Z výrobní linky lemované několika málo pracovníky vyjíždí s dokonale přesnou pravidelností hrnce. Jeden modrý, druhý zelený, další dva zlaté a poté několik černých. Nejsou to ale ledajaké hrnce.
S nimi si totiž nejen uvaříte oblíbený guláš, ale můžete si i upéct třeba kuře nebo bábovku.
A kdo by takovou bábovku od babičky z remosky někdy neochutnal? Jsme ve výrobní hale frenštátského podniku Remoska na úpatí beskydského Radhoště.
Čtěte také: Z atleta ševcem. Příběh mistra republiky, který šije farmářky jako Baťa
„Černá barva je opravdu univerzální, ale podle mě je barevnost v kuchyni důležitá a ženy na ni i reagují,“ začíná vysoký muž, který firmu v roce 2013 převzal a od té doby ji vede. Tím mužem je jedenašedesátiletý karvinský podnikatel Zdenek Sartoris, v byznysových kruzích známý spíše jako developer. Teď se však pohybuje ve zcela jiném segmentu.
„Chci se přičinit o to, aby Remoska byla globálním hráčem,“ říká Forbesu majitel firmy s roční produkcí kolem čtyřiceti tisíc kusů „divotvorných“ hrnců.
„Nové výrobní technologie jsou dnes postaveny na celkovou produkci 80 až 100 tisíc kusů, podmínkou je však chod výroby na třísměnný provoz,“ vypočítává šéf podniku s dnes zhruba 25 zaměstnanci.
„Toho bychom chtěli docílit během následujících dvou let.“ Za plánovaným růstem stojí nedávno zahájená expanze na nové trhy.
V listopadu začali dodávat do Itálie, během dvou měsíců by měli vstoupit na polský a maďarský trh. „Poté nás zajímají státy Blízkého východu jako SAE, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie, Omán, apod. Tam už jen ladíme obchodní podmínky a první kontejner bychom měli dodat do konce února,“ říká Sartoris, který osobně čile jedná i v Jihoafrické republice, kde je dohoda o distribuci na spadnutí.
„Kuře se přeci všude peče stejně, akorát z remosky je nejlepší,“ usmívá se Sartoris v kanceláři, v níž jsou vystaveny všechny modely remosek od jejího vzniku. Od začátku 50. let, kdy první elektrický pečící hrnec sestrojil elektrotechnik Oldřich Homuta, jich je sedm.
Majitel a šéf Remosky Zdenek Sartoris.
Remoska je dodnes pomocníkem mnoha našich rodičů nebo chalupářů. Remosky totiž byly takové škodovky mezi kuchyňskými spotřebiči – bezporuchové, a pokud už k poruše došlo, šly jednoduše a často i kutilsky opravit.
„I dnes se reklamuje jen sedm remosek z tisíce, což je strašně nízké číslo,“ potvrzuje Sartoris stabilně vysokou kvalitu. To s čím podnikatel dnes bojuje víc, je známost značky; starší generace Remosku zná dokonale, ta mladší už tápe. „Chceme se na mladé lidi marketingově zaměřit,“ odhaluje další plány.
Zájem severomoravského byznysmena nasměroval do frenštátského podniku před čtyřmi lety jeho dlouholetý kamarád a také člen managementu Remosky Ivo Svoboda. Tehdy byla celá firma na prodej.
„Pro mě to tehdy byla jen investiční příležitost,“ vzpomíná. Podnik přebíral v dobré finanční kondici, bylo ale potřeba investovat do technologií.
Remosky tak dostaly například nový teflonový povrch, rozzářily se všemi barvami a výrobní linka byla zmodernizována natolik, že je nyní schopná navýšit produkci až o 150 procent. Dnes je největším odběratelem Česko se zhruba 30 tisíci prodanými kusy ročně, zbytek tvoří export do Velké Británie.
Tam už bylo od začátku tisíciletí prodáno zhruba 200 tisíc remosek, legendární značce na ostrovech vznikl dokonce i fanklub. Za rozmach remosky v Anglii může Milena Grenfell-Baines, dnes přezdívaná jako Lady Remoska.
Britka s českými kořeny, která ve strachu před genocidou opustila Československo v roce 1939 díky siru Nicholasi Wintonovi, chtěla před více než 15 lety koupit remosku pro své příbuzné, jenže ji v Anglii nemohla sehnat.
A tak sama od sebe oslovila tehdejší majitele firmy a brzy se stala ambasadorkou propagující tento unikátní český produkt. Časem pak sama napsala kuchařku šitou na míru remoskám, což jen posílilo povědomí o značce.
Management frenštátského podniku ale s Británii nyní řeší menší problémy. Tamní distributor, firma Lakeland, totiž po úspěchu remosek zvedl jejich ceny v přepočtu nad pět tisíc korun (159 liber), čímž si sice zvýšila marže, prodeje ale poklesly.
„Do strategie distributora nemůžeme zasahovat, ale máme s ním v plánu brzké jednání.
Chceme, aby Lakeland navýšil prodeje ze současných sedmi tisíc kusů ročně opět k 15 tisícům jako dříve,“ vysvětluje Sartoris s tím, že se shodou okolností ozval obchodní partner vlastnící v Británii maloobchodní řetězec.
Ve hře je tedy i přímá distribuce.
Pár tisíc prodaných kusů navíc ale Remosku na cestě k vysněnému stotisícovému cíli nespasí. „V listopadu byl vyslán první kamion s remoskami do Itálie. A Itálie je taková Mekka kulinářství či gastronomie.
Nyní tam zkoušíme reakci na remosku a samozřejmě se na tomto trhu chceme etablovat,“ vysvětluje. Následovat by měl zmíněný Blízký východ, Afrika, tabu pak nejsou ani státy Latinské Ameriky jako Brazílie nebo Peru.
Pokud by se vše povedlo, Remoska by zdvojnásobila počet zaměstnanců na zhruba 50.
Kdysi státní podnik sice přežil nástup mikrovlnných trub a fritovacích hrnců, čemuž mnoho lidí nevěřilo, i tak ale musí sledovat nové trendy. „O některých moderních technologiích uvažujeme.
Je možné, že půjdeme i do extrémů typu internet věcí, které Remoska nepotřebuje, ale trh, nebo spíše marketing, si je vyžaduje,“ říká Sartoris a dodává, že jeho firma si odjakživa zakládala na jednoduchosti.
„Zapnu vypínač, odejdu, vrátím se po hodině a půl k upečenému kuřeti a jím. Nic dalšího není třeba vymýšlet či nastavovat,“ vysvětluje. Jenže to podle jeho slov dnes neprodává. „Dnes je totiž zažitá představa, že čím více tlačítek, tím je produkt sofistikovanější.“ Zbrusu nový model by měl na trh přijít v příštím roce.
Čtěte také: Má obrovský potenciál a bude jen růst. 17 věcí, které byste měli vědět o Internetu věcí
A i to je potvrzení toho, že Remoska už dávno není pro Sartorise jen investiční záležitostí.
„Samozřejmě nemám žádný podíl na vzniku a oblíbenosti tohoto geniálního produktu, ale chtěl bych současnými kroky přispět k tomu, aby zde Remoska byla i za 60 let,“ říká Sartoris.
„Vždycky jde o peníze, ale já i moje děti jsme už ve stavu, kdy jsme zabezpečeni. Jediné, co mě nyní zajímá je, jestli to dokážu. Tedy spíše, jestli to Remoska dokáže.“
Foto: Magda Martinková
Už jste někdy slyšeli, že čtení je zdravé?
Ano, čtete správně. Nemusíte číst každý den, stačí přečíst jednu knihu měsíčně. Máme pro vás sedm důvodů, proč se to vyplatí.
Už jste někdy slyšeli, že čtení je zdravé? Ano, čtete správně! Čtení stimuluje mozek k rychlejší činnosti, ale má vliv i na mentální schopnosti, emocionální rovnováhu a dobrou náladu. Nemusíte číst každý den, stačí přečíst jednu knihu měsíčně. Máme pro vás sedm důvodů, proč se to vyplatí.
Čtení pomáhá proti stresu
Co děláte, když už máte všeho po krk a potřebujete vydechnout? Hodně lidí si jde zacvičit, na procházku, poslouchají hudbu nebo posedí u kávy v oblíbené kavárničce.
Podle britského průzkumu mnohem rychleji pomůže čtení. Stres se z vás začne odplavovat už po šesti minutách čtení.
Takže, až příště budete mít chuť dát někomu pěstí do nosu nebo začít řvát, zhluboka se nadechněte, vydechněte a zašijte se někam s dobrou knihou.
Čtení rozvíjí empatii
Když čtete knihu a obzvlášť, když je řeč o beletrii a fiktivních osobách a situacích, umíte se do děje tak vcítit, jako byste byli v jejich roli. Průzkumy prokázaly, že lidé, kteří čtou takové knihy, se umí lépe vcítit do problémů svého okolí i v reálném životě a mají pochopení pro slabší. Umí je lépe pochopit a také se lépe rozhodovat.
Čtení zrychluje mozkovou aktivitu
Je prokázáno, že po přečtení knihy mozek ještě několik dalších dní analyzuje nové informace a zařazuje je do existujících souvislostí. To má za následek zrychlení činností, jaké mozek vykonává a také zvětšení kapacity, protože nové informace si chce mozek zapamatovat. Zjednodušeně řečeno, každá přečtená kniha nám pomáhá být o něco chytřejší.
Čtení zvyšuje přitažlivost
Nevěříte? Tak si to představte. Vzdělaný a sečtělý člověk má více témat k hovoru než obvyklé často používané věty: „Co bude dnes k večeři?“ a „Byl jsi venku se psem?“ Sečtělí lidé můžou mluvit kdykoliv o čemkoliv, vždy mají téma k diskusi a ve valné většině případů chápou, o čem diskutují ostatní. Logicky přitahují ve společnosti víc pozornosti a působí přitažlivěji.
Čtení pomáhá lépe zvládnout životní krize
Čím víc čtete, tím víc poznáváte sami sebe. V praxi to znamená, že vás může motivovat k novým výzvám, pracovním úkolům i životním změnám.
Možná vás inspiruje právě některá přečtená kniha, nebo vám dodá odvahu udělat nějakou změnu, které byste se jinak báli.
Možná si vyzkoušíte něco nového stejně jako hlavní hrdina z nějaké knihy a možná po přečtení knihy budete mít jasnější pohled na to, co děláte špatně a změníte to.
Čtení zlepšuje paměť
Tak jako pravidelně cvičíte v posilovně nebo třeba hru na klavír, abyste zlepšovali svou výdrž či techniku, stejně tak čtení je kondiční cvičení pro váš rozum.
S každou další přečtenou knihou nutíte sami sebe rychleji reagovat a přemýšlet. Když si přečtete něco, co jste zatím nevěděli, mozek to musí vyhodnotit a potřebuje víc prostoru pro „uskladnění“.
Proto budete i v pozdním věku rychleji reagovat a chápat než ti, kdo příliš nečtou.
Čtení rozšiřuje slovní zásobu
V každé knize narazíte na slova a obraty, které normálně nepoužíváte. Někdy se také stane, že nevíte, co to slovo znamená. Ale když si ho přečtete znovu a z kontextu pochopíte i význam, váš mozek už v této fázi začíná hledat způsoby, jak nové slovo začít používat třeba v budoucnosti. Čtení je příležitost, jak se nenásilně naučit něco nového.
K sedmi důvodům, proč je zdravé číst, můžeme s klidným svědomím přidat ještě osmý: Čtení podporuje fantazii a kreativní myšlení.
Umíte si představit dům, o kterém jste četli v knize, i zahradu s pohledným zahradníkem, že? Fantazie je zázrak a pomáhá nám všem cítit se dobře. Proto co nejvíc čtěte. My budeme také číst.
A jestli náhodou nevíte, s čím začít, mrkněte se k nám do předprodeje.
- -ice-
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
Česká kosmetika Vyvracíme zažité mýty o kůži
Kůže je největší orgán našeho těla, její hmotnost odpovídá přibližně 15 % z naší celkové váhy.
Chrání tělo před vnějšími vlivy, přijímáme skrze ni důležité látky a bývá prvním indikátorem pro určení věku.
Stále však kolem kůže a pleti kolují různé polopravdy, kvůli kterým se o ni nevhodně staráme. Připravili jsme pro vás shrnutí nejčastějších mýtů a uvádíme je na pravou míru.
Když si začnete holit častěji nohy, zhoustnou vám chlupy
To není pravda. Chloupky se směrem od kořínku postupně zužují. Když si chloupky oholíte, zůstanou viditelné pouze silnější části. Proto celkově působí hustším dojmem. Chloupky samotné se ale nemění. Když je necháte dostatečně povyrůst, začnou se opět směrem ke špičce zužovat.
Takto pleťové masky nefungují. U většiny domácích pleťových masek není příliš velký problém, pokud jejich působení oproti doporučované době trochu prodloužíte. Jejich účinek tím ale nijak výrazněji neposílíte.
Při užívání zakoupených masek své pleti můžete naopak výraznějším prodloužením doby působení ublížit.
Pleť totiž většinu příznivých látek dokáže vstřebat během 30 minut působení masky, především, pokud jde o hydratační látky. Při delší době působení může maska vést k uzavření pórů.
Proto vždy pečlivě čtěte příbalové letáky a držte se instrukcí.
Čím více přípravků proti vráskám použijete, tím více jich zmizí
Tomuto mýtu nevěřte. Kvalitní přípravky proti vráskám se především zaměřují na doplňování látek, které napomáhají s vráskami bojovat a zabraňovat jejich vzniku. Například kyselina hyaluronová na sebe váže vodu, tím hydratuje pleť a navíc podporuje tvorbu kolagenu.
Ani výběr kvalitních složek kosmetických přípravků ale ještě nemusí znamenat automatický úspěch v boji proti vráskám. Zajímat by vás měla i kvalita aktivních složek kosmetiky. Zmiňovaná kyselina hyaluronová má totiž odlišné účinky podle velikosti svých molekul.
Pokud máte problémy s kůží, nevystačíte si s návštěvou u praktického doktora
To je pravda. Hodně lidí s kožním onemocněním ale tento fakt nebere v potaz a kožní onemocnění ignorují.
Řešení problémů s pletí sice můžete podpořit i vlastní snahou, například zahrnutím kůži prospěšných vitamínů do vašeho jídelníčku, ale důležitá je v případě problémů i návštěva specialisty na kožní problémy.
Některé druhy jídla způsobují akné
Není tomu tak. Žádné jídlo vznik akné nezpůsobuje. Akné je primárně genetická záležitost. Je ale pravda, že některé potraviny mohou stav vaší pleti výrazně zlepšit nebo naopak zhoršit.
Především kvůli potravinám s vysokým množstvím cukru a vyšším glykemickým indexem (toto číslo řadí sacharidy podle rychlosti glykemické odezvy – tedy podle rychlosti uvolnění inzulinu ze slinivky do krve) stoupá hladina cukru v krvi. Tím se zvyšují hormonální výkyvy i riziko tvorby zánětů.
Naopak potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny (tedy například ryby nebo ořechy) zabraňují zhoršení akné.
Pokud vypijete denně 8 sklenic vody, budete mít zdravou pleť
Pitný režim je důležitý, ale toto tvrzení pravdivé není. Ačkoliv voda pomáhá správnému fungování mozku, reguluje tělesnou teplotu a ovlivňuje zažívání, pití vody k hydratované pleti nestačí.
K hydrataci pleti přispívá dostatek vody v kožních buňkách, ta se k nim ale nedostane z vypité skleničky. Další látky, které hydrataci a krásné pleti napomáhají, jsou vitamíny a minerály. Ty můžete pleti dodat společně s dalšími potřebnými látkami v hydratačním denním a regeneračním nočním krému.
Před spaním je důležité se vždy odlíčit
Je to pravda. Kosmetické přípravky totiž na pleti zanechávají tenkou neviditelnou vrstvu, která může ucpat póry. Kůže kvůli tomu přes noc nemůže vhodně regenerovat a snadněji dochází ke vzniku zánětů nebo postupné dehydrataci.
Odličujte se co možná nejšetrněji, přeskočte i agresivní peelingy. Pleti následně dopřejte dostatečný přísun vitamínů.
Když už mám základ, tak se nespálím
Tento mýtus je skutečně těžké vymýtit. Spojuje se často s dalším nepravdivým tvrzením, že solárium vytváří dostatečný základ pro opalování bez ochrany pleti. Nenechte se nachytat. Sluneční záření sice umožňuje tělu vytvářet vitamín D, ale to zvládne i během krátkého vystavení slunečním paprskům a opalovací krém tomuto procesu nijak nebrání.
Seznamte se s tipy, jak se správně opalovat. Pro běžné fungování na sluníčku můžete využít i tónovací CC Krém, který má SPF 15 díky oxidu titaničitému. Ten působí na povrchu kůže a vytvoří na ni minerální filtr, který škodlivé záření částečně pohltí a částečně odrazí.
Josef Zíma se svěřil s tím, co ho udržuje naživu. Bojí se ale, že tomu bude po volbách konec
Během koronavirového lockdownu mnoho lidí trpělo psychickými problémy. Přestali jsme se vídat s přáteli a rodinou, nemohli jsme chodit ven na akce a mnoho našich koníčků bylo přerušeno. Není se tedy čemu divit, že nás to ovlivnilo. A změny nálad se nevyhnuly ani slavným.
Josef Zíma je český herec, zpěvák a dabér. Především hudba pro něho vždy znamenala všechno, jenomže to se v době pandemie změnilo. V jednu chvíli se podle vlastních slov dokonce umělec bál, že už se nikdy na pódium nevrátí. To se naštěstí později nepotvrdilo.
V době lockdownu Zíma podle všeho vyloženě trpěl. Potýkal se s depresemi, měl myšlenky jen na to špatné, bál se toho, zda celá situace vůbec nějak skončí. Dokonce přemýšlel o tom, zda se někdy bude vůbec moci vrátit ke své milované muzice.
Velký strach
„Strach mám velký. Jsem už starší člověk. Ven se moc nedostanu a návštěvy jsem zrušil. Do toho mi chybí publikum a vystoupení. Současná situace není dobrá. Koronavirus mě zkrátka odřízl od světa,“ přiznal se před časem zpěvák médiím.
Později se situace trochu zlepšila, a on se tak mohl k hudbě opět vrátit. To ho udržuje naživu dodnes, i když přiznává, že dodržuje veškerá opatření a dává si extrémní pozor, protože strach ho úplně neopustil. Na období, kdy nemohl koncertovat, vzpomíná nerad.
„Nedovedete si představit, jaký jsem měl život, když jsem jen čuměl do zdi a maximálně jsem dělal rádio, které si mohu připravovat doma. Mám pravidelný sobotní pořad. Jen jsem se musel jednou za měsíc dostavit do Karlína natočit průvodní slovo. To byla jediná moje práce,“ postěžoval si.
Bojí se, že po volbách bude zle
Zíma si teď sice užívá toho, že může zase vystupovat a věnovat se tomu, co ho tolik baví, má ale strach z toho, že jakmile v říjnu skončí volby do Poslanecké sněmovny, lockdown se vrátí a on se opět bude potýkat s psychickými problémy.
„Co dělám? Hlavně účinkuju. Covid nám konečně dovolil vystupovat. Počítám, že to vydrží do voleb. Pak bude zase konec. Teď to nezavřou, museli to uvolnit, aby jim lidé šli k volbám,“ tvrdí přesvědčeně. „Naštěstí od doby, kdy se vystupovat zase smí, mě všude vozili, všude mě dopravili prakticky až před mikrofon,“ dodal s ohledem na svůj zdravotní stav.
Hudba je pro Zímu všechno. Je pro něho odměnou i hnacím motorem, když nemůže koncertovat, přemýšlí o špatných věcech. Proto má strach z toho, co bude, až se zase vláda rozhodne pro nová opatření. Doufá sice, že se to nestane, ale sám tomu moc nevěří.
Zdroj: sip.denik.cz, extra.cz
Autor: Šárka Cvrkalová
Proč děti nečtou
Dlouhá souvětí, myšlenkové odbočky, zbytečné detaily, pomalý děj a především spousta těžkého papíru. Je jen málo věcí, na jejichž atraktivitě se dnešní rodiče se svými dětmi tolik neshodnou.
Klasická literatura, na které nynější čtyřicátníci vyrostli a na jejíž bohatství nedají dopustit, staví před generaci odkojenou rychlou digitální zábavou překážky, které je stále méně ochotná překonávat.
Učitelé češtiny si stěžují, že během posledních dvou dekád schopnost a chuť číst u jejich svěřenců upadla jako nikdy předtím, takže se musí přepisovat čítanky, aby žáci zvládli se ukázkami prokousat.
A přestože to zní trochu jako povědomé mezigenerační naříkání nad ohroženým vývoje mládeže, jaké jsme už v minulosti už zažili třeba s příchodem televize, možná je tentokrát v sázce něco důležitějšího, než jen sentimentální dojmy starších.
Řada vědců se domnívá, že právě dovednost porozumět složitějším textům v lidském mozku formuje systémy, na nichž spočívají novodobé úspěchy lidstva. Takzvané hluboké čtení ovlivňuje rozvoj kritického myšlení, empatie nebo představivosti a je pravděpodobné, že bez šustění stránek tyhle kvality zakrňují.
V nejodvážnějších úvahách tak ztráta chuti číst bezprostředně souvisí se stavem demokracie. Úspěch Donalda Trumpa začíná tím, že se v knihovnách práší na spisy George Orwella a Franze Kafky.
Výzkum neurobiologie čtení a důsledků digitalizace je zatím v plenkách a důkazy pro takhle jednoznačné závěry nedává.
S naším vztahem k písmenům se ale evidentně něco děje a pedagogové, spisovatelé i uvědomělí rodiče už pár let přicházejí s nápady, jak jejich milované čtení pro budoucnost nejlépe ochránit.
A občas to i docela funguje – stačí se vzdát literárního elitářství a vydat se digitální generaci chytře naproti.
Volající z opačného konce planety snad ani nemohl předpokládat, že tvář ženy na obrazovce bude lemovat jiné pozadí než to, jehož obhajobě věnovala tahle dáma v posledních letech většinu svých profesních dní, kdy vytrvale přesvědčovala svět, že s digitalizací se postupně ztrácejí dovednosti lidského mozku, bez nichž bychom žádnou digitalizaci zřejmě nikdy nevymysleli. Pokud vám předchozí souvětí připadá poněkud složité, souhlasíme. Existují bezpochyby jednodušší způsoby, jak vyjádřit, že známá americká obhájkyně čtení má během on-line hovoru za sebou knihovnu. Dovolili jsme si ale napodobit trik, který profesorka Maryanne Wolf na své publikum s oblibou zkouší. Americká psycholožka a neurovědkyně ráda uvádí své eseje souvětím ve stylu klasické literatury a vzápětí se čtenářů zeptá, zda je skutečně pozorně přečetli, nebo jen tak zběžně prolétli. Netušíme, jak v tomhle testu dopadli ostatní, ale autor těchto řádek nad jejími texty potvrdil všechna obvyklá podezření o úpadku čtenářů 21. století.
„Děje se to nám všem,“ uklidňuje emoce Maryanne Wolf a svá slova dokládá řadou výzkumů, z nichž vychází ve své dva roky staré knize Reader, Come Home (letos na jaře vyšla v českém překladu v nakladatelství Host jako Čtenáři, vrať se). „Čtecí dráha našeho mozku je formovaná vlivy prostředí a v současné době zahlcené informacemi se zkrátka nevyhnutelně mění.“
Co to přesně znamená? Čtení podle vědeckých zjištění nepatří do základní biologické výbavy organismu člověka, vyvinulo se zhruba před pěti tisíci lety díky schopnosti mozku kreativně používat starou výbavu pro nové výzvy.
V tomto případě se náš řídící orgán naučil chytře propojit vizuální systémy určené pro jemné rozlišování tvarů (třeba jedlých plodů nebo stop zvěře v písku) s vrozenými řečovými centry.
Epos o sumerském králi Gilgamešovi, indická Rámájana a další rané skvosty dějin písemnictví se zrodily právě díky této neuronové inovaci a díky ní si jich mohli užívat také jejich první čtenáři.
I po pěti miléniích ovšem stále platí, že každý nově narozený exemplář druhu homo sapiens si svou „čtecí dráhu“ musí vybudovat znovu. Schopnost louskat písmena se (zatím) nestihla evolucí dostat do základního hardwaru mozku. „Dovednost čtení se může velmi jednoduše nevyvinout, proměnit či ztratit,“ vysvětluje profesorka Wolf.
A v současnosti se s ní vlivem digitálních technologií opravdu něco děje.
Vědci zkoumající v experimentech obvyklé způsoby čtení pomocí přístrojů sledujících pohyby očí zjišťují, že čím dál obvyklejší praxí se stává způsob konzumace textu, jemuž se někdy přezdívá skimming neboli „slízávání smetany“.
Vypadá to tak, že oči čtenáře nepostupují po řádcích zleva doprava jako za starých časů, ale přečtou jen začátek textu, zbytek pak letmo pročesávají. Vynechávají přitom rozvíjející detaily a zachycují jen klíčová slova důležitá pro pochopení základního sdělení.
Portugalci nevěří protikrizovému receptu vlády
Portugalci ztrácejí důvěru ve vládu a evropské politiky
•
ZDROJ: profimedia.cz
Portugalský premiér Pedro Passos Coelho chystá nové úspory výměnou za odklad splátek záchranné půjčky. Jeho plán v Lisabonu zkoumají mezinárodní věřitelé, kteří se o nutnosti dalších škrtů pokoušejí přesvědčit i opozici. Mnozí Portugalci jsou k vývoji skeptičtí, a tak se přes vládní snahy hovoří o možné potřebě další pomoci.
Poté, co nedávno ústavní soud zrušil část úsporného balíku ve výši zhruba 1,3 miliardy eur, zavázal se Coelho, že částku ušetří jinak. Ministři financí eurozóny mu za to slíbili sedmiletý odklad splátky úvěru ve výši 78 miliard eur, konečný souhlas bude ale záviset na zjištění mise věřitelů.
Premiér by měl konkrétní kroky představit v těchto dnech, jeho plán ale už získává obrysy. Hovoří se mimo jiné o zvýšení důchodového věku z 65 let o rok či dva. V zemi zřejmě ubude učitelů, za odcházející do důchodu se už nebude hledat náhrada. Některé školy patrně čeká zavírání.
Lidé si také pravděpodobně připlatí za zdravotní péči.
Vzhledem k tomu, že HDP země šlo loni dolů o 3,2 procenta a pro letošek se očekává 2,3procentní propad, má politika vlády stále menší podporu. „Úsporná opatření očividně nefungují.
Většina našeho hospodářství zmizela, firmy krachují. Neexistují žádné investice a vláda se stará jen o to, jak zaplatit naše půjčky.
Krize bude hlubší a hlubší,“ řekl britskému listu The Telegraph poradce největšího portugalského odborového svazu Augusto Praça.
Podobný názor sdílí i profesor ekonomie Pedro Pita Barros, podle něhož už země dosáhla limitů pro úspory, aniž by byl zřejmý jejich efekt. Upozornil na to, že kvůli současnému stavu hospodářství z Portugalska utíkají mozky. „K tomu, aby se věci pohnuly kupředu, potřebujeme nutně investice v soukromém sektoru,“ je přesvědčen.
V zemi roste i odpor k EU, přesněji k jejím členům, prosazujícím přísnou fiskální politiku. Bývalý socialistický premiér José Sócrates prohlásil, že severoevropské státy podléhají komplexu nadřazenosti.„Myslím si, že je čas říci Německu, že čeho je moc, toho je příliš,“ zdůraznil.
Nejpesimističtěji vidí budoucnost exprezident Mário Soares, podle něhož země nikdy nebude schopná dluhy ve výši 123 procent hrubého domácího produktu splatit. „Když nemůžete platit, je jediným řešením neplatit,“ citoval ho deník Financial Times.
Vojtěch pro Blesk: Testy zdarma budou déle, školáky asi znovu prověříme
V pondělí má začít rozesílání informativních sms zpráv k možnosti přeočkování proti covid-19. Kolika lidí se to tedy týká? Podle údajů by takových lidí mělo být v tuto chvíli v Česku jen osm.
Ze začátku těch lidí bude málo. Ten systém je nastavený tak, že musejí mít minimálně osm měsíců od dokončeného očkování. Pokud se tedy bavíme o první fázi očkování, tak tam těch lidí, kteří byli očkovaní v lednu, nebo začátkem roku mnoho nebylo. A tak jak bude čas postupovat, tak se počty oslovených lidí budou zvyšovat. Vždy platí to, že od ukončeného očkování musí uběhnout osm měsíců.
Primárně se toto přeočkování týká rizikových skupin. Důrazně doporučujeme třetí dávku těm, kteří mají nějaké zdravotní potíže, lidé s chronickými chorobami, starší šedesáti let, všichni ti, kteří tedy mají predispozici mít těžší průběh covidu, ale i zdravotníci, sociální pracovníci.
- Dostane takovou sms zprávu i premiér Andrej Babiš?
- Pokud uvedl kontakt, tak by ji dostat měl.
- Jak to přeočkování bude tedy probíhat?
Bude to uvedené i v té sms zprávě. Mělo by probíhat ve dvou základních pilířích. Jednak u praktických lékařů, které chceme během podzimu zapojit jak do vakcinací, tak i při přeočkování třetí dávkou. Druhým pilířem pak budou očkovací centra při zdravotnických zařízeních.
Existují odhady, kolik lidí z těch, kteří už očkování mají, budou mít zájem i o třetí vakcínu, která ovšem není nutná?
Nemáme to nijak zmapováno. Ale mám informace, že zájem zejména u těch rizikových skupin existuje. Vycházíme z toho, že lidé v posledních dnech a týdnech kontaktují nemocnice či lékaře a zajímají se o možnost posilující dávky. Jak ten zájem bude silný a velký, to je teď těžké odhadovat.
Jak dlouhá bude čekací doba na tu posilující dávku?
Záleží, zda zájemce využije cestu přes praktického lékaře, kde by neměl čekat v podstatě vůbec. Domluví si termín a přijde. Nebo se může objednat přes registrační systém do očkovacího místa, ale ani tady by neměla být ta lhůta nějak dlouhá.
Při tomto přeočkování už ale nějak dny nehrají roli. Samozřejmě odborníci říkají, že minimální čas pro třetí dávku je osm měsíců, ale už nehraje roli, jestli to bude například až po deseti měsících.
Nadále budou fungovat i očkovací místa bez registrace, kde budou třetí dávky také k dispozici.
Dnes nám začíná třetí týden školního roku. Jak hodnotíte výsledky testování žáků? Některé školy už uzavřely kvůli koronaviru některé třídy?
Šlo o to, abychom zmapovali, jaká je situace po návratu dětí z prázdnin. Je jasné, že se vrátily z různých koutů a šlo nám o to, abychom screeningovým testováním zjistili, jaká ta situace skutečně je.
Musím říci, že podle těch dat, která máme k dispozici, není ta situace zásadně nějak špatná.
Samozřejmě nějaké záchyty pozitivních případů tam byly, ale ne nějak fatální, že bychom museli mít obavy z masivního šíření podobně, jak tomu bylo v loňském roce v tomto období.
V následujícím týdnu nás čeká v úterý 28. státní svátek, některé školy dávají v pondělí 27. ředitelské volno. Počítáte, že byste v těch následujících dnech opět přistoupili k testování žáků? Právě proto, že se na delší volno mohou rozjet, jak říkáte do různých koutů?
Zvažujeme nějakou podobnou variantu, komunikujeme o tom s hygieniky. Zvažujeme především to, že bychom podobné screeningové testování napříč všemi školami zopakovali. Ještě nemáme přesně termín, ale mělo by to být v průběhu podzimu. Řešíme, že by měla ještě dvě nebo tři kola proběhnout.
Nabízí se například termín po podzimních prázdninách, které jsou na konci října…
Zatím ještě nemáme přesný termín, ale plánujeme, že pokud se ta situace nějak rapidně nezhorší, že bychom museli testovat pravidelně, což se zatím neukazuje, tak že bychom to sceeningové očkování, podobně jako na začátku školního roku provedli, ještě v průběhu podzimu dvakrát, nebo třikrát. Testy k dispozici máme.
Je ale pravdou, že právě doba po podzimních prázdninách by byla jedna z variant. Ale opravdu ten termín zatím stanovený nemáme. Je to na jednání s hlavní hygieničkou paní Svrčinovou a samozřejmě ministerstvem školství, takže ten termín nemohou nějak potvrdit.
Kdy bude jasno?
Chci počkat alespoň do konce září, abychom si řekli, jak se ta situace vyvíjí a podle toho rozhodneme. Bavili jsme se ale o tom, že plošné testování ve školách v tuto chvíli není nutné. Ale během října listopadu bychom to zopakovali.
Čili až po volbách…
Určitě se neřídíme volbami. To bychom nedělali testování ani teď v září, což si myslím, že po prázdninách bylo velmi správné.
Tak jak se v posledních dnech zvyšují počty nakažených. Je to převážně v populaci naočkovaných, nebo nenaočkovaných lidí?
Když se podíváme na ty denní přírůstky, tak zhruba 80 % jsou lidé, kteří nejsou naočkováni. Podobná situace je i u pacientů v nemocnicích, což je samozřejmě to, co nás trápí nejvíc.
Je jasné, že virus nezmizí a nové pozitivní případy tu budou stále, ale je důležité, jak se infekce projeví v nemocnicích.
Naštěstí ta čísla jak pozitivně testovaných, tak hospitalizovaných jsou zhruba na 1/3 toho, co jsme tu měli vloni.
Mělo by kvůli postupnému nárůstu nakažených tedy podle vás přijít opět, alespoň pro neočkované, testování ve firmách a úřadech?
Zatím to určitě není na pořadu dne. Před létem jsme se bavili se zástupci zaměstnavatelů, s ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou i hygieniky, jak případně a jestli eventuálně znovu obnovit testování ve firmách. Kolegové mají za to, že by to mělo smysl při incidenci, která by byla 75 a výš nakažených na 100 tisíc obyvatel. Tam zatím nejsme.
A lokálně by to připadalo v úvahu?
To jsme nikdy nevylučovali v případě, že by k tomu přistoupila konkrétní hygienická stanice. Takže to nemohu vyloučit, ale ta plošná celorepubliková opatření, například testování ve firmách, v tuhle chvíli opravdu na pořadu dne není.
Očekáváte teď někde aktuálně v příštích dnech nějaké lokální opatření?
V tuto chvíli zatím nikoliv. I ten Karlovarský kraj, kde došlo k určitému zhoršení, se začal zklidňovat. Takže zatím nemám žádné informace ani od kolegů z hygien, že by plánovali nějaká lokální opatření. Pokud by se ta situace zhoršovala, tak by k tomu ale samozřejmě připraveni byli.
S koncem prázdnin měly skončit preventivní testy, které jsou především pro neočkované. Vláda ale nakonec své rozhodnutí opět změnila a testování běží dál. Mluvilo se, že by to mělo být jen do konce září. Je to konečná lhůta, nebo by mělo pokračovat dál?
Zatím to bylo prodlouženo na neurčito. Právě z toho důvodu vývoje po létě. Ukázalo se, že tak, jak jsme do jisté míry tušili, že se může situace zhoršovat.
Česká republika je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy jednou z nejvíce testujících zemí a myslím, že v tuto chvíli je to ještě dobře. Zatím i s ohledem k vývoji té situace bude to testování nastaveno jako doposud a budeme to vyhodnocovat v průběhu času.
V tuto chvíli mluvíme o září, o říjnu, tak abychom nebyli slepí a dokázali popřípadě zachytit další vlnu.
Čili počítáte s tím, že by ještě celý říjen mělo toto testování především pro neočkované a děti pokračovat?
Zatím to tak předpokládáme a pak to vyhodnotíme dál.
Do konce října platí také prominutí DPH pro prodejce respirátorů. Mělo by to zůstat provázané i s dalšími opatřeními? Očekáváte, že se tato lhůta bude ještě prodlužovat?
My toto vždy konzultujeme s ministryní financí (Alena Schillerová za ANO – pozn. redakce) podle toho, jak jsou nastavena opatření. Pokud budou nastavena, že i dál budou muset lidé používat respirátory ve veřejných prostorech, v MHD atd.
, tak je na místě, aby ta výjimka byla platná. Bude ale záležet na vývoji.
Pokud jde o ochranu dýchacích cest, tak je to jedno ze základních opatření, které bude do konce října určitě platit, jak to bude poté, rozhodneme podle aktuálního vývoje.
Pane ministře, v minulých dnech také veřejností cloumala kauza brožury, kterou měly rozesílat zdravotní pojišťovny jako preventivní materiál varující před onkologickým onemocněním. Na zadní straně je také slovo premiéra Andreje Babiše (ANO).
Opozice chtěla vydat předběžné opatření o zákazu distribuce onkobrožury. Pojišťovny nakonec rozeslání pozdržely.
Byl to vhodný způsob, jak poukázat na tuto problematiku těsně před volbami? Nebylo to zneužití vzhledem k tomu, že premiér mluví o rakovině také často v předvolební kampani?
Z mého pohledu to bylo spíše politicky zneužito. Je to z mého pohledu dobrá věc. Ta brožura vznikala zhruba rok. Obávám se, že řada kolegů, kteří to kritizují, ji ani neviděli, jen kritizují fotografii pana premiéra na zadní straně.
To, že tam je ministr zdravotnictví a je tam premiér, pro kterého to není otázka jen před volbami, ale už dlouhodobě téma onkologických onemocnění a prevence prosazuje, nevnímal jsem to jako nějaký předvolební materiál, který by byl srovnatelný s předvolebními letáky. Je to 52 stran s odborným obsahem. Ale chápu, že jsme to asi úplně neodhadli, jak se může taková věc politicky zneužít.
Přistoupili jsme proto k tomu, že se její odeslání odloží až po volbách. Stojím si ale za tím, že ta brožura s politikou jako takovou nic společného nemá.
Opravdu jste nepočítali s tím, že by mohl někdo tuto brožuru zpochybnit, jako předvolební materiál hnutí ANO, který zaplatí pojišťovny?
Musím znovu říct, že jsem to tak skutečně nevnímal. Je to brožura, ve které vystupuje 19 odborníků, a dvě krátká slova tam má ministr zdravotnictví a premiér. Konec konců já nikam nekandiduji, tak mi nepřišlo, že by to byl předvolební materiál, ani že by to mohl někdo takto vnímat. Nakonec si ale myslím, že to odložení je na místě.
Sám říkáte, že nikam nekandidujete. Nicméně, kdyby za vámi třeba současný premiér přišel a nabídl vám opět místo ve vládě, odmítl byste ho? Byť se o vás mluví jako o budoucím velvyslanci ve Finsku.
Vůbec to nemám v hlavě. Když jsem se vracel na ministerstvo, tak jsem opakovaně říkal, že mé angažmá v politice končí volbami. Co bude potom, se uvidí, ale v hlavě to v tuto chvíli nemám. Není ale v mém plánu, že bych pokračoval jako ministr zdravotnictví.
Ještě jedno téma minulý týden rezonovalo. Týdeník Reflex přinesl informace o tom, jak vznikala ministerská opatření ohledně covidu.
Jan Knytl – vysoce postavený úředník vašeho rezortu – měl podle neoficiální nahrávky vést diskusi s odborníky z čekárny ordinace a také měl tlačit na to, že musí splnit politické zadání například při testování státních zaměstnanců, kteří se vrátí z dovolené.
Ten text je překroucený. Tento konkrétní příklad byl naopak naprosto v pořádku. Byl jsem to já, který řekl, aby návrh posoudila legislativní rada vlády, která řekla, že tak jak byl ten návrh napsán, že to možné prosadit nebylo a stalo se také to, že jsme ten návrh upravili.
Což potvrdil také ústavní právník Jan Winter, který je členem této rady. Určitě se nikdy nestalo, že bych já úmyslně prosazoval nějaké takové opatření, které by bylo v rozporu.
Opatření musí být samozřejmě v souladu se zákonem, ale chápu, že řada těch opatření, ale to bylo před mým nástupem, byla soudem zrušena.