Dožijeme se léku na rakovinu?

TLDR verze: Rakovina je zlo. Hledání univerzálního léku proti ní ale poskočilo o krok kupředu skrze klinickou studii na lidech, která s určitým úspěchem otestovala účinnost jediného léku proti šesti různým rakovinám (studie tu).

TV vám vyléčí rakovinu

Obvykle jsme se už pomalu naučili v případě podobných zpráv očekávat slova jako „nanotechnologie!“, „genová terapie!!“ nebo „zázrak!§§!“. Ale tentokrát bude výsledek o něco méně šokantně úspěšný. Přesto vydržte u svých přijímačů, protože i dílčí pokrok je pokrok!

Týmu britských vědátorů pod bičem Johanna de Bono a Nicole Concin se totiž podařilo s jistou mírou sukcesu otestovat využití látky tisotumab vedotin (TV) pro léčbu různých nádorů. TV tvoří monoklonální protilátka a cytotoxická složka – ty společně působí jako jakýsi trojský kůň zevnitř (nejen) nádorové buňky a zamezí jejich dalšímu dělení.

Nyní přijde první ale – v zásadě jde „jen“ o novou chemoterapii, která samozřejmě postihuje celý organismus, takže zasaženy jsou dílem i zdravé buňky. Terapie tak stále má různé nepříjemné efekty od krvácení z nosu přes nevolnost až po vznik cukrovky typu II.

Nojo, ale léčba raka za trochu toho inzulínu stojí, že? Teď přijdou výsledky, které také nebudou působit dojmem revoluce.

Studie od roku 2013 testovala kolem 30 pacientů, později byla rozšířena na celkem 147 pacientů, kterým pomohla do různé míry.

Část pacientů doznala zlepšení stavu ve 27 % případů, menší část pak jenom u 7 %. Ani to tedy není zrovna silver bullet v boji proti nádorům.

Teď ale k tomu hlavnímu – TV byla najednou použita pro léčbu ŠESTI RŮZÝCH kacinomů! Testována byla proti nádorům od karcinomu děložního čípku, přes rakovinu močového měchýře, vaječníků, děložního těla, jícnu až po rakovinu plic! Zasáhnout takto široké spektrum nádorových onemocnění jediným lékem je obrovský úspěších!

Co je ještě podstatné, testovaní pacienti měli poměrně bídné vyhlídky, takže i marginální zlepšení u části z nich je lepší než zbylé alternativy. Které si asi dovedete představit. Pokud tedy rádi po nocích přemýšlíte o smrti. Já ano. ????

Ačkoliv tedy nejde o univerzální lék, který z raka udělá ekvivalent zkopnutého palce, v kontextu celého výzkumu jde o velmi sympatický pokrok kupředu. Další studie budou moct TV pilovat dále, a snad i k vyššímu úspěchu. Uvidíme také, nakolik může TV dávat ťafky i dalším typům nádorů.

Půjde-li vše dobře, snad se ještě dočkáme možnosti kontaktovat: „TV léčí rakovinu!“Dožijeme se léku na rakovinu?

Ďábel dnešní doby

Tváří v tvář zajímavějším metodám léčby rakoviny by se mohlo zdát, že „obyčejná chemoterapie“ neslibuje žádné terno.

O tom to ale není – už jsem zmiňoval, že supermoderní genové & nano metody jsou sice super a moderní, ale taky superdrahé (psal jsem taky víc tu, bude publikováno asi později).

Může se nám nelíbit, že jejich zavedení do běžné praxe nebrání ani tak věda, jako spíše socioekonomické vlivy… ale to je tak jediné, co s tím můžeme udělat.

TV naproti tomu může potenciálně být nasazena třeba do roka (neslibuju, jen konstatuju možnost). A pokud máte rakovinu dnes, bude pro vás i TV lepší zprávou, než příslib, že „za generaci budeme umět imunoonkologii levně a rychle“. A to je, přátelé, pokrok!

Nemá zkrátka smysl propadat depresím víc, než je nutné. Občas se lze dočíst o tom, že míra rakoviny v dnešní době stoupá. Třeba nedávno o tom psali kolegové z Věda 24 – dodávajíce, že se však zlepšují vyhlídky na vyléčení. Ani růst míry onemocnění však automaticky všude a vždy. Třeba v USA je dnes míra rakoviny nižší než generaci nazpět.

Dožijeme se léku na rakovinu?Rakovina v průběhu věku.zdroj: UK Cancer Research

Z hlediska rakoviny je třeba si uvědomit, že nemoc má daleko horší vyhlídky s přibývajícím věkem. Je také třeba zmínit, že rakovina je choroba, u níž nám chybí vícero historických dat. V vzhledem k tomu, jaká byla úmrtnost před 20.

století, u většiny potenciálních pacientů se zkrátka nádory nemohly projevit. A nemluvím teď o *mýtu*, že se lidi dožívali jen třicítky.

Spíše mám na mysli nesprávné interpretace – třeba loňskou práci, podle níž rakovinu v Egyptě prakticky neznali (proč je to bulšit, jsem psal tu).

Rakovina je součástí lidské (a nejen té) existence. Ani lidé, kteří se jí po celý život vyvarují, nejsou bohužel nesmrtelní. Statistiky ale ukazují, že ji – vzdor všemu znečištění, stresům a dalším vlivům – dlouhodobě dostáváme pod kontrolu.

Nevím, jestli se ultimátního naplnění tohoto trendu dožijeme všichni. Asi ne. Ale stejně jako jsme porazili ďábly v minulosti, dlouhodobá čísla naznačují, že na frak dáme i ďáblovi tomuto.

A to je pro budoucnost našeho (ale nejen toho) druhu rozhodně pozitivní zpráva!

  • [LL]
  • Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
  • A sledujte mojí snahu případně i na

Komárkovi couvají z vývoje léku na rakovinu. Hledá se investor s 250 miliony

Zuzana Kubátová, Silvie Friedmannová

Český preparát MitoTam hledá investory na další fázi klinických testů. Zatím je nemá. Ilustrační fotografie.

Nadějný preparát na léčbu rakoviny MitoTam úspěšně prošel prvními klinickými testy. Vývoj zatím platili miliardáři Komárkovi. Další fáze zkoušek má ale stát zhruba 250 milionů korun. Nenajde-li se investor, projekt může skončit.

Až donedávna to vypadalo jako nadějný příběh. Český biochemik Jiří Neužil přišel během pracovního pobytu v Austrálii na metodu, jak ničit rakovinné buňky. S chemikem Janem Štursou vyvinuli látku MitoTam, která při testech na myších likviduje nádor, zdravým buňkám přitom neubližuje.

Aby se Neužilův objev přetavil ve standardní lék, musí laboratorní výsledky MitoTamu ověřit testování na pacientech v nemocnicích.

Australská Griffith University, na jejíž půdě se objev zrodil, neměla o financování klinických testů zájem, zato se našel investor v Česku.

MitoTamu se chopil Karel Komárek starší, spoluzakladatel finanční skupiny KKCG a otec jejího dnešního majitele, multimiliardáře Karla Komárka juniora.

Firma Smart Brain Komárka staršího a synova skupina KKCG poskytly řádově desítky milionů korun na první fázi klinických zkoušek MitoTamu. V nich se zkoumala bezpečnost preparátu a upřesňovalo se dávkování. Zkoušky dopadly dobře, jde však jen o první krok v cestě nadějného preparátu na trh.

Teď je třeba rozjet druhou fázi testů. A sehnat na ni peníze.

„Aniž jsou zatím jasné detaily, odhad nákladů na druhou fázi klinických testů je okolo 250 milionů korun,“ říká profesor Jiří Neužil, který nyní řídí skupinu Molekulární terapie nádorů ve výzkumném ústavu Biocev ve Vestci u Prahy.

Látka, která cílí na mitochondrie (tj. na energetická centra) nádorových buněk.

  • Přes mitochondrie likviduje nádorové buňky a s nimi i nádor.
  • Princip objevil biochemik Jiří Neužil během pobytu na australské Griffith University.
  • Látku syntetizoval chemik Jan Štursa.
  • V letech 2018–2019 byl MitoTam testován na několika desítkách pacientů VFN v Praze.

1. fázi testů financovala firma Smart Brain Karla Komárka st. a KKCG Karla Komárka ml.

Ke schválení pro léčbu by MitoTam musel projít povinnou 2. a 3. fází klinických testů.

Před schválením nového léku by byla nutná ještě třetí fáze klinických zkoušek, během níž se přípravek podává stovkám pacientů z různých zemí. To už podle Neužila přijde řádově na miliardy.

Ukazuje se, že financovat vývoj nového léku na rakovinu je i pro přední českou miliardářskou rodinu velké sousto. Ještě loni na jaře Komárek starší v rozhovoru pro Seznam Zprávy plánoval, že se synem zaplatí i druhou fázi testování. Náklady ovšem tehdy odhadoval jen zhruba na sto milionů korun, méně než polovinu potřebné částky. Teď se Komárkovým do financování druhé fáze nechce.

„V této chvíli zvažujeme několik možností, jak v projektu dál pokračovat,“ shrnuje postoj Komárkových k MitoTamu jejich mluvčí Dana Dvořáková. Další detaily uvádět nechce.

Budete mít zájem:  První Příznaky Těhotenství 1 Týden?

Podle informací Seznam Zpráv je ale varianta, že by KKCG sama pokračovala ve financování čtvrtmiliardového projektu, mizivá. A firma Smart Brain Komárka seniora je na takový úkol příliš slabá. Jedinou reálnou šancí je, že se najde nový investor, který se s Komárkovými o financování vývoje nového léku podělí, případně ho celý převezme.

Jak Komárek otec loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisoval, není vyloučena ještě jedna varianta užití MitoTamu: látka podle laboratorních zkoušek může také zpomalovat stárnutí buněk.

Není proto vyloučeno, že by se mohla na trh dostat v podobě potravinového doplňku, snižujícího negativní projevy stárnutí. Nároky na schvalovací proces a klinické testování by pak nebyly tak složité a drahé.

I to jsou ale zatím spíš jen úvahy.

Profesor Neužil se každopádně nevzdává naděje, že testování MitoTamu jako onkologického léčiva bude pokračovat. „MitoTam se jeví jako neobyčejně nadějná látka, která úspěšně prošla první fází klinického testování v České republice, což je samo o sobě velký úspěch,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Teoreticky by další vývoj nového onkologického léku mohl zaplatit také český stát. A to i přesto, že klinické testování nových léků v západním světě pokrývají především soukromé peníze, protože jde o velmi rizikovou aktivitu. Jen výjimečně státy hradí první fáze klinických zkoušek pomocí různých grantů.

Proč miliardáři investují do biotechnologií. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

Podle Jiřího Neužila by ale do vývoje MitoTamu v Česku mohly veřejné peníze přijít: „15. září navštívil naše pracoviště ve Vestci u Prahy premiér. Zajímal se zejména o náš výzkum týkající se MitoTamu.

Potěšil mě jeho názor, že by tato látka, která je vyvíjena v České republice, měla zůstat ‚v českých rukou‘.

To je velice pozitivní přístup a dává naději, že by se mohla vláda do testování nové nadějné protirakovinné látky zapojit a pomoci jejímu potenciálnímu zavedení do praxe,“ líčí profesor Neužil.

Do výzkumu MitoTamu by se podle něj mohly zapojit například zdroje z EU určené na investice. Případně zdroje alokované na nádorový výzkum, které se podle jeho slov mají navyšovat.

„Myslím, že by toto naši spoluobčané velice ocenili.

A nám by se mohlo podařit něco opravdu úžasného: dokázat, že můžeme vyvinout novou protirakovinnou látku v podmínkách České republiky, což by byl nebývalý úspěch,“ uvedl.

Další vědecké kapacity ale této šanci příliš nevěří. „Pan premiér přislíbil financování v řádu miliard na schůzce v Biocevu,“ potvrzuje Zdeněk Havlas, někdejší šéf Ústavu organické chemie a biochemie, nyní místopředseda Akademie věd. (Havlas je někdejším spolupracovníkem Antonína Holého, který stál ve druhé půli 20. století u objevů látek, z nichž se stala globálně úspěšná antivirotika.)

Havlas ale přiznává, že je ke státem financované cestě MitoTamu na medicínský trh skeptický. „Nejde jen o testování,“ vysvětluje. „Musela by se založit i nová farmaceutická firma, která by léčivo vyráběla, distribuovala a zaškolovala lékaře.

A to nejen v této zemi. Pan premiér mluvil o státních prostředcích a ty nebude jednoduché, možná i nemožné, vkládat do nové firmy. Lépe by bylo spojit se se soukromou sférou. Jde ovšem o rizikový kapitál, a to nemusí nikoho přilákat,“ říká Havlas.

Ani cestu Holého objevů od laboratorního výzkumu do praktické medicíny nefinancovali Češi, výzkum dotáhla do konce americká farmaceutická firma Gilead Sciences.

Pracoviště profesora Holého, tedy Ústav organické chemie a biochemie, ale z prodeje patentů a licencí k objevům jeho týmu získal jen v posledních dvaceti letech přes 15 miliard korun a je suverénně nejbohatším výzkumným ústavem v zemi. I takový může být efekt výzkumného projektu, prodaného v rané fázi, ale završeného nakonec úspěchem. Potíž je, že z nadějně se tvářících laboratorních výzkumů nových léků se na trh dostane jen nepatrný zlomek.

Výzkum onkologických léčiv v Česku nejdále posunula skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, jejíž firma Sotio má ve druhé a třetí fázi klinických zkoušek imunoterapeutický přípravek DCVAC. Testy běží už zhruba deset let, Kellnera stály miliardy korun a stále není jisté, že vývoj bude završen schválením nového léku.

Šéf Kellnerovy firmy Sotio Radek Špíšek nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy přirovnal onkologický výzkum k ruletě. „Když se povede, je to spojeno s vysokým zhodnocením. Když ne, všechny prostředky investované do výzkumu jsou pryč. Nedá se nic zachránit,“ řekl v rozhovoru.

Jiří Neužil se ale zatím nevzdává naděje, že investora pro pokračování svého výzkumu najde. Pokud se to povede, chce ve druhé fázi klinických testů dál prověřovat účinek MitoTamu především na nádorech ledvin, kde se jeví jako nejúčinnější.

Najde-li se potřebná čtvrt miliarda korun, měl by další výzkum MitoTamu pokračovat ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jiří Neužil ale nevylučuje ani zapojení dalších onkologických pracovišť v zemi. „Česko má v rámci EU nejvyšší incidence (výskyt, pozn. red.) nádorů ledvin, takže i proto se realizace druhé fáze na území České republiky nabízí,“ popisuje.

Zatím Neužil počítá pro druhou fázi testů se skupinou zhruba stovky onkologických pacientů, zkoušky by podle něj trvaly kolem dvou let.

Naděje na pokračování projektu v české režii a za české peníze je v této chvíli malá, ale stále existuje. „Chce to finančně silného nadšence, který si najde stejně nadšený tým.

Jde to, jak jsme viděli u firmy Gilead Sciences, která realizovala lék podle patentu profesora Holého. Šance na opakování této historie je malá, ale pravděpodobnost není úplně nulová. Třeba se najde nějaký ‚šílenec‘ a dotáhne to do konce.

Moc bych si to přál,“ doufá spolupracovník profesora Holého, vědec Zdeněk Havlas.

Seznamovací večer

Contents:

  • Seznamovací večer
  • dolni kubin privat sex
  • Podrobnosti
  • Skvělá autorská situační komedie, která se letos stala suverénním vítězem soutěžní přehlídky v Červeném Kostelci, to je Haló a soubor U.

    Unie ftipných osobností z Týniště nad Orlicí. Lumír má prosperující podnik, peníze a krásnou mladou ženu. A také chamtivou bývalku, natvrdlého syna a stále tíživější pocit, že až tu jednou nebude, nikdo si na něj nevzpomene.

    Na programu je v pátek Láska hory přenáší, ale vášeň dělá z lidí Kdo nechce vzplanout, nesmí do lesa! Známý pražský soubor Geisslers Hofcomoedianten propojuje moderní umění se starým, komické s tragickým, vznešené s přízemním.

    V pátek Diváci se mohou těšit na moderní, komediální, vizuálně působivé a velmi hudební divadlo. Neprozradíme, kdo bude hrát, ani co to bude za titul.

    Takové divadelní rande naslepo. Berte to od náš jako dárek k 5. Vydejte se na výlet! Dobrý den, vážení diváci, zdravím vás v novém roce a přeji vám za celé Divadlo Horní Počernice jen to nejlepší. Přeji krásný zimní čas a těším se na setkání s vámi u nás v divadle.

    Markéta Králová. Pravidelně promítáme v divadle filmy na velké plátno s kvalitním zvukem a bez popcornu. Zita Kazdová.

    Následující: Změna atmosféry i v Poslanecké sněmovně ČR? Kdo zaplatí Čapí hnízdo, vyslovení nedůvěry Babišově vládě a vydání Babiše s Faltýnkem k trestnímu stíhání.

    Jak to s tím alkoholem a zdravím vlastně je? Po kolika pivech se tloustne Které sýry jíst při dietě? Tloustne se po müsli…? Autor: www.

    Proti infekci močových cest vyzkoušejte brusinky Pálí to, bolí to, škrábe to… Americké brusinky nejsou lékem, ale při pravidelných zánětech močových cest a měchýře mohou dobře fungovat jako prevence. Doba čtení: 3 minuty.

    Budete mít zájem:  Nadbytek železa může za některé nemoci

    Jídlo pro puberťáky: I hamburger s kečupem může být zdravý Smažený sýr, špagety se sýrem a kečupem a samozřejmě hranolky.

    Chuťové preference dětí jsou někdy na pováženou a v pubertě jako by to vyvrcholilo. Naučte potomky jíst pořádně. Dožijeme se léku na rakovinu?

    Aktivovat Premium. Celkem nalezených příspěvků. Autoři: iDNES. Po projekci následuje diskuse s tvůrci. Povolte v luxusním hotelu – rande naslepo cz dabing, kterou si. Příspěvky nemusí odrážet názor redakce. A tak se ptám — část II.

    Ti, kteří byli ještě v té době vzhůru, si poblahopřáli k vytvoření alternativní historie, která posloužila k pochopení té naši současné, středoevropské, unijní.

    Alexandra Kohoutová, ředitelka Chvalského zámku 16— 17 Městská část Praha 20 a Chvalský zámek zvou na Slavii jsme porazili a stali se vítězi celého turnaje! Aby se nakonec vše zase neodehrávalo ve stranických sekretariátech, kde se sepíšou jakési dohody, které rozdělí koryta bez ohledu na kvality jednotlivců. Mezi takové patří i herečka Sára Rande naslepo dolní počernice, skandální, skvělá, neobvyklá, nekonvenční.

    Stačí sypat peníze do vědeckých ústavů, aby z nich jednou vyšla skupina moudrých mužů v bílých pláštích s univerzálním lékem proti zhoubnému bujení? Pokud ano, za jak dlouho to bude? Radek John.

    Jste ve stresu? Pijte džus z granátových jablek Nový výzkum ukázal překvapivou věc: džus z granátových jablek pomáhá od stresu v práci, a nejen to — pozitivně ovlivní i postoj k práci.

    Zkrátka: bude se vám prý pracovat radostněji.

    Vyhrajte kuchařku recepty z farmářského trhu – soutěž pokračuje! Jak skvěle a snadno uvařit z českých sezónních surovin? Odpověď nabízí nová kniha Hanky Michopulu, kterou můžete vyhrát v naší soutěži.

    • Speed dating Praha (rychlé rande) | Seznamovací večer Žwakovi.
    • eroticka seznamka lipovec?
    • Naše seznamovací večery.

    Soutěž již byla ukončena. Správnou odpověď a výherce najdete ZDE. Připomínáme, že soutěž běží do Najdete ji spolu s pravidly soutěže a dalšími informacemi o knize zde:.

    Těhotenství je dobrý byznys pro lékaře Přestože žádné nadstandardy ještě zavedeny nebyly, v ordinacích gynekologů jako by to neplatilo. Jste těhotná? Pak se připravte na to, že vás doktoři pořádně zkasírují.

    Spotřebujte do, použitelnost, trvanlivost… Co znamenají data na obalu potravin?

    Rande naslepo

    Taky se v krámě vždy podíváte, jaké datum je vyznačeno na obalu? A víte, co ten údaj vlastně znamená? Které potraviny nemusí mít označení žádné a v čem se nejčastěji chybuje? Dýňové slavnosti a Helloween na Farmářských tržištích Ve středu Na Dýňové slavnosti, na Farmářské tržiště, jsou zváni kromě všech obvyklých nakupujících taky šikovné děti s rodiči! A to do halloweenové dýňové dílny U Čarodějnice! V době od 9. Cena: Kč , ženy Kč Kč. Co je speed dating? Přijďte si popovídat, pobavit se a poznat spoustu báječných lidí. Jak nás vidí média? Reportáž TV Nova do pořadu Víkend Co by vás mohlo zajímat o seznamovacím večeru.

    • Aktuální články – 109.
    • Místo konání.
    • hledam milence nosislav?
    • Upozornění.
    • dolni kubin privat sex.
    • hledam muze osečná?

    Přihlaste se na zkoušku! Ukázková lekce zdarma. Co říkají naši klienti. Dnešní večer byl úplně senzační, poznala jsem plno nových lidi a opravdu jsem se dobře bavila. Další šťastné příběhy.

    Podrobnosti

    Speciální seznamka pro náročné Máte svou představu o ideálním partnerovi, anebo hledáte protějšek se stejným koníčkem? Vyberte si z tematických speed dating akcí a nechte se okouzlit protějškem, který je naladěný na stejnou vlnu. Seznamka rande Praha je řešením, jak najít rychle a pohodlně vysněnou známost.

    V angličtině mezinárodní Pro ty, kdo se domluví anglicky a chtějí poznat cizince žijící v Praze.

    Jorge Kramář – Seznam.cz

    • Přejít do příspěvkuKomentovalBureš, kromě svých zájmů se řídí našeptávači vč. pokynů z Hradu a ministři musí, jako ve firmě, poslušně poslouchat svého šéfa. To, však ale ministry nemůže zbavit odpovědnosti, i když jsou jen převodovými páky Bureše.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalZcela zapadlo to, že Burešovo vláda jistí čínskému majiteli aerolinek půjčku u bank ve výši 2 miliardy Kč. To se to těm číňanům zde podniká. To je podle Zemana ta hedvábná stezka. Zaplatit jim vše a oni budou jen natahovat ruce. Co z těch čínských aerolinek náš stát nyní má – nic. A ministerstvo financí nám na druhé straně vzkazuje, není již z čeho brát. Pokud by takové aerolinie zkrachovaly, tak se nic neděje ve světě je plno jiných, kteří by je nahradili.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalHlavně, že bude jeho Agtofert mít své dotace a když mu je EU odepře, tak půjdou z našeho zadluženého rozpočtu. Co by občané ČR neudělali pro soudruha Bureše, který, aby mu to vše tak fungovalo, tak se propůjčil být Zemanovo loutkou.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalAsi to tak dobře nefunguje, když ten Váš soudruh Bureš, co by vykonavatel toho, co chce soudruh Zeman má od něho za úkol odvolat Blatného.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalODS vždy myslela jinak a tak našla s ANO stejnou notu a zrušením superhrubé mzdy se sníží daně z příjmu. To proto, aby po procitnutí daně zase zvýšili. k tomu se však ODS už nebude znát.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalJen vyvolení dostali půjčit peníze od bank na tzv. privatizaci, aby je pak ani nemuseli splatit. Od bank, které byly stále obsazeny bolševickými kádry.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalPo roce 1989 si vyvolení komunističtí kádři a svazáci pomocí Klausovy ODS a později Zemanovo ČSSD rozparcelovali stát. Stát, který před od r. 1945 ukradl majetky těm, co je po generace budovali. Ani se nenamáhal po roce 1989 s okradenými vyrovnat. Tak nám vyrostli novodobí oligarchové po vzoru SSSR později Ruska.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalA ještě k tomu opíjení nám servíruje Havlíček reaktor z bolševického Ruska, jako, kdyby jsme se nepoučili z pekla, které nám zde komunisté předváděli a za odměnu Klaus se Zemanem z komunistů a svazáků vytvořili oligarchy.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalBurešovo opíjení občanů narazilo a to vše před sněmovními volbami. To mu těžko budou stačit ty jeho koblihy a kecat o kampani.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalKdyby se to stalo v Rusku, tak se to vůbec nedozvíme, to jsou jejich bolševické praktiky.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalPokud kluby a asociace budou hájit si vždy ty své, co dělají neférové zákroky, ev. šeptají protivníkovi do ucha něco. Tak pomalu, ale jistě se setkáme s tím že za čas se hráči mezi sebou pobíjí. Bohužel takový je ten současný fotbal, simulování, nadávání si, napadání se.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalStrana, která se jen tváří, že je soc. demokratická. Od doby, co do ní vlezl Zeman se jen tak tváří. Ale to nakonec bylo to samé u Klausovo ODS od jejího počátku. Inu komunisté věděli dobře, když nám v listopadu 1989 Ty dva nastrčili do politiky, že je nezklamou a nemýlili se.
    • Přejít do příspěvkuKomentoval
    • Přejít do příspěvkuKomentovalTvrdím, že to není ani technicky možné, aby 300 lidí během 30 minut přečetlo příspěvek. Ale takových případů zde pozoruji až, až. Vesměs se jedná o jisté typy příspěvků.
    • Přejít do příspěvkuKomentovalDokonce tenkrát Zeman při zprovoznění Temelína políbil naší nejvyšší bezpečnostní odbornici na jádro, jejíž jméno cenzura tohoto média nepřipustí jmenovat. Až tak daleko jsme to dopracovali.
    Budete mít zájem:  Mluvte na domácí zvířata, je to zdravé

    Naděje pro svět, česká látka by mohla léčit rakovinu. Je to dlouhá cesta, říká vědec

    Pavel Majer je vedoucí týmu pro vývoj léků z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Jejich látka DRP-104 by se mohla stát budoucí nadějí v léčbě rakoviny.

    Dostala se totiž do fáze klinického testování. K uvedení ověřeného léku na trh je ještě daleko. Společný tým českých a amerických vědců nyní vyvíjí záložní látky, kdyby tato selhala.

    A přemýšlí, jak se s látkou dostat do těžko dostupného mozku.

    Co vlastně přesně znamená, že látka, potenciální budoucí lék, již vstupuje do fáze klinického testování na lidech? Co všechno to obnáší?

    Máme za sebou úspěšné laboratorní testy. Na jaře 2018 získala firma Dracen Pharmaceuticals, která předtím zakoupila patentová práva na naši látku, investici 40 milionů dolarů a zahájila preklinickou fázi testů.

    Po dvou letech pak zažádala u americké Agentury pro potraviny a léčiva (FDA) o povolení klinických testů na prvních pacientech. Po schválení byly testy zahájeny v srpnu. Je to jistě úspěch, ale stále jen první fáze.

    Čeká nás ještě dlouhá cesta a bylo by hodně předčasné říkat, že máme lék na rakovinu.

    Na jaké typy nádorů je vaše látka vhodná?

    No, teoreticky na většinu nádorů. Spousta léčiv proti rakovině totiž ztroskotá na tom, že je nádor vlastě obejde. Nevýhodou je tedy příliš úzké zacílení léků, kdy zablokují určitou metabolickou cestu, nádor si ale najde jinou.

    Naše látka je ale velice obecná, blokuje metabolismus glutaminu. Ten je naprosto zásadním zdrojem dusíku, tedy základního stavebního kamene pro buňku, zejména pro  rychle rostoucí nádorovou buňku.

    Ta musí často sama sebe zdvojit a k tomu potřebuje stavební materiál.

    Takže by šlo o univerzální lék?

    Tak to zase ne. Existují buňky, které jsou na glutaminu přímo závislé, u tohoto typu nádorů je naděje, že to bude fungovat lépe než u nádorů, které na něm zas tak závislé nejsou.

    Je ale naděje, že by to mohlo léčit řadu druhů rakovin – plic, hrtanu, močového měchýře, prsu či tlustého střeva. V boji s rakovinou se v posledních letech osvědčuje kombinace léčby.

    Zde je v plánu naši látku podávat v kombinaci s imunoterapií.

    Jak funguje takováto kombinace léčebných postupů? Podporují se navzájem a zvyšují svou účinnost?

    Rakovinné buňky využívají mnoho způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému a uniknout jejich pozornosti. Během imunoterapie se proto pacientům podávají protilátky, které mají za cíl posílit imunitní reakci organismu, aby si s rakovinnými buňkami sám poradil.

    Prvotní testy na zvířatech ukázaly, že při použití látky DRP-104 jsou metabolicky strádající nádorové buňky citlivější na tyto protilátky a imunoterapeutická léčba je tak výrazně účinnější. Když se myši s nádorem podala buď malá dávka naší látky, nebo malá dávka imunoterapeutika, přežily v obou případech asi tři myši z deseti.

    Ve chvíli, kdy se podaly obě látky, sice v malé dávce, ale najednou, přežily všechny.

    • Jak daleko je k případnému uvedení látky na trh?
    • Řekl bych, že zhruba pět let, když všechno půjde dobře.
    • Jaké překážky se mohou postavit do cesty?

    Neustále se sledují vedlejší účinky. Naše látka je proléčivo, které uvolňuje antimetabolit glutaminu, tzv. DON, což je přírodní látka, která je známá už skoro sedmdesát let.

    Právě negativní vedlejší účinky znemožnily její praktické použití. Může se tedy ukázat, i když doufám, že se to nestane, že vedlejší účinky jsou stále příliš silné.

    Nejčastějším selháním léčiva pak je to, že se jeho efekt v praxi ukáže naopak jako statisticky příliš málo významný.

    Říkal jste, že daný antimetabolit glutaminu DON je znám už sedmdesát let. Na co jste přišli vy, že z toho nyní může být nadějný lék na rakovinu?

    Vzkřísili jsme polozapomenutou látku, z ní jsme udělali proléčivo, což je neúčinná látka, která se v těle jiným způsobem distribuuje a účinnou látku pak jinak a jinde uvolňuje. Potřebujeme dosáhnout toho, aby se léčivo, tedy DON, uvolňovalo hlavně v nádorech a méně například v zažívacím traktu.

    Všechny klinické testy DON v minulosti selhaly na vážných komplikacích v žaludku a ve střevech, neboť i ty jsou, podobně jako rakovinné buňky, velmi závislé na dodávkách dusíku, protože se musí rychle obnovovat. My tedy chceme dosáhnout vyšší koncentrace léčiva v nádoru a menší ve zdravé tkáni.

    Co onkologičtí pacienti se špatnou prognózou, kteří by šli do čehokoliv a chytají se každé naděje? Mají šanci se nějak zapojit do klinického testování, mají šanci dosáhnout na látku ještě před jejím uvedením na trh? Nebo to je zkrátka proti regulím?

    Klinický test má svá pravidla. V první řadě se musí určit maximální tolerovaná dávka, tedy jakým způsobem na ni tělo reaguje, jak se látka v těle distribuuje a metabolizuje. V podstatě by bylo velice neetické komukoliv jinému zatím neověřenou a neschválenou látku podávat.

    Nicméně v určité fázi klinického testování existuje cosi, čemu se říká „soucitné použití“. Některé země umožňují látku, která ještě není oficiálně schválená, podat pacientům, pro které jiná léčba neexistuje. Ale i to je ještě bohužel daleko.

    Nyní jsou testováni pouze čtyři různí pacienti v USA, kterým se pomalu zvyšuje dávka. Po roce či po dvou plánuje Dracen Pharmaceuticals testy i v Evropě, tak tam by snad mohla být šance.

    Je často mou smutnou povinností odpovídat lidem, kteří se o léčbu zajímají, že v tuto chvíli jim nemohu pomoci. Bohužel i to patří k věci.

    Pokračují nějak práce vašeho týmu na této látce?

    Moje skupina, a zde bych rád zmínil zásadní roli mého kolegy Lukáše Tenory, spolu s americkými spolupracovníky z Johns Hopkins University pokračuje v práci.

    V tuhle chvíli vyvíjíme takzvané záložní látky, které by v případě komplikací s DRP-104 mohly tuto látku nahradit. Také se pokoušíme vyvinout léčivo, které by lépe pronikalo do mozku, k léčení mozkových nádorů.

    Průnik jakékoliv látky do mozku je totiž velice komplikovaná záležitost.

    Může být v případě úspěchu potenciální lék proti rakovině vzešlý z Ústavu organické chemie a biochemie podobně slavný, jako jsou patenty profesora Holého – látka pro léčbu AIDS, lék proti hepatitidě B či léčivo proti oparům (herpes simplex)?

    Z našeho ústavu už vyšlo mnoho léčiv. Trochu se zapomíná třeba na lék decitabin pana doktora Pískaly na léčbu poruch krvetvorby a leukemie. Léčivo uvedli na trh v době, kdy už patenty byly propadlé, a pan doktor Pískala tak nedostal ani korunu, ačkoliv jeho látka dnes léčí desítky tisíc lidí.

    Z dílny profesora Holého měl obrovský komerční úspěch zejména tenofovir (látka pro léčbu AIDS, prodávaná v lékových kombinacích jako např. Viread – pozn.red.). Doufáme, že ústav má potenciál tento úspěch zopakovat. Ale teď je to ještě předčasné, nemusí vždy všechno dopadnout.

    Jde o kombinaci tvrdé práce, ale také pořádné dávky štěstí.

    Video: Ženy s rakovinou marně čekají na úhradu léku: Byl to trest a nevím za co, říká Zíková

    18:49

    Česko si hraje na ekonomicky vyspělou zemi, ale tyhle léky pacientkám nehradí, i když to dělá i Rumunsko nebo Albánie, kritizuje pacientka. | Video: Daniela Drtinová

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector