Diagnostika a vyšetření ledvin

• Indikace:Orientační informace o tvaru, velikosti, poloze ledvin, jejich makrostruktuře, určení podílu jednotlivé ledviny na celkové funkci ledvin, informace o odtokových poměrech z kalichopánvičkového systému a močovodů – rozlišení obstrukce úplné a neúplné od dilatační uropatie.
• Příprava nemocného, informace o vyšetření:Vysazení diuretik, hypotensiv, přiměřená hydratace, pacient není lačný, na oddělení RIP – přiměřeně hydratován.
• Doba trvání vyšetření: Vyšetření trvá cca 30 min – 1 hodinu.

Způsob objednávání: Vyšetření obvykle provádíme ve čtvrtek – možné i dle potřeby, nebo STATIM, u dětí vhodné zavedení iv. kanyly pediatrem, na vyšetření navazuje nepřímá cystoradiografie se stanovením postmikčního rezidua.

Furosemidový test

1. Indikace:Jedná se o dynamickou scintigrafii, v jejímž průběhu se aplikuje Furosemid – účelem je odlišení obstrukční a neobstrukční dilatace pánvičky.

2. Příprava nemocného, informace o vyšetření:Jako při dynamické scintigrafii ledvin, před vyšetřením je vhodný zvýšený příjem tekutin
3. Doba trvání vyšetření: Vyšetření trvá cca 30 min – 1 hodinu, v některých případech se provádí dvoudenní protokol (bazální studie + studie s furosemidem).
4. Způsob objednávání: Objednání – jako dynamická scintigrafie – na žádance napsat “Furosemidový test“.

Captoprilový test

Indikace:Dif.dg. hypertenze, podezření na renovaskulární hypertenzi.

Příprava nemocného, informace o vyšetření:Vyšetření se skládá – dvoudenní studie – z bazální dynamické studie a kaptoprilové studie za cca 1 hod po podání ACE inhibitorů, (nebo se provádí při léčbě ACE inhibitory). Vysadit (pokud neohrozí život nemocného): 3 dny diuretika, 24 hodin antagonisty Ca, v den vyšetření antihypertensiva, výjimečně možné provést jako jednodenní protokol – podmínkou je chronická terapie bez AC inhibitorů.

Doba trvání vyšetření: Vyšetření trvá až 3 hod.

Způsob objednávání: Objednání stejně jako dynamická scint. ledvin, na žádanku napsat“ Captoprilový test“.

Dynamická scintigrafie ledvin včetně stanovení GFR 99mTcDTPA – dle Gatese tj. bez odběru krevních vzorků

Indikace:Jako při dynamické scintigrafii, dále aproximativní posouzení GFR (hodnota separované glomerulární filtrace pro každou ledvinu v ml/s., metoda podle Gatese).

• Příprava nemocného, informace o vyšetření:Jako při dynamické scintigrafii ledvin 99mTcMAG3, přiměřená hydratace.
• Doba trvání vyšetření: Trvá cca 30 – 60 min.
• Způsob objednávání: vyšetření se provádí obvykle ve čtvrtek, po telefonickém objednání, dle potřeby STATIM.

Nepřímá cystoradiografie – močové reziduum

Indikace:Vyšetření podává numerické informace o průměrné a maximální rychlosti mikce, hodnotu postmikčního rezidua, získáváme cystoradiografickou křivku, diagnostika vezikoureterálního refluxu a jeho přetrvávání, porucha motility dolních cest močových – hypertrofie prostaty, enuresis nocturna, inkontinence, recidivující IMC.

Příprava nemocného, informace o vyšetření:Provádíme v návaznosti na dynamickou scintigrafii ledvin s individuálním odstupem od uvedeného vyšetření (l – 2 hod) tj. při pocitu plnosti, u dívek a žen neprovádíme v době menses, jinak bez přípravy.

Doba trvání vyšetření: Vlastní akvizice cca 5 minut.

Způsob objednávání: Provádíme obligatorně v návaznosti na dynamickou scintigrafii ledvin, vhodné vypsat na žádance – nepřímá cystoradiografie“.

Přímá cystoradiografie – močové reziduum

Indikace:Slouží k průkazu pasivního VUR, podává numerické informace o průměrné a maximální rychlosti mikce, hodnotu postmikčního residua, záchytu a trvání vezikoureterálníhorefluxu, indikace – podezření na veskoureterální reflux (porucha motility dolních cest močových, enuresis nocturna, inkontinence, recidivující IMC, také u sourozenců

postižených těmito problémy) provádíme samostatně, u dívek a žen neprovádíme v době menses.

Vyšetření ledvin

Ledviny jsou párovým orgánem, mají oválný, téměř fazolovitý tvar a velikost kolem 10 cm a jsou uloženy ve speciálním tukovém pouzdru v dutině břišní. Slouží k filtraci krve a odstraňování škodlivých látek z našeho těla a ty jsou poté odváděny v podobě moči z těla ven. U zdravého člověka činní minutový průtok krve ledvinami 1,2 litru.

Vyšetřujeme ledviny unikátní a bezbolestnou metodou, diagnostickým přístrojem METATRON 4027GR Clinical, v současné době jediným v ČR.

Co je důležité pro správnou činnost ledvin?

Pro zachování zdravých ledvin je důležité mít zdravé i cévy a srdce. Kromě samotné filtrace krve a odstraňování škodlivých látek slouží ledviny také vylučování vody a minerálů, vylučování cizorodých látek, odbourávání hormonů a řízení vnitřního prostředí těla.

Onemocnění ledvin

Velkým problémem u onemocnění ledvin je, že se může projevit až po několika letech, protože většina onemocnění pacienty nijak nebolí. Při nejhorším scénáři se pacientovi může udělat špatně ze dne na den a další den mu mohou selhat ledviny.

Příznaky onemocnění

otoky nohou zažívací obtíže dechové obtíže bolest v bedrech

Zánět ledvin

Asi nejčastějším onemocněním je zánět ledvin, podobně jako u většiny jiných zánětů se může jednat o zánět akutní nebo chronický. Zánět ledvin vzniká většinou infekcí bakterií z močovodu. Zánět ledvin způsobuje většinou zhoršené močení například v případech ledvinových kamenů nebo nádoru, těhotenství nebo oslabení imunity.

Chronická nedostatečnost

Mezi další závažné onemocnění ledvin se také řadí chronická nedostatečnost funkce ledvin, kterou mohou způsobit choroby jako cukrovka, vysoký krevní tlak, dědičná onemocnění a podobně. Mezi další onemocnění patří ledvinové kameny, které vznikají nahromaděním minerálních solí.

Rakovina ledvin

Asi nejvážnější je rakovina ledvin. Bohužel není přesně známo proč toto onemocnění vzniká, ale určitě tomu přispívají rizikové faktory jako kouření, obezita, vysoký krevní tlak nebo pohlaví, protože u mužů je tento karcinom dvakrát častější než u žen.

Existuje několik metod, kterými se vyšetřují ledviny. Některá vyšetření jsou invazivní a jsou i bolestivá, jiná pacienta nijak neohrožují a nejsou ani nepříjemná. My využíváme unikátní a bezbolestnou metodu za pomoci přístroje METATRON.

Zásadním předpokladem pro úspěšnou léčbu je včasná a přesná diagnostika

Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical

umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, kterou s vysokou přesností zjišťujeme parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu.

Vyšetříme Vás bez odběrů, vpichů, rychle a bezbolestně. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.

Pociťujete-li jakékoliv projevy, které napovídají na začínající onemocnění, neváhejte s vyšetřením!

Jsme připraveni Vám pomoci.

Důležité informace Vám sdělíme na telefonním čísle 775 44 77 55
Hovor je nezávazný, informativní a slouží pouze jako podklad pro Vaše rozhodnutí.

Objednávka vyšetření

775 44 77 55

* … Prosím vyplňte položky označené hvězdičkou.

Polycystická onemocnění ledvin

Autor: Doc.MUDr.Tomáš Seeman,CSc.

1. Co to jsou polycystická onemocnění ledvin?

   Polycystická onemocnění ledvin jsou dědičné choroby postihující ledviny a projevující se tvorbou cyst v ledvinné tkáni.

   Cysty jsou kulovité dutinky v tkáni ledvin vyplněné tekutinou, která je svým složením podobná moči.

   Počet cyst v ledvinách postupně přibývá a tak cysty postupně nahrazují zdravou ledvinnou tkáň a tím poškozují funkci ledvin.

2. Jak se polycystická onemocnění ledvin dědí?

   Polycystická onemocnění ledvin se dědí ve 2 různě dědičných formách:

   1) autozomálně dominantní formě (AD, dříve také tzv. „dospělá“ forma polycystózy)2) autozomálně recesivní formě (AR, dříve také tzv. „dětská“ forma).

   1. Autozomálně dominantní forma znamená, že polycystické onemocnění ledvin se dědí z generace na generaci bez ohledu na pohlaví jedinců (tedy např. z babičky na otce, z otce na syna) a to s 50% pravděpodobností přenosu z postiženého rodiče na dítě. Toto onemocnění patří mezi vůbec nejčastější dědičná onemocnění – výskyt v populaci je cca 1:1000 osob.
   2. Autozomálně recesivní forma znamená, že polycystické onemocnění ledvin se projeví jen u jedné generace, a to u 25% dětí těch dvou rodičů, kteří jsou oba nositeli jedné dědičné vlohy pro autozomálně recesivní formu polycystózy ledvin, přičemž jsou oba tito rodiče zcela zdrávi! Důvodem toho, že zcela zdraví rodiče mohou mít 25% dětí postižených polycystózou ledvin je to, že k projevům onemocnění je třeba být nositelem dvou dědičných vloh (= 25% dětí), naopak nositelé pouze jedné dědičné vlohy (= rodiče) jsou zcela zdrávi. V populaci se vyskytuje výrazně méně často než autozomálně dominantní forma, výskyt je přibližně 1 postižený na 40 000 osob.

   Tyto 2 formy se svým průběhem i prognózou výrazně liší, přičemž tzv.„dětská“ forma (autozomálně recesivní) postihuje svými nejzávažnějšími projevy prakticky výhradně děti včetně kojenců a novorozenců a tzv. „dospělá“ forma (autozomálně dominantní) se svými nejzávažnějšími komplikacemi projevuje až v dospělosti, avšak již i v dětském věku se může projevovat některými komplikacemi, které je nutné léčit a proto je vhodné sledovat již i děti s touto „dospělou“ formou.

3. Čím se polycystická onemocnění ledvin projevují?

   Autozomálně recesivní (AR) forma polycystózy ledvin se projevuje zejména příznaky poškození ledvin jako jsou:

   • drobné mnohočetné cysty v ledvinách
   • zvětšení ledvin (někdy až do extrémních rozměrů, kdy zvětšené ledviny vyplňují prakticky celou dutinu břišní a vyklenutí výrazně bříško)
   • infekce močových cest, včetně zánětu ledvin
   • bílkovina v moči
   • krev v moči
   • zvýšený krevní tlak (krevní tlak dosahuje často extrémních hodnot, které můžou poškodit srdce a cévy)
   • rozvoj chronického selhání ledvin s nutností léčby dialýzou a transplantací (nejzávažnější příznak onemocnění!, dochází k němu u 20-50 % pacientů ještě v dětském věku).

   Některé děti dokonce umírají těsně po porodu či v časném kojeneckém věku, přičemž nejčastější příčinou úmrtí je vrozené poškození plic.

   • Dalším projevem autozomálně recesivní formy polycystózy ledvin jevrozená jaterní fibróza (= náhrada jaterní tkáně vazivem), která vede ke zhoršení průtoku krve játry s následným zvětšením sleziny.
   • Jak je vidět, autozomálně recesivní forma polycystózy ledvin je choroba, která nepostihuje pouze ledviny, ale postihuje více orgánů celého těla.
   • Autozomálně dominantní (AD, starší název „dospělá“) formapolycystózy ledvin, jak již napovídá název „dospělá“ forma, se začíná projevovat subjektivními obtížemi (bolesti v zádech, bolesti břicha, hlavy, infekce močových cest, ledvinné koliky při ledvinných kamenech) většinou až v dospělosti, avšak většina jedinců má projevy onemocnění již v dětském věku, i když v dětství tyto projevy většinou nezpůsobují žádné subjektivní obtíže. Mezi tyto projevy patří:
   • větší vícečetné cysty v ledvinách
   • zvětšení ledvin (většinou menšího či středního rozsahu)
   • infekce močových cest, ledvinných cyst, zánět ledvin
   • bílkovina v moči
   • krev v moči
   • zvýšený krevní tlak (krevní tlak je většinou zvýšen jen mírně, může však již i u dětí také poškodit srdce a cévy)
   • rozvoj chronického selhání ledvin (opět nejzávažnější příznak onemocnění, který se však u dětí objevuje velmi vzácně a postihuje většinou až dospělé pacienty v průměru ve věku 50-60 let).

   Stejně jako „dětská“ forma je i „dospělá“ – autozomálně dominantní forma polycystózy ledvin choroba, která nepostihuje pouze ledviny, ale více orgánů a to především:

   • játra, slezinu, slinivku břišní, vaječníky (ve všech orgánech se mohou objevit cysty)
   • srdce (vady srdečních chlopní, následky zvýšeného krevního tlaku)
   • mozkové tepny (tvorba výdutí = aneuryzmat).
4. Jakým způsobem lze polycystické onemocnění ledvin zjistit?

   Nejlepší metodou ke zjištění polycystózy ledvin zjistit je ultrazvuk = sonografie = ultrasonografie. Ultrazvukové vyšetření velmi spolehlivě odhalí přítomnost cyst v ledvinné tkáni. Cysty však nemusejí být u AD – „dospělé formy“ v časném dětském věku ještě sonograficky zjistitelné, proto se musí často sonografické vyšetření opakovat.

   V případě, že je v rodině alespoň 1 postižený polycystózou ledvin (lépe však 2 a více postižených), je možné provést molekulárně-genetické vyšetření, ke kterému je třeba odebrat krev od všech členů rodiny a to i od zdravých jedinců.

   Výsledek tohoto molekulárně- genetického vyšetření nám za určitých podmínek může říci s 99-100% pravděpodobností, zda-li daný jedinec zdědil či nezdědil vlohu (postižený gen) pro polycystózu a tudíž se u něho v určitém věku onemocnění projeví. Autozomálně dominantní polycystóza ledvin je způsobena mutacemi 2 genů.

   Pacienti s mutacemi druhého genu mají lepší dlouhodobou prognózu onemocnění než pacienti s mutacemi prvního genu a tak má molekulárně-genetické vyšetření význam nejen při stanovení diagnózy (určení, zde je pacient postižený polycystózou ledvin nebo nikoliv), ale také význam prognostický.

   Autozomálně recesivní polycystóza ledvin je způsobena mutacemi jednoho jediného genu, molekulárně-genetické vyšetření tohoto genu se zatím v ČR neprovádí.

   V současné době je možná i prenatální diagnostika (vyšetření před narozením dítěte) molekulárně-genetickým vyšetřením, což znamená, že lzejiž v průběhu těhotenství (prenatálně) s 99-100% jistotou říci, jestli je plod postižen polycystickým onemocněním ledvin a v případě pozitivního nálezu a přání rodiny lze toto těhotenství uměle přerušit a tím zabránit narození jedince postiženého tímto závažným onemocněním.

5. Lze polycystická onemocnění ledvin léčit, resp. vyléčit?

   Neboť jsou polycystická onemocnění ledvin daná poškozením genetické – dědičné výbavy jedince, kterou zatím nedovedeme „opravit“, nelze je tedy vyléčit (tzn.

   zabránit rozvoji onemocnění), lze však léčit jeho projevy a komplikace jako jsou např. infekce močových cest, zvýšený krevní tlak, proteinurie a zejména chronické selhání ledvin.

   Chronické selhání ledvin je nejzávažnějším projevem onemocnění a léčí se ve svém konečném stádiu dialýzou („umělou ledvinou“) a transplantací ledviny.

   Včasným odhalením těchto léčitelných projevů a komplikací onemocnění a jejich včasnou a důslednou léčbou je možné zmírnit průběh polycystického onemocnění ledvin a tedy zlepšit dlouhodobou nepříznivou prognózu pacientů s tímto onemocněním. Proto jsou velmi důležité pravidelné kontroly v dětské nefrologické poradně (= poradna pro choroby ledvin), které se zaměřují na včasné odhalení projevů onemocnění a jejich léčbu.

   Naše Pediatrická (dříve I.dětská) klinika Fakultní nemocnice v Praze – Motole se systematicky zabývá sledováním pacientů s oběma formami polycystického onemocnění ledvin.

   V současnosti má ve spolupráci s mnoha dětskými nefrology z celé České republiky ve sledování přes 200 dětí s polycystózou ledvin a poskytuje pro tyto dětské pacienty kompletní zdravotnické služby od nefrologické poradny přes lůžkové nefrologické oddělení, genetické a ultrazvukové vyšetření až po dialyzační a transplantační program pro ty děti, které dospějí do chronického selhání ledvin.

Další informace pro pacienty a rodiče pacientů s polycystickými onemocněními ledvin jsou v anglickém jazyce přístupné na internetových stránkách různých nefrologických společností, např. na:

Zobrazovací metody u nádorů ledvin

Téma: Diagnostika a léčba nádorů ledvin a varlat

1. Benigní parenchymové tumory, kam řadíme
   renální onkocytom, metanefrický adenom, adenofibrom a papilární
   adenom. Mezenchymální benigní nádory jsou z juxtaglomerulárních
   buněk, medulární fibrom, angiomyolipomy s různým zastoupením
   jednotlivých složek.
2. Mezi maligní parenchymové nádory maligní
   patří konvenční renální karcinom, papilární renální karcinom,
   chromofóbní renální karcinom, nádor ze sběrných kanálků a
   neklasifikovatelný renální karcinom. Sarkomatoidní renální karcinom
   může vzniknout z každého známého typu renálního karcinomu. Není
   tudíž zvláštní jednotkou, ale spíše známkou dediferenciace
   karcinomu. Je možné, že v budoucnosti molekulární analýza napomůže
   zařadit sarkomatoidní renální karcinom do specifické kategorie i za
   nepřítomnosti epiteliálních ložisek.

         Česká republika je
na jednom z prvních míst v incidenci nádorů ledvin v Evropě. Důvod
není známý. Nejčastější výskyt tumorů je mezi 40 – 60 rokem života.
Incidence nádoru ledvin a tumoru ledvinné pánvičky u mužů se
pohybuje mezi 32 – 36 muži na 100 tis. mužů a mezi 18 – 20 ženami
na 100 tis. žen.

Tumory ledvin jsou většinou asymptomatické, vysoké
procento nádorů je objeveno při vyšetřování jiných orgánů pomocí
ultrasonografie. Makrohematurie, hmatná rezistence a bolesti břicha
jsou známkami již pokročilého tumoru. Tyto symptomy jsou přítomny
cca u 10 % pacientů.

Mnohdy nás na tumorózní onemocnění upozorní až
renální kolika doprovázející hematurii při odchodu koagul. Mezi
známky lokálně pokročilého nádoru patří varikokéla a otoky dolních
končetin při nádorové trombóze dolní duté žíly.

Dalšími projevy
mohou být paraneoplastické symptomy, bolesti kostí při skeletových
metastázách a kašel při metastázách v plicích. Etiopatogeneze
onemocnění není známa, je předpokládán vliv civilizačních
faktorů.

         Z diagnostického
hlediska je důležité ultrasonografické vyšetření břicha, při kterém
je více než 50 % nádorů nalezeno náhodně. Zásadní je tedy pro
diagnostiku tumoru ledvin klinické vyšetření a vyšetření
laboratorní.

         Ze zobrazovacích
metod má vedle ultrasonografického vyšetření dominantní postavení
CT vyšetření s kontrastní látkou. Je to základní vyšetření při
podezření na tumor ledviny, kdy toto rezultovalo z ultrasonografie.
CT umožňuje posoudit rozsahu tumorózní léze, její ohraničení a
vztah k okolí.

Umožňuje detekovat postižené lymfatické uzliny nebo
nadledviny. Další důležitý aspekt pro CT vyšetření je možnost
posouzení nádorového trombu a detekce vzdálených metastáz v játrech
a v plicích. Doplňující CT vyšetření plic indikujeme na základě
podezření ze snímku hrudních orgánů.

Při neurologické
symptomatologii je nutné doplnit CT mozku. Pacienti se skeletovými
bolestmi, se zvýšenou hladinou alkalické fosfatázy by měli mít
provedené scintigrafické vyšetření kostí. Magnetická rezonance je
vhodná k posouzení infiltrace perirenálního tuku, k posouzení
demarkace tumorózní léze a event.

infiltrace trombu do stěny dolní
duté žíly. Je vhodnou metodou při alergii pacientů na kontrastní
látku. Počítačová tomografie a magnetická rezonance mají pro
posouzení lokálního rozsahu stejný význam.

Pozitronová emisní
tomografie je vhodná k detekci vzdálených metastáz a k detekci
nádoru v anatomicky změněné ledvině. Konečný typ nádoru určí jen
histopatologické vyšetření.

         Přesná diagnostika
ložisek v ledvině závisí na mnoha faktorech, jako je anamnéza,
nález zobrazovacích metod, zkušenost radiologa, kvalita provedeného
rentgenového 4 vyšetření a vyloučení těch procesů, které mohou
imitovat maligní nádor ledviny.

Při hodnocení ložiskového procesu
ledvin je nutné především zodpovědět otázku, zda nález vyžaduje
nebo nevyžaduje chirurgické řešení. V některých případech je pak
vhodné volit v pravidelných intervalech sledování ložiska
zobrazovacími metodami. Nejdůležitější kriterium k rozdělení
ložisek v ledvině na maligní a benigní je sycení ložiska po podání
kontrastní látky.

Trvalým problémem je ale i určitá nepřesnost
měření sycení pomocí Hansfieldových jednotek při vyšetření
výpočetní tomografií a přítomnost cystických lézí.

Vývoj CT od
konvenčních přístrojů k multislice zařízením, možnost zobrazení
magnetickou rezonancí a ultrasonografické vyšetření s podáním
moderních kontrastních látek nevedl k zásadnímu posunu v
klasifikaci cystických tumorů. Proto se v současné době řada autorů
zabývá porovnáním přesností těchto metod při stanovení Bosniakovy
klasifikace.

Obvykle užívaný algoritmus
zobrazovacích metod je následující:

1. ultrazvukové
   vyšetření
2. počítačová
   tomografie
3. magnetická
   rezonance
4. angiografické
   vyšetření

Pokud výše uvedená vyšetření
potvrdí přítomnost nádoru ledvin, provádí se vyšetření na zjištění
rozsahu a stadia onemocnění.

Patologické nálezy a typické
charakteristiky zobrazovacích metod u nemocných s tumory ledvin
jsou dobře známy a popsány. Problémem jsou cystické tumorózní masy
naplněné tekutinou.

Pokud jsou v nich při CT vyšetření přítomny
kalcifikace či se postkontrastně zvyšuje měřená denzita léze o více
než 20 HU nebo jsou v ní při vyšetření magnetickou rezonancí
signály netypické pro vodu, dále jsou přítomna septa, nodularity,
nepravidelně sytící se zesílení stěny, nelze tento útvar považovat
za prostou cystu. Pak musíme zvažovat mezi 2 významnými skupinami
cystických lézí:

komplikovaná
prostá cysta (s hemoragií, infekcí či ischemií)
cystický karcinom ledviny.

V tomto ohledu je nám při
diferenciální diagnostice cystických lézí nápomocná Bosniakova
klasifikace cystických lézí s ohledem na prognózu a léčbu. Cystické
procesy dělí do čtyř kategorií I. – IV.

Kategorie I (prostá
cysta)

Jde o prostou a pravidelnou cystu s
hladkými stěnami. Cysta je ostře ohraničená s měřitelnou denzitou
do 20 H.j. V UZ obraze je obsah cysty anechogenní, MR obraz
prokazuje přítomnost tekutiny. Po aplikaci kontrastní látky se
obsah cysty ani její stěna nesytí.

Kategorie II (minimálně
komplikovaná cysta)

Cystický útvar může mít jemná
vlasová septa s možnými jemnými kalcifikacemi. Cysty mohou mít
vysokou denzitu v důsledku přítomnosti proteinu či krve. Doplněné
ultrazvukové vyšetření prokazuje hypoechogenní až anechogenní obsah
cyst.

Při aplikaci kontrastní látky se při ultrazvukovém vyšetření
obsah cysty ani její stěny nesytí, při CT vyšetření se denzita
zvyšuje max. o 10H.j. Do kategorie II lze zahrnout tedy cystické
formace, kdy alespoň ¼ cysty není kryta parenchymem ledviny a nemá
charakter měkotkáňového tumoru.

Pokud jsou některé znaky u
cystických lézí akcentovány, řadíme tyto obrazy do kategorie II F
(follow-up), tedy do kategorie dalšího sledování. Kontrolní 5
vyšetření provádíme jednou za 3, 6 a 12 měsíců. Jsou to léze
komplexnější a není možné je jednoznačně zařadit do kategorie II
nebo III. Mají větší množství tenkých sept, která mohou být i
zesílená.

Kalcifikace mohou být až hrudkovité. Centrum cystické
léze nemá denzitu vody. Dále do této kategorie patří cysty do
velikosti 30mm, kterém jsou uloženy kompletně intrarenálně. Po
aplikaci kontrastní látky se mohou cysty lehce sytit.

Kategorie III (komplexní
cysta)

Pomocí zobrazovacích metod většinou
nelze rozhodnout, zda jsou maligní či benigní. Útvary disponují
zesílenou nepravidelnou stěnou. Mohou být i septovány. Kalcifikace
jsou velké, nepravidelné. Léze má charakter multilokulární měkké
masy se sytícími se modularitami v septech nebo ve stěně.
Postkontrastně se zesílená stěna nebo septa jednoznačně sytí.

Kategorie IV

Jedná se o zřetelně maligní lézi s
velkou cystickou složkou a solidní komponentou s výrazným sycením
po aplikaci kontrastní látky. Základní kriteria při hodocení
cystických tumorózních lézí jsou:

1. Septa- počet, zesílení,
   nepravidelnost
2. Kalcifikace- charakter,
   velikost
3. Sycení stěny

         Cílem všech
předoperačních zobrazovacích metod v diagnostice karcinomu ledviny
je odlišit expanze benigní od maligních a adekvátně posoudit
velikosti nádoru, lokalizaci a orgánové ohraničení, identifikovat
infiltrované lymfatické uzliny a/nebo detekovat viscerální
metastázy, spolehlivě předpovědět výskyt a rozsah případného
nádorového trombu a ozřejmit infiltraci či metastázu v oblasti
nadledvin. Ultrasonografie i výpočetní tomografie (CT) mají jistě
své limitace v odlišení benigních a maligních lézí a je proto nutné
v indikovaných případek tyto metody vzájemně kombinovat s ohledem
na závěry klinických a laboratorních vyšetření.

Literatura:

1. Izrael GM, Bosniak MA. How i do
   it: evaluating renal masses. Radiology 2005; 236: 441-450.
2. Hartman D, Choule P, Hartman M. A
   practical approach to the cystica renal mass. Radiographics 2004;
   24: 101-115.
3. Prando A, Prando D, Prando P.
   Renal cell carcinoma: Unusual imaging manifestations. Radiographics
   2006; 26: 233-244.
4. Izrael GM, Bosniak MA.
   Calcification in cystic renal masses: is it important in diagnosis?
   Radiology 2003; 226: 47-52.
5. Macari M, Bosniak MA. Delayed CT
   of evaluace renal masses incindentally discovered at
   kontrastenhanced CT: demonstration of vascularity with
   deenhancement. Radiology 1999; 213: 674-680.
6. Eliáš P, Neuwirth J, Máca P, Válek
   V. Moderní diagnostické metody. Výpočetní tomografie. Brno: IDVPZ
   1998: 2. vol, 84.

Datum přednesení příspěvku: 17. 10. 2014

Preventivní vyšetření ledvin

Preventivní vyšetření onemocnění ledvin budou moci v pátek 17. března absolvovat zájemci z Prostějova a okolí zdarma.

Nemocnice Prostějov se totiž zapojuje do mezinárodní osvětové akce Den ledvin, v rámci které nabídne bezplatné konzultace ledvinových obtíží i vyšetření ledvin. Cílem akce je zajištění prevence onemocnění ledvin, které trápí každého desátého Čecha. U řady lidí přitom onemocnění nemá výraznější projevy, a tak pacienti často přicházejí k lékaři až v pokročilé fázi nemoci.

„Onemocnění ledvin se u řady lidí nijak neprojevuje a dlouhou dobu nepůsobí obtíže. Čtvrtina pacientů, kteří jsou odkázáni na dialýzu, zpozoruje potíže až v momentě, kdy již dojde k selhání ledvin.

K preventivním vyšetřením proto zveme a vyzýváme skutečně všechny zájemce, bez ohledu na jejich zdravotní stav,“říká MUDr.

Eva Rozmánková, primářka hemodialyzačního oddělení Nemocnice Prostějov

s tím, že včasná diagnóza onemocnění ledvin může pomoci vyhnout se dialýze nebo alespoň dialyzační léčbu oddálit.

Diagnostika ledvinových obtíží přitom není nijak výrazně nepříjemná. „V rámci Dne ledvin budeme příchozím nabízet především základní vyšetření k posouzení rizika onemocnění ledvin, tedy měření BMI či měření krevního tlaku,“ jmenuje MUDr.

Eva Rozmánková a dodává, že v případě zjištění nálezu budou mít lidé možnost se ihned objednat k dalšímu odbornému vyšetření.

Mimo to zahrne Den ledvin i prodej potravinových doplňků a konzultace s odborníky, a to jak ohledně vlastních obtíží, tak třeba i ohledně obtíží blízkých osob, které se konzultaci s lékařem například ze strachu vyhýbají.

Smyslem Dne ledvin, který již jedenáctým rokem vyhlašuje Mezinárodní federace pro nemoci ledvin a Mezinárodní nefrologická společnost, je prevence vzniku onemocnění ledvin, případně jejich včasný záchyt.

„Pokud mají lidé jakékoliv podezření na onemocnění ledvin, například mají nezvykle zbarvenou či zpěněnou moč, močí málo nebo naopak velmi často, mají problémy se zadržováním tekutin v těle nebo bolest v bederní oblasti, ať se určitě přijdou nechat prohlédnout,“ vyzývá primářka Rozmánková.

Den ledvin v Nemocnici Prostějov proběhne konkrétně v nefrologické ambulanci oddělení hemodialýzy, a to v pátek 17. března od 7.00 do 12.00 hodin. Zváni jsou všichni lidé, kteří se zajímají o problematiku onemocnění ledvin, chtějí se nechat preventivně vyšetřit nebo konzultovat své obtíže.

-rm-