Stačí jedna jediná rostlina vysazená na dobře živený kompost a zahrne vás bohatou úrodou cuket. U nás to vždycky končí rozdáváním. Chcete cuketu, ptám se s nadějí v hlase každého kolemjdoucího. A přidávám recepty – z cuket jde totiž vařit celé léto úžasné dobroty. Pokračování textu Jak vypěstovat svěží a chutné cukety
Studený máj, v stodole ráj. Říká se. Po studeném jaru nakonec květen překvapil. Slunce hřálo a hřálo. Sluneční paprsky popotáhly listy špenátu ven a ze zeminy začaly dokonce už vykukovat i dozrálé ředkvičky.
Konečně! A koncem týdne až bude po zmrzlých mužích, můžou přijít ven choulostivější druhy bylinek a zeleniny.
Na zahradě začne rozkvět a ráj! Pokračování textu Co zasadit po zmrzlících? Rajčata, dýně, cukety i bylinky
Začátkem května je vzduch provoněn květenou. Své fialové, bílé nebo temně vínové květy rozvíjí šeříky. Mé nejmilovanější keře. Když se jejich vůně spojí se vzduchem provoněným americkými džípy a starým dobrým odérem benzínu, dostávám se do extáze. Svoboda! Pokračování textu Vůně šeříků, džípů a svobody
Za zdraví jsme si zvykli platit těžké peníze. Zdravý životní styl podpořený chytrým marketingem nám podsouvá zázračná chia semínka, kustovnici čínskou nebo zelené mořské řasy. Zdravý selský rozum, ale říká – pěstuj a jez lokálně. Jaké superpotraviny si můžete snadno vypěstovat na své zahrádce? Pokračování textu 5 superpotravin ze zahrádky a zadarmo
Občas na mě máte zapeklité otázky. Třeba jestli lístečky máty trhat odspoda nebo odshora. A já se musím přiznat, že nevím. O bylinky pečuju tak nějak intuitivně a stejně tak je i sklízím.
Ráda se s vámi ale vždycky podělím o to, jak k mátě, tymiánu, oreganu nebo meduňce přistupuju. Třeba to děláte jinak. To nevadí. Důležité je, aby bylinkám bylo dobře. A vám taky.
Pokračování textu Péče o bylinky a jejich sklizeň v průběhu jara
Je to takové zvláštní období. Déšť střídá slunce. Slunce střídá déšť. Jednou teplo, podruhé zima. Chodím kolem záhonů a koukám, kde co popolezlo. To loni touhle dobou…, povzdechnu. Ještě, že ta rebarbora už zanedlouho bude na řez. Trochu se mi stáhnou tváře. Je kyselá. Ale v koláči tak dobrá. Díkybohu za ni. Pokračování textu Rebarbora: Jarní sklizeň bez práce
Loni jsem poprvé pěstovala černou ředkev. Vůbec nic jsem o ní nevěděla. Ani jak vypadá, jak chutná a k čemu se používá. Mám ráda přímou zkušenost víc než knížky. Tak jsem dala zase na intuici. Z malého semínka vyrostla ředkev velká jako mužská pěst. A pekelně ostrá. Pokračování textu Černá ředkev je bílá a řízná! Jak ji pěstovat?
Přiznám se, že nemám ráda dny věnované tomu či onomu. Myslím, že svátek nesvátek bychom si měli prokazovat úctu, obyčejnou lidskou pozornost a slušnost. Tak mě dnes málem minul Den Země. Naši planetu pochopitelně miluju. Dává mi život.
A jednou mě přijme zpět. Co bych to byla za člověka bez Země? Tak dnes, až vyjdu na zahradu, asi napřed pohledím záhony, dotknu se s láskou půdy. A až teprve potom se pustím do dalšího výsevu a sázení. Pokračování textu Práce na zahradě pro Zemi.
Krásný svátek!
Na zahradě má být život! A živo. Každý rok se k nám vracejí kosáci, rehkové a vlaštovičky. Švitoří, přelétají sem a tam. Koupou se v kameninovém koupátku. Inspirují mě k radostnému bytí. Podobně jako čmeláčci, motýlci a další drobotina. Letos je (konečně) ubytuju v hmyzím domečku. Pokračování textu Čmeláci vítejte ve hmyzím domečku. Jak a proč ubytovat na zahradě drobotinu?
Přiznám se, že kompost na naší zahradě není zrovna úhledný.
Jeho obrysy tvoří staré masivní dřevěné trámy a jeho obsah směs všeho možného: posekaná tráva, vytrhaný plevel, slupky z brambor nebo zelenina, která nepřežila zimní skladování v sejpce. Mám ten kompost ale ráda.
Už jen proto, že nám šetří místo v odpadkovém koši a jednou, jednou z těch všech zbytků a kousků rostlin bude zase krásná zem. Pokračování textu Jak kompostovat a mít zeminu plnou živin
Hmyz jako krmivo
Nejvhodnějším krmivem pro plazy, obojživelníky a hmyzožravé savce je hmyz. Pojďte si s námi projít jednotlivé druhy, jejich chov a použití. Většinu těchto druhů si u nás samozřejmě můžete objednat. Máme s těmito tvory bohaté zkušenosti, a proto bychom Vám je rádi předali.
- Jak živit plazy a ještěrky?
- Jakým hmyzem krmit želvu, sklípkana nebo štíra?
- Ke krmení se standardně používají cvrčci, sarančata, švábi, různé druhy červů a octomilky.
Ještěry, ještěrky a želvy krmíme hmyzem, který velikostně nepřesahuje šířku tlamičky zvířete. Pokud si nejsme jistí, vybereme radši menší druh hmyzu. Masožravým plazům můžeme podávat myši nebo proužky čerstvého masa, je pro ně však lepší, když si mohou svou kořist v teráriu sami ulovit a po té se nasytit. Pokud máme tedy morální problémy s živými savci, doporučujeme krmit je kvalitním hmyzem, který je plný proteinů. Pro ty, kteří mají problémy i s živým hmyzem nabízíme alternativu čerstvého konzervovaného hmyzu od značky Artemia Coral.
Krmný hmyz a rostlinnou potravu jednou za čas poprašujeme směsí minerálů a vitamínů. Doplňky však není nutné často používat, pokud krmíte střídavě hmyzem i dobře živenými hlodavci, kteří většinou obsahují všechny potřebné látky a minerály v dostatečném množství.
Mláďata a drobné plazy krmíme denně, větší druhy dvakrát až třikrát týdně, s velikostí zvířete se interval prodlužuje až na několik týdnů (zejména u hada). Za běžných okolností můžeme i od malých plazů odjet na víkend, od větších i na týden či déle.
Je však nutné jim zajistit dostatek vody.Jedny z nejméně náročných druhů k chovu jsou sklípkani a štíři.Nejmenším pavoukům o velikosti špendlíkové hlavičky postačí jako potrava malí mouční červi. Čím více rostou, tím je lepší podávat větší a větší červy.
Dospělý sklípkan žere cvrčky, sarančata nebo šváby. Velké samice si rády dají i myší holata. Oba druhy podobným způsobem začínají trávit potravu mimo tělo a svou kořist následně vysávají. Nestravitelné zbytky zůstávají v teráriu v podobě scvrklých kuliček.
Tyto zbytky musíme pravidelně pinzetou odstraňovat, jinak začnou rychle plesnivět.
Krmit postačí jednou za dva týdny, ale klidně i jednou za měsíc. Když má sklípkan hlad, slídí v noci po teráriu a hledá potravu. Vodu si pavouci berou z potravy, ale je vhodné i občas rosit substrát v teráriu.
Červama krmíme různé druhy ryb, hmyzožravé ptáky a také hlodavce a malé savce, jako například ježky. U těchto druhů se však jedná spíše o doplněk stravy, nebo, chcete-li, pamlsek.
Cvrček banánový
Cvrčci jsou snad nejpoužívanější krmivo. Existuje hned několik druhů, cvrček banánový je však nejvhodnější druh pro krmení, jelikož má měkčí tělní skořápku a je tedy lépe přijímán jako potrava.
Cvrček banánový může dorůst až do 3 cm délky. Cvrčky chováme v dobře větraných plastových nebo ve skleněných boxech. Na na dno můžeme dát písek jako substrát. Teplota v chovné nádobě se pohybuje v rozmezí 25 – 30 stupňů. Jako úkryty jim slouží staré kartony z vajec.
Vodu jim podáváme skrz obyčejný namočený toaletní papír nebo papírový ubrousek. Cvrček je něco jako šváb, takže sežere všechno. Standardně však cvrčky krmíme pampeliškovými listy, zbytky a slupkami z ovoce a zeleniny, ovesnými vločkami nebo granulemi pro psy a kočky.
Šváb argentinský
Švábi jsou obdobnou potravou jako cvrčci a také jejich chov je prakticky stejný jako u cvrčků. U švábů ovšem na rozdíl od cvrčků panuje přísná dávka živočišné potravy.
Jestli jim nebudeme dávat živočišnou potravu, což je nadrcené rybí krmivo a granule pro psy a kočky, začnou se pak požírat navzájem. Také jim podáváme ovoce, zeleninu, staré pečivo a trávu.
Vodu jim podáváme stejným přístupem jako u cvrčků.
Švábi také narozdíl od cvrčků nevydávají žádné zvuky, nelezou po skle a ještěrům chutnají víc, než cvrčci. Šváb může dorůst až do 4 cm.
Sarančata
Sarančata chováme v plastových nebo skleněných nádobách v teple a v suchu. Jako úkryty jim poslouží kartóny od vajec, doporučují se i větvičky nejedovatých stromů a keřů. V kartonových krabicích sarančata neuchovávejte, do druhého dne by se mohla prokousat ven.
Proto tyto druhy zasíláme většinou ve dvojkrabici se síťkovaným otvorem pro dostatečný přívod vzduchu.Sarančata živíme různými travinami, semínky, luštěninami nebo různými druhy ovoce jako je meloun a podobně.
Když jsou sarančata kvalitně živeny, slouží jako nejlepší krmivo pro plazy.
Mouční červi
Moučný červ je larva brouka Potemníka moučného, která je před zakuklením velká až centimetr a půl. Chováme je v plastové nádobě do které nasypeme krmný substrát. Dokrmujeme vlhkou potravou.
Mouční červi jsou používáni jako zdroj potravy pro plazy, ptáky a hlodavce chované v zajetí, jsou také vhodní pro ježky. Často jsou také poskytováni divokým ptákům během hnízdění, kdy ptáci vychovávají své mladé.
Mouční červi mají vysoký obsah proteinů, který z nich dělá obzvláště vítaný zdroj potravy. Jsou též používáni jako rybářská návnada.
Stále častěji se objevuje jako potrava pro lidské využití ať už vcelku, nebo ve formě proteinové moučky.
Zophobas morio
Zophobas (zofobas) je červ, z jehož larvy se vyvine brouk Potemník brazilský. Zophobas potřebuje k životu vyšší teplotu i vyšší vlhkost než moučný červ. Zophobas je mnohem větší červ, může dorůstat až do 5ti centimetrů.
Je vhodný pro hmyzožravé dospělce plazů, ale nedoporučuje se je krmit pouze červy. Larvy se zkrmují jen příležitostně, neboť jejich tučné složení při dlouhodobém krmení terarijního zvířete může nadělat paseku v jeho trávicím traktu.
Pokud nastane situace, že krmný hmyz není ihned po zakoupení zkrmen, můžeme jej držet v krabičce přímo od prodejce nebo jej přesunout do vhodné plastové nádoby nebo fauna boxu. Výhodou boxu je, že je dobře provzdušněn a riziko zapaření a úhynu hmyzu se tedy snižuje. Musíme však dohlédnout na to, aby nebyl krmný hmyz moc malý a nedostal se přes větrací otvory. Krmný hmyz, který nezkrmíme, držíme na teplém a suchém místě. Při chovu cvrčků a sarančat ve fauna boxu můžeme položit na dno nádoby nižší vrstvu podestýlky – hrubých hoblin. Krmný hmyz pravidelně kontrolujeme, uhynulé kusy z chovné nádoby vždy odstraníme.. V případě, že všechen krmný hmyz nepodáme zvířeti ihned, musíme zabezpečit krmnému hmyzu dostatek potravy, jinak dochází k vysokým úhynům. Jako potravu můžeme krmnému hmyzu nabídnout listovou zeleninu, tenký plátek okurky, mrkvovou nať nebo ovesné vločky. Při krmení čerstvou zeleninou podáváme pouze malé množství, aby se krabička nebo nádoba, kde hmyz držíme, nezapařila.
Živé krmení pro svého terarijního miláčka můžete vybírat ZDE.
Věříme, že Vám tento článek posloužil jako stručný rychlý návod k tomu, jak přechovávat krmný hmyz a jak hmyzem krmit svého terarijního mazlíčka. V případě jakýchkoli dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat. Rádi Vám poradíme s čímkoli, co se týká chovu nejen terarijních zvířat.
Autor: Miriam Vaňková, tým Habeo.cz
Včasná péče o stromy přináší ovoce
Ovocné dřeviny stříkejte pečlivě i po kmeni, protože za starou kůrou přezimují…
Pouze zdravé, pečlivě ošetřované a dobře živené ovocné stromy mohou každoročně přinášet kvalitní a chutné plody. Pokud ošetření podceníme hned na počátku vegetace, můžeme se připravit o kvalitní a bohatou úrodu. Jak správně ošetřovat ovocné stromy, nám poradí inženýr Jan Zima.
Začněte prevencí
A na co bychom měli v předjarním období nejvíce pamatovat? Jan Zima začíná vždy důkladnou prohlídkou zahrady a pečlivou kontrolou zdravotního stavu stromů a keřů. Zabezpečí je proti okusu, protože právě na konci zimy a v předjaří bývají škody od zajíců největší a mnohdy i nenapravitelné. Škody ale způsobují také myši, hraboši a hryzci.
Po loňské sklizni mohou na peckovinách i jádrovinách viset mumifikované plody napadené moniliózou. Takové plody se sbírají, zakopou do země nebo spálí, aby se infekce dále nešířila.
Kolem zničených plodonošů v blízkosti mumifikovaných plodů se totiž velmi často tvoří klejotok (pryskyřici podobná hmota vytékající z dřevin), a když bakterie vniknou do dřeva, hrozí odumírání a usychání dřevní hmoty.
Na zdravých a dobře udržovaných ovocných stromech se ale choroba objeví jen zcela výjimečně. Je dobré vždy začínat prevencí. V rozpraskané kůře starších stromů (borce) nachází zimní úkryt mnoho hmyzích škůdců a jejich vývojová stadia (vajíčka, zámotky atd.). Jan Zima radí pod stromy rozvinout plachtu a ocelovým kartáčem nebo škrabkou borku odstranit a ukryté přezimující hmyzí škůdce spálit.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Základní péče
Základním předjarním postřikem pro všechny ovocné stromy, zejména jádroviny, peckoviny a bobuloviny, je pro zahrádkáře všude doporučovaný přípravek Oleoekol. Obsahuje organofosfát a olej, který zadusí a zlikviduje nejen vajíčka, ale prakticky všechna stadia škodlivých hmyzích škůdců (vajíčka mšic, puklice, píďalky, štítenky, podkopníček, obaleči atd.).
Přípravek má univerzální použití. S postřikem je lépe počkat, až začnou ovocné dřeviny rašit a je již vidět zelené poupě (fáze tzv. myšího ouška).
V té době můžeme současně zasáhnout i květopase jabloňového, jehož larvy často zlikvidují mnoho nerozvitých květů. Zpravidla to bývá podle počasí na konci března nebo na počátku dubna.
V domácích podmínkách lze podle zkušeností Jana Zimy Oleoekol nahradit postřikem 0,85 l řepkového oleje smíchaného s 0,15 l Reldanu (dávka na 100 litrů postřiku).
Závažné choroby peckovin
V boji proti nejzávažnější chorobě broskvoní – kadeřavosti listů, se osvědčily měďnaté postřiky.
Chorobu způsobuje houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans), začíná se rozvíjet často velmi brzy na jaře při nalévání pupenů – záhy se na mladých listech tvoří žluté a červené vypoukliny.
Zkušenosti Jana Zimy potvrzují, že proti chorobě je třeba zasáhnout opravdu včas, často už v únoru, pokud po dobu jednoho týdne maximální teploty dosahují 6 až 7 stupňů.
Pro boj s chorobou lze použít například 0,6% Champion nebo 0,35% Kocide, případně přípravek Delan 1% a přibližně po dvou týdnech postřik opakovat. Přípravky současně působí i proti rakovině a nekrózám u ostatních peckovin, zejména u meruněk. Delan podle zkoušek Jana Zimy dobře funguje i na další významnou chorobu broskvoní, která způsobuje odumírání celých stromů – Stigmina carpophylla.
Měďnaté postřiky působí současně i jako základní prostředky v boji proti strupovitosti u jádrovin.
Strupovitost však jeden postřik nevyřeší, uspokojivé účinky mají i sirnaté postřiky v několika intervalech, například Sulku, která současně působí i na padlí jabloňové.
„Sulka nejlépe působí, jsou-li listy vlhké, zpravidla to bývá navečer, brzy ráno nebo po dešti. Už před výsadbou, při výběru odrůd volte raději odolné odrůdy,“ podotýká Jan Zima.
Dobré využití v boji proti padlí vykazuje podle všeho i sirnatý přípravek Kumulus v dávce 0,4–0,6 kg na 100 litrů postřiku.
S ošetřením proti padlí je lépe počkat na období, kdy se teploty ve stínu pohybují zhruba od deseti do dvaceti stupňů. S vyššími teplotami pak volíme nižší koncentraci přípravku, aby postřik nepopálil listy.
Padlí lze ze stromů odstraňovat i mechanicky, bílé letorosty je nejlépe spálit.
text: Vlastimil Růžička a Jan Zima, foto: archiv
Poslat Messengerem
„Na sklonku zimy sluneční paprsky nabývají na síle, přehřívají zejména silnější kmeny jádrovin i peckovin, v nichž už může začít proudit míza. Pokud ovšem noční teploty klesají hluboko pod nulu, může míza zamrznout, kůra na stromech pak začíná podélně praskat a kmen je poškozen. Abych přehřívání kmenů zabránil, natírám je buď vápenným nátěrem, nebo latexem ředěným vodou jedna ku jedné.
Proti korovým nekrózám, rakovině a vniku bakterií do dřeva bojuji pomocí měďnatých postřiků (doporučuji například Champion, Kocide či Funguran). Tyto přípravky mají tu výhodu, že dobře fungují i za nižších teplot a lze je použít buď brzy zjara, nebo na podzim po opadu listů, případně i během zimy za příznivého počasí a alespoň několik hodin beze srážek.
Odpůrci zahradní chemie mohou chránit ovoce před hmyzími škůdci tím, že na zahradě rozvěsí budky pro sýkory. Výzkumy ukazují, že sýkory dokážou zlikvidovat populaci obalečů až o osmdesát procent a výrazně omezí i další škůdce.
Předjarní ošetření jistě není pro naše ovocné stromy všelékem, ale dokáže tlumit primární nápor chorob a škůdců, které způsobují škody na ovoci v průběhu několika dalších měsíců vegetačního období.“
Kontakt
Ing. Jan Zima B. Němcové 1262, 511 01 Turnov
tel.: 481 325 031 e-mail: [email protected]
16.05.2014 |
Zahrada
Hmyz není hnus. To je jenom naše psychika, tvrdí kuchař Václavík
Proč jste to poprvé nedal? Nedokázal jsem překonat psychologickou bariéru. S tou ostatně bojuje každý a ve všech kulturách. Tak jako v Indii by nikdo místní nepozřel hovězí steak, v Arábii zase vepřový řízek, tak my jsme byli vychovaní v tom, že švábi, cvrčci nebo červi se prostě nejedí. Přitom v jiných kulturách je to běžné, a dokonce je to považované za delikatesu.
Takže kdy jste poprvé spořádal nějaký hmyz a co to bylo? Až v Brně a byla to larva brouka potemníka, ale švába jsem si dal až za měsíc. Tam jsem musel hodně bojovat. Pravdou ale je, že jsem reagoval jako většina lidí. Ježíš, to je dobré! Osobně mi nejvíc chutnají tarantule, ale také jsem je dal až napodruhé. Pěkně u piva v klídku.
Míříte na festival jídla na Malou Ameriku. Co lidem přichystáte? Třeba larvy potemníka brazilského na chilli, cvrčky na másle, sarančata na červeném víně, smažené štíry nebo tarantule.
U těch je důležité spařit a důkladně opálit chloupky, které by mohly přivodit alergickou reakci. Tarantule jsou oblíbenou pochoutkou v Kambodži. Začalo se s nimi za Rudých Khmérů, kdy lidé neměli co jíst, tak to zkusili s pavouky.
A možná připravíme i broučí lízátka.
Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy. |
Jak reagují lidé? Někteří přijdou natěšení speciálně na ně, jiní tvrdí, že by je v životě nevzali do pusy. Pokud je ale někdo vyhecuje, jsou překvapení. Kdyby totiž bylo hmyzí jídlo hnusné, nejedlo by je tolik lidí.
Například v Africe milují sarančata, studenti si jejich chytáním na světlo dokonce přivydělávají na studia. V Jižní Americe zase mají rádi mravence. Udí je a chroupají ze sáčků jako popcorn. Všude po světě vznikají hmyzí podniky, pokrmy z něj se dostávají i do řetězců.
A v Evropě už byl hmyz uznaný za potravinu. Jen v Česku ještě ne. Tady si zatím restauraci se sarančaty a cvrčky nebo červy neotevřete.
Ani z nich nemůžete nic vyrábět jako třeba v Rakousku, kde prodávají hmyzí müsli, nebo v Polsku, kde frčí proteinové nakopávací nápoje pro sportovce. Jsou tady ale povolené degustace na vlastní riziko.
A je o ně zájem? Je, a jaký. Pokud hmyz umíte připravit a správně okořenit, dostanete do sebe notnou dávku bílkovin, nenasycených mastných kyselin nebo esenciálních kyselin, které si naše tělo neumí vyrobit. Vědci dokázali, že to, co člověk potřebuje na den, je obsažené ve 150 gramech hmyzu.
Myslíte, že vzniknou hmyzí farmy a řeznictví a místo vepřů nebo krav se vrhneme na sarančata? Tak masivní to nebude. Hmyz bude spíš doplňkem stravy.
I když se s ním počítá do budoucna jako s potravinou, která může lidstvo spasit od hladu. Teď útočíme na 7,5 miliardy, ale v roce 2030 nás má být deset miliard. Někdo to musí živit.
Proto se uvažuje o náhradních zdrojích – a jedním z nich je i hmyz.
A kde nakupujete suroviny na vaření vy? Od chovatele, který je živí salátem a mrkví, čistou přírodní stravou, často je přebírá a přesívá, odvětrává místo, kde je chová, takže vlastně nakupujeme čistou bílkovinu. Stejné druhy se dají koupit třeba ve zverimexu, ale ty bych nedoporučoval. Jsou určené pro zvířata, živené masokostní moučkou a chované v horších hygienických podmínkách.
Jste kuchař, nepřipadá vám, že jste se svým přechodem na hmyz tak trochu zpronevěřil svému řemeslu? Rozhodně ne, dělal jsem arabskou a indickou kuchyni a samozřejmě i českou. Teď se věnuji hlavně té hmyzí. S kamarádem Davidem Švejnohou děláme osvětu.
Spolupracujeme s docentkou Marií Borkovcovou z Mendelovy univerzity, která je evropskou průkopnicí hmyzí gastronomie nazývané entomofágie. Ale, jak jsem řekl, je to potravina budoucnosti – velmi výživná, levná a rychloobrátková. Na výrobu kilogramu hovězího potřebujete například 22 litrů vody, na kilogram hmyzu jeden litr.
Přitom obsahuje mnohem víc bílkovin než běžné maso. Takový cvrček nebo saranče má v sobě 65 % bílkovin, dvakrát více než kuře. Je to něco podobného, jako když před třiceti lety svět znovu objevil svět sóju. A dnes se přidává prakticky do všeho, protože je výživná a levná. Podobně to bude s hmyzí moučkou.
Rozhodně si ale nemyslím, že šváby nebo sarančata my z moravských a českých zemí v dohledné době vyměníme za řízky nebo svíčkovou.
JEDLÝ HMYZ NA TALÍŘI – Recepty pro každého – Netradiční jídlo
Rádi zkoušíte nové chutě a poznáváte i zcela netradiční jídlo? Napadlo by vás, že i na hmyzu se dá celkem dobře pochutnat? Pojďte se inspirovat chutnými brouky.
Jedlý hmyz na vašem talíři
Mnozí z nás si asi jen těžko dokážou k večeři nebo k obědu představit na talíři nějakého brouka. Ale v mnoha zemích je to skutečná delikatesa a pojídání hmyzu se těší velké oblíbenosti.
Samotnému pojídání hmyzu se jinak říká také entomofagie a ve světě je zhruba 1400 druhů hmyzu určeného k přípravě jídla. Především v západní kultuře patří tento styl stravování k moderní záležitosti a můžete se s ním setkat dokonce i v luxusních podnicích. U nás, jako i v ostatních zemích Evropy, je to opravdu výjimka a pořád se pojídání hmyzu považuje za něco nechutného.
Jak tedy začít s pochutnáváním na jedlém hmyzu?
Jedlý hmyz je možné koupit také v České republice a sice v různých odchovech, zverimexech a také na specializovaných e-shopech.
Asi nejznámějším hmyzem pro přípravu delikates jsou škorpioni, různé larvy, červy, krtonožky, sarančata, kobylky, cvrčci, brouci i švábi.
Takže si bez obav můžete skvěle pochutnat třeba na pečených červech, červech v čokoládě, opékaných škorpionech, pečených cvrčcích a mnohých dalších.
Dokonce existuje také spousta hmyzích kuchařek, ze kterých vyčtete spoustu receptů pro přípravu hmyzu na talíř.
Nejjednodušším způsobem přípravy je opečení na libovolném oleji, osolení, opepření a zkonzumování.
Jak takový hmyz chutná?
Podle kuchařů, kteří již mají s přípravou hmyzu zkušenosti, záleží chuť hmyzu na tom, čím byl předtím živený, z jakého byl prostředí. Chovatelé proto pro dobrou chuť krmí hmyz k jídlu ovocem, zeleninou nebo chlebem. Pokud byste si chtěli nasbírat hmyz někde ve volné přírodě, tak vzhledem k tomu, čím vším se volně žijící hmyz živí, není k jídlu moc doporučovaný.
Jinak chuť hmyzu není nijak výrazná a záleží na tom, o jaký druh se jedná a jak je připravený. Například moučný červ prý chutná jako chléb, jiné červy můžou chutnat po houbách, cvrčci a kobylky prý zase chutí připomínají lískové oříšky.
Hmyz je dokonce považovaný za zdravý pokrm, protože obsahuje spoustu proteinů, bílkovin a třeba mravenci obsahují i železo.
Neobvyklé, ale zato hodně zdravé. Připravte si proteinovou bombu
Hmyz se dá sehnat ve zverimexech nebo u specializovaných chovatelů. Doma jej pak dva tři dny musíte krmit, pak na další dva dny nasadíte dietu a poté ho můžete připravit.
Před tím, než hmyz budete připravovat, měl by dostávat speciální stravu.
Když ho krmíte třeba mrkví, z rostlinného vitaminu A se získá provitamin A v živočišné podobě, který je pro lidský organismus mnohem lépe stravitelnější.
Dobře chutná jen dobře živený hmyz
Jak výše napsáno, chuť hmyzu můžeme zčásti ovlivnit sami. Závisí zejména na tom, čím se živil a v jakém prostředí byl chován. I proto je krmí chovatelé především ovocem.
Pokud by si někdo chtěl hmyz nasbírat ve volné přírodě, není to úplně nejlepší nápad. Mnohé druhy hmyzu se totiž živí potravou, která je pro člověka esteticky nepřijatelná.
Delikatesa nabitá proteiny
Hmyz neobsahuje prakticky žádný tuk a hmyzí bílkovina je podle výzkumů, kterým se u nás věnuje především Mendelova univerzita v Brně, hodnotnější než bílkoviny drůbeže a o hodně hodnotnější než bílkoviny obsažené v tzv. červeném mase, tedy hovězím a vepřovém.
Pro člověka vhodné látky jsou navíc v hmyzí surovině v porovnání s jinou živočišnou stravou koncentrovanější – 70 gramů sušených cvrčků například obsahuje stejné množství proteinů jako 250 gramů vepřového masa. Hmyzí surovina také obsahuje cenné omega tři a omega šest mastné suroviny, obdobně jako třeba maso mořských ryb.
Připravte si cvrčka a larvy potemníka
Recept na praženého cvrčka
- Ve zverimexu zakoupíme krabičku cvrčků střední velikosti.
- Nakrmíme je například mrkví, zelím, slupkami z brambor.
- Po třech dnech krmení odstraníme a necháme cvrčky další dva dny vyhladovět.
- Pak jsou vyčištění a připravení ke konzumaci. Případné mrtvolky je nutné odstranit a nechat pouze živé jedince.
- Cvrčky krátce spaříme vařící vodou. Mezitím si rozpálíme na pánvi máslo.
- Spařené cvrčky vhodíme na pánev a smažíme zhruba dvě až tři minuty.
- Nyní je stačí pouze dochutit a pokrm je na stole.
Larvy potemníka s česnekem
- Larvy přeberte, odstraňte mrtvolky a čistý hmyz spařte vařící vodou.
- Vyjměte jej a nechte okapat.
- Okapané larvy krátce opražte na oleji na pánvičce, přidejte nakrájené čili papričky, česnek nakrájený na plátky a vše osolte.
- Smažte po dobu dalších dvou minut.
- Nakonec přidejte na jemno nasekaný čerstvý koriandr.
- Podávejte ihned.
Jak již shora řečeno, chce to trochu odvahy. Dobrou chuť.