Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

Co je Fabryho choroba?

Fabryho choroba je vzácné dědičné onemocnění, které postihuje celé rodiny. Vyskytuje se přibližně u 1 ze 40 000 lidí.

Fabryho choroba má takzvanou X-vázanou dědičnost. V případě, že je v rodině otec diagnostikován s tímto onemocněním, odevzdává svůj vadný chromozom X všem svým dcerám.

Přenos z otce na dceru je v tomto případě 100%. Zároveň však toto onemocnění nepřenáší na své syny. Jiná situace nastává, když onemocněním trpí matka (ženy mají 2 chromozomy X).

Riziko přenosu onemocnění na děti, tentokrát i syny, je v tomto případě 50%.

Fabryho choroba ovlivňuje způsob zpracování důležitých chemických látek v těle. Kvůli příznakům, které jsou typické také pro jiné nemoci, může být obtížně diagnostikovatelná. Pokud se domníváte, že vy nebo jiný člen rodiny trpíte Fabryho chorobou, poraďte se co nejdříve s lékařem.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

PříčinyBuňky obsahují tukovou látku označovanou jako globotriaosylceramid neboli GL-3. Tenje za normálních okolností vylučován z buněk pomocí enzymu alfa-galaktosidáza A,zkráceně alfa-GAL.

Enzym alfa-GAL štěpí GL-3 na menší částice, které mohou opustit buňky, vstoupit do krevního řečiště a nakonec jsou znovu využity nebo vyloučeny z těla. U pacientů s Fabryho chorobou tělo nevytváří dostatečné množství funkčního enzymu alfa-GAL k odbourání GL-3.

V průběhu času může nadměrné hromadění GL-3 v některých typech buněk způsobit poškození tkání v celém těle.

Fabryho choroba je způsobena pozměněným genem, který se nazývá GLA. Tense v těle využívá k tvorbě alfa-galaktosidázy A. Osoba, která tento pozměněný gen zdědí, proto není schopna tvořit dostatečné množství alfa-GAL, tedytakové, jaké je potřeba pro správnou funkci enzymu.

Příznaky Fabryho chorobyFabryho choroba je obvykle diagnostikována nesprávně nebo zůstává zcela nediagnostikována, protože podobné příznaky se objevují i u jiných, známějších nemocí.

Příznaky se mohou také značně lišit, a to dokonce i v rámci jedné rodiny.

Někteří lidé dokonce nezjistí, že Fabryho chorobu mají, dokud u nich nenastanou vážné zdravotní problémy, jako jsou mozková mrtvice, srdeční infarkt nebo selhání ledvin.

  • Chronická bolest / záchvaty bolestiPříležitostné intenzivní pálivé bolesti, které obvykle začínají v oblasti rukou a chodidel, a často se mohou šířit do jiných částí těla. Tyto epizody jsou označovány jako Fabryho krize a mohou být značně vyčerpávající. Fabryho krize může trvat od pár minut až po několik dnů. Může postiženého přimět k návštěvě pohotovosti, kde dostane léky na úlevu od bolesti. Bolest může být vyvolána také změnami počasí, vlivem tepla, stresu, cvičením a/nebo únavou. Zhoršit se může rovněž během horečky.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

  • Bolest, mravenčení a pálení v oblasti rukou a chodidelU osob s Fabryho chorobou může být přítomna tzv. neuropatická bolest, tj. pálivá a brnivá bolest, která postihuje zejména dlaně a plosky chodidel. Někteří lidé trpí tímto typem bolesti každý den, zatímco u jiných je přítomna méně často. Neuropatická bolest je nejčastějším symptomem Fabryho choroby a často také prvním příznakem, který přivádí děti a dospívající k dětskému lékaři.
  • ÚnavaNěkteří lidé s Fabryho chorobou nejsou schopni vykonávat fyzicky obtížnější činnosti a mohou se unavit nebo přehřát i po mírné aktivitě. Tělesná námaha u nich může také vyvolat intenzivní bolesti. Někdy je zapotřebí upravit plán aktivit nebo se zcela vyhnout určitým činnostem.
  • Poruchy poceníMnoho lidí s Fabryho chorobou se buď potí velmi málo (hypohidróza), nebo se nepotí vůbec (anhidróza). To může způsobit přehřátí, časté horečky a citlivost na extrémní teploty. Poruchy pocení jsou obecně způsobeny poškozením nervů a potních žláz. Spolu s bolestí v rukou a nohou představují často jeden z prvních příznaků Fabryho choroby v dětství.
  • Kožní léze (angiokeratomy)Jedním z nejnápadnějších příznaků Fabryho choroby je načervenale purpurové postižení kůže, odborně označované jako angiokeratom. Tento stav je pro tuto nemoc charakteristický a může lékaře navést k podezření na Fabryho chorobu. Angiokeratomy se obvykle nacházejí v oblasti mezi pupíkem a koleny, nebo v oblastech, kde se kůže napíná, jako jsou lokty nebo kolena. U žen se mohou angiokeratomy vyskytnout i na jiných místech, dokonce i na oční sliznici. Angiokeratomy se zpravidla objevují během dospívání, s věkem se mohou zvětšovat a nabývat na počtu.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

  • Abnormality očí (zvlnění rohovky)* Dalším běžným příznakem je zvlnění rohovky, tedy tvorba výrazných hvězdicovitých usazenin v rohovce způsobená akumulací GL-3. Objevuje se u více než 70 % mužů a žen s Fabryho chorobou. Zvlnění lze pozorovat pouze při oftalmoskopickém vyšetření štěrbinovou lampou. Zpravidla nemá vliv na vidění. Dalším příznakem Fabryho choroby jsou vinuté (tortuózní) cévy.

*Pokud u vás oční lékař zjistí zvlnění rohovky (linie na rohovce, které pravděpodobně nebudou mít vliv na váš zrak), měl by vás odeslat na speciální vyšetření pro diagnostiku Fabryho choroby.

  • Recidivující horečkaOpakovaně se může objevovat horečka, která je doprovázena bolestí.
  • Nesnášenlivost tepla a chladuBěžným příznakem Fabryho chorobyje citlivost na teplotu.
  • Gastrointestinální problémyMnoho lidí s Fabryho chorobou má chronické žaludeční problémy. Mohou zahrnovat bolest po jídle, průjem, zácpu, zvracení a nevolnost.
  • Srdeční problémyFabryho choroba může způsobit předčasné srdeční problémy. S postupným hromaděním GL-3 v průběhu mnoha let může dojít k progresivnímu poškození srdečních tkání a cév, které srdce zásobují krví. Mezi srdeční problémy způsobené Fabryho chorobou patří zesílení (hypertrofie) svalové stěny levé komory srdeční, poruchy srdečních chlopní, hypertenze, nepravidelný srdeční rytmus (arytmie), srdeční selhání, srdeční záchvat.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

  • Problémy s ledvinamiPo letech hromadění GL-3 se mohou u člověka vyvinout problémy s ledvinami. Poškození může být natolik závažné, že znemožňuje správnou funkci tohoto orgánu (ledvinová nedostatečnost) nebo může vést k jeho selhání (renální selhání). Hromadění GL-3 v ledvinách tedy představuje pro osoby s Fabryho chorobou velké zdravotní riziko.
  • Problémy s nervovým systémemVýznamná akumulace GL-3 může zahušťovat krevní cévky v mozku. Může se pak objevit slabost, bolest hlavy, necitlivost, závratě, mrtvice / přechodné ischemické záchvaty (TIA).
  • Problémy se sluchemZtráta sluchu a tinnitus (zvonění v uších).

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

  • Deprese a společenské problémyKromě fyzických příznaků se může objevit také úzkost a deprese. Strach, pocit viny nebo třeba hanba jsou běžné emoce v momentě, kdy pacienti s Fabryho chorobou zjistí, že nemoc předali skrze své geny rodině. Promluvte si se svým lékařem a rodinou o tom, jak se cítíte. Existují různé podpůrné skupiny speciálně pro lidi s Fabryho chorobou a také obecně pro vzácná onemocnění.

Nejedná se o úplný výčet všech příznaků Fabryho choroby. Diagnostikovat ji může pouze lékař. Pokud se u vás vyskytnou dva nebo více z uvedených příznaků, nebo pokud máte v rodině příbuzné s těmito symptomy, je načase vyhledat odborníka.

Liší se příznaky Fabryho nemoci v závislosti na věku?Hromadění GL-3 začíná před narozením a pokračuje po celá desetiletí. V důsledku toho se příznaky mohou v průběhu času měnit.

Nejčastějším symptomem Fabryho choroby a často také prvním příznakem, který přivádí děti a dospívající k lékaři, je neuropatická bolest (pálivá, brnivá bolest, která postihuje zejména ruce a chodidla).

U dětí se mohou objevit opakující se horečky a děti a dospívající mohou trpět nesnášenlivostí tepla a chladu, gastrointestinálními problémy a postižením kůže (angiokeratomy). V dospělosti bude mít mnoho lidí s Fabryho chorobou kromě již popsaných příznaků i závažné problémy s ledvinami, srdcem nebo nervovým systémem.

Význam včasné diagnózyPokud Fabryho choroba není včas diagnostikována a léčena, může snížit předpokládanou délku života u mužů i žen až o 20 let. Fabryho choroba je systémové onemocnění. Může tedy ovlivnit celé tělo.

Hromadění GL-3 způsobuje zúžení krevních cév. Výsledkem je, že ledviny, srdce a mozek nejsou dostatečně zásobeny krví a nemohou správně fungovat. U lidí s Fabryho chorobou může nastat život ohrožující poškození hlavních orgánových systémů (např.

mozková mrtvice v mladém věku), které se postupem času může zhoršovat. Proto je včasná diagnóza velmi důležitá. Pokud máte Fabryho chorobu v rodině, zvažte možnost speciálního vyšetření, i když se u vás nevyskytují žádné příznaky.

Čím dříve je Fabryho choroba rozpoznána, tím dříve může být zahájeno monitorování a léčba.

Fabryho chorobu můžou mít muži i ženy

Kdysi se tvrdilo, že Fabryho choroba postihuje pouze muže a ženy jsou jen „přenašečkami“ nemoci. Nyní víme, že to není pravda. Fabryho choroba může postihnout jak muže, tak ženy, i když se u nich příznaky mohou projevovat značně odlišně.

Pokud máte jako žena podezření, že trpíte Fabryho chorobou, neignorujte žádné příznaky. Možná vám již bylo sděleno, že jste „pouze nositelkou“, nebo můžete mít pocit, že na tom nejste tak špatně jako vaši blízcí příbuzní v mužské linii, například váš syn nebo otec.

Vzhledem k mylným představám o výskytu Fabryho choroby u žen může být obtížné dobrat se správné diagnózy.

Je důležité, aby ženy s rodinným výskytem tohoto progresivního a potenciálně život ohrožujícího onemocnění byly pravidelně sledovány a diskutovaly s lékařem o vhodné péči.

Budete mít zájem:  Stříbro a zdraví – jaký má vliv a zdravotní účinky?

Fabryho choroba často není diagnostikována u žen a dětí

Vzhledem k tomu, že u žen bývá onemocnění často bez příznaků (asymptomatické), mohou lékaři snadno přehlédnout znaky, které by je mohly navést k správné diagnóze. U žen s touto chorobou v rodině je proto velmi důležité, aby si vytvořily rodinný strom, který jim pomůže určit, zda je zapotřebí vyšetření.

Příznaky Fabryho choroby u dětí se často zaměňují s jinými poruchami, včetně juvenilní artritidy, bolesti z růstu nebo revmatické horečky.

Časté absence na tělesné výchově z důvodu nesnášenlivosti tepla a zátěže, bolesti rukou a chodidel, zahanbující časté návštěvy toalety, a dokonce i častování různými přívlastky odkazujícími na lenost jsou jen některé z mnoha ústrků, kterým musí děti s Fabryho chorobou čelit.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

Vyšetření na Fabryho chorobu je jednoduchéKe stanovení diagnózy Fabryho choroby postačí jednoduchý krevní test.

Pokud máte vy nebo někdo ve vaší rodině příznaky Fabryho choroby, lékař vám poradí, zda se máte nechat vyšetřit. Při tomto rozhodování může sehrát roli vaše rodinná anamnéza, protože Fabryho choroba je dědičná. V případě podezření na Fabryho chorobu je k dispozici jednoduchý test, který se liší u mužů a žen.

Testování Fabryho choroby u mužů a žen

V posledních letech prošla diagnostika vzácných onemocnění významným pokrokem. Mnoho z nich je možné odhalit pomocí jednoduchého krevního testu, tzv. testem suché krevní kapky.

V případě použití tohoto testu je pacientovi odebrána krev píchnutím do prstu, podobně jako u novorozeneckého screeningu, a nakápne sena speciální filtrační papírek.

Při pozitivitě testu je nutné potvrzení diagnózy Fabryho choroby stanovením aktivity enzymu alfa-GAL v plné krvi a následně genetickým vyšetřením DNA pro potvrzení mutace. Vyšetření DNA je možné provést ve specializovaných laboratořích ze stejného odběru suché krevní kapky.

Vzhledem k povaze dědičnosti Fabryho choroby je velice důležité při postižení kteréhokoli člena rodiny uvažovat i o vyšetření ostatních a předcházet tak rozvoji ireverzibilních změn orgánů a postižení.

Lékaři, kteří mohou diagnostikovat Fabryho chorobuTest pomocí suché krevní kapky může provést kterýkoli lékař, protože jde o velice jednoduchý miniinvazivní výkon.

Možná jste své potíže probírali se svým obvodním lékařem nebo se specialisty, např. s očním lékařem, dermatologem, nefrologem (odborníkem na onemocnění ledvin) nebo kardiologem. V případě, že obtíže přetrvávají, požádejte je o provedení testu pomocí suché krevní kapky pro vyloučení Fabryho choroby.

U mnoha lidí vysloví první podezření na Fabryho chorobu oční lékař. Důvodem je, že u mnoha lidí s Fabryho chorobou je na rohovce přítomna odlišná struktura (tzv. zvlnění rohovky), která je patrná pouze při očním vyšetření.

  • Po stanovení definitivní diagnózy Fabryho choroby je důležité porozumět tomu, jak se tato nemoc dlouhodobě léčí a zvládá.
  • U pacientů s lehkým průběhem Fabryho choroby péče zahrnuje léčbu specifických symptomů.
  • Léčba Fabryho choroby spočívá v dodávání chybějícího enzymu do těla pacienta, což zpomalí nebo úplně zastaví postup onemocnění a předejde rozvoji sekundárních komplikací.
  • Je důležité pravidelně chodit na prohlídky k lékaři do Centra pro Fabryho chorobu, které se věnuje diagnostice a léčbě pacientů s tímto vzácnějším metabolickým onemocněním.

Informace pro pacienty s Fabryho chorobou

Fabryho choroba je porucha štěpení složitých tuků hluboko v buněčných strukturách v tzv. lyzozomech. Na základě drobné chyby v DNA (v řetězci jednoho genu pro enzym alfa galaktosidázu) zůstávají v buňce, zejména v lyzozomech, nerozložené látky. Ty se hromadí a postupně zhoršují další funkci buněk a celých orgánů.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

Již od dětství – pálením dlaní, chodidel. Častými náhlými vysokými teplotami až horečkami. Vzhledem k poruše pocení dochází k přehřívání se i při běžné fyzické aktivitě, sportu. Běžná je únava, nevýkonnost. Při běžné lékařské kontrole se ale většinou příčina neobjasní.

Během dětství a puberty se kromě horeček a poruchy pocení přidává tvorba drobných červenofialových papulek na kůži, zejména okolo pupíku a v tříslech – tzv. angiokeratomů.

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčbaFabryho choroba se začíná projevovat okolo 5. až 8. roku věku především u chlapců, u dívek během puberty. Jedná se zejména o porušení termoregulační funkce kůže, kdy při fyzické aktivitě dochází k přehřívání organismu a následným horečkám. Na kůži se začínají objevovat tzv. angiokeratomy, červenofialové papulky v oblasti třísel a okolo pupíku. Dětští pacienti si stěžují na palčivé bolesti dlaní a konečků prstů a také na zažívací problémy jako nevolnosti, křeče v břiše či průjmy.

V dalších letech se postupné střádání a zánětlivé změny v postižených orgánech projeví např. jako zhoršení funkce ledvin (mezi 20.-40. rokem věku se objevuje bílkovina v moči a zhorší se filtrační schopnost ledvin), u některých pacientů se objeví cévní mozková příhoda. Od 40. roku věku zbytnění srdeční svaloviny způsobuje zhoršení funkce srdce jako pumpy.

  • Muži
    • Stanovení aktivity GLA (alfa galaktosidázy) v krevní plazmě, v suché kapce krve.
    • Nízká aktivita enzymu s následnou DNA diagnostikou potvrdí Fabryho chorobu
  • Ženy

      • Hodnoty enzymu GLA (alfa galaktosidázy)
      • se často překrývají s hodnotami u zdravé populace.
      • Proto je u všech žen indikováno DNA vyšetření
      • k potvrzení nebo vyloučení Fabryho choroby.

Léčba je soustředěna do Centra pro Fabryho chorobu. Vzhledem k postižení mnoha orgánů je nezbytná mezioborová spolupráce a rozšiřování povědomí o chorobě.

Samotná léčba spočívá v:

  1. Náhradě chybějícího enzymu infuzemi, pravidelně 1× za 14 dnů do žíly.

  2. Stabilizaci pacientova enzymu tzv. chaperonem (molekula udržující stabilitu vazeb mezi proteiny, zajišťuje tak správnou funkci vlastního enzymu pacienta), tabletka obden.

  3. Výhledově pro nejtěžší pacienty genová terapie.

Centrum pro fabryho chorobu II. interní kliniky 1. LF UK a VFN

Fabryho choroba: příznaky, diagnostika a léčba

Fabryho choroba – příznaky, diagnóza, léčba

Fabryho nemoc je relativně vzácné dědičné metabolické střádavé onemocnění, které je způsobené mutací genu pro enzym α-galaktosidázu. Poruchou tohoto enzymu dochází ke střádání látek tukové povahy uvnitř buněk (pozn. proto střádavé onemocnění), a tím k poškození mnoha orgánů v těle.

Gen, který kóduje α-galaktosidázu, se nachází na chromozomu X. Muži mají chromozomy X a Y, tzn., že muži s mutací tohoto genu jsou nemocní. Naopak ženy mají dva chromozomy X.

Pokud jeden z těchto chromozomů nenese zmutovaný gen, samy neonemocní, ovšem choroba se může přenést a projevit v další generaci. Z toho tedy vyplývá, že muži jsou častěji postiženi, než ženy. Podle odhadů je nemocný každý jedinec na 40 000 obyvatel.

Přitom platí, že muži předávají zmutovaný gen všem svým dcerám a naopak žádným synům. Naopak ženy předávají zmutovaný gen jak dcerám tak synům.

Příznaky Fabryho choroby

Onemocnění se projevuje již v dětském věku, a to pálením dlaní a chodidel, horečnatými stavy a bolestmi hlavy. Později se mohou vyskytovat i závratě, poruchy sluchu a zraku, průjmy, epileptické záchvaty.

V dalších fázích choroby se objevuje selhávání ledvin, které často končí transplantací ledviny. Vzácné nejsou ani srdeční a mozkové příhody.

Bohužel až při těchto obtížích dochází k objevení nemoci u postiženého jedince.

Diagnostika Fabryho choroby

Podezření pro Fabryho chorobu lékař získává z multiorgánového selhávání. Provádí tedy následující testy:

  • Chemické vyšetření moči
  • EKG
  • Echokardiografie
  • Magnetická rezonance
  • Oční vyšetření
  • Vizuální prohlídka těla
  • Vyšetření periferní krve

Při selhávání ledvin (častá komplikace způsobená Fabryho nemocí) dochází k proteinurii (vylučování bílkovin močí) a k vylučování glykolipidů, což lze zjistit jednoduchým chemickým vyšetřením moči.

Pomocí EKG vyšetření lze zjistit změny v srdeční činnosti, což samozřejmě nepoukazuje jen na Fabryho nemoc, ale i na řadu jiných onemocnění.

Echokardiografie je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. Pro Fabryho nemoc je typická hypertrofie (zbytnění) levé srdeční komory, což je patrné na ultrazvuku.

Magnetická rezonance je pak vyšetřovací metoda, která umožňuje zjistit mimo hypertrofie levé srdeční komory i míru poškození srdce, vlivem ukládání látek tukové povahy do jeho stěn.

Oční rohovka může mít zvláštní vzhled, který lze vidět pomocí oftalmologické přístroje používaného při očním vyšetření. Tento jev se vyskytuje u tří ze čtyř pacientů a nevyskytuje se u jiných chorob.

Nejprostší vyšetření je samotná vizuální prohlídka pacienta, která spočívá v důkladné prohlídce kůže nemocného, na které se vyskytují typické angiokeratomy, což jsou červené skvrnky nejčastěji v oblasti trupu, podbřišku a hýždí. Při prohlídce si může lékař povšimnout i lymfatických otoků končetin, které jdou ruku v ruce s kožními projevy onemocnění.

Vyšetření periferní krve(odebráníkapky z konečku prstu) je nejspolehlivější u mužů. Z jedné kapky krve lze zjistit aktivita enzymu (α-galaktosidázy), jehož nedostatek je podstatou onemocnění. U žen je toto vyšetření složitější kvůli jejich druhému chromozomu X, který může, ale nemusí nést mutovaný gen pro daný enzym. Prokázáním choroby u žen lze tedy dosáhnout až vyšetřením samotné DNA.

Léčba Fabryho choroby

Dříve se choroba léčila pouze symptomaticky, což obnášelo léčbu symptomů nemoci, ale ne léčbu samotné nemoci. Řešení se tedy nacházelo v hemodialýze, transplantaci ledvin, zavádění kardiostimulátorů či podávání léku pro snížení krevního tlaku.

Budete mít zájem:  Ošklivé, nepohodlné i nezdravé - proč podléháme módě?

Dnes je nejčastější léčba ve formě infuzí, kdy pacient chodí v pravidelných intervalech do nemocnice, kde mu touto formou podávají látku nahrazující funkci enzymu α-galaktosidázy. Díky tomu se nemoc již neprohlubuje a nezpůsobuje tak další závažné komplikace, jako tomu bylo při symptomatické léčbě.

Nejlepším řešením by v budoucnu mohla být genová terapie, která by dokázala nahradit zmutovaný gen a nedošlo by tak k samotnému vzniku nemoci.

Fabryho choroba: příčiny, příznaky a léčba

  • Fabryho choroba je dědičné metabolické onemocnění, které patří do skupiny lyzozomálních střádavých poruch. Zdroj: Shutterstock.com
  • Příčinou Fabryho choroby je mutace genu pro enzym α-galaktosidáza A, který se nachází na chromozomu X. Zdroj: Shutterstock.com
  • Mezi první příznaky Fabryho choroby, které se typicky projevují už v dětství, patří brnění, mravenčení a pálení končetin. Následují horečky, gastrointestinální potíže a neschopnost potit se (hypohidróza či anhidróza). Zdroj: Shutterstock.com
  • Pacienty s Fabryho chorobou trápí také svědivá vyrážka tvořená červenými skvrnami (angiokeratomy), problémy se sluchem a změny na rohovce. Zdroj: Shutterstock.com
  • V pozdějších stádiích může Fabryho choroba způsobit srdeční potíže, postižení ledvin či mozkovou mrtvici. Zdroj: Shutterstock.com
  • K léčbě Fabryho choroby slouží enzymatická substituční terapie, která spočívá v náhradě chybějícího enzymu preparáty α agalzidáza a agalzidáza β. Zdroj: Shutterstock.com

Fabryho choroba je dědičné metabolické onemocnění, které patří do skupiny lyzozomálních střádavých poruch.

Tuto nemoc doprovází multiorgánové postižení a mezi typické projevy patří třeba pálení končetin, horečky, angiokeratomy či problémy se srdcem a ledvinami. K dispozici je dnes enzym-substituční léčba, ale i další podpůrná terapie.

Co je Fabryho choroba?

Andersonova-Fabryho choroba, která se většinou označuje pouze jako Fabryho choroba, patří mezi lyzozomální onemocnění ze střádání. Znamená to, že u pacientů dochází ke střádání látek tukové povahy uvnitř buněk, což později vede k multiorgánovému poškození.

Fabryho choroba patří mezi vzácná onemocnění. Ve své klasické formě údajně postihuje jednoho člověka na 40 tisíc nově narozených. Poprvé tuto nemoc roku 1898 popsali W. Anderson a J. Fabry, podle kterých je dnes také pojmenována. Někdy se ovšem označuje také jako sfingolipidóza.

Příčiny Fabryho choroby

Příčinou tohoto vzácného onemocnění je mutace genu pro enzym α-galaktosidáza A, který se nachází na chromozomu X.

Výsledkem je snížená či zcela chybějící aktivita alfa-GAL, což vede ke střádání tukových látek uvnitř buněk a jejich následnému poškození.

Nemoc je gonozomálně recesivní, ale onemocnět mohou i ženy, nejspíše na základě náhodné inaktivace jednoho z X chromozomů (lyonizace).

Ačkoliv onemocnění může mít těžší průběh u mužů, kteří mají pouze jednu kopii chromozomu X, Fabryho choroba se nevyhýbá ani ženám. Zatímco ale postižené příslušnice něžného pohlaví mutaci přenášejí na polovinu svých potomků bez ohledu na pohlaví, u mužů chromozom X s postiženým genem přejde pouze na všechny dcery. Všichni synové budou zdraví.

Jaké má Fabryho choroba příznaky?

Velký problém Fabryho nemoci spočívá především v tom, že u každého pacienta mohou být symptomy trochu jiné. U mužů se příznaky většinou objeví dříve, jelikož ženy mají dva chromozomy X, z nichž jeden bývá normální a druhý zmutovaný, takže se u nich tvoří alespoň malé množství enzymu alfa-GAL.

Mezi první příznaky, které se u klasické formy projevují již v dětství, patří akroparestézie. Jedná se o nepříjemné brnění, mravenčení a pálení končetin.

Dále následují horečky a gastrointestinální potíže.

Jelikož pacienti trpí sníženou schopností potit se (hypohidróza), nebo se dokonce vůbec nepotí (anhidróza), špatně snášejí pobyt v horku, bývají velmi unavení a jsou náchylnější k úpalu či úžehu.

V dalším stádiu se přidává také svědivá vyrážka tvořená červenými skvrnami (angiokeratomy), která se nejčastěji objeví v oblasti třísel, slabin, pupku, hýždí či na sliznicích. Pro Fabryho chorobu jsou typické také problémy se sluchem a změny na rohovce, jako je cornea verticillata, kdy se na rohovce tvoří bělavé spirálovité pruhy.

Rané příznaky Fabryho choroby

  • Pálení dlaní a chodidel
  • Nepříjemné mravenčení končetin
  • Hypohidróza či anhidróza
  • Angiokeratomy
  • Horečnaté stavy
  • Bolesti hlavy
  • Závratě
  • Poruchy zraku a sluchu
  • Trávicí obtíže a bolesti břicha
  • Nevolnost, plynatost a průjmy
  • Epileptické záchvaty

Bez vhodné léčby mívá Fabryho choroba obvykle progresivní charakter a vede k závažnému multiorgánovému postižení. V dospělosti se tak postupem času přidávají srdeční obtíže, které zahrnují zbytnění srdeční svaloviny (hypertrofická kardiomyopatie), poruchy srdečního rytmu i degenerativní změny chlopní. Typické jsou také mozkové mrtvice v poměrně mladém věku nebo postižení ledvin, které může postupem času způsobit úplné selhání jejich funkce.

Kromě fyzických obtíží si pacienti s Fabryho chorobou často stěžují také na psychické problémy, které pramení z jejich zdravotního diskomfortu i sociálního vyčlenění. Velký problém představují deprese a další psychické deprivace.

Diagnostika

Jelikož jsou projevy Fabryho choroby neurčité a mohou signalizovat také celou řadu dalších onemocnění, včasná diagnostika je poměrně obtížná. Pokud lékař u pacienta pozoruje multiorgánové selhávání a pojme podezření, že by se mohlo jednat o Fabryho chorobu, provádí se série testů.

U mužů je nutné stanovit hladinu α-galaktosidázy A v plazmě, fibroblastech či leukocytech, která je v případě pozitivního nálezu nulová či velmi nízká.

U žen může být hladina v normě či jen lehce snížená, a proto zde lékaři raději doporučují celkové molekulárně-genetické vyšetření.

K diagnostice Fabryho choroby u mužů také slouží metoda suché kapky.

Dále se provádí tato vyšetření:

  • Chemické vyšetření moči
  • EKG
  • Echokardiografie
  • Magnetická rezonance
  • Oční vyšetření
  • Vyšetření periferní krve
  • Neurologické vyšetření

Léčba Fabryho choroby

Pokud se prokáže, že pacient opravdu trpí Fabryho chorobou, v dnešní době je standardním postupem enzymatická substituční léčba.

Ta spočívá v náhradě chybějícího enzymu alfa-galaktosidázy preparáty α agalzidáza a agalzidáza β, které se nemocným podávají intravenózně, a to pravidelně každých 14 dnů. Kromě toho se zkouší také tzv.

chaperonová terapie ve formě tablet užívaných obden.

Léčba pomocí enzym-substituční terapie je finančně velmi nákladná a je nutné zahájit ji včas, ještě před rozvinutím nevratného postižení. Ačkoliv pacienti léčbu obvykle snášejí dobře, mohou se dostavit vedlejší účinky, které zahrnují teploty, zimnice, bolesti hlavy či nevolnosti. V budoucnu by měla být k dispozici také genová terapie, která je ovšem stále ve stádiu vývoje.

Nespecifická léčba

Protože se Fabryho choroba projevuje celou řadou různých symptomů, jedná se o multioborovou záležitost, kterou je třeba řešit z více pohledů.

Součástí léčby je tedy potlačování symptomů a řešení jednotlivých komplikací, jež se postupem času mohou objevit.

Nespecifická terapie zahrnuje třeba podávání ACE inhibitorů, které mají příznivý vliv u chronických onemocnění ledvin s protineurií.

Podpůrnou terapii vyžadují i další projevy Fabryho nemoci. Mezi dostupné metody léčby, které doktoři volí podle zdravotních komplikací pacienta, patří třeba implantace kardiostimulátorů a defibrilátorů, léčba arytmie, antikoagulační terapie, dialýza, transplantace ledvin či užívání různých léků.

Centrum Fabryho nemoci

Jediné pracoviště v České republice, které zajišťuje komplexní diagnostiku Fabryho choroby a také následnou terapii, je Centrum pro Fabryho chorobu při 2. interní klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Spolupracuje také s odborníky z Ústavu dědičných a metabolických chorob i z dalších odborných pracovišť a aktivně se podílí na výzkumu Fabryho choroby.

Zdroje: www.prosestru.cz, www.internimedicina.cz

Fabryho choroba – projevy a aktuální možnosti léčby a péče o pacienty

Fabryho choroba je vzácné dědičné metabolické onemocnění provázené multiorgánovým postižením. Jedná se o lyzosomální střádavé onemocnění, což znamená, že dochází ke střádání látek tukové povahy uvnitř buněk. Od roku 2004 je již léčitelné specifickou enzymovou substituční terapií.

Fabryho choroba je genetické onemocnění, které podmiňuje změna (mutace) genu, jenž za normálních okolností kóduje produkci enzymu alfa-galaktosidázy (alfa-Gal). Tento enzym štěpí zejména lipid globotriaosylceramid (Gb3).

Pokud je gen změněn mutací (popřípadě mutacemi), pak produkovaný enzym v těle nemocného neplní správně svou funkci, pracuje pod určité procento své funkce nebo úplně chybí.

Důsledkem je střádání nemetabolizovaného Gb3 – především v buňkách cévní stěny, ledvin, srdce, mozku, ale i v jiných orgánech.

Genetika

Každá buňka v lidském těle obsahuje 46 chromosomů, tzn. 23 párů. Z každého tohoto páru dědíme jeden chromosom od matky a jeden od otce. Každá žena má pohlavní chromosom v kombinaci XX a muž v kombinaci XY. Fabryho choroba je nemoc vázaná právě na chromosom X, kde je umístěn i gen zajišťující produkci enzymu alfa-Gal.

Proto muži předávají gen, který způsobuje Fabryho chorobu všem svým dcerám (ty od něj zdědí chromosom X), ale žádnému ze svých synů (ti dědí chromosom Y). Každá žena postižená Fabryho chorobou je přenašečkou, a je tedy 50% šance, že zmutovaný gen předá svým dětem, protože jak dcery, tak i synové od ní dědí chromosom X (viz obr. 1A, 1B).

Budete mít zájem:  Léky Na Zvýšení Potence?

Může se však (velmi raritně) stát, že je žena i 100% přenašečkou, protože má oba chromosomy X defektní.

Obr. 1  Genetika A) Muži postižení FCH předávají zmutovaný gen všem svým dcerám, ale žádnému ze svých synů.

Obr. 1  Genetika B) Ženy postižené FCH předávají zmutovaný gen polovině svých dětí, a to jak dcerám, tak synům.

Výskyt nemoci

Fabryho choroba je onemocnění vzácné – odhadem ve své klasické formě postihuje 1 člověka na 40 tisíc narozených. Týká se všech etnik, všech věkových skupin, mužů i žen.

Příznaky a projevy

Příznaky a projevy choroby Fabryho choroby jsou rozdílné – muži je mají vyjádřeny dříve než ženy, protože ty mají díky dvěma chromosomům X jeden gen ve většině případů normální a druhý zmutovaný, tudíž produkují alespoň malé množství enzymu alfa-Gal.

Fabryho choroba je zrádná v tom, že se u každého jedince projevuje jinak a v různém životním stadiu.

Lipid Gb3 se v buňkách hromadí postupně, proto bývá Fabryho choroba v některých případech diagnostikována až v rozvinutém stadiu, nejčastěji mezi 30. a 45. rokem života u mužů, u žen cca o o 15 let později.

Příznaky a projevy nemoci jsou zpočátku u obou pohlaví neurčité a vyskytují se i u řady dalších onemocnění, což může zprvu vést k chybné diagnóze.

Dětský věk a dospívání

Děti (častěji chlapci) do 10 let nejvíce trpí bolestivým pálením nebo brněním nohou a rukou (akroparestezie); bolesti mohou vyzařovat do celého těla a negativně tak ovlivňovat psychiku dítěte.

Pacienti nesnášejí pobyt v horku, protože trpí sníženou schopností potit se (hypohidróza) nebo se nepotí vůbec (anhidróza), a jsou tedy velmi náchylní k úpalu či úžehu, trpí horečkami, jsou unavení, nestačí svým vrstevníkům při pohybových aktivitách.

U pacientů do 18 let se postupně od 4.–5. roku věku k již uvedeným projevům přidávají další jako, je nesvědivá vyrážka tvořená tmavě červenými skvrnkami (angiokeratomy – viz obr. 2A, 2B), nejčastěji v okolí pupku, třísel, genitálu a hýždí a dále na extenzorové straně končetin. Někdy jsou to jen malá ojedinělá ložiska, jindy je zasažena větší plocha těla.

Dále se mohou objevit problémy se sluchem, od nedoslýchavosti (hypoakuze) až po úplnou ztrátu sluchu (surditas), a rovněž zvonění v uších (tinnitus). Při očním vyšetření se zjistí změny na rohovce velmi typické pro tuto nemoc (cornea verticillata – viz obr. 3).

Pacient si také stěžuje na bolesti hlavy nebo závratě a na zažívací problémy jako nevolnosti, křeče v břiše či průjmy.

Pacienti s Fabryho chorobou ve velké míře udávají psychické obtíže z neustálého zdravotního dyskomfortu, pocity sociálního vyčlenění z důvodu četnějších absencí ve škole, vyčlenění z volnočasových, ale i školních aktivit, a ztrácejí motivaci k učení, protože mají omezený výběr povolání.

  • Obr. 2  Angiokeratomy

Obr. 3  Cornea verticillata

Dospělí

Od dospělosti se všechny výše popsané příznaky a projevy dále zhoršují a nastupují i symptomy, které jsou známkou postižení dalších orgánů (srdce, mozku, ledvin). Srdce bývá postiženo zbytněním stěn levé komory (hypertrofická kardiomyopatie – viz obr. 4A, 4B), časté bývají arytmie a degenerativní změny chlopenního aparátu.

Varovnou známkou postižení ledvin je bílkovina v moči (proteinurie) a v dalším průběhu choroby hrozí jejich úplné selhání s nutností hemodialýzy nebo transplantace. Postižení cerebrovaskulárního systému vede k mozkovým mrtvicím (iktům) již v mladé dospělosti. U řady pacientů dojde k rozvoji deprese nebo jiných psychických deprivací.

Obr. 4  Hypertrofická kardiomyopatie A) Echokardiografie, obraz hypertrofické kardiomyopatie – ve žlutém kroužku je vyznačeno zesílení komorového septa na 31 mm (normální hodnota pro horní hranici je 11–12 mm). B) EKG, známky hypertrofie LK – v červených kroužcích jsou vyznačeny změny, které splňují voltážová kritéria pro hypertrofii levé komory.

Senioři

Pokud se pacienti s Fabryho chorobou vůbec stáří dožijí, jsou vysoce polymorbidní a vyžadují plnou lékařkou i ošetřovatelskou péči. Aktuální otázkou je i komplexní péče a specifická enzymová terapie ve vysokém věku. Tito křehcí pacienti pak v závěru života potřebují paliativní, podpůrnou péči.

Diagnostika

Z výše uvedeného vyplývá, že příznaky a projevy Fabryho choroby jsou neurčité a vyskytují se i u řady dalších onemocnění, proto má včasná diagnostika rozhodující vliv na další osud nemocného.

Anamnéza má velký význam pro identifikaci přítomnosti Fabryho choroby v rodině, důležité je vyplnění zdravotního rodokmenu, kde suspektní postižený zaznamená všechny potřebné údaje týkající se vlastní osoby a údaje o pokrevních příbuzných.

Dále musí být pacient kompletně interně vyšetřen, včetně laboratorních a diagnostických testů. Další podstatnou součástí diagnostického procesu je neurologické vyšetření.

100% průkaz choroby: u mužů absence aktivity nebo snížení pod 3–5 % alfa-Gal v krevní plazmě nebo průkaz glykolipidů v moči; u žen může být hladina v krvi v normě nebo lehce snížená, proto je u nich doporučeno celkové genetické vyšetření. U těhotných je možná prenatální diagnostika z plodové vody a při případné pozitivitě dle typu mutace lze indikovat ukončení těhotenství ze zdravotní indikace.

Léčba

První popis nemoci byl publikován již roku 1898, ale až v posledních letech byla díky výzkumu v oblasti genetiky a farmakologie vyvinuta enzymová substituční terapie, tedy náhrada chybějícího enzymu alfa-galaktosidázy, a dále tzv. chaperonová terapie.

Ta dokáže v případě, že nemocný má mutaci, která umožňuje tvorbu vlastního, ale nedostatečně stabilního enzymu, tento pacientův vlastní enzym stabilizovat a umožní jeho funkci. V klinických studiích bylo prokázáno, že léčba dokáže zpomalit nebo i zastavit zhoršování především renálních a kardiálních projevů a zlepšit tak kvalitu života nemocných.

Aktuálně jsou k dispozici tři léčivé přípravky v rámci úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Výzkum dalších léčiv a probíhající klinické studie s nimi jsou velmi slibné.

Enzymová substituční terapie se podává ve formě infuzního roztoku 1× za 2 týdny. Léčba je ve většině případů dobře tolerovaná a případné nežádoucí účinky jsou mírné. Může se vyskytnout zimnice, třesavka, zvýšená teplota, bolest hlavy nebo nevolnost.

Tyto nežádoucí reakce se dají snadno řešit zpomalením nebo dočasným vysazením infuze. Pokud je reakce silnější, lze podat antipyretika, analgetika, kortikoidy atd.

, ale vždy na podkladě indikace lékaře, který musí být během podávání infuze přítomen na oddělení či ambulanci.

Chaperonová terapie je ve formě tablet užívaných každý druhý den.

V budoucnu se počítá s genovou terapií.

Tím, že se onemocnění projevuje mnoha různými způsoby, je terapii Fabryho choroby multioborovou záležitostí. Její součástí je potlačení příznaků i řešení komplikací onemocnění a příslušnou léčbu vede vždy lékař-specialista pro daný obor.

Nejčastěji je u nemocných přítomná kardiálně-renální forma choroby, a proto se právě obory kardiologie a nefrologie nejvíce podílejí na léčbě projevů a komplikací při Fabryho chorobě.

V kardiologii se například jedná o implantaci kardiostimulátoru, případně defibrilátoru při závažné arytmii, náhradu chlopně při postižení chlopenního aparátu, revaskularizaci při ischemické chorobě srdeční a samozřejmostí je farmakologická léčba snižující riziko kardiovaskulárních komplikací. Při selhávání ledvin je indikovaná dialýza, případně transplantace.

Důležitou roli v léčbě hraje i podpora psychiky nemocného, ať už péčí ze strany psychiatra či psychologa, ale i podporou ze strany rodiny, přátel nebo kolegů. Dobrou podporou je pro pacienty sdružení META, kde si mezi sebou mohou vyměňovat informace o chorobě a své zkušenosti s ní, ale především zde získají pocit, že na ni nejsou sami.

O nás

Centrum pro Fabryho chorobu při 2. interní klinice – klinice kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze je jediné pracoviště v České republice, které zajišťuje komplexní diagnostiku a následnou terapii onemocnění formou substituční náhrady, ale i léčbu projevů a komplikací choroby.

Centrum spolupracuje s odborníky z jiných pracovišť, především z Ústavu dědičných metabolických chorob 1. LF UK a VFN, a dále s obory jako neurologie, oční, dermatovenerologie, ORL, nefrologie, radiologie/MRI, ambulance bolesti.

Spolupráce probíhá také se vzdálenými zdravotnickými pracovišti, která zajišťují podání léčby pacientům v místě bydliště.

Centrum se aktivně podílí na výzkumu Fabryho choroby a předává se své zkušenosti jak z výzkumu, tak ze samotné klinické praxe do centrálních celosvětových registrů pacientů s tímto onemocněním.

Další informace u autorky nebo na bezplatné lince 800 263 636.

Radka Trčková, MUDr. Gabriela Dostálová, Ph.D., prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., Jana Kmošková 2. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze

Zdroje: 1. Goláň L., Dostálová G., Ingrischová M. Léčba Fabryho choroby. Remedia 2012; 22 (3): 194–198. 2. Zaměřeno na Fabryho nemoc. Shire ve spolupráci s Centrem pro Fabryho chorobu při 2. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze, 2013.

Fotografie: archiv VFN

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector