Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?

Gemmoterapie vychází z jednoduchého, logického a samozřejmě vědecky ověřeného předpokladu, že právě v pupenech jsou bohatě koncentrovány nejvýživnější a nejcennější látky potřebné k dalšímu růstu rostliny.

Pupen je totiž jakýmsi zárodkem a pokladnicí všech léčivých látek, které později využíváme z již vyvinutých květů či listů. Pokud se tedy lze běžně léčit květovými nálevy nebo bylinnými odvary, proč se nezaměřit rovnou na pupeny?

Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?

Ovšem pozor. Pupeny jsou skutečná léčivá bomba, jsou doslova nabité vitaminy, minerály a enzymy, proto jich k dosažení kýženého léčebného účinku stačí jen malé množství.

Při takové koncentraci aktivních látek mohou pupeny dokonce nahradit i běžné chemické léky, i když gemmoterapeutická léčba nepůsobí tak rychle.

Stále se jedná o přírodní metodu, proto je zapotřebí trpělivosti a vytrvalosti. Výsledky ale většinou překvapí.

Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?

Jak to vlastně funguje? Gemmoterapie léčí velmi zředěnými tinkturami, připravenými z pupenů nejrůznějších rostlin. 

Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?

Předplatné můžete objednávat zde

Samotná kúra se vždycky zahájí důkladnou očistou, kdy se po dobu několika dnů užívají březové, dubové či bukové kapky. Ty mají výrazné detoxikační účinky a připraví tak tělo na následné léčení.

Během několikatýdenní bylinné kúry se potom podle druhu onemocnění užívají buď jednodruhové kapky, nebo jejich směsi a kombinace. 

Kapky se užívají na lačno, nejčastěji třikrát denně, vždy před jídlem a zapíjejí se douškem vody. Platí, že celkový počet kapek za den by se měl rovnat hmotnosti uživatele. Člověk vážící 66 kg by tedy měl užít 66 kapek tinktury denně, ideálně rozdělených do tří dávek.

Vůbec první preparáty z rostlinných pupenů vznikly v polovině minulého století. Belgický lékař Paul Henry si uvědomil, že pupeny obsahují to nejlepší z celé rostliny v zárodečné formě, a rozhodl se jejich účinků využít. První tinktury ale byly dost silné, proto je lékař upravil a značně je zředil, aby jejich použití bylo účinné a zároveň bezpečné.

Jen na našem trhu dnes existuje více než stovka druhů bylinných gemmoterapeutických tinktur, navíc se vyrábějí i hotové směsi kombinující účinky několika rostlinek.

 Velmi pozitivní je, že léčba pupeny pomáhá tam, kde nemohou být aplikovány běžné léky, nemá totiž žádné vedlejší účinky, je vhodná i pro malé děti či domácí zvířata, a lidi citlivé nebo chronicky nemocné.

Dokáže si poradit například s alergiemi a civilizačními chorobami, posiluje imunitu i nervový systém, připisují se jí i omlazující účinky. 

Správný postup užívání je přitom taková malá alchymie. Gemmoterapeutické kapky se kapou do malého množství čisté, měkké, tedy málo mineralizované vody. Tekutiny lehce promíchejte, napijte se a doušek podržte pár sekund v ústech. Pak polkněte a celý postup zopakujte. Vše zapijte neslazeným bylinným čajem nebo vodou.

Gemmoterapie

Nastoupili jsme do třetího tisíciletí, kdy by se lidstvo mělo dát lepší cestou, cestou lepších lidských vztahů a cestou lepšího způsobu života.

Věda a technika svými přínosy na jedné straně zajišťují nebývalý nárůst životní úrovně naší civilizace, ale na druhé straně devastované životní prostředí, hektické tempo, stresy a jiné dopady konzumního způsobu života, vyvolávají stále závažnější individuální problémy. Přibývá alergií, zhoubných onemocnění, jako mozkové mrtvice, infarkty, nádorové a další choroby, které ohrožují šťastný život a zkracují průměrný věk populace.

Protože často ani klasická vyspělá medicína není schopna bez vedlejších následků řadu takových postižení řešit, vidíme dnes u stále větší části populace návrat k přírodním metodám a prostředkům prevence a léčby.

Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?O co se jedná? Je to ozdravné působení na organismus, kdy se plného uzdravení dosahuje minimálním zasahováním do jeho přirozených funkcí. Bylinky v tomto směru mají velký význam v působení na lidský organismus již od počátku dějin lidstva a v nynější době nastává jejich renesance. Výhodou je, že je můžeme aplikovat za každého stavu, i když nevíme, o jakou nemoc jde. Obsahují též potřebné látky pro tělo, jako jsou vitamíny, stopové prvky, hormony a enzymy, ale nesmíme zapomínat, že bylinná léčba trvá déle, než zapůsobí.

Byliny byly odedávna zpracovávány různým způsobem, ať již v podobě čajové, zapracované do mastí, olejů, využívaly se též v podobě koupelí, kdy se látky do organismu dostávají celým povrchem těla – pokožkou.

Nejrozšířenější a nejúčinnější je zpracování bylin v lihové podobě. Zpracovávají se podle účinnosti listy, kořeny, květy, semena, ale také celá těla rostlin.

V druhé polovině 20. století byla objevena jako metoda gemmoterapie – výtažky z pupenů rostlin, hlavně stromů a keřů. Tato metoda byla objevena sice až v polovině 20. století, ale pupeny již byly využívány dříve.

Můžeme si uvědomit skutečnost, že divoká zvěř okusuje pupeny a mladé výhonky, jakoby tušila, že právě v nich je uložena životní síla a látky potřebné pro organismus v předjaří. Tohoto si všimly již minulé generace, kdy např. v ruském léčitelství se podávaly pupeny břízy v případě revmatismu a při chorobách ledvin. Také Mathioli uvádí ve svém herbáři mazání z topolových pupenů.

V třicátých letech minulého století ruský učenec B. P. Tokin objevil ve vyšších kvetoucích rostlinách látky působící antibioticky a antimykoticky a nazval je fytoncidy. Příroda je určila k ochraně rostlin před nejrůznějšími škůdci.

Vědci si však uvědomili, že by se tyto látky daly s úspěchem využít k léčbě člověka. Později si akademik profesor V. P.

Filatov povšimnul, že pokud ponecháme utrženou část rostliny několik dní ve tmě a chladu, umírající část rostliny zmobilizuje své síly a vznikají v ní mimořádně účinné látky fytoncidní povahy, které bychom jinak v téže rostlině marně hledali.

Tak vznikl postup výroby proslulých Filatových biogenních stimulátorů. Tímto byl nastartován nový směr hledání nejúčinnějších obsahových látek a komplexů, které se v rostlině vyskytují jenom krátce, přesně v určený čas, případně v přísně omezeném množství a jen ve vyvolených částech rostliny.

Práce vědce Filatova zaujaly belgického lékaře Dr. Paula Henryho, který v experimentech pokračoval a také zjistil, že ještě mnohem účinnější látky vznikají v pupenech a zárodečných listech stromů a rostlin.

Při experimentování zjistil, že nejúčinnější jsou tyto prostředky v ředění D1, kdy spojil alopatické působení obsažených látek s informačním působením dynamizace.

Metoda gemmoterapie se začala rozmáhat a brzy se stala jednou z mocných zbraní přírodoléčebného arzenálu. Nejvíce se začala rozvíjet ve Francii.

V České republice zavedl gemmoterapii bylinkář Rudolf Franěc a z jeho pracovních výsledků začali vycházet bylinkáři Janča a Zentrich, kteří o ní napsali několik stran v 5. díle Herbáře.

V roce 1998 začala vyrábět gemmoterapeutika Mgr. Jarmila Podhorná a začalo přibývat případů, kdy se gemmoterapeutika ukázala vhodná na určitý druh zdravotního problému.

Budete mít zájem:  Mnohočetný myelom – příznaky, příčiny a léčba

Tak si gemmoterapie začala razit cestu i u nás.

Základní princip a filozofie metody

Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?Gemmoterapie je speciální metoda bylinné léčby, která využívá přípravky na bázi semen, pupenů a mladých výhonků rostlin, tj. zárodečných tkání – zejména stromů a keřů. Tyto zárodečné a mladé rostlinné tkáně jsou sklizeny na jaře, kdy obsahují nejvyšší množství biologicky aktivních látek nezbytných pro růst rostliny, ale které mají rovněž významné biologické účinky na lidské zdraví. Aktivní látky jsou ze zárodečných tkání extrahovány do směsi etanolu a glycerinu a jsou využívány při různých zdravotních potížích.

Mechanismus účinku je úzce spojen s obsahovými látkami zárodečných tkání, které obsahují klíčové účinné látky v poměrně vysokých koncentracích.

Tím se liší od běžných bylinných tinktur s odlišnými obsahovými látkami a absencí řady látek typických pro pupeny: růstových faktorů, nukleových kyselin ve vysokých koncentracích, fytohormonů (auxinů a giberelinů), vitamínů, minerálů a stopových prvků, anthokyanů a jiných.

Gemmoterapeutika z tohoto důvodu působí na organismus na různých fyziologických úrovních, zpravidla účinněji než běžné bylinné tinktury.

Zvyšují obranyschopnost organismu, zlepšují funkci centrální nervové soustavy, stimulují vylučovací orgány, působí očistným způsobem a usnadňují detoxikaci organismu.

Podle jedné z lékařek, které pracují s gemmoterapií, předpokládá přítomnost kmenových buněk v preparátech.

Tyto preparáty po delším užívání organismus omlazují a též se předpokládá, že mohou do budoucna přispět k léčení chorob dosud neléčitelných.

Je potěšitelné, že gemmoterapie se začíná osvědčovat v řadě případů, kde jak oficiální medicína, tak klasicky pojatá fytoterapie moc úspěchů nemá. Máme tu konkrétně na mysli doléčování po prodělané borelióze, EB viróze a mononukleóze, kdy se ukázal účinný prostředek z pupenů topolu, na doplnění červených krvinek a krevních destiček pak tamaryšek.

Gemmoterapie tedy představuje skutečnou fytoembryoterapii rostlinných tkání působících při regeneraci, stimulaci a buněčné drenáži.

Důležitá je u této metody drenáž. Je to schopnost vypudit z těla škodliviny, které se nám během života v něm hromadí. Drenážní prostředky podporují vylučování toxických látek z těla a pomáhají čistit organismus.

Přehled nejběžnějších a nejúčinnějších gemmoterapeutik

  • Jedle (Abies) – používá se jako prostředek na všechny kostní nemoci u mladých lidí, ale též u angín a bronchitidy.
  • Javor babyka (Acer campestre) – podpora některých typů ochrnutí a různých obrn.
  • Jírovec (Aesculus) – zrychluje cirkulaci krve v plicích.
  • Olše (Alnus) – zánětlivé procesy. Zejména je vhodná tam, kde je vysoká sedimentace a večerní subfebrilní čili mírně zvýšené teploty. Zánět kostí, je vhodná při osteoporóze, při revmatismu a též srdeční ischemii.
  • Bříza (Betula) – drenážní prostředek. Specificky příznivě ovlivňuje jaterní činnost a renální insuficienci s výskytem bílkoviny v moči.
  • Vřes (Calluna) – zpomaluje průběh nádorových onemocnění tím, že brání rozvoji metastáz. Umí nastartovat a osvěžit slábnoucí ledviny.
  • Habr (Carpinus) – působí na úrovní nosohltanové dutiny a průdušnice, zajišťuje vyhojení poraněných a zanícených sliznic. Stimuluje činnost jater a tlumí zvýšenou krvácivost vyvolanou nedostatkem krevních destiček.
  • Kaštan pravý (Castanea) – důsledně odstraňuje autointoxikaci organismu. Zlepšuje žilní cirkulaci. Osvěžuje lymfatický systém a sráží lymfatické otoky.
  • Svída krvavá (Cornus sanguinea) – podává se tam, kde hrozí nekróza tkáně. Osvědčuje se při zvýšené činnosti štítné žlázy. Účinek nastupuje rychle, ale je většinou přechodný, takže představuje spíše první pomoc.
  • Líska (Coryllus) – výborné antisklerotikum. Doléčuje virovou žloutenku. Je výborným prostředkem při plicní nedostatečnost při rozedmě, bronchiektáziích apod. Harmonizuje neurovegetativní systém.
  • Hloh (Crataegus) – srdeční arytmie, podporuje srdeční činnost.
  • Buk (Fagus) – ledvinové kaménky a ledvinovou nedostatečnost. Může se použít jako výjimečný drenážní prostředek, pokud chceme navodit útočnou léčbu.
  • Fíkovník (Ficus) – infekce a nekrózy. Hojivě působí na sliznice v trávicím ústrojí, zejména při neurovegetativních rozladách, při žaludečních vředech apod. 
  • Jasan (Fraxinus) – dna a jiné projevy nadměrného množství kyseliny močové v krvi.
  • Ořešák vlašský (Juglans) – výrazný imunostimulátor. Tlumí rozvoj kolagenos a jiných nemocí vaziva.
  • Jalovec (Juniperus) – výrazně zlepšuje činnost jaterní buňky. Příznivě ovlivňuje jaterní cirrhosu, artritida, ledviny, plíce i cukrovku II. typu.
  • Borovice (Pinus) – regeneruje tvrdé tkáně, kosti a chrupavky. Výborné geriatrikum a antirevmatikum.
  • Topol (Populus) – svalové spasmy, poruchy výživy pokožky, různé atrofie, zvýšená krvácivost při trombopatiích, výborný na regeneraci po borelióze a EB viróze.
  • Dub (Quercus) – drenážní prostředek. V kombinaci s výtažkem z březových jehnědů zlepšuje mužskou sexuální apetenci a brání paradentóze.
  • Černý rybíz (Ribes nigrum) – antialergikum. Stimuluje činnost nadledvinek. Snižuje hypertrofii prostaty. Ve směsi s maliníkem reguluje hormonální činnost vaječníků a dělohy. Používá se při sterilitě, na vaječníkové cysty a klimakterické potíže. Ve směsi s kalinou a rozmarýnem je na alergie všeho druhu. Ve směsi s borovicí a vinnou révou se používá na záněty kloubů, křečové žíly a angíny.
  • Růže šípková (Rosa canina) – působí na recidivující záněty v době růstu u dítek a mladistvých. Ve směsi s jedlí a břízou zbavuje angíny, bronchitidy a regeneruje slinivku břišní. Zároveň detoxikuje tělo.
  • Rozmarýna (Rosmarinus) – regenerace srdce a ledvin. Lze ji podávat všude tam, kde hrozí jakákoli dekompenzace, např. jaterní. Detoxikans. Brání rozvoji osteoporózy. Mírné antidepresivum. Působí proti úpadku psychických a sexuálních sil. Zlepšuje vylučování kyseliny močové.
  • Maliník (Rubus) – používá se výhradně maliník lesní. Upravuje hormonální sekreci a jeho účinek se poněkud podobá účinku steroidů. Upravuje endokrinní rovnováhu. Ve směsi s ostružiníkem působí jako účinné antisklerotikum. Léčí artrózu a osteoporózu.
  • Žito (Secale) – podporuje regeneraci jaterního parenchymu. Vhodné při některých formách psoriázy.
  • Sekvoj (Sequioa) – indikována při atrofických a psychických poruchách ve stáří.
  • Oskeruše (Sorbus domestica) – regulátor žilní cirkulace, léčí záněty hlubokých i povrchových žil a jejich následky.
  • Tamaryšek (Tamarix) – stimuluje tvorbu červených krvinek a krevních destiček.
  • Brusinka (Vaccinium) – střevní potíže, desinficiens močových cest. 
  • Kalina tušalaj (Viburnum lantana) – anialergikum.
  • Jmelí (Viscum) – prostředek na rozedmu, sklerózu a potíže při hypertrofii srdečního svalu.
  • Vinná réva (Vitis) – protizánětlivý přípravek, zvyšuje patologicky sníženou tvorbu bílých krvinek, zejména lymfocytů.
  • Kukuřice (Zea) – má výrazný protikřečový cévní účinek. Podporuje rekonvalescenci po infarktu myokardu a zlepšuje prokrvení končetin, čímž brání vzniku gangrény.

Gemmoterapie – léčba poupaty – jde to a jak to funguje?Komplexní působení na jednotlivé zdravotní problémy, orgány a ústrojí

Komplexy gemmoterapie jsou tvořeny harmonickou kombinací různých druhů pupenů popřípadě těl rostlin, založenou na principech fytosociologie, biochemie a klinických údajů.

Jsou složeny vždy tak, aby celistvě řešily problém v jeho podstatě. Čili aby zajišťovaly očistu, řešení problému („léčbu“) a regeneraci. U jednotlivých komplexů se také vychází ze stavby orgánů a ústrojí, tkání, zjištění a řešení podstaty problému a regenerace.

Zastavme se u komplexů na důležité problémy organismu

Protialergický komplex

Co nám zajišťuje:

  • Obnovuje rovnováhu v alergické oblasti.
  • Rychle poskytuje úlevu.
  • Udržuje vitalitu bez návykovosti.
  • Stimuluje obranyschopnost organismu.
Budete mít zájem:  Jak dostat vosí hnízda z formičky?

Při řešení problémů s alergií si musíme uvědomit podstatu problému: očista jater a ledvin, odplísnění organismu, očista střeva zvýšení protialergické složky.

Které prostředky nám to zajišťují: očistu jater jalovec, ostropestřec a žito, odplísnění penízovka, žampion, zvýšení protialergické složky černý rybíz. Na očistu střeva využijeme prostředky Zelený jíl a Enterosgel.

U všech alergií a ekzémů si musíme uvědomit, že řešení je dlouhodobá záležitost a vyplatí se vydržet.

Komplex při borelióze

Hlavním prostředkem při řešení tohoto problému je topol – pupeny, pomáhá tělu bojovat s borelií. Dále si musíme uvědomit skutečnost, že jsou vždy při této nemoci napadena játra a z toho plyne velká únava.

Zde můžeme využít jalovec, ostropestřec a další. Také problémy pohybového aparátu jsou většinou spojeny s borelií. Tady využijeme olši, borovici, vinnou révu. Při problémech nervového ústrojí je nutno zařadit bělotrn, javor babyku či třezalku.

Takto řešíme nejen problémy, ale i následky.

Komplex při problémech jater a žlučníku

Zde si musíme uvědomit, zda na problémech může mít svůj podíl infekce bakteriální a virová. Užitečné je zde zařadit topol a eleuterokok, které by mohly některé druhy infekcí likvidovat.

Řešení problému nám může zabezpečit ostropestřec, měsíček, regeneraci pak gemmoterapeutika z jalovce, rozmarýnu a žita.

Komplex močového ústrojí

Zajišťuje nám očistu, regeneraci celého ústrojí. Využijeme především lichořeřišnici na likvidaci bakterií, dále brusinky, mochyni židovskou, kotvičník na zlepšení činnosti. Vřes a olši na regeneraci tkání.

Komplex na řešení dýchacího a lymfatického systému

Při řešení těchto problémů se zaměříme především na infekce. Prostředkem první volby je žampion, přírodní antibiotikum na dýchací cesty. Celkovou regeneraci dýchacích cest a sliznic pomáhá zabezpečit černý rybíz. Na rýmy a záněty vedlejších dutin může pomoci růže, habr či olše. Jestliže jsou dolní cesty zasaženy rozedmou, pak může pomocí líska.

Gemmoterapie pro muže

Je potěšitelné, že jsou pupeny i pro hormonální posilu mužského organismu. Na prvním místě je to kotvičník, který je uveden jako hlavní bylinný prostředek na podporu potence, dále dub, sekvoj a maralí kořen. Prostatické problémy řeší tinktura z vrbky a gemmoterapeutikum z olše. Je téměř neuvěřitelné, že tyto bylinky pomáhají při velkém problému dneška – sterilitě.

Gemmoterapie pro ženy

Při řešení gynekologických problémů se musíme především zaměřit na očistu, odplísnění, posléze na dodání ženských hormonů. Tyto nám dodají pupeny ptačího jeřábu, měsíčku a maliníku. Při řešení specifických gynekologických problémů, např. cyst, myomů přidáváme eleuterokok, jeřáb oskeruše a brusinku, u klimakteria doplníme např. jmelím a třezalkou.

Protože není bylina, aby na něco nebyla, a naopak většinu zdravotních problémů můžeme řešit, když ne bylinou nebo pupenem, tak sestavou z nich. 

Mgr. Jarmila Podhorná jako první v České republice začala vyrábět gemmoterapeutika a hlavně svou další činností, přednáškami, články, rozhlasovými i televizními pořady se je snažila dostat do podvědomí občanů ČR i SR. Přednáší široké veřejnosti i odborníkům (lékařům). Propagovala dvakrát gemmoterapeutika i na celosvětovém kongresu na Jaltě.

Gemmoterapie

Gemmoterapie neboli „medicína pupenů“ je speciální bylinná léčba, kdy se používají výtažky ze semen, pupenů a mladých výhonků rostlin, zejména stromů a keřů, které sklízíme na jaře. Účinky těchto částí rostlin jsou účinnější než bylinné tinktury. Části stromů a keřů (pupeny a malé nerozvité listy se macererují ve směsi ethanolu a glycerínu) jsou účinné a dostačují jen v malých dávkách.

Profesor V. P. Filatov si povšimnul, že pokud ponecháme část rostliny několik dní ve tmě a chladu, umírající část rostliny zmobilizuje své síly a vznikají v ní mimořádně účinné látky fytoncidní povahy, které bychom jinak v téže rostlině marně hledali.

Tak vznikl postup výroby proslulých Filatových biogenních stimulátorů.

Tímto byl nastartován nový směr hledání nejúčinnějších obsahových látek a komplexů, které se v rostlině vyskytují jenom krátce, přesně v určený čas, případně v přísně omezeném množství a jen ve vyvolených částech rostliny.

Belgický lékař Dr. Paula Henryho, který v experimentech pokračoval a zjistil, že ještě mnohem účinnější látky vznikají v pupenech a zárodečných listech stromů a rostlin. 

V České republice zavedl gemmoterapii bylinkář Rudolf Franěc a z jeho pracovních výsledků začali vycházet významní bylinkáři J. Janča a J. A. Zentrich. V roce 1998 začala vyrábět gemmoterapeutika Mgr. Jarmila Podhorná a začalo přibývat případů, kdy se gemmoterapeutika ukázala vhodná na určitý druh zdravotního problému.

Účinky rostlinných pupenů:

  • podporují imunitní systém organismu
  • zlepšují funkce CNS (centrální nervová soustava)
  • detoxikační účinky, stimulují vylučovací orgány (játra, ledviny, močový měchýř)
  • zdroj fytoncidů – působí antibioticky a antimykoticky 

Které stromy a keře (pupeny), pupeny jsou vhodné při revmatismu, dně a můžeme pro účely gemmoterapie použít?

  • jedle (Abies), vhodná při nemocech kostí
  • kaštan pravý (Castanea), podporuje lymfatický systém a podporuje žilní cirkulaci
  • bříza (Betula), pupeny podporují činnost jater, ledvin a jsou vhodné při revmatismu
  • topol (Populus)
  • bez černý, proti nádorové a proti revmatické účinky
  • buk (Fagus), vhodný na ledvinové kameny a podporuje činnost ledvin
  • habr  (Carpinus)
  • borovice (Pinus) , podporuje regeneraci kostí a chrupavek, dodává kostem a svalům stopové prvky
  • jalovec, působí proti zánětům, podporuje činnost jater, ledvin a močového měchýře
  • líska  (Coryllus)
  • jasan (Fraxinus), pupeny prospívají při revmaismu a dně, vhodné také při virózách a chřipce
  • dub  (Quercus)
  • černý rybíz (Ribes nigrum), antialergikum, stimuluje činnost nadledvinek
  • jeřáb černý – aronie, stimuluje cévní soustavu, štítnou žlázu a játra
  • jeřáb ptačí, regulace hormonů, stimulace štítné žlázy, léčba močových cest
  • hloh, srdeční arytmie, podporuje srdeční činnost
  • maliník lesní (Rubus), antisklerotikum, léčba artrózy a osteoporózy, má podobné účinky jako steroidy
  • jmelí (Viscum), podporuje prokrvování mozku a stimuluje slinivku břišní
  • zlatobýl celík, velmi silný účinek vykazuje výluh z poupat zlatobýlu
  • rozmarýna, regenerace srdce a ledvin, léčba osteoporózy, antidepresivum
  • gemmoterapeutika z břízy, jasanu či buku, které očišťují pohybový aparát od kyseliny močové a jejích usazenin
  • gemmoterapeutika z břízy, pýru, dubu či jasanu jsou vhodné na vyčištění těla
  • gemmoterapeutika z jalovce, ostropestřce a žita  (také tinktura z pupenů topolu) jsou vhodná v případě boreliózy, kdy jsou napadeny játra

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK

Gemmoterapie – Wikipedie

Série článků na téma Alternativní medicína

  • Všeobecné informace
  • Alternativní medicína
  • Pseudověda
  • Evidence Based Medicine
  • Antiscientismus
  • Skepticismus
  • Vědecký skepticismus
  • Lékařství
  • Bioetika
  • Alternativní medicína
  • Akupresura
  • Akupunktura
  • Alternativní metody v léčbě rakoviny
  • Apiterapie
  • Aplikovaná kineziologie
  • Aromaterapie
  • Aurikuloterapie
  • Bachova květová terapie
  • Baňkování
  • Biomagnetismus
  • Bioterapie
  • Breussova dieta
  • Detoxikace (alternativní medicína)
  • Detoxikační náplasti
  • Funkční medicína
  • Gemmoterapie
  • Holotropní dýchání
  • Homeopatie
  • Hypnoporod
  • Chromoterapie
  • Iridologie
  • Kraniosakrální biodynamika
  • Moxování
  • Naprotechnologie
  • Naturopatie
  • Paňčakarma
  • Psychotronika
  • Radionika
  • Reiki
  • Reflexologie
  • Rolfing
  • Su Jok terapie
  • Šiacu
  • Techniky emoční svobody
  • Tejpování
  • Terapeutický dotek
  • Urinoterapie
  • Ušní svíce
  • Vaginální napařování
  • Tradiční medicína
  • Ájurvéda
  • Středověké lékařství
  • Starořecké lékařství
  • Šamanismus
  • Tradiční čínská medicína
  • Konspirační teorie
  • Big Pharma
  • Očkování a autismus
  • Chemtrails
Budete mít zájem:  Rovnátka, která nejsou vidět

Gemmoterapie je pseudovědecký[1] aternativní léčebný postup vyvinutý belgickým lékařem Polem Henrym, který využívá rostoucí embryonální tkáně rostlin, jako jsou mladé výhonky, pupeny a kořínky, připravené macerací ve směsi vody, glycerinu a alkoholu k získání extraktu zvaného „glycerinový macerát“. Vychází z předpokladu, že meristém obsahuje tzv. „informační energii“, která může léčit.[2][3][4]
Podle zásad medicíny založené na důkazech je gemmoterapie od počátku neopodstatněná, protože její tvůrci a propagátoři nikdy nepředložili žádné důkazy o léčebné účinnosti. Kromě toho žádná vědecká studie neprokázala účinnost.[5]

Historie

Pupeny mandloně, surovina používaná při gemmoterapii.

Slovo gemmoterapie pochází z latinského „gemmae“, což znamená jak poupě, tak drahý kámen, což je narážka na zdánlivou stabilitu poupat v zimě a zároveň na jejich drahocennost.
Pol Henry byl první, kdo tvrdil, že meristém (rostlinná tkáň tvořená rychle se dělícími buňkami, která tvoří růstovou zónu rostlin) údajně obsahuje veškerou „informační energii“[6] ve vývoji stromů a že tato energie může léčit. Tuto léčebnou praxi nazval „fytoembryoterapií“, která se později stala gemmoterapií.[6] Tento název jí dal homeopat Max Tetau.[2][3][4]
V ČR se gemmoterapií nejdříve zabýval bylinář Rudol Franěc, později Josef A. Zentrich a ing. Jiří Janča.[7]

Údajné principy fungování

Pupen má u báze meristematickou zónu tvořenou nediferencovanými buňkami, které nevytvářejí fotosyntézu (nefunkční plastidy), které se ale v době prasknutí pupenu velmi rychle množí. Dokud je naživu, může meristém růst neomezeně dlouho a každý rok vytváří listy stromu (jedna z těchto rostlinných buněk může in vitro obnovit celou rostlinu).[2]

Podle Philippa Andriannea obsahují tyto pupeny veškerou „sílu rostliny“.

[8] Embryonální buňky jsou ve fázi intenzivního množení buněk a obsahují více nukleových kyselin (genetické informace) než ostatní tkáně, obsahují minerální látky, stopové prvky, vitamíny a různé růstové faktory, jako jsou hormony (auxiny, giberelin) a enzymy, a také koncentrovanou minerální mízu, kterou strom nebo rostlina vytváří na jaře.[3][4]

Podle Pola Henryho gemmoterapie mobilizuje „potenciální biologické energie“[2] embryonálních prvků. Pupeny mají být skutečným koncentrátem informací, obsahující potenciál celého rostlinného organismu.

Glycerinový macerát z lípy stříbrné (Tilia tomentosa) by tak měl mít jak sedativní účinky květů, tak depurativní a diuretické účinky dřeva.

Podobně i pupen hlohu (Crataegus oxyacantha nebo Crataegus monogyna) má mít léčivé vlastnosti plodů (působení na srdeční sval) i květů (srdeční rytmus).[4]

Koncentrovaný galenický přípravek

Tuto metodu doporučuje belgická škola. Čerstvé pupeny se macerují ve směsi alkoholu, rostlinného glycerinu a vodných rozpouštědel tak, aby každá kapalina tvořila 1/3 celkové hmotnosti. Po maceraci a filtraci se získá glycerinový macerát. Pro míchání a ředění se užívají homeopatické postupy i označení.[6]

Rozdíl mezi gemmoterapií a homeopatií

Poupě vinné révy
Poupě aloe pravé

Hlavní rozdílem v přípravě je ředění. Gemmoterapeutický preparát je ředěn zpravidla jen jednou, tedy naředěním matečné tinktury. Někteří výrobci ředí přípravky i vícekrát, zpravidla však maximálně 3krát. Oproti tomu homeopatický preparát je ředěn mnohonásobně vícekrát, minimálně do doby, kdy v roztoku již není přítomna chemická molekula.[6]

Údajné výhody

  • Jako rozpouštědlo se používá voda. Ta pak údajně může hrát svou roli při extrakci účinných látek a „energetickém přenosu“ pupenu.[3]
  • Dávkování se pohybuje v průměru od 5 do 15 kapek denně. Tento počet kapek lze snadno spočítat.
  • Léčbu lze aplikovat u každé nemoci a za každého stavu (panacea)[6]
  • bylinu lze použít i v případě, kdy nevíme, o jakou nemoc jde[6]

Nedostatek důkazů o účinnosti

Gemmoterapie je od počátku neopodstatněná, protože její tvůrci a propagátoři nikdy nepředložili žádné důkazy o léčebné účinnosti.[5]

I když vědeckých poznatků o léčivých účincích rostlin stále přibývá, gemmoterapie dosud nebyla předmětem žádné seriózní vědecké publikace.
Nebyla předmětem žádné randomizované dvojitě zaslepené studie, jediné metody uznávané jako spolehlivé, ani nebyla publikována v uznávaném odborném časopisu.[5]

Gemmoterapie je propagována zejména na veletrzích věnovaných „wellness“, uprostřed koktejlu dalších pseudověd a „falešných léků“.[9]

Souvislosti s tradiční senegalskou medicínou

V tradiční senegalské medicíně byly zaznamenány léčebné postupy, které sice používají odlišné metody přípravy, ale jinak jsou podobné, a to ještě před Pol Henryho koncepcí gemmoterapie: maceráty kořenů baobabu afrického a kořenů Cassia occidentalis k získání močopudných účinků, mladé listy a kořeny Terminalia laxiflora zbavené šťávy k léčbě kachexie a úplavice u Fulanů a Toucouleurů, trituraci kořenů a mladých semenáčků Prosopis africana k získání močopudných účinků nebo různá použití datlovníku Phoenix reclinata: kořeny u Wolofů a Lebousů proti bolestem žaludku, celá poupata nebo odvar u Bassarů proti únavě spojené s fyzickou námahou, mladé listy proti očním chorobám.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GONZÁLES, Gloria; ARROYO, Jesús. Sanidad clasifica 73 técnicas como pseudoterapia y estudia incluir 66 más [online]. Sanitaria, 28. 2. 2019. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ a b c d POL, Henry. Gemmotherapie Therapeutique par les extraits embryonnaires végétaux. [s.l.]: [s.n.], 1982.

    (francouzsky) 

  3. ↑ a b c d ANDRIANNE, Philippe; LEUNIS, J. C. Les bases de la prescription en gemmothérapie : paramètres biologiques sériques et phytosociologie. Phytothérapie. 14. 11. 2008, roč. 6, s. 301–305. (francouzsky) 
  4. ↑ a b c d ANDRIANNE, Ph. La gemmothérapie: passé, présent et avenir. Phytothérapie. 11. 1. 2008, čís. 6, s.

    29–32. Dostupné online. (francouzsky) 

  5. ↑ a b c KERSCHNER, B. Heilsame Knospen? Die fragwürdige Welt der Gemmotherapie [online]. Medizin Transparent, 1. 12. 2016. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ a b c d e f ŠKODOVÁ, Adriana. Gemmoterapie a její využití v praxi [online].

    Hradec Králové: Katedra klinické a sociální farmacie, FaF UK, 2017. Dostupné online. 

  7. ↑ ZENTRICH, Josef A. Gemmoterapie. [s.l.]: Eminent, 2007. 171 s. ISBN 978-80-7281-321-6. 
  8. ↑ ANDRIANNE, Philippe. Traité de gemmothérapie : la thérapeutique par les bourgeons. Bruxelles: AMYRIS, 2011. 384 s. ISBN 978-2875520012.

    (francouzsky) 

  9. ↑ HERTEL, Olivier; DELATTRE, Valentine. Reportage: Salon Marjolaine : le rendez-vous des fakemed. Sciences et Avenir [online]. 29. 11. 2018. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. ↑ KERHARO, J. L'aromathérapie et la gemmothérapie dans la pharmacopée sénégalaise traditionnelle. S. 109–141.

    Journal d'agriculture tropicale et de botanique appliquée [online]. 1971. Roč. 18, čís. 4, s. 109–141. DOI 10.3406/jatba.1971.6847. (francouzsky) 

Související články

  • Fytoterapie
  • Homeopatie
  • Panacea

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gemmoterapie&oldid=20313912“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector