Febrilní křeče – příznaky, příčiny a léčba

Febrilní křeče – příznaky, příčiny a léčba

V tomto článku se dozvíte vše co potřebujete vědět o febrilních křečích, jejich příčinách, projevech a možnostech léčby. V každém případě vždy neprodleně vyhledejte pomoc lékaře, pokud se febrilní křeče u vašeho dítěte vyskytnou.

Jako febrilní křeče se označuje záchvat, který je u dítěte způsoben vysokou teplotou (horečkou), často z důvodu infekce. Pokud má vaše dítě febrilní křeče, těch několik málo minut, po které záchvat trvá, se může zdát jako věčnost.

Febrilní křeče představují unikátní odpověď dětského mozku na horečku, nejčastěji hned první den výskytu horečky.

Naštěstí jsou většinou neškodné a typicky nejsou příznakem nějakého horšího onemocnění. Pomoci svému dítěti můžete tím, že během záchvatu bude na bezpečném místě a poté, co záchvat odezní, ho utěšíte.

Po skončení záchvatu zavolejte vašemu lékaři, aby dítě vyšetřil co možná nejdříve.

Projevy febrilních křečí

Projevy febrilních křečí se mohou lišit od velmi mírných až k více závažnému záchvatu, během kterého dochází ke stažení svalů. Dítě, které má febrilní křeče, může:

  • Mít horečku vyšší než 38 stupňů Celsia
  • Ztratit vědomí
  • Třást a škubat pažemi a nohama

Febrilní křeče se klasifikují jako nekomplikované (simplexní) a komplikované (komplexní):

  • Nekomplikované (simplexní) febrilní křeče. Tento častější typ febrilních křečí trvá od několika sekund až po patnáct minut. Nekomplikované febrilní křeče se neopakují během 24 hodinové periody a probíhají po celém těle.
  • Komplikované (komplexní) febrilní křeče. Tento typ febrilních křečí trvá více než patnáct minut, objevuje se častěji během 24 hodin nebo je přítomen pouze na jedné straně těla dítěte.

Febrilní křeče se nejčastěji objevují během 24 hodin od začátku horečku a mohou být první známkou toho, že je dítě nemocné.

Kdy navštívit lékaře

Po prvním záchvatu navštivte lékaře, jakmile to jen bude možné, a to i v případě, že křeče trvaly jen několik vteřin. Záchranku volejte v případě, že záchvat trval déle než 10 minut nebo byl doprovázen:

  • Zvracením
  • Zatuhlým krkem
  • Potížemi s dýcháním
  • Extrémní ospalostí

Příčiny

Nejčastější příčinou febrilních křečí je vysoká teplota. Horečky, které jsou obvykle spouštěči febrilních křečí, jsou způsobeny virovou infekcí, méně často pak infekcí bakteriální. Virové infekce jsou například chřipky, které jsou často doprovázené vysokou horečkou, a jsou s febrilními křečemi spojovány nejvíce.

Záchvaty febrilních křečí po očkování (post-imunizační záchvaty)

Riziko febrilních křečí se může zvýšit po některých dětských očkováních, například po očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. U dítěte se po očkování může vyskytnout mírná horečka. Horečka – ne očkování – je pak příčinou febrilních křečí.

Rizikové faktory

Faktory, které zvyšují riziko febrilních křečí, zahrnují:

  • Nízký věk. Nejvíce febrilních křečí se objevuje u dětí mezi 6 měsícem a 5ti lety věku. U dětí mladších 6 měsíců je výskyt febrilních křečí velmi neobvyklý, a jenzřídka se pak objevují u dětí starších 3 let.
  • Rodinný výskyt. U některých dětí se náchylnost k febrilním křečím dědí. Vědci dokonce spojili několik genů s citlivostí na febrilní křeče.

Komplikace

Většina febrilních křečí nemá žádné trvalé následky. Nekomplikované febrilní křeče nezpůsobují poškození mozku, mentální retardaci nebo poruchy učení, a neznamenají, že vaše dítě má nějaké vážnější zatím nezpozorované onemocnění.

Febrilní křeče nejsou známkou epilepsie – záchvatů, které jsou způsobeny abnormální aktivitou elektrických signálů v mozku.

Opakující se febrilní křeče

Nejčastější komplikací je možnost návratu febrilních křečí. Riziko jejich opakování je vyšší pokud:

  • Vaše dítě mělo febrilní křeče navazující na nízkou horečku
  • Doba mezi začátkem horečky a záchvatem byla krátká
  • Se febrilní křeče vyskytly i u blízkého člena rodiny
  • Vaše dítě bylo mladší než 15 měsíců v době prvního záchvatu

Příprava na návštěvu u lékaře

Vaše první návštěva bude pravděpodobně u pediatra, který vás poté může doporučit k lékaři, který se specializuje na postižení mozku a nervového systému (neurolog). Zde najdete informace, které vám mohou pomoci se na návštěvu u lékaře lépe připravit.

Co můžete dělat

  • Sepište si vše, co si o febrilních křečích vašeho dítěte pamatujete, včetně příznaků, které se objevily před záchvatem – například horečka.
  • Napište si seznam léků, vitamínů a potravinových doplňků, které vaše dítě bere.
  • Napište si seznam otázek, na které se lékaře chcete zeptat.

Základní otázky týkající se febrilních křečí zahrnují:

  • Co nejpravděpodobněji způsobuje záchvaty mého dítěte?
  • Jaké testy budete mému dítěti dělat? Vyžadují tyto testy nějakou speciální přípravu?
  • Je pravděpodobné, že se to stane znovu?
  • Potřebuje moje dítě léčbu?
  • Pokud dám dítěti léky na snížení horečky, zabrání to vzniku záchvatu?
  • Co mám dělat v případě, že mé dítě dostane záchvat znovu?
  • Čím mohu mému dítěti pomoci během záchvatu?
  • Existují nějaké letáčky nebo tištěný materiál, který si mohu přečíst? Které internetové stránky mi doporučíte?

Nebojte se lékaře ptát na cokoliv, co vás napadne.

Co od lékaře očekávat

Lékař se vás pravděpodobně bude ptát na množství otázek, například:

  • Mělo vaše dítě před záchvatem horečku?
  • Můžete záchvat popsat? Jaké byly příznaky? Jak dlouho záchvat trval?
  • Už se to stalo někdy dříve?
  • Máte v rodině výskyt febrilních křečí nebo jiných záchvatů?
  • Utrpělo vaše dítě někdy poranění (trauma) hlavy? Má nějaké neurologické onemocnění?

Co dělat, pokud má vaše dítě další záchvat

  • Během záchvatu by dítě mělo být na bezpečném místě, odkud nebude moci spadnout – například na podlaze
  • Položte dítě na bok, hlavu otočenou na stranu a spodní paži nataženou pod hlavou, abyste zabránili vdechnutí případných zvratků
  • Pokud mělo vaše dítě cokoliv v ústech, když záchvat začal, odstraňte to, abyste zabránili vdechnutí cizího tělesa. Do úst dítěte během záchvatu nic nevkládejte.
  • Volejte záchrannou službu v případě, že záchvat trvá déle než 10 minut

Testy a diagnostika

Určení příčiny horečky je prvním krokem poté, co dítě mělo febrilní křeče.

Nekomplikované febrilní křeče

K určení příčiny infekce může lékař doporučit:

  • Krevní testy
  • Vyšetření moči
  • Vyšetření mozkomíšního moku – lumbální punkce – ke zjištění, zda dítě nemá infekci centrálního nervového systému, například meningitidu.

Komplikované febrilní křeče

U komplexních febrilních křečí může lékař doporučit elektroencefalogram (EEG) – test, který měří mozkovou aktivitu. Pokud záchvat postihl pouze jednu stranu těla dítěte, může lékař doporučit ještě magnetickou rezonanci (MRI).

Léčba a léky

Většina záchvatů odezní sama během několika minut. Pokud u vašeho dítěte trvají febrilní křeče déle než 10 minut – nebo pokud se záchvaty opakují – volejte záchrannou službu.

Závažnější febrilní křeče

Pokud záchvat trvá déle než 15 minut, může být zastaven pomocí léků. Pokud záchvat trvá dlouho, provází závažnou infekci nebo jeho příčinu nelze určit, je možné, že bude lékař chtít, aby vaše dítě zůstalo v nemocnici na pozorování. U nekomplikovaných febrilních křečí ale hospitalizace nebývá nutná.

Životní styl a domácí péče

Pokud má vaše dítě febrilní křeče, zůstaňte v klidu a učiňte následující kroky:

  • Položte dítě na bok na místě, odkud nebude moci spadnout.
  • Zůstaňte na blízku, sledujte vývoj situace a dítě utěšte.
  • Odstraňte ostré předměty z blízkosti dítěte.
  • Uvolněte příliš těsné nebo omezující oblečení.
  • Dítě neomezujte a nezasahujte do jeho pohybů.
  • Nevkládejte dítěti nic do úst.
  • Měřte čas, po který záchvat trvá.

Prevence

Nejvíce záchvatů se objeví v prvních několika hodinách horečky, během počátečního vzestupu tělesné teploty.

Podávání léků dítěti

Pokud dítěti podáte paracetamol (Tylenol, jiné) nebo ibuprofen (Advil, Motrin, jiné) v době vzestupu horečky, může se vaše dítě cítit lépe, ale vzniku febrilních křečí tím nezabráníte. Buďte velmi opatrní, pokud dítěti dáváte aspirin.

Ačkoliv je aspirin schválen pro použití u dětí starších 16 let, děti a mládež zotavující se z planých neštovic nebo onemocnění s příznaky podobnými chřipce by aspirin nikdy brát neměly.

Je to proto, že aspirin je spojen s výskytem Reyova syndromu, vzácného, ale život ohrožujícího stavu.

Preventivní léky na předpis

Protikřečové léky na předpis jsou při prevenci křečí používány zřídkakdy. Tyto léky mají závažné vedlejší účinky, které mohou převážit jejich výhody.

Budete mít zájem:  Němci prý už vědí, co způsobilo nebezpečnou střevní infekci

Orální diazepam (Valium), lorazepam, klonazepam (Klonopin), nebo rektální diazepam (Diastat) mohou být předepsány u dětí, které jsou na vznik febrilních křečí náchylné.

Tyto léky se běžně užívají k léčbě epileptických záchvatů, které jsou delší než 10 minut, nebo v případě výskytu více záchvatů během 24 hodin. Nejsou ale běžně užívány k prevenci vzniku febrilních křečí.

Febrilní křeče

Febrilní křeče se objevují v začátcích onemocnění, které provází vysoké teploty, tj. teploty nad 38 °C. Mohou se však objevit opakovaně v průběhu jednoho horečnatého onemocnění. Je nutné vyloučit, že se nejedná o epileptický záchvat, neboť i ten může být způsobem nárůstem tělesné teploty (febrilní status epilepticus).

Febrilní křeče – příznaky, příčiny a léčba

Výskyt febrilních křečí je vázaný na věk, tj. trpí jimi děti od 3. měsíce do cca 5. roku. Postihuje cca 2‒5 % všech dětí.

Příčina vzniku febrilních křečí není známá. Je zde rodinný výskyt, tudíž genetická predispozice, tj. je častěji u sourozenců.

Příznaky febrilních křečí

  • Generalizované tonicko-klonické křeče ‒ změněná elektrická aktivita mozku vede ke ztuhnutí těla, hlava je v záklonu, oči jsou upřené do jednoho místa, poté se přidávají záškuby těla
  • Schvácenost dítěte
  • Zrychlené dýchání
  • Ztráta vědomí
  • Promodrání rtů a zvýšené slinění
  • Dítě si záchvat nepamatuje
  • Záchvat trvá několik sekund až minut, málokdy je delší než 15 minut
  • Horečka 39 °C a vyšší

Po ukončení záchvatu bývá dítě dezorientované a slabé. Ve většině případů záchvat odezní bez komplikací.

Dělení febrilních křečí

Nekomplikované ‒ jejich trvání je krátké, ztuhlos i křeče jsou symetrické, trvají dobu kratší než 10 minut, záchvat nezanechává žádné další příznaky

Komplikované ‒ trvají déle než 10 minut, vykazují asymetrii (na jedné straně je ztuhlost či záškuby výraznější), po záchvatu může přetrvávat zatuhnutí šíje (meningeální syndrom), změny svalového napětí, či dokonce narušení základních životních funkcí (zástava dechu atd.)

Diagnostika

Dítě je vyšetřeno pediatrem, který vychází z popisu příznaků a rodinné anamnézy. Dále se provádí také EEG pro vyloučení epilepsie, někdy se doplňuje také lumbální punkce k vyloučení infekce centrálního nervového systému.

V případě pochybností je dítě vyšetřeno i pomocí CT či magnetické rezonance.

Léčba dětí s febrilními křečemi

Důležitá je první pomoc, tedy zásah přímo při záchvatu:

  • Zavolání záchranné služby
  • Zapamatování si času počátku a konce febrilních křečí
  • Uvolnění oděvu
  • Dát pozor, aby se dítě při křečích a záškubech neuhodilo
  • Je nutné chladit studenými obklady, nikoli ledovými
  • Kontrola průchodnosti dýchacích cest
  • Samotná léčba se pak skládá hlavně z podávání antipyretik, která snižují teplotu
  • Pro utlumení excitovaného nervového systému se podává diazepam, a to rektálně
  • Dočasně je možné podávat antiepileptika, nepodávají se však dlouhodobě
  • Vdechnutí regurgitátu, tj. tekutiny, které se vrátí ze žaludku přes jícen do úst, může pak způsobit zánět plic
  • Zapadnutí jazyka s uzávěrem dýchacích cesta a dušením
  • Poškození mozku v případě vážných komplikovaných febrilních křečí

Prognóza je dobrá, jelikož u většiny dětí se jedná o nekomplikované krátké záchvaty. Febrilní křeče však mohou recidivovat, ale četnost klesá s věkem, tj. pokud se křeče objevily do 1. roku, je pravděpodobnost recidivy 50 %, po 3. roce je do 20 %.

Komplikované febrilní křeče mohou být prvním znakem, že se u dítěte později vyvine epilepsie, a to až v 9 % případů. U nekomplikovaných křečí je to 1 %.

Šestá nemoc

Horečnaté křeče u dětí a jak je zvládnout překonat

Křeče při horečkách neboli febrilní křeče se objevují hlavně u malých dětí. Jsou spjaty s rychle rostoucí teplotou, a i když mohou vypadat hrozivě, většinou jde o jednorázový jev bez vážných následků. Jak tedy tento stav vypadá a co dělat, když se objeví?

Febrilní křeče jsou poměrně časté, ale ve většině případů ne vážné stavy. Objevují se v okamžiku, kdy u dítěte narůstá tělesná teplota – někdy nemusíte ani zaznamenat, že se to děje.

 Rychlý vzestup teploty je krátký časový úsek, a tudíž může probíhat ve stejném momentu jako křeče. Většina dětí s febrilními křečemi má horečky nad 39 °C.

Ovšem potom, co horečka dosáhne vysoké hodnoty, je riziko těchto obtíží nízké.

Proč vznikají?

Příčiny křečí jsou neznámé. Ví se ale, že bývají spjaty se začátkem vysokých horeček. Ty jsou nejčastěji způsobeny infekčními onemocněními, jako jsou plané neštovice, chřipka, záněty středního ucha nebo angína. Je možné, že existují i jisté genetické předpoklady. Riziko vzniku křečí se totiž zvyšuje, pokud jimi trpěl i blízký příbuzný. 

Jak poznat, o co jde

Křeče jsou s největší pravděpodobností spojeny s horečkou, pokud:

  • se objeví pouze jeden záchvat během 24 hodin,
  • křeče trvají méně než 15 minut,
  • postihují celé tělo, ne jen jednu stranu,
  • dítě je věku mezi 6 měsíci a 5 lety,
  • malý pacient není léčen s neurologickou chorobou,
  • dítě již dříve mělo křeče při horečce.

Rodiče může tento stav u potomka velmi vystrašit. Ve většině případů však febrilní křeče nepoškozují organismus a nezpůsobují dlouhodobé následky, jako poškození mozku, poruchy intelektu či učení. Mohou se ale opakovat.

Záleží na věku, ale u asi 30–50 % dětí se tato potíž znovu objeví během jednoho roku od první epizody. Je důležité vědět, že se nejedná o typ epileptických křečí.

Ovšem v nízkém procentu se může epilepsie u dětí s opakovanými febrilními křečemi vyvinout.

Tři minuty strachu 

Mezi první příznaky často patří ztuhlost těla a během záchvatu může dítě i ztratit vědomí. Objevují se třes a záškuby paží a nohou na obou stranách těla. Někdy může dítě na několik sekund přestat dýchat. Občas se vyskytuje též zvracení, pomočení či odchod stolice.

Křeče obvykle trvají od 1 do 3 minut. Po atace bývá dítě spavé. Nechte je odpočívat, ovšem pravidelně kontrolujte, zda se nemění barva kůže, pravidelnost dýchání či se znovu neobjevují záškuby.

Po záchvatu může dítě vypadat zmateně, ale během jedné hodiny by se mělo začít chovat tak, jak jste zvyklí.

Kdy bez odkladu k lékaři

V rámci domácí péče je účinná samotná terapie horečky, které v tomto případě nejspíše působí jako stimulant křečového stavu. Jejím srážením tedy můžeme částečně předejít rozvoji febrilních křečí.

Obecně bychom měli začít s podáváním léků proti horečce, pokud tělesná teplota stoupá na 38 °C a více. Pro děti jsou doporučovány léky na bázi účinné látky ibuprofenu či paracetamolu a pro malé děti jsou nejvhodnější ve formě čípku či sirupu.

Dávkování léků závisí na hmotnosti dítěte a je uvedeno v příbalovém letáku. Nezapomínejte ale, že dávky se nesmí překračovat a je nutné hlídat i celkovou denní dávku.

Poté, co lék přestane účinkovat, může teplota znovu stoupat, proto teplotu pravidelně měřte každé 3–4 hodiny, a pokud opět vystoupá na 38 °C, je nutné podat další dávku. 

Kontaktovat doktora je nutné tehdy, pokud:

  • se jedná o první ataku febrilních křečí,
  • dítě je mladší 6 měsíců či starší 5 let,
  • křeče se objevují pouze na jedné straně těla,
  • stav nastal bez přítomnosti horečky.

Dopravit dítě do nejbližší nemocnice pak musíte: 

  • přestane-li dýchat na déle než 15 sekund nebo má velké dechové obtíže,
  • když křeče trvají déle než 3 minuty, případně se objeví druhá ataka,
  • jsou-li křeče spojeny se zvracením, těžkou bolestí hlavy, spavostí, apatií a ztuhlostí krku.

Pomoc s chladnou hlavou 

V průběhu křečí děti mohou ztrácet vědomí a může dojít k poranění. Co dělat? 

  • Zachovejte klid – pomůže to uklidnit i dítě.
  • Postiženého položte do stabilizované polohy – v případě zvracení zabráníte vdechnutí zvratků a jsou uvolněné dýchací cesty.
  • Nedávejte dítěti do úst žádné předměty, ani léky. Roste tím riziko pokousání jazyka.
  • Snažte se na hodinách změřit délku záchvatu. Věnujte pozornost chování dítěte během křečí, abyste jej později mohli popsat lékaři

Pro snazší diagnózu

Lékař může poznat febrilní křeče hlavně podle popisu událostí. Jelikož je malá šance, že uvidí dítě přímo během záchvatu, je velmi užitečné snažit se přesně si zapamatovat a později popsat sled událostí.

Lékaře bude hlavně zajímat, jak dlouho křeče trvaly, jaký byl průběh (ztuhlost, kde se záškuby objevily, případná ztráta vědomí), zda se dítě navrátilo do původního stavu během 60 minut a jestli se již takovéto křeče někdy dříve objevily.

Další testy mohou být třeba, pokud není přesně objasněna příčina infekce vyvolávající horečku.

(cean)

Zdroj: www.webmd.com

Horečka a zvýšená teplota – příčiny a léčba

Horečnaté stavy, kdy teplota organismu stoupne nad 38 °C, jsou pro pacienta nepříjemné, vysoká teplota však může být v některých případech i průvodním jevem život ohrožujících stavů. Zejména horečka u miminek a malých dětí může mít rychlý a závažný průběh. Jak horečka vzniká, jak zvýšenou teplotu srážet a kdy jet s horečkou na pohotovost?

Budete mít zájem:  Kočka má 9 životů, člověk 8 inteligencí

Horečka sama o sobě není onemocnění – vzniká jako průvodní jev obrany těla proti nemoci. Za zvýšením tělesné teploty stojí pyrogeny – látky, které působí přímo v mozku na centrum termoregulace.

Horečka je odpovědí těla na množící se patogeny. Vysokou teplotou se snaží omezit jejich množení a postupně je za pomoci imunitního systému zneškodnit.

Horečka trvá tak dlouho, dokud není tělo za vrcholem boje proti původci onemocnění, obecně by však měla ustoupit do několika dní.

Někdy se u pacientů objeví jen zvýšená teplota nad 37 °C (při měření v podpaží, u měření pod jazykem nebo v konečníku je lidská teplota asi o 0,5–1 °C vyšší), tu však není nutné uměle snižovat.

Pokud teplota organismu stoupne nad 38 °C, hovoříme již o horečce, která při dlouhém trvání nebo dalším prudkém stoupání tělesné teploty může způsobovat závažnější potíže.

U jinak zdravých dospělých se doporučuje umělé snižování (léky nebo zábaly) až po 2 dnech neklesající teploty nad 38 °C nebo při jejím prudkém nárůstu.

Příznaky horečky

  • 37–38 °C – zvýšená teplota, mírné přehřátí organismu, které si pacient vůbec nemusí uvědomovat
  • 38–39 °C – zřetelné přehřátí organismu, pacientovi není dobře, je unavený
  • 39–40 °C – pacientovi je špatně po těle, má svalový třes, často odpočívá
  • 40–41 °C – pacient má zimnici, pod přikrývkou se silně potí, může trpět halucinacemi
  • 41–42 °C – pacient má halucinace, může upadnout do bezvědomí, velmi silně se potí, hrozí kolaps
  • 42 °C a více – hrozí selhání organismu

Příčiny horečky

Nejčastěji horečku způsobují infekční choroby a záněty. Bývá běžným projevem nachlazení nebo jiného infekčního onemocnění. Objevuje se však i po úrazu, operaci nebo po podání některých léků či po očkování.

Horečka po očkování bývá vedlejším příznakem zejména u dětí a měla by sama vymizet do 1–2 dnů. U kojenců pak může signalizovat růst zubů. U větších dětí a dospělých horečka doprovází i průjem při virových střevních infekcích.

Dále může horečka upozorňovat na závažnější nemoci. Kromě infekcí způsobených patogeny (jako je např.

střevní chřipka, nemoc z kočičího škrábnutí, salmonelóza, leptospiróza) a bakteriálních infekcí (jako je např.

infekční endokarditida, abscesy, pneumonie) může jít i o projev mnohem komplikovanějších nebo chronických stavů organismu (hepatitida, revmatoidní artritida, sepse, meningitida, HIV, leukemie aj.).

Nejčastěji je horečka projevem nachlazení nebo běžné infekce. Foto: Karolina Grabowska, Pexels

Rizika horečky

Při horečce se zvyšuje tepová frekvence a zrychluje se látková výměna i spotřeba kyslíku organismem. Tento stav může být náročnější pro těla starších pacientů a pro lidi léčící se s chorobami srdce. Během vysoké teploty se zrychlují biochemické procesy, které mají mít za účel zničení původce onemocnění.

Pokud však teplota přesáhne určitou hranici, začne být horečnatý stav pro tělo škodlivý. Za nejvyšší hranici, se kterou se lidský organismus ještě zvládne vypořádat bez následků, je považována teplota 41,9 °C.

Při takto vysoké teplotě již hrozí upadnutí do bezvědomí a kolaps organismu, proto je na místě okamžitě navštívit pohotovost nebo volat zdravotnickou záchrannou službu.

Kdy jít k lékaři s horečkou?

„Lékaře by měli navštívit i pacienti trpící několikadenní horečkou a zároveň se léčící se srdečními chorobami, onemocněním plic, nervové soustavy, chudokrevní či s poruchou metabolismu.

U dětí pak vyhledejte lékařskou pomoc zejména tehdy, pokud horečka u miminka do půl roku věku trvá déle než 24 hodin a drží se nad 39 °C, teplota těla rychle stoupá, pokud dítě nereaguje adekvátně, má ztuhlou šíji, zhoršené dýchání, objevují se krvavé skvrny na kůži nebo se objeví křeče,“ doporučuje MUDr. Marek Dvořák, praktický lékař pro dospělé a lékař služby Lékař online 24/7.

Léčba horečky – jak srazit vysokou teplotu?

Horečku je nutné vnímat jako samoléčebný proces v těle. Pokud však trvá příliš dlouho nebo delší čas neklesá pod 38 °C, můžete ji uměle snížit. Existují dva přístupy, jak na to:

  • Snížení horečky pomocí léků – léčivé přípravky proti horečce tlumí zánět nebo působí přímo v termoregulačním centru v mozku. Nejčastěji se využívají přípravky s paracetamolem či ibuprofenem nebo kyselinou acetylsalicylovou. Mohou pomoci i přírodní medikamenty: čaj z černého bezu nebo lipového květu s medem a citronem zajistí silnější pocení a rychlejší ochlazení (potní kúra).
  • Snížení horečky pomocí zábalů nebo omývání – horečku lze snížit i cíleným ochlazením povrchu těla. Využívají se vlažné sprchy nebo studený zábal na celé nahé tělo. Lze přikládat i namočené ručníky nebo prostěradla na trup, končetiny a hlavu. Po zábalech je nutné pacienta zabalit do suché přikrývky a nechat jej při pokojové teplotě odpočinout. Zábal u dítěte by neměl být pro dítě šokující, doporučuje se příjemně chladná teplota ručníku.

Při horečce je důležité zvýšit příjem tekutin o 20 % na každý 1 °C nad 37 °C. Dehydratované a vysílené tělo si také žádá větší množství energie, proto by měl pacient přijímat o trochu více potravy (lehké a zdravé).

Horečka u dětí a těhotných žen

Horečka u malých dětí je riziková svým rychlým nárůstem kvůli menšímu tělesnému objemu. Pro snížení horečky u dětí se používají léky s paracetamolem (od narození – např. Paralen, Panadol) či ibuprofenem (od 3 měsíců věku, např. Nurofen, Ibalgin). Doporučuje se podání ve formě čípků, sirupů nebo tablet.

Horečka u dětí může postupovat rychle. Foto: Kelly Sikkema, Unsplash

Ve vzácných případech se u malých dětí nejčastěji do 5 let věku mohou při horečce vyskytnout febrilní křeče. Mnohé rodiče mohou vystrašit, jedná se však o stav s poměrně dobrou prognózou a rychlou úlevou pomocí vhodných léků. Dítě s křečemi musí vždy zkontrolovat lékař. Další úskalí horečnatých stavů u miminek a dětí naleznete v našem článku Neléčená horečka u dětí může vést ke kolapsu.

Pro snížení horečky u těhotných žen ve 2. a 3. trimestru se využívají léčiva s obsahem paracetamolu. U žen v ranějším stadiu těhotenství lze použít i aspirin obsahující kyselinu acetylsalicylovou, ten by se však neměl užívat v posledních měsících těhotenství (může zvyšovat krevní ztrátu při porodu).

Sháníte praktického lékaře? Můžete se obrátit na odborníky ze zdravotnické sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Příznaky epileptického záchvatu a první pomoc

Skip to content

VIDEOZÁZNAM GENERALIZOVANÉHO EPILEPTICKÉHO ZÁCHVATU

Postižený má křeče celého těla, chroptí a kůže v obličeji je namodralá.

Postarejte se „jen“ o to, aby se postižený o nic neporanil. Nesnažte se ho držet, nikdy mu nic nevkládejte do úst!

Postiženého přidržte v poloze na boku. Pokud je to nutné, pak i násilím. Otevřete mu ústa a vložte mu mezi zuby něco tak, aby mohl dýchat.

Příčiny epilepsie resp. křečí u dětí a dospělých

Příčin křečových stavů je více. Mohou být způsobeny např. nerovnováhou vnitřního prostředí, poraněním mozku, intoxikacemi. Velmi častou příčinou křečí jsou epileptické záchvaty.
Epilepsie je neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty. Vyskytuje se u přibližně 1–3 % populace. U dětí často epilepsie úplně vymizí v průběhu dospívání.

Specifická příčina epilepsie v dětském věku

U kojenců a batolat jsou další možnou příčinou křečí tzv. febrilní křeče, resp. febrilní záchvaty. Jedná se o poruchy vědomí, které mohou doprovázet křeče, ovšem vždy je přítomná horečka.

Tyto febrilní záchvaty s věkem vymizí.

Je zde ovšem riziko vzniku epilepsie, pokud se febrilní záchvaty opakují, proto je při prokázání febrilních křečí důležité při dalším výskytu horečky aplikovat speciální rektální čípek s benzodiazepinem, jako prevenci před vznikem křečí.

Nikdy se nesnažte při záchvatu křečí pacientovi otevírat násilím ústa. Nedržte ho násilím.

Druhy epileptických záchvatů dle příčiny

  • Symptomatické- Kvůli poškození části mozku vznikne epileptické ložisko. Možné příčiny:
    • Úraz
    • Krvácení do mozku nebo jeho špatné prokrvení např. v důsledku cévní mozkové příhody
    • Nádorové onemocnění
    • Zánět
  • Idiopatické – Dostupnými vyšetřovacími metodami není zjištěna příčina epilepsie

Druhy epileptických záchvatů dle projevů

  • Generalizované- Zasahují obě mozkové hemisféry
  • Parciální- Zasahují jen část mozku
  • Neklasifikovatelné- Nelze je zařadit do dvou výše uvedených
Budete mít zájem:  Jak podpořit růst neuronů v mozku?

Jak vypadá typický generalizovaný epileptický záchvat?

Nejčastější formou jsou tonicko („tahové“)-klonické („škubavé“) křeče celého těla (dříve grand mal).

Náhlé bezvědomí následované tonickými křečemi, které postihují veškeré příčně pruhované svalstvo. Křeče trvají cca 30 vteřin. Protože je postiženo veškeré příčně pruhované svalstvo, tak člověk ani nedýchá. Promodrá proto v obličeji (cyanóza způsobená snížením hladiny kyslíku v krvi, resp. tkáních).

Na tuto fázi navazují klonické křeče, které trvají většinou přibližně minutu. Opět postihují celé tělo. Často dojde k pokousání jazyka, povolení svěračů a tím k pomočení či pokálení. Poté křeče ustoupí a člověk zůstává v bezvědomí, ze kterého se pozvolna probírá. Po probuzení je vždy zmatený, nepamatuje si na stádium křečí.

Většinou člověka bolí v důsledku křečí celé tělo, je velmi unavený.

Status epilepticus

Ve většině případů generalizovaný epileptický záchvat spontánně odezní bez nutnosti zásahu. Největší riziko bývá spojeno se zraněním v důsledku ztráty vědomí a/ nebo křečí.

Občas se ale stává, že po ukončení jednoho záchvatu člověk nenabyde vědomí a přichází další záchvat. Pokud se tyto záchvaty opakují několikanásobně po sobě, hovoříme o status epilepticus.

Je to život ohrožující stav, kdy je třeba rychlá intenzivní terapie.

Diagnostika epilepsie

Základem každé správné diagnózy je anamnéza, je tedy velmi důležité zjistit, jakým způsobem záchvat probíhal. Standardně se v diagnostice epilepsie využívá EEG. Je to vyšetření, zobrazující elektrickou aktivitu mozku.

Část pacientů ovšem nemá na prostém EEG žádný nález, je tedy někdy nutné využít aktivační metody, které mohou záchvat vyvolat. Využívá se např. světelná stimulace. Proto se epileptikům nedoporučuje navštěvovat např.

diskotéky, kde mohou stroboskopická světla vyvolat epileptický záchvat.

Další standardní vyšetřovací metodou u epilepsie je CT, případně magnetická rezonance. Pomáhá odhalit poranění mozku, cévní a nádorová onemocnění a další.

Léčba epilepsie

  • Léky- Standardní léčba je farmakologická, tedy za použití léčiv.
  • Životospráva- Velmi důležitou součástí léčby je ale také dodržování životosprávy. Je třeba se zcela vyvarovat alkoholu či jiným návykovým látkám, dodržovat pravidelný spánkový režim, nepřetěžovat se ani fyzicky. Právě nedostatek spánku či alkohol jsou spouštěči epileptických záchvatů.

V posledních letech nastal výrazný pokrok v léčbě epilepsie a zvýšení kvality života lidí trpících epilepsií. Až u 60 % pacientů lze farmakologickou léčbu po 2 letech bez záchvatu ukončit.

Postup první pomoci při epileptickém záchvatu

Obecný postup je u všech epileptických záchvatů, postihujících celé tělo stejný. Jak již bylo uvedeno, většina epileptických záchvatů odezní sama, bez nutnosti vašeho zásahu. Jediné, co je třeba udělat, je pokusit se zabránit poranění.

  • Pokud jste v bezprostřední blízkosti člověka, u kterého začal záchvat ve stoje nebo v sedě, pokuste se ho zachytit, než spadne na zem. Pokud již je na zemi, můžete mu dát pod hlavu 1 vrstvu oblečení, třeba vaši bundu, mikinu apod. Není cílem hlavu zvednout, jen zabránit poranění o zem.
  • Nikdy člověka nedržte násilím. Neudržíte ani malé dítě, natož dospělého. Pokud ho budete držet násilím, jen mu ublížíte.
  • Nikdy se nesnažte člověku otevřít násilím ústa. Nedýchá kvůli křeči svalstva (hl. bránice), ne kvůli tomu, že má zavřená ústa. Křeč za chvíli povolí. Dokud se křeč neuvolní, nemůžete nic dělat. Pokud budete člověku při záchvatu násilím otevírat ústa, či mu mezi zuby strkat nějaký předmět, jen mu ublížíte. Také může neúmyslně pokousat vás.
  • Po skončení záchvatu, člověk zůstává zpravidla ještě chvíli v bezvědomí. Je tedy dobré ho po skončení křečí otočit do zotavovací polohy.

Kdy vyhledat odborné ošetření?

První záchvat v životě

Pokud má člověk poprvé záchvat křečí, neléčí se s epilepsií, je vždy nutné odborné vyšetření, aby se zjistila příčina křečí. Poté je možné zahájit léčbu. Při prvním záchvatu tedy vždy volejte ZZS.

Samostatný záchvat při léčbě

Pokud se člověk léčí s epilepsií, občas k záchvatu křečí může dojít. Pokud se jedná o 1 izolovaný záchvat, který rychle odezní, člověk se nezraní, rychle se po záchvatu vrací k normálu, není nezbytné volat ZZS nebo jezdit do nemocnice. Je dobré zavolat svému neurologovi, u kterého se člověk léčí, případně praktickému lékaři a domluvit další postup.

Opakované záchvaty při léčbě

Pokud má člověk, který se léčí s epilepsií více než 1 záchvat v krátkém časovém úseku, je určitě dobré vyhledat odborné vyšetření. Zavolejte ZZS nebo, pokud je to možné, zavolejte neurologovi, u kterého se člověk léčí a domluvte se na dalším postupu.

Záchvat „na ulici“

Pokud vidíte někoho venku, kdo má záchvat křečí, určitě mu zavolejte ZZS. Postupujte podle pokynů výše a vyčkejte příjezdu ZZS.

Člověk se při záchvatu zraní

Pokud se člověk během záchvatu poraní (nemáme na mysli oděrky, ale nějaké vážnější poranění), zavolejte ZZS, nebo, pokud je to možné a nehrozí zhoršení stavu člověka transportem vlastními prostředky, odvezte ho do nemocnice.

Autor článku: Bc. Martin Smolík, DiS., vedoucí školícího střediska WorkMed s.r.o., získal svou dlouholetou praxi jako zdravotnický záchranář u zdravotnické záchranné služby, kde doposud působí. Zjistit více

Zdroj: informace získané studiem v oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, zkušenostmi u ZZS, doplněné z odborné literatury:

SEIDL, Zdeněk.,

Neurologie pro nelékařské zdravotnické obory. Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2733-2.

NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Jiří TICHÝ a Evžen RŮŽIČKA.,

Neurologie. Praha: Galén, 2002. ISBN 80-7262-160-2.

Chcete se naučit mnohem více a vše si důkladně prakticky vyzkoušet? Chcete se učit od profesionálních záchranářů? Vyberte si z naší nabídky kurzů první pomoci a my Vás vše naučíme!

Diagnóza a zahájení léčby – Nemocnice Na Homolce

Kdy a jak zahájit léčbu léky (antiepileptiky) je jedno z nejdůležitějších a též nejtěžších rozhodnutí, které musí neurolog učinit. Většina pacientů vyhledá lékařskou pomoc po prvním (často generalizovaném, velkém) záchvatu. Lékař si pak musí položit následující otázky:

 Byl záchvat epileptický ?Byl opravdu první ?Nebyl to symptomatický (situační) záchvat ?Pokud to byl záchvat epileptický, tedy jakého byl typu ?

Jaké je riziko, že se bude opakovat ?

  • Diagnóza epilepsie je klinická, a proto je anamnéza obrovsky důležitá.U pacienta by mělo být dále provedeno vyšetření:
  • neurologické, kardiologické, laboratorní a další vyšetření k vyloučení jiné než epileptické příčiny záchvatu, EEG zobrazení mozku, magnetická resonance raději než CT.

Diagnóza epilepsie často závisí na popisu záchvatů pacientem či svědkem. Důležité jsou údaje o auře, trvání záchvatu, typu pohybů, stranové převaze, směru stočení hlavy či očí, řečových projevů.

V některých případech je součástí záchvatu ztráta paměti a nemocný nejenže si nepamatuje na okolnosti záchvatu, ale neví ani, že záchvat prodělal. Pak jsou údaje blízkých osob klíčové pro diagnózu.

Na průběh samotného záchvatu si nepamatuje více než 80 % nemocných, a proto je vhodné, aby se počátečního vyšetření zúčastnil i někdo, kdo záchvat pozoroval.

  Podstatné jsou dále informace o výskytu epilepsie v rodině, údaj o komplikacích
při porodu, prodělaných febrilních křečích (křeče při horečce u kojenců a batolat), o úrazech hlavy, zánětech mozku a mozkových blan. Pacient musí očekávat otázky týkající se alkoholu, drog, psychiatrických chorob.

Epilepsii může napodobovat řada dalších chorob: prosté kolapsy, mdloby, srdeční příhody (arytmie), migréna, nízká hladina cukru v krvi, psychiatrická onemocnění.

Více než polovina případů, kde bylo podezření na první epileptický záchvat, má nakonec jinou příčinu. Záchvaty ale také mohou být projevem závažného neurologického onemocnění. Dle výsledku pohovoru s pacientem a neurologického nálezu by měla být provedena další pomocná vyšetření.

Cílený dotaz často odhalí předchozí výskyt „malých“ záchvatů (zahledění, aury, drobné záškuby), kterým pacient ani jeho okolí nepřikládalo význam.

Anamnéza často ukáže, že se jednalo o záchvat, který je možno dát do souvislosti s akutním mozkovým podrážděním, záchvat vyprovokovaný momentální souhrou nepříznivých faktorů. Příkladem je nevyspání v období puberty.

 Takový ojedinělý situační záchvat prodělá za život 5 %, dle některých údajů až 10 % lidí.

Pokud je jisté, že se jednalo o epileptický záchvat, je důležité přesné stanovení jeho typu. Výběr léku je silně závislý na typu záchvatů a epileptického syndromu.

Riziko, že se po prvním prodělaném záchvatu budou záchvaty opakovat, je patrně vyšší, než se dříve předpokládalo, a může dosáhnout až 80 %. Toto riziko je největší v prvních 6 měsících po prvním záchvatu a klesá na 30 % po roce a na 20 % po 18 měsících.

Existují rizikové faktory, dle kterých lze odhadnout, zda riziko opakování je spíše vysoké či nízké. Je ale zřejmé, že nasazení léku po prvním záchvatu sice sníží riziko opakování záchvatu v prvmím roce, celkově ale neovlivní rozvoj opakovaných záchvatů ani prognózu onemocnění.

Léčba by tedy měla být zahájena až po druhém nevyprovokovaném záchvatu. Pro rozhodování je ale samozřejmě důležitý i názor pacienta. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector