Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Spousta z vás se mě na Facebooku ptala, kdy a kde spatřit kometu Neowise. Někdo by třeba i rád věděl,  jak ji nafotit. Kometa Neowise je totiž natolik jasná, že ji mohou pozorovat a fotit i “amatéři”, tedy lidé bez specifického vybavení a zkušeností s astrofotografií. Neowise je zkrátka fotografickým hitem noční letní oblohy v roce 2020 a tady je pár mých tipů, jak ji spatřit a fotit.

Kometa není padající hvězda!

Spousta lidí si myslela a myslí, že kometa prolétá svrchní vrstvou naší atmosféry a že je to tedy dočasný úkaz na pár minut v noci. Něco jako pád hvězdy (bolidu). Sám bych si to taky myslel, kdybych neviděl mapku a harmonogram od Petra Horálka.

Sám bych tak za referenční bod bral jiný úkaz: zatmění měsíce/slunce, které trvá desítky minut či jen pár minut. Trvání viditelnosti komety je však překvapivě mnohem přívětivější pro pozorovatele i fotografy:  kometa se na severním horizontu pohybuje skoro jeden měsíc.

Její intenzita bude ale postupně slábnout, ideální podmínky jsou teď do poloviny července.

Hodně lidí, kteří dosud znali kometu jen z obalu čokolády orion, překvailo, že je ocas komety hodně kolmý.

On se náklon ocasu mění, na začátku noci je mírně šikmý, pak se postupně stáčí do kolmé pozice, takže kometa vypadá, jako by padal přímo dolů. Opět je to něco, co se dá fotograficky využít.

Zde jsem se pokusil o kompozici, kdy to vypadá, že kometa Neowise přistane na věži Baba zřiceniny hradu Trosky.

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Kometa Neowise přistává na Babě! ????

Trajektorie komety: opisuje jakýsi kruh!

Podobně jako hvězdy se kometa při pohledu ze země točí. Asi nemusím vysvětlovat, že se točíme my, a nikoli kometa, ale to je nepodstatné. Důležité je vědět, že kometa nezapadá v naších polohách pod horizont, zůstává nad severním horizontem i přes den, jen není vidět kvůli světlu od slunce, které ji přesvítí.

Chová se tedy podobně, jako hvězdy – což je důležité pro pochopení toho, jak ji fotit. Nicméně asi tušíte, že kometa si letí svou určitou trajektorií vesmírem a tudíž na rozdíl od hvězd se bude na našem nebi posouvat rychleji, každou noc se posune její dráha více na západ.

Pro lepší představu odkazuji na grafiku Petra Horálka:

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

(c) Petr Horálek, pro astro.cz

https://skynews.ca/wp-content/uploads/2020/07/NEOWISE-Orbit-July-13-2020-1024×604-1.jpg

Důležitější je vědět, že každou noc opisuje zhruba pomyslnou kružnici s poměrně malým poloměrem (podstatně menší než slunce a našem nebi). Viditelná je v noci spodní část kruhové trajektorie. To lze využít a fotit kometu v blízkosti pozemských objektů. Já jsem toho využil pro kompozici komety s Troskami v Českém ráji.

Kdy fotit a pozorovat?

Kometa se pohybuje při pohledu ze země poměrně blízko slunce, je proto viditelná až cca 1,5hod po západu slunce a cca 1,5hod před východem slunce. Nejvíce kontrastní a jasný je ocas komety proti tmavému nebi (tzv. astronomická tma), které teď v létě nastává cca na dvě hodiny v rozmezí 0:00 – 02:00 hod ráno.

V ten moment je kometa nejlépe pozorovatelná přímo na severu, v jejím okolí jsou také jasně vidět hvězdy (souhvězdí Velký vůz a Rys).

Pokud už budete pozorovat kometu na sever, ohlédněte se také opačným směrem na jih a uvidíte (někteří třeba poprvé v životě) docela dobře mléčnou dráhu – ovšem za předpokladu, že na jihu nemáte žádné město, které by oblohu přesvítilo.

Kam vyjet-kde fotit?

Vyjeďte na vyvýšené místo s čistým severním horizontem. Lepšímu pozorování a foení pomůže, když přímo v místě pozorování není žádné veřejné osvětlení (=pryč od měst), a nápodobně když směrem od Vás na sever není ani žádný jiný velký zdroj světelného smogu.

Pokud jste vyjeli pozorovat před půlnocí, bude kometa mírně na severo-západ, o půlnoci bude přesně na severu (platí 13.7. – v následujících dnech putuje kometa lehce směr západ) a po půlnoci mírně na severovýchod. Kde přesně kometa je lze dohledat v aplikacích pro mobilní telefony. Já používám webovou stránku stellarium-web.org a také web theskylive.com/planetárium

A co měsíc, hraje roli?

O víkendu 11. a 12.7 svit měsíce hrál ještě roli, nyní po 13.7. už se nemusíte fází měsíce příliš zabývat, ubývá jeho síla, neboť se blíží k novu.

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Neowise v brzkých ranních hodinách – kromě rozbřesku snímku dodává světlost a tedy i barevnost svítící měsíc

Mnohem větší roli hraje již zmínění světelné znečištění. Samozřejmě si dejte pozor, aby severní horizont nezakrývaly stromy nebo jiné objekty, kometa se pohybuje cca 7°- 15°nad zemským horizontem.

Jak fotit kometu Neowise – vybavení a nastavení foťáku

Začněme tou podstatnou otázkou: Je to těžké vyfotit? Ani ne!

Potřebuju stativ? Ano! Ideální čas (délka závěrky) je totiž několik sekund v závislosti na tom, jak dlouhé máte ohnisko. To z ruky udržet nejde, ani není praktické foťák nějak opírat o střechu auta apod. Podobně jako hvězdy se kometa na obloze pohybuje poměrně rychle a vy budete potřebovat upravovat pozici foťáku docela často.

Co se dál hodit: může se šiknout čelovka a dálková či drátěná spoušť. Dobré je případně vědět, jak použít samospoušť nebo odklad závěrky, abyste si foťák při exponování nerozkmitali.

I když bude foťák na stativu, je extrémně důležité, aby se při smáčknutí spouště nevyvolaly žádné otřesy, jinak bude fotka rozmazaná.

Pokud fotíte s teleobjektivem se stabilizací, měli byste vědět, zda je lepší ji vypnout, nebo ne (pro každý objektiv to může být trochu jinak).

Potřebuji nutně full-frame zrcadlovku? Ne! V pohodě to vyfotíte i s pokročilým kompaktem, pokud v sobě má světelný objektiv (např. Sony RX100).

Dokonce to zvládnou vyfotit i nejmodernější smartphony, které mají noční mód, kdy pořídí v rychlé sekvenci spoustu snímků a ty pak softwarově spojí do jednoho.

Podobný trik můžete udělat i manuálně s foťákem, říká se tomu stacking – ale to už je nad rámec tohoto článku.

Potřebuji speciální objektiv? Ne nutně, platí obecné pravidlo: čím světelnější (=nižší clonové číslo, například f/2.8 nebo ještě lépe f/1.8 a nižší), tím lepší. Nebudete totiž potřebovat zvyšovat ISO a snímek nebude zašuměný.

Jaké ohnisko potřebuji – tedy jaký objektiv zabalit? Pokud chcete vidět detail ocasu komety, je dobré fotit v rozmezí 50-180mm. Udávám to v ekvivalentu pro kinofilm. Fotil jsem ale i širokou kompozici, kde jsem použil ohnisko 16mm. Nejvíce jsem použil tyto objektivy: 24-70mm f/2.8, 50mm f/1.8, 85mm f/1.8 a 70-200mm f/2.8.

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Kometa Neowise nad Bezdězem- použito ohnisko 170mm

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Kometa v krajině Českéjho ráje – použito ohnisko 40mm

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Kometa v krajině Českéjho ráje – použito ohnisko 16mm

Jak nastavit expozici?

Přepněte na manuální režim. Vypněte funkci automatické ISO, pokud je navolena. Foťte do RAW, pokud s tím následně umíte pracovat. Pokud fotíte do JPEG, dobře si nastavte vyvážení bílé (klidně manuálně nastavit teplotu kolem 4000 °K), ať fotky nejsou žluto-oranžové.

Otevřete clonu na maximum (např. f/2.8). Přicloňovat (=zvyšovat clonové číslo) má jen tehdy, pokud víte, že se tím výrazně zlepší kresba a ostrost fotky. I tak bych to dělal jen o chlup (třeba u pevné 85mm jsem zvolil f/2.0).

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Zde použita kombinace Nikon Z6 + Nikkor 85mm f/1.8 > přocloněno na f/2.0 pro lepší ostrost. ISO 1600. Pro zmenšení šumu ve stínech jsem spojil (technika stacking) 9 snímků dohromady, kde se zprůměrováním softwarově odstraní šum (tuhle techniku používají i moderní chytré telefony)

ISO nastavte na hodnotu 400-1600, podle toho, v jaké fázi noci jste. Blíže půlnoci bude obloha tmavší a je možné ISO zvýšit. Díky tomu vynikne více dvojitý ocas komety.

Čas závěrky je třeba zkoušet a není jeden správný pro všechny situace.

Platí obecné pravidlo, že čím delší ohnisko, tím je třeba kratší čas, právě kvůli rotaci země. Já jsem typicky volil časy 1s – 10s, nejčastěji 4s při ohnisku 50mm. Typická expozice tak byla f/2.8, 4s, ISO 1600. Pokud si nejste jistý správnou expozicí, klidně použijte expoziční bracketing, pokud váš foťák takvou funkci má.

Budete mít zájem:  Prodejci zapařených jitrniček… Nekupujte potraviny vystavené slunci a prachu

V počítači pak následně můžete vybrat ten nejlepší. Snímky s delší expozicí budou světlejší, takže pokud ve snímku budete mít krajinu, bude tam více detailů. Nicméně hvězdy na nebi mohou začít dělat protáhlé stopy (startrails). Takže právě proto je nutné hledat nějaký optimální balanc, který je specifický pro každé ohnisko.

Ostření – v tom může být kámen úrazu!

Nejtěžší je podobně jako při focení mléčné dráhy správné zaostření. Foťák nedokáže automaticky zaostřit na hvězdy, doporučuji při použití živého náhledu využít manuální ostření a na automatiku vůbec nespoléhat. Jakmile zaistřím, raději vypnu funkci autofocusu jak na foťáku, tak na objektivu. Dávám si pozoro, abych se pak už nedotýkal ostřícího kroužku.

Tip jak do fotky dostat pěkné barvy: Foťte ještě za astronomického soumraku, což je cca v období 23:00-24:00 a pak kolem 2:00-3:30. Nebe bude mít modro oranžový gradient, čím se víc blížíte půlnoci, tím barvy slábnou a poté opět ožívají dvě hodiny před východem slunce.

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Ještě-Trosky a kometa neowise – foceno kolem 23:15, kdy ještě není u konce tzv. astronomický soumrak a na snímky jsou pěkné barvy oodsvícené oblohy – oči v tento moment již barvy nevidí!

Jak vše naplánovat?

Samozřejmě je potřeba sledovat počasí a čekat na jasnou nebo alespoň polojasnou oblohu.

Dále doporučuji zapnout si jedni z výše doporučených webových stránek a napozorovat si pohyb komety na noční obloze. Pak si otevřete mapu a promyslete si ještě před vyjetím do terénu, kde budete fotit.

Chcete mít jen fotku komety? Fajn, to by neměl být takový problém, stačí jen tmavé nebe a čistý horizont. Chcete vymazelnou kompozici, kde kometa je poblíž nějakého pozemského objektu? To už je něco mnohem náročnějšího.

Objekt si nejprve nafoťte i přes den, zkontrolujte si kompasem, jak lze daný objekt nafotit přímo pohledem na sever (vy jste tedy na jih od foceného objektu). Zjistěte si výšku azimutu objektu. Asi nejlepší je na to aplikace Photopills, ale je jen pro iPhony.

Já už to praxí umím odhadnout, takže aplikace na to nepoužívám. Al taky přiznávám, že se občas se mýlím ve svém odhadu. V tom je to dobrodružství při focení, nikdy na 100% předem nevím, jak to vyjde. A v tom je ta krása!

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Rada na závěr: zvažte, zda místo focení jen neužívat pohled očima

Pokud tohle zní všechno jako doktorát z jaderné energetiky, pak zvažte, jestli kometu raději jen nepozorovat, když budete fotit a všechny kroky pro Vás budou velmi náročné, vůbec si celý proces neužijete.

Fotek bude plný internet, to mi věřte a tu nejlepší stejně nepořídíte (ani já nemám šanci). Někdy je důležitější vychutnat daný okamžik.

Kdy jindy to platí, než při pohledu na kometu, co má dvojitý ocas o délce cca 16 milionů km!!!

Více fotek od různých autorů najdete zde: https://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie-kometa-c-2020-f3-neowise.html

Zatmění Slunce

21.04.2015

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Dne 20. 3. 2015 nastal na naší části planety velice ojedinělý a výjimečný úkaz – zatmění Slunce. Jako spousta jiných hvězdáren i my ve Valašském Meziříčí jsme 20. březen očekávali s napětím – vyjde počasí nebo ne?

Zatmění Slunce není úkaz, který bychom mohli na obloze sledovat každý den. Letos jsme měli veliké štěstí. Pás totality, místo kde je možné pozorovat úplné zatmění, procházel přes území Špicberků a Faerských ostrovů, ale pás částečného stínu procházel i přes území České Republiky. A proto jsme mohli sledovat zatmění, kdy Měsíc zakrýval až 76 % slunečního disku.

Jak je vlastně možné, že k zatmění došlo? I přesto, že je Slunce několikanásobně větší než Měsíc, je jejich úhlová velikost téměř totožná (0,5 obloukového stupně). Právě díky téměř shodnému úhlovému průměru obou těles na obloze může k úplnému zatmění slunečního disku dojít.

Jedná se však o nepříliš častý jev pro dané pozorovací místo. Proto další příležitost ke sledování zatmění Slunce z České Republiky nastane až v roce 2021, kdy bude Slunce zakryto z 16,9 %. Větším zážitkem bude nepochybně až rok 2026, kdy Měsíc zakryje až 88,5 %.

Více o zatmění Slunce se můžete dozvědět na stránce tomuto úkazu věnované.

Jelikož zatmění Slunce probíhalo v pátečních dopoledních hodinách, bylo pravděpodobné, že velké množství lidí nebude mít možnost sledovat tento jev přímo na obloze. Proto jsme se rozhodli připravit on-line přenos zatmění Slunce (díky nápadu a realizaci Jáchymem Bulkem). Prvotní očekávání návštěvnosti byla v řádech stovek návštěvníků.

Jak se ale blížil začátek zatmění, začali nás kontaktovat různí zájemci o možnost sledování živého přenosu, a v tom se očekávání prudce zvedla. I přes několik technických obtíží a problémů se nám nakonec podařilo vše úspěšně spustit.

Celkově naše stránky v den zatmění navštívilo přibližně 18 000 návštěvníků, stránky byly zobrazeny 250 tisíckrát, a to nejen z České Republiky, ale také z našich sousedních států a několika vzdálených států jako např. Finsko, Indonésie či Itálie.

Na stránkách živého přenosu jsme návštěvníkům nabídli pohled na Slunce nejen pomocí dalekohledu s filtrem H-alpha a Ca II K, pohled focený fotoaparátem s nasazenou Astro Solar folií, ale také pohled na prostor před hlavní budovou hvězdárny, kde byly instalovány přenosné dalekohledy pro pozorování tohoto úkazu..

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne
Protože střední Evropě počasí přálo, nebyl zde jediný důvod proč této jedinečné příležitosti nevyužít.

Hvězdárna samozřejmě nenabízela zájemcům o zatmění Slunce jen online přenos, ale také možnost návštěvy hvězdárny. První návštěvníci přicházeli v pátek 20. března na hvězdárnu už od 6:30, protože si (většinou cestou do práce) přišli koupit „takové to sklíčko na pozorování“.

Skupina opravdu prvních návštěvníků ze ZŠ Jablůnka dorazila před devátou hodinou a poté už na hvězdárnu návštěvníci přicházeli průběžně celé dopoledne.

Byly to organizované skupiny žáků a studentů z místních škol, rodiny s dětmi, pracující, kteří si odskočili z práce, a také senioři z nedalekého penzionu. Někteří se jen podívali a odešli, někteří zůstali na celý průběh zatmění a využili volnějších chvil k diskusi.

Školní třídy si ještě prohlédly další nové expozice v hale i na zahradě hvězdárny, stále obsazené byly hlavně sluneční hodiny. Hvězdárnu tak navštívilo dohromady 510 návštěvníků.

Částečné zatmění s nadšením pozorovala řada astronomů. Na internetu se i během zatmění objevovalo několik pěkných snímků. Jedna z galerií, na kterou jste mohli nahrávat Vaše snímky, byla zveřejněna na astránkách astro.cz.

Na závěr jsme tuto akci vyhodnotili jako velice povedenou a děkujeme jak všem návštěvníkům hvězdárny, tak také návštěvníkům našeho internetového přenosu. Doufáme, že jste si tento jedinečný zážitek nenechali ujít a užili jste si jej. Společně se těšíme na další zatmění Slunce, které u nás nastane za 6 let.

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne
Animace vytvořená z vybraných snímků z celého průběhu zatmění v čáře Ha. Časové skoky jsou přibližně po 6 minutách. Video jesloženoz celkem 32 snímků. Animace taktéž vytvořená z výběru všech snímků tentokrát ale z dalekohledu v čáře CaIIK. Skládá se z celkem 30 snímků.

Na závěr ještě časosběrné video video z areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, pořízené dne 20. března 2015 při částečném zatmění Slunce. Zpracoval Jáchym Bulek.

autor: Jáchym Bulek

   

Zatmění slunce na Olomoucku: kdy, kde a čím pozorovat

Na Olomoucku bude zatmění pozorovatelné mezi půl desátou a polednem. Nejvýraznější bude v 10:48, kdy měsíc zakryje téměř tři čtvrtiny slunečního kotouče.

Vyfoťte zatmění a ukažte své snímky!Vaše fotografie pátečního zatmění slunce na Olomoucku posílejte na [email protected]ímavější snímky zveřejníme v tištěném vydání Deníku a na našem webu. 

Počasí bude přát

Pozorovatelům částečného zatmění Slunce v Olomouckém kraji má přát počasí. Možná až moc. Podle meteorologů to totiž zatím vypadá, že na obloze bude vymeteno a výjimečné představení Slunce a Měsíce nezahalí ani mráček.

Podle astronomů to ideální nebude. Bude nezbytné myslet na dostatečnou ochranu zraku.

Zatmění Slunce

Zatmění v pátek 20. března se odehraje jako úplné v Severním moři, kde jej na pevnině spatří pozorovatelé z Faerských ostrovů nebo na Špicberkách.V ČR bude pozorovatelné velmi výrazné částečné zatmění, při kterém Měsíc shora zakryje okolo 73 procent průměru slunečního disku – na území České republiky se bude hodnota pohybovat od 70 do 75 procent, což je největší zatmění, viditelné na území České republiky uvidíme až do 12. srpna 2026.

Budete mít zájem:  Mohsova mikrografická operace – co je to a kdy se provádí?

„V Olomouckém kraji by mělo být v pátek dopoledne jasno. Podmínky pro pozorování budou příznivé,“ informoval  meteorolog Zbyněk Návrat z ostravského předpovědního pracoviště ČHMÚ.

„Možná až nepříjemně příznivé, protože Slunce bude hodně pálit,“ poznamenal.

Podle astronomů by za takové meteorologické situace lidé v žádném případě neměli sledovat zatmění bez ochranných pomůcek.

„Svářečské brýle, sklo, filtr. To bude nezbytné. Kdyby byl nějaký ten mráček, bylo by pozorování příjemnější,“ reagoval na předpověď astronom Jiří Konečný. „Ale taky by mohlo pršet, a to by byla obrovská škoda,“ usmál se.

Částečné zatmění Slunce bude dobře pozorovatelé na celém území Olomouckého kraje. 

Páteční astronomický úkaz bude vysoko na obloze, takže bude viditelný odkudkoliv.

„Lidé nemusejí chodit na žádné vyvýšené místo, nepotřebují ani dalekohled. Kolem desáté hodiny bude slunce vysoko na obloze a zatmění bude viditelné z náměstí ve městě, stejně tak z okna domku na vesnici,“ poznamenal Bohdan Špirit ze Spolku Hvězdárna Olomouc.

Ta bude mít za příznivého počasí otevřeno v pátek večer, kdy se zatmění během výkladu vzpomene.

Zatmění v OlomouciZačátek zatmění (SEČ): 9:39Maximum zatmění (SEČ): 10:48Konec zatmění (SEČ): 12:00Plocha zakrytého slunečního disku Měsícem v maximu na území Olomouckého kraje: 71 procentVýška Slunce nad obzorem v maximu: 38°Úkaz si nenechte ujít! Jde o poslední sluneční zatmění v České republice na příštích 6 let. Další částečné zatmění Slunce pozorovatelné z území České republiky nastane 10.6.2021, kdy bude zakryto jen 8 procent slunečního disku Měsícem.

Speciální brýle ano, dalekohled ne!

  • Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím neAť už ale bude během zatmění počasí jakékoliv, neriskujte pozorování bez nějaké ochrany.
  • Nejlépší jsou speciální brýle se silným UV filtrem.
  • Slunce totiž může nevratně poškodit sítnici.

„Při pohledu do Slunce je největším rizikem poškození centrální části sítnice, takzvané makuly. Tato část oka zajišťuje nejvyšší ostrost vidění na detaily, jako je čtení a drobná práce,“ vysvětlovala oční lékařka Jana Mikšovská.

Při zatmění Slunce, při použití teleskopu, totiž dojde k soustředění UV světla do centra sítnice s následnou reakcí v pigmentové vrstvě.

„Tato reakce vyvolává přechodný otok v centrální částí sítnice, který se projeví zhoršenou kvalitou vidění zejména při čtení a podobných činnostech.

Tento otok se během několika měsíců vstřebá a podle velikosti poškození sítnice se může zraková ostrost do blízka navrátit k normálnímu fyziologickému vidění.

Ale v případě, že vznikl trvalý defekt v jednotlivých sítnicových vrstvách sítnice, se normální vidění již neobnoví,“ varovala lékařka s tím, že defekt není nijak léčitelný a takto poškozené oko ztrácí zejména na blízko funkční schopnost.

Fotogalerie: Chcete sledovat zatmění Slunce? S čím ano – a s čím ne

Domácí stítínka mohou ublížit

Podle lékařů by lidé neměli spoléhat na obyčejné sluneční brýle či podomácku vyrobená stínítka. Ta totiž mohou, ještě více ublížit.

„Ochranné pomůcky k pozorování slunce existují, jsou to speciální brýle s vysokým UV filtrem a s ochrannými postranicemi. Tedy podobné, jako používají například vysokohorští horolezci nebo svářeči,“ uvedla Mikšovská.

Doma vyrobené rádoby filtry, jako jsou například skla okouřená nad plamenem svíčky, jsou podle odborníků ještě nebezpečnější, než pozorování Slunce bez nich.

„Jednak mají pochopitelně velmi slabý UV filtr, ale zároveň se za nimi rozšíří zornice, takže se paradoxně na sítnici dostane ještě více škodlivého záření,“ varovala lékařka.

Na hvězdárnu za výkladem

Na několika místech v kraji připravují profesionální i amatérští astronomové společná pozorování s odborným výkladem. Zároveň ale vzkazují, že podívanou si mohou užít lidé kdekoli. Pokud bude dobrá viditelnost.

„Nabídl jsem pozorování škole. Přijdou zřejmě všichni,“ pyšnil se odezvou Základní školy Haškova v Uničově astronom Jiří Konečný. Na Šibeník si přijdou zatmění užít stovky školáků. „Budou mít připraveny dalekohledy a speciální sklíčka, aby si děti nepoškodily zrak.

Přicházet budou postuně po třídách a k dispozici jim budou děti z astronomického kroužku, které budou asistovat u dalekohledů,“ popisoval jednu z největších astronomických akcí v Uničově. „Pozvali jsme i obyvatele města.

Kdo bude mít čas, neměl by si nechat tento úžasný úkaz ujít,“ zval na Šibeník u vodojemu.

Na zájemce se připravují i profesionálové ve hvězdárnách v Přerově a Prostějově. „Hvězdárna bude otevřena při nezatažené obloze nebo nebude-li pršet. Budeme se těšit, že přijde hodně lidí. Bohužel úkaz nastane v době, kdy jsou lidé v práci,“ uvedl Petr Karel z přerovské hvězdárny.

Na hřišti u školy budou sledovat zatmění Slunce zájemci z řad studentů jesenického gymnázia. „Jsme domluveni. Kdo bude chtít, může přijít o velké přestávce a společně se na zatmění podíváme a něco si k němu povíme,“ uvedla Veronika Pavelková z jesenické hvězdárny.

Seznam zatmění až do roku 2030, která v ČR uvidíme jako částečná:Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 (v ČR částečné)Prstencové zatmění Slunce 10.

 června 2021 (v ČR částečné)Částečné zatmění Slunce 25. října 2022Částečné zatmění Slunce 29. března 2025Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 (v ČR částečné)Úplné zatmění Slunce 2.

 srpna 2027 (v ČR částečné)Částečné zatmění Slunce 12. června 2029

Prstencové zatmění Slunce 1. června 2030 (v ČR částečné)Pro obyvatele České Republiky nastalo nejvýznamnější sluneční zatmění 11.8.1999. Sluneční kotouč byl na území olomouckého regionu zakryt z více než 93 procent.Úplné zatmění Slunce v Česku nastane 7. října 2135.

Druhy zatměníÚplné zatměníMěsíc zcela zakryje Slunce. Velmi jasný sluneční disk je nahrazen černou plochou Měsíce a koróna, která má mnohem menší jas a za normálních okolností není vidět, je pozorovatelná. Úplné zatmění je pozorovatelné jen z oblasti Země, které se říká pás totality.

Prstencové zatměníSlunce a Měsíc jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec.Částečné zatměníSlunce a Měsíc nejsou přesně v přímce, takže je Slunce zakryto jen zčásti.

Toto zatmění je pozorovatelné z mnohem většího území a některá zatmění jsou pozorovatelná pouze jako částečná, protože oblast plného stínu leží mimo povrch Země.Zdroj: astro. cz

Vánoce ozdobí znovu po letech „opravdová“ hvězda betlémská? Konkrétně konjunkce Jupiteru se Saturnem

8 fotografií

Odborníci se shodují, že šlo s největší pravděpodobností o konjunkci Saturnu a Jupitera, která bude před letošními Vánocemi opět k vidění poprvé od roku 1226. Detaily probereme s astronomem Janem Veselým.

Bude to kometa?Kometa je hvězda betlémská, kterou kolem sebe vidíme nejčastěji, svítí nám tady dokonce večer na ulicích i na vánočních stromečcích.

A na druhou stranu astronomové vědí, že kometa hvězda betlémská skoro jistě nebyla.

Čili pokud nějaké takové znamení na obloze bylo, tak kometa to nemohla být z velmi prostého důvodu, v té době, kdy se měl biblický příběh odehrát, tak komety vůbec nebyly považovány za nebeské těleso.

Oni si mysleli, že jsou to jakési horké výpary v atmosféře, něco jako oheň ve vzduchu. Takže kometa to nebyla. Navíc komety vždy věštily neštěstí a to by nepřimělo mudrce k tomu, aby se vydali směrem na západ a hledali tam Mesiáše.

Astronomové už odnepaměti pátrali po tom, co tedy mohla být hvězda betlémská. Kometu poprvé nad Betlém namaloval do fresky až v roce 1305 Giotto di Bondone. Italský malíř, který měl spoustu následovníků.

Kometu namaloval na fresku v kapli rodiny Scrovegniů v Padově a je tam dodnes vidět, takže se na ni můžeme podívat.

Pokud něco přimělo mudrce, tedy astrology, vydat se hledat Ježíška, tak to pravděpodobně byla konjunkce Saturn s Jupiterem. Mgr. Jan Veselý, astronom

Takže to tedy kometa vůbec nebyla.Ano. A právě proto, že Giotto měl tolik následovníků později v renesanci, tak kometa zdomácněla úplně všude. Původně nad Betlémem svítila hvězda, která svými paprsky žehnala Ježíškovi.

Ale v uvozovkách betlémská hvězda to bude letos jasná. Věříte tomu, že uvidíme opravdu něco, co lidé viděli před těmi 2 000 lety?Pokud se nějaký takový příběh opravdu odehrál, možná je to jen legenda, ale pokud se odehrál, tak jak jsem říkal, astronomové hledali nějaký úkaz na obloze, který by to mohl být.

A řešení zřejmě našel už Johannes Kepler v 17. století. On tehdy pobýval v Praze u dvora Rudolfa II. a počítal takzvané rudolfinské tabulky. Ty byly určeny astronomům a dalo se z nich vypočítat, co se děje na obloze.

A Kepler zjistil, že nikoliv v roce 0, ale v roce 7 před naším letopočtem došlo k setkání, ke konjunkci, to slovo znamená spojení nebo setkání, Jupiteru se Saturnem. A tenkrát k němu došlo dokonce třikrát během jednoho roku a navíc ještě v souhvězdí Ryb, které mělo pro židovskou kulturu velký význam.

Budete mít zájem:  Překyselení organismu ovlivníte hlavně jídlem

Takže z hlediska příběhu, pokud něco přimělo mudrce, což v podstatě museli být astrologové, pokud sledovali dění na obloze, čili pokud je něco přimělo vydat se hledat Ježíška, tak to pravděpodobně byl ten Saturn s Jupiterem a jejich konjunkce.

Mluvíme o konjunkci, o přiblížení, ale předpokládám, že tomu tak je pouze díky perspektivě.Ano. To je čistá perspektiva, protože Saturn je dokonce dvakrát dál než Jupiter. Pokud to chcete v číslech, tak Jupiter je od nás v tuto chvíli přibližně 700 000 000 km daleko a Saturn skoro miliardu a 400 milionů.

A jsou už teď obě planety vidět výrazně na obloze?Tyto planety byly vidět na obloze téměř celý rok, nejlépe byly vidět v létě. Teď je najdeme na obloze večer, nízko nad jihozápadním obzorem.

Přehlédnout nemůžeme hlavně Jupitera, protože trochu jasnější než Jupiter je Venuše, ale ta je vidět ráno. Na večerní obloze to, co je nízko nad obzorem a vypadá to jako hvězda, ale je to mnohem jasnější než ostatní hvězdy, tak to je Jupiter. A kousek od něj už je teď krásně vidět Saturn.

Už celý podzim jsme mohli sledovat, jak se nápadně tyto dvě planety na obloze sbližují, jak se blíží ke konjunkci.

Konjunkce nastává 21. prosince večer. Už několik dní předtím a ještě několik dní potom budou ale tyto planety těsně u sebe. Mgr. Jan Veselý, astronom

Můžeme to sledovat, ovšem pokud by nebyla taková oblačnost, jaká je v posledních dnech.Ano, teď máme trochu smůlu. V tomto ročním období prostě bývá špatné počasí, u nás je často zataženo.

Ale doporučuji, pokud se vyjasní, podívejte se na Jupiter se Saturnem a nemusí to být zrovna v datum té konjunkce, které nastává 21. prosince večer.

Už několik dní předtím a několik dní potom budou ještě tyto planety těsně u sebe.

Světelný smog nás pozorovatele připravuje o nejednu podívanou na obloze.

Může to tak být i teď se Saturnem a Jupiterem nebo to bude tak výjimečná záře, že nám ten pohled žádné osvětlení nepokazí?Naštěstí jsou planety tak jasné, že osvětlení nebude tolik vadit, na druhou stranu, když se budeme snažit najít Jupiter na obloze přímo pod nějakou lampou na ulici, tak možná neuspějeme. Ale planety jsou opravdu velmi jasné, ovšem na druhou stranu bych chtěl trochu varovat, že úplně oslňující záře to zase rozhodně nebude.

Video of Chvilka s noční oblohou – Konjunkce Jupiteru a Saturnu

Ale pouhým okem budou viditelné.Krásně jsou obě planety vidět pouhým okem, a až se k sobě přiblíží, tedy už pár dní před 21. prosincem, budou společně v dalekohledu.

Tedy když se podíváme nějakým dalekohledem, který dost zvětšuje na to, abychom viděli například Saturnův prstenec, což je aspoň třicetkrát, a to není mnoho, tak krásně uvidíme Jupiter, jeho měsíce, Saturn s prstencem a některými jeho měsíci. Čili to opravdu bude nádherná podívaná.

Takže stojí za to podívat se kvalitním dalekohledem, abychom viděli detaily.Rozhodně to za to stojí. Ještě bych chtěl upozornit na to, že planety velmi brzy zapadají. Tedy jsou opravdu vidět jen zvečera, čili zapadají už kolem osmnácté hodiny tady u nás.

Abychom je mohli vidět a v dalekohledu nebyl třeba obraz rozmazaný chvěním vzduchu, tak je lepší se dívat co nejdřív. Čili bych doporučoval pozorovat je už někdy před pátou hodinou, možná už o půl páté je začít hledat nad jihozápadním obzorem.

Protože Jupiter je velmi jasný, tak tam bude vidět už za soumraku a hned vedle Jupiteru pak uvidíme Saturn a v dalekohledu detaily.

Planety nebudou v zákrytu, budou těsně vedle sebe, o to bude záře větší.Při pohledu očima budou v podstatě tak těsně vedle sebe, že to bude málem zákryt. Ale naše oči jsou kvalitní detektor, takže je rozlišíme. Nebude to tak, že by nám úplně splynuly a jejich záře se složila. Ale budou dobře vidět.

21. prosinec, to má být den D. Co když nám ta podívaná unikne? Kdy bude další příležitost?Pokud jde o takovéto setkávání Jupiteru se Saturnem, tak to nastává jednou za 20 roků.

Máme teď docela štěstí, protože naposledy to přibližně stejně těsně bylo například v roce 1961, ještě trochu těsněji tomu bylo v roce 1623 a to nebylo vidět tady od nás, ale z rovníkových oblastí.

V už zmiňovaném roce 1226, tedy před necelými 800 lety, to bylo ještě těsnější, to je pravda. Nicméně za 20 let se nám takové setkání zopakuje, ale Jupiter se Saturnem budou v roce 2040 dál od sebe než letos.

Ale už v roce 2080, čehož se možná i někteří, kteří nás teď poslouchají, dožijí, to bude úplně stejné jako letos. A pak ještě v roce 2140 bude další blízké setkání. Ale jinak setkání Jupiteru se Saturnem, i když ne tak těsná, se opakují přibližně po 20 letech.

Výjimečná událost to každopádně určitě pro vás astronomy je, takže se těšíte.Samozřejmě, že se těšíme. Vy jste se ptala, co když bude zataženo 21. prosince. Většina astronomů, kteří pracují na hvězdárnách, na které se může jít podívat veřejnost, což jsou prakticky všechny u nás, tak se také těšíme, že to můžeme lidem ukázat.

A hlavně nejsme vázáni jen na toho jedenadvacátého, protože planety se po obloze pohybují docela pomalu. To znamená, že už někdy od 18. prosince se vejdou společně do jednoho dalekohledu, který dost slušně zvětšuje, abychom mohli rozlišit prstenec a měsíce Jupiteru. Takže, řekněme, od 18. do 23. prosince máme příležitost, když se vyjasní, podívat se na ty planety.

Ale musíme včas, než nám zapadnou za obzor.

Když padá hvězda a něco si přejeme, tak se to splní. Mám neskromné, ale naléhavé přání, aby brzy přešlo, co se kolem nás děje. Mgr. Jan Veselý, astronom

Ráda bych ještě zmínila, že kromě Betlémské hvězdy nás čekají také takzvané padající hvězdy.Ano, čekají. Nejsou úplně tak slavné jako ty letní, které vyletují z Persea, kterým říkáme Perseidy. Tentokrát jde o meteory, kterým se říká Geminidy, protože vylétají ze souhvězdí Blíženců, latinsky se to řekne Gemini. A je jich dokonce víc než Perseid, je jich až 150 za hodinu.

Ale chtěl bych upozornit, že tohle číslo je v podstatě hodnota, která charakterizuje takzvaný meteorický roj, ale ve skutečnosti jich tolik neuvidíme, protože to je údaj pro celou oblohu a ještě musí být splněna řada dalších podmínek.

Pokud budeme někde, kde je málo pouličního osvětlení, kde není to světelné znečištění, a protože bude Měsíc v novu, obloha bude tmavá, tak v noci ze 13. na 14. prosince kolem druhé hodiny ranní má být maximum.

A pokud zahlédneme třeba 10 padajících hvězd za hodinu, tak to asi postačí, protože platí, že pokud padá hvězda a něco si přejeme, tak se to splní. Tedy i 10 splněných přání za hodinu je docela solidní nabídka.

Já se vás vždy ptám, co si budete přát. Bude to přání neměnné?Letos si budu přát, aby už brzy přešlo, co se kolem nás děje. Jindy mám spoustu dalších přání, ale tentokrát mám tohle asi hodně neskromné, ale o to naléhavější přání.

Jsme v tom společně, takže naše přání bude o to silnější. Astronom Jan Veselý byl naším dnešním hostem. Děkuji za nebeský výlet a ať máme jasnou oblohu.Já děkuji za pozvání a doufám, že to s jasnou krásnou oblohou aspoň některý z těch důležitých dní vyjde. Na shledanou.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector