Co se v roce 2021 povedlo v českém zdravotnictví

REDAKČNÍ GLOSA

To bylo loni na jaře řevu, když vláda zavedla na žádost hejtmanů opatření na hranicích s Německem. To bylo špíny, která se tehdy snesla na hlavu jihočeské hejtmanky Ivany Stráské. Neuplynul ani rok a máme tu stejnou situaci v opačném gardu. Přísnější německá opatření oproti těm loňským českým. Kolony čekajících aut u hranic a jinak ticho po pěšině.  Žádné nadávky těm, kteří nařízení vydali. Ti, kteří loni v médiích a jinde na veřejnosti křičeli, se letos podvolili situaci jako poslušné ovce a trpělivě čekají, zda jim bude dovoleno pokračovat v cestě za výdělkem

15. února – (zj)

Výběr z médií: levnější vstupenky pro děti, vzácní netopýři na Novojičínsku a žaloba za neplacení nájmu

V sobotních novinách se dočtete, že v Česku zlevní vstupné na hrady a zámky pro děti. Původní ceny byly podle MF Dnes diskriminační pro samoživitele.

Celkem sedm druhů vzácných netopýrů našlo zimoviště ve Flascharově dole u Oder na Novojičínsku. Všímá si toho regionální Deník.

Lidové noviny pak píšou, že správa železnic kvůli neplacení nájmu žaluje italskou firmu Grandi Stazioni. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

CELÝ ČLÁNEK

Alliance Healthcare bude distributorem vakcín AstraZeneca

V zadávacím řízení na distributora očkovací vakcíny proti onemocnění COVID-19 od společnosti AstraZeneca, byla zdravotními pojišťovnami vybrána společnost Alliance Healthcare s.r.o. Veřejnou zakázku zadávaly všechny zdravotní pojišťovny společně ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, které zajišťuje nákup vakcín.

• „Jsem rád, že se nám společně, v krátkém čase, povedlo zajistit distributora pro další typ vakcíny, a to transparentně a za výhodných podmínek,“ uvedl k výběrovému řízení ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky Zdeněk Kabátek.
• „Spolupráci, která probíhá mezi všemi zdravotními pojišťovnami v České republice při výběrových řízeních na distributory očkovacích látek proti nemoci COVID-19, považuji za příkladnou a vysoce kooperativní,“ dodal výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Martin Balada.
• Do výběrového řízení na distribuci očkovací látky proti onemocnění COVID-19 od společnosti AstraZeneca podalo nabídku celkem pět společností.
• Konkrétně to byly

• Be Bridge a.s.,

• PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o.

• PHARMOS, a.s.

• Avenier a.s

• Alliance Healthcare s.r.o.

Jediným hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena za distribuci jednoho balení vakcín (1 logistická jednotka = 100 ks očkovacích dávek). Účastníci výběrového řízení museli splnit kvalifikační požadavky. Těmi byly mj.

bezpečné nakládání s očkovacími látkami a zajištění jejich přepravy do jednotlivých očkovacích míst podle požadavků krajských koordinátorů očkování po celé České republice. Společnost Alliance Healthcare s.r.o.

vyhověla všem podmínkám zadávacího řízení a současně nabídla i nejnižší cenu za distribuci jednoho balení vakcín, která je 201 Kč bez DPH.

Se společností Alliance Healthcare s.r.o. nyní bude uzavřena rámcová smlouva a stane se tak smluvním distributorem očkovacích vakcín společnosti AstraZeneca v České republice, a to pro všechny zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zároveň zahájila přípravu výběrových řízení na zajištění distribuce dalších očkovacích látek proti onemocnění COVID-19.

Současně a s maximální mírou intenzity pokračují kroky k zajištění distribuce dalších vakcín (Johnson & Johnson, Novavax, CureVac), a to ve vazbě na jejich postupné schvalování Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Výběrová řízení jsou zdravotními pojišťovnami realizována s důrazem na maximální rychlost a zkrácení všech zákonných lhůt s cílem zajistit bezproblémovou distribuci všech vakcín.

1. Společnými zadavateli byli
2. 111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
3. 201 – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky
4. 205 – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
5. 207 – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
6. 209 – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
7. 211 – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky
8. 213 – RBP, zdravotní pojišťovna
9. (tzvzp)

O příspěvek na psychosociální podporu požádalo skoro dva tisíce lidí. Většinou se jednalo o ženy

Už dva měsíce si mohou klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny požádat v rámci pilotního projektu o příspěvek na psychosociální podporu. Doposud tak učinilo téměř 2 000 lidí, a to nejčastěji ve věku 30 až 50 let. Žádat o příspěvek je možné do konce května.

„Zájem ze strany našich klientů o zapojení do projektu je zatím podle očekávání. Potvrzuje se totiž smutný fakt, že v obtížné covidové době stoupl výskyt duševních onemocnění, a rychlé rozpoznání a řešení těchto obtíží je zásadním krokem pro prevenci,“ říká Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům.

Právě VZP, jako jediná zdravotní pojišťovna, nabízí finanční příspěvek pro klienty, kteří potřebují psychosociální intervenci. Zájemci musí u vybraného terapeuta absolvovat vstupní konzultaci, na které vyplní dotazník, na jehož základě odborník rozhodne, zda budou v sezeních pokračovat. VZP přispívá klientovi na max.

10 sezení, na každé sezení částkou 700 Kč. O poukaz v tomto pilotním projektu si zatím zažádalo 1 800 klientů VZP. „Vnímáme to jako svůj další závazek – zapůsobit na širokou společnost s apelem, že vyhledání odborné pomoci není nic, za co by se měl kdokoli stydět.

Naopak – duševní hygiena, klid a pohoda je jednou z cest, jak tuto nepříznivou dobu snáz překonat,“ doplnil Ivan Duškov.

Nejčastěji se žádosti o poukazy posílaly z Prahy, a to ve 43 %. V 17 % případů pak z Brna. Největší skupinu tvořili lidé ve věku 30 až 50 let (50 %), druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé od 18 do 30 let (39 %). V jedenácti procentech případů se jedná o lidi nad 50 let.

Zajímavostí je, že v 79 % případů si o příspěvek na psychosociální podporu požádaly ženy. „Je vidět, že aktuální situace spojená s koronavirovou pandemií je velmi náročná také pro mladší klienty. Nesmíme podléhat iluzi, že si mladí poradí lépe.

Psychosociální pomoc musí být dostupná všem věkovým skupinám stejně,“ dodal Ivan Duškov.

Nový pilotní projekt je zaměřen na problémy související s Covid-19. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví totiž stoupl v této době výskyt duševních onemocnění z 20 % na 33 %.

Cílem je pomoci klientům, kteří se v současné době potýkají s psychickými obtížemi a váhají, zda navštívit psychoterapeuta. „Přitom odkládání pomoci v této oblasti může vyústit až v chronické obtíže.

Je důležité, aby lidé pečovali o své psychické zdraví a své problémy řešili včas,“ prohlásil Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům.

(tzvzp)

dTest: Studenti vysvětlí spolužákům, jak bezpečně používat sociální sítě

Studenti se letos již potřinácté utkají v tvorbě vzorového vydání spotřebitelského časopisu pro mládež, a to v rámci soutěže Spotřeba pro život.

Tento rok musejí prokázat své znalosti ohledně bezpečného a odpovědného používání sociálních sítí. Neodmyslitelnou součástí je i schopnost udržet digitální život na uzdě.

Vítězné týmy se za odměnu podívají do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. Soutěž vyhlašuje spotřebitelská organizace dTest.

Chybějí tisíce zdravotních sester. Je nutné jejich vysokoškolské vzdělání?

Koronavirová pandemie a s ní nebývalá zátěž českého zdravotnictví letos vrátila do hry otázku, jak doplnit stále nedostatečné stavy sester, jaké by měly mít vlastně vzdělání a jak je nejlépe motivovat. Je například nutné, aby studovaly vysokou školu? Nebo jim stačí rychlejší cesta, která se otevřela před třemi lety, ale zatím se úplně neosvědčila?

Ačkoliv se podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 2019 po dlouhé době zastavil úbytek sester v českých nemocnicích a poprvé od roku 2012 jich dokonce přibylo, do ideálního stavu jich stále chybělo kolem dvou tisíc. A to byla řeč pouze o nemocnicích. Ve všech zařízeních v ČR, kde sestry pracují, jich dnes schází asi tři tisíce.

Problém s podstavem měla přitom před třemi lety začít postupně řešit novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, jež platí od 1. září 2017. Do vzdělávání sester přinesla nový model zvaný 4+1.

K vykonávání profese sestry díky němu přestalo být potřeba kompletní vysokoškolské vzdělání, například tříleté bakalářské studium následující po střední škole, a objevila se rychlejší možnost – čtyři roky studia na střední zdravotnické škole a poté už jen jeden navazující rok na vyšší odborné škole.

Dnes tedy v ČR podle vzdělanosti pracují dva druhy sester. Všeobecná sestra je ta, která má kompletní vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odbornou školu, praktická sestra (do novely zákona zdravotnický asistent) má střední školu, a aby se stala všeobecnou, stačí jí rok vyššího studia. 

Fáze pokusného ověřování

Novela z roku 2017 měla pomocí modelu 4+1 získat čerstvé síly a doplňovat podstav sester co nejrychleji. „Jsme si vědomi potřeby získávání nového zdravotnického personálu a také udržení stávajících stavů.

Cílem našeho návrhu je proto umožnit stabilizaci systému kvalifikačního vzdělávání při zachování jeho kvality tak, aby se absolventi mohli co nejdříve zapojit do praxe,“ představil změnu v roce 2016 tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). 

Jeho nástupce Miloslav Ludvík (ČSSD) návrh rok poté úspěšně prosadil s tím, že absolventi 4+1 nebudou muset „opakovat to, co již měli na střední škole – na rozdíl od někoho, kdo prodělal klasickou nezdravotnickou střední školu a ten se to musí učit celé –, těmhle lidem se to odpustí a začnou se učit hlavně klinické obory, které dnes na středních školách bohužel chybějí“.

Systém 4+1 se nyní nachází v takzvané fázi „pokusného ověřování“, která má skončit v srpnu 2022. Pak se uvidí, jestli se osvědčil, nebo ne.

Příznivci i kritici o novele debatovali před jejím sestavováním, při jejím představení i po jejím zavedení.

Nejčastějšími protiargumenty bylo, že ve světě se od středoškolského vzdělávání sester už upustilo a ČR se vrací o krok zpět nebo že sestry sice budou vzdělané, ale ne dostatečně, a nebudou tak připraveny na vše.

Sestry specialistky nenahradí nikdo

Podle prezidentky České asociace sester (ČAS) Martiny Šochmanové potvrdil letošní rok a pandemie covid-19 právě nutnost vysoce vzdělaného personálu.

„Velmi důrazně poukázal na to, že při péči o náročné pacienty, kteří potřebují různé složité podpůrné přístroje, máme málo sester specialistek. Ty rychle nenahradí nikdo,“ upozorňuje Šochmanová, jež zároveň působí jako hlavní sestra a náměstkyně ředitele pražského IKEM.

Kvůli pandemii koronaviru letos řady sester navíc ještě více řídnou, protože i ony často patří k nakaženým a stávají se pacientkami.

Potřebujeme všechny sestry

Na otázku, jestli sestry vysokoškolské vzdělání musejí mít, nebo ne, se podle Martiny Šochmanové přesto nedá jednoduše odpovědět.

„My potřebujeme všechny sestry napříč obory, pracovišti, zařízeními i domácí péčí. Jiné nároky jsou v akutní péči, jiné na standardní a jiné v domácí péči.

Velmi rozdílné jsou tím i kompetence, které sestra má. Jednoznačně ale potřebujeme sestru vzdělanou,“ míní.

• Jitka Krocová, vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, zastává názor, že všeobecná sestra vysokoškolské vzdělání jednoznačně potřebuje: „Legislativně je jim dáno široké spektrum specifických, vysoce odborných kompetencí, které právě vysokoškolským vzděláním získají.“
• Plzeňská fakulta aktuálně nabízí zájemcům o profesi sestry bakalářské vzdělání ve studijním programu Všeobecné ošetřovatelství v prezenční a kombinované formě a dále navazující magisterské studium Ošetřovatelství, pod něž patří Ošetřovatelská péče v interních oborech a Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech.
• „Zájem o Všeobecné ošetřovatelství v prezenční formě stoupá, o studium v kombi formě je počet zájemců dlouhodobě stejný,“ popisuje Jitka Krocová s tím, že mezi uchazeči jednoznačně převažují ženy, ale mohlo by to být i jinak.

„Myslíme, že profese je vhodná jak pro ženy, tak pro muže. Studium je velice rozmanité a absolventi Všeobecného ošetřovatelství se uplatní ve standardní i intenzivní lůžkové péči, v ambulantní, sociální, domácí, komunitní, paliativní a hospicové péči. V intenzivní péči volí často zaměstnání právě absolventi muži,“ říká.

Že by nesehnali uplatnění, se absolventi z Plzně bát nemusejí. Většinou už během studia vědí, kam nastoupí, protože nezřídka zamíří na oddělení či kliniky, které poznali během odborné praxe.

Nižší nároky podstav nevyřeší

Prezidentka ČAS v návaznosti na debaty o vzdělání sester připomíná mírně podobnou situaci z roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie.

„Možná z malé informovanosti se vyskytly jisté obavy, zda nezkušené vysokoškolačky nebudou chtít ‚velet‘ zkušeným sestrám se středoškolským vzděláním. Myslím si ale, že se to do dnešních dnů uklidnilo a většina pochopila, že je nutná především spolupráce a provázanost.

Jedna skupina sester přichází s novými informacemi a vědeckými postupy, nemá ale praxi, druhá skupina má střední školu, ale k tomu například 30 let praxe a celoživotního vzdělávání. Ideální je, když si zkušenosti a informace předávají.

Takové sestry jsou potom nedocenitelné,“ konstatuje.

„V současné době má středoškolsky vzdělaná, tedy praktická, sestra nižší kompetence, ale i taková sestra je potřebná a vzdělání si může kdykoliv doplnit, pokud bude chtít,“ podotýká Martina Šochmanová.

Vedoucí plzeňské katedry i prezidentka ČAS se shodují v tom, že nižší nároky na vzdělanost sester podstav nevyřeší. Podle Martiny Šochmanové to rychle rozhodně nepůjde.

„Toto povolání je mimořádně náročné a sestry potřebují čas na to, aby se na ně připravily. Nemůžeme jim upírat vzdělání jenom proto, že je potřebujeme rychle poslat do zdravotnictví.

Experiment 4+1, který se nijak převratně neosvědčil a mnoho sester do praxe rychle nepřivedl, nám to ostatně nejlépe dokázal,“ tvrdí.

Lepší ohodnocení a minimum přesčasů

„Vysokoškolsky vzdělaná všeobecná sestra,“ doplňuje Jitka Krocová, „je schopna poskytovat bezpečnou ošetřovatelskou péči.

Snížení nároků na vzdělání, tedy pouhé středoškolské vzdělání pro pozice praktických sester s omezenými kompetencemi, nevyřeší podstav sester v ČR.

Rozhodně efektivnějším krokem je adekvátní finanční ohodnocení, dobré pracovní podmínky a prostředí, zaměstnanecké benefity, možnosti osobního rozvoje a dalšího vzdělávání… A také jistě minimum přesčasů, ovšem to už souvisí s dostatkem sester v praxi.“

Upozorňuje také na to, že dodatečné vzdělávání praktických sester nemusí být jednoduché: „Není vždy možné doplnit si vysokoškolské vzdělání při plném pracovním vytížení a skloubit současně studium při zaměstnání s osobním a rodinným životem.“

Ostatně zásadní problém 4+1 se potvrdil už po roce od zavedení novely. „Model 4+1 nemusí být konečný, protože se ukazuje, že absolventky čtyřletých programů nejsou leckdy schopny nastoupit do nejvyššího ročníku VOŠ, a když začínají o patro níže, tak ještě vzdělávání naruší.

Tento model prostupnosti, který měl vést ke stovkám asistentů, z nichž by se staly plnohodnotné sestry, byl asi příliš vysokou daní a těžko říci, zda se novela úplně povedla,“ citoval v roce 2018 Zdravotnický deník náměstka pro zdravotní péči Romana Prymulu (ANO) po konferenci Zdravotnictví a právo.

Rok 2020 může i pomoci

Cestu lepších pracovních podmínek, která zatraktivní profesi a měla by nové sestry přilákat spíše než usnadnění studia, v posledních letech soustavně vyšlapává právě ČAS. Výsledky jsou vidět, finanční ohodnocení i pracovní podmínky se už zlepšily, ale je to stále začátek.

„Je potřeba navyšovat mzdy a platy napříč obory, nejen v nemocnicích a různých zařízeních, ale také v sociálních službách a domácí péči, kde sestra pracuje zcela samostatně, bez zázemí lékaře, a musí se i samostatně rozhodovat. I tato péče je velmi náročná. Myslím, že je velmi důležité, aby navyšování finančního ohodnocení sester nepřestalo, aby stoupající trend zůstal zachován,“ dodává Martina Šochmanová. 

Sestrám ostatně může pomoci také samotný rok 2020, protože jestli něčemu prospěl, pak prestiži zdravotnictví v očích veřejnosti.

„O roli sester snad nemůže po tomto roce nikdo pochybovat a dovolím si použít větu kampaně Nursing Now, kterou mám v oblibě: ‚21. století nezvládneme bez sester.

Je na čase dát sestrám uznání, které si zaslouží, vysokou prestiž této profesi a zásadně do nich investovat,“ dodává Martina Šochmanová.

Vláda schválila odměny pro zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách, podnikatelům pomohou nové programy

Až 75 000 korun dostanou formou mimořádné odměny lékaři a další zdravotnický personál v zařízeních poskytujících lůžkovou péči o pacienty s covid-19. Mimořádné odměny za nasazení během epidemie dostanou i pracovníci v nezdravotnických profesích a v sociálních službách. Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 8.

března 2021 schválila i dva nové podpůrné programy pro podnikatele postižené dopady koronavirové krize v roce 2021. Navýšen bude i objem peněz na program Antivirus.

Zdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatelů lůžkové péče bude prostřednictvím dotačního programu Ministerstva zdravotnictví vyplacena odměna až 75 000 korun, a to v závislosti na počtu skutečně odpracovaných hodin za období od 1. října 2020 do 28.

února 2021 na pracovišti poskytovatele, maximálně však do výše úvazku. Na rozdíl od jarních odměn tentokrát bude možné vykázat všechny odpracované hodiny do úvazku 1,0 i zdravotníkům s kratším úvazkem, kteří z důvodu zajištění péče v nemocnicích byli nuceni pracovat nad jejich úvazek ve smlouvě.

Nezdravotničtí zaměstnanci v těchto zařízeních dostanou v případě odpracování celého pracovního úvazku odměnu 30 000 korun. Vláda na tyto odměny vyhradila ze státního rozpočtu 12,2 miliardy korun a odměny by zaměstnanci měli dostat v dubnové výplatě. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Mimořádné odměny dostanou i zaměstnanci v sociálních službách. Výše jejich mimořádné odměny bude závislá na výši pracovního úvazku a počtu skutečně odpracovaných hodin a náročnosti práce. Pracovníci u zřizovatelů I.

kategorie v přímé péči a zdravotní personál budou mít v přímé péči nárok až na 50 000 korun, ostatní zaměstnanci 30 000 korun, ve II. kategorii pro ostatní služby to bude 25 000 korun pro zaměstnance v přímé péči a 15 000 korun pro ostatní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypíše i dotační titul na mimořádné odměny ve výši 25 000 korun pro sociální pracovníky obecních a krajských úřadů a pro zaměstnance v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

Na tyto odměny vláda uvolnila nad rámec finančních možností MPSV dalších pět miliard korun. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda odsouhlasila také dva nové dotační programy na pomoc podnikatelům postiženým dopady vládních protiepidemických opatření a koronavirové krize obecně. Oba jsou alternativou současných covidových programů s výjimkou Antiviru a Covid – Nájemné. Mají za cíl zjednodušit dosavadní systém podpor a podnikatelům nabídnout možnost výběru té formy, která pro ně bude výhodnější.

První program Covid 2021 bude dotací na provozní náklady ve výši až 500 korun na den za každého zaměstnance v pracovním poměru včetně spolupracujících osob a jednatelů se smlouvou o výkonu funkce jednatele.

Podmínkou pro přiznání podpory je alespoň padesátiprocentní pokles tržeb za rozhodné období oproti srovnávacímu období, což je pro první výzvu 1. leden až 28. únor 2021 v porovnání se stejnými měsíci roku 2019 nebo 2020. Mezi dalšími podmínkami pro přiznání dotace například je, že žadatel nebyl ke dni 31. 12.

2019 podnikem v obtížích. Na tento program bylo vládou vyčleněno 6 miliard korun.

Alternativou pro podnikatele bude program Covid – Nepokryté náklady.

O pomoc z tohoto programu si budou moci zažádat ti podnikatelé, pro které nebude program Covid 2021 výhodný, či ty subjekty, které doposud nemohly získat odpovídající podporu, protože neprovozují svou činnost v provozovně na základě nájemní smlouvy či nemají zaměstnance.

I tento program je založen na podmínce poklesu obratu nejméně o 50 procent za rozhodné období (leden a únor 2021) ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 a zároveň na podmínce, že se podnikatelský subjekt nachází za rozhodné období ve ztrátě.

Dotace ve výši 60 procent nepokrytých fixních nákladů, maximálně 40 milionů korun, má těmto podnikatelům pomoci s úhradou části nákladů či výdajů, které nejsou pokryty výnosy nebo příjmy. Také na tento program bude připraveno až šest miliard korun.

Dalších osm miliard korun přidá vláda na pokrytí nákladů cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus v letošním roce. Důvodem navýšení alokace je skutečnost, že vláda 22.

února rozhodla o prodloužení programu Antivirus do 30. dubna, s čímž původní schválený rozpočet programu nepočítal.

Dosud měl program Antivirus k dispozici 12 miliard korun, po jeho prodloužení odhadlo Ministerstvo práce a sociálních věcí možné náklady až na 20 miliard korun.

Vláda také pověřila vicepremiérku a ministryni financí, aby vydala rozhodnutí, kterým se prodlouží prominutí daně z přidané hodnoty při prodeji filtračních polomasek a respirátorů třídy minimálně FFP2 a dalších typů respirátorů bez výdechového ventilu. Odpuštění DPH zatím platilo do 3. dubna, ministryně financí ho generálním pardonem prodlouží až do 3. června a nově se bude vztahovat i na filtry a další příslušenství.

Ministerstvo financí současně také prodlouží možnost podat daňové přiznání. Pro daňové subjekty, které mají povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2020 do 1.

dubna, se termín bez pokut a úroku z prodlení posouvá na 3. května, u subjektů, které mají podávat daňové přiznání v prodloužené lhůtě do 3. května, se posouvá do 1. června.

Více informací v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také úhradu převozů pacientů mezi Českou republikou a dalšími evropskými státy z prostředků státního rozpočtu.

Jedná se o případy, kdy by byli pacienti s nemocí covid-19 kvůli kapacitním problémům českých nemocnic na základě dohody se zahraniční stranou převezeni do zdravotnického zařízení mimo ČR.

Pokud by takovému českému pacientovi v důsledku legislativy platné v zemi, kam byl převezen, vznikla povinnost uhradit spoluúčast, stát ji uhradí za něj. Výplatu případných finančních náhrad za tyto případy dostalo na starost Ministerstvo zdravotnictví, o refundaci výdajů za převoz může následně požádat Evropskou komisi.

Vláda se zabývala také plánem na postupné zavedení plošného testování žáků, studentů a zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. S testováním by se mělo začít tak, jak se budou postupně v závislosti na epidemické situaci vracet k prezenční výuce jednotlivé ročníky škol.

Ministři rozhodli, že pro účely testování ve školách vyčlení ze státních hmotných rezerv 7 654 450 kusů testovacích sad vhodných k samotestování.

Testy zajistí Správa státních hmotných rezerv, a to z převodu z Ministerstva vnitra ve výši 2 654 450 sad a zbytek nákupem formou veřejné zakázky s využitím všech možností zákona o zadávání veřejných zakázek.

Vláda souhlasila i s vydáním dvou nových mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, která reagují na výskyt nových, nebezpečnějších mutací koronaviru na českém území – britské, brazilské a jihoafrické.

Pokud laboratoře budou mít podezření, že testovaný vzorek může být některou z těchto mutací, budou mít nově povinnost nahlásit tuto skutečnost do Informačního systému infekčních nemocí a na výzvu Státního zdravotního ústavu odeslat vzorek ke konfirmačnímu vyšetření v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. Pacienti, u nichž se pak prokáže nákaza jihoafrickou mutací nebo rizikový kontakt s takto nakaženou osobou, budou muset nejdříve po 14 dnech od pozitivního testu či od posledního kontaktu absolvovat ještě jeden PCR test s negativním výsledkem.

Vláda na pondělním jednání projednala a schválila také několik kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu, podpořila poslanecký návrh novel zákonů odsouvajících zavedení tzv.

chráněného účtu

a účinnost pravidla o zákazu provádění výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a pravidla, že se zákaz nakládat s peněžními prostředky na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí nevztahuje na částku do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce. Přijala i čtyři koncepční dokumenty – Dopravní politiku ČR pro období 2021–2027 s výhledem do roku 2050, Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR, Strategii podpory malých a středních podniků v České republice pro období 2021–2027 a Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030.

Rozhodla také na návrh ministra zdravotnictví o odvolání MUDr. Jarmily Rážové, Ph.D. ze služebního místa hlavního hygienika, a to ke dni 14. března 2021. Od 15. března bude pověřena zastupováním hlavního hygienika MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D., a to do doby jmenování nového hlavního hygienika.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-8-brezna-2021-187166/.

Zdravotnictví čeká příští rok několik důležitých zákonů a vyhlášek

Vytvořeno: 21. 12. 2020 Poslední aktualizace: 21. 12. 2020

Nový rok přinese do českého zdravotnictví několik důležitých změn na poli právních předpisů z dílny Ministerstva zdravotnictví. K 1.

lednu by měla nabýt účinnosti vyhláška měnící seznam zdravotních výkonů, ale také například vyhláška o preventivních prohlídkách mající za cíl upřesnit rozsah preventivních prohlídek.

Mimo to ministerstvo předpokládá nabytí účinnosti novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a zákona o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látky proti covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám a o změně zákona o veřejném zdravotním pojištění. 

Nabytí účinnosti se očekává u zákona o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám a o změně zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Jeho cílem je zajistit úhradu očkování proti covid-19 z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně příslušné očkovací látky, pro všechny pojištěnce účastné v systému veřejného zdravotního pojištění České republiky.

Návrh řeší také nárok na odškodnění případné újmy způsobené očkováním proti covid-19.

Také v roce 2021 můžeme dále počítat s vyhláškou o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro tento rok.

Ty se stanovují každoročně pro případ, že by se zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotních služeb nedohodli na způsobu a výši úhrady zdravotních služeb a regulačních omezeních jinak.

Celkový meziroční nárůst nákladů na péči za všechny segmenty činí cca 19,5 miliard Kč, a to před započtením mimořádných nákladů na řešení onemocnění covid-19 v roce 2021. Tyto mimořádné náklady zahrnují testování na onemocnění covid-19 a úhradu vakcíny.

Přesto, že jsou těžko predikovatelné, střední odhad těchto nákladů se pohybuje ve výši okolo 6,6 mld. Kč a celkový růst nákladů na péči po jejich započtení tak činí cca 26,2 mld. Kč oproti roku 2020. Tento údaj vychází z aktuální predikce stavu ekonomiky České republiky v roce 2021, která počítá se zvýšením platby za státní pojištěnce.

Velmi očekávaná je také novela vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Jejím cílem je provést potřebné změny v seznamu zdravotních výkonů, který slouží k vykazování zdravotních služeb poskytnutých poskytovateli zdravotních služeb pojištěncům.

Dojde tak k zařazení nových výkonů i aktualizaci stávajících výkonů, které svým obsahem neodpovídaly skutečnosti, a dále k vyřazení výkonů, které se již nepoužívaly při vykazování zdravotní péče a byly nahrazeny modernějšími metodami či technologiemi.

V souvislosti se zařazováním nových výkonů zpravidla dojde k rozšíření a doplnění pravidel pro vykazování zdravotních výkonů. Vyhláškou budou provedeny nezbytné změny s ohledem na platnou a účinnou právní úpravu, rozvoj jednotlivých medicínských oborů nebo také míru inflace.

V novém roce je počítáno také s novelou vyhlášky o preventivních prohlídkách, jejímž cílem je vhodně modifikovat a upřesnit rozsah preventivních prohlídek dětí a rozšířit všeobecnou preventivní prohlídku pro dospělé o doporučení pacientovi podrobit se ve vymezeném věku preventivnímu očnímu vyšetření.

Důležitou novinkou jsou také vyhlášky o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene, a to konkrétně chirurgického, patologického, oftalmologického, dermatovenerologického a urologického. Postupně budou vydávány obdobné vyhlášky i pro další základní kmeny.

V návaznosti na novelu zákona o ochraně veřejného zdraví přinese nový rok také novelu vyhlášky o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Ta nově stanovuje povinnost sledování a hodnocení výskytu mnohobuněčných organismů ve vodě ke koupání v přírodních koupalištích.

Toto doplnění bylo provedeno vzhledem ke zvyšujícímu se výskytu biologického znečištění vod ke koupání a s tím souvisejícím nárůstem výskytu cerkáriové dermatitidy u koupajících se osob v přírodních koupalištích v několika posledních rekreačních sezonách.

Doposud nebyl výskyt jejich původců v koupacích vodách řešen preventivně, ale obvykle až po nahlášení prvních onemocnění.

Počátkem roku 2021 se očekává také nabytí účinnosti novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který má nově stanovit, že medici po absolvování 8 semestrů studijního programu všeobecné lékařství a po úspěšně vykonané zkoušce z ošetřovatelské péče nebo péče o nemocné anebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru získávají způsobilost k výkonu povolání praktické sestry a studenti  studijního programu zubní lékařství po absolvování čtyř semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studia oboru zubní lékařství a po složení zkoušky z předmětu preklinické zubní lékařství nebo podobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru získají způsobilost k výkonu povolání zubní instrumentářka.

Odbor komunikace s veřejností
Mgr. Barbora Peterová, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí, e-mail: [email protected] 

V roce 2021 zdravotní pojišťovny očekávají růst nákladů na nemocnice vyšší o 17 mld. Kč – VZP ČR

Vzhledem k současné epidemiologické situaci zdravotní pojišťovny očekávají meziroční růst nákladů (2021/2020) právě do nemocnic na úrovni 11 %. Pro celý systém veřejného zdravotního pojištění to znamená meziroční nárůst 17 mld. Kč, a to především na mzdy a bonifikace zdravotníků.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna je v letošním roce připravena financovat zdravotní péči v nemocnicích v plném rozsahu a podle potřeb našich klientů. Stejně jako v roce 2020, kdy se naše úhrady nemocnicím zvýšily o téměř 14 mld. Kč,“ komentoval situaci ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v důsledku předpokládaného nárůstu nákladů v roce 2021 posílila úhrady nemocnicím, které jsou klíčovým zdravotnickým segmentem pro řešení situace s onemocněním COVID-19. Roční nárůst u nich je + 9 % a u dalších bonifikací nemocnic došlo k navýšení celkem +11 % oproti roku 2020.

V současné době tvoří nárůst majoritní část nákladů na mzdy a odměny zdravotníků.

  V dohodovacím řízení pro rok 2021 zatím došlo s většinou segmentů poskytovatelů zdravotních služeb k dohodě o ročním nárůstu oproti roku 2020 o 2,5 %. Ministerstvo zdravotnictví ČR dohody a další pravidla úhrad pro letošní rok zveřejnilo v tzv. úhradové vyhlášce pro rok 2021 (č. 428/2020 Sb.).

V segmentu nemocnic tak je základní tempo meziročního růstu úhrad v základní úhradě (tj. bez nákladů na tzv. centrová léčiva), která většinově kryje náklady na mzdy zdravotníků, o 9 % vyšší.

Graf znázorňuje náklady a dynamiku nákladů za poslední roky do segmentu nemocnic (bez nákladů na centrová léčiva).

Jen ve 4. čtvrtletí loňského roku přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna navýšila úhrady nemocnicím téměř o 5,7 mld. Kč. VZP tak reagovala na vývoj situace s onemocněním COVID-19 a na základě průběžného monitoringu navýšila úhrady nemocnicím, a to bonifikacemi zdravotnického personálu, který se stará o pacienty s onemocněním COVID-19 na jednotkách intenzivní péče a ARO.

„V současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče s cílem navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním COVID-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ dodává náměstek ředitele VZP ČR pro oblast zdravotní péče David Šmehlík.

V závěru roku 2020 došlo v souvislosti s 2. vlnou pandemie COVID-19 k navýšení úhrady v segmentu nemocnic celkem o 5 702 mil. Kč.

K dalšímu navýšení bylo přistoupeno v únoru 2021 v souvislosti s pandemickou situací v roce 2021.

MEDICAL TRIBUNE CZ > Co se povedlo v českém zdravotnictví

A ano – najít deset (nebo i podstatně více) věcí, které se nepovedly, by bylo snazší.

Zdravotníci ustáli epidemii COVID‑19

Na podzim dopadla na zdravotnický systém epidemie COVID‑19 (téměř) s plnou silou.

Nemocnice se ale s náporem pacientů dokázaly vyrovnat – tito nemocní až na výjimky neleželi na chodbách, kdo potřeboval ventilované lůžko, měl ho, ochranné pomůcky pro personál byly k dispozici, fungovala i nadregionální koordinace kapacit intenzivní péče.

V některých nemocnicích se tak ale dělo za cenu absolutního vyčerpání týmů, limitujícím faktorem byl především nedostatek sester schopných se postarat o nemocného v kritickém stavu. Podařilo se zajistit i slušnou úhradu péče o COVID‑19 pozitivní pacienty.

Ta však ve většině nemocnic nedokáže nahradit výpadek z příjmů způsobený výpadkem plánovaných výkonů. Obstáli i medici a studenti ostatních zdravotnických oborů, kteří přišli do provozů s tím, že skutečně chtějí pomáhat. Bez nich by vše bylo horší.

Datový džihád z ÚZIS

Jestli někdo na systémové úrovni brání zbytečným ztrátám v důsledku epidemie COVID‑19, tak je to úzký tým vývojářů a analytiků dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku ČR pod vedením prof. Ladislava Duška. Na to, že stále jde o státní instituci, je jejich efektivita práce neuvěřitelná.

Rychle vytvořili nadstavbu nad ISIN (Informačním systémem infekčních nemocí), která umožňuje lepší podchycení dat z laboratoří, systém elektronických žádanek spojující centrum s jakoukoli ordinací, sběr dat z nemocnic o možnosti hospitalizace pacienta na JIP a nad tím „dispečink“, který v reálném čase hodnotí lůžkové a personální kapacity vysoce intenzivní péče. To, v jaké kvalitě jsou k dispozici data o průběhu epidemie, vůbec není samozřejmé (jak jsou takové informace dále využívány, je už jiná věc). To dává určitou naději i pro vakcinaci – její úspěch nevisí ani tak na počtu očkovacích center, ale na práci s daty, aby se udržel přehled o distribuci očkovacích látek a o tom, kdo má být očkován a jestli skutečně očkován byl, kdy a jakou vakcínou.

PPF se začala vracet investice do biotechnologií

Skupina PPF Petra Kelnera po čtyřech letech prodala svůj podíl ve švýcarské biotechnologické firmě NBE‑Therapeutics společnosti Boehringer Ingelheim. Realizuje tak první významný zisk v oblasti biotechnologií. Za celou firmu zaplatí Boehringer Ingelheim 1,18 miliardy eur, pro PPF by to mělo znamenat výnos kolem osmi miliard korun.

Předmětem prodeje byla hlavně patentovaná platforma ADC umožňující cílené dodání vysoce účinné chemoterapie do nádoru pomocí protilátek namířených na bílkoviny, které se vyskytují pouze na nádorových buňkách.

PPF uvádí, že se jedná o největší akvizici svého druhu v Evropě za posledních deset let, tedy nejspíše nejdražší evropskou koupi biotechnologické firmy s projektem v rané fázi klinického výzkumu v onkologii. Jde tak o inspiraci, že velmi riziková investice do vývoje nového léku se může vrátit.

Nic podobného se zatím české firmě nepodařilo, určitou paralelou jsou jen výnosy Ústavu organické chemie a biochemie z výzkumu profesora Antonín Holého. Ty ale mají úplně jiné historické pozadí.

Kolorektální karcinom prohrává

Po dlouhá léta Česká republika stála ve výskytu kolorektálního karcinomu na předních místech evropského žebříčku, a to jak z hlediska incidence, tak mortality. To už zdaleka neplatí. Aktuální data potvrzují pozitivní trendy.

Od zavedení screeningového programu došlo ke snížení výskytu tohoto nádoru přibližně o čtvrtinu, protože u řady pacientů se daří odhalit již premaligní léze. Mortalita klesla v porovnání s rokem 2000 o čtyřicet procent.

Do preventivního programu se zapojuje přibližně polovina cílové populace, což je v tuzemských podmínkách možné považovat za úspěch. Úplně se již přešlo z guajakových testů na okultní krvácení do stolice na testy imunochemické.

Věková hranice pro screeningovou kolonoskopii se letos posunula z padesáti pěti let na padesát let, což umožňuje podchytit aktivnější část populace. Z hlediska nádorové prevence je důležité, že se podařilo dojednat úhradu pro test na HPV pro ženy ve věku 35 až 45 let, tato úprava by měla začít platit během příštího roku.

Online odborná komunikace se rozjela

Je až pozoruhodné, jak rychle se do virtuálního prostoru přenesly odborné vzdělávací akce. Pro některé odborné společnosti, jako třeba pro Českou kardiologickou společnost, se tato forma komunikace už stala rutinou.

Ano, setkání mezi kolegy nenahradí a nikdo to nepředstírá. Na druhou stranu je vše mnohem dostupnější a prezentované informace jsou zpravidla ze záznamu k dispozici pro ty, kteří nemohli sledovat kongres v aktuálním čase.

Je otázkou, zda se vůbec někdy charakter kongresů, zvláště těch mezinárodních, vrátí do starých kolejí. Pravděpodobný je přechod na hybridní formy, kdy na místo dorazí jen ten, kdo o to opravdu stojí, a ostatní zůstanou doma u počítačů.

Epidemie nepochybně přinesla překvapení z toho, co všechno lze projednat telekonferenčně, a také poznání, že se skutečně létalo mnohdy zbytečně.

Telemedicína vítězkou pandemie

V roce 2020 zaznamenala nevídaný pokrok debata o ukotvení telemedicíny v českém zdravotním systému. Zatímco v předcovidové době hledaly jednotlivé telemedicínské projekty, povětšinou specializované na úzký okruh poskytovatelů nebo pacientů, vlastní cesty v nepřipraveném systému, v době covidové se projevila masivní poptávka po systémovém řešení formálního a úhradového ukotvení telemedicíny.

Na zákonném rámci se sice zatím nezměnilo nic. Přesto zdravotní pojišťovny vytvořily dočasné mechanismy úhrad alespoň pro videokonzultace přes nové hrazené výkony. Významně se o veškerý další rozvoj telemedicíny u nás letos zasloužila iniciativa Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Po velmi rychlých konzultacích během několika měsíců vznikl Doporučený postup Telemedicína, který definuje telemedicínské konzultace jako zdravotní služby, jež může poskytovat jen poskytovatel zdravotních služeb s oprávněním, a navrhuje způsob regulace telemedicíny. Rok 2020 tak v telemedicíně znamenal pokrok hned v několika ohledech.

Významně zvýšil poptávku po telemedicíně u pacientů i poskytovatelů. Přinesl dočasnou úhradu videokonzultací. U mnoha poskytovatelů urychlil jejich plány a aktivity v oblasti telemedicíny, které by jinak připravovali další měsíce. Posílil politickou podporu telemedicíny. Jasněji odhalil v praxi limity telemedicíny.

Zbývá distanční poskytování zdravotních služeb ukotvit v zákoně pro lepší právní jistotu poskytovatelů, ale i pro možnost dlouhodobějšího nastavení úhrad, a to i jiných služeb než konzultací. Distanční zdravotní služby mají být součástí doprovodného změnového zákona k zákonu o elektronizaci zdravotnictví. Ten nabral v přípravách obrovské zpoždění.

Přestože všichni tři dosavadní letošní ministři zdravotnictví vyjadřovali návrhu intenzivní podporu a přestože návrh prošel připomínkovým řízením už na přelomu srpna a září, vláda jej zatím neprojednala. Šance, že se stihne projednat v parlamentu v současném volebním období, tak pomalu klesá.

Rekordní finanční podpora státu pro zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví bezprostředně zareagovalo na jarní vlnu koronavirové epidemie návrhem na masivní zvýšení plateb státu do zdravotnictví. To navrhl tehdejší ministr Adam Vojtěch ještě v dubnu a následně je také prosadil. Díky tomu dochází letos a v roce 2021 k nebývalému růstu plateb za státní pojištěnce.

Platby státu do veřejného zdravotního pojištění se zvyšovaly od letošního června o 500 korun za jednoho státního pojištěnce měsíčně a od příštího roku by měly vzrůst o dalších 200 korun na 1 767 korun za měsíc. Do zdravotnictví by tak letos šlo zhruba o 20 miliard korun více, v roce 2021 pak o 50 miliard korun více.

Naopak pravidelnou valorizaci plateb státu se prosadit nepodařilo.

Díky navýšení plateb státu ustojí systém zdravotního pojištění kompenzace úhrad, které mají poskytovatelům vynahradit vyšší výdaje na služby způsobené koronavirovou epidemií, a zároveň kompenzovat propad ve vykázané péči kvůli odkládání jiné než covidové péče.

Navýšení plateb státu je tak významné, že posouvá poměry finančních zdrojů českého zdravotnictví. V roce 2019 činily platby ze státního rozpočtu zdravotním pojišťovnám 72 miliard korun, výběr pojistného činil 254 miliardy. Výběr pojistného přitom letos stagnuje a v příštím roce očekává Svaz zdravotních pojišťoven ČR jeho pokles.

Čeští vědci potvrdili léčebné účinky psilocybinu

Přes veškeré potíže s financováním výzkumu se některým tuzemským týmům stále daří držet krok s vědci v zahraničí. Příkladem může být Národní ústav duševního zdraví (NUDZ).

Česká republika patří hlavně díky aktivitám odborníků z této instituce k hrstce zemí, kde probíhá vědecký výzkum psilocybinu na zdravých dobrovolnících. Psilocybin, psychedelická látka obsažená v lysohlávkách, je již dlouho v centru jejich pozornosti coby nadějná látka při léčbě deprese.

Navíc vědci z NUDZ jako první na světě sledovali jeho efekt na spánek. I výsledky této studie podporují předpokládaný antidepresivní potenciál psilocybinu. Objev bude publikován v odborném časopise Frontiers in Pharmacology.

Vědci z NUDZ získali jako první v Evropě zelenou pro zcela unikátní výzkum, kterým je srovnání antidepresivního potenciálu psilocybinu s dnes již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku ketaminem.

Důležité je, že účinek této léčby by se měl projevit již po jedné nebo dvou dávkách a měl by přetrvávat relativně dlouho, třeba i tři měsíce, což je naprosto zásadní nález, který by ukazoval, že depresi je možno léčit nikoli až po jednom nebo dvou měsících, kdy nastupuje efekt běžných antidepresiv.