Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Osteoporóza: Jaké léky a cviky vás jí zbaví?

Osteoporóza neboli řídnutí kostí, je chronické, postupující onemocnění kostry. Charakterizované je úbytkem kostní hmoty a poruchami stavby kosti s následným zvýšením jejich křehkosti a zvýšeným rizikem zlomenin.

Vytváří se stav nerovnováhy mezi novotvorbou kostní hmoty a jejím úbytkem, což má za následek vznik zlomenin bez předchozího úrazu nebo po malém úrazu.

Tento stav je nejčastěji způsoben nedostatkem vápníku, vitaminu D, pohlavních hormonů a zvýšeným odbouráváním kostní tkáně při nedostatku fyzické zátěže.

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Charakteristickým rysem osteoporózy je její pomalý a často bezpříznakový vývoj. Toto onemocnění je někdy dlouhou dobu bezbolestné nebo se může projevovat jen pobolíváním v zádech. Nezřídka se na něj přijde až s první zlomeninou. Nejčastěji dochází ke zlomenině hrudních a bederních obratlů.

Komu nejvíce hrozí osteoporóza?

Vyšší riziko osteoporózy mají ženy po menopauze, kdy dochází ke snížení produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů a progesteronu). 40-50% žen ve věku nad 50 let utrpí během svého života zlomeninu v důsledku osteoporózy.

Osteoporózou jsou dále ohroženy osoby s nízkou tělesnou hmotností, s malou fyzickou zátěží, kuřáci, konzumenti nadměrného množství alkoholu, lidé s rodinným výskytem osteoporózy, pacienti užívající pravidelně některé léky (např. glukokortikoidy) či lidé trpící některými onemocněními např. onemocněním ledvin, příštítných tělísek, celiakií nebo Crohnovou chorobou.

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózyJaké jsou zásady v prevenci osteoporózy?

  • Základ tvoří správná životospráva a to již v dětském a pubertálním věku.
  • Věnovat bychom měli pozornost vyvážené stravě s dostatkem vápníku, vitaminu D, fosforu, hořčíku, vitaminu K a stopových prvků. Opomíjet bychom neměli ani zeleninu a ovoce.
  • Měli bychom zajistit dostatečný příjem vyvážené potravy a vyhýbat se drastickým jednostranným dietám.
  • Omezit příjem soli v potravě.
  • Dále je vhodné minimalizovat rizikové faktory pro osteoporózu jako je kouření a nadměrný přísun alkoholických nápojů.
  • Nesmíme opomíjet ani pravidelný tělesný pohyb.

Jak se osteoporóza léčí?

Pokud je již vyslovena diagnóza osteoporózy, základní stavební kameny léčby jsou vápník a vitamin D.

Jestliže nelze dosáhnout požadovaného příjmu vápníku a vitaminu D potravou, je nutné jejich doplňování formou léčivých přípravků nebo doplňků stravy.

V závislosti na stavu postižení kosti pak může lékař předepsat další látky, které brání postupu onemocnění, jsou to tzv. bifosfonáty a denosumab.

  • Bifosfonáty (kyselina klodronová, pamidronová, alendronová, ibandronová, zolendronová). S bifosfonáty se pojí specifické užívání (tableta se zapíjí čistou vodou, podává se po celonočním lačnění, alespoň 6 hodin po posledním jídle a nejméně 1 hodinu před snídaní. Při polykání je třeba stát nebo sedět ve vzpřímené poloze, po dobu 1 hodin se nesmí ulehnout).
  • Denosumab je biologický lék, který pacientovi lékař aplikuje podkožní injekcí jednou za půl roku.

Pohyb a osteoporóza: Proč je dobré cvičit v prevenci nebo léčbě osteoporózy?

Cvičení pomáhá udržovat kostní hmotu. V mládí navyšuje množství kostní hmoty, v dospělosti zpomaluje její ztrátu a udržuje kosti zdravé. Pohybová aktivita navíc snižuje riziko pádů tím, že posiluje svaly a zlepšuje koordinaci. Pohyb prospívá Vašim kostem nezávisle na věku.

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózyJaké cvičení je prospěšné?

Nejlepší cvičení je s vlastní vahou, při kterém se zatěžují kosti. Je to chůze, jogging, tenis, volejbal, aerobic, tai-chi, tancování a další podobné sporty ve „vzpřímené“ poloze. Sporty jako plavání nebo jízda na kole prospívají našim svalům a srdci, nedochází však při nich k potřebnému zatěžování kostí.

Jak často bych měl/a týdně cvičit?

Objem cvičení samozřejmě záleží na Vašem věku a zdravotním stavu.

Pokud nejste zvyklí cvičit, je třeba začít pozvolna a postupně navyšovat dobu věnovanou pohybové aktivitě až na 30-40 minut 3-4x týdně, pokud Vám to Váš zdravotní stav dovolí.

Přičemž cvičení by mělo zahrnovat jak cvičení ve „vzpřímené“ poloze (zatěžující kosti), tak i cvičení zvyšující svalovou sílu, hmotu a koordinaci.

Mohu dělat všechny pohybové aktivity, když nejsem úplně zdravý/zdravá?

  • V případě jakéhokoliv onemocnění byste měli konzultovat vhodnou pohybovou aktivitu se svým ošetřujícím lékařem.
  • Mgr. Martina Dulavová
  • Ústavní lékárna IKEM

Přečtěte si také více o významu vápníku a vitaminu D v prevenci osteoporózy:

Vápník a vitamin D v prevenci osteoporózy

Prevence – Liga proti osteoporóze

Zjištění, že máte osteopenii nebo osteoporózu je významným signálem pro zamyšlení nad vaším životním stylem a pro pokus o nápravu. Cílem by mělo být odstranit nepříznivý vliv všech faktorů, které navozují úbytek kostní hmoty a zvyšují riziko zlomenin.

Ty nejzávažnější byly uvedeny v tabulce 1. Většinu z nich ale ovlivnit nelze (rasu, pohlaví, věk, zlomeninu u rodičů nebo vaši už prodělanou zlomeninu). Můžete ale přestat kouřit a případně upravit denní konzumaci alkoholu.

Co ještě pro sebe můžete udělat? Krátce se zmíníme o fyzické aktivitě a o stravě.

 Fyzická aktivita

Fyzická aktivita je podmínkou průběžného obnovování kosti. Pochopitelně nejvýraznější vliv má fyzická aktivita v období růstu a dospívání. Pokud se množství kostní hmoty  v tomto období zvýší o 10%, klesá budoucí riziko zlomenin o 50% a teoreticky oddaluje vznik osteoporózy o 13 let.

Mladí atleti mají silnější a pevnější kosti než necvičící stejně staří mladí lidé. Fyzicky aktivní muži a ženy mají i ve vyšším věku prokazatelně nižší riziko zlomenin než osoby se sedavým způsobem života. Lepší vlastnosti kostní hmoty se uchovávají i po ukončení aktivní sportovní činnosti.

Přiměřená fyzická aktivita je tedy v dospělosti důležitá, ať už ve středním, nebo ve vyšším věku. Doporučuje se především chůze na čerstvém vzduchu.  Denně bychom měli energicky chodit alespoň 2-4 hodiny. Na to je skelet geneticky připraven a vybaven.

Naopak sedavý způsob života je pro kosti signálem, že jejich hmotnost je zbytečně vysoká. V kostech je velký počet buněk (osteocytů), které neustále registrují zatížení kostní hmoty a chemickými signály pak řídí stupeň novotvorby kosti v osteoblastech. Z obr.

8 vidíte, že se při doporučené denní aktivitě množství kostní hmoty podstatněji nemění. Při velké fyzické zátěži se kostní hmota také příliš nezvýší. Pokud ale kosti nejsou zatěžovány, ubývají velmi rychle.

Proto je vysoké riziko zlomenin, vyvolané stavem beztíže u kosmonautů, závažným problémem letů do vesmíru.

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Přechod do seniorského věku přináší postupné snižování tělesné výkonnosti a zhoršování koordinace. Tím stoupá riziko pádů, snižuje se svalová síla, mohou se objevit zdravotní komplikace vyžadující užívání různých léků i s jejich případnými vedlejšími účinky.

O to více je třeba dbát na dostatek odpovídající tělesné aktivity – procházky alespoň 2 hodiny denně, běžné práce např. na zahradě a v domácnosti. Další fyzické aktivity, jako je skupinové či individuální cvičení, jsou vítány, pokud jsou správně vedeny. Je však třeba vyvarovat se švihových pohybů, prudkého předklonu či prudké rotace trupu.

Pozor je třeba dát také na zvedání těžších předmětů, např. tašky s nákupem nad 5 kg. Ideální je taška na kolečkách.

Přiměřená fyzická aktivita však má ještě jeden příznivý efekt, zlepšuje sílu a koordinaci svalů. Tím klesá riziko pádů. Mezi příčinami pádů se uvádí zejména úbytek svalové síly a poruchy svalů dolních končetin a špatné držení těla při chůzi. Riziko pádů se samozřejmě zvyšuje i z řady dalších důvodů. Jsou to poruchy rovnováhy (zejm.

aterosklerotické poruchy prokrvení částí mozku odpovědných za udržování rovnováhy), poruchy zraku a prostorového vnímání, deprese, pokles krevního tlaku po postavení (ortostatická hypotenze), závažné poruchy srdečního rytmu, onemocnění krční páteře, ochrnutí, Parkinsonova nemoc a kloubní onemocnění kolen, kyčlí a kotníků, stavy zmatenosti, léky snižující krevní tlak a tlumící mozkovou činnost (léky na spaní), alkohol, nevhodná obuv, nebezpečné povrchy (podlaha, vana, koberečky, náledí), pády ze stoje při brzdění v dopravních prostředcích, a konečně překážky v bytě i mimo byt, způsobující zakopnutí. Lidé, kteří během posledního roku upadli, mají 2,6x vyšší riziko dalšího pádu. Ve věku nad 75 let je riziko pádů o pětinu vyšší než v nižším věku, zatímco ve věku nad 80 let je toto riziko o 50% vyšší. Pokud chcete snížit vlastní riziko zlomenin, uvažte, které z uvedených problémů platí pro vás a snažte se je odstranit nebo jejich vliv snížit. Pokud ale strach z pádu vede ke snížení fyzické aktivity a dalšímu ochabnutí svalů, riziko pádů ještě více stoupá. Je výhodné, když se s měřením kostního minerálu a hodnocením rizika zlomenin současně objektivně měří schopnost udržet rovnováhu a riziko pádů. 

Pro pohybovou aktivitu existuje řada možností: delší chůze ve svižnějším tempu, rekreační sport, kondiční cvičení, preventivní pohybové programy a léčebná tělesná výchova (u pacientů s již diagnostikovaným onemocněním). Doporučuje se delší sezení přerušit stojem s důrazem na správné držení těla a správné dýchání. Umožní-li to váš zdravotní stav, nevyužívejte pohodlí výtahů a posilujte svaly i krevní oběh chůzí do schodů.

Cvičit lze prakticky kdekoli, k jednoduchému cvičení lze použít i židli.

Optimální je, alespoň zpočátku, cvičit pod odborným dohledem, tak aby byla pro každého vybrána správná cvičení a současně aby mohl odborný pracovník klienta instruovat a opravit případné chybné stereotypy.

Cvičit lze v malých skupinách, které poskytují preventivní programy zabývající se kondičním cvičením a jsou výhodné i z hlediska sociálních kontaktů a motivace ke cvičení. Cvičit ale lze také individuálně.

Fyzioterapeutický cvičební program

Způsob pohybové léčby se individuálně určuje podle výsledků lékařského vyšetření. Fyzioterapeut pak připraví cvičební jednotku, instruuje a vede pacienta. Cvičení se pak stává součástí denního programu pacienta, který cvičí celý život sám za občasné kontroly fyzioterapeuta.

Cvičit se má po prohřátí svalstva šíje a zad (např. teplou sprchou), alespoň 2 hodiny po jídle a nejméně půl hodiny před jídlem. Doporučuje se začít cvičení ve stoji, pokračovat vstoje u židle, vsedě na židli, pak v sedu na podlaze a nakonec vleže na podlaze. Zahříváme se 2-3 cviky v každé poloze, postupně cviky přidáváme.

Zahajuje se ve stoji cviky horními i dolními končetinami a krokovými variacemi. Pak se užívají cviky protahovací a posilovací, pak cviky zaměřené na zlepšení koordinace, případně kondiční cviky. Protahují se svaly zadní strany stehen, vzpřimovače trupu a krku, prsní svaly.

Dále postupujeme na svaly břišní, zádové, mezilopatkové, svaly hýžďové a svalstvo pánevního dna, a konečně na svaly paží a nohou. K tomuto cvičení můžeme využít cvičebních pomůcek (terrabandy, tyče, míče) anebo třeba dostatečně stabilní židli. Během cvičení se nesmí dostavit pocit únavy, bolesti nebo potíže s provedením cviku, přílišná náročnost na koordinaci.

Závěrečná část by měla být spíše zklidňující. Cviky je vhodné opakovat v malých sériích, 5–10krát, pomalu, tahem, cvičení nesmí vyvolávat bolest. Rovněž intenzita a tempo cvičení musí být zprvu pomalé, později rychlejší, rytmické.

Velmi důležitou součástí cvičení je správné dýchání, rytmus dechu by měl být pravidelný, cvičící by neměli zadržovat dech, správný dechový stereotyp je podmíněn správnými pohybovými vzory. Lze doporučit i cvičení v bazénu, kdy se využívá tlak a vztlak vody; pohyby jsou pomalé proti odporu vody.

Pokud je prokázáno zvýšené riziko osteoporotické zlomeniny, nejsou vhodné švihové cviky a cvičení vedoucí k pohybu páteře do krajních poloh. Rizikový je především záklon, kdy hrozí zlomeniny obratlů, cviky náročné na koordinaci a samozřejmě také cvičení, kde není zajištěna dokonalá stabilita a kontrola pohybu.

Cvičení má vést k celkovému zlepšení zdravotního stavu, nesmí ohrožovat cvičícího. Jako velmi nebezpečné lze označit aktivity, kde dochází ke zdvíhání břemen nebo ke skokům. Ze sportů jsou to všechny, které jsou spojeny s pravděpodobností pádu, prudkými pohyby a silové sporty.

Budete mít zájem:  Biologická Léčba Rakoviny Prostaty?

Příkladem je sjezdové lyžování, některé atletické discipliny a především nesprávně zvolená zátěž při cvičení v posilovně.

 Racionální stravování

Strava má být vyvážená. Jejím základem by měl být celozrnný chléb, obilniny a těstoviny, ovoce a zelenina, ale také dostatek bílkovin a mléko a mléčné výrobky.

Vyváženost stravy má význam i pro zajištění jednotlivých složek, jako jsou vitamin K, draslík, alkalizující složky, fytoestrogeny nebo vláknina. Příznivý vliv na skelet lze očekávat jen od stravy, která má vyvážené zastoupení uvedených složek.

Nadměrný příjem jednotlivých látek může kost poškodit, i když se jinak považují za příznivé pro skelet. 

 A. Příznivý vliv na kostní metabolizmus a metabolizmus vápníku a fosforu mají minerály (vápník a hořčík), bílkoviny, polynenasycené mastné kyseliny, stopové prvky (zinek, měď, bór, mangán), flavonoidy a vitaminy C, D a K.

Strava bez mléčných výrobků zajišťuje denně 0,4 až 0,5 g vápníku. Pro udržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem vápníku, a tím také stavu kostí je však třeba u žen před menopauzou a u mužů do 65 let denní přísun 1 g vápníku (tabulka 3).

Tabulka 3. Doporučený celkový příjem vápníku za den (mg)

400
  • Kojenci od 6 do 12 měsíců věku
600
800
800 – 1200
1200 – 15000
1000
1500
1000
  • Ženy po přechodu, léčené hormonálně
1000
  • Ženy po přechodu do 65 let, bez hormonální substituční terapie
1500
1500
  • Ženy během těhotenství a kojení
1200 – 1500

Znamená to zajistit dalších 0,5 g vápníku. Nejvhodnější k tomu je zařadit do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vápníku. Uvedených 500 mg vápníku je obsaženo v půl litru mléka (bez ohledu na tučnost), v 65 gramech tvrdého tvarohu nebo eidamského sýra nebo ve čtvrt litru bílého jogurtu.

Pouze při nesnášenlivosti mléka a mléčných výrobků je nutné užít tabletu vápníku (500 mg denně, nejlépe s jídlem). I chemicky čisté soli vápníku se liší vstřebatelností ve střevě (a tedy biologickou dostupností vápníku z těchto přípravků) a různým obsahem dostupného vápníku v jednom gramu soli.

U osob se sníženou produkcí žaludeční šťávy je vstřebatelnost vápníku nalačno špatná, ale při podání s potravou bývá normální. Aby se zužitkovalo co nejvíce podaného vápníku, je vhodné ho podávat v dávkách 500 mg nebo menších. Doporučuje se podávání vápníku večer před ulehnutím, protože se tak příznivě upravuje noční vrchol odbourávání kostní hmoty.

Užívat denně více než doporučenou denní dávku vápníku není vhodné, i když denní příjem až 2,5 g vápníku se považuje za nezávadný (s výjimkou nemocných s močovými kameny a při zvýšeném střevním vstřebávání vápníku). Známými nežádoucími účinky podávání přípravků vápníku jsou zácpa, plynatost a tlak v žaludku.

Zvracení (a také nechutenství, malátnost, bolesti svalů a kloubů, pocit na zvracení, poruchy srdečního rytmu, žízeň, časté močení) patří k příznakům předávkování vápníkem. Pro výpočet svého denního příjmu vápníku v potravě použijte tabulku 4. 

 Tabulka 4. Výpočet denního příjmu vápníku v potravě a obsah vápníku v potravinách

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Účinnost střevního vstřebávání vápníku v dospělosti je jen 30-50% a po 66. roce dále klesá s věkem. Vstřebatelnost vápníku klesá také při nedostatku pohlavních hormonů a vitaminu D, při poruchách funkce nadledvin, v přítomnosti kyseliny fytové a šťavelové, nadměrného množství vlákniny, solí hořčíku, draslíku a sodíku).

U žen po menopauze a u starších mužů je proto doporučen poněkud vyšší denní přívod vápníku než u mladších osob. Denní příjem celkem 1,5 g vápníku má být zajištěn u všech nemocných osteoporózou, a to i při další medikamentózní léčbě.

Denní příjem vápníku až do 2 g denně se považuje za zdravotně bezpečný a opatrnosti je třeba jen při prokázané tvorbě močových kamenů.

Nesnášenlivost mléčného cukru (laktózová intolerance) a nesnášenlivost mléčných bílkovin a v důsledku toho odmítání mléka jsou častou příčinou nedostatečného zásobení těla vápníkem a zrychleného úbytku kostní hmoty.

Při laktózové intoleranci se většinou osvědčují zakysané mléčné výrobky, sýry a tvaroh, přesto je vhodné doplnit příjem vápníku v tabletě. Sojové mléko není vhodným zdrojem vápníku, protože obsahuje větší množství kyseliny fytové, která blokuje vstřebávání vápníku ve střevě.

Platí to rovněž pro potraviny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové (reveň, špenát), které také zvyšují riziko tvorby močových kamenů, obsahujících šťavelany.

Hořčík je důležitým regulátorem hormonů, které ovlivňují kostní metabolizmus. Při nedostatku hořčíku se také zrychluje úbytek kostní hmoty.

Doporučený denní příjem hořčíku je u dospělých 5 mg na kg tělesné hmotnosti (u žen 320 mg denně, u mužů 420 mg denně).

Hořčík je obsažen v listové zelenině, v banánech, v čokoládě, mořských rybách, v mase, celozrnných obilninách, ořechách, máku a v některých minerálních vodách.

Stopové prvky jsou doporučovány v miligramových dávkách za den, ale jsou nezbytné jako aktivátory při tvorbě organické kostní hmoty. Nedostatkem zinku trpí čtvrtina lidí.

  Fazole, ořechy a celozrnné obilniny jsou také zpravidla dostatečným zdrojem pro zajištění doporučeného denního příjmu zinku (12-15 mg), mědi (3 mg) a manganu (5 mg).

U žen po přechodu byl úbytek kostní hmoty bederní páteře při užívání směsi zinku, mědi a manganu pomalejší než u žen, které užívaly jen vápník. Příznivý vliv na kvalitu kostní hmoty mají také bor a selen.

Vitamin C se příznivě uplatňuje při novotvorbě organické kostní hmoty. Jeho doporučený denní příjem je 60 mg a hlavními zdroji jsou ovoce, zelenina, rajčata, citrusové plody. Vařením a konzervováním se ztrácí až 90% vitaminu C, vhodnější pro jeho uchování je mrazení potravin.

Příjem vitaminu D není v Evropě a rozhodně ani v našem geografickém pásmu dostatečný. V potravě získáváme nejvýše 100 mezinárodních jednotek (IU) denně, tedy jen 2,5 tisíciny miligramu.

Dostupné jsou jednak rostlinné zdroje (vitamin D2, ergokalciferol), jednak živočišné zdroje, jako jsou mořské ryby nebo čerstvé plnotučné mléko (vitamín D3, cholekalciferol). Tepelná úprava potravin neovlivňuje metabolickou aktivitu vitaminu D. Sluneční záření vytváří dostatek vitaminu D3 v kůži jen během 3-4 letních měsíců.

Ani v létě však většina starších lidí této možnosti nevyužívá. Pokud se užívají opalovací krémy s ochranným faktorem vyšším než 8, vitamin D s v kůži už nevytváří. Doporučený denní přívod 800 IU vitaminu D je vhodné trvale zajišťovat u všech starších lidí.

Jsou k tomu vhodné přípravky se zaručeným obsahem vitaminu D3, které předepisuje lékař. Příjem vitaminu D, až do 2 000 IU denně je zdravotně bezpečný. Vitamin D se uplatňuje nejen přímým účinkem na kostní buňky, ale také úpravou stavu svalů a příznivým ovlivněním řady dalších orgánů.

Vitamin D se proto osvědčuje při svalové slabosti navozené nedostatkem vitaminu D a jeho užívání snižuje riziko pádů a tím i zlomenin. Vitamin D předepisuje lékař, nedoporučuje se kupovat přípravky bez zaručeného a ověřeného obsahu vitaminu.

Vitamin K je rovněž důležitý pro tvorbu organické kostní hmoty a pro zajištění její dobré kvality. V přírodě se vyskytuje vitamin K1 (v listové zelenině, v játrech a ledvinách). Vitamin K2 vytvářejí laktobacily ve střevě. Synteticky byly připraveny další 4 vitaminy K. Denní doporučený příjem vitaminu K je 45 mg.

 B.   Nepříznivý vliv na kostní metabolizmus a metabolizmus vápníku a fosforu mají nikotin, nadměrná konzumace alkoholu (více než litr piva, 120 ml vína, nebo 30 ml tvrdého alkoholu denně), černé kávy (více než 10 šálků denně) a syntetických přípravků vitaminu A, nadměrné solení a některé stopové prvky (hliník, olovo, chrom, kobalt, kadmium).

Zvláště je nutné zdůraznit, že vápník se dostatečně nevstřebává, pokud je nadměrné zastoupení fosfátů v potravě (maso a potraviny konzervované stabilizátory). V mléce je poměr vápníku a fosfátů příznivý (1 : 0,8).

Kolové nápoje, kde je tento poměr 1 : 3,7 nebo různé potraviny s vysokým obsahem fosfátů (salám, klobásy, masové paštiky, některé tavené sýry nebo instantní polévky) zhoršují příjem vápníku.

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Pokud jste třeba pacientem s onemocněním štítné žlázy, v určitém věku a při určité anamnéze vás ošetřující lékař automaticky posílá na tzv. denzitometrii. Tedy vyšetření, které zjistí, jak „husté“ jsou vaše kosti. Ale co když nejste v žádné rizikové skupině a prostě se jen staráte o své zdraví a nechcete si třeba na náledí lehce zlomit nohu v krčku?

„V rámci prevence a léčby osteoporózy je ideální jakýkoli pohyb ve vzpřímené poloze proti gravitaci – běh, chůze, populární nordic walking, tanec nebo cvičení s vlastní vahou, jako například jóga či pilates,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka pražské Fyziokliniky. „S výběrem vhodné aktivity může pomoci fyzioterapeut, ovšem vůle a ochota hýbat se alespoň půl až tři čtvrtě hodiny čtyřikrát týdně závisí na pacientovi.“

Onemocnění projevující se řídnutím kostní dřeně. Kosti se tak tenčí, snesou menší zátěž a stávají se náchylnější k deformacím a zlomeninám. Více v katalogu nemocí na téma osteoporóza.

Vyšetření není jednoduché

Zpět k vyšetření. Ať už se hýbete, nebo ne, třeba chcete zjistit, jak na tom vaše kosti jsou. Úplně jednoduché to není, jak potvrzuje Iva Bílková:

„Klinickým vyšetřením se rozumí zjištění zdravotní anamnézy, výšky, hmotnosti, subjektivních obtíží jedince.

Biochemické vyšetření zahrnuje odběr vzorku krve pro zjištění mimo jiné hladin minerálních látek (vápníku a fosforu), hladin hormonů, vitamínu D apod. Dalším biochemickým vyšetřením je i rozbor moči.

Neméně důležitou metodou je vyšetření skeletu rentgenem, kde jsou však změny patrné až při pokročilém stadiu osteoporózy.“

Denzitometrie – od koho?

Tzv. denzitometrické vyšetření, které funguje na bázi rentgenu nebo ultrazvuku, vám může předepsat ošetřující lékař těchto oborů: revmatologie, ortopedie, traumatologie, vnitřní lékařství, gynekologie, endokrinologie.

Pokud se zatím „jen zajímáte“ a žádné potíže vás netrápí, radí Iva Bílková prostudovat údaje Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu, která má na svých internetových stránkách zveřejněná kritéria pro denzitometrická vyšetření. 

„Vždy je vhodné se informovat u své zdravotní pojišťovny, zda například neposkytuje bezplatný preventivní program pro danou diagnózu,“ doplňuje Iva Bílková.

Osteoporóza v zrcadle

Rozvíjí se u vás osteoporóza? „Mnoho lidí své problémy mylně pokládá za přirozený projev stárnutí.

Budete mít zájem:  Nádor Za Okem Příznaky?

Zakulacující se záda, snížení výšky postavy i o tři centimetry, bolesti páteře a dlouhých kostí nebo potíže při hlubokém nádechu do břicha nepovažují za podstatné a přehlížejí je.

Včasná diagnostika přitom výrazně napomáhá zpomalit nebo zastavit progres nemoci,“ upozorňuje na varovné příznaky fyzioterapeutka.

Nejvyšší čas něco dělat. Lékaři výše uvedených specializací vám mohou pomoci léky, které tlumí odbourávání kostní hmoty, a také těmi, které zvyšují její novotvorbu. Sami od sebe ale můžete změnit jídelníček a zaměřit se na cvičení. Praktické tipy najdete ve fotogalerii:

Cvičením proti rozvoji nemoci

„V oblasti fyzioterapie se léčba osteoporózy zaměřuje na techniky měkkých tkání pro uvolnění napětí těchto struktur, korekci držení těla a uchování nebo zlepšení pohybových funkcí,“ vysvětluje Iva Bílková. „To je například aktivace svalů osového orgánu, korekce svalové dysbalance, posílení svalové síly.“

Lidověji řečeno se pracuje na tom, abyste měli správné držení těla. Fyzioterapeut s vámi bude trénovat techniky pro uvolnění napětí měkkých tkání a zlepšení pohybových funkcí a koordinace. Díky tomu také budete umět „šikovně upadnout“, což se určitě hodí.

„Všechny techniky ulevují od bolesti a jsou vhodnou prevencí proti pádům a zlomeninám,“ doplňuje Iva Bílková.

Moderní postupy zamávají rozpočtem

Cvičení můžete doplnit rázovou vlnou, ta ale není hrazená zdravotní pojišťovnou.

„Jedno ošetření stojí mezi 1300 až 4000 Kč dle pracoviště, které vlastní fokusovanou rázovou vlnu,“ udává přesné údaje Iva Bílková.

„Dle studií byla stimulace novotvorby kostní tkáně podpořena už jednou aplikací, ale osobně bych doporučovala například čtyři až šest sezení.“ Součty jsou pak jednoduché, peněz vás to bude stát dost.

  • Osteoporózou trpí 7–10 % světové populace, převážně starších ročníků.
  • Léčeno je odhadem jen 10–20 % nemocných.
  • Překvapivé zlomeniny bývají v pokročilém věku strašákem, zbavují pacienty soběstačnosti a velmi snižují kvalitu života.

Zdroj: Státní zdravotní ústav     

„Terapie rázovou vlnou se hodí kdykoli pro všechny pacienty kromě onkologických, kde hrozí současné stimulace rakovinných buněk v okolí kyčle,“ dodává fyzioterapeutka. „Samozřejmě, kdo má osteoporózu teprve v začátku, tomu se hustota zlepší lépe, než když je někdo těsně před zlomeninou.“

Studie dokonce dokázaly, že díky rázové vlně významně narůstá množství kostní hmoty v oblasti krčku stehenní kosti u pacientů, kteří absolvovali rázovou vlnu, v porovnání s těmi, kdo „jen“ užívají léky.

Co na talíř?

Pokud se chcete vyhnout zbytečným zlomeninám ve vyšším věku, zaměřte se i na jídelníček. Hlavní komoditou na vašem talíři by měl být vápník a vitamín D.

„Doporučuji mléčné výrobky, rybičky v konzervě, které jíme i s kostmi, ořechy, mandle a semena dýně nebo lnu, která jsou bohatá na vitamíny rozpustné v tucích, mezi které řadíme i vitamín D,“ radí úpravu jídelníčku Iva Bílková. „Vhodná je čerstvá zelenina pro obsah vitamínu C a listová zelenina s obsahem vitaminu B.“

Omezte také kofein a alkohol, nekuřte a vyvarujte se stresu – i to má vliv na případný rozvoj osteoporózy.

Odborná spolupráce:

Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Mgr. Iva Bílková

Vedoucí fyzioterapeutka Fyziokliniky v Praze. Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a dále obor se specializací na funkční poruchy pohybového aparátu. Jako jedna z mála u nás složila také mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International.

JAK SE ŽIJE S OSTEOPORÓZOU ? Příčiny a příznaky osteoporózy, cvičení při osteoporóze / Originální kloubní výživa Geladrink

15. Prosinec 2015

MUDr. Šimková, OSTEOCENTRUM, Revmatologický ústav, Praha

1. Co je to Osteoporóza ?

Osteoporóza je metabolické onemocnění skeletu, charakterizované postupným úbytkem kostní tkáně a změnou kvality kosti. Křehká kost se stává náchylnější ke zlomeninám.Hovoříme o tzv.

nízkozátěžových zlomeninách, které mohou vzniknout již po minimální zátěži, např. při prudkém předklonu, švihu či otočení nebo pádu z výšky dospělého člověka. Kostní tkáň se skládá z organické složky a v ní uložených minerálů.

Organickou část tvoří především kolagen, z minerálů je přítomen především vápník a fosfát ve formě hydroxyapatitu.

Výskyt onemocněníOsteoporózou je v Evropě postiženo asi 7% obyvatel. Zlomeninu v důsledku tohoto onemocnění prodělá během svého života každá třetí žena a každý šestý muž nad 50 let. Bílá rasa je ohrožena výskytem osteoporózy více než jiná etnika.

V roce 1994 byla osteoporóza zařazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) mezi prvořadé problémy zdravotnictví.

Projevy onemocněníOsteoporóza je chronické onemocnění, které může zůstat dlouho nepoznáno. Prvním příznakem může být až náhlá bolest zad při zlomenině obratle či postupné snižování výšky a zakulacení zad. Každá zlomenina snižuje kvalitu života nemocných a významně zvyšuje riziko zlomeniny další.

2. Jaké zlomeniny se vyskytují nejčastěji ?

Osteoporóza zvyšuje riziko zlomeniny v kterémkoliv místě skeletu, typickými pro toto onemocnění jsou však tyto lokality:1) Zlomenina předloktí – bývá první známkou osteoporózy již v mladším věku, resp.krátce po menopauze. Dlouho se hojí a není výjimkou, že částečné omezení funkce postižené ruky přetrvává i mnoho let.

2) Zlomenina obratle – může být prvním klinickým projevem osteoporózy. Upozorní nás na ní náhlá bolest zad s propagací pod žebra, do břicha či do dolních končetin, podle lokalizace zlomeného obratle. Dvě třetiny zlomenin obratlových těl jsou však diagnostikovány náhodně při rentgenovém vyšetření, které bylo indikováno z jiného důvodu.

3) Zlomenina kyčelního kloubu – patří k nejzávažnějším projevům osteoporózy a vyskytuje se převážně u starších nemocných. Podle statistik do roka na důsledky této zlomeniny umírá 15-25% pacientů. Příčinou úmrtí jsou většinou infekční komplikace (sepse či zápal plic) nebo trombombolie.

Dalších 30-40% takto postižených zůstává invalidních a jsou odkázáni na pomoc svých blízkých. Pouze menší část pacientů zůstává po dlouhodobé rehabilitaci soběstačná.

3. Souvisí výskyt osteoporózy s věkem ?

Přibližně do 25. roku života převažuje novotvorba kosti nad její ztrátou, v dalších přibližně 10 letech je proces odbourávání kosti a její novotvorby v rovnováze. Od 30-35 let kostní hmoty pomalu ubývá ( přibližně 0,5% za rok ).Kolem 50.

roku u žen dochází vlivem hormonálních změn a dalších faktorů ke zrychlenému úbytku kostní tkáně. V 60-70ti letech vlivem „stárnutí“ organismu dochází k útlumu obnovy kosti a významně narůstá riziko zlomeniny jak u žen tak u mužů. Životospráva, resp.

výživa a pohyb v mládí a dospívání, určuje množství kostní hmoty, ze kterého později budeme moci čerpat.

4. Souvisí výskyt osteoporózy s dědičností ?

Genetika hraje důležitou roli při vzniku osteoporózy. Asi 15% žen může mít v důsledku genetické dispozice snížené množství kostní hmoty (osteopenie) již před menopauzou.Také nízká váha a výška, které jsou do jisté míry dány genetickou výbavou, jsou rizikovým faktorem pro osteoporózu.

Zlomenina kyčle u matky může geneticky ovlivnit dispozici dcery ke zlomenině kyčle Existuje také skupina onemocnění dědičných metabolických chorob, vedoucích k osteoporóze, které se týkají většinou poruchy tvorby kolagenu, jako je např. osteogenesis imperfekta.

5. Vyskytuje se osteoporóza také u mužů ?

Muži vstupují do období dospělosti s větší kostní hmotou než ženy a k osteoporóze související s věkem dochází u mužů o několik let později než u žen.

Muži nemyslí na prevenci a terapii osteoporózy, protože bývá zpravidla považována za „ženský problém“. Tento názor však neodpovídá skutečnosti.

Ženy jsou sice postiženy obecně častěji než muži, ale přesto takto onemocní až 20 % mužů nad 60 let.

6. Ovlivňuje vznik osteoporózy kouření ?

Ano, u kuřáků se osteoporóza vyskytuje častěji.

7. Způsobuje osteoporóza bolesti zad ?

Osteoporóza je zpočátku nenápadné onemocnění, které může zůstat dlouhou dobu nepoznáno. Prvním projevem může být až zlomenina obratle, která se projeví náhlou bolestí zad. Příčinou dlouhodobé bolesti zad mohou být změny fyziologického postavení páteře při deformaci osteoporotických obratlů.

Důsledkem těchto změn je typická postava se zakulacenými zády a vypouklým bříškem. V tomto případě bolesti zad vznikají většinou při dlouhodobě vynucené poloze. Dlouhodobé stání, chůze či sezení vyvolává nepříjemné pocity v oblasti páteře.

Bolesti zad, které přivádí nemocného k lékaři však většinou nejsou způsobeny osteoporózou, ale degenerativními změnami obratlů a meziobratlových plotének při osteartróze.

Osteoartróza je stav kloubu, kdy dojde k opotřebování nebo poškození chrupavky a její postupné ztrátě. Současně kompenzačně dochází k tvorbě osteofytů ( výrůstků) na kosti, která tvoří kloub.

Osteoartróza je nejčastější příčinou bolestí pohybového aparátu a omezení jeho funkce.

Vyskytuje li se na kolenou hovoříme o gonartróze, na kyčlích o koxartróze a na páteři o spondylartróze a deformující spondylóze

Dělení osteoporózyPodle příčiny vzniku, můžeme osteoporózu rozdělit do několika skupin:

Osteoporóza primární– postmenopauzální osteoporóza – je nejčastější příčinou osteoporózy, vyskytuje se u žen po menopauze, tedy kolem 50.roku věku. Je způsobena úbytkem ženských hormonů resp.

estradiolu- idiopatická osteoporóza –na vzniku onemocnění se podílí více faktorů, primární příčinu laboratorními a klinickými vyšetřeními nezjistíme. Častěji vídáme u mužů.- senilní osteoporóza – procesem stárnutí organismu dochází k útlumu funkce většiny orgánů. Snižuje se také rychlost novotvorby kosti a svalů (sarkopenie).

Svaly reagují na udržení rovnováhy se zpožděním, čímž se významně zvyšuje riziko pádů. Pády jsou další příčinou zlomenin.

Snížená funkce ledvin ve vyšším věku má dále za následek sníženou tvorbu vitaminu D, který je velmi důležitý pro vstřebávání vápníku ze střeva, udržení množství svaloviny a kostní hmoty.

Snížená hladina vápníku v krvi stimuluje příštítná tělíska k tvorbě parathormonu, ten umožní, aby se hladina vápníku v séru doplnila z kostí, čímž se dále zhoršuje osteoporóza.

Pokud se při nedostatku vitaminu D špatně mineralizuje kost, mluvíme o osteomalacii (měknutí kostí).

Osteoporóza sekundárníPříčinou tohoto typu osteoporózy je jiné onemocnění (např.příštítných tělísek, ledvin, nadledvin nebo štítné žlázy), dále vrozené poruchy tvorby kosti (např. kolagenu) nebo sem patří osteoporóza způsobená užíváním léků pro jiná onemocnění. Tento typ způsobují nejčastěji glukokortikoidy. Hovoříme o tzv. glukokortikoidy – indukované osteoporóze (GIOP).

Koho vyšetřovat ?Vyšetřeni by měli být ženy i muži, pokud mají rizikové faktory pro vznik osteoporózy. Patří sem především:1. Již prodělaná nízkozátěžová zlomenina2.

Ženy krátce po menopauze (rozumíme tím fyziologickou menopauzu i stav po odejmutí vaječníků), pokud jsou přítomny další rizikové faktory osteoporózy (nízká hmotnost, kouření, zlomenina kyčle u matky) a všechny ženy starší 65 let i bez rizikových faktorů, pokud neužívají gynekologem předepsanou hormonální léčbu3. Muži nad 65 let

4. Jiné rizikové faktory pro vznik osteoporózy: užívání glukokortikoidů, chronické zánětlivé onemocnění (např.revmatoidní artritida..), mentální anorexie, onemocnění střev (Crohnova choroba, celiakie…), onemocnění endokrinních žláz apod.

SlovníčekMenopauza: ukončení pravidelného menstruačního krvácení u žen v klimakteriuKlimakterium: – přechod: období života ženy, v němž postupně vyhasíná aktivita ženských pohlavních orgánů a v němž dochází k významným hormonálním změnám.

Hormony přestávají udržovat rovnováhu tvorby kosti, převažuje úbytek kostní tkáněAndropauza: pozvolný výpadek produkce androgenů, zejména testosteronu, vznikající fyziologicky během stárnutí u mužů, na rozdíl od menopauzy je pozvolná a nemá charakter úplného vyhasnutí, může být příčinou vzniku osteoporózyMentální anorexie: onemocnění, při němž se postižení ( většinou mladé dívky či ženy) snaží zabránit ztloustnutí, často jen domnělému. Příčina není zcela jasná. Pacientky odmítají jídlo nebo se přejídají (bulimie) a vyvolávají zvracení. Dochází k výraznému poklesu hmotnosti, vymizení menstruačního krvácení v důsledku snížení tvorby ženských pohlavních hormonů.Crohnova choroba: zánětlivé střevní onemocnění, ne zcela jasné etiologie. Pravděpodobně jde o autoimunitní onemocnění, které postihuje jednotlivé úseky stěny tenkého i tlustého střeva. Zánět střevní stěny brání vstřebávání důležitých živin, včetně vápníku, bílkovin a vitaminu D, krom jiných komplikací vzniká osteoporóza.

Budete mít zájem:  Příznaky Těhotenství Motání Hlavy?

8. Jak lze diagnostikovat osteoporózu ?

V současné době je základním vyšetřením pro diagnózu osteoporózy tzv. Celotělová osteodenzitometrie (DXA).Jedná se nízkozátěžové rentgenové vyšetření, které trvá asi 20 minut. Dávka rentgenového záření je asi 8x nižší než při snímkování plic. Vleže na lůžku nad kterým jezdí posuvné rameno denzitometru Vám bude změřena kostní denzita (resp.

množství kostního minerálu) na kyčli a v oblasti bederní páteře, v některých případech též na předloktí. Měření provádí rentgenový laborant, popis vyšetření pak lékař příslušného osteologického pracoviště. V závěru vyšetření je popsána diagnosa ve třech kategoriích – normální nález, osteopénie či osteoporóza.

Pokud je nález v rámci normy, není třeba zvláštních léčebných opatření a lékař dle rizikových faktorů doporučí kontrolní denzitometrii, většinou s odstupem 1 a více let. Pokud je závěrem vyšetření osteopénie, znamená to již mírné prořídnutí kosti, které však ještě není definováno jako nemoc a lékař hodnotí další faktory rizika zlomenin.

Osteoporóza je již onemocněním, které je třeba dispenzarizovat a léčit. Kontrolní denzitometrické vyšetření je indikováno nejdříve za 1 rok a mělo by být provedeno na stejném denzitometru. Provádí se v rámci kontroly úspěšnosti léčby nebo kontroly možného zhoršení nálezu u pacientek s osteopénií. Měření, které se provádí na tzv.

periferních denzitometrech, kde je měřeno pouze předloktí či noha nebo pata, jsou pouze orientační a v případě pozitivního nálezu by mělo být následováno vyšetřením na celotělovém denzitometru (DXA).

Rentgenové vyšetření: osteoporózu lze diagnostikovat také klasickým rentgenovým vyšetřením hrudní a bederní páteře v předozadní a bočné projekci.

Je-li zde popisována kompresivní zlomenina z osteoporózy a vyloučí li se jiná příčina zlomeniny obratle, diagnostikujeme a léčíme osteoporózu. Následným denzitometrickým vyšetřením pak potvrdíme přítomnost osteoporózy a kontrolujeme úspěšnost léčby.

Rentgenové vyšetření je také indikováno v případě podezření na nově vzniklou zlomeninu z osteoporózy při náhle vzniklé bolesti zad.

Ukazatele kostního metabolismu: odběr krevního vzorku ke zjištění produktů rozpadu kolagenu a jiných ukazatelů kostního obratu, je důležité při posuzování účinku léčby a pro vytipování pacientů s vysokým rizikem úbytku kostní hmoty (vysokoobratová osteoporóza).Biochemické vyšetření a krevní obraz: odběr krve k vyloučení tzv.sekundární neboli jiné příčiny osteoporózy při jiných onemocněních (onemocnění ledvin, štítné žlázy, příštítných tělísek, porucha krvetvorby apod.)

Sběr moči za 24 hodin. Výsledek vyšetření nás informuje o vrozeném či získaném zvýšeném odpadu vápníku v moči nebo o tom, jestli je příjem vápníku dostatečný. Kontrolujeme častěji u pacientů s ledvinovými kameny.

9. Lze osteoporózu léčit ?

  • Základním opatřením v prevenci a léčbě osteoporózy je pravidelná fyzická aktivita a dostatečný příjem vápníku a vitaminu D
  • 1) Prevence – VÝŽIVA A FYZICKÁ AKTIVITA
  • Vápník – kalcium
  • Doporučená denní dávka vápníku – kalciaDospívající 300-1500 mg; dospělí do 50 let 1000 mg; nad 50 let 1000-1500 mg ; těhotné a kojící ženy 1200 mgStrava bez mléka a mléčných výrobků představuje denní příjem přibližně 500 mg vápníku
  • Strava s mléčnými produkty (20 dkg eidamu, 2 hrnky mléka, jogurt ) přibližně 800 mg vápníku
  • Graf č. 1: Doporučené denní dávky vápníku
  • Cvičení je účinnou prevencí osteoporózy

Jak vyplývá z grafu č.1, velmi významné je období růstu, těhotenství a laktace. Příjem vápníku ve vztahu k růstu plodu není lineární, naopak, k raketovému nárůstu dochází zejména ve třetím trimestru těhotenství a po menopauze.

Vápník v miligramech ve 100 g syrové hmotnosti potraviny:mák 1400 – 1961, zelené fazolové lusky 1026, sýr pařený (10% tuku v s.) 900, sezamová semena 878, sýr tvrdý (50% tuku v s.

) 780 (eidam, gouda), slunečnicová semena 700, tavený sýr (20% tuku v s.) 600, ovčí sýr (50% tuku v s.

) 500, sýr měkký 420 (Brie, camembert, Bavaria blue, Kloster), měkké sýry (průměrně) 400, sardinky v oleji 330, pažitka 130-320g

hrášek (čerstvý zelený) 117 – 310, lískové oříšky 57 – 220, petrželová nať 220, zelí (dušené) 212, řeřicha 211, bazalka 211, pampeliškové listy 150, jogurt 130, špenátové listy (čerstvé) 125, fenykl (zelenina) 109, brokolice 105, mangold 103, ovesné vločky 100, sýr (20% tuku v s.) 95, tvaroh (40% tuku) 95, krevety 92, pórek 87, tvaroh (20 % tuku) 85, celerová nať 80, ibišek 80, celer 70, černý kořen 53, sójové klíčky 50

10. Může mít užívání vápníku nežádoucí účinky ?

Pokud dodáme organismu větší množství vápníku, než je schopný v dané chvíli využít, bude nadbytečné množství vyloučeno močí. Opatrnosti je třeba u pacientů s ledvinovými kameny a sarkoidózou. Pokud užíváme denní dávku kalcia vyšší než 500 mg, rozdělíme množství do více dávek.Užívání vápníku ve formě calcium carbonicum tj.

uhličitanu vápenatého (CaCO3) může způsobit nebo zhoršit zácpu, v takovém případě lze vyzkoušet jiný přípravek s jiným zdrojem vápníku např. laktoglukonátu vápenatého nebo použít mírná laxativa (Lactulosa či Duphalac). Někdy nezbývá, než přípravek vysadit a maximálně zvýšit příjem vápníku ve stravě.

Vitamín D se většinou podává ve formě kapek ústy, možné jsou i injekční formy či kapsle. Denní příjem vitaminu D (resp.cholecalciferolu) by měl být 400-800 IU denně.Organismus je schopen vyrobit si vitamin D v kůži po oslunění UV zářením.

V naší zeměpisné šířce však není sluneční světlo tak intenzivní, aby umožnilo dostatečnou tvorbu vitaminu D pouze touto cestou. Ve stáří se pak vitamin D v kůži již tvoří pouze minimálně. Jeho příjem u pacientů s osteoporózou a osteopénií se tedy doporučuje celoročně.

Předávkování je vzácné, maximální doporučené množství za den je 2000 IU, toxicita je však předpokládána až od 4000 IU denně. Podle statistiky má polovina lidí nad 50 let v naší zeměpisné šířce nízkou hladinu vitaminu D.

Fyzická aktivita: osteoporózu lze jen velmi špatně ovlivnit, pokud nemá pacient dostatečný pohyb. Vhodnou fyzickou aktivitou jsou procházky alespoň 2 hodiny denně, práce doma a na zahrádce.

Pravidelné cvičení individuálně nebo lépe ve skupině pod dohledem fyzioterapeuta, je vítanou aktivitou v prevenci onemocnění.

Vyvarovat bychom se měli zvedání těžších břemen ( více než 2 kg) a prudkých pohybů charakteru švihu a rotace.

LéčbaV terapii osteoporózy se používají léky, které různými mechanismy dokáží snížit, zachovat, ale i zvýšit množství kostní hmoty. Cílem léčby je snížit riziko zlomenin.

Téměř všechny tyto léky dokáží snížit riziko zlomenin na polovinu, pokud se užívají pravidelně a dlouhodobě, většinou po dobu několika let. Předepisovat léčbu může v současné době revmatolog, ortoped, gynekolog, endokrinolog a internista.

V současnosti jsou dostupné tyto skupiny antiosteoporotických léků: kalcitonin, bisfosfonáty, stroncium-ranelát, raloxifen, hormonální terapie, teriparatid, ve fázi výzkumu jsou další farmaka .

Doporučené cviky pro pacienty s osteoporózou

Obecně platí, že cvičení u pacientů s osteoporózou by mělo být individuálně posouzeno fyzioterapeutem či rehabilitačním lékařem. Důraz klademe na cviky s výdrží. Provádíme cviky pomalu, tahem, cvičení nesmí vyvolávat bolest.

Součástí cvičení by měla být dechová gymnastika ( při níž jednak aktivujeme trupové svaly, jednak podporujeme ventilační funkci plic). Opakujeme cviky v malých sériích ( 5–10 krát ). Aby mělo cvičení efekt, mělo by být pravidelné a dlouhodobé.

Vhodné je též cvičení v bazénu pro jeho dvojí účinek (využíváme tlak a vztlak vody; pohyby jsou pomalé proti odporu vody). Vhodným doplněním životosprávy a pohybového režimu je chůze.

Nevhodné cviky s rizikem zlomenin: švihové cviky a cvičení vedoucí k pohybu páteře do krajních poloh, zdvíhání břemen, skoky, sporty spojené s pravděpodobností pádu, prudkými pohyby, silové sporty.

Cviky doporučené při léčbě Osteoporózy

Způsobili jste si nedávno zlomeniny bez zjevných příčin? Trápí Vás ostré bolesti zad, máte pocit, že se stále více hrbíte, nedělá Vám dobře hluboký nádech? Zde se nachází několik návodů na cvičení, které doporučujeme při léčbě, či jako prevenci vzniku osteoporózy.

Osteoporóza  je onemocnění kosterní soustavy.

Dochází při něm k celkovému úbytku kostní hmoty tak, že kostra není schopna vyhovět požadavkům zátěže, které jsou na naše kosti kladeny při každodenních činnostech.

K těmto úbytkům dochází, je-li narušena rovnováha mezi rychlostí tvorby kosti a jejího odbourávání (rychlejší odbourávání než novotvorba). 

S úbytkem kostní hmoty se současně snižuje i pevnost kosti, což vede ke zvýšenému riziku vzniku zlomenin i při minimálním traumatu.

Typickými osteoporotickými zlomeninami jsou zlomeniny obratlů, dolní části předloktí a zlomenina krčku stehenní kosti, která patří k nejzávažnějším.

Tyto zlomeniny významně zhoršují kvalitu života a zkracují jeho délku.

  • Jednou z hlavních prokázaných příčin vzniku osteoporózy je nedostatek vápníku v organismu. Mezi hlavní příznaky patří: ostrá bolest v zádech a dlouhých kostech (právě tyto příznaky mohou být zavádějící a jejich příčina velmi různorodá), zmenšení postavy (asi o 3cm) a zakulacení zad, zlomeniny způsobené s minimem násilí  (zlomení krčku stehenní kosti pouze při doskoku, zlomení zápěstí při plácnutí o desku)
  • Později se objevují bolesti v místě postižení při dýchání, bolesti při pohybu (často i minimálním) a pocity nejistoty při pohybu i v klidu.

Více informací o osteoporóze se můžete dočíst zde.

Pozn.: Cviky prezentované na našich webových stránkách jsou připraveny a prezentovány univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty. Jednotlivé cviky provádějte pouze v případě, že jste si vědomi příčiny svých zdravotních problémů (symptomů). Léčebná doporučení nenahrazují lékařské/fyzioterapeutické vyšetření.

Účelem naší databáze fyzioterapeutických cviků je snaha o bezplatné zpřístupnění ukázky správného provedení cviků komukoliv, komu mohou pomoci zlepšit zdravotní stav. Mějte prosím na paměti, že cvičení je účinný terapeutický prostředek, který, je-li správně cílený, pomáhá, nicméně při nesprávném použití může Vaše potíže zhoršit.

Pociťujete-li např. mírnou bolest vycházející z pravé strany bederní páteře a cvičíte na opačnou stranu, Vaše problémy se s největší pravděpodobností zhorší. Pokud si nejste jisti, zda je Vámi vybraný cvik přínosný, doporučujeme konzultovat jeho vhodnost s univerzitně vzdělaným fyzioterapeutem (Bc., Mgr., Cert.

MDT) nebo rehabilitačním lékařem (MUDr.).

Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector