Divertikulóza (divertikulitida) neboli střevní výchlipky – prevence, léčba, příčiny

Divertikulitida je civilizační onemocnění, jehož vznik často souvisí se způsobem stravování a je následkem chronické zácpy. Toto onemocnění způsobuje zánět malých váčků, takzvaných divertikul. Tyto váčky (divertikuly) se nacházejí na vnitřní straně trávicí soustavy, zejména v tlustém střevu, přesněji na jeho slabších místech. Vážnější zdravotní problémy se objeví tehdy, když se divertikuly infikují a vznikne zánět střeva – diverticulitis

Hlavní příčinou divertikulitidy je nedostatek vlákniny chybějící ve stravě. Toto onemocnění je známé od té doby, kdy se v jídelníčku objevily první zpracované potraviny a potraviny bez vlákniny a navíc se snížila konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin. Proto se zánět střeva objevuje zejména v průmyslově vyspělých zemích.

Příčiny zánětu střeva

Koho ohrožuje nejvíc? Odpověď je jasná. Místo celozrnného pečiva dáváme přednost tomu, které je vyrobeno z bílé mouky? Nekonzumujeme denně půl kilogramu čerstvé a dušené zeleniny nebo čerstvého ovoce? Trápí nás už delší dobu zácpa? Máme víc než čtyřicet let? Pokud jsme na všechny otázky odpověděli kladně, zánět střeva na nás čeká jako na jistého adepta. 

Tlusté střevo je nejzranitelnější částí trávicího systému. Základ onemocnění totiž představují malé váčky na sliznici, které stlačují svaly tlustého střeva, a pokud vzniknou, zůstanou tam natrvalo.

Pokud se jich vytvoří velké množství, hovoříme o onemocnění divertikulitida tlustého střeva. Většina váčků se tvoří v oblastech, na kterých je při vyprazdňování střeva největší tlak.

Je to zejména v oblasti sigmoidu nebo v dolní části tlustého střeva, protože při vytlačování tuhé stolice (defekace) se ve střevu zvyšuje tlak a v slabších částech se sliznice roztáhne.

Malé váčkovité vypoukliny se objevují podél stěny tlustého střeva. Jsou jako malé balony, které vznikají na oslabených částech gumy na kole. Velikost divertikuly se pohybuje od 3 mm třeba až do 3 cm, před čtyřicátým rokem života vzniká ojediněle.

Riziko jejich vzniku věkem narůstá, ve věku nad 80 let vzniká téměř u každého.

Proč? K jejich vzniku kromě stravy chudobné na vlákninu přispívá i obezita, chronická zácpa, postupné oslabení pojivových tkání v pozdním věku a také kortikoidová terapie, chemoterapie a imunosuprese.

Divertikulitida totiž úzce souvisí s životním stylem a stravovacími návyky. Toto onemocnění je u domorodých kmenů prakticky neznámé, nikdo ho nezaznamenal ani během předcházejících století, kdy byl v stravě lidí dostatek vlákniny.

Největší význam má to, že potrava neobsahuje dostatečné množství vlákniny, následkem čeho je chronická zácpa. Pokud je množství vlákniny dostatečné, stolice zřídne, sníží se vnitřní tlak ve střevu a obsah střev se snadněji pohybuje.

Proto, pokud zvýšíme množství přijaté vlákniny, můžeme se vyhnout nebo alespoň zmírnit riziko vzniku zánětu střeva, čím se vyhneme nepříjemným příznakům, které doprovázejí divertikulitidu.

Příznaky divertikulitidy

Ve většině případů se neobjevuje žádný problém. Pokud ano, potom je řeč o bolesti břicha, podbřišku, pocitu plnosti, nadýmání břicha nebo problémech s vyprazdňováním. Komplikace však mohou být velmi dramatické.

Může se to stát tehdy, pokud se v některém váčku zasekne nestrávená potrava, divertikuly se infikují a vznikne zánět střeva – divertikulitida, který se může rozšířit i do okolí divertikul.

Příznaky jsou vysoká teplota, která je doprovázena typickou bolestí v levé části břicha. Zánět často signalizuje krvácení konečníku.

Jaká jsou rizika?

Divertikulitida může často způsobovat krvavou stolici. Zánět střeva totiž může poškodit cévy a způsobit krvácení a zanícený váček se může i natrhnout.

Tehdy se infikovaný obsah střeva může dostat do břišní dutiny, kde způsobuje život ohrožující zánět pobřišnice – peritonitidu. V těchto případech břicho velmi bolí, ztvrdne, napne se a může se objevit i zvracení.

Plyny nemohou ze střev odcházet a pacient může dostat i teplotu.

Zánět může mít i pomalý průběh a postupně se může rozšířit do okolních orgánů. Je to další vážná komplikace, kdy vznikají fistuly, které jsou abnormální, polodlouhé kanálky mezi střevem a močovým měchýřem nebo jinými orgány.

Přes ně se mohou bakterie rozšířit do ostatních orgánů. U žen se často vytvoří kanálek, který spojuje tlusté střevo s pochvou. To je potom doprovázeno hnisavým výtokem nebo přítomností bakterií a bílých krvinek v moči.

Močení je doprovázeno bolestí a pálením, které se vrátí i po antibiotické léčbě zaníceného močového měchýře.

Jak se dá léčit?

Při bolesti břicha, krvavé stolici a jiných příznacích divertikulitidy je potřebný lékař! Bolest může v některých případech zmírnit ledový zábal na levé straně břicha. Nikdy nedávejme teplý zábal, protože ten urychlí průběh infekce, co může vést proděravění váčků. Lehčí případy se dají léčit antibiotiky a pomocí tekuté diety, co může zmírnit zatížení tlustého střeva. Těžkosti ve většině případů po několika dnech zmizí. Je třeba přejít na šetřící dietu a je možné jíst pouze kašovitou stravu, tedy v tomto případě nekonzumujme čerstvou zeleninu a ovoce, celozrnné pekařské výrobky, ovoce se semínky, kukuřici, pálivé koření a nepijme alkoholické nápoje a nápoje s obsahem kofeinu.

V případě akutního zánětu střeva – divertikulitidy, ale i v případě natržení okolí a stěny střeva a následujícího zánětu pobřišnice, je třeba vyhledat lékaře. V těchto dramatických situacích je třeba okamžitě vyhledat nejbližší chirurgické oddělení, protože je většinou potřebná nemocniční léčba nebo dokonce chirurgický zákrok. Do vyšetření nic nejezme ani nepijme.

Je možné vyhnout se komplikacím?

V rámci prevence je nejideálnější, pokud budeme konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny. Vláknina podporuje tvorbu větší stolice, a proto není tlusté střevo při vyprazdňování nuceno se stahovat. Tím můžeme předejít vzniku divertikul, ale i tomu, aby se stolice vtlačila do váčků, co by mohlo vést k jejich zvětšení nebo by mohlo později způsobit zánět.

Vláknina tedy hraje klíčovou roli při prevenci vzniku komplikací, kterými může být zánět střeva nebo následné proděravění jeho daného úseku.

Proto, pokud nám lékař stanoví jako diagnózu divertikulitidu, v první řadě s největší pravděpodobností doporučí změnu jídelníčku, abychom se mohli vyhnout operaci, která je v případě komplikací nezbytná.

Je lepší konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny a na druhé straně je třeba se vyhýbat rafinovaným potravinám, jejichž následkem je zácpa a divertikulitida.

Změňme stravovací návyky

Naším prvořadým úkolem při prevenci vzniku zdravotních komplikací je, abychom konzumovali stravu s vysokým obsahem vlákniny. Jejím výborným zdrojem jsou luštěniny, chléb z celozrnné mouky a potraviny z neloupané pšenice – jídlo si můžeme posypat čerstvými otrubami. Pravidelně konzumujme zeleninu v různé formě (čerstvou, mírně tepelně upravenou nebo kyselou, např. zelí). Ovoce neloupejme a podobně jako zeleninu konzumujme v původním stavu, protože šťáva neobsahuje vlákninu. Vynikajícím zdrojem vlákniny je sušené ovoce: rozinky, švestky, meruňky, datle. Pozor: Pamatujme na to, že vláknina je velmi důležitá, ale její množství v stravě zvyšujme postupně a i změny ve stravování zavádějme postupně. Udělejme si plán na šest nebo osm týdnů, aby se mohly naše trávicí orgány připravit na změnu. Těm, kteří až dosud konzumovali stravu s nízkým obsahem vlákniny, bude vláknina v potravinách ze začátku způsobovat nadýmání břicha a nadměrnou tvorbu plynů ve střevech.

Psyllium – rozpustný zdroj vlákniny

Pokud naše každodenní strava neobsahuje dostatek vlákniny, potom může být potřebné její doplnění. Nejbohatším přírodním zdrojem vlákniny je jitrocel – psyllium, které se vyrábí z očištěných semen jitrocele indického (Plantago psyllium sy, Plantago ovata). Po smíchání s vodou nabobtná, získá gelovou konzistenci a 40 krát zvětší svůj objem. Psyllium je podobně jako vláknina v některých obilovinách (oves, ječmen) rozpustná vláknina. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že vláknina, která se v něm nachází, má výraznější obsah než například ovesné vločky.

Pravidelnou konzumací psyllia se optimalizuje fyziologická činnost trávicího systému, zejména tenké a tlusté střevo.

Tím, že vláknina do sebe váže velké množství vody, zvětší objem obsahu střev a stimuluje pohyby střev. Při její přípravě je potřebné dodržet následující návod: jednu lžíci psyllia dáme do 200 ml tekutiny (voda, mléko, ovocná šťáva) nebo jogurtu či podmáslí, rozmícháme a ihned vypijeme. Následně vypijme ještě 250 ml vody. Při konzumaci vlákniny je důležitý pravidelný příjem tekutin!

Co nejíst?

Snižme příjem průmyslově zpracovaných potravin. Obecně platí, že nejsou zdravé, ale v případě divertikulitidy jsou vysloveně škodlivé. Do této kategorie patří: maso, sladkosti, mastná jídla, pekařské výrobky z bílé mouky.

Nejezme ovoce a zeleninu, která obsahuje velký počet semínek (maliny, jahody, ostružiny, fíky, rajčata), protože jadérka se mohou zaseknout v divetikulách a způsobit zánět.

Semínka třeba důkladně rozkousat – protože různé druhy ořechů nebo pražená rýže obsahují tvrdé části, které se také mohou zaseknout ve váčcích a způsobit zánět. POZOR! Po vážnější divertikulitidě se už vůbec nedoporučuje tyto potraviny konzumovat.

Vyhýbejme se kofeinu, protože podobně jako sycené nápoje dráždí střeva. Také alkohol konzumujme pouze mírně. Jeden (pohár, mírně) alkoholický nápoj přispívá k relaxaci střeva, co může příznivě působit na divertikuly.

Další opatření

Dále je nezbytné:

• Dodržovat dostatečný  příjem tekutin: vypijte denně alespoň 3-4 dl tekutin na každých 10 kg tělesné hmotnosti, tedy průměrně 6-8 pohárů vody, bylinkového čaje nebo nesycené minerální vody. Tekutina je účinná při zácpě, která je průvodním znakem divertikulitidy. Pokud se tlusté střevo vyprazdňuje pod velkým tlakem, svaly břišní stěny se nadměrně napínají, co může vést k nárůstu zatím malých divertikul.
• Zajistit pravidelnost stolice: stolici nikdy nezadržujme – protože tento zlozvyk může vést k vzniku divertikul.
• Pravidelný pohyb: k prevenci vzniku divertikul a k jejich léčbě patří i pravidelný pohyb. Lepší tonus svalů, co je důsledkem fyzické aktivity, se nevztahuje pouze na nohy a boky, ale i na břišní svaly a na hladké svaly střev. Výsledkem je častější vyprazdňování.
• Nepoužívat projímadla a čípky: I když mají ze začátku vliv na zácpu, po nějaké době už nebudou účinné. Pokud nám život ztrpčuje zácpa, raději sáhněme po přírodních přípravcích, které pomohou odstranit zácpu a pomohou vyvolat vyprázdnění. Těmi jsou například: sušené švestky, švestková šťáva, kyselé zelí, šťáva ze zelí, olivový nebo lněný olej (tři lžíce denně před jídlem), lněná semínka, speciální léčivé čaje nebo směsi bylinek, jako například Slim Tea.
• Nekouřit: kouření divertikulitidu zhoršuje.
• Pravidelná detoxikace organismu: nejideálnější období na očistu je podzim, kdy máme k dispozici velké množství zeleniny a ovoce nebo na jaře, kdy je potřebné náš organismus odlehčit po „zimních prohřešcích” a regenerovat ho. Při každém „velkém úklidu“ ať je prvním krokem očista střeva a detoxikace.

Dobře vykonaná očista střeva:

• šetrným způsobem podporuje přirozené vyprazdňovací procesy,
• přináší uvolnění při zácpě a zlaté žíle,
• zvyšuje pocit nasycení, zabraňuje konzumaci dalších potravin bohatých na energii, čím přispívá ke snížení hmotnosti,
• chrání sliznici střev před podrážděním toxickými a rakovinnými látkami,
• snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a rakoviny konečníku,
• snižuje riziko vzniku divertikul a zánětu střeva.

Zdroje: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5265196/ https://www.wikiskripta.eu/w/Divertikulární_nemoc_tlustého_střeva

Divertikulóza tlustého střeva a její příznaky

Divertikulární choroba tlustého střeva je jednou z nemocí způsobených nevhodným stravováním a životním stylem. Již nějaký čas je divertikulóza označována za „prezidentskou nemoc“, neboť shodou okolností zasáhla dva bývalé evropské prezidenty ve stejný čas. Divertikulární choroba tlustého střeva ovšem postihuje i běžné občany, přičemž v západním světě až 60% lidí po 60 letech věku. Její příznaky jsou zaměnitelné s dalšími chorobami trávicího ústrojí.

Jaké má Penoxal využití při divertikulóze tlustého střeva?

Kromě pozitivního ovlivnění obranyschopnosti organismu napomáhá přípravek Penoxal ke správné funkci trávicího traktu, což se odrazí I v dobrém stavu imunitního systému. Podporuje optimální stav střevní mikroflóry.

Pozitivně působí na vyprazdňování, čehož lze využít i při léčbě mnoha onemocnění, při kterých dochází k narušení sliznice střeva, a tím ke zvýšenému riziku rozvoje závažnějších onemocnění.

Pozitivní účinky Penoxalu na zažívání se projevují pocitem, že je žaludek a trávící system v pořádku. Je tedy vhodným doplňkem u celkové léčby gastroenterologického onemocnění, což ve svém vyjádření o Penoxalu potvrzuje MUDr. Anna Galambošová, lékarník PharmDr.

Tomáš Arndt a další lékaři. O zkušenostech uživatelů Penoxalu se můžete více dočíst ZDE.

Doporučená denní dávka při gastroenterologickém onemocnění jsou 2x50mg kapsle po dobu 2 měsíců

Faktory divertikulózy tlustého střeva

Hlavním faktorem divertikulózy tlustého střeva je strava s nedostatkem vlákniny, která je velmi důležitá pro obsah stolice a její snadné vylučování.

Pokud není přijímán dostatek vlákniny, stolice ztuha prochází střevy, a ta čelí vysokým tlakům, v jejichž důsledku pak vznikají divertikly neboli vakovité vyklenutí střevní stěny. Větší množství přítomných divertiklů je pak označováno za divertikulózu.

V případě, že se v divertiklech nahromadí stolice a rozmnoží bakterie, vzniká zánět divertiklu, a tomu se nazývá divertikulitida. Oslabený imunitní systém pak zvyšuje pravděpodobnost množení divertiklů a bakterií, čili vznik zánětlivého onemocnění.

Příznaky divertikulózy tlustého střeva

Divertikulóza tlustého střeva se projevuje stejnými příznaky jako většina střevních obtíží. Člověka postiženého divertikulózou trápí častá zácpa a nadýmání, v některých případech také krvácení neboli krev ve stolici.

Pokud se divertikulóza rozvine v zánět (divertikulitidu), přicházejí velmi bolestivé příznaky, především v oblasti levého podbřišku.

Tento stav se může rozvinout v závažnější komplikaci, jako je protržení střeva, čímž dochází k nebezpečnému zánětu pobřišnice. Kromě akutní divertikulózy, která má velmi rychlý nástup, se objevuje také chronická divertikulóza.

Chronickou divertikulózu doprovázejí podobné příznaky jako zánět slepého střeva (apendicitida), s tím rozdílem, že apendicitida působí na opačné straně břicha.

Prevence divertikulózy tlustého střeva

Prevence divertikulární choroby tlustého střeva přímo souvisí se stravovacími návyky a pitným režimem. Dostatečný podíl vlákniny ve stravě pozitivně ovlivňuje činnost střev, a tím přispívá prevenci divertikulózy tlustého střeva. Vláknina je obsažena především v ovoci a zelenině, luštěninách či ořeších a semenech.

Z výběru pečiva je vhodné vždy zvolit celozrnné výrobky a před bílou rýží dát přednost hnědé neloupané rýži. Velmi doporučován při prevenci divertikulózy je česnek v jakékoli podobě.

Vyhnout bychom se měli přejídání, především pak v pozdních večerních hodinách, a oslabení imunitního systému, kterému můžeme předejít pravidelným posilováním.

Léčba divertikulózy tlustého střeva

Obnovu činnosti střev a jejich bezproblémový průchod podporuje správná skladba jídelníčku s přísunem potřebné vlákniny a přísný pravidelný pitný režim.

Pokud je tlusté střevo vážněji narušeno, přestupuje se k léčbě chirurgické či konzervativní.

Při zánětlivém postižení divertiklů je volena antibiotická léčba, která by automaticky měla být podpořena posílením imunitního systému.

Vliv imunitního systému na divertikulózy tlustého střeva

Imunitní systém ovlivňuje nejen možný výskyt divertiklů, ale i jejich rozvoj a pravděpodobnost vzniku zánětu.

Oslabená imunita tedy patří k rizikovým faktorům divertikulózy, a měla by být pravidelně posilována nejen v průběhu nemoci, ale především jako prevence.

U lidí, kteří splňují více rizikových faktorů divertikulózy tlustého střeva, to platí dvojnásob.

 Další informace

Divertikulitida a divertikulóza: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Divertikulitida (zánět divertiklů) a divertikulóza jsou dvě související onemocnění trávicího traktu, která postihují tlusté střevo. Divertikly jsou malé výchlipky, které mohou vzniknout na všech dutých orgánech lidského těla, včetně jícnu, žaludku, tenkého nebo tlustého střeva. Divertikulitida a divertikulóza se týkají výchlipek na tlustém střevě.

Většina lidí s divertikly v tlustém střevě nemá žádné příznaky a střevní výchlipky se zachytí náhodně při běžném CT nebo ultrazvukovém vyšetření. Přítomnost divertiklů v tlustém střevě se odborně označuje pojmem divertikulóza. Ta se nemusí projevit buď žádnými potížemi nebo má pacient jen mírné bolesti, nejčastěji v levém dolním kvadrantu břicha.

Jako divertikulitidu naopak označujeme stav, kdy dojde k zánětu nebo infekci divertiklů, což se projevuje závažnějšími příznaky (například přítomností krve ve stolici, apod.).

Obecně tak lze říci, že divertikulitida je zánětem komplikovaná divertikulóza.

Vyšší riziko divertikulitidy a divertikulózy mají osoby, které nemají dostatečný příjem vlákniny ve stravě.

Příznaky divertikulózy a divertikulitidy

Mezi nejčastější příznaky divertikulózy patří:

• bolest břicha, nejčastěji v levém dolním kvadrantu, která má tendenci spontánně odeznívat a vracet se a zhoršuje se zejména krátce po jídle, zatímco při odchodu stolice či větrů se naopak zmírňuje
• pocit nafouklého břicha (nadýmání)
• zácpa, průjem nebo obojí
• hlen ve stolici

Pokud dojde k zánětu divertiklů a vzniku divertikulitidy, mohou se objevit, mimo jiné, tyto příznaky:

• setrvalá, silná bolest břicha
• horečka nad 38°C
• nevolnost a zvracení
• únava
• krev ve stolici nebo krvácení z konečníku

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

• Pokud se u vás objeví jakékoli výše uvedené příznaky divertikulózy nebo divertikulitidy navštivte svého praktického lékaře.
• Pokud vám divertikulóza byla diagnostikována již dříve, kontaktujte svého praktického lékaře nebo gastroenterologa ke kterému se chodíte léčit.
• V případě krvácení z konečníku, krve ve stolici nebo silné bolesti břicha si okamžitě zavolejte záchranku.

Diagnostika

1. Příznaky divertikulózy a divertikulitidy se do značné míry podobají příznakům syndromu dráždivého tračníku, celiakie nebo rakoviny tlustého střeva.

2. Proto je nutné nejprve tato onemocnění vyloučit.

3. Kromě odběru anamnézy a fyzikálního vyšetření slouží lékaři k potvrzení nebo vyloučení divertikulózy či divertikulitidy laboratorní vyšetření krve, kolonoskopie a počítačová tomografie (CT).

Kolonoskopie

Při kolonoskopii vám lékaři přes řitní otvor zavedou do tlustého střeva tenkou hadičku s kamerou na konci (kolonoskop) a vyšetří vnitřní povrch tlustého střeva.

Při kolonoskopii lze kromě divertiklů odhalit také polypy, nádory tlustého střeva idiopatické střevní záněty (ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba), apod.

Výhodou kolonoskopie je možnost odstranění některých lézí (například odstranění polypů) a také možnost odebrání vzorků tkání k dalšímu vyšetření.

Kolonoskopie je sice nebolestivá, ale nic příjemného to není.

Před vyšetřením vám lékaři dají léky proti bolesti (analgetika) a na některých pracovištích vám nabídnou u možnost úplného uspání (celkovou anestézii) nebo analgosedaci (takový polospánek, kdypacient je tak otupený, že necítí ani nevnímá bolest, ale zůstává při vědomí).

Před kolonoskopickým vyšetřením je důležitá dobrá příprava, která spočívá v odstranění zbytků stolice ze střev. Proto budete muset den či dva před vyšetřením užívat laxativa (léky na vyčištění střev).

CT vyšetření

Někdy se na divertikulózu přijde náhodně například při CT vyšetření břicha. Většinou se ale při podezření na střevní divertikly a další onemocnění střev provádí vyšetření zvané virtuální kolonoskopie, při kterém není nutné zavádět do střev kolonoskop.

Nicméně i před virtuální kolonoskopií je nutné mít střeva vyprázdněná, takže budete muset užívat laxativa.

Léčba divertikulózy a divertikulitidy

Léčba divertikulózy

• Divertikulóza je označení pro přítomnost divertiklů v tlustém střevě a projevuje se jen mírnějšími příznaky, zejména bolestí břicha, případně občasnou zácpou nebo průjmy.
• Divertikulózu nelze vyléčit s pomocí stravy a léků (jednou vzniklý divertikl lze odstranit jen chirurgicky), ale můžeme problémům předcházet nebo je alespoň zmírnit.
• Strava
• Konzumace stravy bohaté na vlákninu pomáhá zmírnit příznaky divertikulózy a může se uplatnit i v prevenci (zabránit vzniku divertiklů nebo alespoň jejich tvorbu zpomalit).
• Obecně by každá dospělá osoba měla denně konzumovat 30 g vlákniny.
• Mezi vhodné zdroje vlákniny patří čerstvé nebo sušené ovoce či zelenina, fazole a luštěniny, ořechy, cereálie a potraviny bohaté na rezistentní škrob.
• V lékárně se také můžete zakoupit vlákninu v prášku (například Psyllium), ale tyto přípravky byste měli užívat jen na základě lékařského doporučení.
• Obecně je vždy lepší vlákninu přijímat vždy v přírodní formě, z ovoce, zeleniny a dalších potravin.

Důležité je příjem vlákniny zvyšovat postupně během několika týdnů a pít také dostatek tekutin (zejména čisté vody). Tím zmírníte nežádoucí účinky stravy s vysokým obsahem vlákniny, mezi které patří hlavně plynatost a nadýmání.

Léky

Na úlevu od bolesti při divertikulóze je vhodné užívat paracetamol (Paralen, Panadol, apod.).

1. Pravidelné a dlouhodobé užívání aspirinu ani nesteroidních protizánětlivých léků, jako je ibuprofen, se nedoporučuje, protože tyto léky dráždí žaludek a zvyšují riziko krvácení do střev.
2. Pokud vám paracetamol na bolest nepomáhá, poraďte se se svým praktickým lékařem o jiných vhodných lécích.
3. Pokud máte zácpu nebo průjem, může vám lékař předepsat vhodná laxativa či léky na zastavení průjmu.

Léčba divertikulitidy

• Divertikulitida je spojena se zánětem nebo infekcí divertiklů a projevuje se mnohem závažnějšími příznaky než divertikulóza.
• Léčba spočívá ve změně stravovacích návyků, užívání léků a někdy i v chirurgickém odstranění postižené části tlustého střeva.
• Strava
• Při divertikulitidě lékaři často doporučují několik dní jíst jen tekutou stravu, dokud se příznaky onemocnění nezmírní.
• Pak můžete v rámci rekonvalescence přejít na stravu s velmi nízkým obsahem vlákniny, dokud se trávicí trakt nezklidní a teprve po úplném odeznění příznaků se můžete vrátit ke konzumaci stravy s vysokým obsahem vlákniny (30 g vlákniny na den).
• Řiďte se pokyny svého lékaře.
• Léky
• Pokud jsou příznaky divertikulitidy mírné a nehrozí riziko vzniku komplikací, je možné, se souhlasem lékaře, léčit divertikulitidu doma, kde budete užívat lékařem předepsaná antibiotika.
• Na úlevu od bolesti můžete užívat paracetamol, stejně jako u divertikulózy.
• Vyhněte se užívání aspirinu nebo ibuprofenu, protože tyto léky dráždí žaludek a mohou příznaky divertikulitidy naopak zhoršit.

V závažnějších případech je nutné divertikulitidu léčit za hospitalizace v nemocnici. V takovém případě vám lékaři budou nejspíše podávat antibiotika nitrožilně, spolu s roztoky pro hydrataci a výživu.

1. Pokud vám paracetamol od bolestí nepomáhá, může vám lékař předepsat silnější lék proti bolesti.
2. Operace
3. V závažných případech, zejména pokud se objeví nebo hrozí závažné komplikace divertikulitidy, jako je píštěl (fistula), ruptura (prasknutí) divertiklů nebo střev s následným zánětem pobřišnice (peritonitida) nebo ileus (neprůchodnost střev), je nutná operace, při které se odstraní divertikly postižená část tlustého střeva.
4. Odborně se této operaci říká kolektomie, případně hemikolektomie (odstranění poloviny tračníku).
5. Po kolektomii můžete mít buď dočasný nebo trvalý vývod (kolostomie), při které se konec střeva přes břišní stěnu napojí do sáčku, který pacient nosí na břiše a musí si ho měnit.
6. Kolostomie může být dočasná a někdy je možné jí po zklidnění příznaků onemocnění znovu zanořit a pacient pak může dál normálně chodit na stolici, bez nutnosti měnit si pytlíky na břiše.
7. Nejčastější komplikací divertikulitidy je absces.
8. Jedná se o dutinu vyplněnou hnisem.

Některé abscesy se vstřebají sami bez léčby, ale u větších ložisek je nutné absces vypustit technikou zvanou perkutánní drenáž. Tuto operaci provádí lékař – radiolog nebo chirurg s pomocí duté jehly, kterou pod kontrolou CT zavede do místa abscesu a vypustí hnis ven.

O vhodnosti operace se poraďte se svým lékařem, který by vám měl podrobně vysvětlit všechny výhody a rizika takové operace.

Příčiny

Přesná příčina vzniku divertikulózy a divertikulitidy není známá, ale zcela jistě se na vzniku těchto onemocnění podílí věk, stravovací návyky, životní styl a dědičnost.

Věk

S přibývajícím věkem dochází k zeslabení stěny tlustého střeva, což při tlačení na stolici (zejména u osob, které často mají zácpu a vylučují tvrdou stolici), může způsobit vznik divertiklů.

Většina lidí starších 80. let má alespoň nějaké divertikly ve střevech.

Strava a životní styl

• Nedostatek vlákniny a nezdravé stravování také zvyšuje riziko divertikulózy a divertikulitidy.
• Vláknina pomáhá stolici změkčovat a zvětšuje její objem, což zmírňuje tlak na stěnu střev při jejím vylučování.
• Mezi další známé rizikové faktory pro vznik střevních divertiklů, mimo jiné, patří:

• kouření
• nadváha nebo obezita
• časté zácpy
• dlouhodobé užívání léků proti bolesti, jako jsou ibuprofen nebo aspirin.

Dědičnost

Na vzniku divertikulózy a divertikulitidy se podílí i dědičnost (genetika). Pokud se u vašich blízkých příbuzných divertikly ve střevech vyskytují, máte vyšší riziko, že onemocníte také, zejména v případě, pokud se divertikly u vašich příbuzných objevily před 50. rokem věku.

Co si z článku odnést?

Divertikulóza je odborný název pro přítomnost divertiklů (výchlipek sliznice), nejčastěji ve sliznici tlustého střeva.

Divertikulitida je odborný název označující zánět nebo infekci divertiklů.

Obě onemocnění se projevují bolestmi břicha, zejména v levém dolním kvadrantu (odborně levé hypogastrium), zácpou a/nebo průjmy. V případě divertikulitidy se může objevit i krev ve stolici či vysoké horečky.

1. Léčba spočívá v užívání léků proti bolesti a antibiotik (u divertikulitidy), změně stravovacích návyků a v případě komplikací divertikulitidy také v operativním odstranění postižené části tlustého střeva (kolektomie).
2. Nejčastější komplikací divertiklů je absces, který se vypouští přes kůži pod kontrolou CT, technikou zvanou perkutánní drenáž.
3. Léčbou nekomplikované divertikulózy a divertikulitidy se zabývá praktický lékař, v případě závažnějších případů je potřeba obrátit se na interní oddělení vaší nemocnice nebo na specializovanou gastroenterologickou ambulanci. 

Divertikulóza: příznaky, léčba (divertikulitida)

Divertikulitida je zánětlivé onemocnění tlustého
střeva (intestinum crassum).

Tlusté střevo je dutá trubice dlouhá 100 až 150 cm, která je uložena
v břišní dutině. Je to poslední oddíl trávicího ústrojí. Začíná na
konci tenkého střeva a končí otvorem řitním. Skládá se ze tří
částí: slepého střeva, tračníku (vzestupný, příčný, sestupný a
esovitá klička) a konečníku.

Slepé střevo je vakovitě rozšířený první oddíl,
uložený pod vyústěním tenkého střeva. Je to nejširší část tlustého
střeva, na kterou navazuje červovitý výběžek (apendix).

Tračník obkružuje kličky tenkého střeva, vzestupný
leží vpravo, příčný nahoře a sestupný tračník leží vlevo.

Poslední oddíl – konečník (rektum) končí otvorem
řitním.

Tlusté střevo má odlišnou stavbu stěny než střevo tenké, proto se
divertikly (viz níže) na tenkém střevě nevytváří. Tlusté střevo má na
sobě tři samostatné pruhy podélné svaloviny 3 až 4 mm tlusté (taneiae
coli). Mezi těmito pruhy je stěna tračníku vyklenuta ve výpuky tzv.
haustra, která jsou od sebe oddělena příčnými brázdami

Popis divertilukózy

V tlustém střevě, ale i jinde v trávicí trubici, vznikají
drobná vyklenutí střevní stěny. Vyskytují se poměrně
často, setkáváme se s nimi u 30-ti % procent lidí nad padesát let (60%
populace trpí v dospělosti divertikulární poruchou). Jsou to menší
(několik mm) i větší (až 4 cm) váčky – divertikly.

Existují dva druhy divertiklů (váčků) podle toho, čím je tvořena
jejich stěna.

Pravé divertikly jsou méně časté a jejich stěna má
stejnou stavbu jako stěna tlustého střeva. Nepravé
divertikly jsou častější a tvoří je pouze sliznice střeva,
která se protáhla ostatními vrstvami stěny střeva vně, nejčastěji
v místě průchodu cév.

Místa, kudy se mohou váčky protáhnout, vznikají také při
zvýšení tlaku v trávicí trubici (při zácpě),
nedostatečným obsahem vlákniny ve stravě (příliš tuhá stolice) a
sníženým obsahem vaziva (zejména s narůstajícím věkem). Tyto výchlipky
se nejčastěji vyskytují v konečných úsecích tlustého střeva –
sestupný tračník a esovitá klička, které jsou nejvíce namáhány.

Pouhý výskyt váčků (divertiklů) se jmenuje
divertikulóza a bývá často bez příznaků
(asymptomatická) nebo s příznaky nespecifickými (viz dále). Až osmdesát
procent pacientů se o tom, že divertikly mají, vůbec během života
nedozví. Problémy nastávají až při rozvoji komplikací. Jde hlavně
o zánět váčků a krvácení z nich.

Zánět je nejspíše způsoben bakteriemi, které se do
divertiklu dostaly ze střeva. Situaci zhoršuje nedostatek vlákniny ve
stravě, který způsobuje zácpu (obstipaci) a zvýšenou tuhost stolice, nebo
tzv.

obrna střeva, které pak neposouvá stolici. Oba tyto faktory způsobují
vzrůst tlaku v trávicí trubici. Tlak na poškozené stěny střeva dále
zhoršuje jejich stav a umožňuje pomnožení bakterií. Tímto procesem dojde
k zánětu.

Zánět pak může narušit i stěnu některých cév, probíhajících ve
stěně střeva, čímž dojde ke krvácení. Krvácení může
být malé, potom dochází ke snižování počtu červených krvinek –
chudokrevnosti (anemizaci) nebo velké, které vede k poklesu tlaku
z nedostatku cirkulující tekutiny (hypovolémie).

Rizikové faktory divertikulózy

Divertikulitida je civilizační choroba. Začala se vyskytovat až v době,
kdy se lidstvo naučilo pracovat s polotovary a zelenina a ovoce se začaly
ztrácet z jídelníčků.

Rizikové faktory jsou špatné stravovací návyky. Pokud
se Vám podaří zapracovat na své potravě, zvýšíte příjem zeleniny,
ovoce, ryb a vlákniny, tak se Vám to určitě vrátí nejen v souvislosti
s nemocemi střev.

Mezi rizikové faktory můžeme řadit určité genetické
predispozice, ale také obecně problémy
s vyprazdňováním stolice.

S vyprazdňováním souvisí i fakt, že mnoho lidí už chodí na WC ze
zcela jiných důvodů, než pro které bylo stvořeno. Chodí tam číst knihy
a časopisy nebo luštit křížovky. Nedělejte to.

Vaše tělo to pak
zbytečně mate, má naučeno, že na záchod se chodí číst, tak proč by
dávalo povel střevům, aby se začala hýbat a tlačit „bobek“ ven.

Nemaťte svá střeva a čtěte si tam, kde se číst má, tedy v pohodlném
křesle.

Prevence divertikulózy

• Významným preventivním opatřením je úprava stravovacích návyků,
  úprava jídelníčku a dodržování pitného režimu.
• Jde hlavně o dostatek tekutin (napomáhají
  rozmělňování stolice), denně byste měli vypít alespoň dva
  litry tekutin (káva a čaj se nepočítají), abyste docílili
  pravidelného vyprazdňování a stolice o správné konzistenci.
• Důležitý je taky dostatečný příjem vlákniny a
  pravidelný příjem potravy, nepřejídat se večer a jíst
  přiměřené množství celozrnných výrobků a ovoce.

To, že zatím žádné obtíže nemáme, neznamená, že bychom své návyky
nemuseli upravovat. Varováním nám může být fakt, že v naší populaci
výskyt divertikulitidy roste, zatím co v jiných zemích (regiony Asie a
Afriky), kde strava obsahuje dostatek vlákniny, se téměř nevyskytuje.

Příznaky a projevy divertikulózy

Divertikulóza(pouze přítomnost váčků) většinou nemá
projevy žádné a mnoho lidí se o ní nikdy nemusí dozvědět. Příznaky se
dostavují při rozvoji komplikací, které jsou ve většině případů
velmi vážné.

Akutní divertikulitida

Má rychlý nástup. Nemocný cítí prudké bolesti
v levém podbřišku (břiše), někdy ještě zpočátku
onemocnění může dojít k vyprázdnění, kdy pozorujeme stolici
s příměsí krve. Další příznaky jsou následné poruchy
vyprazdňování stolice a odchodu plynů.

Chronická divertikulitida

Je charakterizována trvale se navracejícími bolestmi
v levém podbřišku (břiše). Můžeme pozorovat poruchy
vyprazdňování – zácpu (obstipaci) a
plynatost (meteorismus). Tyto stavy jsou doprovázeny lehce
zvýšenou teplotou.

Celý komplet příznaků je pak velmi podobný příznakům zánětu
slepého střeva (apendicitida), ale na opačné straně břicha (slepé střevo
je vpravo).

Z toho je jasné, že příznaky divertikulitidy nejsou specifické, tedy
že mohou poukazovat i na jiné onemocnění, které je lékaři zařazováno
mezi tzv. náhlé příhody břišní. Z tohoto důvodu je
nezbytně nutné, abyste se dostavili ihned k lékaři.

Léčba divertikulózy a divertikulitídy

Léčba je jako u všech onemocnění dána stupněm poškození
orgánu – střeva. Může být konzervativní nebo
v akutních případech chirurgická.

Počáteční fáze nemoci, i jen kdyby šlo o pouhé podezření,
vyžaduje klid na lůžku, zákaz příjmu potravy
ústy (per os), dostatečný pitný režim,
přikládání studených obkladů na podbřišek a užívání
antibiotik. Během 24 až 48 hodin by mělo dojít k ústupu
obtíží.

Pokud se stav zhoršuje, může to být dáno šířením infekce po střevě
(flegmona nebo gangréna střevní stěny), proděravěním střevní stěny
(perforace) nebo šířením infekce na pobřišnici (peritoneum). V takovém
případě je nutné poškozenou nebo neprůchodnou část střeva
odstranit. I zde je více možností jak situaci řešit.

Pokud nejde o velké poškození, je možné vykonat tzv. jednodobou
operaci. Chirurg odstraní poškozenou část a zbylé dva konce k sobě
opět připojí – vznikne přímo spojení –
anastomóza.

Pokud je ale stav střeva a okolí horší, chirurg opět odstraní
poškozenou část, ale konce k sobě nepřišije.

První konec, ten který je
blíž tenkému střevu, vyvede stěnou břišní na povrch a založí tak
dočasný vývody střeva (stómie). Druhý konec, ten který
je blíže řiti, pouze slepě zakončí.

Po zahojení následuje druhá
operace, při které chirurg oba konce střev zase spojí a obnoví tak
přirozený průběh střevní trubice.

Jak si mohu pomoci sám

Sám si v této situaci nejlépe člověk pomůže, když vyhledá
lékaře.

Mírnit příznaky potom napomáhá klid na lůžku s minimem pohybů,
dostatečný příjem tekutin a ledování oblasti břicha. Zde
je nutné podotknout, že vše má své meze. Není nejlepší cesta, jak si
nadměrným ledováním při bolesti břicha, uhnat zánět
močových cest.

Dále je dobré pravidelně užívat předepsané léky. Pokud si je máte
brát například po osmi hodinách, opravdu si je v tomto čase berte.
Všechny léky, které Vám lékař předepsal, doberte. Dnes
se často stává, že pacientovi léky zaberou a on má hned pocit, že je
zázračně vyléčen. To ale není pravda. Pouze ustoupily příznaky nemoci,
tělo ale ještě zdaleka vyléčeno a opraveno není.

Komplikace divertikulózy

Komplikace při divertikulóze nebo následně divertikulitidě jsou mnohé.
Jde hlavně o následky zánětu.

Může se zde vyvinout
absces (dutinka vyplněná hnisem), která buď zůstane
uzavřená, nebo se provalí navenek střeva nebo do jiného orgánu.

Takovému
spojení s jiným orgánem, vzniklým provalením abscesu (dutinky vyplněné
hnisem), se říká píštěl.

Píštěl může vzniknout mezi střevem a močovým měchýřem nebo
vagínou (pochvou). Pokud k tomu dojde, můžeme pozorovat odchod stolice a
plynů pochvou a tmavé zabarvení moči (fekalurie).

K dalším komplikacím dochází při rozšíření infekce na
pobřišnici. Pokud dojde k poškození cév, může vzniklé
krvácení do střeva nebo do břišní dutiny ohrozit
nemocného na životě, tím spíš, že nemusí být zprvu zachyceno.

Zanícená střevní stěna může také zbytnět (zesílit) a spolu se
zhoustlou stolicí zcela ucpat střevní kanál. Tímto způsobem vznikne
střevní neprůchodnost, která jen zhoršuje situaci
v části střeva před uzávěrem.

V těchto místech pak může dojít ke
vzniku a zánětu nových divertiklů.

Další názvy: divertikulitida, divertikulosa, divertikulosis, divertikulitidis