Deset miliónů pro farmářské trhy

Současný ministr životního prostředí stál jako tehdejší starosta Prahy 6 u zrodu tamních, dnes velmi populárních, trhů (více Farmářské trhy na Kulaťáku). „Nikdo z nás, kteří první trhy připravovali, nečekal takový úspěch,“ řekl Tomáš Chalupa. „Nápad se osvědčil a já chci ve své stávající funkci podpořit vznik dalších trhů, i mimo hlavní město,“ dodal.

Deset miliónů pro farmářské trhy
Autor: SXC

I bez státní, respektive EU podpory, na vlastní triko, případně ve spolupráci s obcemi ap., vznikla (a zanikla) během uplynulého roku řada farmářských trhů, někdy úspěšných a kvalitních, jindy horších a postupně hynoucích pro nedostatek zboží a následně zákazníků.

Nicméně trend farmářských trhů je jednoznačně populární, i když není snadné se prosadit a hlavně udržet. Jak řekl serveru Vitalia.

cz v rozhovoru Jiří Sedláček, provozovatel Farmářského tržiště Praha (více Farmářská tržiště): „Farmářské trhy se staly magnetem pro různé události, včetně voleb a všeho možného, a mnoho takových pseudopořadatelů, rychle vzniknuvších pořadatelů, si myslí, že když trhy někde založí, že to automaticky zafunguje. Ale ono to tak není… Lidi musí pochopit, že to s nimi myslíte vážně trvale, dlouhodobě, to je hodně důležité.“

O trhy je zájem

Podle červnového průzkumu společnosti Aspectio nakupuje pravidelně nebo alespoň příležitostně na farmářských trzích 30 % respondentů.

Další lidé by na nich nakupovali, pokud by pro ně trhy byly dostupnější nebo ve vhodnějším termínu.

Zákazníci oceňují zejména možnost nákupu čerstvých a chutných potravin, návrat k tradiční formě nakupování, a také vnímají návštěvu trhu jako společenskou událost.

Vzhledem k zájmu veřejnosti o nákup čerstvých produktů přímo od výrobců vyhlásilo tedy Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v březnu možnost čerpání grantů z Revolvingového fondu na podporu pořádání farmářských trhů.

Deset miliónů pro farmářské trhy
Autor: Isifa.cz

„Je třeba zdůraznit, že stimulační akce Ministerstva životního prostředí v žádném případě nejde proti principům volného trhu, ba naopak – nedotujeme samotné farmářské zboží, jeho cenu určuje volná soutěž,“ uvádí ministr Chalupa v článku pro Parlamentní listy (http://www.par­lamentnilisty­.cz/parlament/po­litici-volicum/203390­.aspx). „Dotace je navíc výslovně určena pro start pořádání trhů – za maximální částku 150 tisíc korun investují pořadatelé do základních věcí, které pro pořádání trhů potřebují.“

Žadatelem o dotaci nemůže být samotný prodejce, ale obce a nestátní neziskové organizace, které farmářské trhy zřizují.

10 miliónů pro farmářské trhy. Nebo o něco víc

Koncem dubna, tedy během zhruba pěti týdnů od vyhlášení, již MŽP schválilo dotaci na farmářské trhy pro prvních 23 žadatelů, například z Karlových Varů, Třeboně, Havlíčkova Brodu nebo Prahy 12.

 Mezi žadatele v prvním kole ministerstvo rozdělilo více než 3 miliony korun. Následovala další dvě kola, poté byla výzva ukončena.

Na projekt bylo původně vyčleněno 5 miliónů korun, pro velký zájem ji MŽP navýšilo na dvojnásobek – 10 miliónů korun.

„Alokovaná finanční částka ve výši 10 milionů korun je v současné době vyčerpána, ačkoli letní sezóna je v plném proudu. Znamená to snad, že ministerský projekt nějakým způsobem selhal, nebo nebyl založen na řádném odhadu? Nikoli! Znamená to spíše, že se ministerský počin setkal s mimořádným zájmem,“ hodnotí aktuální situaci ministr Chalupa.

Výsledná suma bude zřejmě ještě vyšší, v řízení je ještě několik doporučených projektů, výsledná částka by pak přesáhla 12 milionů korun.

„Celý projekt je rozvržen na dobu šesti měsíců a Ministerstvo životního prostředí po jejich uplynutí zkontroluje, jestli byly dodrženy podmínky stanovené v grantové smlouvě,“ uvádí ministr v Parlamentních listech. Pokud kontrola zjistí, že podmínky splněny nebyly, bude muset pořadatel vrátit dotaci až do její plné výše.

„Je v našem zájmu podpořit rozvoj malých českých výrobců a ze značky „Farmářské trhy“ vytvořit záruku kvality,“ říká Tomáš Chalupa.

Farmářské trhy jsou hitem, o jejich pořádání se pokouší ledaskdo; a jak ukazují čísla ministerstva, příležitosti grantu z fondu EU využila řada subjektů.

Ne všem se ale daří, z nejrůznějších důvodů; organizátoři často bojují s nedostatkem farmářů a jejich produktů, stánky postupně v tichosti ubývají a namísto zeleniny a ovoce a dalšího čerstvého sortimentu na některých trzích najdete osamělé pultíky a spíše zboží s delší dobou spotřeby – pálenky, sušené ovoce či lahvičky medu. Ale i podobné „trhy“ pokračují – jde tu přece i o dotace.

O farmářské trhy je zájem, za poslední roky se rozrostly

Deset miliónů pro farmářské trhy

ByznysZpravodajství

Oblíbené jsou například farmářské trhy na pravobřežní náplavce. Foto: archiv

Deset miliónů pro farmářské trhy Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz

Farmářské trhy v Praze se v posledních letech rozrostly. Tržní řád v Praze povoluje farmářské trhy na ploše větší než 74 400 metrů čtverečních, v roce 2012 se počítalo s 59 000 metry. Nájemci platí na nájemném ročně miliony korun, uvedli provozovatelé trhů oslovení ČTK.

Více než dvojnásobně narostly od předloňského roku trhy na náplavce Rašínova nábřeží a na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Náplavka z 400 na 900 metrů čtverečních, trh na Jiřího z Poděbrad z 150 na 300 metrů čtverečních.

Podle organizátora trhů Jiřího Sedláčka je na náměstí Jiřího z Poděbrad přibližně 25 stánků, sobotní návštěvnost je okolo 4000 lidí. Na Náplavce je stánků 90, návštěvnost je okolo 6000 lidí.

„Ale ne všichni jsou zákazníci, někteří se jdou jenom projít. Kolik utratí, vůbec nevíme. Zabýváme se jenom organizací a propagací,“ řekl ČTK Sedláček. Podle něj platí trhy městské části za náměstí Jiřího z Poděbrad 100 000 korun měsíčně, tedy 1,2 milionu korun ročně. „Bez ohledu na to, zda trh skutečně děláme,“ dodal. Za Náplavku platí 1,6 milionu korun ročně.

Farmářské trhy na Karlově náměstí měly povolených před čtyřmi lety 150 metrů, v posledním tržním řádu narostly až na 1125 metrů. Zdvojnásobil se také trh na náměstí 14. října na Smíchově a u stanic metra Rajská zahrada a Černý Most.

Větší plochu než před čtyřmi lety mají povoleny i trhy u obchodního domu Kotva a na Palackého náměstí. Trhy na Tylově náměstí měly v roce 2012 vyhrazeno 80 metrů čtverečních, současný předpis povoluje až 633 metrů.

Na dejvickém Vítězném náměstí se letos počet stánků rozšířil o čtvrtinu na 100. „Omezili jsme hodně zahraniční koutek a preferujeme české produkty,“ řekla ČTK za trhy na „Kulaťáku“ Monika Dušková. Během trhu se u stánků zastaví 6000 až 8000 lidí. Trh podle Duškové platí městské části také 100 000 korun měsíčně.

Růst zájmu eviduje i pořadatel trhů v Modřanech Tomáš Trnka, který rozšířil počet prodejních dní z jednoho na tři týdně. Podle něj jsou ale velké rozdíly mezi tržišti mimo centrum a v centru, na nichž se zákazníci kromě nákupu pobaví. „Ke mně chodí cíleně na nákupy,“ uvedl. Mimo centrum je podle něj menší nabídka sortimentu.

Budete mít zájem:  5 cviků k efektivnímu posílení svalů zad s vlastní vahou

V Praze 8 funguje prodej na dvoře u metra v Kobylisích. Podle provozovatele Marka Bindra ale už prudký nárůst prodejců skončil. „Hlavní boom je pryč, ale ustálilo se to,“ řekl ČTK.

Za čtyři roky přibyly plochy pro trhy na Novodvorské, na smíchovské náplavce, u koupaliště Džbán, na Letné, Řezáčově náměstí, ve Veletržní ulici, u metra Vltavská, na Lyčkově náměstí v Karlíně, na náměstí v Radotíně, u kulturního domu v Řepích, v Trávníčkově ulici ve Stodůlkách, v Běchovicích či Suchdole. Zmenšil se jen trh na Ládví a skončil v Jabloňové ulici na Zahradním Městě.

Autor: ČTK

Sdílet na FB

PRAŽSKÝ BYZNYS S FARMÁŘI

Kverulant.org již v roce 2014 upozornil na nerovné podmínky při pořádání farmářských trhů v různých částech Prahy. Zatímco někteří pořadatelé museli za tuto možnost platit, jiní naopak dostávali zaplaceno.

Kverulantovým cílem bylo odstranit tuto hrubou nerovnost, která byla financována z veřejných peněz, a to se mu podařilo. Zcela vyhráno však ještě není. Pořadatel farmářského trhu na Náměstí republiky za možnost využívat jedno z nejlukrativnějších míst v republice, už roky neplatí Praze 1 ani korunu.

 Pomozte nám alespoň malým darem vyhrát i tento boj proti korupci a klientelismu.

Deset miliónů pro farmářské trhy

Jen málokdo si při nákupu na farmářském trhu klade otázku, jak jsou tyto trhy organizovány a jestli jsou podmínky jejich pořádání férové. Kverulant.org si tuto otázku poprvé položil již v roce 2014 a sestavil přehled většiny pražských farmářských trhů a jejich podmínek pro pořádání.

Kverulant zjistil, že pořadatelé trhů tehdy rozhodně neměli rovné podmínky. Někteří pořadatelé museli za možnost platit poměrně velké částky. Jiní za pořádání farmářských trhů naopak dostávali od města zaplaceno, aniž by z toho měli profit zákazníci či farmáři. I díky Kverulantově soustavné kontrole  takové plýtvání veřejnými prostředky nenajdete.

Za pořádání farmářských trhů platila Praha 5, Prahu 6 a Praha 8.

Ve sjednání nápravy byla nejrychlejší Praha 6. Farmářské trhy na „Kulaťáku“ bývaly provozovány tak, že městská část platila organizátorovi 1 200 Kč ročně.

Na základě Kverulantovy výzvy rada městské části Praha 6 v březnu 2015 schválila dodatek ke smlouvě o provozování farmářských trhů na Vítězném náměstí v Dejvicích. Díky této nové úpravě radnice od pořadatelů trhů inkasuje ročně částku 907 tisíc korun.

Smutné na celé věci ovšem je, že Praha 6 platí za 75 stánků, které pořadateli v letech 2009 až 2014 nákladem 3 miliony korun sama koupila.

Když uvážíme, že stánek, který pořadatelé používají, stojí kolem 12 tisíc korun, nabízí se otázka, kde skončilo zbývajících oněch 2 100 000 korun.  Praha 6 od organizátorů nevybírá poplatek za zábor prostranství s odůvodněním, že si sama zapůjčuje bez úplaty.

I Praha 8 sjednala nápravu. Radnice ukončila platnost smlouvy, na jejímž základě vyplácela údajně více než 1 000 000 Kč ročně firmě Centrum Palmovka, a.s., která byla v jejím stoprocentním vlastnictví.

Rada městské části Praha 8 následně usnesením ze září 2015 schválila jako nového provozovatele karlínských farmářských trhů společnost MERCATO FARM, s.r.o., která byla vybrána v otevřeném výběrovém řízení. Toho v roce 2017 vystřídala společnost Food Event s.r.o.

Praha 8 již tedy trhy nedotuje, naopak za možnost jejich konání od provozovatele inkasuje ročně několik stovek tisíc korun.

A konečně i na Praze 5 zvítězil zdravý rozum.  Trh v Praze 5 na Andělu je díky dennímu průchodu více než 80 tisíc lidí jedním z nejfrekventovanějších.

V prosinci roku 2013 byla na pořádání farmářských, velikonočních a vánočních trhů v příštích deseti letech bez výběrového řízení uzavřena smlouva se společností Lucky service, s.r.o. Počet trhů neměl přesáhnout 90 za rok.

Smlouva je postavena tak, že Praha 5 za 10 let jejího trvání zaplatí organizátorovi 786 500 Kč, což odpovídá roční částce ve výši téměř 80 000 Kč.

Praha 5 Kverulantovi v únoru 2015 napsala, že si velice váží jeho podnětu, že jí stávající situace a podmínky pro jednotlivé farmáře a stánkaře městské části nejsou lhostejné a že se její rada tímto problémem aktivně zabývá na svých jednáních. A světe div se, výsledek se nakonec dostavil.  Od roku 2016 městská část inkasuje za možnost pořádat farmářské trhy od společnosti Lucky service několik stovek tisíc ročně. 

Další kategorií farmářských trhů jsou ty, kde organizátor neplatí žádný nebo jen minimální nájem. Těmi jsou či byly trhy na Praze 1 na Náměstí republiky nebo Praze 2 na Tylově náměstí.

Na Náměstí republiky se koná ročně přibližně 176 trhů ročně s umístěním 60 stánků. Tento trh není čistě farmářský, ale smíšený, vzhledem k poměru zastoupení různého druhu zboží. Trhy se konají každý všední den. Provozovatelem trhu je společnost DELICATO CENTRUM a.s. Roční nájem Praze 1 je 0 Kč.

Pronájem stánků je za úplatu pořadateli. Smlouva byla uzavřena v březnu 2012 na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou dva roky. Podle Prahy 1 je ale smlouva v pořádku, firma DELICATO prý byla v dubnu 2011 lepší ze dvou, které radnice obdržela v poptávkovém řízení na pořádání farmářských trhů. Více také v reportáži ČT z 8.

července 2016.

Dobrými úmysly jen těžko zdůvodnitelná podpora pro pořadatele farmářského trhu na jednom z absolutně nejlukrativnějších míst v republice trvala přes všechny Kverulantovy protesty i v letech 2015, 2016 a 2017.

Protežovaná firma DELICATO dokonce ani nemusí platit za pronájem plochy 500 m2 na Náměstí republiky. Tu pro DELICATO Praha 1 pronajímá od magistrátu.

Vztahy Prahy 1 a firmy DELICATO lze jistě onačit za luxusní, když se zmíněná městská část ve smlouvě o výpůjčce nechává firmou DELICATO rovnou zastupovat.

Deset miliónů pro farmářské trhy

I Praha 2 měla ještě do konce roku 2017 uzavřenu smlouvu se společností FarmProMarket s.r.o, za kterou FarmProMarket nemusel městu nic platit. Šlo o trhy na Tylově náměstí, kde bylo možno ročně také navštívit 148 trhů s 19 stánky, a to opět v úterý, středu, čtvrtek a pátek.

Budete mít zájem:  Další skupina, která potřebuje co nejdříve očkování proti covidu

Další kategorií jsou farmářské trhy, kde je pořadatelem městská část či její dceřiná společnost. Ani toto uspořádání není šťastné a generuje městské části obvykle velkou ztrátu.  Příkladem takového trhu je trh na Praze 3 na Náměstí Jiřího z Poděbrad

Praha 1 se vzdala milionů za trhy. Peníze zůstávají provozovateli

  • Zdroj: Farmářské trhy Praha 1

Městská část Praha 1 už roky pronajímá prostor na Náměstí republiky zdarma provozovateli farmářských trhů. Peníze, které firma Celicato centrum inkasuje od prodejců, tak zůstávají pouze u ní. V Praze jde o ojedinělý případ, okolní městské části pronajímají prostor svých náměstí za částky okolo milionu korun ročně.

Na případ upozornil zastupitel za Piráty Jakub Michálek. „Nedává smysl, aby v samém centru Prahy provozovatel farmářského trhu neplatil nic. Od prodejců vybere velké peníze, z nichž by část měla skončit v městském rozpočtu. Místo toho skončí všechny v kapse provozovatele, pokud se o ně tedy nepodělí s lidmi, kteří mu tento královský obchod zařídili,“ kritizuje Jakub Michálek.

Například na Náplavce v Praze 2 či na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 podle Michálka provozovatelé platí městu přes milion korun ročně, a to tam trhy nejsou zdaleka tak časté.

Prostor u stanice metra Praha 1 poskytuje provozovateli trhů už od roku 2012. Místostarosta městské části Daniel Hodek (ČSSD) uvedl, že městská část pronajímá prostor na Náměstí Republiky zdarma z toho důvodu, že jí nepatří, stejně tak jako Havelský trh nebo Václavské náměstí. Plochy jsou majetkem hlavního města a Praha 1 je má od města pouze zapůjčené.

„V době, kdy v Praze vznikaly farmářské trhy, k tomu různé městské části přistupovaly jinak, některé dokonce provoz trhů částečně dotovaly. My jsme zvolili jakýsi kompromis – do trhů jsme nechtěli investovat, nic nového stavět či budovat, zároveň jsme ale chtěli občanům Prahy 1 kvalitní farmářské trhy poskytnout,“ zmínil Hodek.

Farmářské trhy v Praze 1 obrazem:

Městská část podle Hodka tehdy vypsala tendr, do kterého se přihlásily dvě společnosti.

Obě podle něj počítaly s nulovým nájmem, jedna z nich ale dále nabídla, že veškerý provoz včetně infrastruktury, ostrahy, zázemí, konstrukcí, úklidu a propagace zajistí sama. „Druhá chtěla, aby se Praha 1 finančně podílela na provozu.

Zvolili jsme samozřejmě tu první společnost, která v průběhu let investovala do chodu a provozu trhů nemalé prostředky,“ konstatoval Hodek.

„Vzhledem k tomu, že my hlavnímu městu za zapůjčení pozemku neplatíme, nežádáme to ani po provozovateli trhů. Klíčová je pro nás nabídka a dodávání kvalitní služby,“ dodal.

Podle pražského radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) je systém, který městská část Prahy 1 aplikuje na pořádání trhů, plně v její dikci a kompetenci. „Některé městské části pořádání trhů financovaly, některé vybíraly poplatky, uvedl. Část pozemku na Náměstí Republiky prý město Praze 1 propůjčuje pro konání trhů na její žádost.

Nájemné pro trhovce se na farmářských trzích v Praze 1 pohybuje okolo 450 až 500 korun denně.

Výši poplatku podle zástupce provozovatele Lukáše Buriána určuje například velikost záboru, sortiment či předpokládaný odběr elektrického proudu a umístění stánku na trhu.

Roli ale například hraje i to, jestli prodejce sám zboží vyrábí, pěstuje nebo zda se jedná o nákup a prodej. „Není totiž vůbec jednoduché dostat prodejce s takovýmto sortimentem do centra Prahy, kde vévodí jiný typ zboží a zákazníka,“ uvedl Burián.

Přečtěte si: Praha 3 obrátila. Trhy na „Jiřáku“ bude provozovat sama

Deset miliónů pro farmářské trhy

Vybrané peníze provozovatel podle Buriána investuje do modernizace vybavení. „Tento rok jsme kompletně rekonstruovali celý trh včetně stánků, stanů a složité elektroinstalace,“ zmínil.

Trhy se konají každý týden od pondělí do pátku. Začínají na přelomu března či dubna a končí na přelomu října a listopadu.

Například v Praze 3 platí prodejci na pravidelných farmářských trzích za pronájem stánku městské části tisíc korun bez DPH denně. Do částky je započítán i odběr elektřiny. Finance zůstávají přímo městské části, která převzala pořadatelství trhů.

Specifickým příkladem může být pronájem náměstí pro pořádání velikonočních a vánočních trhů. Městská část Praha 2 podle mluvčí Lenky Prokopové za vánoční trhy na Náměstí Míru vybírá za období 35 dnů 700 700 tisíc korun, za velikonoční trhy více než 300 tisíc korun za 17 dní.

Další zprávy z městské části:

Rozjetý kamion nezadrží, říká o pražských bezpečnostních zábranách architekt

Grandi Stazioni s žalobou neuspěla. Fantova budovu na hlavním nádraží patří SŽDC, rozhodl soud

Farmářské trhy opět ožívají, jsou ale trochu jiné než dřív

Někde trhy spustili hned v první možný den. Třeba na tržnici poblíž centra Olomouce mohli zájemci v pondělí ráno pořídit sadbu nebo květiny. Trhovců tu ale byla odhadem jen asi čtvrtina proti tomu, na co byli lidé zvyklí. Na některé se nedostalo kvůli nařízeným rozestupům, které mezi sebou musí mít.

„Nám se to naštěstí nestalo. Naše místo zrušeno nebylo, takže můžeme prodávat,“ řekla Právu u jednoho ze stánků Klára Doleželová z Dubu nad Moravou na Přerovsku.

„Jsme rádi, že se to už konečně uvolnilo. Kdyby ten zákaz trval delší dobu, asi by to byl problém, i když jsme se to snažili řešit prodejem přísad před domem,“ doplnila zahradnice s tím, že největší zájem zákazníků je o hlávkový salát a kedlubny.

„Něco málo se nám už podařilo prodat jiným způsobem, ale i tak už hrozilo, že část přísady přijde vniveč. Byla by to škoda vynaložené námahy i peněz,“ doplnila další trhovkyně.

Trhy se mohou otevřít s podmínkou, že stánky budou dál od sebe a že pro návštěvníky budou k dispozici jednorázové rukavice a dezinfekce. Zrušené jsou doprovodné programy a ochutnávky.

„Uzavření trhů jsme od začátku vnímali jako špatný krok. Pokud stát nechá otevřené prodejny potravin a zakáže farmářské trhy, je tím významná skupina producentů, především malých rodinných farem, diskriminována,“ řekl Právu Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť ČR, která za opětovné povolení trhů lobbovala u vlády i ministrů.

Asociace u úřadů argumentovala mimo jiné tím, že prodej potravin pod širým nebem je méně rizikový, a také tím, že ve většině okolních zemí, například v Německu či Rakousku, farmářské trhy zůstaly otevřené.

Budete mít zájem:  Jste ve stresu? Pijte džus z granátových jablek

„Trhy se samozřejmě budou konat v omezeném režimu za přísných hygienických podmínek,“ dodal Sedláček. Za dodržování hygienických pravidel však podle něj vždy odpovídá provozovatel.

Otevření farmářských trhů vítají farmáři, pěstitelé zeleniny, ovoce, ale i majitelé malých pekařství či řeznictví. V první fázi mohou prodejci nabízet především základní potraviny, tedy pekárenské, masné a uzenářské výrobky, vejce a čerstvé ryby, uskladněné ovoce, především jablka, kořenovou zeleninu a brambory, mléčné výrobky a také čerstvé saláty, ředkvičky, pažitku, bylinky či špenát.

Jedním z prodejců na trzích je i Radka Šťastná, pěstitelka zeleniny z Tišic na Mělnicku. Už deset let rodina Šťastných prodává hlavně o sobotách v Praze, nejčastěji na Náplavce a na Heřmaňáku. „Otevření trhů určitě vítáme, už se těšíme. Přivezeme první letošní saláty, pažitku, ředkvičky a také nějaké bylinky,“ řekla Právu.

Rodinná farma hospodaří na 15 hektarech pod závlahou, specializuje se na pěstování salátů a bylinek. „Snažíme se stále nabízet nějaké novinky. Letos je to nová odrůda salátu salanova, vhodná pro přípravu rychlých salátů.

Po odříznutí kořene se sám rozpadne na menší dílky a není ani třeba jej trhat či krájet,“ svěřila se. Jenom té „sahary“ bylo podle ní v poslední době příliš, uvítala by, kdyby konečně pořádně sprchlo.

Voda se i pro zelináře stává vzácností.

Hobbymarkety praskaly ve švech, lidé chtějí doma kutitEkonomika

V Praze tento týden nakoupí lidé potraviny, zeleninu či ovoce na řadě míst. V Plzni první farmářský trh proběhne na náměstí Republiky v sobotu.

„Bude tam okolo 30 prodejců místo obvyklých šedesáti, zvětšíme rozestupy,“ řekl Právu za pořadatele Tomáš Popp. Zájem o prodej je podle něj velký.

Trhy netrpělivě vyhlížejí i prodejci sazenic, jimž hrozilo, že své výpěstky nebudou mít komu prodat, a také řada zákazníků.

„Už jsem se nemohla dočkat, až se tu trhovci opět objeví. Venku mám na zahradě zatím jen zasazený hrášek, ale potřebovala jsem koupit okurky, salát, papriky a rajčata do skleníku,“ svěřila se Právu na olomoucké tržnici Marie Malá z okrajové části hanácké metropole.

„Koupil jsem malé cibulky, zelí, libeček a taky kytky, co chtěla manželka,“ poznamenal Milan Koutný, který na olomouckou tržnici přijel až z Přerova.

Souhlasíte s otevřením farmářských trhů?Celkem hlasovalo 3504 čtenářů.

Hlavní zprávy

V Mostě bude opět farmářský trh. Další oživování vyvolává rozpaky

Vláda začne pozvolna rušit koronavirové zákazy. Pokud se epidemie nevymkne kontrole, budou se moci například farmářské trhy otevřít od 20. dubna, muzea od 25. května a restaurace a divadla od 8. června.

Mostecký podnikatel Marcel Oktábec, který provozuje restauraci Ponorka, kulturní dům Meduza a tržnici u Kosmosu, si přesto dělá starosti o budoucnost. Ptá se, zda budou následovat další stavy nouze, což by podle něj ekonomiku položilo. “Co když v září přijde Covid-20? To budeme muset znovu zavřít?” přemýšlí. Už teď je to podle něj katastrofa.

Míní, že strach společnosti z onemocnění překročil únosnou psychologickou míru a uvolňování činností mělo přijít dřív. “V našem oboru pracuje spousta lidí, kteří nebudou mít na nájem,” tvrdí restauratér. Další týdny do otevření restaurace nebudou snadné.

“Zvládneme to, není válka, což by bylo horší, ale situace je kritická,” dodává. Jeho restaurace zatím dělá alespoň jídla na rozvoz, což není podle Oktábce pro zisk, ale aby zaměstnanci měli práci a peníze na živobytí.

Pronajatý kulturní dům, který měl být v horších časech finančním polštářem, nevydělává, protože zavřené provozovny nemají na nájem.

Přečíst článek ›

Oktábec alespoň obnoví pravidelné sobotní farmářské trhy na tržnici u kina. Podle podnikatele první trh bude 25. dubna. “Pěstitelům z regionu, kteří k nám byli zvyklí jezdit, zákaz prodeje ublížil.

Jejich přebytky nepočkají a kazí se. Někteří mi volali a ptali se, co bude dál. Z té situace byli nešťastní,” řekl. Trh budou doprovázet doporučená hygienická opatření s rouškami, rozestupy a dezinfekcí.

Živnostnice Eva Kulhánková z Mostu uvítala, že své kadeřnictví a holičství bude moci otevřít 25. května. Teď ji nejvíc zajímá, jaké dodatečné provozní podmínky stát nařídí.

“V rouškách by se dalo fungovat, mám i ochranný štít, ale dodržovat rozestup dva metry je nemožné, maximálně dám tak půl metru,” uvedla. Čeká i na upřesnění, kolik zákazníků bude moci uvnitř být.

Podle kadeřnice je organizace práce v oboru klíčová a na křeslech nelze mít pořád jen jednoho člověka. Například komplikované kreativní barvení vlasů trvá několik hodin a mezitím se obvykle dělají dalším klientům méně náročné věci. “Tím se vydělává,” dodala odbornice.

Pokud omezení počtu lidí provozovnám sníží tržby, nevylučuje zdražování služeb. Zájem o ně v nouzovém stavu neklesl. “Lidé volají, abychom je zatím stříhali tajně, což ale nemůžeme,” uvedla živnostnice.

I Docela velké divadlo v Litvínově čeká, až vláda přesně definuje podmínky, například zda bude od 8. června povinné nošení roušek během představení. Umělci také netuší, kolik vstupenek budou smět prodat. Divadlo má kapacitu až 360 míst, ale kulturní akce obecně mají být nejprve do 50 lidí.

“Nevíme také, jestli lidé budou mít vůbec odvahu do divadla přijít a sednout si vedle sebe,” podotkla ředitelka Jana Galinová. Červnový termín slíbený vládou chápe, protože zdraví je přednější. Divadlo, které muselo zrušit desítky představení a všechny je přeložit nedokáže, zůstává s diváky v kontaktu přes internetové vysílání.

Starají se o to mladí herci. “Jsem pyšná na naše žáky,” řekla ředitelka.

Zavřené Oblastní muzeum a galerie v Mostě, kde lze sledovat expozice virtuálně na internetu, se připravuje na otevření 25. května a přizpůsobuje tomu celý program.

Současné výstavy se prodlouží, aby o ně veřejnost nepřišla, a nové se připravují už pro běžný režim. Galerie pod kostelem se zřejmě zpřístupní později, protože zázemí se revitalizuje.

“Intenzivně pracujeme na tom, aby prostory byly přívětivější,” uvedl ředitel Michal Soukup. Pokud to vládní opatření umožní, mohl by být 6. června v areálu muzea Fler jarmark.

Přečíst článek ›

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector