V České republice je v současné době evidováno více než 900 000 nemocných s diabetem, z nichž naprostá většina trpí diabetem 2. typu. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR oficiálně dokládá nejaktuálnější oficiální statistický údaj pro stav roku 2016.
| 2016 | 787 324 | 60 281 | 13 845 | 68 495 | 861 450 | 929 945 |
Předpokládá se, že asi jedna čtvrtina ze skutečného počtu diabetiků není diagnostikována. Nebezpečně se blížíme k situaci, kdy bude mít každý 10. občan republiky cukrovku.
V roce 2016 bylo v ČR registrováno 106 682 nemocných s diabetickou nefropatií (z toho 40 229 ve stadiu chronické nedostatečnosti ledvin), 95 100 nemocných s retinopatií (z toho 2 267 nevidomých) a přibližně 41 441 nemocných s diabetickou nohou (z toho více než 9 969 po amputaci dolní končetiny).
Každý rok v ČR cukrovkou nově onemocní 60 tisíc lidí
Ročně v souvislosti s cukrovkou v ČR zemře 22 tisíc pacientů
Češi drží v Evropě smutný primát v počtu nemocných diabetem v celé populaci
Průměrné roční náklady na léčbu jednoho pacienta s diabetem se blíží k 26 tisícům Kč
Za celou ČR se jedná o přibližně 20 miliard Kč, což představuje 10 % ročních zdravotních výdajů
Problémy s nárůstem výskytu diabetu mají i jiné země. Prognózy v USA jsou přímo děsivé: více než 300 milionům Američanů, což je zhruba polovina celé populace, hrozí během deseti let onemocnění cukrovkou (minimálně náchylnost k ní).
Pojišťovna UnitedHealth Group ve své studii odhaduje, že diabetici okolo roku 2020 mohou spotřebovávat až 10 % ročních nákladů na zdravotnictví USA. Server RedOrbit uvádí, že podle této studie je v současné době cukrovka diagnostikována u 27 milionů obyvatel USA.
U dalších 67 milionů se symptomy ještě nevyskytují, ale již mají zvýšenou glykémii.
- Podle údajů ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) z roku 2013 vypadala u nás situace s diabetem (DM) následovně:
- Výskyt diabetu podle typu
U převážné většiny pacientů s diabetem je diagnostikován DM 2. typu (nezávislý na inzulinu). Jedná se o typické onemocnění středního a vyššího věku. K 31.12.2013 se v ČR léčilo s DM 2. typu 789 900 osob.
DM 1. typu (závislý na inzulinu) je zjištěn u necelých sedmi procent diabetiků, v roce 2013 se jednalo o 58 901 osob, z toho 1 123 ve věku 0–14 let a 891 ve věku 15–19 let. Diabetes 1. typu začíná obvykle v mladším věku a je při něm vyšší náchylnost k akutním komplikacím.
V rámci statistických zjišťování se v ČR sleduje také výskyt sekundárního diabetu, se kterým v roce 2013 bylo léčeno 12 846 osob, poruchu glukózové tolerance mělo ve stejném roce 65 269 osob.
Komentář ke grafu:
O diabetu se hovoří jako o epidemii nové doby. Naprostou většinu nemocných tvoří pacienti s diabetem 2. typu.
V České republice je ročně diagnostikováno okolo 60 000 pacientů s diabetem, proto trvale celkový počet nemocných roste, prevalence se nyní pohybuje okolo 11 % dospělé populace.
Lze kvalifikovaně odhadnout, že průběžně je v ČR okolo 200 000 osob, které jsou již diabetiky 2. typu, ale vzhledem k tomu, že jsou bez příznaků, o své nemoci ještě nevědí.
Komplikace diabetu
Mezi akutní komplikace DM patří hypoglykemické a hyperglykemické stavy a jejich následky, k závažným chronickým komplikacím DM řadíme především retinopatii, nefropatii a neuropatii (nervová a cévní složka postižení). Postižení cév při DM je predispozičním faktorem pro vznik závažných kardiovaskulárních onemocnění (1).
Z vážných chronických komplikací jsou v ČR statisticky sledovány počty případů nefropatie, retinopatie a počty komplikací označovaných jako diabetická noha.
V roce 2013 bylo evidováno 251 712 případů jmenovaných komplikací diabetu (241 tis. v roce 2012).
Podíl chronických komplikací diabetu k celkovému počtu léčených diabetiků byl přibližně stejný jako v roce předchozím, a to 29 %.
V posledních letech výrazně roste počet diabetiků, zejména mezi mladšími ročníky | Nemocnice České Budějovice a.s
18. 12. 2017 
V Českých Budějovicích se 7. prosince sešlo přibližně 250 lékařů a zdravotních sester z oboru diabetologie. Přijeli odborníci nejen z Jihočeského kraje, pozvání přijali také odborníci z Prahy, Hradce Králové a dokonce z USA. V rámci XXV. jihočeského diabetologického dne, který pořádá Interní oddělení Nemocnice České Budějovice ve spolupráci s Centrem diabetologie IKEM, se odborníci seznámili s novinkami v léčbě diabetu.
Hlavními tématy odborné konference, které se zúčastnili jak internisté z jihočeských nemocnic, tak i terénní specialisté a praktičtí lékaři, byly mimo jiné nové možnosti inzulinové léčby, nové léky a především novinky v léčbě častých komplikací, které s sebou diabetes přináší.
Cukrovka například významně zvyšuje riziko mozkových příhod, infarktů, selhání ledvin, slepoty a amputací dolních končetin. Vhodnou životosprávou a spoluprací s lékařem lze těmto komplikacím úspěšně předcházet.
„Naopak nedodržování pravidel vede nejen k výše uvedeným komplikacím, ale také ke zrychlení postupu aterosklerózy, zvýšenému výskytu infekčních chorob v důsledku zhoršení imunity a diabetické neuropatii, tedy poškození funkce a struktury nervů,“ uvedla koordinátorka Diabetologického centra pro Jihočeský kraj MUDr. Lenka Dohnalová z Interního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Plíživá epidemie třetího tisíciletí
Počet diabetiků v České republice dlouhodobě roste. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se v roce 2016 léčilo přes 860 tisíc pacientů, zatímco v roce 2000 to bylo o 200 tisíc méně. V průběhu loňského roku byl diabetes nově zjištěn u 115 tisíc pacientů. Odhaduje se, že dalších 300 tisíc lidí o svém onemocnění neví.
V Jihočeském kraji se v loňském roce s diabetem léčilo 55 tisíc lidí, tedy téměř každý dvanáctý. „Bohužel v posledních letech prudce narůstá počet nemocných s diabetem 2. typu již ve věkových skupinách okolo 40 let. Také se poměrně dramaticky zvyšuje počet komplikovaných případů a klesá i věk pacientů s těmito komplikacemi,“ varuje MUDr.
Dohnalová.
Výskyt diabetu mellitu 2. typu, na který připadá více než 90 % všech případů cukrovky, se zvyšuje celosvětově. Ve věkové kategorii nad 65 let jím trpí přibližně každý pátý.
„Léčba těchto pacientů vyžaduje zvláštní postup, neboť jde o polymorbidní pacienty, trpící větším počtem různých závažných chorob a zdravotních komplikací, navíc s vyšší náchylností k hypoglykémiím,“ vysvětluje MUDr. Dohnalová.
Cukrovka se kromě toho projevuje nenápadně a pozvolna. I proto je diabetes odborníky nazýván plíživou epidemií třetího tisíciletí.
Diabetologické centrum pečuje o nejvážnější případy
Diabetologické centrum při Interním oddělení Nemocnice České Budějovice pečuje o nejzávažnější případy diabetu. Vesměs jde o pacienty s pozdními komplikacemi nebo celkově těžkým průběhem onemocnění.
Pro celý jihočeský kraj poskytuje komplexní péči zejména v oblasti intenzivní terapie diabetu, koordinace léčby pomocí inzulínových pump a léčby diabetické nefropatie. Důležitá je také péče o těhotné pacientky s diabetem.
Ve spolupráci s Očním oddělením nemocnice poskytuje léčbu diabetické retinopatie, nezánětlivého onemocnění oční sítnice, které je nejčastější příčinou slepoty v průmyslově vyspělých zemích světa.
Součástí činnosti Diabetologického centra je i léčba tzv. syndromu diabetické nohy. Centrum disponuje odbornou podiatrickou ambulancí a podiatrickou poradnou. Toto pracoviště, specializované na léčbu syndromu diabetické nohy, patří mezi nejmodernější svého druhu v zemi.
Počet dětí s cukrovkou roste, na vině může být i přehnaná čistota – iDNES.cz
Diabetes neboli cukrovka u nás v současnosti postihuje přibližně každé pětisté dítě. Projevit se může tehdy, pokud se imunitní systém dětí v raném věku nesetkává s běžnými bakteriemi.
„Čistota za každou cenu pak na dítě může mít zcela opačný efekt a zdraví jednoznačně škodí,“ upozorňuje vedoucí lékař Diabetologického centra Fakultní nemocnice v Motole Zdeněk Šumník. Svou roli může podle něj hrát i dědičnost a v případě přehnané čistoty i strach rodičů, aby se dítě něčím nenakazilo.
Nejčastějším typem je diabetes prvního typu, což je onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se čím dál častěji objevuje už během prvního a druhého roku věku dítěte, představuje problém. Nese s sebou totiž velkou pravděpodobnost pozdějších komplikací, jako je postižení ledvin, očí a nervů.
Zabránit rozvoji vážných komplikací se dnes lékaři snaží prostřednictvím glykemických senzorů, které pomáhají udržovat ideální hladinu krevního cukru. „Jedná se o malé přístroje zčásti implantované pod kůži, které neustále monitorují stav glykémie a dávají tak pacientovi šanci, aby na něj včas zareagoval,“ popisuje diabetoložka motolské nemocnice Lenka Petruželková.
Údaje senzoru o aktuálních hodnotách krevního cukru se dají přenést přes mobilní telefon nebo chytré hodinky až k rodičům, což je právě u malých dětí velkou výhodou. „Systém má v sobě zabudované alarmy a rodič může vždy včas zasáhnout,“ vysvětluje diabetolog Šumník. Cukrovka tak pro ně už nemusí představovat nestálý stres.
Glykemický senzor vrací diabetiky k běžnému životu
Co všechno může změnit glykemický senzor, ukazuje devítiletá pacientka Eliška. Cukrovka se u ni objevila v osmnácti měsících. „Předtím, než Eliška dostala senzor, jsme ji museli měřit krevní cukr glukometrem i patnáctkrát denně,“ vzpomíná její maminka. „I tak bylo těžké udržet hladinu cukru vyrovnanou,“ dodává.
Teď jsou její hodnoty téměř stejné jako u zdravých lidí a navíc se velmi výrazně snížilo riziko pozdějších komplikací diabetu. „Hlavně ale můžu dělat to, co dělají i ostatní děti. Naši se už nemusí tolik bát pustit mě samotnou na výlet, dojít do kroužku nebo přespat u kamarádky. Přes mobil sledují moje hodnoty i na dálku,“ říká nadšeně dívka.
Nový pomocník ale není zrovna levnou záležitostí
Z dat národního registru dětského diabetu ČENDA, vyplývá, že za posledních pět let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než třicet procent.
Na základě analýz je nezpochybnitelné, že glykemické senzory mají na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze čtyřicet procent českých dětí s diabetem prvního typu, z nichž přibližně patnáct procent ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo skokové.
Senzor si však nemůže dovolit každý, jelikož se musí měnit každý týden a jeden přitom stojí zhruba 1 200 korun. Pojišťovny proplácí jen polovinu a náklady tak nejsou zrovna malé. „Pokud by šla cena senzorů dolů nebo by na ně zdravotní pojišťovny přispívaly více, byly by pro ostatní daleko dostupnější,“ hodnotí současnou situaci maminka Elišky.
Diabetes mellitus (cukrovka)
- Průvodce pacienta
- Diagnózy
- Diabetes mellitus (cukrovka)
Cukrovka je onemocnění, při kterém organismus není schopen dodávat dostatečné množství inzulínu.
Většina jídla, které zkonzumujeme, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu hormon inzulín. Bez inzulínu tedy buňky nemohou získat energii z potravy.
Lidé s cukrovkou tak nemohou využívat svou krevní glukózu. To vede k vzestupu hladiny cukru v krvi (hyperglykémii) a dalším závažným důsledkům.
Inzulín produkuje velká žláza – slinivka, umístěná za žaludkem.
Existují dva hlavní typy cukrovky:
Cukrovka (diabetes mellitus) 1. typu
neboli na inzulínu závislá – může se vyskytnout v každém věku, ale většinou postihuje děti nebo mladé dospělé. Léčba spočívá v injekční aplikaci inzulínu, bez kterého by diabetici 1. typu nepřežili. Podle IDF (Mezinárodní federace diabetu) je na světě asi 15 000 000 lidí s diabetem 1. typu, což je něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků.
Cukrovka (diabetes mellitus) 2. typu
neboli na inzulínu nezávislá – se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 45 let. Asi 80 – 90 % pacientů s cukrovkou 2. typu trpí nadváhou či obezitou.
Podle závažnosti onemocnění se liší i léčba: u někoho stačí dieta a zvýšení pohybové aktivity, dalším stupněm jsou tablety (perorální antidiabetika) a u špatně kompenzovaných pacientů je lékař nucen sáhnout k inzulínu.
V důsledku složitých mechanismů tohoto metabolického onemocnění se diabetikům hubne mnohem hůře než zdravým lidem (také v souvislosti s léčbou cukrovky, ať již perorálními antidiabetiky – prášky, nebo inzulínem). Obezita se stává problémem stále mladších lidí, čili i dětí, cukrovka 2.
typu se bohužel stále častěji vyskytuje i v mladším věku, než bylo obvyklé. Podle odhadu IDF (Mezinárodní federace diabetu) je na světě asi 140 000 000 diabetiků 2. typu, což je přibližně 92 % ze všech lidí s cukrovkou.
Statistiky jsou odstrašující:
- v roce 1985 bylo na světě asi 30 miliónů diabetiků. V roce 2000 se jejich počet odhadoval na minimálně 151 miliónů, což je pětkrát více! Rok 2001 již přináší strašné číslo: 177 miliónů diabetiků na světě. Pokud se tato epidemie ničím nezpomalí, v průběhu 25 let se toto číslo vyšplhá až na 300 miliónů diabetiků! V České republice je celkem 654 164 diabetiků, což je přes 6 % obyvatel (k roku 2000), dnes je toto číslo již pravděpodobně vyšší. Česká republika je v porovnání s Evropou v počtu diabetiků na 100 000 obyvatel na průměrných hodnotách (narozdíl od obezity, kde je na prvním místě). Co je ale opravdu závažné, ČR má v Evropě další smutné prvenství – je na prvním místě v počtu nových případů cukrovky (v roce 2000 to bylo přes 500 nových pacientů na 100 000 obyvatel, kdežto např. ve Francii je to něco přes 200).
- Finanční náklady na zdravotní péči jsou enormní:
- Odhaduje se, že náklady na komplikace spojené s cukrovkou se pohybují mezi 5 – 10 % celkových nákladů na zdravotní péči.
- A komplikace cukrovky bohužel mohou vyústit až v předčasné ukončení života:
- Cukrovka je hlavní příčinou slepoty u lidí po dokončení 20. roku života
- Cukrovka je hlavní příčinou amputací končetin, které nejsou důsledkem úrazů
- U diabetiků je mnohem větší pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice
- U řady diabetiků se vyvine závažné onemocnění ledvin
Jaké jsou příznaky cukrovky?
Příznaky mohou mít různý charakter a někdy mohou úplně chybět, ale jako charakteristické lze označit tyto:
Diabetes mellitus 1. typu:
Nástup tohoto onemocnění bývá náhlý a poměrně dramatický a většinou se projevuje:
- Abnormální žízní a suchostí v ústech
- Časté močení
- Značná únava / nedostatek energie
- Neustálý hlad
- Náhlý úbytek hmotnosti
- Pomalé hojení ran
- Opakující se infekce
Diabetes mellitus 2. typu:
Mohou nastat stejné příznaky jako u 1. typu, ale většinou jsou méně výrazné. Nástup diabetu 2. typu probíhá postupně a proto se špatně rozpoznává. U některých pacientů se z počátku neobjevují žádné příznaky. Správná diagnóza je však bohužel často rozpoznána až po několika letech, kdy už se vyskytují různé komplikace.
Pokud máte i jen malé podezření na cukrovku, okamžitě navštivte lékaře.
Jaké jsou komplikace cukrovky?
Cukrovka je celoživotní onemocnění, které vyžaduje plnou kontrolu. Bez dobré kompenzace může vést k závažným komplikacím, jako jsou srdečně cévní onemocnění, selhání ledvin, slepota nebo amputace dolních končetin.
Krátkodobé komplikace
Nízká hladina cukru (hypoglykémie)
Lidé, kteří si píchají inzulín, se musí naučit řešit problémy s hypoglykémií a také rozpoznávat varovné příznaky (důvodem je buď příliš velká dávka inzulínu, nepředpokládaná větší pohybová aktivita nebo nedostatek jídla). Hypoglykémie se dá rychle vyřešit podáním kostky cukru. Pokud přetrvává, vede zpravidla ke ztrátě vědomí.
Ketoacidóza
Pokud nemá organismus k dispozici dostatek glukózy (tělo ji nemůže využít kvůli chybění inzulínu nebo snížené citlivosti buněk na inzulín, nebo např. při hladovění), využívá pro tvorbu energie tuky. V tom případě jsou produkovány odpadní látky – ketolátky.
Organismus se ketolátek snaží zbavit zvýšeným vylučováním močí. Není ale schopen se zbavit všech ketolátek a ty se začnou hromadit v organismu a způsobovat tzv. ketoacidózu (nadměrnou kyselost vnitřního prostředí – poměrně závažný stav).
Ketoacidóza se vyskytuje většinou u diabetiků 1. typu.
Bakteriální či plísňové infekce
Diabetici jsou náchylnější k bakteriálním či plísňovým infekcím. Bakteriální infekce zahrnují např. ječné zrno a furunkl (vřídek). Plísňové infekce zahrnují plísně nohou, lišeje, vaginální infekce.
Dlouhodobé komplikace
Oční komplikace
Retinopatie nebo jiné oční komplikace jsou nejčastější příčinou slepoty v dospělém věku v rozvinutých zemích. Asi 2 % diabetiků s nemocí déle než 15 let oslepnou a asi u 10 % se rozvine závažné poškození zraku.
Ledvinné komplikace
Diabetes je hlavní příčinou onemocnění ledvin (nefropatie). Onemocnění ledvin je pro diabetiky největší hrozbou. Asi u 40 % diabetiků se do 50 let věku vyvine onemocnění ledvin.
Postižení nervů
Diabetická neuropatie postihuje více než polovinu všech diabetiků. Existují různé typy poškození nervů, které mohou vyústit ve ztrátu citlivosti na nohách, případně na rukou; bolesti nohou a problémy se správnou funkcí různých částí těla – jako např.
srdce, oči, žaludek, močový měchýř a penis. Nedostatek citlivosti v nohách často vede k různým poraněním, zpočátku často bez uvědomění postiženým. Tyto úrazy mohou postupně vyvolávat špatně se hojící afekty na dolních končetinách a nakonec vést až k amputaci.
Postižení oběhového systému
Postižení oběhového systému nebo srdečně cévní onemocnění jsou u diabetiků v Evropě nejčastější příčinou úmrtí (75 %).
Amputace
Cukrovka je nejčastější příčinou amputací, které nejsou způsobeny úrazem.
Jaké jsou normální hladiny krevního cukru?
| Parametr | Normální hodnoty | Zvýšené hodnoty |
| Glukóza na lačno | 4,2 -6 mmol/l | nad 6 mmol/l |
| Glykovaný hemoglobin | do 4 % | nad 4 % |
Lékař Vám pravděpodobně udělá ještě tzv. orální glukózový toleranční test. Při něm dostanete vypít glukózu a potom se v určitých časových intervalech hodnotí hladina cukru v krvi.
Prevence
Prevenci cukrovky můžeme rozdělit do dvou kategorií: primární a sekundární.
Primární prevence cukrovky:
Spočívá v identifikaci a ochraně lidí se zvýšeným rizikem vzniku cukrovky – to znamená že chceme zabránit vzniku nebo jej oddálit (např. obézní lidé, výskyt cukrovky v rodině atd.).
Neexistuje zatím přesvědčivý důkaz, že je možná primární prevence diabetu 1. typu, ale je jisté, že lze zabránit, nebo alespoň oddálit, vznik cukrovky 2. typu.
Změna životního stylu zahrnující snížení tělesné hmotnosti vhodným stravováním a zvýšením fyzické aktivity se výrazně podílí v prevenci cukrovky 2. typu. Kontrola tělesné hmotnosti se podílí také na snížení rizika srdečních onemocnění, snížení krevního tlaku atd.
Sekundární prevence:
Zahrnuje včasné odhalení nemoci a prevenci komplikací. Takže také redukuje potřebu léčby komplikací.
Dobrá kompenzace cukrovky spočívající v dostatečné kontrole hladin krevního cukru snižuje riziko rozvoje komplikací a zpomaluje jejich progresi u všech typů cukrovky. Kontrola vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny tuků je stejně důležitá.
Tempo nárůstu výdajů na léčbu diabetiků klesá, jejich počet v ČR roste. Do 10 let jich bude 1,3 milionu
14.07.2020: Tempo nárůstu výdajů na léčbu a výdajů státu na invalidní důchody díky inovativní léčbě postupně klesá, počet diabetiků v České republice jde však každým rokem vzhůru.
Zatímco v roce 2018 se jednalo o něco málo přes 1 milion léčených pacientů, v roce 2030 to bude dle odhadů již 1,3 milionu. Až polovina lidí s vysokou hladinou cukru navíc není diagnostikována. Diabetes představuje velkou finanční zátěž jak pro pacienty, tak stát.
Při správném přístupu by prostřednictvím inovativní léčby mohl stát v roce 2030 např. ušetřit až 40 mil. Kč za rok na vyplacených invalidních důchodech.
Cukrovka je ve světě i u nás jednou z nejrozšířenějších chorob. Jen v České republice bude podle prognózy s touto nemocí v roce 2030 léčeno až 1,3 milionu lidí. V roce 2012 přitom činil jejich celkový počet „pouhých“ 903 964, o šest let později pak už 1 018 275.
Mezinárodní federace pro diabetes (IDF) navíc upozorňuje na to, že až 50 % lidí s vysokou hladinou cukru v krvi není vůbec diagnostikováno, což společně s případy špatně léčeného diabetu může vést k závažným a finančně náročným pozdním komplikacím a hospitalizaci pacientů.
Výdaje na léčbu cukrovky 2. typu vlivem rostoucího počtu pacientů každoročně narůstají. V roce 2018 představovaly celkem 53 miliard Kč, predikce pro rok 2030 činí 63 miliard.
Do rozpočtů se totiž nepromítají jen léčebné náklady, ale také výlohy za léčbu pozdních komplikací diabetu, hospitalizace pacientů i vyplácené invalidní důchody.
Díky včasně a vhodně nasazené inovativní léčbě naopak dochází nejen ke zlepšení a prodloužení života pacientů, ale také k šetření v rámci zdravotního a sociálního rozpočtu. Například mezi lety 2010-2018 činily kumulativní úspory na důchodech pro diabetes II. typu celkem 171,7 mil. Kč.
Studie Inovace pro život, mapující přínosy inovativních léčiv a terapií v ČR, ukázala, že inovativní léčba cukrovky 2. typu v posledních letech výrazně zlepšila léčebné výsledky a kvalitu života pacientů.
Ti se dnes dožívají srovnatelného věku jako zbytek populace.
Prokázala také, že správně kompenzovaní pacienti zůstávají déle ekonomicky aktivní, jsou méně a kratší dobu hospitalizovaní a také čerpají méně invalidních důchodů.
Díky inovativní medicíně narostla mezi lety 2012 a 2018 očekávaná doba dožití napříč všemi věkovými skupinami. Ve skupině 20letých pacientů činil nárůst 3,7 roku, u 30letých o měsíc méně, 50letým pacientům se prodloužil život o 2,8 roku a 70letým diabetikům o 1,8 roku.
Klesající hospitalizace i potřeba invalidních důchodů
Dopady inovativní léčby reprezentuje i klesající trend hospitalizací. „V roce 2010 bylo hospitalizováno 21 038 lidí, zatímco o osm let později 14 444.
Celkový počet hospitalizovaných pacientů se za období 2010–2017 snížil o 28 406, většina hospitalizací je navíc kratších než jeden týden,” uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.
, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Relativně vyšší náklady inovativní léčby diabetiků 2. typu kompenzuje kromě délky dožití a klesajícího trendu hospitalizací také delší práceschopnost pacientů – zůstávají déle ekonomicky aktivní bez potřeby pobírat invalidní důchod.
„Přestože bude počet pacientů s diabetem dlouhodobě růst, díky inovativní léčbě bude tempo nárůstu výdajů na invalidní důchody výrazně pomalejší. V roce 2030 by díky inovativním lékům mohl stát ušetřit až 40 milionů korun za rok na vyplacených invalidních důchodech diabetiků,” uvádí další přínosy moderní léčby diabetu Jakub Dvořáček.
Budoucnost léčby diabetiků
Úspěšnost léčby však závisí nejen na moderních léčivých přípravcích, ale také na důsledné edukaci pacienta a dodržování pravidel zdravého životního stylu. „Důležitá je také podpora zákonodárců a zdravotnického systému prostřednictvím vstřícně nastavených úhradových podmínek nových léčiv, které se tak budou moci včas dostat k většímu počtu pacientů,“ vysvětluje závěrem Jakub Dvořáček.
Počet cukrovkářů roste. Osvětová kampaň k Světovému dni diabetu se letos přesunula do aplikace
Před 129 lety se narodil objevitel inzulinu Frederick Banting. Sto let po jeho příchodu na svět, v roce 1991, vyhlásila Mezinárodní federace diabetu a Světová zdravotnická organizace 14. listopad Světovým dnem diabetu. Tradiční Pochod proti diabetu s mottem „Poznejte příznaky cukrovky. Včasná diagnóza zachraňuje životy“ ale letos neumožnila koronavirová pandemie.
Organizátoři akce se proto rozhodli vytvořit aplikaci s názvem Měníme cukrovku pohybem. Do ní se zaznamenává čas, který uživatel touto aktivitou stráví.
„Z mnoha důvodů mají lidé za současných omezení méně příležitostí a ztížené podmínky k pravidelnému pohybu. Aplikace vznikla s cílem změnit izolaci ve společný cíl a k překonání důvodů, proč se nehýbat,“ vysvětlila Iva Piljarová ze společnosti Novo Nordisk, která osvětovou akci Pochod proti diabetu na pražském Karlově náměstí každoročně pořádá.
Fakta
- Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
- Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.
- Zdroj: Wikipedia
Na nutnost pohybu jako prevenci vzniku cukrovky upozorňuje také předseda České diabetologické společnosti Jan Škrha. „Pohyb je základním kamenem nejen v prevenci diabetu, ale i u diabetiků samotných.
Od útlého věku má být dítě vedeno k dostatku pohybu zahrnujícího běžné sportovní aktivity, jako jízdu na kole, pěší výlety, v zimě lyžování spíše běžecké a podobně.
V dospělém věku se doporučuje denně pohyb, například aspoň pět až osm tisíc kroků denně,“ konstatoval Škrha.
Právě u dospělých, a to zejména ve středním věku, podle něj problémů s cukrovkou stále přibývá. Kromě nedostatku pohybu na to mají vliv také stravovací návyky, které v kombinaci s nedostatkem sportovních aktivit vedou k obezitě.
„Touto cestou přibývá riziková populace, u níž se kombinuje vedle nadváhy nebo obezity také vyšší krevní tlak a poruchy metabolismu tuků. Obecně s věkem přibývá diabetiků i pacientů s prediabetem, tedy stadiem, které předchází rozvoji diabetu,“ vysvětlil lékař.
Rizikovým faktorem je také kouření. To podle diabetologa zvyšuje pravděpodobnost rozvoje cukrovky až na dvojnásobek. „Příliš se nemluví o tom, že nikotin zhoršuje uvolňování inzulinu ze slinivky i jeho působení,“ zdůraznil Škrha.
Fakta
- časté močení, u malých dětí i noční pomočování (při tvorbě nedostatečného množství inzulinu se v krvi hromadí glukóza, z krve ji tělo vylučuje v moči)
- neustálý pocit žízně a hladu, který budí člověka i v nočních hodinách
- pocení, únava, malátnost, tělesná slabost, prohloubené dýchání
- rozostřené vidění (vysoká hladina glukózy v krvi způsobuje vyboulení oční čočky, proto je na určitý předmět těžší zaostřit)
- úbytek váhy i při normální chuti k jídlu (tělo bez dostatečného množství inzulinu nedokáže přeměnit cukr z potravy na energii, musí proto začít spotřebovávat tuky)
- pomalé hojení ran
- dech páchnoucí po acetonu (při štěpení tuků se jako odpadní látka uvolňuje aceton; kromě dechu se objevuje i v moči)
- opakované infekce močových cest a kvasinkové infekce (nahromadění glukózy v oblasti konečníku může způsobit přemnožení kvasinek, kterým se v prostředí s cukrem daří)
- Cukrovka 2. typu má výše uvedené příznaky mírnější. Z toho důvodu jsou často přehlíženy. Tento typ cukrovky navíc doprovází:
- snížené vnímání sladké chuti
- příznaky podobné chřipce a nachlazení
- mravenčení, bolest nebo ztuhlost končetin
- svědění těla, kožní infekce, žluté hrbolky po těle (takvzané xantomy)
- ztráta ochlupení na nohou
- tmavý prstenec kolem krku (při tvorbě nadměrného množství inzulinu reagují receptory v kožních záhybech zvýšenou tvorbou pigmentu)
Mezi nejčastější příznaky cukrovky patří časté močení, úbytek tělesné váhy, únava nebo velká žízeň. Diabetes je chronické onemocnění. Jeho hlavním znakem je zvýšená koncentrace cukru glukózy, který vyvolává změny ve tkáních a orgánech – poškozuje tak jejich funkci.
„Typické je postižení cévního systému podmiňující na jedné straně poruchy zraku, ledvin a nervů v různých částech těla a vedle toho vedoucí k onemocnění srdce, k cévním mozkovým příhodám či k postižení dolních končetin,“ vyjmenoval Škrha.
Cukrovkou v Česku trpí přes milion lidí
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v České republice v současné době evidováno přes jeden milion pacientů, kterým byl diagnostikován diabetes.
Jedná se o asi 505 tisíc mužů a 514 tisíc žen. V průběhu roku 2018 zemřelo s diabetem přibližně 37,5 tisíce osob, z toho 4280 zemřelo v důsledku tohoto onemocnění.
Vyplývá to z veřejně dostupné zdravotnické ročenky za rok 2018.
Antidiabetiky bylo v tomto roce léčeno 760 tisíc lidí. „Zbývající část diagnostikovaných má hraniční poruchu, takzvaný prediabetes, která není farmakologicky léčená a tím je vykázána samostatně.
Vedle toho je však třeba pamatovat, že existují osoby, u nichž nebyl dosud diabetes zjištěn, neboť nemají potíže, nechodí k lékaři a o poruše se tedy neví.
Takto může být i 200 tisíc dalších osob s nepoznanou poruchou,“ okomentoval statistiky Škrha.
Uvedl také, že diabetiků každoročně výrazně přibývá. „Jsou odhady, že v roce 2030 bude v Česku kolem jednoho a čtvrt milionu diabetiků nebo i více. Jedná se o celosvětový vývoj diabetu, takže se hovoří o epidemii diabetu,“ nastínil lékař.
Doplnil ale také, že počet narůstá i vlivem prodlužujícího se věku díky lepší zdravotní péči. „Již nyní můžeme registrovat prodloužení průměrné doby přežití pacientů s diabetem asi o deset let, než tomu bylo před třiceti lety,“ dodal.
Inzulin zachránil nespočet životů. V lékařství se používá bezmála sto let
Na rozvoji léčby diabetu mají nepopiratelnou zásluhu vědci Frederick Banting a Charles Best. Kanadského lékaře Fredericka Bantinga napadla roku 1920 při čtení článku o dosavadních nezdarech při léčbě průlomová myšlenka.
Se svou teorií seznámil Banting profesora fyziologie na Torontské univerzitě Johna Macleoda, který mu poskytl vybavenou laboratoř.
Bantingovi byl přidělen student medicíny Charles Best, a tak se mohl v polovině dubna 1921 pustit do práce. O pár měsíců později se dostavil úspěch a tým 27.
července 1921 izoloval u pokusného zvířete hormon inzulin, který má klíčovou roli při regulaci hladiny cukru v krvi.
Isletin, jak Banting látku nazval, byl opakovaně testován na zvířatech. Teprve v lednu 1922 se výzkumníci odhodlali k pokusu, jenž měl prověřit účinky na lidský organismus.
Prvním pacientem, jemuž byl inzulin podán, se stal čtrnáctiletý diabetik Leonard Thompson, u něhož ale látka s vysokým obsahem nečistot zpočátku vyvolala alergickou reakci.
Biochemikovi Jamesi Collipovi se však rychle podařilo vyrobit čistší formu isletinu a Thompson se nakonec dožil 27 let.
Isletin, respektive inzulin, jak se látce začalo říkat, zachránil bezpočet lidských životů. V roce 1923 proto Banting obdržel Nobelovu cenu za lékařství.
Fakta
- Úplavici močovou, jak se dříve cukrovce říkalo, znali již staroegyptští lékaři. Příčina choroby ale zůstávala tajemstvím.
- V roce 1889 dokázali němečtí lékaři Oskar Minkowski a Joseph von Mering souvislost mezi diabetem a slinivkou břišní. U psů, jimž tento orgán odstranili, se zanedlouho projevily charakteristické příznaky diabetu.
- Frederick Banting a Charles Best 27. července roku 1921 izolovali hormon inzulin, který má klíčovou roli při regulaci hladiny cukru v krvi.
- V lednu 1922 byl inzulin podán prvnímu pacientovi, čtrnáctiletému diabetikovi Leonardu Thompsonovi. Látka s vysokým obsahem nečistot u něj zpočátku vyvolala alergickou reakci. Biochemikovi Jamesi Collipovi se však rychle podařilo vyrobit čistší formu inzulinu a Thompson se nakonec dožil 27 let.
- Roku 1923 získal Banting Nobelovu cena za lékařství. Bestův přínos zůstal opomenut.
- Za popsání struktury inzulinu byl v roce 1958 oceněn Nobelovou cenou také anglický biochemik Frederick Sanger.