fotonového záření.
V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od několikatýdenní radioterapie, v jediný den a napodobuje tak chirurgický výkon,“ uvedl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity při Masarykově onkologickém ústavu v Brně Pavel Šlampa.
Přístroj způsobí odumření tkáně nádoru, která se během šesti až osmi týdnů změní na vazivovou tkáň.
Loni v říjnu uplynulo 25 let od umístění prvního přístroje na ozařování mozku v Česku. Takzvaným Leksellovým gama nožem v Nemocnici Na Homolce operovali za tu dobu přes 18,5 tisíce lidí. Na počátku byla sbírka pro Konto Míša se samolepkami s medvídkem. V současné době jsou další podobné přístroje také v Brně a Ostravě.
Přečíst článek ›
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Řídící pracovníci v oblasti informačních technologií a činností, 30 000 Kč Dělníci v oblasti výstavby a údržby budov, 17 500 Kč Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci, 18 600 Kč Seřizovač pro provoz a údržbu strojů, 35 000 Kč Řidič C, E, 2 500 Kč Ostatní uklízeči a pomocníci, 17 000 Kč Vedoucí květinářství P1, 29 000 Kč Ostatní uklízeči a pomocníci, 17 500 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Citigo první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Opel Astra nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Tatra T613 Škoda Fabia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ Toyota Yaris nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce + PRODAT AUTO
Nemocnice Na Homolce – Wikipedie
Nemocnice Na Homolce Celkový pohled na Nemocnici Na HomolceZákladní údaje Právní forma
příspěvková organizace Datum založení
1989 a 1. ledna 1985 Adresa sídla
Roentgenova 2/37Praha 5 150 30Česko Česko Souřadnice sídla
50°4′29,99″ s. š., 14°21′15,5″ v. d. Identifikátory Oficiální web
https://www.homolka.cz/ IČO
00023884 Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nemocnice Na Homolce je pražské zdravotnické zařízení sídlící v Praze 5 – Motole, které bylo vybudované v 80. letech 20. století pro funkcionáře komunistického režimu, kdy bylo známé také jako Sanopz.[1][zdroj?] Představuje příspěvkovou organizaci Ministerstva zdravotnictví, pečující o pacienty všech zdravotních pojišťoven v České republice bez ohledu na místo bydliště.
Zaměření
Klinická činnost nemocnice je zaměřena třemi hlavními směry:[2]
- neuroprogram: léčbu onemocnění mozku, lebeční spodiny, míchy, páteře a periferní nervové soustavy
- kardiovaskulární program: léčbu onemocnění srdce a cév
- diagnostický program: vyšetřování pacientů.
Kromě toho nemocnice zajišťuje ambulantní péči a chirurgickou léčbu v dalších oborech medicíny. Nemocnice má status vědecko-výzkumného pracoviště a je držitelem příslušných akreditací.
Historie
Nemocnice byla postavena v letech 1984 až 1989, byla otevřena 15.
července 1989 jako účelové zdravotnické zařízení pro vysoké komunistické funkcionáře pod oficiálním názvem Státní ústav národního zdraví, ale známější byl název Sanopz (původní název – Sanatorium poštovních zaměstnanců, původní sídlo v Praze 5, poliklinika v ulici Na Cihlářce č. 6 a lůžkové oddělení ve starší budově dnešní Rehabilitační kliniky Na Malvazinkách). V nových prostorách fungovalo jako nemocnice pro prominenty jen krátce. 25. listopadu 1990 byla rozhodnutím ministra zdravotnictví zřízena státní příspěvková organizace Nemocnice Na Homolce a zařízení bylo zpřístupněno veřejnosti (zřizovací listina[3]). Postupně byla otevřena specializovaná pracoviště neurologická, neurochirurgická, cévněchirurgická, kardiologická a kardiochirurgická.
V roce 1992 zde vzniklo unikátní pracoviště Leksellova gama nože. První Leksellův gama nůž instalovaný v Nemocnici Na Homolce byl v pořadí 37. na světě a teprve 8. v Evropě[4].
Nemocnice ho měla propůjčený od Nadace Charty 77, která ho zakoupila za sto milionů korun získaných v celonárodní sbírce.
V roce 2009 nemocnice gama nůž Nadaci Charty 77 vrátila a pořídila si nový typ Perfexion, který byl v roce 2019 upgradován na nejmodernější model Icon. Technologie je v ČR dostupná stále pouze na Homolce.
Ve druhé polovině 90. let zde bylo založeno první PET centrum v ČR.[5] Homolka ho vybudovala ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež a bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí. První vyšetření pacienta pomocí PET (pozitronové emisní tomografie) provedli zdejší lékaři 25.
srpna 1999 a jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě.[4]
V roce 2005 Homolka získala jako první nemocnice v republice operačního robota Da Vinci, na kterém lékaři provedli téměř jeden a půl tisíce operací. Byly mezi nimi i světově unikátní výkony. V roce 2016 nemocnice pořídila modernější typ, robota druhé generace – Da Vinci Xi.
Zařízení se stalo součástí nově vybudovaného multioborového pracoviště se dvěma operačními sály. Robotické zařízení je v na Homolce využíváno chirurgy z oddělení urologie, cévní chirurgie, kardiochirurgie, všeobecné chirurgie a gynekologie.
Homolka je také školicím centrem v robotické chirurgii.[4]
V roce 2018 měla homolecká nemocnice 1 787 zaměstnanců a disponovala 357 lůžky. Za rok hospitalizovala 20 790 pacientů, provedla 15 591 operací a 1 192 860 ambulantních vyšetření.[6]
Úplatkářství a manipulace s veřejnými zakázkami
Kauza nákupu gama nože
V souvislosti s nákupem gama nože byl v roce 2014 bývalý ředitel nemocnice Vladimír Dbalý a jeho bývalý náměstek Michal Toběrný obviněni z přijetí úplatku ve výši 5,7 miliónu korun.[7] V září 2018 byl odsouzena skupina obviněných v čele s Dbalým v toto kauze Městským soudem v Praze.
Vladimír Dbalý byl odsouzen k 9 letem odnětí svobody a propadnutí majetku, Michal Toběrný na 8 let a k pokutě 5 milionů korun, Petr Kutil na 6 let a k pokutě 4 miliony korun, Pavel Kocourek na 5 let a k pokutě milion korun, Tomáš Kadlec na 6 let a k pokutě 300 tisíc korun, Josef Veselý na 4 roky a k pokutě 60 tisíc korun, Jozef Kalavský na 5 let a k pokutě 2 miliony korun.[8]
Kauza digitalizace chorobopisů
V červnu 2014 roku poslal Dbalého soud do vazby kvůli podezření ze zmanipulování zakázky na digitalizaci chorobopisů, kvůli níž nemocnici vznikla škoda nejméně 57 milionů korun; byl obviněn z praní špinavých peněz a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.[9] Dbalý si podle deníku, který si vedl v letech 2006 až 2011, chodil pro úplatky a úkoly k Ivo Rittigovi a advokátům Šachta & Partners.[10] V dubnu 2015 byl Dbalý z vazby propuštěn na kauci.
Kauza externích služeb pro nemocnici
Na jaře 2015 byli v souvislosti s veřejnými zakázkami na poradenské, účetní, medicínsko-právní a právní služby obviněni z trestných činů přijetí úplatku, porušení povinnosti při správě cizího majetku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a podplácení ředitel Dbalý, někdejší ekonomka nemocnice Bialešová, advokát kanceláře MSB Legal David Michal, exporadce ředitele nemocnice Zdeněk Čáp, poradce Josef Kantůrek[11] a externí právník nemocnice Roman Žďárek.[12] Za právní služby nemocnice zaplatila kanceláři Šachta & Partners 25 milionů korun, za což v roce 2015 musela zaplatit pokutu od finančního úřadu ve výši 28,7 milionu korun kvůli porušení rozpočtové kázně v letech 2009 až 2011. Nemocnici hrozí, že bude muset zaplatit přes 350 milionů korun kvůli opakovanému porušování zákonů.[13]
Pokuta za obcházení zákona o veřejných zakázkách
V listopadu 2015 bylo zveřejněno, že Finanční úřad pro hlavní město Prahu uložil Nemocnici Na Homolce pokutu ve výši téměř tří miliard korun za obcházení zákona o veřejných zakázkách. Nemocnice veškerý zdravotnický materiál nakupovalo prostřednictvím dceřiné společnosti Holte Medical. Vedení nemocnice se proti pokutě odvolalo.[14]
Reference
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10176269182-retro/212411000360011/titulky
- ↑ Home – Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Právo na informace – Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tiskové zprávy – Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Nemocnice Na Homolce – Z historie
- ↑ https://www.homolka.cz/o-nemocnici/11966-nemocnice-v-cislech/
- ↑ http://www.novinky.cz/krimi/344103-policie-exreditel-nemocnice-na-homolce-vzal-uplatek-5-7-milionu.html
- ↑ Devět let a propadnutí veškerého majetku. V kauze Homolka padl první trest pro exředitele Dbalého
- ↑ Kauza Homolka. Exředitele Dbalého poslal soud jako jediného do vazby. Lidovky.cz [online]. 2014-6-27. Dostupné online.
- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/363357-neskutecne-detaily-deniku-exreditele-homolku-ridil-spis-rittig.html
- ↑ http://www.novinky.cz/krimi/366077-exsef-nemocnice-na-homolce-dbaly-byl-propusten-na-kauci-pul-milionu-korun.html
- ↑ Poslední obviněný kvůli Homolce: expert na medicínské právo
- ↑ http://www.lidovky.cz/29-milionu-financni-urad-potrestal-homolku-za-rittigovy-pravniky-pyp-/zpravy-domov.aspx?c=A150506_161917_ln_domov_ogo
- ↑ Homolka dostala pokutu téměř tři miliardy korun, podle ředitele je likvidační
Externí odkazy
- Oficiální stránky
Autoritní data: ISNI: 0000 0004 0609 2583 | LCCN: no2006136088 | VIAF: 151763762 | WorldcatID: lccn-no2006136088
Portály: Medicína | Praha | Architektura a stavebnictví
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nemocnice_Na_Homolce&oldid=19652101“
Šéf Homolky Petr Polouček: Očekáváme 200 milionů korun zisku
Šéf Homolky Petr Polouček
Foto: NNH
O Homolce je známo, že má k dispozici gama nůž, operačního robota a řadu dalších nákladných supermoderních přístrojů a zařízení. Očekával jsem tedy nadstandardní technologické vybavení vůbec, čekal jsem IT na úrovni. Myslím tím například vyspělé informační a manažerské systémy. Místo toho jsme tu našli zastaralé servery rozmístěné chaoticky na různých místech po celé nemocnici a hlavně velké množství nemocničních informačních a také laboratorních systémů, vzájemně nepropojených, nekompatibilních a zastaralých. To je jedna věc, která mě zaskočila.
Druhým nemilým překvapením byl stav oddělení nákupu a veřejných zakázek. Neexistoval žádný relevantní plán soutěžení, žádné podstatné zakázky nebyly připraveny k vyhlášení, dříve vypsané zakázky nebyly ukončené, nebyly uzavřeny téměř žádné bonusové smlouvy s dodavateli.
Obecně se dá říci, že stav některých podpůrných provozních činností a úroveň nastavení souvisejících procesů v nemocnici byly v rozporu s vysokou úrovní medicíny, kterou nemocnice nabízí. To mě opravdu velmi překvapilo. Na zlepšení této situace budeme muset ještě hodně zapracovat.
Museli jsme hlavně rychle najít schopného člověka, který by se ujal řízení toho oddělení a nastavil tam správně všechny procesy. To se naštěstí podařilo.
Rychle jsme doplnili lidi do týmu, brali jsme i lidi bez zkušeností, když byli šikovní a měli chuť se učit novým věcem. To se nám taky podařilo. Zrevidovali jsme stav, udělali plán zakázek a začali soutěžit.
Zaměřili jsme se na ty s největším objemem a s dopadem do hospodaření.
Abych to shrnul, první kvartál nám dal docela zabrat, ale řekl bych, že teď máme skvělý tým, za kterým stojím. Jsou za ním vidět výsledky.
Na kybernetickou bezpečnost nemocnic si posvítí ministerstvoBezpečnost
V roce 2019, tedy za první rok mého působení na Homolce, se nám nakonec podařilo vypsat celkem 55 zakázek v režimu zákona v objemu přes 1,2 miliardy korun, což je nejvíc v historii nemocnice. Přitom šlo o složité zakázky.
Do konce roku jsme pak celkem zasmluvnili, tedy dovedli až ke smlouvě s dodavatelem, zakázky v hodnotě 471 milionů korun a další zakázky v hodnotě 660 milionů korun budou pravděpodobně dotaženy k podpisu smlouvy už v průběhu ledna.
Takovýto výsledek nelze interpretovat jinak než jako výborný vzhledem k tomu, v jakém stavu jsme tuto oblast převzali. Naším cílem pro rok 2020 je dostat Nemocnici Na Homolce mezi nejlepší soutěžitele.
Na Homolce jsou výborné podmínky k léčbě onemocnění mozku, nervů a páteře. Homolka má opravdu vynikající neurochirurgy, kteří operují stále složitější mozková onemocnění velmi bezpečně a neustále se zdokonalují v umění mimořádně šetrně zacházet s mozkovou tkání. Také naši spondylochirurgové jsou pověstní tím, jak umějí řešit degenerativní páteřní onemocnění.
V nemocnici jsou k dispozici technologie, které umožňují tato onemocnění perfektně diagnostikovat i léčit. Je tu PET centrum s nejdelší zkušeností v ČR, jako jediní v republice máme gama nůž.
Pacientovi s mozkovou mrtvicí se u nás dostane opravdu rychlé a účinné pomoci, takže má velkou šanci vyváznout bez následků.
Naši radiologové umějí provést řadu intervencí, dokážou se třeba cévním systémem dostat do mozku a spravit výduť na mozkové cévě.
Druhou oblastí, ve které Homolka vyniká, je diagnostika a léčba srdečních a cévních onemocnění. Naši kardiologové jsou špičkou v oboru, jsou v pozornosti světové odborné veřejnosti, protože zavádějí nejmodernější přístupy, zejména v oblasti arytmologie.
Cévní chirurgové a kardiochirurgové využívají brilantně všechny dostupné miniinvazivní metody a mnohé operace srdce a velkých tepen umějí provést robotem. Tím rozšiřují spektrum robotických operací v oblasti urologie, chirurgie a gynekologie, které se dnes provádějí běžně, nejen na Homolce.
Těžko můžu vyjmenovat vše, ale i drtivou většinu ostatních oborů zavedených na Homolce bych mohl s klidem doporučit.
Jestliže jsem prve řekl, že Homolka je v některých oborech špičkové zařízení, musím k tomu teď dodat, že když se podíváte na hodnocení jejího finančního zdraví v roce 2018, zjistíte, že je až na 36. místě. Můj ekonomický náměstek, se kterým máme společnou zkušenost z předchozího pracoviště, se s takovým umístěním nechce smířit. On říká, že jediné místo, které bere, je v top pětce.
Už v průběhu prvního roku našeho působení v nemocnici se nám podařilo ušetřit téměř 60 milionů korun a také hospodářský výsledek se nám podařilo výrazně zlepšit. Očekáváme 200 milionů korun zisku před zdaněním. A v dalších letech by se dosažené úspory měly projevit v ještě větším rozsahu.
Uspořené prostředky se samozřejmě budeme snažit využít na investice, obnovu a rozvoj nemocnice. Jen v následujících třech letech si nezbytné investice vyžádají částku přes 600 milionů korun, a to v ní nejsou započítány potenciální větší stavební rekonstrukce a rozvojové projekty.
… a jen málokdo si uvědomuje, že letos jí bude už třicet let. Zjistili jsme, že stav některých oblastí, jako jsou rozvody, výtahy, kuchyň, chlazení, velín, operační sály, to jen namátkou, je kritický. V tom Homolka ukrývá neuvěřitelně veliký vnitřní dluh.
Něco musíme nutně přebudovat v nejkratším možném termínu. My ale potřebujeme hlavně taky udržet krok s technologickým rozvojem, který je ve zdravotnictví obrovský. A že bychom zvládli veškeré rekonstrukce a rozvojové projekty pokrýt výhradně z vlastních prostředků, to nelze očekávat.
Na strategickém plánu rozvoje pracujeme velmi intenzivně, ale jsme téměř na začátku, protože jsme začali od nuly, žádný aktuálně využitelný plán rozvoje tu v minulosti nikdo nepřipravil. Některé drobné změny jsme sice udělali už v průběhu loňského roku, ale zásadnější strategické a rozvojové změny máme teprve před sebou.
V prvé řadě musíme co nejdříve napravit stav některých oddělení, která už provozně neodpovídají potřebám a požadovaným standardům.
Čeká nás rekonstrukce endoskopického centra, rekonstrukce ARO, chirurgie, operačních sálů cévní chirurgie, pracujeme na zlepšení chlazení budovy atd.
Veliké množství práce nás čeká v oblasti IT, intenzivně budeme pracovat na rozvoji našeho nemocničního informačního systému.
Ve střednědobém horizontu se pak chceme zaměřit především na oblast našich stěžejních programů, zejména kardioprogramu. Největší překážkou rozvoje jsou na Homolce omezené prostorové možnosti, a proto jsme začali uvažovat o stavebním rozšíření budovy. Po důkladné analýze různých variant jsme se rozhodli pro rozšíření budovy z východní a západní strany. Bude to ale běh na dlouhou trať.
Určitě chceme i nadále pracovat na zlepšení komfortu pro naše pacienty. Rozšíření wi-fi signálu musíme vyřešit co nejdříve, uvědomujeme si, že wi-fi se dnes považuje za standard.
Pracujeme také na zlepšení navigačního systému, tím myslím systému značení a poskytování informací, včetně nové recepce, díky němuž se budou pacienti v nemocnici snadno orientovat.
Plánujeme dále vylepšit chlazení budovy, aby bylo uvnitř v průběhu parných letních dní příjemněji.
Chystáme se řešit nedostatečnou parkovací kapacitu, se kterou máme trvale problémy. Nechal jsem zpracovat analýzu možností, jak situaci, která trápí nejen pacienty, ale i zaměstnance nemocnice, zlepšit. První návrhy bych měl mít na stole v průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku.
Přáli bychom si, aby pacienti nemuseli dlouho čekat na vyšetření nebo operační zákrok.
Jenomže čekací doby souvisí s celou řadou věcí, jako jsou omezené kapacity především lůžkových částí nemocnice, o kterých jsem už mluvil, různá personální omezení, někdy může být také problém v limitech od pojišťovny.
Přestože naše čekací doby rozhodně nepatří k nejdelším, snažíme se situaci zlepšit a v některých dílčích oblastech už jsme určitého pokroku dosáhli.
Například v diagnostickém programu se v průběhu loňského roku čekací lhůty zkrátily tím, že jsme některé naše činnosti zefektivnili, prodloužili odpolední směny a přidali směny víkendové. V současné době pracujeme na zvýšení kapacity endoskopického centra a do budoucna plánujeme i rozšíření našeho lůžkového fondu.
Nárůst možností léčby, které nabízí současné poznání v oblasti medicíny, je enormní a spolu s ním trvale stoupají nároky a očekávání pacientů, stejně tak i zdravotníků. Jenomže vstup nových léků, postupů a technologií do zdravotnictví zvedá každoročně náklady na léčbu o mnoho miliard korun a rostou také náklady na zajištění bezpečnosti i samotného provozu nemocnic.
Chceme-li i v budoucnu úroveň našeho zdravotnictví udržet nebo spíš umožnit jeho další rozvoj, bude nezbytné vypracovat nějaký dlouhodobý strategický plán, který udržitelnost péče zajistí. Bez shody napříč politickými stranami to však patrně nebude možné.
S udržitelností rozvoje zdravotnictví je to totiž velmi podobné jako s budoucí udržitelností našeho důchodového systému.
To nedokážu dnes úplně předpovídat. My ještě přesně ani nevíme, jaký dopad do hospodaření a potažmo do fungování nemocnice bude mít případné zavedení CZ-DRG do úhradového systému akutní lůžkové péče. Mám-li být úplně upřímný, spíše doufám, že nás to nijak významně nezasáhne.
Jakékoli snížení úhrad zdravotní péče by se mohlo velmi negativně projevit na chodu nemocnice a nežádoucím způsobem ovlivnit její osud. Musíme se proto snažit fungovat maximálně efektivně, ale zároveň udržet, nebo dokonce zvyšovat kvalitu poskytované péče.
A to v dnešní době není úkol vůbec snadný.
| MUDr. Petr Polouček, MBA, (*1971) |
| má atestaci z chirurgie II. stupně a licenci pro výkon vedoucího lékaře a primáře. Jako specialista na hrudní chirurgii a intenzivní medicínu působil ve Fakultní nemocnici v Motole a později, na částečný úvazek, působil jako chirurg v nemocnici v Příbrami a v Kladně. Vystudoval management ve zdravotnictví na Academy of Health Care Management, kde získal titul MBA. V příbramské nemocnici byl náměstkem léčebně-preventivní péče a poté zástupcem ředitele pro zdravotní péči a strategii. Od roku 2013 byl hlavním analytikem benchmarkingového programu Nemocnic Středočeského kraje. V letech 2017-2018 řídil nemocnici v Kladně, než ho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jmenoval ředitelem Nemocnice Na Homolce. Petr Polouček je ženatý a má dvě děti. |