Zbytky mateřského mléka jsou totiž vydatným zdrojem výživy pro ústní mikroorganismy. V noci je nižší tvorba slin, a proto se pak opakované noční kojení po jednom roce věku stává jedním z faktorů vzniku kazu v časném dětství.
„Prsťáček“ – návlek na prst vyrobený z velmi měkkého silikonu bez obsahu PVC. Určený pro velmi jemné čištění prvních zoubků, či masáž dásní při jejich prořezávání
Rodiče by měli čistit dětem zuby dvakrát denně, ráno a večer po jídle. Nejprve prstovým kartáčkem (gumový kartáček, který si rodič navlékne na prst) nebo malým zubním kartáčkem.
Po prořezání prvních dočasných stoliček čistíme dítěti chrup měkkým zubním kartáčkem osazeným štětinami o stejné úrovni, s velikostí hlavičky dle věku dítěte nebo jednosvazkovým kartáčkem.
Čištění zubů lze dětem zpřístupnit třeba i používáním elektrických kartáčků, kterých je na našem trhu velké množství.
Pravidelná ústní hygiena formou hry dítě motivuje a baví. Avšak dvouleté až tříleté dítě používá zubní kartáček jako hračku a není schopno si zuby samo správně vyčistit. Je tak na rodičích, aby se aktivně zapojili do péče o dětský chrup.
Výhodou je používání dvou dětských zubních kartáčků: jedním čistí rodiče (kartáček je nutné vyměnit jednou za dva měsíce) a druhým se učí dítě čistit své zuby samo (kartáček má spíše smysl při vytváření automatismů pro dítě a při nácviku zubní hygieny, děti ho většinou brzy zničí).
Vhodný dětský kartáček by měl mít spíše měkčí štětiny zastřižené v jedné rovině a jeho velikost by měla zhruba odpovídat šířce obou stoliček. Hlavička elektrických kartáčků může velikostí odpovídat i pouze jednomu zoubku. S většími kartáčky se dítěti i rodičům v ústech špatně manipuluje a může dojít k nechtěnému poranění.
Zubní kartáček GUM® Baby určený pro nejmenší děti. Velmi malá pracovní hlavička osazená krátkým měkkým vláknem
Kartáček GUM® Kids vhodný pro předškolní děti. Malá pracovní hlavička, měkké vlákno.
Zubní kartáček GUM® Junior Monsters, pro děti od 7 do 9let, má prodloužený krk pro snadné vyčištění zadních zubů a úzkou rukojeť s bodem pro oporu palce a přísavkou pro snadné odložení na umyvadle.
Kartáček GUM® Teens, pro děti od 10 let, má měkká vlákna pro jemné odstranění zubního plaku. Kartáček má jednoduchý a atraktivní design, ergonomickou rukojeť pro snadné držení.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
Dentální hygiena u dětí – začněte už od mala
S dentální hygienou u dětí začněte brzy.
Každá maminka, tatínek chce pro své dítě to nejlepší. Zajistit zdraví po celý život. A to se podaří, když svému dítěti podaří zdraví hned od narození. Takže kdy by mělo dítě začít chodit do ambulanice dentální hygieny? Co nejdříve. Už od narození je důležitá správná péče o dětskou dutinu ústní. Prostě už když se prořízne do dutiny ústní první mléčný zoubek, je důležitá správná péče. Každý zub, který se prořízne do dutiny ústní je kolonizován bakteriemi. To znamená, že pokud se zub dostatečně neočistí správně zubním kartáčkem, nedokáže se plocha zubu udržet hladká a bakterie se začínají uchycovat na drsné ploše zubu.
Správné návyky od dětství jsou základ
Snažte se budovat u dítěte od malička správné návyky. Každodenní čištění zubů, mechanické rozrušování plaku zajistí, že se dokonale vyleští povrch zubu a bakterie nemají šanci na množení a uchytávání se na drsné ploše. Sklovina zubu u dětského zubu bude krásně hladká, lesklá.
Správný kartáček pro děti předškolního věku je ta, který má malou hlavičku a velmi jemná vlákna. Maminku musí dentální hygienistka správně instruovat a motivovat. Každá matka zná nejlépe své dítě. Rituál čištění mléčných zubů, to není jen vyčistit si je ráno a večer. Formou hry lze čistit dítěti zuby i během dne.
Pamatujte_ dítě dělá to, co vidí u rodičů. Jste jejich vzor
Dítě opakuje po rodičích. Pokud vás uvidí se zubním kartáčkem, určitě to bude brát jako samozřejmost. Bude opakovat. Hravou formou se to pro něj stane zábavou. A proto nebude mít strach před návštěvou u zubního lékaře. Pokud předtím navštíví ambulanci dentální hygieny, o to snadněji zvládne i prevenci.
Výživa dětských zoubků je také důlžitá
Každá matka by měla být seznámena s výživou, která ovlivňuje správný vývin zubů, mléčných i i trvalých, které se zakládají ještě v kosti. Správnou péčí tak zabezpečíte dítěti hladkou, lesklou sklovinu. Bez pigmentů, bez nánosů plaku ale i zubního kamene, který se u dětí školkařských věku objevuje stále častěji.
Bohužel mámy často nemají čas na čištění zubů dětí. Takže stále více dětí přichází v předškolním věku do ambulancí s nánosy zubního kamene, čajových pigmentů, ale i zubních kazů. Ten vzniká také na trvalých i mléčných zubech.
Uvědomte si, co dítě během dne jí
U dětí vzniká zubní kaz v souvislosti s jedením během dne, pitím sladkých nápojů, konzumováním čokolády. Cukr se považuje za drogu, která sice dodá jednorázovou energii, ale způsobuje právě odvápnění. Také sladké (kyselé) nápoje, šťávy, džusy a sladkosti běžně dostupné v supermarketech.
U dentálního hygienika dětští pacienti dostanou při první návštěvě výživový protokol, který rodiče vypíší. Během 48 hodin zaznamenají do něj vše co dítě snědlo a vypilo.
Podle protokolu pak vyhodnotí jako dlouho je sklovina v kyselém prostředí. V kyselém prostředí totiž ph v ústech klesá, minimálně 30 minut trvá, dokud sklovina zremineralizuje a ph stoupne.
Podle toho lze upravit výživu, aby se správnými návyky zajištěna správná péče a tím i zdravý chrup.
Dentální hygiena pro nejmenší
- První návštěvu může dítě v doprovodu rodiče absolvovat již kolem 6. měsíce života, je věnována především instruktáži rodičů
- Návštěva u dentální hygienistky je pro dítě výborným způsobem jak se seznámit s prostředím zubní ambulance. Proč? Ošetření trvá krátce, probíhá v příjemné atmosféře, není bolestivé a u dětí nezanechává nepříjemné vzpomínky.
- Dentální hygienik se věnuje především nácviku domácí péče, dítě se učí používat zubní kartáček a získává první informace o svých zoubcích
- Stejně důležitá je práce s rodiči, dozví se jak nejlépe zvládnout každodenní boj s čištěním zoubků svých ratolestí. Dochází k upozornění rodičů na vliv stravy z hlediska jejího složení a způsobu podávání
- V tomto věku je u dítě možné provést přeleštění zoubků, odstranění pigmentaci a bakteriálního povlaku dentální hygienistkou. Zubní kámen v tomto věku je přítomen jen velmi zřídka. Prospěšná je i profesionální fluoridace mléčných zubů.
Co bychom si měli pamatovat v souvislosti s dětskými zuby?
- Mléčné zoubky je třeba čistit od okamžiku než se začnou prořezávat do úst dítěte
- Dětské zoubky čistí nejdříve rodiče, děti se postupně učí své zuby čistit
- Hlavní pomůckou na čištění je dětský zubní kartáček, často je nezbytné použít i dentální nit a mezizubní kartáček
- Ve třetím roce života mají děti kompletní mléčný chrup = 20 zubů
- Přibližně do 7 až 8 roku života děti nejsou schopny vyčistit si zuby samy, nemají dostatečně vyvinutou jemnou motoriku a intelektuální nedokážou zvážit důsledky nedostatečné hygieny, čištění zubů vnímají spíš jako hru
Co čeká dítě u dentálního hygienika?
Návštěva dítěte u dentální hygienistky je odlišná než u dospělého. Je zaměřena hlavně na prevenci před zubním kazem a na nácvik správné techniky čištění zoubků.
Musí být při tom alespoň jeden z rodičů, hygienistka totiž spolupracuje i s ním. Dítě se nejprve seznámí s prostředím, se zubařským křeslem.Hygienistka mu vysvětlí, co se bude dít a jaké přístroje a nástroje bude používat. Potom mu vyšetří stav zubů i dásní.
Obarví se zoubky
Cílem prevence před zubním kazem je důkladné odstranění zubního plaku, na jeho odhalení se používá barevný roztok, který zbarví zoubky všude tam, kde se na nich povlak drží.
Pak se dítě a rodič dozví, jak má vypadat správný zubní kartáček, a na řadu přichází čištění zoubků. Dítě si je začne čistit prvé, aby zjistilo, jak dlouho a kolikrát musí projít kartáčkem po zubu, aby se roztokem zabarvený povlak setřel.
Později mu hygienistka ukáže správnou techniku. Nejprve čistí jen ona, později s pomocí dítěte a nakonec si dítě vyzkouší čištění samo. Celá instruktáž se provádí pomocí zrcadla.
Vyleštit, nafluoridovat
Dentální hygienistka rodiči zároveň názorně vysvětlí, jak má dítěti pravidelně zuby dočišťovat. Na důkladné vyčištění totiž pouze zubní kartáček nestačí, potřebuje i zubní nit na držáku na mezizubní prostory a jednosvazkový kartáček.
Následuje odstranění zbývajících povlaků a přeleštění zubů leštící pastou, při níž se důkladně vyhladí povrch zubů. Posledním krokem je fluoridace zubů. Co je to? Fluoridace je název pro aplikaci fluoridů.Fluorid se spojuje se zubní sklovinou, vytvrzuje ji a ta se tak stává odolnější vůči vzniku zubního kazu.
Co si ještě přečíst o dentální hygieně?
- Proč má dentální hygiena smysl?
- K čemu jsou dobré dentální nitě?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Na dentální hygienu chodí už i děti. Pojišťovny ji ale neplatí | Zdraví
Několik tisíc nebo dokonce desítek tisíc korun, to není až tak neobvyklý účet pro pacienta v zubní ordinaci. Naproti tomu návštěva dentální hygienistky vyjde na několik stokorun a v budoucnu může ušetřit nemalé peníze právě za placenou péči u zubního lékaře.
„Dentální hygienistka pomáhá lékařům ve výchově pacientů k zodpovědnému přístupu k péči o dutinu ústní a provádí systematickou prevenci, která následně znamená uchování funkčního chrupu po celý aktivní život pacientů,“ vysvětluje docentka Eva Gojišová, přednostka Stomatologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Péče dentální hygienistky má svůj význam i tehdy, když už člověk má potíže a léčí se u zubaře.
„Pokud má pacient například zubní kazy nebo parodontózu, je nutné vylepšit stav jeho dutiny ústní právě dentální hygienou ještě před ošetřením u lékaře.
Lékař nemůže pracovat kvalitně na nových výplních, protetice a podobně, pakliže jsou na zubech nečistoty, které brání perfektně zhotovené sanaci,“ vysvětluje Dana Tichotová, dentální hygienička, která působí v pražské ordinaci Arbes Dent.
Čistotou proti infekci
Dentální hygienistka pomocí různých přístrojů maximálně vyčistí plak, pigmentaci, odstraní zubní kámen i z míst, která si pacient doma není schopen vyčistit.
„Nečistoty na zubech infikují měkké tkáně, dásně, které následně krvácejí, a pracovní pole je pro lékaře velmi problematické. K dokonalému zdraví dutiny ústní vede tedy jediná správná cesta, nejdříve dentální hygiena, následně zubní lékař,“ říká dentální hygienička Tichotová. To platí i u dětských pacientů, kteří jsou stejně jako dospělí ohroženi tvorbou zubního kazu.
„Je vhodné brát na dentální hygienu malé děti s sebou, aby se seznámili s prostředím ordinace, viděli, že rodičům se na křesle neubližuje, a samy tak měly od raného dětství pozitivní vztah k čištění zubů,“ radí Tichonová s tím, že profesionální dentální hygiena je důležitá také v období výměny mléčných zubů za stálé, tedy zhruba od šesti let věku.
Jak správně čistit zuby
Velmi důležitou součástí návštěvy u dentální hygienistky je instruktáž vhodné domácí péče. To se může zdát jako banalita, ale není. Řada lidí si zuby nečistí správně, tedy nevědomky vytváří podmínky pro vznik zubních kazů.
„Obecně je problém, že si lidé čistí zuby příliš krátkou dobu, mají špatnou techniku čištění, používají příliš měkký kartáček a nepoužívají pravidelně mezizubní pomůcky,“ vyjmenovává Jana Křepelková, dentální hygienistka spolupracující se značkou Philips.
Čištění zubů by pak mělo probíhat dvakrát denně a večer by mělo být jeho součástí také čištění mezizubních prostor.
„U mezizubních kartáčků bývá problém, že pacienti nepoužívají správnou velikost. Zvolí si tu nejpohodlnější, která se jim vejde do každého mezizubního prostoru, ale už nevyčistí celý mezizubní prostor a nenamasírují správně dáseň,“ popisuje Jana Křepelková.
Zahrnují: vyšetření stavu zubů a tkání v dutině ústní vyšetření možných anomálií v postavení zubů a čelistí pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech v ústní dutině a měkkých tkáních obličeje a krku poučení o prevenci stomatologických onemocnění (na to však obvykle zubaři nemají dost času, je proto dobré navštívit dentální hygienistku, což ale stojí kolem 1000Kč)
|
K častým chybám při čištění zubů patří to, že lidé zapomínají na krčkovou část zubu a oblast dásňového žlábku, kde sídlí nejvíce bakterií, které pak mohou vyvolat zánět. Případně si nečistí plošky zubů z vnitřní strany. Problémem může být i příliš měkký zubní kartáček – s ním je potřeba vyčistit každý zub několikrát, protože jedno přejetí kartáčkem neodstraní zubní plak dostatečně.
„Studie také ukazují, že si v průměru nečistíme zuby ani minutu. Ultra měkkým kartáčkem ale musíte čistit deset až patnáct minut, což téměř nikdo nedělá,“ upozorňuje Křepelková s tím, že pro ty, kteří se správnou technikou čištění zubů „bojují“, je vhodným řešením sonický elektrický kartáček.
Ale ani jeho použití ještě neznamená, že člověk může zapomínat na každodenní večerní čištění pomocí mezizubního kartáčku a zubní nitě. Právě s volbou vhodných pomůcek pro domácí čistění je schopná dentální hygienistka poradit s ohledem na stav konkrétního pacienta. Například mezizubních kartáčků může jeden člověk potřebovat hned několik velikostí, protože se velikost mezer mezi zuby liší.
S dentální hygienou svých ratolestí začněte už v předškolním věku
Dentální hygiena je stomatologická procedura, při které dentální hygienistka odstraní zubní kámen a zubní plak z dutiny ústní. Právě tyto dvě látky přispívají ke zvýšené náchylnosti k tvorbě zubního kazu u dětí i dospělých. Myslíte si, že čištění zubů ráno a večer stačí? Velký omyl, stačí se před spaním napít džusu a na kaz máte zaděláno…
Začněte už v předškolním věku
Aby byl váš postup v péči o zuby bezchybný, je vhodné se ho naučit už v dětství, proto je vhodné s návštěvou dentální hygieny začít již v předškolním věku. Je důležité získat co nejvíce informací předem a dítěti podle jeho rozumových schopností vysvětlit, co a proč se mu bude dělat, jak to bude probíhat.
Pro dítě je opravdu velice důležité znát předem postup a ujistit ho, že to nebude bolet. Dentální hygienistka pak pomocí detekční tablety (bez nepříjemné pachutě) zjistí stav zubního plaku v ústech. Díky tabletě se hůře vyčištěná místa zabarví, a děti tak uvidí, na která místa se mají při čištění zubů více zaměřit.
Zubní plak a případný zubní kámen se podobně jako u dospělých odstraní ultrazvukem, pískováním či za pomocí kyrety. Nakonec se zuby vyleští a ošetří fluoridem. Celá návštěva je zakončena nácvikem správného čištění zubů.
Některé děti jsou ukázněnější, pokud s nimi rodiče do ordinace nejdou, ale pokud je přáním vašeho potomka, aby maminka byla s ním a držela ho za ruku, určitě mu vyhovte. Pochvala by měla následovat ihned po ošetření. Příště už se dítě bude na návštěvu zubní hygieny možná i těšit.
Jak děti dentální hygienu snáší?
„Vždy v první řadě dětem říkám, že nejsem zubař, a že ošetření u mě nebolí. Samozřejmě každé dítě má jiný práh citlivosti, ale troufám si říct, že ošetření jako takové může být spíše trochu nepříjemné než bolestivé.
Pokud ke mně jdou malí pacienti již po několikáté a ví, co od návštěvy mohou očekávat, myslím si, že většina z nich se i těší,” dodává závěrem Michaela Sedláčková, DiS.
, dentální hygienistka Genesys Medical v Plzni, kde i ty nejmenší pacienty vítají velice rádi.
Dentální hygienu se vyplatí s dítětem absolvovat i v případě, že ještě nedisponuje stálým chrupem. Díky správné péči od útlého dětství si dítě nese správné návyky do dalších let.
Vyhněte se cukrovinkám a slazeným nápojům
V případě, že jde o děti, je také potřeba ohlídat, zda nekonzumují příliš mnoho sladkostí a slazených nápojů. Ovocné šťávy spolu s cukry způsobují v ústech ideální prostředí pro tvorbu kazu.
„Zubní kaz není dědičným onemocněním a vzniká z důvodu přílišné konzumace cukrů a následné špatné dentální péče. Rodiče by proto měli ohlídat, kolik jejich dítě zkonzumuje cukrovinek a vypije slazených nápojů. Občasná konzumace sladkostí nevadí, avšak nejhorší je celodenní popíjení džusů a limonád, ” dodává Michaela Sedláčková.
Slazené nápoje a džusy v ústech totiž vytváří kyselé prostředí, které má rozkladný vliv na tvrdé zubní tkáně skloviny. Nezapomeňte proto své děti poslat vyčistit zoubky, pokud se před spaním napijí slazené šťávy atp.
Správná péče o zuby je klíčová
Řada lidí si myslí, že ke správnému čištění zubů stačí obyčejná zubní pasta a kartáček. Ve skutečnosti je toho ale mnohem víc.
Součástí vaší rutiny by se mělo stát i pravidelné používání dentální nitě a mezizubního kartáčku, a to už od dětství – začít se doporučuje kolem 10 let. Lidé taktéž podceňují vhodnou techniku čištění.
Právě technika čištění zubů do velké míry ovlivňuje kazivost zubů i usazování zubního plaku. Na dentální hygieně vám samozřejmě doporučí nejvhodnější pomůcky a předvedou správnou techniku čištění.
„Dentální hygienistka vás naučí, jak o dutinu ústní pečovat, odstraní vám zubní kámen a povlak ze zubů, který způsobuje zánět dásní a postupně poškozuje také závěsný aparát zubů.
Dochází k úbytku kosti a později může vést až ke ztrátě zubu. Ovšem nejdůležitější je vaše péče.
To znamená správná technika čištění s dočišťováním mezizubních prostorů a omezení rizikových faktorů jako je například špatná strava, stres a kouření,” dodává dentální hygienistka z Genesys Medical.
Ačkoliv není dentální hygiena bezplatná, většina zdravotních pojišťoven na ni přispívá. Bližší informace vám poskytne buď přímo pojišťovna nebo vámi vybraná stomatologická ordinace.
Děti a dentální hygiena – DENT MEDICO
Často se nás ptáte, jestli je dobré objednat Vaše děti na dentální hygienu. Odpověď je ano, děti by měly chodit také na dentální hygienu stejně jako rodiče.
Nejprve bychom Vám chtěli říci něco o čištění zubů Vašich ratolestí. Už když jsou maminky těhotné, měly by chodit na dentální hygienu, aby např. netrpěly akutním zánětem dásní, který často u těhotných vzniká.
A jak určitě víte, tak při těhotenství záleží nejen na Vaší stravě, ale také na Vaší ústní hygieně, jelikož Vaše ústa jsou spojená s Vaším miminkem. Pokud je zanedbaná ústní hygiena, tak můžete ohrozit i Vaše miminko.
Už při Vaší návštěvě dentální hygienistky se můžete dozvědět, jak se nejen starat správně o své zuby a jaké pomůcky používat, ale také jak začít čistit zoubky svému budoucímu miminku.
Kdy by se dětem měly začít čistit zuby?
Odpověď je jednoduchá – již od prvního zoubku! Většinou se první zoubek prořeže, když je dítěti 6 měsíců, ale samozřejmě je to hodně individuální.
I když třeba ještě stále jen kojíte, věřte nebo ne, i mateřské mléko může způsobit kaz! Nejen, že budete předcházet kazům a dalším onemocněním dutiny ústní, ale také si Vaše dítě bude na čištění zubů zvykat už od tak raného věku.
Děti by měly začít chodit na pravidelnou dentální hygienu již od 6 let a u některých případů, pokud to dítě zvládá, tak i dříve. Protože čím dříve dítě ví, jak správně dbát o své zuby a proč, tím více můžete předcházet kazům a dalším onemocněním dutiny ústní.
Dětská dentální hygiena ve většině případů trvá jen 30 minut, kdy je dítěti nejen vysvětleno, jak správně pečovat o zoubky, proč a jaké pomůcky používat, co by mělo jíst a pít, ale také to, že se zoubky očistí od nánosů plaku nebo popř. zubního kamene, protože i u malých dětí se může vytvořit zubní kámen, který je velice škodlivý. Potom je celý průběh většinou zakončen fluoridací. Je důležité, aby dítě vždy nosilo svůj kartáček při návštěvě dentální hygienistky.
Jak často by se mělo docházet na dentální hygienu?
Minimálně jednou za půl roku, ale u některých případů, když dítě nezvládá ústní hygienu, jak by mělo, nebo např. pokud má rovnátka, tak jsou intervaly návštěv častější. Měli byste také vědět, že dětem se do 12 let zuby dočišťují, tzn. že alespoň každý večer by měly být zuby Vašeho dítěte zkontrolovány a popř.
dočištěny s Vaší pomocí, protože u dětí není ještě tak dobře vyvinuta manuální motorika. Při dalších návštěvách dentální hygienistky se neustále kontroluje technika čištění a čím je dítě starší, tím mu budou přibývat další pomůcky jako např. dentální nit nebo mezizubní kartáčky, které jsou velice důležitou součástí ústní hygieny.
Nemusíte se bát, že Vaše dítě bude mít strach z dentální hygienistky. Stačí, když mu vysvětlíte, že jsme jako zubní víly, které je budou učit čistit zoubky, aby nevznikaly kazy. Protože je dítě motivované pochvalou a nějakou odměnou, vždycky se rády k dentální hygienistce vrací.
Dentální hygiena je nejlepší investice, kterou do budoucna pro Vaše dítě můžete udělat. Vaše dítě vám bude jednou vděčné za to, že jste ho vzali k dentální hygienistce. A pamatujte, že dítě dělá to, co vidí u rodičů. Pokud uvidí, že i Vy se pečlivě staráte o zuby a chodíte pravidelně na dentální hygienu, tak Vaše dítě bude dělat to samé.
Článek pro Vás vytvořila dentální hygienistka.
OBJEDNAT SE ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ
Péče o tělo
Asi neexistuje moc lidí, kteří by se těšili k zubaři. Pokud ale věnujeme zubům správnou péči, je už v dnešní době možné předejít většině bolestivých nepříjemností a strach z návštěvy zubaře bude zbytečný. Začněte proto se správnou dentální hygienou už u nejmenších dětí. Ty se bez vaší pomoci neobejdou a proto je důležité, abyste jako rodiče věděli, co se podílí na vzniku zubního kazu a znali odpovědi na následující otázky.
Co je vlastně zubní kaz
Jedná se o poškození zubní tkáně, kterým trpí 80% obyvatelstva. Důležité je ale vědět, že počáteční stádium zubního kazu – časný (iniciální) kaz – se může zastavit po zavedení efektivních preventivních opatření.
Existuje totiž několik stádií vývoje zubního kazu od pouhým okem neviditelného počátečního stádia až po vznik rozsáhlého defektu zubu. Během každého jídla dochází činností bakterií v ústní dutině k přeměně cukrů z potravy ve škodlivé kyseliny.
Ty snižují pH v dutině ústí a dochází tak k rozpouštění minerálů na povrchu skloviny (demineralizaci). Po různě dlouhé době se pH v ústech opět zvyšuje a minerály na povrchu skloviny se obnovují (remineralizace).
Zuby neustále procházejí stádii demineralizace a remineralizace, která jsou za normálních okolností v rovnováze v závislosti na našich stravovacích návycích a ústní hygieně.
Pokud proces demineralizace probíhá častěji než remineralizace, vzniká časné stádium zubního kazu, které se jeví jako bílá skvrna na povrchu skloviny. Tomu lze preventivními opatřeními velmi dobře předejít a v tomto počátečním stádiu je možné zubní kaz dokonce také vyhojit.
Pokud se tak urychleně nestane, sklovina dále ztrácí minerály, stává se méně odolná, kaz se zvětšuje a vzniká jasně patrný defekt. Tomu se určitě vyplatí předcházet, protože se vyhnete konečným důsledkům v podobě bolesti, ztráty zubu, omezení příjmu potravy a dalším sociálním i ekonomickým dopadům.
Dentální hygienistka Mgr.Hana Stratilová zdůrazňuje, že je ideální, aby se o dentální hygieně dětí dozvídaly už těhotné ženy.
Jedná se o to, aby věděly, že je potřeba se o zoubky dětí starat již od prořezání prvního zoubku. A nejde pouze o hygienu, ale také o stravu a nápoje, které se dětem dávají.
Ne každý rodič totiž ví, že základem zdravých zubů je nejen správné čištění, ale je také např. důležité dávat dětem neslazené nápoje.
Co všechno ovlivňuje vznik zubního kazu?
1) NEDOSTATEČNÁ HYGIENICKÁ PÉČE O CHRUP
Jedním ze základů péče o dutinu ústní je pravidelná redukce bakteriální biomasy z povrchu tvrdých zubních tkání. Lidsky řečeno je potřeba si pořádně čistit zuby. Abychom to mohli naučit děti, musíme to v první řadě umět dobře my sami.
Není žádná ostuda přiznat, že i v pokročilejším věku možná stále úplně přesně nevíme jak na to. Pokud to zatím neděláte, určitě neváhejte navštívit dobrou dentální hygienistku.
Trpělivě vám vysvětlí a ukáže, jak a co je potřeba dělat, aby byly zuby skutečně dobře vyčištěné.
2) ZANEDBÁVÁNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL
Od kdy a jak často chodit s dítětem k zubaři (a na dentální hygienu)?Pravidelnost prohlídek je zakotvena ve zdravotnické legislativě a pojistné plány zdravotních pojišťoven zahrnují první prohlídku ještě v prvním roce života dítěte.
První zážitek u zubaře může výrazně ovlivnit, jestli bude mít dítě z dalších návštěv obavy nebo je bude absolvovat bez problémů.
Proto se určitě vyplatí pečlivě vybrat takového zubního lékaře, který to s dětmi umí a má k nim citlivý přístup.
Od druhého roku do dospělosti byste měli absolvovat dvě prohlídky v každém kalendářním roce, zhruba v šestiměsíčních intervalech.
Na dentální hygienu by dle Hany Stratilové měli rodiče s dětmi přijít kolem 5. roku, kontroly se odvíjí od toho, v jakém stavu je jejich ústní hygiena. Od 6.roku by to mělo být po půl roce.
Pokud začnou děti nosit ortodontický aparát, je kontrola potřeba po 1/4 roce. Velké procento dětí má po sundání ortodontického aparátu demineralizaci skloviny z důvodu špatného čištění.
Na sklovině jsou nevzhledné bílé fleky nebo je již zuby potřeba opravit, jelikož tam jsou kazy.
Při dodržování doporučovaných intervalů se případné kazivé léze zachytí v počátku a jen výjimečně se může stát, že by dospěly až do bolestivých stavů nebo komplikací. Zjednodušeně řečeno – pokud budete chodit s dítětem pravidelně na kontroly, s největší pravděpodobností ho zuby ani ošetření u zubního lékaře nebude nijak bolet.
3) RIZIKOVÉ SLOŽENÍ VÝŽIVY, RESP. ZPŮSOB PŘÍJMU POTRAVY
Dle mnohých důkazů a posledních výzkumů Světové zdravotnické organizace častá konzumace jídla a nápojů, obsahujících zkvasitelné cukry, je spojena se zvýšeným rizikem zubního kazu. Myslete na to, že stravovací návyky a chuťové preference se programují již v raném věku dítěte. Určité riziko se týká zejména sladké chuti.
Je tedy vhodné podporovat snížení četnosti a celkového množství cukru ve výživě předškolních i větších dětí. Problematické je časté podávání sladkých nápojů v průběhu dne, zejména před spaním a při prodlužovaném podávání kojenecké lahve.
Nenechávejte dítě usínat nebo spát s lahví obsahující sladký nápoj (včetně sladkého mléka).
Téměř jistě poškodíte dítěti zuby, pokud mu budete namáčet dudlík do medu nebo čehokoliv jiného sladkého.
Příjem tekutin zajišťujte dětem od mladšího předškolního věku zásadně čistou vodou. Nejvíc cukru obsahují totiž kromě cukrovinek i slazené nápoje (např. džusy). Proto byste tyto potraviny měli omezit na minimum. Později tekutiny doplňujte částečně také kravským mlékem, pokud ho dítě dobře snáší (není ze zdravotních důvodů kontraindikováno). Dávejte přednost čerstvému mléku před trvanlivým.
Zaměřte se při nákupu potravin na jejich složení, kupujte přednostně potraviny i nápoje bez přidaného cukru.
Místo bonbonů nebo čokolády nabídněte dítěti žvýkačku bez cukru, nepoužívejte sladkosti ani jako odměnu za dobré chování či prospěch. Určitě vymyslíte alternativu, která dítě také potěší a nebude díky ní mít zkažené zuby nebo nadváhu.
Výbornou možností jsou bonbony a žvýkačky s xylitolem. Ty nejenže zuby nepoškodí, ale naopak jim pomáhají. Xylitol je zubaři i dentálními hygienistkami doporučován jako účinný spojenec v boji proti zubnímu kazu.
Dalším zajímavým produktovým tipem v rámci přípravků na prevenci zubního kazu je Colgate Maximum Cavity protection. Přípravek využívá inovativní patentovanou technologii „neutralizace cukerných kyselin“, je na trhu k dispozici asi 2 roky a je zajímavý svou funkcí ovlivňování zdravé rovnováhy v biofilmu v ústech a tím i prevence zubního kazu.
4) CELKOVÁ ONEMOCNĚNÍ A LÉKY
Některé děti mohou mít vyšší riziko zubního kazu, protože mají celková onemocnění – např. děti s diabetem nebo nádorovými onemocněními nebo mohou zvýšit riziko zubního kazu v důlsledku příjmu léků, které jako vedlejší účinek snižují tvorbu slin.
Mezi takové léky patří např. léky na snižování alergických reakcí, léky řešící poruchy nálady nebo v důsledku nějakého hendikepu.
Takové děti potřebují přidat fluoridové přípravky, protože musí vyrovnat svůj hendikep (at už tělesný nebo v podobě nemoci či léčebné terapie).
Rizikovým faktorem je např. i nošení rovnátek, protože vytvářejí další místa pro retenci (zadržování) zubního plaku a prostor pro tvorbu počátečních zubních kazů v podobě bílých skvrn.
Kdy začít dětem čistit zuby a do kolika let potřebují naši pomoc?
Nejmenším dětem musí samozřejmě čistit zuby rodiče. Jedná se o základní hygienický návyk (podobně jako mytí rukou), na které si dítě musí postupně zvyknout a naučit se ho. K tomu je potřeba důslednost a pravidelnost, nenechte se tedy v žádném případě odradit počátečním odporem dítěte.
S čištěním lékaři doporučují začít co nejdřív po prořezání prvních zubů (cca v 6 – 8 měsících věku), kdy ale není nezbytně nutné použít kartáček. Pro začátek se hodí gumový prstový kartáček. U nejmenších dětí, kterým začínají zuby teprve prořezávat, je možné použít nákusný kartáček, který slouží zároveň jako hračka.
Klasickým (malým, měkkým, dětským) kartáčkem byste měli dítěti začít zuby čistit nejpozději v 1 roce, nicméně čím dřív si na něj zvykne, tím líp. Zuby čistíme drobnými krouživými pohyby po všech zubních ploškách s použitím malého množství dětské zubní pasty (se sníženým obsahem fluoridu!).
Vzhledem k tomu, že malé děti si ještě neumí vypláchnout pusu a většinu zubní pasty spolknou, je skutečně důležité si množství pasty hlídat. Pastu aplikujte jen lehkým potřením štětin.
Používejte kvalitní přípravky pro zubní hygienu. Např. ochranný systém elmex nabízí věkově přizpůsobené produktové řady pro děti předškolního věku, juniorského věku (období výměny chrupu – 6-12 let) a období dospělosti.
Tipy z praxe dentální hygienistky:
- Pokud máte sliznice náchylnější na infekce, afty apod., volte zubní pasty bez pěnidel
- V případě, že dáváte přednost elektrickému zubnímu kartáčku (mohou zjednodušit a zefektivnit proces čištění), volte kartáčky sonické neboli vibrační. Ty šetrně odstraňují plak, aniž by poškozovaly dásně.
Rodiče by měli zuby dětem čistit cca do 5ti let. Způsob a doba čištění zubů závisí na věku dítěte a jeho manuální zručnosti. Obecně se v rámci rozvoje jemné dětské motoriky uvádí, že dítě není schopné si vyčistit zuby, dokud si neumí zavázat tkaničky. Jakmile to zvládne samo, můžeme už jen kontrolovat a dočišťovat. Nicméně možná vás překvapí, že např.
Kateřina Janouchová ve své knize Život dítěte doporučuje pomáhat dětem s čištěním zubů cca do 10ti let. Pokud si nejste jisti, jestli už můžete nechat čištění zubů na dítěti samotném, požádejte zubaře (nebo dentální hygienistku), aby vám potvrdili, že dítě čištění skutečně nefláká a má zuby dobře vyčištěné.
Existují i detekční prostředky (tablety) pro barevnou vizualizaci zubního povlaku použitelné v domácnosti.
Kdy a jak správně čistit zuby?
Základní doporučení je čistit zuby nejméně dvakrát denně. Ráno a večer. Čištění zubů by mělo by být první činností dne ráno a poslední činností dne večer.Tím je zodpovězena poměrně častá otázka, jestli ráno čistit zuby před nebo až po snídani.
Význam ranního čištění spočívá v tom, že před snídaní dochází k odstranění zubního povlaku a mikroorganizmů v něm přítomných a tím se redukuje acidogenní (kyselinotvorná) odpověď orální mikroflóry na cukry přijaté v potravě. Při čištění zubů až po snídani se již acidogenní účinek potravy projeví.
Povrch zubní skloviny změkne a čištěním zubů bezprostředně po snídani dochází k mechanickému odstranění částečně změklé skloviny na povrchu zubu a potencuje se ztráta skloviny. Pokud jsou součástí snídaně nápoje a potraviny kyselé povahy (ovocné džusy a šťávy, citrusové plody ) tento proces se ještě urychluje.
V případě že jste si zuby nevyčistili před snídaní, doporučuje se to napravit nejdřív 20 min. po jídle. Jinak se doporučuje odstranit cukerné zbytky po snídani vypláchnutím úst čistou vodou, případně ústní vodou s fluoridy.
Starší předškolní děti
Dentální hygiena nejmenších dětí je popsána v odstavci Kdy začít dětem čistit zuby. Od předškolního věku (3-6 let) se děti nejdříve učí čistit zuby tzv.
„zig zag“ technikou při přivřených čelistech za pomoci rodičů, při které nacvičují stírací pohyb kartáčku po zubech od dásně směrem k řezací hraně, resp. okluzní plošce zubu. Po té musí následovat dočištění chrupu rodiči za použití náročnější, ale účinnější stírací techniky.
V tomto věku je velmi důležitý i osobní příklad rodičů! (Děti se nejvíc učí tím, co vidí). Pastu by měli dítěti stále aplikovat rodiče, a to příčným nanesením ve velikosti hrášku.
Učíme dítě také vyplachovat ústa vodou nejen po vyčištění zubů pastou s obsahem fluoridu, ale i po snídani, případně dalších jídlech. Dětem předškolního věku se zásadně nedoporučuje používání ústních vod s obsahem fluoridu!
Děti školního věku
Dítě školního věku už by si mělo uvědomovat potřebu pečovat o chrup, stále ale není schopné dělat úplně vše samo, bez pomoci a dohledu rodičů.
Intuitivní techniku, kterou si dítě již samo zuby čistí (krouživé, horizontální a stírací pohyby kartáčkem) se můžeme snažit korigovat na stírací (Stillmanovu) techniku. Nedělejte to ale dogmaticky.
Ukazuje se, že může být účinnější zlepšování kvality intiuitivní techniky, než přeškolování dítěte na obecně doporučovanou techniku. Pomáhejte dítěti dočišťovat obtížně přístupné zubní plošky. Naučte ho k tomu účelu používat i jednosvazkový zubní kartáček.
Ve starším školním věku (12-15 let) může dítě začít s dentální hygienou pomocí zubní nitě. Měla by tomu ale předcházet instruktáž a nácvik mezizubní hygieny v ordinaci lékaře (nebo dentální hygienistky) za přítomnosti rodičů, kteří zpočátku dítěti pomáhají. Jinak bývá používání dentální nitě neúčinné. Použití mezizubních kartáčků se u dětí nedoporučuje.
Tip! Děti od 6 let a dospělí mohou pro prevenci a léčbu počínajícího zubního kazu využít léčivý přípravek elmex gelée. Je dostupný v lékárnách.
Nejčastější chyby v péči o zuby dětí
(z praxe dentální hygienistky Mgr. Hany Stratilové):
- Rodiče zuby nedočišťují, spoléhají na to, že to dítě zvládne samo. Do 10ti let je potřeba, aby rodiče dětem zuby dočišťovali!
- Nejčastěji se nedočišťují první stálé zuby – to jsou dolní šesté zuby – stoličky. V období, kdy vypadávají přední řezáky, rostou dolní stálé šestky – za druhou mléčnou stoličkou. To spousta rodičů neví a proto jsou tyto zuby většinou první, které se opravují, jelikož tam vznikne z důvodu nedočištění zubní kaz.
- Rodiče si neuvědomují, že v prevenci zubních kazů, nestačí pouze správně čistit zuby, ale je potřeba i vyvážená strava, kde nepřevažuje sladké a kyselé. Týká se to nejen potravin, ale i nápojů!
Věnovat péči o zuby dostatek času a pozornosti se určitě vyplatí. Vštěpováním správných návyků pomůžete dětem předejít mnoha budoucím problémům. Navíc pro nás děti mohou být dobrou motivací, abychom se i my sami v péči o zuby ještě víc zdokonalili, vyhnuli se tak zbytečně bolestivým problémům a vlastní zdravé zuby nám vydržely co nejdéle.
Zdroj:
Čerpáno z materiálu Doporučení a postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže (únor 2016) a knihy Život dítěte Kateřiny Janouchové.
Komentáře z praxe dentální hygienistky Mgr. Hany Stratilové.
Na AZ RODINA.cz zveřejněno 11.11.2016
Péče o zuby u dětí – vše co potřebujete vědět
Problémy se zuby dokážou potrápit nejednoho dospělého člověka, ale je potřeba si uvědomit, že stav našeho chrupu si budujeme již od raného dětství. Z toho důvodu je důležité se zaměřit na důslednou zubní hygienu už odmalička. Jenže jak na to?
Odbornice na dané téma, MDDr. Beáta Marčanová, dětská zubní lékařka na klinice Dr. Martinko v Bratislavě, pro nás zpracovala následující článek, ve kterém jasně a srozumitelně vysvětluje to nejdůležitější ohledně péče o mléčné zuby u dětí, jako např. „proč je důležité ošetřovat i mléčné zuby“, a zdůrazňuje, že zubní kaz není dědičný a dá se mu předcházet.
Jak vzniká zubní kaz?
Mnoho lidí problematiku zubního kazu podceňuje, a to zejména u dětí. Říkají si, že mléčné zuby stejně vypadnou, nebo si dokonce myslí, že se mléčné zuby nekazí. Ale je tomu opravdu tak? Na začátek si definujme zubní kaz. Definic zubního kazu najdeme mnoho, a proto námi uvedená definice spojuje několik přívlastků, aby lidé pochopili jeho komplexnost.
Zubní kaz tedy můžeme definovat jako infekční, chronické, multifaktoriální, dynamické, zubním povlakem a stravou podmíněné ONEMOCNĚNÍ vyúsťující do ztráty tvrdých zubních tkání.
Co způsobuje zubní kaz u dětí?
Na vzniku zubního kazu se podílejí faktory biologické, behaviorální (podmíněné chováním), psychosociální a environmentální; konkrétně je to strava a dentální hygiena – její frekvence a technika čištění zubů.
Je třeba zdůraznit, že zubní kaz není dědičný ani vrozený. Dokonce se jedná o jedno z mála onemocnění, kterému lze při dodržování hlavních zásad prevence předcházet (jinými slovy je preventabilní).
Když na povrchu zubů dlouhodobě přetrvává plak, který je tvořen zbytky jídla, mikroorganismy a odlupujícími buňkami tkání z dutiny ústní, začnou se tvrdé tkáně odvápňovat a vznikají tzv. demineralizace projevující se jako bílé tečky.
Nacházejí se pouze v povrchové vrstvě zubu zvané sklovina. Tento stav lze však zvrátit a progresi (rozšiřování) zubního kazu v tomto stádiu ještě zastavit. Časem se mohou do této bílé tečky ukládat pigmenty ze stravy a flíček se změní z bílé barvy na hnědou.
Pokud je tato struktura tvrdá, je to dobré znamení.
Horší varianta je, když dochází k další progresi mající za následek měknutí tkání a vznik jamkového defektu v zubu. Tkáně se rozpouštějí a stav postupuje do hlubších struktur, konkrétně do zuboviny (dentin – žlutobílá hmota tvořící většinu zubu) a vzniká tzv. kavita.
Zubní kaz v zubovině může být citlivý vzhledem k tomu, že v této tkáni se nachází „trubky“ (odborně nazývané tubuly) obsahující tekutinu, jejímž pohybem je drážděna zubní dřeň (lidově nazývaná zubní nerv) obsahující cévy a nervy. Dítě, ale i dospělý, si tak může stěžovat na citlivost daného zubu při jídle.
Pokud zubní kaz nezasahuje do zubní dřeně, není zde přítomna spontánní bolest. Ale při další progresi může kaz zasahovat až do zubní dřeně, kdy se už přidávají symptomy, jako spontánní bolest, a to zejména večer.
Je třeba zdůraznit, že sklovina mléčných zubů je přibližně trojnásobně tenčí než sklovina trvalých zubů, a proto se zubní kaz na mléčných zubech šíří mnohem rychleji. Z tohoto důvodu je včasný zásah velmi důležitý.
Proč je důležité ošetřit i mléčné zuby?
I když někteří lidé zastávají názor, že dětské mléčné zuby není třeba ošetřovat, nemají pravdu. Musíme si uvědomit, že v případě kazu má dítě v ústní dutině chronický infekční zánětlivý proces, jak říká definice.
Ten se při neošetření může šířit dál do zubní dřeně, až zánět pronikne přes kořeny do kosti, a následně se vytvoří tzv. „fistula“ neboli píštěl (puchýřek na dásni – odvodový kanálek z hnisavého ložiska), který nestačí jen propíchnout nebo potřít dezinfekcí, jak si mnozí myslí, protože tak bychom příčinu neodstranili.
Dosáhli bychom jen dočasné úlevy od bolesti, avšak později by se přidružila nejedna komplikace.
Hlavním příznakem zubního kazu je bolest. Dítě pociťuje diskomfort při jídle či pití, a v závažnějších případech se bolest objeví i bez spouštěče, který tuto bolest vyvolává.
Dochází tím tedy ke snížení kvality života dítěte – to může odmítat stravu, což může způsobit jeho zhoršený nebo zpomalený vývoj. Také může dítě hůře spát, na což navazuje zhoršená koncentrace a s tím související zhoršené prospívání ve škole.
Kromě toho dochází i k negativnímu vlivu na vývoj centrální nervové soustavy dítěte.
V noci se také produkují důležité růstové hormony pro správný vývoj, proto se může stát, že bude tento proces sníženou kvalitou spánku rovněž negativně ovlivněn.
Závažná je také skutečnost, že zubní kaz je zdrojem infekce, což má negativní vliv na celkové zdraví organismu, ale zejména na následující stálý chrup. Ten se nachází v těsné blízkosti mléčného zubu, a proto může zubní kaz na mléčných zubech způsobit poškození i trvalých zubů.
A neméně důležitý je i dopad na psychiku dítěte. Kvůli zkaženým zubům se mu mohou ostatní děti smát, ať už z důvodu zhoršené estetiky nebo zápachu z úst, který často zubní kaz doprovází.
Kdy začít dětem čistit zuby?
Je třeba poznamenat, že s péčí o zuby je třeba začít již během těhotenství, což je důležitá role maminky. Chrup matky by měl být sanován (ošetřen), protože dítě se rodí se sterilní ústní dutinou a během prvních měsíců vzniká tzv.
infekční okno, kdy je ústní dutina batolete náchylná k osídlení kariogenními bakteriemi (ty, které se podílejí na vzniku a rozvoji zubního kazu) a maminka by na dítě mohla přenést bakterie ze svých úst, například olizováním lžičky nebo dudlíku.
Pokud v této době dojde ke kolonizaci dutiny ústní, hladina bakterií je během prvních 5 let života dítěte poměrně vysoká, a tím má dítě vyšší riziko vzniku zubního kazu.
Důkladné čistění zubů u dětí je pak třeba nastolit hned s prvním zoubkem. Maminkám doporučujeme již během prořezávání zoubků masírovat dásně gumovými náprstky, aby si dítě zvyklo na čištění zubů, které bude v budoucnosti následovat.
Už při čištění prvního zoubku se dnes doporučuje používat zubní kartáček s malou hlavičkou, případně jednosvazkový single kartáček s malým množství zubní pasty s obsahem fluoridů. Mléčné zuby by se měly čistit dvakrát denně, ráno i večer. Gumový náprstek ani gázička na čištění prvních zoubků nestačí. Po jejich použití stále zůstává na povrchu zubů plak.
Nejedna maminka se lekne používání zubní pasty s fluoridy u tak malého dítěte, které ještě neumí zubní pastu vyplivnout. Nicméně, jak již bylo zmíněno, zubní kaz je infekční onemocnění a patří k jedním z nejrozšířenějších.
Slovenská republika patří k zemím s velmi špatnou mírou ústního zdraví u dětí i dospělých.
Nemáme fluoridovanou vodu jako v některých jiných zemích a také celková aplikace fluoridů v tabletové formě se u nás už nepoužívá.
Naopak byl prokázán velký přínos lokální povrchové aplikace ve formě zubní pasty v adekvátním množství – u nejmenších dětí je to zrnko rýže, a od dvou let do dospělosti je to velikost hrášku.
Pokud by dítě i toto množství spolklo, nic závažného mu nehrozí. Aby měly fluoridy v zubních pastách škodlivý vliv na zdraví dítěte, muselo by sníst několik tub zubních past najednou, což je nereálné, a proto se malého množství fluoridů v zubní pastě nemusíme obávat.
Jaké pomůcky jsou potřebné k péči o mléčné zuby dítěte?
U nejmenších dětí se začíná používat buď jednosvazkový zubní kartáček, nebo zubní kartáček s malou hlavičkou, aby se s kartáčkem v ústech dítěte snadno manipulovalo.
Důležité je, aby byl dětský zubní kartáček měkký a rovný, bez vykrojení, aby dítěti nezpůsoboval při mytí zoubků bolest. Podstatné je, aby rodiče dočisťovali zuby dětem až do věku 10–11 let, což je věk, do kterého se u dětí stále formuje jemná motorika.
Mnozí rodiče schopnosti svých dětí přecení a při zubní prohlídce jsou překvapení, že u dětí zubní kaz vznikl.
Přibližně od čtyř let je možné používat i sonické zubní kartáčky, ale i u těchto zubních kartáčků je důležitá asistence ze strany rodičů.
Nicméně jak rodičům často připomínám, ani sonický ani manuální kartáček nejsou zárukou čistých zoubků. Důležitá je samotná technika čištění.
Zuby lze dobře vyčistit klasickým manuálním i sonickým kartáčkem, ale tento proces musí být proveden správně, kdy dojde k vyčištění skutečně každé zubní plošky.
U dětí s těsnými kontakty zubů je důležité čistit i mezizubní prostory. Nejdříve začneme šavličkami neboli tzv. floss picky, na které si dítě snadněji zvyká. Následně přejdeme na mezizubní kartáčky. Pokud dítě skvěle spolupracuje, můžeme mezizubní kartáčky používat už od začátku. A i zde platí, že je spolupráce rodiče velmi důležitá.
Rodičům, jejichž dítě kartáček kouše a rychle zničí, doporučujeme mít dva zubní kartáčky. Jedním zubním kartáčkem si dítě čistí zuby samo a ten si může klidně rychle zničit. Druhým kartáčkem mu dočistí zoubky rodiče, a tento zubní kartáček má svoji čisticí funkci stále zachovanou, protože není tak rychle opotřebovaný.
Složení zubních past – na co bychom si měli dát pozor?
Při rozhovorech s rodiči často nastane situace, že se dostaneme k tématům, ve kterých mají chaos kvůli mnohačetným zdrojům, ze kterých je dnes možné čerpat informace. To platí i o zubních pastách a zejména o fluoridech, které se v nich nacházet mohou, ale nemusí. Jeden zdroj nás informuje, jak jsou fluoridy v zubních pastách skvělé, další hovoří o jejich negativních dopadech.
Za posledních 70 let proběhlo velké množství výzkumů na téma „fluoridy“ a oblast fluoridové prevence vykazuje nespočet prokázaných benefitů.
Výzkum prokázal zejména jejich příznivý LOKÁLNÍ účinek po aplikaci doma nebo v ambulanci zubního lékaře, na rozdíl od kdysi rozšířeného názoru, že je výhodnější užívat fluoridové tablety či mléko, které měly celkový dopad na organismus a nežádoucí účinky, jako například fluoróza zubů (nevratné poškození zubní skloviny způsobené nadměrným přísunem fluoridů).
Ochranný účinek fluoridů v zubních pastách spočívá zejména ve schopnosti remineralizovat (zajistit zpětný přívod minerálů) demineralizovanou (odvápněnou) oslabenou strukturu zubních tkání a zabránit množení bakterií. Na povrchu zubu se dokážou vytvořit vápenaté soli fluoridu, které mají schopnost navázat se na prvek zubní struktury nazývaný hydroxyapatit a vytvořit fluoroapatit, který je odolnější vůči vzniku zubního kazu.
Z tohoto důvodu považujeme aplikaci vhodného množství zubní pasty s fluoridem jako tu nejlevnější a nejjednodušší formu prevence zubního kazu. Přítomnosti fluoridů v zubní pastě se vůbec nemusíme obávat.
Existují i zubní pasty se xylitolem, což je přírodní sladidlo pocházející z kůry stromů využívané v medicíně přes 60 let. Xylitol stimuluje tvorbu slin, které mají remineralizační účinky na oslabenou sklovinu.
Druhým přínosem je fakt, že snižuje koncentraci bakterie druhu Streptococcus mutans v ústní dutině, která se podílí na vzniku zubního kazu.
Xylitol v zubních pastách může také pozitivně přispět k prevenci zubního kazu, avšak s fluoridy ho nelze srovnávat, protože funguje na jiných principech.
Každodenní čištění zoubků – jak správně děti motivovat?
Platí, že každé dítě je jedinečné. Rodí se s určitým temperamentem a některé děti si přirozeně čistí zuby raději než jiné.
Když si dítě zuby čistit nechce, jeho odpor je nutné vhodnou taktikou překonat a zuby mu i přes jeho námitky a protesty vyčistit. Dítě z toho nebude mít trauma, ale jen čisté a zdravé zuby, za které vám v budoucnu bude vděčné.
V ambulanci rodičům vysvětlujeme, že ani sprchovat se jejich dítěti mnohdy nechce, avšak špinavé ho jít spát nenechají.
Vhodnou metodou, jak dítě naučit, že je čistění zubů něco přirozené, je čistit si zuby před ním už od útlého dětství. Vhodná je také hra na zubního lékaře, ať už s plyšovou hračkou nebo panenkou. Případně můžou rodiče být pacientem a dítě zubním lékařem či naopak.
Dnes je také k dispozici mnoho knížek o zoubcích, například Conni jde k zubaři, nebo dětských zubařských hraček, které děti dokážou správně motivovat k čištění a navíc je mají děti rády.
Ačkoliv televizory a tablety se zpravidla snažíme u dětí spíše omezovat, puštění oblíbené pohádky nebo videa je také skvělou motivací. Vždyť nikde není psáno, že se zuby musí čistit v koupelně. Tam je to nudné i pro mě. Také si při čištění zubů raději čtu knihu nebo články na internetu. Takto mi čištění uběhne rychleji a věnuji se mu jednak delší dobu a jednak precizněji.
Někdy při konzultaci s rodiči také zjistíme, že má dítě nesprávný, tvrdý zubní kartáček a čištění ho bolí, proto jej odmítá. Po výměně za správný zubní kartáček se jeho spolupráce zlepší.
Kdy s dětmi na první návštěvu k zubnímu lékaři?
Platí, že prevence je vždy lepší než terapie, a protože zubní kaz je jedno z mála onemocnění, kterému dokážeme předejít správným informováním rodiče o vhodné stravě a dentální hygieně, je první návštěva zubního lékaře v dětském věku velmi důležitá. Ať už se na to díváme z hlediska finančního (zubní kartáček je levnější než plomba) nebo psychického, protože, řekněme si to narovinu, ani pro nikoho z dospělých není návštěva u zubního lékaře tou nejpříjemnější záležitostí.
Tak kdy tedy jít s dítětem poprvé k zubnímu lékaři? Ideální čas je s prvním zoubkem, orientačně ve dvanácti měsících. Výhoda takové časné intervence je, že si dítě postupně zvykne na zubního lékaře / zubní lékařku, a na prostředí a zvuky, které jsou častou příčinou strachu.
Například v naší zubní ambulanci taková první návštěva zubního lékaře probíhá tak, že si popovídáme s rodiči o dentální hygieně, vhodné stravě a ukážeme jim správnou techniku a pomůcky k čištění zubů.
Dítě také s rodičem povozíme na křesle a spočítáme mu zoubky. Nejdříve to však uděláme na našem plyšovém drakovi, aby dítě vidělo, že to bude úplně bezbolestné.
Je důležité, aby vše probíhalo hravou formou, a dítě se tak těšilo i na další návštěvu u zubního lékaře.
Autorka: MDDr. Beáta Marčanová, dětská zubní lékařka na klinice Dr. Martinko v Bratislavě
Všechny naše produkty ze skupiny „Péče o zuby u dětí“ naleznete ZDE.