Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečná

Aditiva neboli éčka přijímáme ve většině potravin. Proč jsou přídatné látky v dnešní době nutností? Která éčka jsou nejškodlivější a v jakých výrobcích je najdeme? Jak potraviny plné přídatných látek poznáme? + Seznam nejškodlivějších éček!

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečnáBarviva patří mezi častá potravinářská aditiva, jejichž vliv na lidské zdraví je přinejmenším problematický.

Do většiny potravin, které dnes konzumujeme, se při jejich výrobě přidávají aditiva. Tyto přídatné látky plní různé funkce: některé z nich upravují chuť a barvu potravin, jiné ovlivňují trvanlivost výrobku. Všechna aditiva musí být uvedena v seznamu použitých látek na obalu výrobku a to v sestupném pořadí podle množství, v jakém jsou v potravině obsaženy.

Na producentech pak je, zda aditiva do seznamu uvedou pod názvem nebo mezinárodním kódem, kterým je látka označována.

Ten má podobu E+číslo a ve stejné formě ho využívá Evropská unie i Codex Alimentarius (sbírka mezinárodně uznávaných standardů, praktických postupů, směrnic a dalších doporučení, vztahujících se k bezpečnosti potravin).

Od mezinárodních kódů byl odvozen dnes hojně využívaný název „éčka“. Kromě samotného označení přídatné látky musí být na obalu výrobku uvedeno i to, zda plní funkci antioxiandu, barviva, konzervantu, kyseliny apod.

Éčka známá i neznámá

Vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví, upravuje používání přídatných látek v České republice. Výrobky dovážené ze zahraničí však mohou obsahovat některé látky, které jsou při výrobě v tuzemsku zakázány.

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečnáBarevné cukroviny patří k častým “nosičům” škodlivých barviv. Je lepší je dětem vůbec nedávat.

Pokud je aditivum označeno E kódem, znamená to, že je evidováno Evropskou komisí pro zdravé potraviny a zařazeno jako zdravotně nezávadná látka, povolená za přesně definovaných podmínek k používání při výrobě potravin.

Každá z těchto látek prošla sérií toxikologických testů, na jejichž základě bylo stanoveno, v jakém množství je pro lidský organismus zdravotně nezávadná.

Přesto mají některá aditiva prokazatelně škodlivý vliv na lidský organismus.

Seznam éček, kterým se raději vyhnout

E110 – Žluť SY (Cl potravinářská žluť 3)

Toto žluto-oranžové barvivo se řadí do skupiny škodlivých aditiv. Kromě toho, že je nevhodné pro děti, může být také příčinou alergií. Synteticky vyráběnou látku najdeme i pod anglickými názvy Sunset Yellow, FCF Orange Yellow S nebo FD&C Yellow 6.

V kombinaci s modročerveným barvivem E123 Amaranth (Cl potravinářská červeň 9) se používá pro vytvoření hnědé barvy. Také Amaranth patří mezi škodlivá, synteticky vyráběná aditiva. Najdeme ho hlavně v lihovinách.

V USA je jako přísada zakázán, neboť byly prokázány jeho karcinogenní účinky a projevuje se i jako alergen.

Vraťme se ale k žluti SY, k jejíž výrobě byl dříve užíván uhelný dehet, o současném výrobním procesu nenajdeme bohužel mnoho veřejně dostupných informací. Barvivo se používá k dobarvování sladkostí, nealkoholických nápojů, ale i do hořčic a instantních polévek. Své využití má i ve farmacii a kosmetice, používá se také k netrvalému barvení vlasů.

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečná Nevhodná éčka najdeme v párcích, hořčici, trvanlivém pečivu i masové směsi – hot dog rozhodně nepatří mezi zdravé potraviny

Vzhledem k negativním vlivům, které může tato látka na člověka mít (může vyvolávat alergické a astmatické reakce, průjem, zvracení, u dětí negativně ovlivňuje hyperaktivitu), je v některých zemích zakázána, u nás je však její použití povoleno.

E132 – Indigotin (Cl potravinářská modř 1)

V pudincích, žvýkačkách, čokoládových tyčinkách a dalších sladkostech najdeme Indigotin tmavě modré barvivo.

V současné době se vyrábí synteticky, ale svůj název má z přírody, neboť původně se k jeho výrobě využívala rostlina indigovník.

Nadměrná konzumace tohoto barviva může zapříčinit nevolnost, zvracení, vyšší krevní tlak, vyrážky a další alergické reakce.

E133 – Brilantní modř FCF (Cl potravinářská modř 2)

Ani druhá potravinářská modř nepatří mezi vhodná aditiva, neboť může způsobovat hyperaktivitu dětí a je podezření, že zvyšuje riziko vzniku rakoviny, což bylo potvrzeno na zvířatech. Obvykle se kombinuje s dalšími syntetickými barvivy a najdeme ji v sladkostech a džusech.

E210 – Kyselina benzoová

Kyselina benzoová patří mezi konzervanty a hojně ji nalezneme i v přírodě, např. ve švestkách nebo brusinkách. Působí proti bakteriím, kvasinkám a částečně i proti plísním, proto je hojně rozšířená nejen v potravinářství, ale i v kosmetice a farmaceutickém průmyslu.

U citlivějších jedinců může vyvolat kopřivku, výjimečně i anafylaktický šok. V České republice se může do potravin přidávat jen v omezeném množství. Najdeme ji např. v kečupech.

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečná Kyselinu benzoovou najdeme i v přírodě, například v brusinkách

E250 – Dusitan sodný

Dusitan sodný plní v potravinách roli konzervantu a stabilizátoru, někdy bývá označován jako dusitanová solicí směs. Najdeme ho ve špekáčcích, párcích, šunce nebo masových konzervách. Je nevhodný pro děti a těhotné ženy, neboť může způsobovat kožní problémy a bolení hlavy, může mít i karcinogenní účinky

E320 – Butylhydroxyanisol (BHA) a E321 – Butylhydroxytoluen (BHT)

Tyto antioxidanty, které jsou v České republice povoleny jen v omezeném množství, zpomalují žluknutí tuků a mají aromatické účinky. Působí též proti některým bakteriím a plísním, takže se používají i jako konzervanty.

Najdeme je v margarínech, majonézách, tucích, olejích, pečivu, instatních výrobcích i žvýkačkách.

Mohou vyvolat kopřivku a podle některých studií mohou být i příčinou vzniku rakovinotvorného bujení trávicího traktu nebo zesilovat rakovinotvorné účinky jiných karcinogenů.

E621 – L-glutaman sodný

Tato sodná sůl kyseliny glutamové je jedním z nejpoužívanějších aditiv, neboť má  schopnost zvýrazňovat chuť.

Používá se k dochucování mražených výrobků, instantních polévek, směsí koření, sojových omáček i hotových jídel. Hojně se používá jako kořenící přísada, převážně v čínské kuchyni.

Nadměrná konzumace glutamanu sodného může způsobovat bolesti hlavy, kožní vyrážky, zvracení, nevolnost, astmatické potíže, ojediněle dokonce halucinace. U nás je jeho užívání povoleno jen v omezeném množství.

E952 – Cyklamáty

Cyklamáty patří k umělým sladidlům a ve volné přírodě se nevyskytují. Údajně jsou 50 x sladší než cukr a kromě výrobků pro diabetiky je najdeme i v multivitamínech.

Nejnovější výzkumy ukazují, že tyto látky mohou zvyšovat účinek karcinogenů a tím násobit šanci na onemocnění rakovinou močového měchýře.

Na rozdíl od USA, kde jsou cyklamáty zakázány, je jejich použití běžné nejen v ČR, ale i v celé Evropské unii.

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečná K dobarvení „šmoulí“ zmrzliny se používají škodlivá modrá potravinářská barviva

E951 – Aspartam

Další ze skupiny syntetických sladidel, které patří mezi škodlivá aditiva, se jmenuje aspartam.

Používá se jako náhražka cukru k běžnému slazení, k výrobě sypkých nápojů, žvýkaček, jogurtů, dezertů, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce, ale i vitamínových doplňků.

U citlivých osob může vyvolat závratě, bolení hlavy, vyrážky, u dětí dokonce poruchy chování. Aspartam není vhodný ani pro těhotné a kojící ženy. Používat se u nás může jen v omezeném množství.

Jak poznat potraviny plné éček?

Potravinu, při jejíž výrobě bylo použito nadměrné množství přídatných látek, poznáme podle toho, že je velmi levná, má podezřele dlouhou trvanlivost a často i nepřirozenou barvu (šmoulí modrou, zářivě červenou apod.).

Varováním by mohla být i nepřirozená chuť či umělý lesk výrobku. Bohužel se však na tyto ukazatele nemůžeme zcela spoléhat, neboť zářivých barev můžeme dosáhnout i s pomocí některých přírodních barviv.

Éčkám se v dnešní době nevyhneme, ale můžeme jejich konzumaci alespoň eliminovat, proto bychom vždy měli pečlivě zvážit, co chceme koupit, a zjistit si o výrobku co nejvíce informací.

Zdravá versus škodlivá "éčka": Víte, která jsou která?

Přidané látky neboli éčka, najdeme téměř všude.

Používají se například k dobarvování léků, mléčných výrobků či nápojů, zvýrazňují chuť a vůni instantním pokrmům, prodlužují trvanlivost potravinám, v uzeninách brání rozvoji nebezpečnému botulinu, zahušťují kečup, lentilkám dodávají lesk a mnoho dalšího. Dokonce i potraviny, které nesou označením bio, v sobě mohou ukrývat až 36 éček. Nicméně ne všechna éčka jsou škodlivá!

Přírodní éčka jsou zdraví neškodná, ba dokonce i zdravá. Jedná se o látky, které běžně najdeme v ovoci, zelenině, masu či vejcích. Za tajemným kódem se totiž může ukrývat vitamín C, E nebo B, přírodní barvivo, neškodný konzervant, výtažek z řas, kyselina jablečná či citrónová nebo pektin.

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečnáVěděli jste, že vitamín C je vlastně kyselina askorbová a nese označení E300?Zdroj: www.bigstockphoto.com

Původně dobře míněný záměr – sjednotit všechny přidané látky jedním společným evropským označením – tak vedl k panice a snaze vyhnout se všem výrobkům, které tajemné E obsahují.

Pokud objevíte na složení výrobku E110, E132, E133, E250, E621, E951 nebo E952, vyhněte se mu! Tyto éčka mají na stupnici škodlivosti nejvyšší hodnotu! Způsobují zvracení, alergické reakce, halucinace, bolest hlavy a mají karcinogenní účinky.

Potraviny, které jsou zářivější, jsou pro spotřebitele atraktivnější

Jsou éčka, která jsou prospěšná a zdraví neškodná, a naopak jsou éčka, která jsou zbytečná. Jejich přidání do potravin de facto vyžaduje spotřebitel. Sáhněte si do svědomí! Dali byste přednost nevábně vypadajícím hnědým, avšak zdravým sušeným meruňkám, nebo byste spíše sáhli po krásně oranžových?

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečnáNemusíte znát všechna éčka, existují i šikovné aplikace, která vám během pár minut zjistí (ne)škodlivost přidaných látek. Zdroj: www.bigstockphoto.com

Na druhou stranu éčka stojí i za trvanlivostí výrobku, lepší chutí a vůní. Suma sumárum potraviny bez éček mají kratší trvanlivost, pro spotřebitele jsou méně atraktivní a mnohdy jsou i dražší.

Jaké následky má jejich dlouhodobá konzumace se ukáže časem

Množství jednotlivých éček v určitém výrobku hlídají předpisy. Největší kámen úrazu však spočívá v jejich vzájemné kombinaci. Nikdo nehlídá a ani nikdo nikdy nespočítá, jaké množství a jaká éčka spořádáme za den v různých potravinách. Jedno je však jasné: Škodlivým éčkům by se měli vyhnout alergici, citlivé osoby a těhotné ženy.

Budete mít zájem:  Zvýšený Cukr V Krvi Příznaky?

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečnáVěděli jste, že přirozená barva zdravé šunky není krásně růžová? Zdroj: www.bigstockphoto.com

Vyšší a dlouhodobá konzumace škodlivých éček způsobuje průjem, nevolnost, ekzémy, migrénu, poruchy vidění, zhoršuje astma a zvyšuje krevní tlak. Dokázány byly i karcinogenní účinky!

Velké pozornosti je třeba i u malých dětí. Je totiž dokázáno, že existují éčka, která způsobují hyperaktivitu, negativně ovlivňují dětskou pozornost a podporují vznik syndromu ADHD. Konkrétně se jedná o E102, E104, E110, E124, E129 a v malinovce obsažené E122. Barvivo, které je vyrobené z uhelného dehtu a kterému limonáda vděčí za svou zářivou barvu.

„Éčka“ v potravinách mohou být i prospěšná, ale ..

Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečná U „éček“ je to složité. Některé nevadí, třeba vitamíny, beta-karoten nebo mastné kyseliny, mající také svůj e-kód, jsou dokonce prospěšné, jiné nevadí, zjednodušeně řečeno ani neškodí, ale ani nijak zásadně nepomáhají lidskému organismu. Některé jsou ale škodlivé, respektive, jak říkají jejich zastánci, „neškodné pouze v bezpečném množství“. A ty jsou všude – v uzeninách, mléčných výrobcích, sladkostech i jinde. Přitom vše, co člověk sní, jde do krevního oběhu…

Uspokojovat spotřebitele může, že látky přidané, které nejsou zdravotně nezávadné, se do potravin prostě přidávat nesmí. U těch ostatních nejde o nezávadnost, u těch povolených jde podle šéfa redakční rady časopisu Výživa a potraviny Ctibora Perlína spíše o množství látky, do kterých potravin látku přidávat a v kombinaci s jakými aditivy jí lze používat. „

Profesor Mašek blahé paměti, vynikající nutricionista, tvrdil, že ten, kdo se chce vyhnout všem alimentárním onemocněním, musí zvolit jedinou cestu, a to smrt hladem,“ říká s lehkou nadsázkou Perlín a pro vysvětlení dodává, když si dáte dobře vypečený chléb nebo kafíčko, tak riskujete otravu akrylamidem. Experti WHO, EFSA, toxikologové, chemici a další by prý s lidským zdravím nehazardovali. Hysterii kolem ´“éček“ vidí jako souboj expertu s „lidovými“ vědci, kteří se nezatěžují nějakým dokazováním svých tvrzení.

Je ale zbytečná jakási „éčková hysterie“.

Perlín připomíná, že i obyčejné rajče má minimálně 16 látek ze seznamu „éček“ a celkové skóre „nebezpečnosti“ je 32 červených kulí a patří tedy podle antiéčkařů k potravinám nejrizikovějším, říká Perlín a pokračuje: „Setkal jsem se s příhodou, jak starší dáma vychvalovala brambory z farmářského trhu, protože na rozdíl brambor s hypermarketu neobsahovaly její brambory žádná éčka. Přitom brambory jako plodina neobsahují žádná aditiva nikdy.“

Konec konců i biopotraviny, které veřejnost trochu mylně vnímá jako něco mimořádně zdravého, rovněž obsahují éčka, říká Jan Valeška z PRO-BIO LIGY. Je jich pouze minimum, údajně jde o takové, které jsou nezbytné pro zpracování potravin…

Žádný příklad nebezpečné potraviny, která je na pultech a přímo „bije do očí“ Perlín nevidí. Když už se něco stane, jedná se o chybu producenta. A dodejme, že vždy je z toho pořádná aféra, takže se o tom zákazník dozví.

Pozor u bonbonů

Právě sladkosti jsou zřejmě nejvíce nebezpečné. Proto, aby měly pro děti hezkou a lákavou – ač syntetickou – barvu, bývají často doslova nacpány chemií. Je s podivem, že se na pultech obchodů objevují i bonbony s éčky, která jsou pro děti škodlivá.

A ještě více alarmující je, když jde dítě poprvé do školy a místo jablka nebo hrušky dostane cukr, přesněji řečeno lízátko, ve kterém jsou hned čtyři pro děti škodlivá aditiva (mj.

E 104, E 110, E 124, E 132, E 320, E 422, E 471) a miniaturním písmem napsané složení.

Nejrůznější „éčka“ mohou způsobovat alergie, astma, ekzémy nebo hyperaktivitu, ostatně stejně jako některé „nechemické“ potraviny.

Podívejte se na bonbony, které kupujete dětem a jestli jsou tam kódy E 102, E 124, E 110, E 122, E 104 nebo E 129, můžou jít rovnou do koše. Tím ale není seznam potenciálně nevhodých „éček“ ani zdaleka vyčerpán, z dalších jmenujme třeba soli – E 220 až 228.

„Jedná se o soli kyseliny siřičité, běžně používané od odhalení významu mikrobiologie při výrobě potravin,“ vysvětlil nám Perlín.

Když navíc děti kombinují cukroví s limonádami, které mají skvělou oranžovou, červenou nebo fialovou barvu jen díky chemii, jedná se o mimořádně silný chemický koktejl. A že značka znamená kvalitu není ani zdaleka pravda. I když na druhou stranu dva litry limonády za pět korun asi hovoří za vše…

Cukrovinkami ale vše nekončí. Třeba v tavených sýrech nebo v uzeninách jsou fosfáty, fosfátové soli jsou údajně i v mražených rybách, aby se mrazem nepotrhalo maso. Fosfáty najdeme i v pekařských nebo cukrářských výrobcích. V kolových nápojích je pro změnu kyselina fosforečná, která má na svědomí známou kolovou příchuť.

Dusitany, jinými slovy soli, jsou i v uzeninách označovaných jako pro děti. Například šunku ale není možné vyrobit bez fosfátů. Jen se ze zvědavosti podívejte, máte-li v lednici „neškodný“ vlašský salát nebo párečky, jakou sbírku „éček“ do sebe dostanete.

Není moc složité si s pomocí internetu najít, kolik z nich je údajně škodlivých.

Nastává obrat? Doufejme

Naštěstí si lidé začínají uvědomovat, že si spoustu problémů způsobují vlastně sami a čtou etikety. Výrobci proto musí ustupovat od chemie a používají alternativy. A ty jsou. Existují totiž přírodní barviva, ať už z mrkve, špenátu, řepy, papriky, nebo z borůvek. Jsou sice dražší, ale naprosto nezávadná. Jde to i bez lepku, bez alergenů a všech podobných náhražek.

Otázkou je, zda si budou zákazníci ochotni připlatit. Obvykle totiž jinak odpovídají v dotaznících týkajících se nákupních zvyklostí a jinak se chovají, když skutečně nakupují. I předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha říká, že Češi preferují především cenu a kvalita je až na druhém místě. Ale situace se prý malinko mění.

Zkrátka musí přijít impuls a ten musí dát zákazník. „Když dáte do výrobku skutečné ovoce a ne pouze aroma, je výrobek chutnější,“ říká například Martin Leibl z Ministerstva zemědělství.

A přání všech zodpovědných rodičů se začíná stávat realitou – EU od roku 2010 přikázala dávat varování na obaly sladkostí obsahující nebezpečné látky a začátkem letošního roku firma Nestlé ve Velké Británii oznámila, že přestává při výrobě používat „éčka“. V ČR již dříve změnily složení tyčinky Deli a Margot.

Dobrá a špatná éčka v potravinách: Nenechte se strašit mýty – Pestrý Jídelníček

Éčka patří mezi strašáky. Spousta lidí v supermarketech pečlivě studuje etikety potravin, a jakmile se domnívá, že seznam éček je příliš dlouhý, raději zboží odkládá do regálu. Jenže i v případě éček je všechno potřeba hodnotit s rozumem. Existují totiž éčka neškodná a potom ta, na něž byste si měli dávat pozor a raději se jim vyhýbat. Je třeba ale obě skupiny odlišit a vědět, co je nebezpečné a co nikoli.

Pečlivě studujte etikety

Samozřejmě je velmi dobré, že se lidé v posledních letech pozorně dívají na etikety na potravinách a zajímají se o to, co vlastně dávají do nákupního košíku. Pokud i vy patříte mezi všetečky, kterým není lhostejné, čím se krmíte, je to jenom dobře.

Hlídat si složení své stravy a nezatěžovat organismus zbytečnou chemií je velice důležité. Přispíváte tak nemálo ke svému zdraví.

Ovšem ve vztahu k éčkám byste rozhodně neměli propadat panice a striktně odmítat všechno, u čeho se na obalu objeví poznámka začínající velkým E a nějakým číslem.

Každá průmyslová potravina obsahuje éčka

Co to vlastně éčka jsou? Jedná se o označení barviv, emulgátorů, konzervantů a dalších přídatných látek. Je třeba říci, že v podstatě každá průmyslově zpracovaná potravina nějaké éčko obsahuje. Nebezpečnost těchto éček se dá vyjádřit různě. Některá éčka jsou naprosto neškodná. Jiná nepřesahují normu.

Je ale i kategorie těch, kterým je lepší se úplně vyhnout. Měli byste se seznámit se všemi těmito kategoriemi, abyste měli trochu představu, o jaké látky jde, jak na váš organismus působí.

Samozřejmě po vás nikdo nechce, abyste se naučili jejich seznam nazpaměť, ale minimálně je dobré vědět, co éčka znamenají a před kterými je třeba být ve střehu.

Identifikační systém látek v Evropě

Písmeno E v tomto označení je kódem pro Evropu, číselný kód pak stanovuje evropská legislativa. Specifikuje, o jakou látku vlastně jde. Je to tedy seznam látek, který umožní jejich snadnou identifikaci. Kód je možné si snadno zapamatovat, udává se v průmyslové komunikaci.

Jakmile si ho výrobci přečtou, hned vědí, o jako látku jde. Seznam éček tedy není žádným strašidlem, jak se snaží někteří lidé snaží ostatním namluvit. Vytváří bubáky a mýty z neinformovanosti. Přitom jde o úplně obyčejnou identifikační tabulku.

Ta obsahuje jak látky neškodné, přírodní, tak i syntetické a třeba i velmi nebezpečné.

Která éčka v potravinách jsou ta nejnebezpečnější? Jedná se hlavně o barviva, dále konzervanty, dochucovadla, ale i sladidlo.

Především žluť 2G značená jako E107, E121 citronová červeň 2, E123 Amarant (Cl potravinářská červeň 9), E124 Ponceau 4R (Cl potravinářská červeň 7, Košenilová červeň A), E240 formaldehyd, E950 cyklamáty, E210 kyselina benzoová, E221-E228 siřičitany, disiřičitany, hydrogensiřičitany, E620-E625 kyselina l-glutamová a glutamany, E925 chlor, E951 aspartam, E230 bifenyl, E250 dusitan sodný a další. Těm je lépe se úplně vyhýbat. Jsou naprosto nevhodné pro děti, mohou způsobovat alergické reakce, dokonce bývají i rakovinotvorné, některé z nich jako třeba žluť 2G nebo citronová červeň 2 spadají také do kategorie nepovolených.

Budete mít zájem:  Alkohol bez výčitek – recepty na nízkokalorické drinky

Ve hře je zlevnění výroby

Proč se ale tato éčka vlastně používají, když mají uvedené negativní vlastnosti? Do velké míry vylepšují vlastnosti potravin. Zlevňují a zjednodušují jejich výrobu, prodlužují jejich trvanlivost a vzhled.

Výsledná potravina je potom barevnější, lesklejší, déle vydrží, výrobci ušetří peníze. Ovšem taková potravina v žádném případě není chutnější. Poctivá přírodní chuť se zde totiž nahrazuje chutí umělou, syntetickou.

Celá řada éček je ale nejenom neškodných, ale i užitečných, ba dokonce velmi zdravých.

Například E100 kurkumin, E101 riboflavin (vitamín B2), E140 chlorofyly a chlorofyliny, E150 a E150a karamel, E160a karoteny, E160a(i) směs karotenů, E160a(ii) beta-karoten, E160c paprikový extrakt, kapsanthin, E160d lykopen, E161b lutein, E163 anthokyany, E170 uhličitany.

Ne každé barvivo také musí signalizovat nebezpečí, třeba E164 šafránová žluť je bezpečná. Bát se nemusíte ani E260 což je kyselina octová, E270 kyselina mléčná, E290 oxid uhličitý, E300 kyselina L-askorbová (vitamín C), E330 kyselina citronová, E440a pektin, E901 včelí vosk, E913 lanolin.

Látky vyjmenované v tomto seznamu jsou naprosto přírodní a při jejich konzumaci vám vůbec nic nehrozí. Skrývají se mezi nimi třeba i vitamíny a provitamíny, bez kterých by lidské tělo vůbec nemohlo správně fungovat.

Alergici by měli být opatrní

Další skupinou éček jsou takové, jejichž chemické složení je stejné jako těch přírodních, ale vyrábí se synteticky, průmyslově, protože taková výroba je levnější, než jejich čerpání z přírodních zdrojů. Ani taková éčka nejsou organismu nebezpečná.

Pak přichází na řadu éčka tolerovaná. Může jít o látky získávané třeba z dehtu, ropy. Nejsou přímo označována za nebezpečná, ale zejména alergici nebo citliví lidé by s nimi mohli mít problémy.

Pokud máte potíže s alergiemi, raději se nevystavujte riziku a buďte v zařazování potravin se spornými éčky velmi opatrní.

Pozor na dlouhou trvanlivost

Buďte velmi pozorní, pokud má potravina velmi dlouhou trvanlivost, což svědčí o více než štědré dávce éček –konzervantů, například E250 dusitan sodný, který se hojně užívá k prodloužení trvanlivosti uzenin a masových konzerv, jedná se o dusitanovou sůl nevhodnou pro děti, těhotné a kojící ženy, má i karcinogenní účinky. Kyselina benzoová je dalším konzervantem, který se třeba vyskytuje ve švestkách či brusinkách, díky ní se potraviny nekazí tak rychle – působí proti bakteriím, kvasinkám a plísním, ovšem do potravin se smí přidat jenom určité množství. Vyskytuje se třeba v kečupu.

Zapomeňte na barviva i umělá sladidla

Zářivé barvy může mít na svědomí E110 žluť SY (Cl potravinářská žluť 3), dále E123 amaranth, E132 indigotin (Cl potravinářská modř 1) nebo E133 brilantní modř FCF (Cl potravinářská modř 2), u dětí mohou tyto látky působit hyperaktivitu, jinak se vyskytují alergické, astmatické reakce. Často bývají rakovinotvorné.

Vyskytují se ve sladkostech, džusech a dalších nápojích. E320 butylhydroxyanisol (BHA) a E321 butylhydroxytoluen (BHT) mají za úkol zpomalovat žluknutí tuků, působí i proti plísním. Vyskytují se v margarínech, olejích, pečivu, majonézách. Mohou vyvolat alergie i podporovat rakovinu trávicího traktu.

Zvýrazňovač chuti E621 L-glutaman sodný je součástí instantních i hotových jídel, sójových omáček, směsí koření. Může být příčinou nevolnosti, astmatických problémů, vyrážek, bolestí hlavy.

E951 cyklamáty a E952 aspartam, umělá sladidla patří mezi náhražky cukru a mohou být ve sladkostech, zmrzlinách, majonézách, nakládané zelenině a ovoci. Stojí za závratěmi, bolestmi hlavy.

Zkrátka a jednoduše, nenechte se strašit éčky. Uvědomte si ale, která jsou špatná a která nikoli.

Slazené nápoje nebo obyčejná voda? / Rozhovory, články

Nejprve bych ráda uvedla jednu důležitou informaci. Většinu návyků a bohužel také zlozvyků přebírají děti od svých rodičů, případně sourozenců.

Pokud běžně pijete slazené nápoje, těžko od nich dítě později uchráníte. Ale i pro tento případ platí, že čím později jej ochutná, tím lépe.

Měli bychom se tedy držet jedné důležité zásady, nedávat malému dítěti slazené nápoje a naučit ho, aby mu chutnala voda a neslazené čaje. Jak na to?

Slazené nápoje mají jednu velkou přednost, jsou „dobré“. Jakmile je dítě jednou ochutná a pozná tu chuť, bude je chtít zase. Po čase si navykne pít slazené nápoje pravidelně a obyčejná voda mu nebude chutnat.

Našla jsem velmi hezký článek od specialistky na zdravotní prevenci a výživu paní Margit Slimákové, která se tímto tématem hodně zabývá.

Upozorňuje na to, že naučit se zdravě pít, by měly nejen děti, ale také dospělí.

Sladké nápoje nepřispívají pouze k obezitě, ale mohou také podráždit žaludek, ledviny a způsobit u dětí dokonce i agresivitu. Nehledě na to, jak se pravidelné pití slazených nápojů odrazí na kvalitě dětského chrupu. Stomatologové upozorňují na to, že děti, které pijí slazené nápoje, trpí často kazivostí mléčných zubů. Navíc sladké limonády mohou nevratně narušit sklovinu.

Proč pít čistou vodu?

Voda neobsahuje žádné prázdné kalorie, na rozdíl od slazených nápojů, ani další chemické přídavky. Obyčejná voda nejlépe zažene žízeň a představuje nejpřirozenější způsob pití. Pijí ji lidé po celém světě a také zvířata, dokonce i rostliny potřebují vodu. Chcete-li udělat pro sebe a své dítě to nejlepší, naučte ho pít čistou vodu.

Pití vody v dostatečném množství pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost, protože podporuje metabolismus a reguluje chuť k jídlu. Kromě vody naučte své děti pít také neslazené čaje, které představují skvělou alternativu.

Naproti tomu slazené nápoje jsou vysoce nezdravé, škodí zubům i metabolismu, obsahují cukry, umělá barviva, kofein a nebezpečná éčka.

Jak naučit děti pít zdravě?  

Nechte se inspirovat PharmDr. Margit Slimákovou, která poskytla velmi zajímavý, a myslím, že i přínosný videorozhovor o tom, jak naučit dítě pít neslazené čaje a nápoje vůbec.

Protože neslazený čaj je pro dítě stejně zdravý, jako obyčejná voda. Netloustne se po něm a nezatěžuje ledviny. Paní Margit se zaměřila zejména na problematiku slazených nápojů ve školách a školkách.

Děti zde dostávají k pití slazené čaje běžně. 

Videorozhovor přikládáme k tomuto článku.

Dále poukazuje na to, že zdravé pití je ta správná cesta ke zdravé životosprávě, a to platí také u malých dětí. Zdravý pitný režim představují neslazené nápoje, které neobsahují žádné zbytečné cukry. Patří sem obyčejná voda, kterou lze ochutit například čerstvým ovocem, citrónem nebo mátou a také neslazené čaje.

Rodiče často vůbec nenapadne, že slazené čaje jsou stejně škodlivé, jako slazené nápoje. Lze je přirovnat k tekutému cukru, dítě přijímá prázdné kalorie, které mu ničím neprospějí. Další věc, kterou bychom si měli uvědomit je, že pokud si dítě zvykne na slazené nápoje v dětství i v dospívání, bude je konzumovat i v dospělosti.

Zkrátka tyto návyky si ponese po celý život. Snadno pak může mít sklony k obezitě.

Moc se mi líbí rada paní Margit Slimákové, která spočívá v tom, že děti bychom měli pro neslazené nápoje nadchnout a zapojit je do jejich přípravy. Ukažte jim bylinky, ze kterých se vaří bylinkový čaj, vysvětlete jim, že si je lze natrhat a usušit.

Mohou to být šípky, sedmikrásky, pampelišky, kopřivy, máta, meduňka a jiné. Zvolte čisté prostředí a natrhejte je společně a poté usušte. Udělejte si společně vodu, do které přidáte jahody nebo plátky citrónu. Jděte jim příkladem, protože pokud budete takto pít vy, dítě si to snadněji osvojí.

Těžko můžete po svém dítěti chtít, aby pilo vodu, když vy si nalijete sladký džus.

Slazené nápoje, limonády, obsahují kromě velkého množství cukru také nejrůznější barviva. Pozor bychom měli dát zejména na modré barvivo, ale také červené.

Obě mohou způsobovat hyperaktivitu a další (často i závažnější) zdravotní problémy. Vzpoměnte si na tyto řádky, až v létě zase budete chtít koupit dítěti malinovku v domnění, že se jedná o dobrý nápoj z malin.

Raději mu do vody dejte opravdu čerstvé maliny a třeba lístek meduňky.

A co vy, milé maminky, jaké nápoje dáváte svým dětem? Máte nějaké tipy na dobré neslazené nápoje? Budeme rády, když se o ně podělíte s námi i ostatními maminkami v kategorii Recepty / Nápoje.

Tyhle "jedy" ohrožují děti! Jak zabránit nezdravé výživě?

Bonbonek za odměnu, jahodový kompot do poháru, kokosový suk na bolest – kdo by svým nejmilovanějším nedopřál. Jenže množství přídatných látek může mít za následek katastrofální dopad na zdraví dětí.

Pro děti jsou nejškodlivější azobarviva, která se používají hlavně při výrobě cukrovinek, mléčných výrobků, nealkoholických nápojů, ale i žvýkaček.

Tedy vše, co můžete dětem zabalit do školy jako svačinu!

„Potraviny pro děti často obsahují syntetická barviva, aromata, zvýrazňovače chuti, zahušťovadla, a dokonce i sladidla jako aspartam a sacharin,“ potvrzuje Tereza Vrbová, autorka knihy Víme, co jíme? „Děti přitom sní v přepočtu na kilogram jejich váhy více potravin než dospělí, tudíž i více těchto nepřirozených látek,“ dodává.

Pozor na svačiny

S nástupem školního roku nastupuje i každodenní otázka rodičů: „Co mám dát dítěti k svačině?“ Pití, ovoce, něco na zahnání hladu a taky něco sladkého. Sortiment je široký, ale řadě výrobců je fuk, zda jsou potraviny pro děti zdravé.

Aby nalákali malé zákazníky, přidávají do sušenek, buchet, rybích prstů, pudinků, krekrů nebo limonád co nejvíc éček, aby tím zvýraznili chuť, vylepšili barvu nebo zajistili křupavost. To může mít za následek katastrofální dopad na zdraví dětí.

Budete mít zájem:  Kopretina řimbaba a její účiny na zdraví – na jaké problémy vám pomůže?

„Potraviny pro děti často obsahují řadu nepřirozených látek,“ řekla Vrbová „Tyto potraviny jsou již dlouho spojovány hlavně s dětskou hyperaktivitou,“ dodala.

A jaká éčka jsou pro děti nejškodlivější? Jde o azobarviva E102, E104, E110, E122, E124 a E129. Používají se hlavně při výrobě cukrovinek, mléčných výrobků, nealkoholických nápojů, ale i žvýkaček. A jak zabránit tomu, aby do sebe děti necpaly nebezpečné chemikálie? Na prvním místě je důkladné pročítání obalů a etiket!

Domácí jogurt či šťáva je jistota

Od července 2010 sice platí zákon o potravinářských přídatných látkách, najít varování na obalech ale vyžaduje téměř detektivní práci.

„Potraviny, které obsahují některá stanovená azobarviva, musí být označeny upozorněním, že tyto látky mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí,“ říká Michal Spáčil ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Někteří výrobci se snaží zákon obejít tak, že informace o obsahu éček v potravinách uvádí schválně titěrným písmem, které se skoro nedá přečíst. Na nákupy se vyzbrojte brýlemi a kupujte jen výrobky, které mají obaly dobře čitelné. Vyvarujte se těch nejlevnějších potravin. Jde přece o zdraví těch nejmenších.

Dalším řešením, jak se vyhnout škodlivým éčkům v potravinách je, že budete některé pokrmy dětem připravovat sami.

Tak třeba ovocný jogurt plný barviv a sladidel dobře nahradíte pravým bílým jogurtem, do něhož nastrouháte jablíčko nebo nakrájíte čerstvé jahody a dosladíte domácí marmeládou nebo lžičkou medu.

Místo chemických a přeslazených limonád děti naučte pít vodu, kterou jim můžete vylepšit třtinovým cukrem, šťávou z vymačkaných limetek a lístky máty.

Test Blesku

Redakce Blesku se znovu vydala do českých supermarketů, aby zjistila, jaké potraviny nebezpečná éčka skutečně obsahují. Výsledek? Nejvíce se éčka objevují v uměle barvených potravinách a nápojích – v křiklavě červené malinové limonádě a nízkoenergetickém nápoji, v jahodovém kompotu, v solené tresce v oleji, kokosovém suku a v bonbonech s ovocnou příchutí.

Informace o tom, že výrobky mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí, byla uvedena u všech obalů kromě bonbonů.

Diskuze Petice – omezení škodlivých éček v potravinách

Ahojte holky (a kluci ),
na http://www.petice.net/…dlivych-ecek
je petice proti používání škodlivých éček v potravinách a nápojích,
zejména pro děti. Tyto potraviny by byly označeny logem (srdce s písmenem
E) a neobsahovaly by zdraví škodlivá éčka.
Kdo máte zájem, petici podpořte a třeba dejte vědět i Vašim kamarádkám
a známým. Kvůli podpisu je třeba se na stránkách registrovat, ale snad
Vás to neodradí.

Díky moc.

Velikost písma:

Vzhledem k tomu, že výrobci jsou povinni obsah přídatných látek
uvádět a já mám možnost si vybrat, co budu pro svou rodinu nakupovat, zdá
se mi petice poněkud zbytečná.
Pochybuju, že odradí výrobce od toho, aby vyráběli levné potraviny
obsahující třeba konzervanty, protože na nich vydělají víc, než když
vyrobí kvalitní potravinu např. za dvojnásobek ceny.

Taky si myslím, že petice je zbytečná. Uvědomnělý člověk si to
pohlídá a neuvědomnělému je to třeba i jedno… A zpřísňování
éček je proces, který probíhá hlavně díky Bruselu, pochybuju, že ho
1 petice tak zpružní, kor v době evropských norem a koncensů.

Tak já si nemyslím, že je to zbytečné (jak jinak taky, že ).
Souhlasím, že výrobci éčka uvádějí. Ale všech éček dohromady je kolem
400 a vy opravdu všechny znáte a víte, které z nich jsou škodlivé a
které ne? Docela pochybuju, že běžný člověk chodí na nákup se seznamem
těch škodlivých a porovnává to s údaji na obalech potravin. A potravin,
které jsou všech éček prosty není zas tolik.
To logo by bylo k tomu, aby urychlilo a usnadnilo výběr. Kupující by
nemuseli stát půl hodiny u regálu a studovat složení, které jim
většinou stejně nic moc neřekne (pokud jde o éčka). Viděli by logo, tak
by prostě věděli, že v tom nejsou žádné zdraví škodlivé přídatné
látky.
Každý nemá zdravé oči a než aby četl to malé písmo, tak to radši
neřeší. A u některých výrobků je to opravdu napsáno tak miniaturním
písmem, že to stěží přečte i člověk co vidí dobře.
A jen takový příklad: já složení třeba pročítám, ale moje mamka na to
prostě nevidí. Tak koupí dceři co si myslí, že by jí mohlo chutnat,
protože nemá jiné vodítko. Já pak kolem dokola opakuju, co má kupovat a co
ne. Kdyby tam bylo logo, tak jí řeknu kupuj jen to s logem a bylo by to
vyřešené.

Katko , přesně tak, jsou éčka zdraví prospěšná, jako
třeba vitamíny ale i zdraví škodlivá, jako třeba některá barviva,
konzervanty, atd..
Ta petice není o omezení používání VŠECH éček ve všech potravinách,
ale jen těch ZDRAVÍ ŠKODLIVÝCH v potravinách a to hlavně v potravinách
pro děti a aby tyto potraviny byly označeny logem.

Nikoho o čabajku připravit nechceme

Pokud se Vám to nezdá, je to samozřejmě vaše věc, nikoho nenutím. Jen
jsem tu dala informaci, že ta petice existuje, a kdo chce, tak ji může
podpořit. Budu ráda. A někteří další možná také. Nebudu kamenovat
nikoho, kdo to nepodepíše .

Tak mně by se to označení logem třeba líbilo, fakt neznám všechna
éčka a ještě k tomu nemám přehled, která jsou škodlivá a která ne.

Takže když mi někdo na výrobek napíše E 330, vím prd, že je to kyselina
citronová (to jsem si teď našla ) Asi jsem málo uvědomělá
A i to s tím malým písmem se mi zdá jako logický argument – naši taky
na malé písmenka nevidí a brýle mají samozřejmě doma v obýváku, aby
viděli na TV program že by přečetli něco mrňavého na obalu –
hahahaha 

Přece to není o tom „zakažme všechna éčka“ (to by byla
samozřejmě blbost), ale hlavně snad o tom „označme výrobky, které jsou
bez škodlivých látek“ Nebo se mýlím?

Petice je sice fajn, ale asi to moc nepomůže, nejlepším bičem na
výrobce je uvědomělý a informovaný spotřebitel, který si ty laciné
sajrajty prostě nekoupí. Já koukám na tyhle weby, dokonce to tady na emiminu
někdo radil, tak jestli chcete uvědoměle nakupovat, studujte 

http://www.biotox.cz/ecka/

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?…

A ještě, kdyby se tohohle nápadu s označením chytnul nějaký
výrobce, tak by na tom ještě pěkně vydělal i bez petice
Sice je už na trhu BIO, ale to prý neznamená, že tam nejsou přidané třeba
konzervanty. Ale to nevím jistě, jen jsem to někde četla a BIO věci stejně
moc nekupuji.

Gina, dobré, hned si tam zadám svoji oblíbenou čínskou polévku
Mi-Kim-Chi – to se budu divit
Ale super odkazy, ukládám…

Chvíli jsem přemýšlela, co napsat… nedá mi to psát trochu
obecněji… tohlee téma se mě úzce dotýká…

začnu tím, že takovou petici rozhodně nepodepíšu. myslím, že
regulace, která v současné době existuje v potravinářství a hlavně
v použití přídatných látek v potravinách (tzv. E) a značení složení
potravin obecně je již nyní více než dostatečná.

již nyní existuje celá řada potravin, u kterých se výrobce snaží
o co nejlepší proces výroby, co nejvíce podobný tradičnímu, na trhu je
velké množství biopotravin, potravin vyráběných tradičně s minimem
přídatných látek.

myslím že poptávkou po takových potravinách můžeme
daleko více ovlivnit vývoj dalších takových potravin i v jiných oborech.
žádná další regulace tomu rozhodně nepomůže.

mysleme trochu na naše výrobce! oni nejsou hloupí! podporujme své lokální
výrobce, takové, kteří mají kvalitní výrobky a které se vyrábí v čr
za hygienických standardů atd. atd.

a spíše než psaní petic podobného obsahu si myslím, že bychom se měli
všichni zamyslet, zda za některé nešvary současného trhu s potravinami
nemůžeme jako spotřebitelé sami. tím, že je stále poptávka po máslu za
15kč, salámu za 15,–, apod., tím sami určujeme směr, kterým se výroba
někdy udává.

ano, jsem z oboru. z potravinářství. vím, jaké mají výrobci
problémy, vím, jak jim stát hází klacky pod nohy, vím, jaké mají
problémy s řetězci. Vím jak to vypadá ve výrobě, jak vyvíjejí nové
výrobky.

závěrem snad jen, že mě neobyčejně potěšily reakce předemnou,
vidím, že lidi uvažují co jedí a sami se dokáží rozhodovat a jsou
odpovědní. a nepotřebují k tomu regulaci státu. děkuji!

K máslo za 15 Kč – pokud to není 100% máslo, tak by se to nemělo
jmenovat máslo. My kupujeme co nejlevnější potraviny, musíme hodně
šetřit. Ale raději si koupím máslo na 25, než nějakou směs tuků
za 15.

Pudloslavo, já jsem to tuhle zkoumala, ty levné másla obsahují 82% tuku a
ty drahé taky. Bohužel nepíšou, co je těch zbylých 18%. Logicky asi voda,
ale měli by to tam napsat. Na jednom z těch dražších jsem se dočetla, že
dokonce obsahuje tuku 78% + smetanový zákys.
Tak se řídím spíš chutí a vybírám stejně z těch levných.
Dobré jsou ta česká, kupodivu i Dr Halíř mi chutná, Laktos, Olešnice.

Hnusná másla jsou: s krávou vyrobené v Belgii a másla z Polska. Fakt
nechápu čím to je, podle složení stejné, ale chutná to jak rama 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector