Fluoru jen přiměřeně, jeho nadbytek zuby poškodí

V úvodu je důležité vysvětlit rozdíl mezi fluorem a fluoridem. Fluor je plynný, toxický, velmi reaktivní prvek. Volný fluor se v přírodě nevyskytuje – v přírodě se fluor nachází v kombinaci s dalšími prvky ve formě fluoridu. V běžné komunikaci se ovšem pojmy fluor a fluorid volně zaměňují.

Zubní sklovina kryje a chrání povrch zubu, z většinové části je tvořena anorganickými látkami (96 – 97 %) a hlavním materiálem je hydroxyapatit, který se během mineralizace (před prořezáním zubu) mění na fluorohydroxyapatit. Toto období je proto nejrizikovější pro rozvoj zubního kazu.

Fluor je prvek, který se ve stopovém množství vyskytuje v celém lidském organismu. Je důležitý pro metabolismus kostí a zubní skloviny.

Obecně se dá říci, že při pravidelném používání fluoridové zubní pasty, fluor posiluje zubní sklovinu a snižuje výskyt zubního kazu o 20–30%.

Pro srovnání fluoridace pitné vody snížila výskyt zubního kazu u dětí o 74 % a fluoridace kuchyňské soli pak všeobecně o cca 60 %.

Mechanismus působení fluoru se opírá o tři základní pilíře:

1. Podpora remineralizace (obnovy) a blokování demineralizace (ztráty) skloviny
2. Snížení rozpustnosti skloviny v kyselinách (zvýšení odolnosti skloviny proti působení kyselin)
3. Inhibice růstu a metabolismu kazotvorných bakterií (vede ke snížení tvorby kyselin)

Po lokální aplikaci fluoridů se na povrchu skloviny vytváří vrstva fluoridu vápenatého, která slouží jako zásobárna fluoridových iontů. Fluoridy se z této zásobárny pomalu uvolňují při poklesu pH v dutině ústní a chrání tak povrch zubu.

Denní příjem fluoridů z běžné stravy se pohybuje v rozmezí 0,5 – 1,5 mg (0,015 mg/kg/den). Obsah fluoridů ve většině potravin je nízký, méně než 0,05 mg/100 g. Jen některé potraviny obsahují fluoridů více (hodnoty se liší podle původu potravin):

• některé obilné a celozrnné výrobky
• luštěniny
• některé druhy mořských ryb (pokud jsou konzumovány s kostmi)
• mořské plody
• čaj (čajové lístky kumulují fluor ve vysokém množství)
• víno

Dalšími zdroji fluoridů jsou stolní a kojenecké vody (záleží na zdroji), umělá dětská výživa (Sunar complex) a fluoridovaná sůl.

Fluoridy přijaté potravou zajišťují vhodnou koncentraci fluoridů ve slinách (cca 0,01 – 0,05 ppm). Sliny pak zajišťují výměnu iontů se sklovinou a neutrální pH.

Od roku 1958 se u nás pitná voda uměle fluoridovala. Z ekonomických důvodů bylo ukončení plošné fluoridace pitné vody u nás započato v roce 1988 (Praha), v roce 1993 bylo fluoridování ukončeno na posledním vodovodu (Ostrava).

Obsah fluoru v pitné vodě je variabilní podle lokality (konkrétní hodnotu lze najít na webových stránkách místních vodáren). V některých zemích světa se pitná voda fluoriduje dodnes (např.: USA), v jiných zemích (např.

: Čína, Indie) je obsah fluoridů v pitné vodě zvýšený trvale.

Fluor je v zubních přípravcích vázán v různých sloučeninách – nejčastější formy jsou fluorid sodný, aminfluorid a fluorid cínatý.

Posledně jmenovaný je v prevenci zubního kazu méně účinný, uplatňuje se především v redukci zánětu dásní.

Fluor vázaný v organických sloučeninách (aminfluorid) je v potlačování kazivosti zubů účinnější než ten v anorganických sloučeninách – lépe totiž přilne k povrchu zubu a nelze ho tak snadno vypláchnout z úst vodou.

V současnosti se za bezpečný denní příjem fluoridů u dospělých i dětí považuje množství 0,05 mg na kilogram hmotnosti těla (rozmezí 0,04 – 0,07 mg/kg/den). Toto množství má minimální výskyt nežádoucích účinků a má prokázaný protikazivý účinek.

Je důležité si uvědomit, že do celkového příjmu fluoridů je nutné započítat kromě jejich příjmu z potravin a nápojů i příjem ze spolykaných lokálně podávaných přípravků (např.: zubní pasty). Udává se, že děti do 3 let spolykají 50 – 70% zubní pasty, dospělí asi 10%.

Proto je vhodné sledovat obsah fluoridů v zubní pastě a respektovat věkové omezení u jednotlivých přípravků (viz tabulka). Obsah fluoridů se v zubních přípravcích udává v tzv. ppm (Parts per million – z angličtiny, 1 ppm = 0,0001 %).

Všeobecně ppm označuje počet částic na million jiných částic.

Obsah fluoridů	Množství pasty
Pro děti do 6 let Děti do 2 let Děti 2 – 3 roky Děti 3 – 6 let	bez fluoridů do 250 ppm do 500 ppm	do 2 let kartáček potřít konce štětin pastou od 2 let velikost hrášku
Pro děti od 6 let	500 – 1000 ppm	na ½ kartáčku
Pro děti od 12 let a dospělé	1000 – 1500 ppm	1,5 cm pasty
Speciální terapeutické pasty Elmex – Gelée® Přípravky dostupné pouze v ordinaci zubaře	od 1500 ppm 12 500 ppm různý obsah	od 6 let, 1x týdně

Dvojnásobné překročení doporučeného příjmu fluoridů v dětském věku před dokončením vývoje skloviny stálých zubů (zhruba do 12 let věku) zvyšuje riziko postižení zubní skloviny až osminásobně.

Několikanásobné navýšení denního příjmu fluoridů významně zvyšuje riziko vzniku chronických komplikací zejména na zubech (zubní fluoróza) a kostích (kostní fluoróza).

Postiženy mohou být i další orgány.

Předávkování fluoridy:

akutní předávkování = otrava

Otrava fluoridy se objevuje při jednorázovém požití minimálně 5 mg fluoridů na kilogram hmotnosti.

Příklad: Pro 15 kg dítě je minimální dávka, která vyvolá příznaky otravy, 75 mg. To odpovídá požití asi 300 fluoridových tablet (s obsahem 0,25 mg fluoridů v jedné tabletě) nebo spolykání 50 g pasty s obsahem fluoridu 1500 ppm.

Při lehčím průběhu pozorujeme u postiženého nevolnost, bolesti břicha, zvýšenou tvorbu slin, zvracení, průjem, v těžších případech se objevují křeče, svalová slabost, až selhání srdce a ledvin.

Co dělat při otravě?

• vyvolat zvracení
• vypít větší množství mléka
• pokud není možné podat mléko, účinné jsou take preparáty s rozpustným vápníkem nebo antacida (černé uhlí je neúčinné)
• vyhledat lékařskou pomoc

Smrtelná dávka fluoridů se odhaduje na 32–64 mg na kilogram hmotnosti.

chronické předávkování = fluoróza postihující zuby a kosti

Vzniká při dlouhodobém zvýšeném příjmu fluoridů. Fluoróza je nevratný proces, nejcitlivější období života pro vznik fluorózy je období růstu zubů (časový úsek od půl roku života až do 12 – 14 let).

U mírných forem se objevují na zubech bílé skvrny, u závažnější fluorózy žlutohnědé až hnědé skvrny, pruhy až jamky. Tyto skvrny jsou nejen esteticky nepřijatelné, ale v místech pruhů a jamek je sklovina křehčí a zuby se proto mohou postupně vydrolovat.

Podobná je situace u kostí, které se stávají křehčími, u těžších forem se zvyšuje výskyt zlomenin. Postiženy jsou také vazy a klouby, které postupně zvápenaťují.

V několika posledních letech se také poukazuje na škodlivý vliv zvýšených dávek fluoridů na vývoj mozku, mentální aktivitu, inteligenci a na rozvoj některých onemocnění (Alzheimerova choroba, autismus).

Fluoridové tablety

Ve snaze co nejvíc ochránit své dítě před zubním kazem, chodí někteří rodiče do lékárny pro fluoridové tablety. Ne všichni však vědí, že při nevhodném dávkování existuje vysoké riziko vzniku dentální fluorózy.

V současnosti je v ČR bez lékařského předpisu dostupný přípravek s obsahem fluoridu sodného: Zymafluor ® – přípravek obsahuje 0,25 mg fluoridu v jedné tabletě.

Fluoridové tablety považujeme za doplňkový zdroj příjmu fluoridů.

• Dnes se doporučují podávat pouze vybraným dětem s vysokým rizikem vzniku zubního kazu a pouze na doporučení dětského lékaře a zubaře. Lékař zhodnotí celkový zdravotní stav dítěte a jeho příjem fluoridů z ostatních zdrojů.
• Rizikovými faktory pro zvýšený příjem fluoridů je např. závažné chronické onemocnění, zvýšená kazivost zubů u sourozenců, ortodontické aparáty, porucha tvorby slin a jejich složení, zvýšené množství bakterií, úroveň péče apod.
• Pro nevýznamný vliv při preventivním podávání se odstoupilo od podávání fluoridových tablet matkám v těhotenství, stejně jako u dětí předškolního věku. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo zjištění, že na kazivost dočasného chrupu nemají fluoridové tablety významný vliv. Sklovina s příměsí fluorohydroxyapatitu je po prořezání zubu do ústní dutiny téměř stejně náchylná k demineralizaci jako sklovina bez příměsi fluoridu.
• Důležitá je lokální aplikace fluoridů přímo v dutině ústní – lokální efekt převyšuje efekt systémové prevence (jedná se například o podávání fluoridových tablet).

O vhodnosti používání a případném dávkování fluoridových tablet se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem. Vždy si pečlivě přečtěte informace v příbalovém letáku.

Fluoridy hrají pouze doplňkovou roli v prevenci vzniku zubního kazu. Hlavní vliv na zdraví ústní dutiny má především důsledná zubní hygiena a pravidelné návštěvy zubaře (preventivní péče je hrazena každých 6 měsíců).

Zároveň je potřeba omezit stravu, která vede ke zvýšené kazivosti zubů (cukry, sladké a kyselé nápoje). Pozor si dávejte zejména na riziko spojené s častým pitím sladkých nápojů a kyselých ovocných šťáv, zejména večer před spaním nebo i v průběhu noci.

Stejně tak je potřeba kontrolovat libovolné noční kojení, usínání dětí s kojeneckou lahví, kde je sladký nápoj, nebo namáčení dudlíku do medu.

V současné době je příjem fluoridů z potravy a vody spolu s používáním fluoridových zubních past dostačující, není tedy ve většině případů potřeba jej dodávat ve formě tablet. Vše je vhodné konzultovat s ošetřujícím zubním lékařem.

1. PharmDr. Synáková Klaudie
2. Lékárna BENU, Česká Lípa
3. Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
4. 

Fluor v zubních pastách: Nebezpečí??: K čemu je fluor v zubních pastách?

Článek už putuje dál, děkujeme za sdílení.

zdroj: unsplash.com

Je všeobecně známo, že fluor je významný stopový prvek nezbytný pro růst kostí a zubů. Zároveň pomáhá zubní sklovině odolávat vůči nepřátelským bakteriím. Pokud máte nedostatek fluoru, mohou se vám více kazit zuby, vaše sklovina není tak pevná a také můžete mít potíže s kostmi. Pokud ovšem máte fluoru v těle nadbytek, hrozí vám tzv. fluoróza.

Co je tedy fluoróza? Fluoróza je onemocnění způsobené nadměrným příjmem fluoridových solí. Projevuje se matně bělavými, u závažnějších poškození až žlutohnědými nebo hnědými skvrnami na zubech. K dalším projevům patří tzv.

remodelace neboli přestavba kostí, což je složitý děj, při němž se odbourávají opotřebované staré složky kosti a tvoří se nové. Celý tento proces se děje díky kostnímu metabolismu a musí být v dokonalé rovnováze, případná odchylka může způsobit různá poškození kostí.

Jinými příznaky fluorózy jsou známky osteosklerózy vyznačující se resorpcí kostní tkáně (proces ztráty kostní hmoty) a vytváření novotvarů.

Jak vzniká fluoróza, zeptáte se. Je zapříčiněna nadbytkem fluoru v době mineralizace zubní skloviny. Odborníci na zuby tvrdí, že proces demineralizace zubní skloviny je nezvratný.

Bohužel s nimi tak úplně nesouhlasím, protože přece každá nemoc je léčitelná a mnohdy i vyléčitelná! Ale v tom případě je zapotřebí včasná dostatečná prevence a je samozřejmě lepší celý proces nenechat dojít tak daleko.

Dlouhou dobu se tvrdilo, že zdrojem fluoru je kromě vyvážené stravy vhodná zubní pasta. Jenže! V dnešní době už se naštěstí přišlo na to, že je lepší brát si fluor především z potravin a zubní pastu používat raději bez fluoru. Pokud váš každodenní příjem fluoru jako stopového prvku nedosahuje potřebného množství, rozhodně se nedoporučuje zvyšovat ho z různých doplňkových zásob.

Fluoróza bohužel vzniká již v raném dětství, kdy dochází k základní mineralizaci zubní skloviny. Pokud děti v útlém věku nadměrně přijímají fluor, brzy se objeví problémy. V každém případě je pro děti příznivější využívání zubních past bez fluoru.

Doporučená denní dávka fluoru je pro dítě od 0,5 do 2 mg a pro dospělého 3-4 mg podle věku. Dávky nad 20 mg jsou už toxické! Když si dítko čistilo odmalička své zoubky fluoridovou zubní pastou, může se stát, že se mu začne rozpadat či drolit sklovina u stálých zubů. Proto buďte, prosím, opatrní. Bohužel i v současné době je stále vysoké procento lidí, kteří trpí fluorózou.

zdroj: unsplash.com

Zubní pasty nám mají umožnit zbavit se zbytků potravy z chrupu, zabránit zubnímu kazu a zajistit nám zářivě bílý úsměv. Jenomže stále častěji slýcháme, že fluorid, který je obsažen v zubních pastách, je pro naše zdraví škodlivý. Proč? Je to skutečně náš úhlavní nepřítel?

Fluorid je sloučenina fluoru v organické nebo anorganické formě. A jelikož má každá z těchto forem jiné působení na živý organismus, stalo se toto téma předmětem častých diskusí.

Pokud používáte pastu s fluoridem, určitě byste ji neměli polykat! Nadměrné požití fluoridu totiž způsobuje problémy s trávením, poškozuje rovnováhu střevní mikroflóry, a tím snižuje imunitu. Stejným způsobem je škodlivý fluorid obsažený v kohoutkové vodě. V té se myjeme a někdo ji dokonce pije. I při umývání působí fluorid ve vodě na pokožku nepříznivě.

Přes kůži se může fluorid dostat do krevního oběhu a způsobit tam neplechu, u někoho se mohou objevit alergické reakce. Jelikož používáme vodu z kohoutku i na vaření, není to zase tak velká legrace.

Nadměrné dávky fluoridu způsobují problémy se štítnou žlázou, s kostmi – dokonce mohou být jednou z příčin rakoviny kostí, nepříznivě ovlivňují funkce mozku či způsobují potíže s ledvinami.

Nechci vás strašit, v normálním životě běžně nepoužíváme takové množství fluoridu, abychom si ohrozili život. Tedy pokud nepoužíváte již dlouhá léta fluoridovou zubní pastu, nepijete stále vodu z kohoutku apod.

V současné době prokazuje poměrně vysoký počet studií pozitivní vliv tohoto stopového prvku na lidský organismus. Až ve 40 % případů prý dokáží moderní zubní pasty zabránit vzniku zubního kazu. Možná vás to překvapí, ale v tomto případě jde o velké nedorozumění.

Fluorid bývá často zaměňován s fluorem.

Fluor je toxický plyn, reaktivní prvek, který se v přírodě volně nevyskytuje. Nachází se však v kombinaci s dalšími prvky a společně tvoří fluoridy.

To ovšem neznamená, že fluoridy jsou zdraví prospěšné a že bychom je mohli nadužívat. Denně bychom měli přijímat 0,05 miligramů stopového prvku fluoru na 1 kg tělesné hmotnosti, a to z vody, zubní pasty nebo soli. Tak radí Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Fluorid je organická sloučenina nutná pro zdravé kosti a zuby. Při jeho nedostatku je třeba ho doplnit, ale pitím vody z kohoutku to rozhodně nebude! Dá se však tělu dodat prostřednictvím přírodní minerální vody a ze stravy, v tomto případě fluorid obsahují některé druhy ovoce a zeleniny a sardinky. Toť jeden názor…

Fluor – nepřítel nebo pomocník?

Fluor patří k chemickým prvkům, který má své příznivce i odpůrce, co se týče zastoupení v naší potravě. Fluor (latinsky Fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní. Byl teoreticky znám, ale vyrobit se ho podařilo teprve roku 1886 Henrimu Moissanovi, který za to obdržel Nobelovu cenu. Fluor je biogenní prvek, je důležitou a nezbytnou součástí našeho organismu. 95 % veškerého fluoru v těle se nachází v kostech a zubech.

Z toho vyplývá i jeho význam. Je důležitou složkou pro tvorbu pevných a zdravých kostí. V zubech snižuje pravděpodobnost poškození zubní skloviny kyselinami a bakteriemi. Z důvodu nedostatku fluoru je fluor (nejčastěji ve formě fluoridu sodného nebo fluorofosforečnanů) součástí většiny zubních past.

Je důležitý pro tvorbu silných a tvrdých kostí a pro zdravé zuby. Snižuje kazivost zubů. Jeho nedostatek se projeví nižší kvalitou kostí, zvýšenou tvorbou kazů a slabší pevností zubní skloviny.

Z těchto důvodů mají některé zubní pasty záměrně zvýšený obsah sloučenin fluoru (fluorid sodný, fluorofosforečnany).

Dále se fluor podílí na tvorbě organických sloučenin v játrech a ledvinách a umožňuje vazbu fosforečnanu vápenatého ve tkáních.

Předpokládaný nedostatek fluoru ve stravě (obsahuje ho jen málo zdrojů, například mořské ryby či černý čaj) byl také důvodem, že se v minulosti někdy přistupovalo k fluorizaci pitné vody. Toto bylo už problematické, vzhledem k tomu, že fluor je ve vyšších dávkách hodnocen jako protoplasmatický jed.

Průměrná denní dávka fluoru je v průměru pro dospělého muže 4 mg a pro dospělou ženu 3 mg. Při předávkování, zejména u dětí, dochází k tvorbě nevzhledných skvrn na zubech, které jsou bohužel nevratné. Děti jsou ohroženy proto, že u nich teprve probíhá proces mineralizace skloviny.

Proto je lepší, aby děti do 3 let věku používaly zubní pasty bez fluoru.

Dospělý člověk má většinou kompletně prořezaný chrup (mineralizovanou sklovinu), a proto mu nadměrný přísun fluoru sklovinu nepoškodí.

Výjimkou jsou těhotné ženy, kdy při vyšších dávkách může dojít k poškození plodu. Estetická stomatologie je schopna do určité míry zmírnit škody, ale bohužel již nevrátí stav chrupu do původního stavu.

Je možné zuby vybělit, nicméně záleží na míře poškození skloviny.

Proč zubní pasty obsahují fluorid?

Jídelníček bez přebytečných cukrů a pravidelná, důkladná ústní hygiena – to jsou dva zásadní pilíře pro zdraví našich zubů. Tím třetím, a neméně důležitým, je denní příjem fluoridu. Tento stopový prvek posiluje nejen naše kosti, ale i zubní sklovinu. K tomu všemu zpomaluje růst bakterií, čímž se stává velmi ceněným pomocníkem v prevenci zubních kazů.

Ve Weledě čerpáme inspiraci z antroposofie a její principy začleňujeme také do vývoje našich produktů. V antroposofické medicíně je člověk považován za jednotu těla, mysli a duše.

V tomto ohledu fluorid představuje silný impuls, který může vést až k narušení správného vývoje. Proto by se každý měl sám rozhodnout, kolik fluoridu jeho vlastní tělo potřebuje.

A k tomu je potřeba se s problematikou fluoridu pořádně seznámit.

Přestože se tyto dva pojmy často zaměňují, fluor a fluorid není to samé. Fluor je, stejně jako chlor, vysoce reaktivní chemický prvek v podobě plynu. Velmi rychle se slučuje s jinými prvky, a proto se v přírodě nevyskytuje volně, nýbrž nejčastěji ve formě sloučenin solí, které nazýváme fluoridy.

Fluoridy jsou pojmenovány podle další elementární látky, s níž se fluor slučuje. Existuje tak například fluorid sodný, draselný nebo vápenatý. Fluorid vápenatý se v přírodě volně vyskytuje v podobě fialového nebo zelenomodrého nerostu, jenž se nazývá fluorit či kazivec. Právě tento minerál je zdrojem fluoru, který se používá v řadě odvětví, v neposlední řadě i při výrobě zubních past.

Každá sůl má jiné vlastnosti, jako je například její rozpustnost ve vodě. Fluorid vápenatý je na rozdíl od fluoridu sodného ve vodě nerozpustný a díky tomu se považuje za bezpečnější.

Z tohoto důvodu v našich výrobcích pro péči o dutinu ústní používáme právě v přírodě se vyskytující fluorid vápenatý ve vysoce zředěné formě, díky čemuž můžeme zákazníkům nabídnout šetrnou alternativu pro péči o zdravý chrup.

V malém množství má fluorid pozitivní účinky, nadměrný příjem však může být i škodlivý. Problém představuje zvlášť u dětí, u nichž při užívání vyššího množství hrozí riziko vzniku fluorózy.

Toto zubní onemocnění se projevuje bílými, v horších stádiích až žlutohnědými skvrnami na zubní sklovině.

Nejedná se přitom jen o kosmetický problém, zubní fluoróza rovněž snižuje odolnost vůči zubnímu kazu.

Každý člověk má jinou strukturu zubů, a proto každý vyžaduje také odlišné množství fluoridu. Odborníci považují za adekvátní příjem 0,05 mg fluoridu na každý kilogram tělesné hmotnosti denně.

Důležité je říci, že fluorid nečerpáme jen ze zubních past a ústních vod, nachází se také v jídle a pití. Mezi potraviny s jeho obsahem patří zejména ryby, obiloviny, mléko a mléčné výrobky, ořechy (hlavně ty vlašské) nebo fluoridované soli a pitné vody.

Požadovanou denní dávku fluoridu tak můžeme bezpečně pokrýt již samotnou stravou a tekutinami.

Množství fluoridu v zubních pastách je regulováno zákonem: zubní pasty pro dospělé mohou obsahovat maximálně 0,15 % (1500 ppm), stejné množství je také zubními lékaři doporučováno pro děti od 6 let. Dětské zubní pasty (6 let a starší) se tak od těch pro dospělé liší pouze chutí.

Při užívání dávky 0,1 mg fluoridu na kilogram tělesné hmotnosti denně může na zubech, které dosud neprorazily, vzniknout fluoróza. Děti do 6 let by proto měly fluorid užívat v maximální denní dávce 0,05 %.

Předávkování fluoridem je velmi snadné, lékař nebo zubař by proto měl být maximálně opatrný a doplňky s jeho obsahem (jako jsou například tablety či kapky) předepisovat s vhodným dávkováním a trváním léčby. Dodatečné podávání fluoridu se doporučuje pouze při jeho nedostatku, je tedy velmi individuální. V úvahu by se měl brát i příjem z jiných zdrojů, jako jsou výše zmíněné potraviny a tekutiny.

Fluoridy – ano či ne?

PM

Tým Profimed

čtení na 3 min

Fluorid hraje velmi důležitou a nezastupitelnou roli v prevenci zubního kazu. Vzhledem ke své podstatě, sloučenina chemického prvku fluoru, má řadu příznivců i odpůrců. Jeho příměs se solí, vodou a kosmetickými přípravky je stále často diskutovaným tématem, jak mezi odborníky, tak i laickou veřejností.

Fluoridy mají zásadní význam pro zubní sklovinu, neboť jsou schopné zpomalit růst a metabolismus bakterií. Arndt (2015) uvádí, že nedostatek fluoridů se odráží na snížené kvalitě kostí, menší pevnosti zubní skloviny a zvýšené kazivosti zubů. Existuje několik sloučenin fluoridů, nejčastěji se používá fluorid sodný a aminfluoridy v Evropě.

První pozitivní účinky fluoridu byly prokázány studií ve dvou městech Spojených států amerických, a to v Grand Rapids a Muskegon. Zkoumaný soubor tvořilo 16 980 dětí v Grand Rapids a 4 291 dětí z Muskegonu.

Před započetím fluoridace se neprokázal žádný rozdíl ve výskytu zubního kazu mezi oběma městy. Od začátku r. 1945 se začala voda v Grand Rapids obohacovat fluoridem sodným.

Po 6 a půl letech klesl výskyt zubního kazu dětí v Grand Rapids o více než polovinu (index kazivosti z hodnoty 4,7 na 2,3).

V současné době se však objevuje i mnoho názorů poukazujících na negativní stránky fluoridů. Nejznámější nežádoucí účinek fluoridů, vlivem jeho nadměrného užívání, je fluoróza.

Fluoróza způsobuje barevné změny ve sklovině a je vyvolána nadměrným příjmem fluoridů u dětí do 6 let.

Fluoróza způsobuje viditelné matně bělavé, u závažnějších poškození žlutohnědé až hnědé skvrny u druhých (stálých) zubů.

Některé studie popisují nejenom záporné vlastnosti fluoridů, zpochybňují i jeho schopnost podpory remineralizace zubní skloviny. Názory pramení z výsledků výzkumů, například García-Péreze (2013), Wondwossen (2004), ze kterých vyplývá, že pravděpodobnost zubního kazu se zvyšuje se závažností zubní fluorózy.

Výsledky vedly k úvahám jak a za jakých podmínek plní fluorid svou opětovnou podporu remineralizace. Dříve se mělo tedy za to, že za zabráněním tvorby zubního kazu stojí začlenění fluoridu do krystalové mřížky zubní skloviny. Dochází k jejímu zpevnění čímž se stává hůře proniknutelnou pro nebezpečné bakterie.

V souladu s tímto názorem byla opatření systémové fluoridace (fluoridace pitné vody, fluoridové tablety, fluoridace soli) hodnocena výše než opatření lokální fluoridace (zubní pasty, přípravky ke kloktání, gely, zubní laky).

 Ukázalo se však, že fluorid začleněný do zubní skloviny nenabízel trvalou ochranu před zubním kazem (Featherstone 1999). Posouzením starších a novějších studií se došlo k názoru, že účinek fluoridu má téměř lokální charakter.

Úspěšnost lokálního působení fluoridů vychází z tvorby fluoridu vápenatého a jeho volných iontů, které jsou absorbovány kyselinami plaků namísto demineralizace zubní skloviny.  

Nejrozšířenějším prostředkem pro lokální aplikaci fluoridu jsou fluoridované zubní pasty, zubní gely a laky. V České republice je obsah fluoridů v kosmetických přípravcích regulován vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 448/2009 Sb. stanovující maximální povolené množství:

• děti do 2 let – max. 400 ppm jednotek,
• děti od 2 do 6 let – max. 500 ppm jednotek,
• děti školního věku – max. 1 000 ppm jednotek
• dospělí – 1 000 – 1 500 ppm jednotek.

I přes výše zmíněné negativní ohlasy jsou fluoridy stále vnímány jako účinná prevence proti zubnímu kazu. Fluoridy tak ve spojení s pravidelným a efektivním čištěním dokáží předejít závažným dentálním problémům.