Typický Francouz nikdy neodbývá své jídlo. Obědy i večeře jsou pro něj svátek, pravidelný rituál, na který je třeba hlavně hodně času. Přestože i do Francie dorazil McDonald, staromilští Francouzi stále obědvají dobré dvě hodinky a večeří alespoň tři. Nejlépe s rodinou nebo s přáteli, protože sedět u stolu sám je smutné a nudné.
Francouzi milují také pikniky a každou volnou chvíli vyrážejí autem do přírody, kde si klidně u silnice vyndají stolky, židle, tašky s jídlem, usadí se pod nějakým stromem a tři hodiny hodují a povídají si.
„Jídlo je náš obřad, který se dědí z rodičů na děti, ale uspěchaná moderní doba se hlásí o slovo, a tak stále více Francouzů musí hlavně obědy v pracovní dny značně krátit,“ vysvětluje Jean Bodain z Perpignanu.
Francie nade vše
A hned pokračuje s popisem typického Francouze, který jen nerad opouští rodnou a milovanou Francii. Má to své důvody. Francouzi jsou obrovští patrioti, což místy hraničí až s šílenstvím ve stylu co je naše, to je nejlepší.
Francouz dobře ví, že francouzsky se až na pár výjimek domluví jenom ve Francii a vyhlášenou francouzskou kuchyni najde zase jen doma ve Francii.
Ale nijak zvlášť kvůli tomu nestrádá, neboť země Galského kohouta je pestrá a veliká, má Středozemní moře i Atlantik, krásné a divoké Pyreneje či malebné Alpy, „anglickou“ a deštivou Bretaň i „německé“ Alsasko.
A k tomu romantickou Provence, gurmánské Gaskoňsko, vinařské Burgundsko, slavnou Champagne, prostě tucty zajímavých míst na dovolenou, takže Francouz má stále co nového objevovat. Tak proč by se měl stresovat v cizině.
Kdy je stará bageta
| Vyberte si z pestré nabídky zájezdů do Francie na dovolená.iDNES.cz |
K snídani Francouzi milují čerstvé croissanty, ale dávají si je hlavně ve svátek. Běžná rána se spokojí s plátkem chleba s máslem a (či) marmeládou.
Croissanty patří na nedělní rodinný stůl, většinou se servírují dva na osobu a jí se buď samotné, nebo s džemem, případně se namáčejí do kávy.
„Nikdy se však nejí namazané máslem, což dělá spousta Evropanů, ale Francouzi nikoliv,“ upozorňuje Bodain.
A ještě jedna drobnost – snídaně se ve francouzštině řekne malý oběd.
Jinak se francouzský stůl neobejde bez typických baget, které se pečou od rána do večera každý den v týdnu, neboť, jak říká pekař z lázeňského městečka Ax-les-Thermes Antoine, tři hodiny stará bageta už je všechno možné, jen ne čerstvá bageta. A tak se musí pro pečivo chodit dvakrát denně.
Bageta se musí kupovat dvakrát denně, neboť po pár hodinách je už „gumová“.
Jak se vyznat ve víně
Typický Francouz nikdy nebude pít jakékoliv víno. Samozřejmě i ve Francii frčí pětilitrové krabice stolního vína, které je mnohem kvalitnější než u nás. Střední vrstva však stále dává přednost vínu v lahvích, v cenách kolem čtyř eur už koupíte výborná vína.
Každá oblast produkuje jiná vína, která se konzumují k jiným jídlům.
Na skleničku champagne se chodí ještě před večeří, slavné chablis patří k mořským plodům a ústřicím (i k nim si ovšem můžete dát champagne, ideálně blanc de blancs, což je champagne připravené pouze z hroznů chardonnay).
Ale pokud si Francouz zajde na prvotřídní ústřice, vybere si k nim muscadet. K foie gras zase volí sladší víno a tak dál a tak dál… Francouz aby se v tom vyznal.
V poledne a v podvečer jsou všechny hospůdky plné, Francouzi milují jídlo venku a ve společnosti.
Absint nebo pastis
Francouzi už také neholdují absintu, byť tento nápoj se ve Francii proslavil a pijáci absintu jsou tradičním obrázkem staré Francie (absint měl mít údajně vliv na prohloubení duševní choroby malíře van Gogha). Absint byl totiž po tlaku vinařské lobby ve Francii na dlouhá léta zakázán a povolen byl až v 90. letech minulého století.
Co se naopak pije často a vydatně, a to hlavně na jihu Francie, je pastis, slavný anýzový likér, který se ředí vychlazenou vodou a jedna sklenka je příjemně osvěžující.
V Bretani se pije lehký jablečný cider a pak už jen víno, víno a víno, nejčastěji červené, ostatně právě červené víno je důvodem dobrého zdraví Francouzů. Lékaři dokonce mluví o takzvaném francouzském paradoxu – přestože se v zemi sní kvanta bílého pečiva, tučných sýrů a červeného masa, Francouzi se dožívají dlouhého věku, za což může pravidelná konzumace červeného vína.
A ještě jeden nápoj stojí za zmínku – slavný aperitiv Kir je kombinací bílého vína a rybízového likéru créme de cassis, pokud místo vína přidáte champagne, získáte kir royal.
Francouzi víno hojně konzumují, což má pozitivní vliv na jejich zdraví.
Van Gogh a jeho milovaný absint. Dnes se ovšem na jihu Francie pije spíše pastis.
Žádný „doggy bag“
Další důležité pravidlo platí pro návštěvu restaurací, pokud nejde o bistra či pizzerie, neměli byste si objednávat jen jedno jídlo. Pokud nejste hladoví, nebo máte jenom na něco chuť, nechoďte do restaurace, například v boulangerie najdete spoustu věcí na zub, od sladkého pečiva až po výtečné slané koláče quiche.
Při návštěvě restaurace se předpokládá, že si dáte celé menu, tedy salát, hlavní jídlo a dezert.
A ještě dvě drobnosti – Francouzi nikdy nežádají „doggy bag“, aby si odnesli nedojedené jídlo. To se prostě nechává na talíři.
A pokud jdete do restaurace s přáteli a dělíte se společně o placení, nikdy se nepočítá, co kdo měl, ale pokud jste ve třech, rozdělí se účet na tři stejné části.
Spropitné se zpravidla nenechává, neboť je už započteno v ceně (přirážka za obsluhu činí 12-15 procent), takže v kavárně či v baru nemusíte nechávat ani cent. Pokud jste v lepší restauraci a jste s jídlem a obsluhou spokojeni, pak můžete nechat spropitné ve výši tří až pěti procent.
Stejně jako v případě vína mají Francouzi i stovky druhů sýrů: měkké, tvrdé, voňavé i páchnoucí, ale všechny výtečné.
Gurmánská maturita
Francouz si nikdy nenechá ujít sezonní produkty. V létě vyráží s košíky a v gumovkách do bretaňského moře, aby si zde za odlivu nasbíral typické slávky, které jsou nejlepší vařené ve vodě s červeným vínem. Na podzim se zase vydává do lesů na sběr jedlých kaštanů, které se pečou jako chuťovka před jídlem.
Francouz také holduje regionálním specialitám, jako jsou slané bretaňské palačinky s vajíčkem, sýrem či šunkou, provensálská bujabéza (správně se podává jako dva chody – nejprve vývar a pak až ryby), lanýžové speciality od lanýžového krále Clémenta Bruna, cassoulet z Langedocu (fazole s vepřovou klobásou a kachním masem) či stovky druhů sýrů, zvláště kozích, které jsou například ve formě malých kuliček plněné olivovou tapenádou či medem.
Prostě a jednoduše Francouzi byli vyvoleni jako největší gurmánský národ světa a jsou jím dodnes. Milují žáby, šneky, prasečí nožičky či syrové ústřice. A mají tak vrozené to, z čeho my musíme složitě skládat gurmánské maturity.
Zdravá snídaně organismus nastartuje
Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy (www.fzv.cz)
Přestože snídaně jednoznačně patří ke zdravému životnímu stylu a hovoří pro ni pádné zdravotní argumenty, ranní stravovací zvyklosti lidí v České republice jsou velmi neuspokojivé.
Někteří nesnídají vůbec, jiní si naopak ihned po probuzení dopřávají zcela nevhodná jídla.
Správně složená snídaně odpovídající zásadám zdravé výživy je přitom nezbytná pro dodání potřebné energie a psychickou pohodu.
Ranní dávka energie
O zdravém způsobu stravování totiž rozhoduje nejen složení potravin a z nich připravovaných pokrmů, ale i časové rozvržení, přičemž k základním pravidlům patří rozložení jídla do pravidelných malých dávek.
Přestože konzumace během první poloviny dne by měla tvořit zhruba 60 % celkového denního příjmu energie, je v naší populaci velmi časté vynechávání nejen snídaně, ale dokonce i oběda. Samotná snídaně by nám měla dodat 20-25 % denní energie, nemluvě o tom, že by měla být i klidným startem všech členů rodiny do nového dne.
Životní režim většiny z nás je nastaven tak, že pracujeme a nejaktivnější jsme od rána. Proto tělo potřebuje dodat energii. S postupujícím večerem organismus už nepotřebuje tolik energie a přebytek ukládá do tukových zásob.
Negativním důsledkem vynechávání jídla (když jíme třeba jen dvakrát denně) je rovněž nerovnováha mezi přijatou a vydanou energií. Po dlouhodobém lačnění a následném jídle s vysokou energetickou hodnotou je organismus zahlcen energií, kterou nevyužije celou a uloží si ji.
Pokud je takový stravovací režim dlouhodobý, tělo si hladovění zapamatuje a z každého jídla se snaží uložit co nejvíce do zásoby. To neplatí pro dobu spánku, kdy je na noční režim přepnut i náš organismus a energii nevyžaduje.
Člověk bez snídaně má také většinou o to větší chuť na oběd nebo v horším případě až na večeři a má tendenci se přejídat nebo pojídat průběžně během dne různé nezdravé „mlsy“. Roste riziko obezity a výživových nedostatků, nehledě na psychické následky.
Výzkumníci z univerzity v Nottinghamu zjistili, že vynechávání snídaně vede ke zvyšování cholesterolu a snižování inzulinové odezvy v organismu. V rámci studie bylo rovněž zjištěno, že nesnídající ženy mají tendenci konzumovat během dne pokrmy s vyšší energetickou hodnotou, čímž se zvyšuje riziko nadváhy.
Proto je alarmující, že česká populace se ke snídaním chová tak macešsky. Jistě není v našich podmínkách – snad kromě neděle – reálná francouzská snídaně, která se protáhne až do oběda.
Oproti Francouzům totiž vstáváme velmi brzy, ale přesto bychom snídat měli. Čas snídaně a množství jídla je individuální a závisí na době vstávání a na aktivitě, kterou budeme dopoledne provozovat.
My však ranní jídlo často odbudeme velmi rychle, pokud vůbec nějaké jíme.
Snídaňové menu
Uspokojivé není ani potravinové složení snídaně. Z průzkumů vyplývá, že nejoblíbenější je pečivo s máslem, sýrem, marmeládou či uzeninou, nebo buchty a koláče. Pokud dáváme přednost mléčným výrobkům a cereáliím, pak bohužel velmi často volíme příliš sladké müsli a tučné varianty mléka i jogurtu.
A ruku na srdce, v kolika rodinách najdeme ráno na talířích vajíčka, párky a salámy a kolik lidí vystačí s kávou a cigaretou? Pro snídani, která by měla poskytnout čtvrtinu denní energie, platí základní pravidla správné výživy. U mléčných výrobků (jogurt, tvaroh, mléko apod.
) je lepší zvolit ty s nižším obsahem tuku, přednost by mělo dostat pečivo celozrnné před bílým, na talíři by se měl objevit alespoň kousek ovoce nebo zeleniny. Uzeniny, jako párky a salámy, jsou naprosto postradatelnou součástí stravy obecně, obsahují živočišné tuky, většinou mají vysoký obsah kuchyňské soli a přídatných látek.
Šunka, či dokonce slanina s vejci z anglické a americké kuchyně se u nás naštěstí příliš neujala, více zabodoval toastový chléb a cornflakes s mlékem. Jako u všeho, tedy i ve skladbě snídaní ale platí, že nejlepší je strava pestrá. Vhodná je proto i oblíbená klasika chleba s něčím, volíme však chléb celozrnný, nejlépe s rostlinným tukem a zeleninou.
Důležité je dodržovat již od rána pitný režim, abychom do večera zvládli alespoň tři litry tekutin. Ranní káva ani silný černý čaj se ovšem nepočítají, možnou alternativou jsou rozhodně zelené čaje, ředěné džusy nebo méně tučné mléko – základem však je voda.
Chcete zjistit, zda je váš celodenní jídelníček opravdu vyvážený?
- Vyzkoušejte nutriční program Sebekoučink, který vám okamžitě ukáže, jak jste na tom s příjmem energie, makroživin a rizikových živin (cukr, sůl, SAFA).
- Vyzkoušejte Sebekoučink na 3 dny zdarma.
-
Sdílet:
Francouzská gastronomie
Francie je známá svojí gastronomií, všichni jsme slyšeli o ústřicích, žabích stehýnkách a šnecích. Je to každodenní realita nebo jen stereotypy?
Snídaně – petit déjeuner
Typický den Francouzů začíná SLADKOU snídaní, nejčastěji sladkým pečivem jako jsou croissanty, pain au chocolat, pain aux raisins nebo bageta s máslem a marmeládou.
Nebo Nutellou, veděl/a jsi, že Francie je největším konzumentem Nutelly na světě? ¼ světové produkce pžipadá právě na Francouze.
Ve Francii najdete Nutellu skoro všude, palačinky (des crêpes au Nutella), wafle (des gaufres au Nutella), s brioškou, koblihy, ….
Slovo „sladká“ je u snídaně velice důležité. Někteří Francouzi si slanou snídani neumí představit a dokonce některým to přijde nechutné.
U snídaně se klasicky pije káva nebo čaj, zvláštností ovšem je, že se nepije z hrnků nebo šálků, ale z velké misky. Do té si namáčíte pečivo.
Oběd – déjeuner
Typický oběd je složen z předkrmu, hlavního chodu a dezertu, během pracovního týdne se jedná spíše o variantu předkrm-hlavní chod nebo hlavní chod-dezert. Většina restaurací nabízí také denní menu alias „plat du jour“, které často zahrnuje právě i předkrm nebo dezert.
Francouzi obecně tráví hodně častu u stolu, protože si rádi užívají ten čas u stolu a během jídla diskutují. Někteří dokáží strávit hodiny u oběda nebo večeře. Polední pauza v práci trvá obvykle dvě hodiny a pokud řeknete Francouzi, že v Česku máte pouze půl hodiny na oběd, vytřeští na vás oči, protože „to přece nemůžete stihnout !“…
Studentské „RU“ neboli Menza
Francouzští studenti si často k obědu kupují obložené bagety nebo chodí do „Restaurant universitaire“ nebo jen zkráceně RU. Každá univerzita má několik takových kantýn a některé jsou dokonce otevřené i večer nebo o víkendu.
Les restaurants universitaires jsou provozovány CROUSem (CROUS = Centres régionaux des oeuvres universitaires et scolaires), který od roku 1955 poskytuje stejné podmínky ke studiu všem studentům.
CROUS nabízí finanční pomoc a stipendia, ubytování (koleje), brigády, kulturní akce a mj. právě i studentskou kantýnu. Všechny RU nabízí denní menu za 3€30 a každý rok 1.
srpna se tato cena zvýší o 5 centů.
Za tuto cenu má každý 6 bodů, které si může rozvrhnout, jak je mu libo : předkrmy a saláty (1-3 body), hlavn chod (4-7 bodů), sýry nebo jogurty (1-3 body), dezerty (1-3 body). Pokud přesáhnete zmíněných 6 bodů, připlácíte za každý další bod 0€55.
Každý den je výběr z několika předkrmů, hlavních chodů (minutky, dietní, bezlepkové, vegetariánské…) i dezertů. Největší fronta je ale stejně u „steak frites“.
Večeře
Francouzi obecně večeří (pro nás) pozdě, kolem 20. – 21. hodiny a jedná se o minimálně dvouchodové menu. Většina restaurací večer otvírá dokonce až v 19h – 19h30. Spousta lidí si představuje, že Francouzi mají každý večer pěti až sedmi-chodové menu. To ale není pravda, je to zcela ojedinělé a děje se tak zejména u speciálních událostí, např. firemních večírků na konci roku.
U každého jídla musí být bageta, kterou byste posle etikety neměli pokládat na talíř, ale nechat na stole. Pokud následuje po hlavním chodu sýr, musí být podávány alespoň tři druhy sýrů.
Restaurance
Pracovní obědy s kolegy nebo klienty nejsou výjimečné, často se podává sklenička nebo dvě vína, i když jste v pracovní době. A k tomu nepočítáme apéritif … Sklenka vína se podle nepsaných pravidel pije během jídla a až dojíte, sklenička by měla být prázdná. Po dezertu může ještě následovat diféstif, ale kdo by pak dokázal odpoledne pracovat…
V restauraci si nikdy neobjednávejte steak well done (bien cuit), někteří francouzští kuchaři dokonce odmítají maso takto připravit. Radši se přikloňte ke zlaté střední cestě – à point (medium rare).
Pokud máte spíše chuť na kafíčko, ve většině kaváren je káva na baru často levnější než u stolu, proto uvidíte stát hodně lidí u baru.
Žabí stehýnka a šneci ?
Když se řekne Francie, spoustě Čechů (a nejen Čechů) se vybaví žabí stehýnka, šneky, ústřice … Tyto pokrmy jsou součástí tradiční francouzské kuchyně, jsme ale daleko od toho, aby je Francouzi jedli co týden. Spousta Francouzů nikdy neochutnala žabí stehýnka, protože je to jídlo, které se doma připravit nedá a je nabízeno jen v lepších a tím pádem i dražších restauracích.
Zajímavost: Většina žabích stehýnek konzumovaných ve Francii nepochází z Francie, ale jsou dováženy z asijských zemí, zejména Indonésie.
Tak bon appétit !
PS: Zajímá Tě něco o francouzské kuchyni nebo o Francii obecně? Napiš nám do komentáře.
Vocabulaire:
petit déjeuner (m.) – snídaně
déjeuner (m.) / repas du midi (m.) – oběd
- dîner (m.) – večeře
- restaurant (m.) – restaurace
- entrée (f.) – předkrm
- plat principal (m.) – hlavní chod
- fromage (m.) – sýr
- dessert (m.) – dezert
- cuisse de grenouille (f.) – žabí stehýnko
- escargot (m.) – šnek
- huître (f.) – ústřice
Chceš se dál zdokonalovat ve francouzštině? Přidej se do soukromé skupiny 30 denní výzvy s francouzštinou, která je určena pro začátečníky i pokročilé.
- Co získáš?
- – 30 lekcí francouzštiny – slovíčka, vysvětlení gramatiky, videa o francouzské výslovnosti a spousta cvičení
- – výzva je stále dostupná, můžeš se jí věnovat, kdy chceš
- – všechny materiály si můžeš vytisknout a stáhnout
Přidej se
Namíchej si svoje müsli
Zdroj: vitalia.cz 9. 3.
VITALIA.CZ JÍDLO CO JÍST
Snídáte Bebe Dobré ráno a tloustnete? Nedivte se
Časopis dTest provedl testy snídaňových cereálií a našel tolik cukru, že by nám vystačil na rok. Cukr totiž tvoří až jednu třetinu celé krabice cereálií.
Sedm tisíc respondentů se v posledním snídaňovém průzkumu společnosti Mixit.cz vyjadřovalo ke svým stravovacím návykům. Přiznávali, že často snídají až v práci, za běhu počítače. Nesnídáme sice za pochodu či běhu, ale hodně také záleží na tom, co jíme.
Zatímco Francouz snídá hlavně sladké. Alespoň hodinu, Petr Havlíček v našem článku Ovesná kaše není jen pro slečinky, snídají ji i kulturisté radí, že je dobré vycházet z toho, jakou chuť ráno cítíte: „Lehčí a energeticky bohatší jsou cereálie – nasládlé.
Těžší variantou je pečivo, šunka, sýr. Tato snídaně je také tučnější. Pokud nenastartujete správně, může se to pak během dne projevit sníženou mentální i fyzickou výkonností, únavou a nesoustředěním.
“ A my ten metabolismus startujeme, co to dá, zejména kupovanými cereáliemi, co to jde. Ale děláme dobře?
Cereálie po ránu? To je jako dát si dort
Časopis dTest prostudoval etikety padesáti výrobků, o kterých výrobci hovoří jako o těch vhodných pro snídani, a zjišťoval, kolik se kde nachází cukru.
Máte krátce po snídani hlad? Nedivte se, pokud jste posnídali cereálie z krabice, vysoký podíl sacharidů, zejména cukrů, rychle zvyšuje hladinu inzulínu v krvi a jeho prudké výkyvy mají vliv na pocit hladu.
„Nakoupili jsme produkty typu müsli, lupínky, instantní kaše, sušenky, cereální nápoje a extrudované plněné polštářky. Většina z nich obsahuje velké množství cukru, ten tvoří čtvrtinu až třetinu obsahu. Absolutní sladkou špičkou jsou výrobky typu křupavých obilných lupínků nebo polštářků s náplní.
Například Penny Choco Chips a Goody Morning Pillows z Lidlu obsahují ve sto gramech výrobku třicet sedm gramů cukru, to jsou asi tři polévkové lžíce. Předpokládáme, že podobné produkty jiných značek na tom budou podobně,“ konstatuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Pakliže si dáte sto gramů těchto lupínků či polštářků, jako dospělý člověk vyčerpáte hned po ránu více než polovinu maximální denní dávky přidaných cukrů, kterou doporučuje WHO.
Cukr nebo třtinový cukr? Je to jedno
Aby zvláště dětem cereálie chutnaly, sladí se, a to tak, že hodně. Už před několik lety jsme na Vitalia.
cz hodnotili složení dětských a fit cereálií, kde hodnoty cukru vysoce převyšovaly hodnoty, které bychom nejspíš očekávali.
Ve sto gramech dětských cereálií jsme tenkrát našli přes třicet gramů cukru, to máte tři vrchovaté lžíce cukru. Více Co všechno obsahují „zdravé“ cereálie? Podívali jsme se na složení
Jenže výrobci nesladí jen řepným cukrem, někdy využijí třtinového cukru, ječného sladu či glukózo-fruktózového sirupu. Používají i proslazené či sušené ovoce nebo med. Mimo sušené ovoce jde vždy o přidaný cukr, který je palivem pro okamžitou spotřebu.
Takže pokud po snídani nenazouváte tretry a nedáte si zápas „jedenáct na jedenáct“, moc cukru nespálíte a vše se uloží do tukových buněk.
Budete-li se takto stravovat dlouhodobě bez dostatku ostatních živin, počítejte s hormonálními problémy ústícími v metabolický syndrom, obezitu a diabetes II. stupně.
Více k tématu: Fruktózový sirup je i v pečivu a uzeninách. Bez něj nám bude líp
Všechno není jen černé
„Nejméně cukru jsme objevili v kukuřičných lupíncích. Nestlé Corn Flakes obsahují necelou desetinu cukru, což představuje jednu a půl lžičky cukru ve sto gramech, kukuřičné lupínky Clever ještě méně. U slazených instantních ovesných kaší jako je Dr.
Oetker, Porridge Chocolate z Kauflandu či Dobrá kaše Bona Vita už strávník musí počítat s přísunem více než jedné polévkové lžíce cukru v pětašedesátigramovém balení, ve sto gramech jsou to lžíce dvě.
Více než čtvrtina cukru u sušenkových snídaní jako je Bebe Dobré ráno asi nikoho nepřekvapí, obezřetní bychom však měli být i v případě výrobků nesoucích sofistikovanější názvy. Například Nestlé Fitness Fruits skrývá dvacet šest gramů cukru ve sto gramech výrobku,“ uvádí Hana Hoffmannová.
Chuť na sladké: Proč nás trápí a jak se jí zbavit?
Sladká chuť je návyková. A tak se může stát, že ve chvíli, kdy se snažíte cukr ve stravě omezit, bude po něm vaše tělo volat mnohem intenzivněji. Navíc důvody, proč nedokážeme myslet na nic jiného, než na kousek čokolády, jsou různé. Zjistěte nejdřív, proč máte chuť na sladké, a podle toho zvolte správnou strategii.
Nejprve se zkuste zamyslet, proč máte vlastně na sladké chuť a co jste jedli naposledy. Vypili jste před nějakou dobou ovocné smoothie nebo Colu light? Jak vypadal váš oběd? Nerozesmutněl vás náhodou někdo nebo nejedli jste naposledy před pěti hodinami? To vše může stát za vaší chutí na sladké. Zjistěte, proč máte chuť na sladké právě vy, a podle toho zvolte strategii, jak se chuti zbavit.
Jíte málo nebo nepravidelně
Za vaší obří chutí na sladké může stát jednoduše hlad.
Víte, kolik byste toho měli za den sníst, a jste si jisti, že to opravdu jíte? Nevynecháváte některá jídla s dobrým pocitem, že čím méně toho sníte, tím budete štíhlejší? Tahle rovnice totiž neplatí – hladové tělo si jednak často říká právě o sladká jídla, a pokud podlehnete, využije veškerou energii do poslední kalorie a vše si uloží na další chvíle hladovění.
Jíte málo bílkovin
Nesprávně vyvážené porce jídla jsou další častou příčinou, proč nás „honí mlsná“. Pokud bude váš oběd obsahovat například jen sacharidy nebo jídla s vysokým glykemickým indexem, dojde k rychlému vzestupu a následně poklesu krevního cukru.
A na pokles krevního cukru tělo reaguje pocity vlčího hladu a chuti třeba zrovna na sladké. Nezapomínejte tedy, že každé jídlo by mělo kromě sacharidů (ideálně složených a vlákniny) obsahovat i zeleninu a hlavně bílkoviny.
Ty totiž dokáží krevní cukr udržet v mnohem příznivějších hladinách a vy zůstanete déle syti.
Potřebujete si udělat radost
Sladkosti často nejíme proto, že nám chybí energie, ale proto, abychom si navodili příjemné pocity. Nesaháte po sladkém třeba ve chvíli, kdy se nudíte? Kdy jste ve stresu a potřebujete se nakopnout? Nebo ve chvíli, kdy na vás jde úzkost? Pokud to na vás sedne, přečtěte si více o emočním přejídání.
Řešení nabízí například i mindful eating neboli vědomé jídlo, při němž se absolutně soustředíte na to, co máte na talíři.
Málo pijete
Hlad bývá kupodivu dost často signálem, že tělo potřebuje doplnit tekutiny. Vyzkoušejte se tedy nejdřív napít, dejte si neslazený čaj nebo vodu s citronem.
Málo spíte
Únava a nedostatek spánku se v těle také můžou projevit tím, že vás během dnes budou přepadat chutě na sladké. Ačkoliv každému vyhovuje jiná doba spánku, podle odborníků je zdravé spát ne méně než šest a ne více než devět hodin.
A co si dát, když potřebujete rychlou pomoc?
Pokud se neblíží čas jídla nebo svačiny, můžete chuť na sladké zahnat třeba kouskem čokolády s vysokým obsahem kakaa, hrstkou mandlí nebo ořechů, žvýkačkou bez cukru nebo sklenicí vody s citronem. Pamatujte ale, že nejlepší je zjistit příčinu a zkusit odstranit nejprve ji.