Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Nedostatek vody je velmi závažný problém, shoduje se 73 procent Čechů. Přesto se pitnou vodou stále v domácnostech plýtvá. Mladá generace si například ráda užívá dlouhé sprchy. Zatímco ve skupině nad 60 let se třetina respondentů sprchuje nejdéle 3 minuty, mezi respondenty do 29 let se do stejného času vejde pouhá čtvrtina z nich a ve skupině 30 až 44 let je to dokonce pouhých 12 procent. Stejná věková kategorie se zároveň vůbec nejčastěji sprchuje déle než 7 minut.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

K úsporám vody si lidé pomáhají speciálními armaturami a perlátory. Používá je téměř polovina lidí ve věku nad 60 let, zatímco ve skupině od 30 do 44 let je to pouze pětina. 

Svou roli v chování a hospodaření s vodou zcela jistě hraje osobní vztah respondentů k této vzácné komoditě. Více než polovina Čechů podle průzkumu cítí, že nedostatek vody ohrožuje je osobně. Platí to zejména pro generaci respondentů nad 60 let, kde na otázku kladně odpovědělo 66 % lidí. Například mezi respondenty od 18 do 29 let to bylo jen 39 %.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Od přiškrcených kohoutků po nové technologie

Vodou lze ale šetřit celkem jednoduše. Už jen malá investice do úsporných armatur, kam patří sprchové hlavice, vodovodní kohoutek či perlátor, přinese významnou úsporu vody v domácnosti. Pokud navíc naše WC disponuje dvěma tlačítky, tedy tzv. duálním splachováním, bude náš účet za vodu o celou čtvrtinu nižší.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Dalších 15% spotřeby vody dokáže uspořit technologie v podobě systému přečištění tzv. šedé vody. Ten spočívá v zachycení použité vody z koupelnových umyvadel, van a sprch, jejím vyčištění a hygienickém ošetření, a následném využití na spláchnutí umyvadel. Skanska tuto technologii jako první úspěšně otestovala ve dvou bytových domech ve čtvrti Botanica v Praze 5.

V prvním bytovém domě se úspora během dvou let vyšplhala na 20,44 %, v druhém domě pak dokonce na 24,02 %. Dům, a každý z obyvatel, tak šetří nejen přírodu, ale také čtvrtinu finančních nákladů.

Systém je mezi uživateli tak úspěšný, že bude instalován i na dalších projektech, konkrétně v bytových domech Rezidence Čertův vršek v Praze 8 – Libni, a následně v 767 bytech připravovaného Modřanského cukrovaru.
 

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Pro doplňování zásob podzemní vody je potřeba s naším jediným zdrojem – dešťovou vodu co nejlépe hospodařit a zpomalovat její odtok. 

Důležitou roli hraje voda srážková, a to nejen proto, že dešťovka je nejlepším zdrojem závlahy pro zahrady a předzahrádky, ale i pro veřejný prostor. Ve čtvrti Emila Kolbena je pamatováno na zadržování dešťové vody hned dvěma způsoby.

Každý bytový dům má vlastní nádobu na sběr dešťové vody, kterou pak může používat například na závlahu zeleně. Najdeme tu také tzv. dešťovou zahradu, která pomůže zadržet dešťovou vodu z chodníků, která by jinak odtekla do kanalizace.

Doplní tak podzemní vodu, které je v posledních letech nedostatek.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Ve vnitrobloku domů nově vznikající čtvrti Emila Kolbena v pražských Vysočanech bude kromě funkčního parku také komunitní zahrada, dešťové jezírko a další prvky, podporující biodiverzitu. Trendy bydlení s důrazem na udržitelnost.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Jakékoliv fotografie, vizualizace a další grafické podklady na těchto internetových stránkách jsou chráněny autorským zákonem. Jejich kopírování či další použití je možné pouze k žurnalistickým účelům, a to jen za podmínky jasného uvedení, že se jedná o materiály zobrazující projekty Skanska Reality. Využití pro jiné účely vyžaduje předchozí písemný souhlas.

Chybí vám popíjení v restauracích? Kvůli koronaviru změny v návycích Čechů čekat nelze

Všechno zlé je pro něco dobré. Na jedné straně zavřené restaurace a hospody, a tudíž velké problémy pro jejich provozovatele a zaměstnance, na straně druhé možná pokles konzumace alkoholu. To vše by mohlo vyplynout z koronavirové krize. Ale bude mít karanténa opravdu vliv na konzumaci alkoholu, v níž nás v Evropě předčí jen málokdo?

Výraznější změny ve spotřebě alkoholu lze v Česku zaznamenat snad jen v mládežnické kategorii. Dříve oblíbené „bezcílné poflakování“ venku spojené s popíjením alkoholu totiž naráží na těžkého konkurenta – moderní technologie.

Suchej únor zabírá

Na letošní kampaň Suchej únor, podobně jako na většinu ostatních témat, lidé v důsledku pandemie nového koronaviru rychle zapomněli. Přesto ji organizátoři hodnotí pozitivně. Opět totiž zaznamenali nárůst těch, kteří dobrovolně zůstali takříkajíc na suchu.

Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere se letos v únoru nedotklo alkoholu devět procent dospělé populace, tedy zhruba 650 000 osob. Akci alespoň zaznamenalo dokonce 58 procent Čechů. Odborníci proto tuto kampaň vítají.

Roli hraje to, že „nudným“ adiktologům a alkohologům málokdo věnuje pozornost, naopak mladí organizátoři moderní kampaní Suchej únor budí o téma zájem.

Češi, národ alkoholiků?

S alkoholem má problém více než milion Čechů. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je to ale ještě o něco více. Konkrétně jde o 18,6 procenta dospělé populace, což je téměř 1,6 milionu jedinců nad 18 let.

Pyramida spotřeby
Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek
Zdroj: NÚDZ, SÚKL

Pracovníci NÚDZ a Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vytvořili na základě dat o spotřebním chování reprezentativního vzorku české dospělé populace tzv. pyramidu spotřeby, která se skládá ze čtyř pater.

Spodní, nejširší patro tvoří abstinenti a umírnění konzumenti, kteří spotřebují jen tolik alkoholu, kolik je z hlediska zdravotních rizik přípustné.

„Podle metodiky Státního zdravotního ústavu jde o 24 gramů alkoholu denně pro muže, kdy v jednom pivu je zhruba 16–18 gramů, a 16 gramů pro ženu. Zároveň se ale doporučuje alespoň dva dny v týdnu nepít, aby nevznikl návyk,“ říká psycholog Ladislav Csémy, vedoucí Centra epidemiologického a klinického výzkumu závislostí NÚDZ.

Pětina populace, dvě třetiny spotřeby

Celkem je abstinentů, respektive umírněných konzumentů v Česku více než 28 procent, což je zhruba 2,4 milionu dospělých. Více než polovina, tedy 53 procent Čechů, pak patří do kolonky konzumentů s nižším rizikem.

To jsou muži, kteří se denně v průměru spokojí se dvěma pivy, a ženy, jež si dávají jedno. Zároveň občas, nejvýše jednou měsíčně, popíjí přes míru.

Pak zbývá zmíněná necelá pětina populace tvořící horní dvě patra pyramidy. Mužská část z nich každodenně vypije dvě a půl až tři a půl piva a v tom nejvyšším patře ještě více, a navíc to dost často přeženou úplně.

Ženy si každý den dávají jedno a půl až dvě a půl piva a více a relativně často se opijí. Ročně tato skupina zkonzumuje 67 procent veškerého spotřebovaného alkoholu v České republice a zásadně si tím, nejen ze zdravotního hlediska, škodí.

Závislých je sedm procent

Dopady na české producenty alkoholu a piva
Kvůli snížení odbytu někteří výrobci změnili výrobu a místo nápojů vyrábějí dezinfekci. Například Stock Plzeň-Božkov, největší tuzemský výrobce lihovin, oznámil, že vyrobí a zdarma dodá desítky tisíc lahviček s dezinfekcí na ruce. Podobný záměr měla i likérka Rudolf Jelínek.
Velké pivovary sice mají alespoň částečně odbyt díky řetězcům, ale podle Českého svazu pivovarů a sladoven jejich tržby klesly o 40 procent. U minipivovarů je to až o 80 procent. I kvůli menší trvanlivosti jejich zásob (převládají nepasterizovaná piva) se rozjely hlavně na sociálních sítích akce jako Zachranpivo.cz, která rozšiřuje možnosti, jak a kde si produkci minipivovarů koupit. Podobná akce na pomoc restauracím pak probíhá na Zachranhospodu.cz.

Závislost je ale jen část problému; podle odborníků se týká „pouze“ necelých sedmi procent české populace.

„Takovou kapacitu léčebny pochopitelně nemají, navíc řada těchto osob se na ně dobrovolně neobrátí, výrazně zde totiž fungují mechanismy stigmatizace a popření.

Když už přece jen do léčebny nastoupí, mají na počátku léčby pocit, že oni tam přece nepatří,“ uvádí Ladislav Csémy. Zároveň dodává: „Těch zbývajících 12 procent by pomoc taky potřebovalo. Nikoliv protialkoholní léčbu, naprostá většina z nich totiž není závislá. Nicméně mají spoustu zdravotních problémů. Vysoký krevní tlak, problémy s trávením, nesmírně jim to zatěžuje játra.“

Právě tito lidé patří mezi nejčastější kandidáty na cirhózu a jiná onemocnění jater. Ústav zdravotnických informací a statistiky takových lidí eviduje dlouhodobě mezi 4 000 a 5 000 ročně.

Budete mít zájem:  Mohou opalovací krémy způsobovat rakovinu nebo jiná onemocnění?

Nákladná sranda

  • Zdravotních následků je ovšem mnoho, alkohol patří mezi významné karcinogeny, tedy látky, které napomáhají vzniku rakoviny, taky přispívá k nemocem srdce, způsobuje poruchy spánku, poškozuje mozek, oslabuje imunitu… Je toho zkrátka spousta.
  • Podle farmakoekonomické analýzy společnosti iHeta, kterou si loni nechal vypracovat Úřad vlády, činily u nás v roce 2016 celospolečenské náklady v souvislosti s konzumací alkoholu zhruba 56,5 miliardy korun.
  • Vůbec největší ztráty, asi 24,3 miliardy, vznikly vlivem poklesu produktivity práce, druhé největší náklady se týkaly zdravotnictví, další pak předčasných úmrtí, důsledků kriminálních činů, dopravních nehod atd.
  • Vybrané spotřební daně z alkoholu přitom částku pokryly jen zhruba z jedné desetiny.

Stát zavírá oči

V souvislosti se spotřebou alkoholu je zajímavé mezinárodní srovnání. Například graf OECD z roku 2016, podle kterého se Česko nachází na nelichotivém druhém místě v Evropě.

GRAF: Spotřeba alkoholu v zemích OECD
Za rok 2016, v litrech na hlavu

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

  1. Zdroj: OECD
  2. Podle odborníků je to proto, že většina evropských zemí situaci už nějakou dobu řeší, a to prostřednictvím alespoň zčásti ucelených programů.
  3. Razantně omezují reklamu, dostupnost alkoholu, zvyšují daně na alkohol, uveřejňují zdravotní varování formou piktogramů na etiketách lahví, udávají kalorickou hodnotu nápoje atd.

Deset vládních „přikázání“

Ostatně i zmíněná studie společnosti iHeta české vládě doporučila deset různých opatření, která by, pokud by byla přijímána takto v balíku, mohla vést ke snížení konzumace.

Kromě výše popsaných kroků by bylo zapotřebí mimo jiné zvýšit kontroly alkoholu za volantem a okamžitě odebírat řidičské průkazy při nadlimitní konzumaci, omezit prodejní dobu alkoholu či identifikovat problémové jedince a dál s nimi pracovat. Také by bylo namístě zvýšit daň z alkoholu, a to bez rozdílu, zda jde o lihoviny, pivo, či víno.

Jenže například pokud jde o systémové zvyšování spotřebních daní, zákonodárci na konci roku udělali přesný opak. Jejich nárůst odsouhlasili s platností od letošního ledna pouze u lihovin, zatímco piva a vína se změny nedotkly.

Podle dat Českého statistického úřadu ovšem Češi v roce 2018 vypili na osobu 4,8 litru čistého lihu právě v pivu, zatímco v lihovinách to bylo 2,8 litru.

Vytloukání klínu klínem?

Jedna věc je v trendech spotřeby alkoholu přece jen optimistická, patnáctiletí Češi v posledních letech pití poměrně výrazně omezují.

Potvrzují to jak závěry studie ESPAD (European School Survey on Alcohol and Other Drugs), tak studie HBSC (Health Behaviour of School-aged Children).

Podle odborníků se o to, možná trochu paradoxně, postaraly moderní technologie, tedy sociální sítě, počítačové hry a internet vůbec. Na druhou stranu, nebylo pár piv sem tam v parku lepších než současná závislost na technologiích?

Názory odborníků se v tom velmi liší a určitě není možné se s tématem snadno vypořádat, což ani není cílem tohoto článku. Například psycholog Csémy říká, že dosavadní studie zatím neprokázaly spojitost nadměrného užívání sociálních sítí a počítačových her s patologickými jevy, jako je třeba deprese. Pokud ovšem nezkoumaly problémové jedince.

Článek, který byl redakčně upraven a doplněn a jehož autorem je Lenka Kadeřávková, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek

Mozek dospívající mládeže je ve vztahu k alkoholu mnohem zranitelnější než v pozdějších letech. Pití alkoholu, zejména nárazové pití vysokých dávek (pití v tazích, binge drinking), představuje velké riziko pro mozek mladých lidí, jejich vzdělání a uplatnění ve společnosti. Čísla jsou varovná.

Čtvrtina mladých Čechů si vypíjí mozek
Autor: Isifa.cz

Alkohol z hlupáka inteligenta neudělá, ale naopak to funguje

Na základě reprezentativních dat shromážděných v Česku v rámci studie ESPAD v roce 2011 lze konstatovat, že nejméně 22,8 % dospívajících pilo v tazích třikrát nebo častěji během posledního měsíce.

To by v populaci dospívajících narozených v letech 1994 a 1995 činilo téměř 50 tisíc mladých lidí. Necelých 40 % dospívajících ve věku 15 až 16 let mělo první zkušenost s alkoholem už před 12. rokem věku, což zranitelnost mozku ještě zvyšuje.

Zneklidňující je už skutečnost, že naprostá většina dopívající pije pravidelně alkohol, ačkoliv je to v rozporu se zákonem.

Přečtěte si: Policie: „Máme vaše dítě. Pilo.“

Uvedená zjištění mají dalekosáhlé důsledky ve zdravotní, ekonomické i sociální oblasti. Měla by motivovat k lepší prevenci na úrovni rodiny, školy a zejména na celospolečenské úrovni.

Mozku nejvíc škodí pití v tazích

Během dospívání dochází k rychlému vývoji šedé hmoty těch částí mozku, které souvisejí s exekutivními funkcemi, jako jsou řešení problémů, plánování, pracovní paměť nebo zvládání emocí. Objem bílé hmoty mozku se zvětšuje ještě po 30. roce věku.

Pokusy na zvířatech i výzkumy prováděné u lidí jasné prokazují, že alkohol a jiné psychoaktivní látky včetně marihuany poškozují dospívající mozek mnohem více než v pozdějších letech.

V případě alkoholu se za zvláště rizikové považuje pití vysokých dávek alkoholu najednou a pití v tazích. Americká literatura považuje za pití v tazích (binge drinking) dávku odpovídající asi 58 gramům 100% alkoholu nebo vyšší.

To platí u dospělých a tím spíše u dětí a dospívajících. Při pití v tazích se popisují strukturální abnormality mozku, např. menší objem hippocampu (tato oblast úzce souvisí s pamětí) i další změny.

U dospívajících a mladých dospělých zneužívajících alkohol dochází četným problémů. K nim patří zhoršená pozornost, poruchy verbální, prostorové a pracovní paměti, zpomalené psychomotorické tempo, horší schopnost se ovládat a rozhodovat.

Kromě toho zneužívání alkoholu souvisí s antisociálním chováním a impulzivitou. Ještě více než u dospělých zhoršuje kognitivní funkce odvykací stav.

Na kognitivní funkce působí nepříznivě i úrazy hlavy. Úrazy jsou u dospívajících relativně časté i za střízliva. Důvodem bývá větší tendence riskovat a nedostatek dovedností. Alkohol riziko úrazu ještě pronikavě zvyšuje.

Podle autorů Jacobus a spol. existuje souvislost mezi postižením bílé hmoty a rizikovým chováním u dospívajících.

Může tak docházet k bludnému kruhu, kdy alkohol poškodí bílou hmotu, to zvýší riziko úrazu, to vede k většímu poškození mozku a k dalšímu pití alkoholu.

Dospívající Čech a abstinent? Jen čtyři procenta

Nálezy neurobiologického výzkumu mozku dokládají negativní dopady zneužívání alkoholu u dospívajících. V Česku dosud obdobný výzkum nebyl proveden, máme však data o konzumních zvyklostech českých dospívajících, které mohou naznačit, u jak velké části dospívajících je ohrožen normální vývoj mozku v důsledku zneužívání alkoholu.

Naše analýza se opírá o reprezentativní data shromážděná v ČR v rámci studie ESPAD v roce 2011. Ze shromážděných dat jsme pro účely tohoto sdělení vybrali dospívající narozené v roce 1994 a 1995, tedy dospívající, kteří v roce 2011 dovršili 16 a 17 let věku (N=8 223). Konzumní zvyklosti tohoto souboru jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1. Vybrané ukazatele spotřeby alkoholu u dospívajících

Celkem (N=8 223) Chlapci (N=4012) Dívky (N=4211)
Vážené relativní četnosti v procentech (čísla v závorkách znamenají 95% interval spolehlivosti)
A. Abstinence od alkoholu 3,7 (3,3; 4,1) 3,2 (2,7; 3,8) 4,3 (3,6; 4,9)
B. Raná zkušenost s alkoholem 39,3 (38,1; 40,3) 44,2 (42,6; 45,9) 34,3 (32,8; 35,8)
C. Časté pití v posledním roceb 18,1 (17,2; 19,0) 25,7 (24,3; 27,2) 10,4 (9,4; 11,3)
D. Časté pití v posledních 30 dnechc 27,8 (26,8; 28,8) 35,3 (33,7; 36,9) 20,3 (19,0; 21,6)
E. Binge drinking (Pití v tazích)d 22,8 (21,9; 23,8) 28,7 (27,3; 30,2) 17,0 (15,8; 18,2)
F. Index vysoce rizikového pitíe 5,6 (5,0; 6,1) 8,5 (7,6; 9,4) 2,7 (2,2; 3,2)
  • a) první zkušenost s alkoholem před 12. rokem věku
  • b) odpovídá kategorii 40× nebo častěji
  • c) pití týdně nebo častěji
  • d) spotřeba 80 gramů alkoholu 3× a častěji za posledních 30 dnů
  • e) respondenti, kteří současně splňují kritéria v řádcích B, C, D a E

Z dat shrnutých v tabulce 1 je zřejmá velká rozšířenost pití velkých dávek alkoholu mezi dospívajícími. Více než čtvrtina chlapců pila v tazích třikrát nebo častěji během posledního měsíce, u děvčat to bylo 17 %.

Přitom hranice pro pití v tazích byla ve studii ESPAD vyšší než v amerických nebo australských pracích, na něž jsme se v předchozím textu odvolávali (80 nebo více gramů 100% alkoholu při jedné konzumní epizodě oproti 58 gramům).

Trvalá abstinence od alkoholu byla vzácná, uvedlo ji méně než 4 % dotázaných.

Z hlediska poškození mozku alkoholem v mladém věku můžeme za rizikovou pokládat téměř čtvrtinu dospívajících. Literatura, zejména pak přehledná práce Hermense a spol. uvádí i další faktory, které spolu s pitím v tazích mohou negativně ovlivnit dozrávání mozku.

Jsou to raný začátek pití alkoholu a dlouhodobá expozice působení alkoholu (časté pravidelné pití).

Proto jsme do tabulky 1 uvedli ještě procenta dospívajících, kteří měli první zkušenost s alkoholem v dětském věku (do 12 let) a procenta těch, kdo pravidelně a často konzumovali alkohol během posledních 12 měsíců a také posledních 30 dnů.

Budete mít zájem:  Chcete se zbavit tetování?

Za vysoce rizikové můžeme považovat dospívající, kteří splňují všechna zmiňovaná kritéria, tj. začali pít alkohol v dětském věku, pili alkohol často a také často pili v tazích. Takto vysoce rizikových jedinců jsme identifikovali 5,6 % ve sledovaném vzorku, výrazně více mezi chlapci (8,5 % oproti 2,7 % u děvčat).

Tabulka 2 uvádí, o jaký počet dospívajících by se jednalo vztaženo k celé populaci dospívajících narozených v letech 1994 a 1995.

Tabulka 2, Prevalence z tabulky 1 převedené na počet dospívajících

Celkem Chlapci Dívky
A. Abstinence od alkoholu 8100 3558 4542
B. Raná zkušenost s alkoholema 85379 49146 36233
C. Časté pití v posledním roceb 39562 28576 10986
D. Časté pití v posledních 30 dnechc 60694 39250 21444
E. Binge drinking (Pití v tazích)d 49870 31912 17958
F. Index vysoce rizikového pitíe 12303 9451 2852
  • a) první zkušenost s alkoholem před 12 rokem věku
  • b) odpovídá kategorii 40× nebo častěji
  • c) pití týdně nebo častěji
  • d) spotřeba 80 gramů alkoholu 3× a častěji za posledních 30 dnů
  • e) respondenti, kteří současně splňují kritéria v řádcích B, C, D a E

Čtvrtina mladých si vypíjí mozek

Přinejmenším u 22,8 % (tj. téměř 50 tisíc dospívajících narozených v letech 1994 a 1995) je neurokognitivní vývoj ovlivněn alkoholem. Za maximálně ohrožené lze považovat 5,6 % (asi 12 tisíc osob) českých dospívajících, u nichž se výše zmíněné rizikové faktory kumulují.

Důsledky zneužívání alkoholu u dětí a dospívajících jsou závažné a týkají se jich samých, jejich rodin i celé společnosti. Lze např. jmenovat následující rizika:

  • Vyšší riziko úrazů.
  • Postižení kognitivních funkcí a z toho vyplývající nižší vzdělání, horší pracovní uplatnění a obtížnější adaptace ve společnosti.
  • Poruchy chování, vyšší sklon k násilí. Agresivní jednání pod vlivem alkoholu vůči druhým i vůči sobě.
  • Později sociální problémy včetně bezdomovectví.
  • Vyšší riziko domácího násilí ve vztahu k rodičům, sourozencům, později i manželkám a vlastním dětem.
  • Krádeže v domácnosti.
  • Vyšší riziko požárů a poškozování společného majetku.
  • Častější onemocnění související se stresem u osob ve společné domácnosti.
  • Menší soběstačnost a péče o sebe. V pozdějších letech zanedbávání rodiny, rozvody, neplacení výživného atd.
  • Častější šikanování.
  • Horší vzdělání, nižší kvalifikace a pracovní uplatnění. Horší adaptace na trhu práce a obtížnější rekvalifikace.
  • Vyšší riziko selhávání v zaměstnání, nezaměstnanosti a s ní související problémy.
  • Vyšší násilná a majetková kriminalita.
  • Vyšší riziko nemoci, invalidizace nebo předčasné smrti (tzv. roky ztracené v důsledku nemoci nebo smrti kvůli pití alkoholu).
  • S výše uvedenými faktory souvisí i zhoršená produktivita práce a obrovské ekonomické škody.

Čtěte také: Nezaměstnaní tloustnou. A víc kouří

Když už pít, tak aspoň později

Velký význam pro rozvoj kognitivních funkcí má v dospívání abstinence od alkoholu nebo alespoň to, že se začátek pití alkoholických nápojů posune do vyšších věkových kategorií. Z tohoto hlediska je situace u nás v evropském i světovém kontextu mimořádně nepříznivá. Ceny alkoholu jsou nízké a jeho dostupnost pro děti a dospívající je vysoká. To se děje soustavně v rozporu se zákonem.

Kromě opatření na celospolečenské úrovni má význam prevence v rodině (doma není alkohol dětem na očích ani dostupný, striktní zákaz jeho pití alkoholu, dostatek času na dítě, přiměřená vřelost). Prevenci u dětí podstatně usnadňuje i léčba na alkoholu závislého rodiče.

Ve školním prostředí se za efektivní považují soustavné a interaktivní programy zaměřené na nácvik relevantních dovedností.

Každý zdravotník pracující s dětmi a dospívajícími by měl být schopen problémy působené alkoholem diagnostikovat a měl by v případě škodlivého užívání a závislosti provádět krátkou intervence, případně předat dospívajícího ke specializované léčbě. Krátká intervence a včasná léčba může předejít postižení kognitivních funkcí i dalším škodám.

Zdá se, že kromě léčby a abstinence od alkoholu je pro vývoj mozku prospěšná i nějaká bezpečná fyzická aktivita. To se ale netýká např. fotbalu, tance nebo boxu, které riziko problémů s alkoholem zvyšují.

Při léčbě škodlivého užívání a závislosti na alkoholu u dospívajících může být kromě obvyklých způsobů léčby užitečná i rehabilitace kognitivních funkcí. Ta je prospěšná sama o sobě i jako prevence relapsů.

K tématu: Nezdravé sporty z hlediska závislostí jsou fotbal, zápas, box i tanec

Použitá literatura: Ohrožení dospívajících v ČR zneužíváním alkoholu – literatura

Mladí Češi jsou nejlepší na světě v pití alkoholu

Nelichotivou druhou příčku v kouření tabáku pak získaly české třináctileté dívky

Praha – Patnáctiletí Češi získali první místo v mezinárodním srovnání konzumace alkoholu. Alespoň jednou týdně pije 44 % českých chlapců a 33 % dívek. Vyplývá to z výsledků studie Světové zdravotnické organizace za rok 2010. O varovnou první pozici se Češi dělí s Řeckem.

Zároveň má až 30 % stejně starých Čechů zkušenost s marihuanou a české třináctileté dívky se v kouření tabáku mezinárodně umístily hned na druhé pozici s 10 % kuřaček. Hůře dopadly už jen dívky v Grónsku.

Kolaborativní studie Světové zdravotnické organizace, do které se Česká republika zapojuje od roku 1994, se zúčastnilo asi 230 tisíc dětí ve věku 11 až 15 let napříč 40 zeměmi, z toho 5686 dětí z českých škol.

Ani další výsledky studie, které prezentovalo ministerstvo zdravotnictví, nejsou pro českou mládež zrovna lichotivé. Až tři čtvrtiny dětí nesplňují doporučených 60 minut denní pohybové aktivity a nadváhou nebo obezitou trpí zhruba pětina chlapců a desetina dívek z této skupiny.

Studie sledovala i spokojenost školáků se svou postavou. Ta u dívek s věkem rapidně klesá, v 11 letech je se svým zevnějškem nespokojených 28 % dívek, v 15 už o deset procent více. Také celková životní spokojenost dívek s věkem klesá, u chlapců se nemění.

Mezi dětmi je výrazně více kuřaček než kuřáků

Zdaleka největším problémem pro zdraví české mládeže se ale zdá být konzumace alkoholu a cigaret. Pro návyk na nikotin je podle studie rozhodující adolescentní věk, protože podle dlouhodobých výzkumů až 90 % kuřáků začíná kouřit před dosažením dospělosti. Pravděpodobnost vzniku návyku po 18 letech věku je už jen malá.

Přitom čtvrtina českých patnáctiletých udává, že v posledním týdnu alespoň jednou kouřila.

Zajímavý je i podíl kouřících chlapců a dívek, který podle studie poukazuje na vytrácení tradiční dominance mužů ve skupině adolescentů v Evropě a v Americe. Mezi mládeží kouří v Česku až o 6 % více dívek než chlapců, pravidelnými kuřáky v patnácti letech je pak 18 % patnáctiletých dětí.

Problémem ale stále zůstává i nadváha, a to především u chlapců. Jejich skupina ve všech věkových kategoriích je zde dvakrát až třikrát větší než u dívek. Nezdravé návyky v souvislosti se stravou doplňují nepravidelné snídaně, kdy v patnácti letech pravidelně snídá pouze 46 % chlapců a o čtyři procenta méně dívek.

Spotřeba čistého alkoholu v ČR stoupla od roku 1989 o třetinu

Obliba alkoholu v Česku roste. Zatímco před dvaceti lety průměrný Čech zkonzumoval 8,2 litru stoprocentního lihu ročně, podle posledních údajů Českého statistického úřadu z roku 2007 vypije nyní už 10,4 litru čistého etanolu ročně.

Od roku 1989 tak spotřeba v ČR stoupla o třetinu.

Každý Čech včetně novorozeňat podle statistik zkonzumuje půl litru alkoholických nápojů každý den.

Nejvíc Češi holdují pivu, za dvacet let si však více zvykli pít také víno, jehož spotřeba od roku 1989 stoupla o 37 procent.

Soukromí výrobci jsou daleko dravější v nabízení i škodlivých látek včetně alkoholu, nežli byly dřívější národní podniky.

„V důsledku toho spotřeba alkoholu po roce 1989 prakticky nepřetržitě roste,“ řekl ČTK primář oddělení léčby závislostí bohnické léčebny Karel Nešpor.

Spotřeba na jednoho obyvatele je zhruba trojnásobná oproti období konce první republiky, sdělil Nešpor, podle něhož je vývoj spotřeby alkoholu v Česku „extrémně nepříznivý“.

Ve společnostech, které se vymaní z totalitárních režimů, obvykle podle něj nastane „zhloupnutí“ k přílišnému liberalismu. „Tohle se odehrálo i u nás. Řada rozumných předpisů byla zrušena, samozřejmě svoji roli tady hrály lobbistické tlaky. Třeba byl zrušen zákaz reklamy na alkohol, to byla velmi hrubá chyba, uvedl.

Budete mít zájem:  Pět důvodů, proč nakupovat lokální potraviny

186 litrů alkoholu za rok

Celkově spotřeba alkoholických nápojů za dvě desetiletí stoupla asi o devět procent. Průměrná spotřeba nápojů obsahujících alkohol na jednoho Čecha v roce 1989 byla 171 litrů, v roce 2007 už 186 litrů. Na spotřebě čistého alkoholu se podílí asi jednou třetinou spotřeba destilátů.

Nejvíce Češi vypijí piva – na jednoho obyvatel připadá bezmála 160 litrů ročně. Také spotřeba vína se stále zvyšuje, z 13,5 litru v roce 1989 na současných 18,5 litru na obyvatele ročně.

Ze školní studie ESPAD z roku 2007 vyplývá, že česká mládež patří mezi nejohroženější v Evropě ve vztahu k alkoholu. Například tři čtvrtiny šestnáctiletých chlapců i dívek uvedly, že v posledním měsíci pily alkohol, polovina školáků stejného věku uvádí těžké nárazové pijáctví v posledních 30 dnech.

Průměrný Slovák vypije 107 litrů za rok

Na Slovensku je dvacet let po pádu totality situace ve srovnání s Českem opačná. Spotřeba lihovin i piva v posledních letech klesla. V letech 1990 až 2008 se celková roční spotřeba alkoholu v přepočtu na jednoho obyvatele snížila na Slovensku téměř o 19 litrů na přibližně 107 litrů.

Nejvýrazněji poklesla konzumace lihovin, jichž se vypije asi o 17 procent méně. Loni jí každý Slovák vypil v průměru 10,5 litru. Výrazný pokles – téměř o 13 procent, zaznamenala na Slovensku i konzumace piva. V roce, kdy padl totalitní režim, se vypilo v průměru 94 litrů, loni to bylo 82 litrů.

Přestože Slováci teď pijí méně, závislost na alkoholu postihuje stále více mladých lidí.

Nepřiměřená konzumace? U třetiny mužů

Stejně jako dříve platí v Česku zákaz prodeje alkoholu nezletilým, avšak není podle Nešpora dostatečně prosazován. Sankce jsou kvůli inflaci „směšně nízké“ a nemají potřebnou odstrašující váhu. Zákony jsou mizerné a ještě se mizerně dodržují, míní Nešpor. „Je potřeba, aby se občané obrnili cynismem ve vztahu k reklamě a politikům a abstinovali,“ uzavřel.

Podle odborníků nepřiměřeně konzumuje alkohol asi třetina českých mužů a 14 procent žen. Odborníci také upozorňují na vysokou toleranci Čechů k pití alkoholu a na jeho snadnou dostupnost.

Nadměrné pití alkoholu způsobuje například cirhózu jater, rakovinu úst, hrtanu a jícnu, žaludeční vředy nebo sexuální impotenci. U pravidelných konzumentů se může také objevit řada duševních poruch, mezi nimi i závislost na alkoholu.

Pět signálů, že málo pijete. Špatný dech i vrásky

Zkusili jste si někdy spočítat, kolik litrů tekutin vypijete za den? Češi na tom totiž s pitným režimem nejsou nijak valně. Podle průzkumu agentury Median z roku 2012 vypijí tři čtvrtiny Čechů za den mezi jedním a dvěma litry, jenže odborníci tvrdí, že ideálně by měl člověk denně vypít dva až dva a půl litru denně. A to je řeč pouze o „standardním“ pitném režimu. 

  • Při velkém fyzickém výkonu nebo při vysokých teplotách samozřejmě spotřeba tekutin dále stoupá.
  • Na kvalitním pitném režimu však závisí náš zdravotní stav a s jeho nedodržováním souvisí celá řada problémů a komplikací (ostatně si stačí uvědomit, že přibližně sedmdesát procent našeho těla je tvořeno vodou). 
  • Některé z nich byste přitom do souvislosti s nedostatečným příjmem potravy nejspíš vůbec nedávali a nenapadlo by vás, že k jejich vyřešení stačí, když začnete víc pít.
  • Jakými signály se vám tělo snaží dát najevo, že máte zlepšit pitný režim?

1.Špatný dech

Odvrací se při hovoru s vámi lidé nenápadně stranou a trousí ve vaší přítomnosti zdánlivě neadresné poznámky o nevábném dechu? Pokud máte podezření, že váš dech právě nepřipomíná fialky, na vině může být právě nedostatečný pitný režim.

Ústní dutina je plná bakterií, které produkují sloučeniny síry, a právě ty zodpovídají za onen zápach, který se některým lidem line z úst. Jejich přílišnému pomnožení brání sliny (bakterie se také nejvíc množí na místech, která nejsou slinami oplachována, a drží se v nich zbytky potravy – jako jsou například mezizubní prostory, nebo zadní část jazyka).

Jenže když nebudete své tělo zásobovat dostatečným množstvím tekutin, bude logicky klesat i produkce slin. Tím přijdete o přirozenou regulaci bakterií a s jejich množením bude stoupat i množství sirných sloučenin, které bude vaše okolí vnímat jako nepříjemný zápach.

Jste neustále unavená a tak náladová, že jste už protivná sama sobě? Možná vás to nikdy nenapadlo, ale i únavou a náladovostí vám vaše tělo může dávat najevo, že ho zásobujete nedostatečným množstvím tekutin.

Podle výzkumu z roku 2012 stačí i mírná dehydratace k tomu, aby se u vás objevily výkyvy nálad, únava a neschopnost soustředění. Vaše malátnost, netečnost a neschopnost vybičovat se k jakémukoli výkonu tak může být „pouhým“ důsledkem špatného pitného režimu.

3.Přibírání na váze

Pokud stále neúspěšně bojujete se svou váhou, a i když si hlídáte jídelníček a máte dostatek pohybu, nedokážete svá nadbytečná kila zvládnout, možná je na vině právě váš nedostatečný pitný režim. Podle odborníků totiž dehydratace negativně ovlivňuje schopnost těla spalovat tuky a zpomaluje metabolismus.

Co může znamenat dehydratace, najdete na webu o zdraví Vitalion.cz.

Například studie z roku 2003 ukázala, že po vypití dvou sklenic vody se metabolismus zvýší o třicet procent. Tento efekt je samozřejmě přechodný a trvá od třiceti do čtyřiceti minut.

Prospěšnost kvalitního pitného režimu při hubnutí dokázali i němečtí vědci. Podle jejich závěrů stačí vypít jednu až dvě sklenice vody před jídlem a zaznamenáte mnohem výraznější váhový úbytek.

4.Zácpa

Patříte mezi, kterým život znepříjemňuje častá zácpa? V první řadě byste měli zvýšit svůj příjem tekutin a začít si hlídat pitný režim. V tlustém střevě, kam natrávené zbytky potravy putují z tenkého střeva, dochází k vstřebávání vody a minerálních látek z tráveniny.

Jestliže však svému tělu nedodáte dostatek tekutin, bude se snažit zachovat si maximum vody pro sebe, tudíž v trávenině zůstane tekutin jen minimum, a to se samozřejmě projeví na konzistenci stolice i na obtížnosti vyprazdňování. Pokud se tedy často potýkáte s bolestivým a obtížným vyprazdňováním, možná se vám tělo snaží naznačit, že byste měli rapidně zvýšit příjem tekutin.

5.Vrásčitá kůže

Jestli vás v poslední době při pohledu do zrcadla přepadají deprese a máte pocit, že vypadáte mnohem starší, možná jde o další ze signálů, že nepijete tolik tekutin, kolik vaše tělo potřebuje. Následkem nedostatečného pitného režimu bude vaše pokožka matná a vrásky mnohem výraznější.

Při nedostatku vody si musí organismus vybrat, k čemu bude tekutiny využívat a vyživování buněk pokožky je až na jednom z posledních míst „seznamu.“ Obnova kožních buněk se tak zpomaluje, pokožka ztrácí svou elasticitu a vrásky jsou mnohem patrnější. K tomu, aby si pleť uchovala mladistvý vzhled, je však nutné, aby byl příjem tekutin rovnoměrně rozložený do celého dne.

Odborníci upozorňují, že pokud vypijete několik sklenic vody naráz, jediné, čeho dosáhnete, bude zvýšené množství moči. Mnohem lepšího výsledku dosáhnete, když budete pít průběžně, tělo tak bude moci tekutiny lépe využít a už po vypití půl litru vody se zvýší krevní zásobení pokožky.

Pijete dost?Následujícími minitesty si můžete ověřit, zda je váš denní příjem tekutin dostatečný:- Zmáčkněte mezi palcem a ukazováčkem kůži na hřbetu ruky a vytáhněte ji směrem vzhůru. Dostatečně hydratovaná kůže se vrátí zpátky během sekundy a nejsou na ní patrné žádné známky „deformace.“- Zkontrolujte, jakou barvu má vaše moč. Pokud je váš pitný režim dostatečný, moč by měla mít světle žlutou barvu. Čím tmavší barva moči, tím větší je vaše dehydratace.- Frekvence močení je silně individuální záležitost, která záleží na mnoha okolnostech a faktorech, nicméně pokud pozorujete náhlé a výrazné snížení počtu návštěv toalety, je na místě zamyslet se nad svým pitným režimem.- Při nedostatečném příjmu tekutin začnou rty nejprve pálit. Pocit suchých rtů, případně jejich popraskání, jsou další z velmi častých příznaků dehydratace.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *