Co může způsobit dehydratace?

Dostatečný pitný režim není jen moderní dietní mánií, stačí ztratit asi jen 1,5% vody v těle (lidské tělo obvykle obsahuje asi 60 % vody) a dostanete se na výchozí bod mírné dehydratace. Ztráta okolo čtyř procent se projeví nejen pocitem žízně, ale také sníženou výkonností, poruchami soustředění, bolestí hlavy či ospalostí.

Dehydratace, neboli snížené množství vody v organismu, se navenek projevuje suchou pokožkou a lepivým pocitem v ústech. V těle je jejím projevem hustější krev, která obtížně cirkuluje. Může být i životu nebezpečná.

„Optimální objem tekutin, které by člověk měl denně vypít, je 0,3 litru tekutin denně na 10 kg hmotnosti. V létě však velké množství tekutin vypotíme, proto můžeme pít i dvojnásobek nebo více,“ uvedla doktorka Irena Sobotková z pražského Lékařského domu. Tekutiny bychom podle ní měli pít postupně – rozhodně není vhodné vypít během hodiny polovinu doporučené denní dávky.

Na druhé straně bychom měli být také opatrní ohledně množství vypité vody, jelikož vodou se lze také přepít.

Nápoj vyrobený kvašením modrých bobulí vinné révy dodá tělu stejné blahodárné účinky jako hodina pohybu v posilovně, tvrdí kanadští vědci.

„V tom případě jsou přetížené ledviny, hrozí otok plic, s tím spojené obtížnější dýchání, nedostatečné okysličení mozku a vzácně infarkt myokardu. Člověku se mění barva obličeje a celého těla, je mu nevolno, zvrací,“ popsala lékařka.

A jaké další následky může mít dehydratace?

Zhoršuje se váš sportovní výkon

Dokonce i mírná dehydratace může zhatit vaši snahu dosáhnout perfektní postavy pomocí cvičení.

Jak uvedla sportovní dietoložka Amy Goodsonová, už dvouprocentní dehydratace těla způsobí snížení atletického výkonu o 10 procent. A čím více se vaše tělo vysušuje, tím se i zhoršuje váš sportovní výkon.

S tím souhlasí i doktorka Sobotková a připomíná, že o tekutiny přicházíme během cvičení pocením.

„Už velmi malý úbytek vody v těle vede k výraznému snížení intenzity cvičení, křečím ve svalech a zažívacím potížím. Dehydratace organismu podle výzkumů také ovlivňuje náladu: způsobuje bolest hlavy a únavu, zhoršuje soustředění, vyvolává úzkost a napětí,“ uvedla lékařka Sobotková.

Vysušuje vaši pokožku

Pro udržení zdravé a zářivé pokožky je zapotřebí pít dostatek tekutin, tvrdí doktorka Anne Marie Tremainová, dermatoložka z Laser Skin Care Center Dermatology Associates na Long Beach v Kalifornii. Podle ní je nejlepší hydratovat tělo zevnitř a příjem tekutin přizpůsobit vašemu životnímu stylu.

To znamená pokud například každý den cvičíte nebo si často vychutnáváte šálek kávy, že potřebujete pít více, jelikož při cvičení ztrácíte tekutiny zvýšeným pocením a kofein je diuretikum a působí močopudně.

Sedm potravin, které ovlivní váš tělesný odér

Pro hladkou a hydratovanou pleť doktorka Tremainová dále doporučuje jen krátké sprchování (méně než pět minut) vlažnou vodou, jelikož horká voda pleť ještě více vysušuje.

Způsobí zápach z úst

Někdy jste během pracovního dne tak vytížení, že si na pitný režim ani nevzpomenete. Ke konci dne vám ho mohou však připomenout kolegové, kteří se od vás najednou drží dále, jen co otevřete ústa.

Dentista Marshall Young z Newport Beach v Kalifornii vysvětlil pro server health.com, že dehydratace způsobuje špatný dech kvůli sníženému slinění v ústech. Sliny totiž mají důležité antibakteriální vlastnosti a při jejich nedostatku se v ústech množí bakterie, které způsobí nepříjemný zápach z úst.

Může ovlivnit vaši schopnost bezpečně řídit

Možná vás od pití většího množství vody při řízení v autě odradí představa dopravní zácpy a nemožnost si odskočit na záchod. Nicméně do auta byste rozhodně neměli sedat dehydratovaní.

Nový průzkum publikovaný v časopise Physiology and Behavior totiž ukázal, že chyby při řízení se během dvouhodinové jízdy u dehydratovaných řidičů zdvojnásobily oproti řidičům, kteří pili dostatečně. Odborníci dokonce tento účinek přirovnali k řízení v opilosti. Dehydratace by tak mohla zvyšovat riziko dopravních nehod.

Odpolední odliv energie může mít co do činění s pitným režimem více než si myslíte. Jak vysvětlil doktor Luga Podesta, odborník na sportovní lékařství z Kerlan-Jobe Orthopaedic Clinic v Los Angeles v Kalifornii, při dehydrataci klesá krevní tlak, srdeční tep se zvyšuje, příliv krve do mozku se snižuje a to vše způsobí zvýšenou únavu.

Podle studie publikované v britském časopise Journal of Nutrition navíc mírná dehydratace může ovlivnit vaši schopnost plnit duševní úkoly a způsobovat pocit zamlženého mozku a závratě.

Pohrává si s vaší náladou

Jste podráždění a nervózní? Dejte si sklenku vody a vaše nálada se může změnit. Podle doktora Podesta se mohou neurologické účinky dehydratace projevit právě jako mrzutost a podrážděnost.

Studie publikovaná v časopise Journal of Nutrition testovala náladu a soustředěnost u mladých žen, z nichž jedna skupina pila dostatek tekutin a zůstávala tak hydratovaná, zatímco druhá měla za úkol cvičit a současně užívat diuretika. Dehydratované ženy, které měly jen o jedno procento méně vody, než je optimální hydratace, nahlásily bolest hlavy, ztrátu soustředění a podrážděnost.

Může způsobit bolest hlavy

Dehydratace je častým důvodem bolesti hlavy a to hned z několika důvodů.

„Nedostatek vody ovlivňuje hladiny serotoninu v těle, což způsobí bolest hlavy,“ vysvětlil doktor Ray Casciari z La Amistad Family Health Center v Orange v Kalifornii a dodal, že malé krevní cévy v mozku reagují rychle na hladiny hydratace (což také stojí za bolestmi hlavy při kocovině), což vede k tupé bolesti nebo také k plné migréně.

Doktor Casciari doporučuje při bolesti hlavy vypít sklenici vody nebo dvě a vyloučit tak, jestli není příčinou bolesti hlavy právě dehydratace.

Způsobí zácpu

Nedostatek tekutin v těle se obvykle projeví také nepříjemnou zácpou. K tomu, aby se obsah střev pohyboval, je totiž zapotřebí dostatečné množství vody v těle. Při dehydrataci si tělo kompenzuje nedostatek tekutin tím, že bere vodu ze stolice a ta je tak pevnější a obtížněji se vylučuje.

Devět praktických kroků, jak se zbavit závislosti na sladkémCo může způsobit dehydratace?Pistáciové dortíčky

Pokud trpíte zácpami, bohužel ne vždy platí, že zácpu způsobuje dehydratace. Někdy za ní stojí i jiné faktory jako jsou léky, váš zdravotní stav nebo nedostatek vlákniny ve stravě.

Zvyšuje chuť na sladké

Určitě víte, jak těžké je odolat čokoládě, zmrzlině nebo jiné vaší oblíbené sladkosti, když se snažíte shodit pár kilo. Pokud navíc zanedbáváte pitný režim, šance, že sladkostem neodoláte, se významně zvyšují. Podle Goodsonové je totiž dehydratace snadno zaměnitelná za pocit hladu, který se projeví především bažením po sladkém.

Tělo při cvičení v dehydratovaném stavu využívá glykogen (polysacharid, který funguje jako zásobárna energie) rychlejším tempem a jeho zásoby se tak rychleji snižují. Proto po cvičení budete pravděpodobně toužit po sacharidech, abyste doplnili své hodnoty glykogenu.

Hlavní nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze Světa zdraví dodala, že nedostatek vody v organismu můžeme pociťovat ztrátou energie a nesoustředěností. K jejich zahnání pak snadno saháme po sladkostech, čímž se může zvyšovat riziko nadváhy. Stejně jako u zdravého stravování by u pitného režimu však mělo jít o samozřejmý návyk.

„Pitný režim v dostatečné míře by měl být součástí naší životosprávy stejně jako vyvážený poměr bílkovin, sacharidů a tuků. Jenom tak se nejlépe vyhneme myšlenkám na zbytečné sladkosti a zároveň nebudeme trpět nadváhou či obezitou,“ uzavřela Bartolomějová. 

Mýty o dehydrataci – 4 mýty, které byste měli vědět

Každá buňka v lidském těle potřebuje vodu pro svou správnou funkci. Potřebujeme vodu k regulaci své teploty , ochraně kloubů a orgánů a na pomoc trávícího systému. Většina z nás vypije alespoň trochu vody každý den , ale v létě, kdy rtuť teploměru stoupá, je důležité být ostražitější než kdy jindy. Potřebujete zvýšit hydratační IQ?

Zde jsou některé z nejčastějších mýtů dehydratace, doprovázené fakty.

Mýtus: Dehydratace je nepříjemná , ale není nebezpečná

Realita: Zatímco většina z nás za život zažije jen mírné příznaky dehydratace, jako je bolest hlavy , netečnost nebo sníženou intenzitu pocení, či chození na toaletu, i to nakonec může vyústit v něco závažnějšího, vyžadujícího lékařské ošetření. Závažné komplikace zahrnují otok mozku, záchvaty, selhání ledvin a v nejkrajnějším případě dokonce smrt.

Naštěstí, dospělí obvykle potlačí mírné až střední příznaky dehydratace už v zárodku dodatečným přísunem tekutin. Avšak pokud se tak nestane, dospělí mohou pocítit extrémní žízeň, závratě a zmatenost. Symptomy je třeba brát ještě vážněji u dětí a starších osob, které se mohou projevit zejména průjmy , zvracením, horečkou, podrážděností nebo zmateností.

Mýtus : Káva vás dehydratuje

Fakt : Pouze pokud to přeženete.

Zatímco kofein z čerstvé kávy dehydratuje, voda v kávě (a potažmo čaji) více než vynahradí onen deficit při přípravě kávy. Nakonec budete více hydratovaní než předtím. Dle studií pouze 500 a více miligramů kofeinu denně (cca 5 šálků kávy) Vás může ohrozit na dehydrataci. Můžete si vybrat ale i kávu bez kofeinu.

Mýtus : Každý potřebuje vypít osm sklenic vody denně

Fakt : Toto obecné pravidlo je již zastaralé , propagované zejména firmami, prodávajícími balenou vodu . Tak kolik opravdu potřebujeme vypít?

Institute of Medicine ( IOM ) doporučuje mužům vypít zhruba tři litry celkového příjmu tekutin každý den, ženám pak 2,2 l. Jiní však říkají, že není třeba se nutit, pokud nemáme žízeň.

Mějte na paměti, že tyto navrhované hodnoty nezahrnují pouze samotnou vodu. Káva , čaj , ovocné šťávy , i slazené nápoje poskytují vašemu tělu více vody – i když je nelze doporučit za účelem hydratace. Dokonce i jídlo se počítá . Okolo 20 procent  příjmu vody průměrného člověka pochází z potravy, a to zejména z potravin s vysokým obsahem vody , jako třeba meloun nebo okurky .

Budete mít zájem:  Nadace Umění Pro Zdraví?

Mýtus : Neexistuje nic jako příliš mnoho vody

Fakt : Přehydratování může být velmi nebezpečné – ale poměrně vzácné .

Pít příliš mnoho vody, vede k něčemu, co se nazývá hyponatremie , kdy hladina sodíku v těle natolik klesne, že buňky začínají bobtnat. Symptomy obvykle zahrnují nevolnost, zvracení, bolesti hlavy , zmatenost a únavu, a mohou přerůst ke křečím a kómatu .

To neznamená, že nemáte pít , když máte žízeň ! Jen opravdu velké množství může způsobit tzv. vodní intoxikaci . To je důvod, proč běžci maratonu častěji trpí na hyponatremii. Pokud máte stále ještě strach, zamyslete se nad tímto pravidlem: snažte se pít do bodu, kdy cítíte plní samotné vody.

Zdroj: Huffingtonpost.com

Dehydratace – Dehydration

Ve fyziologii je dehydratace deficitem celkové vody v těle a doprovází narušení metabolických procesů . Dochází k ní, když ztráta volné vody převyšuje příjem volné vody, obvykle v důsledku cvičení, nemoci nebo vysoké teploty prostředí. Mírná dehydratace může být také způsobena ponornou diurézou , která může u potápěčů zvýšit riziko dekompresní nemoci .

Většina lidí může tolerovat pokles celkové vody v těle o tři až čtyři procenta bez obtíží nebo negativních účinků na zdraví. Snížení o pět až osm procent může způsobit únavu a závratě .

Ztráta více než deseti procent celkové vody v těle může způsobit fyzické a psychické poškození doprovázené těžkou žízní . Smrt nastává při ztrátě mezi patnácti a dvaceti pěti procenty vody v těle.

Mírná dehydratace je charakterizována žízní a obecným nepohodlí a obvykle se vyřeší orální rehydratací .

Dehydratace může způsobit hypernatremii (vysoké hladiny iontů sodíku v krvi) a je odlišná od hypovolemie (ztráta objemu krve , zejména krevní plazmy ).

Příznaky a symptomy

Ultrazvuk cév na krku, který podporuje diagnózu těžké dehydratace

Mezi charakteristické znaky dehydratace patří žízeň a neurologické změny, jako jsou bolesti hlavy , celkové nepohodlí , ztráta chuti k jídlu , snížený objem moči (pokud není příčinou dehydratace polyurie ), zmatenost , nevysvětlitelná únava , fialové nehty a záchvaty .

Příznaky dehydratace jsou čím dál závažnější s větším celkovým úbytkem vody v těle. Ukázalo se, že ztráta vody v těle 1-2%, považovaná za mírnou dehydrataci, zhoršuje kognitivní výkon. U lidí starších 50 let se pocit žízně v těle snižuje a s věkem klesá. Mnoho seniorů trpí příznaky dehydratace.

Dehydratace přispívá k morbiditě u starších osob, zejména za podmínek, které podporují necitlivé ztráty volné vody, jako je horké počasí.

Cochraneova recenze na toto téma definovala dehydrataci při ztrátě vody jako „lidi s osmolalitou v séru 295 mOsm / kg nebo více“ a zjistila, že hlavními příznaky u starších osob byly projevy únavy, chybějící nápoje mezi jídly a analýza bioelektrické impedance.

Způsobit

Mezi rizikové faktory dehydratace patří mimo jiné: námaha v horkém a vlhkém počasí, bydlení ve vysokých nadmořských výškách, vytrvalostní atletika, starší dospělí, kojenci, děti a lidé s chronickými nemocemi.

U starších osob se zdá být hlavní příčinou dehydratace otupená reakce na žízeň a / nebo nedostatečná schopnost přístupu k volné vodě tváří v tvář nadměrným ztrátám volné vody (zejména v souvislosti s hyperglykemií ).

Přebytek volné vody nebo hypotonická voda může opustit tělo dvěma způsoby – citelnou ztrátou, jako je osmotická diuréza , pocení , zvracení a průjem , a necitlivou ztrátou vody, ke které dochází hlavně kůží a dýchacími cestami .

U lidí může být dehydratace způsobena celou řadou nemocí a stavů, které zhoršují homeostázu vody v těle. Objevují se primárně buď zhoršeným přístupem k žízni / vodě nebo přebytkem sodíku.

Diagnóza

Definice

K dehydrataci dochází, když příjem vody nestačí k nahrazení volné vody ztracené v důsledku normálních fyziologických procesů, včetně dýchání , močení a pocení , nebo z jiných příčin, včetně průjmu a zvracení . Dehydratace může být životu nebezpečná, je-li závažná a může vést k záchvatům nebo zástavě dýchání, a také nese riziko osmotického mozkového edému, pokud je rehydratace příliš rychlá.

Termín dehydratace se někdy nesprávně používal jako náhrada za samostatný, související stav hypovolemie , který konkrétně odkazuje na snížení objemu krevní plazmy . Ty dva jsou regulovány nezávislými mechanismy u lidí; rozdíl je důležitý při vedení léčby.

Prevence

U rutinních činností je obvykle žízeň přiměřeným vodítkem k udržení správné hydratace. Minimální příjem vody se bude individuálně lišit v závislosti na hmotnosti, prostředí, stravě a genetice.

Při cvičení, vystavení horkému prostředí nebo snížené reakci žízně může být zapotřebí další voda.

U sportovců v soutěžích pití na žízeň optimalizuje výkon a bezpečnost navzdory úbytku hmotnosti a od roku 2010 neexistují žádné vědecké studie, které by prokázaly, že je prospěšné udržovat si během cvičení žízeň a udržovat váhu.

V teplém nebo vlhkém počasí nebo při velké námaze může ztráta vody výrazně vzrůst, protože lidé mají velkou a velmi proměnlivou kapacitu pro aktivní vylučování potu.

Ztráty potu celého těla u mužů mohou během závodního sportu překročit 2 l / h , přičemž během krátkodobého cvičení s vysokou intenzitou v horku lze pozorovat rychlost 3–4 l / h.

Když se tak velké množství vody ztrácí potením, dochází také ke ztrátě elektrolytů , zejména sodíku.

U většiny sportovců, kteří cvičí a pocení po dobu 4–5 hodin s koncentrací sodíku v potu nižší než 50 mmol / l, je celková ztráta sodíku méně než 10% celkových zásob těla (celkové zásoby jsou přibližně 2 500 mmol, nebo 58 g pro 70 kg osoba).

Zdá se, že tyto ztráty většina lidí dobře snáší.

Zahrnutí nějakého sodíku do nápojů pro náhradu tekutin má určité teoretické výhody a představuje malé nebo žádné riziko, pokud jsou tyto tekutiny hypotonické (protože prevencí dehydratace je hlavní náhrada ztrát volné vody).

Konzumace příliš sladkých a / nebo slaných potravin může způsobit dehydrataci.

Léčba

Léčba menší dehydratace, která je často považována za nejúčinnější, je pití vody a zastavení ztráty tekutin. Čistá voda obnovuje pouze objem krevní plazmy a inhibuje mechanismus žízně před doplňováním hladin rozpuštěných látek. Tuhá jídla mohou přispívat ke ztrátě tekutin při zvracení a průjmech. Koncentrace a frekvence moči se obvykle vrátí k normálu, jakmile dojde k dehydrataci.

V některých případech, korekce dehydrované stavu je dosaženo doplňování nezbytné vody a elektrolytů (přes perorální rehydratační terapií nebo tekutin nahrazení podle intravenózní terapie ).

Jelikož orální rehydratace je méně bolestivá, méně invazivní, levnější a snáze se poskytuje, je to léčba volby pro mírnou dehydrataci. Roztoky používané k intravenózní rehydrataci musí být izotonické nebo hypertonické .

Čistá voda vstřikovaná do žil způsobí rozpad ( lýzu ) červených krvinek ( erytrocytů ).

Pokud není k dispozici sladká voda (např. Na moři nebo v poušti), zhoršuje stav mořská voda a ethanol . Moč obsahuje nižší koncentraci rozpuštěné látky než mořská voda a řada průvodců nedoporučuje její konzumaci v situacích přežití. Pokud je někdo dehydratován a převezen do nemocnice, použijí se také IV .

U závažných případů dehydratace, při nichž dochází k mdlobám , bezvědomí nebo jiným silně potlačujícím příznakům (pacient není schopen stát nebo jasně myslet), je nutná pohotovostní péče.

Tekutiny obsahující správnou rovnováhu náhradních elektrolytů se podávají orálně nebo intravenózně s průběžným hodnocením stavu elektrolytů; úplné řešení je normou ve všech, kromě těch nejextrémnějších případech.

.

Viz také

  • Hydratační tekutiny
  • Terminální dehydratace
  • Suchost (lékařská)

Reference

Další čtení

Málo tekutin způsobuje bolest hlavy i křeče

V létě se díky stoupajícím teplotám více potíme a i dechem vydýcháme formou páry množství tekutin, s nimiž ztrácíme i velmi potřebné minerály, které je třeba doplňovat.Foto: Profimedia.cz

Jenže lékaři se shodují: každý dospělý člověk by měl ideálně během celého dne vypít dva až tři litry tekutin. „Pokud je však velké vedro či sportujeme, toto množství se dále navyšuje,“ říká profesor Zdeněk Zadák, vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové.

„Když nepijeme, hrozí celková dehydratace organismu, která je nebezpečná právě svým nepozorovaným nástupem. Pocit žízně přichází pozdě, v okamžiku, kdy už je organismus dehydrovaný,“ soudí profesor.

V létě se díky stoupajícím teplotám více potíme a i dechem vydýcháme formou páry množství tekutin, s nimiž ztrácíme i velmi potřebné minerály, které je třeba doplňovat.

Když budeme v horkých letních dnech příjem tekutin a minerálů zanedbávat, mohou přijít zdravotní komplikace. V první řadě nám tedy hrozí celková dehydratace organismu.

Mezi nejčastější projevy patří:

  • bolesti hlavy
  • podrážděnost
  • snížená schopnost koncentrace
  • únava

Také mírná dehydratace může zvýšit riziko vzniku infekcí močových cest a ledvinových kamenů. Pokud pijeme málo, může to mít negativní vliv na naši fyzickou i psychickou kondici. Když nebudeme doplňovat důležité minerály, může to mít za následek křeče v nohou, ztrátu energie, silnou únavu, opět bolesti hlavy a horší schopnost regenerace.

Existují různé způsoby doplňování minerálů, ale ty přírodní bývají tou nejlepší variantou. Proto je doplňování tekutin a minerálů prostřednictvím minerálních vod pro lidský organismus velmi výhodné.

Minerální látky jsou v nich obsažené ve formě, která je pro naše tělo velmi dobře vstřebatelná, a jejich využitelnost tělem je vysoká. Doplňovat tekutiny je navíc důležité pravidelně – měli bychom pít po menších dávkách, ale zato častěji.

Profesor Zadák zmiňuje minerální vodu jako jeden z nejlepších zdrojů, kterými lze hořčík do organismu doplnit.

„Hořčík je ideální v přirozené formě, tedy formou stravy a pití. Ve stravě je hořčík hojně zastoupen například v zelené listové zelenině, celozrnných výrobcích, luštěninách a oříšcích.

Budete mít zájem:  Biologická léčba - naděje pro lidi s těžkou lupénkou

Lépe než z potravy se však hořčík vstřebává z vody, kde je přítomen ve formě iontů, a má proto vyšší biodostupnost než magnesium v potravinách.

Ideálním zdrojem hořčíku tak může být minerální voda, která hořčík obsahuje v dobře dostupné formě, a příjem magnesia si lze velmi snadno kontrolovat na základě údajů z etiket,“ říká profesor.

Při sportování se v těle vytváří nadbytečné teplo, a aby nedošlo k přehřátí organismu, tělo se ochlazuje pocením. Spolu s potem ale z těla odchází velké množství důležitých minerálů (hořčík, sodík, draslík, vápník) a stopových prvků, které je nutné průběžně doplňovat. Během sportovních aktivit tak můžeme například ztrácet až 2,5 g hořčíku v jednom litru potu.

MUDr. Petr Homoláč tvrdí, že při každé tělesné aktivitě – tedy svalové práci – vzniká teplo a celý organismus se otepluje. Pro normální biochemické procesy je optimální stálá teplota našeho organismu, která je okolo 37 stupňů.

„Pro snížení teploty využívá náš organismus pocení, při kterém voda, která se odpařuje, ochlazuje povrch těla.

Při pocení ale také ztrácíme minerální látky, a to zejména sodík, což může mít neblahý vliv na metabolismus celého organismu.

Část vody ztrácíme i při vydechování vodních par při respiraci, která se také mnohonásobně zvyšuje při zvýšené tělesné námaze. Ztráta tekutin pochopitelně závisí i na teplotě okolí,“ soudí lékař.

Důležitost hořčíku při sportu vysvětluje i profesor Zadák. Mimo jiné tím, že celková dehydratace organismu hrozí už po jedné hodině sportování.

„Tělo při sportu začíná ztrácet značné množství vody ještě před pocitem žízně a pro netrénovaného sportovce jsou tak prvotní varovné signály hrozící dehydratace často málo rozpoznatelné.“

Doporučuje při výběru způsobu doplňování minerálů v létě a při sportu vsadit na minerální vody se slabou, střední či silnou mineralizací.

„Ve vedru a pro rekreační sportovce je nejvhodnější pití slabě až středně mineralizovaných vod, aby potřeba doplnění minerálních látek byla dostatečně naplněna,“ nabádá profesor.

Je dobré v létě pít alkohol jako náhražku za vodu, třeba pivo? Samozřejmě že jedno pivo nebo dvě deci suchého vína denně dospělému zdravému člověku neškodí. Ale větší množství už může mít vliv na náš pitný režim, protože paradoxně odvodní organismus.

„Alkohol vede k vazodilataci, tedy roztažení cév a zvýšenému pocení. Navíc ovlivňuje hormon, který reguluje koncentraci moči, a tedy její vyloučený objem. Po alkoholu se chodí více močit a ráno máte žízeň.

Proto je alkohol v horkém počasí nevhodný nápoj a může vést až k dehydrataci organismu,“ vysvětluje nefrolog profesor Vladimír Teplan.

Podle něj v letních měsících, kdy jsou dlouhá vedra a dusna, dochází k pocení a k velkým ztrátám soli.

„Sůl, především sodík, je v potu i v moči a je potřeba doplnit. K tomu je ideální minerální voda, hydratace minerálkou odpovídá totiž složení toho, co jsme ztratili. Když budeme doplňovat čistou vodou, musíme čerpat sůl z potravy. Když pijeme minerálku, je to ideální pro to, abychom udrželi vyrovnanou rovnováhu minerálů a vody.“

U zdravého člověka existuje rovnováha mezi příjmem a výdejem tekutin, aby byla zachována minerálová a iontová bilance.

„Čím víc pijete, tím víc tekutin byste měli ztrácet a obráceně. Rovnováha má být kolem dvou, dvou a půl litru za den v případě, že člověk neztrácí tekutiny pocením, průjmem atd.,“ tvrdí odborník.

Na otázku, co je důležitější, zda „kolik pijeme“, nebo „co pijeme“, soudí: „Obě složky jsou významné, každá ze svého aspektu a nelze je oddělit. Objem je důležitý, protože ztrácíme vodu. Ale složení také, protože ztrácíme minerály.“

V létě jsou ztrátou tekutin nejvíc ohroženi děti a senioři. Obě skupiny totiž nemají pocit žízně, a tak pijí méně.

„Děti samy nechápou zdravotní rizika spojená s horkým letním počasím, a tak je povinností dospělých dohlédnout na to, aby dodržovaly základní pravidla režimu v horkých dnech.

Pitný režim velmi malých dětí je nejvhodnější řešit kojeneckou vodou,“ říká pediatr MUDr. Petr Tláskal, CSc. z oddělení léčebné výživy pražské FN Motol.

„V dospělosti tvoří více než polovinu naší hmotnosti voda, přičemž muži mají trochu větší množství než ženy. U dětí je pak zastoupení vody v těle ještě větší.

Například u zdravého novorozence tvoří voda 75 procent jeho hmotnosti a s věkem se množství vody v organismu snižuje.

K udržení obsahu vody je nutné, abychom ji stále doplňovali, a u dětí je tomu pak na jednotku tělesné hmotnosti více než u dospělých.“

Druhou, stejně ohroženou skupinou jsou senioři. Ti mají obecně sníženou vnímavost k pocitu žízně, takže u nich snadněji nastane těžká dehydratace, která v kombinaci s jejich chronickými chorobami může končit i kolapsem či zhoršením celkového stavu, často až s nutností hospitalizace.

„Pozor by si na vedra a nedostatek tekutin měli dávat také kardiaci, tedy pacienti s ischemickou chorobou srdeční a chronickým srdečním selháním, a také diabetici, zejména pak ti závislí na inzulínu,“ říká profesor Petr Neužil, primář kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce. Vysvětluje, že horké počasí představuje značnou zátěž organismu, a to zvláště kardiovaskulárního aparátu.

Tělo ve snaze udržet tělesnou teplotu v mezích normy reaguje na horko roztažením periferních cév (vazodilatací) a pocením.

Roztažení cév vede k tomu, že srdce musí vynaložit mnohem větší úsilí na zachování přiměřeného krevního tlaku, což jej extrémně zatíží.

Dodává, že jestli je nápoj oslazený, nebo ne, není z tohoto aspektu tak významné. „Slazené nápoje mají význam z hlediska příjmu energie navíc, což může vést k pozvolnému rozvoji obezity,“ říká Teplan.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Dehydratace a příznaky: Jak ji poznáte? (Testy dehydratace)

Dehydratace nastává při zvýšeném výdeji, nebo nedostatečném příjmu tekutin. Tedy v případě nerovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin. Naše tělo je z 60 % složeno z vody. Dehydratace může být až život ohrožující, naštěstí existuje několik metod, kterými ji můžeme odhalit.

Voda je v organismu důležitá pro metabolické procesy, krevní oběh, vylučování toxických látek, dýchání, trávení a řadu dalších pro život nezbytných dějů.

Jak ztrácíme vodu?

Přirozeně při močení (tedy ledvinami), vydechováním vodních par, vypařováním kůží, pocením a stolicí.

Velmi důležité je na dehydrataci myslet při zvracení a průjmu. Další vážnou příčinou dehydratace může být onemocnění ledvin.

Při jinak zdravém organismu můžeme velké množství tekutin ztratit pocením v horkém dni, při cvičení nebo usilovné fyzické práci.

Příznaky dehydratace u dospělých

Kůže

Kůží ztrácíme tekutiny při pocení. Také v zimě při suchém vzduchu z kůže ztrácíme vlhkost. Mezi hlavní příznaky dehydratace na kůži patří:

  • suché rty a sliznice
  • chladná kůže
  • drsná a odlupující se kůže
  • napjatá kůže

Dech

Jazyk a ústa mohou být vysušená a jazyk povleklý. Také můžeme mít zápach z úst (latinsky se zápach z úst řekne foetor ex ore).

Naše tělo potřebuje dostatek tekutin, aby vyrobilo sliny. Pokud jsme dehydratovaní, produkujeme méně slin, což způsobí přemnožení bakterií v ústech.

Moč

Dle vzhledu moče můžeme orientačně odhadnout stav své bilance tekutin. Tmavě žlutá moč napovídá, že bychom měli přijmout více tekutin. Pakliže je moč světlá, pravděpodobně jsme správně hydratovaní.

Při dehydrataci se snižuje množství moči.

Zácpa

Dehydratace způsobuje zácpu nebo ji zhoršuje. Stolice může být rozkouskovaná na několik malých a suchých částí.

Žízeň

Žízeň je jedním z prvních příznaků, kterými se nám naše tělo snaží dát vědět, že bychom měli přijmout tekutiny. Centrum žízně je v hypotalamu.

Krevní tlak

Hlavní složkou krve je voda. Nedostatek tekutin vede ke sníženému objemu krve v krevním řečišti. To má za následek snížení krevního tlaku.

Při dehydrataci se cítíme unavení. Lidé ve studii častěji uváděli pocity vyčerpání, únavy a letargie při dehydrataci.

Bolest hlavy

Pokud jsme mírně dehydratovaní, může nás bolet hlava. Bolest hlavy souvisí se sníženým krevním tlakem při nedostatku objemu krve v cévách.

Nevolnost

Dehydratace může způsobit nevolnosti a poruchu orientace. Může dojít až ke zvracení, které dále prohlubuje ztrátu tekutin.

Omdlévání

Při nedostatku objemu krve ve vašem cévním řečišti, které provází dehydrataci, můžeme častěji přechodně ztrácet vědomí. Zejména při náhlé změně polohy ze sedu nebo lehu do stoje.

Ortostatická hypotenze. Je odborný pojem pro nízký krevní tlak při změně polohy těla (většinou z lehu do stoje). Nízký krevní tlak není schopen zajistit dostatečný krevní průtok mozkem, a tak může dojít k omdlení.

Poruchy soustředění

Mozek se z více než 70 % skládá z vody. Při nedostatku tekutin se mohou zhoršovat některé mozkové funkce, jako např. pamět a soustředění. Účastníci studie mají horší výsledky při testech, jsou-li dehydratovaní.

Poruchy nálady

Studie na obou pohlavích potvrzují, že dehydratace způsobuje častější pocity úzkosti, napětí, deprese a nervozity.

Budete mít zájem:  Hypertonus U Miminka Priznaky?

Příznaky dehydratace u dětí a batolat

Dětský organismus je mnohem náchylnější k dehydrataci než dospělý jedinec.

Mezi příznaky dehydratace u dětí může patřit:

  • suchá plena déle než 3 hodiny a více
  • brečení bez slz
  • neobvyklá únava a ospalost
  • zuřivost
  • sucho v ústech
  • zvýšená teplota

Potřeba tekutin v závislosti na věku

Množství potřebného denního příjmu tekutin za běžných podmínek se liší v závislosti na věku. U novorozence je celkový podíl vody na tělesné hmotnosti o mnoho vyšší než u dospělých.

Věk Množství tekutin za den (ml)
10 dní 400 – 500
1 rok 1100 – 1300
4 roky 1600 – 1800
18 let 2200 – 2700

Testy dehydratace

Existují 2 hlavní způsoby testování stavu hydratace organismu, které si můžeme sami na sobě vyzkoušet i doma.

Kožní turgor

Jako kožní turgor chápeme napětí kůže. Při dehydrataci je snížený kožní turgor. Můžeme si udělat jednoduchý test kožního turgoru. Uchopte svou kůži na předloktí mezi palec a ukazovák, jako byste se chtěli štípnout. Nyní prsty uvolněte. Normálně se kůže vrátí do původního tvaru téměř okamžitě. Při dehydrataci se kůže do svého původního tvaru vrací pomalu.

Pokud silně stisknete prsty nehet druhé ruky, dojde k jeho zbělání. To je způsobeno vytlačením krve. Normálně po uvolnění stisknutí dojde k návratu krve (opětovné zrůžovění) přibližně do 2-3 sekund. Pokud je prst bílý delší dobu, může se jednat o dehydrataci.

Pitný režim v létě, jak se projevuje dehydratace?

Je horké léto, vnímáte pocity žízně a doplňujete tělu potřebné tekutiny? Co se může stát, když pijeme málo?

Pravidelný a vhodný pitný režim významně podporuje všechny životně důležité funkce našeho organizmu, je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných. Základ každého pitného režimu by měla tvořit voda, ideálně čistá a neupravená, bez přidaných chemických látek.

Víte, že zatímco bez jídla přežijeme i měsíce, bez vody sotva několik dní? Tekutiny jsou součástí každé lidské buňky, probíhají v nich veškeré procesy látkové výměny (metabolizmus).

Proč potřebujeme pravidelně pít?Vodu potřebujeme pro krevní oběh, dýchací soustavu, trávicí ústrojí, pro regulaci tělesné teploty. Během roku průměrně vypijeme přes 1000 litrů vody, během dne proteče našimi ledvinami zhruba 180 litrů vody. Krev obsahuje více než 80 % vody, kosti 20 %, mozek a svaly 75 %.

Celkový obsah vody v těle zdravého člověka se pohybuje mezi 50 a 60 % tělesné hmotnosti. Již při ztrátě pouhého 1 % se začnou v těle mobilizovat obranné mechanizmy, při ztrátě 2 % klesá výkonnost a ztráta 5–10 % může vést až k oběhovému a metabolickému selhání. Nedostatek tekutin v těle označujeme jako dehydrataci.

Nejčastěji je způsobena prostým nedostatkem vody v organizmu nebo nedostatkem vody a sodíku.Nástrahy letních dní, jak se projevuje dehydratace?Možná znáte tyto příznaky. Dehydratace se projevuje žízní, bolestí hlavy, únavou, pocitem suchosti v ústech, sníženým objemem moči, sníženou pružností kůže, zvýšenou tělesnou teplotou, zrychleným tepem, nevolností. Příčinou dehydratace mohou být i některá onemocnění, například onemocnění ledvin, zvracení, průjem. Dlouhodobé zvracení nebo průjem může způsobit nedostatek nejen tekutin, ale také minerálních látek, zejména sodíku.

Horké léto a nedostatek vody, které tělo potřebuje má vliv zejména na děti a senioryNejrizikovějšími skupinami jsou v létě stejně jako po celý rok děti a senioři.

Nicméně v letním období riziko dehydratace ještě zvyšuje sport, práce v horku nebo i prostá návštěva koupaliště v tropických dnech. Pokud zanedbáme pitný režim, nemusíme být ztracení turisté na poušti, a přesto se můžeme dostat do ohrožení života.

V situacích, kdy se může potřeba tekutin na den zvýšit až o několik litrů. Důležité je přitom nejen jejich množství, ale i složení.

Vnímáte pocity žízně?Pokud nepřijímáme dostatečné množství tekutin, organizmus vyvolá svými vnitřními mechanizmy pocit žízně a zbrzdí vylučování vody, především sníží produkci moči a potu.

Tím se ovšem omezí vylučování odpadních látek z těla, zvýší se tělesná teplota a dojde k nedostatečnému ochlazování těla, což má v horkých dnech za následek úpal, přehřátí organizmu při selhání jeho vlastní termoregulace.

Kolik máme vypít tekutin? Pít se má v průběhu celého dne, po menších dávkách tak, aby byl organizmus schopen tekutiny efektivně využít. To se týká aktivní části dne.

V noci jede organizmus v jiném režimu a má i jinou, nižší potřebu tekutin. Ráno stačí začít nápojem (asi 0,5 litru) a organizmus nebude strádat.

Vyšší potřebu tekutin po ránu vyžaduje tělo v případě spánku s otevřenými ústy a nízkou vlhkostí spací místnosti, kdy spotřebuje tekutin více.

Množství tekutin se řídí aktuálními potřebami každého z nás. Liší se podle věku, fyzické aktivity, okolního prostředí, zdravotního stavu. Na zásobování organizmu tekutinami se podílí nápoje (1200–1500 ml), voda v potravinách (700–1000 ml) a voda vytvořená v rámci metabolizmu (20–300 ml).

Tekutiny v jídle hrají poměrně významnou roli, protože například 3 kg melounu (hrubé váhy) mohou pokrýt i 2 litry tekutin. Na druhou stranu, kdo jí převážně suchou stravu typu maso s přílohou, musí potřebné tekutiny dopít. Výdej tekutin je pak močí (1200–1500 ml), stolicí (100–150 ml), potem a dýcháním (1000 ml).

Také výdej tekutin kolísá s ohledem na fyzickou aktivitu, okolní prostřední aj.

Sledujte barvu moči, je praktickým signálem těla pro přísun tekutinObecně bychom měli vypít zhruba tolik tekutin, kolik vymočíme. Dobrým pomocníkem přitom je barva moči, která by měla být velmi světlá (tmavá, koncentrovaná moč poukazuje na nedostatečný pitný režim).

Pro dospělého se uvádí doporučený příjem tekutin přibližně 35 ml/1 kg tělesné hmotnosti/1 den. Ani v případě přijatých tekutin neplatí, že čím více, tím lépe.

Pokud se více potíme, sportujeme nebo pracujeme v horku, ztráty tekutin i potřeba jejich doplnění se sice může v horizontu několika hodin měřit na litry, ale prolévat se bezděčně vodou, zejména vodou čistou, může být až nebezpečné.

Když ztrácíme s vodou i minerální látky, nadměrný příjem čisté vody nám může spíše ublížit než pomoci. Organizmus se díky ztrátám minerálních látek a následným zavodněním bez jejich přidání totiž dostane do stavu rozvratu, což může mít až fatální následky. V těle se naruší vodní hospodářství, které je regulováno hladinou sodíku.

Pokud se potíme (sportujeme, pracujeme v horkém prostředí, sluníme se na koupališti apod.), organizmus ztrácí sodík, jehož koncentrace se ještě snižuje (naředí) pitím čisté vody. Při hodnotách sodíku pod doporučené limity se objevují příznaky jako bolesti hlavy, křeče, zmatenost, poruchy chování.

Při významnějším poklesu koncentrace sodíku v organizmu dochází k závažným stavům, například k otoku mozku nebo plic.

Manuál pitného režimuVedle množství je neméně důležité také složení přijatých tekutin. V horkých letních dnech, kdy tělo ztrácí s tekutinami i minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík), je potřebuje doplnit stejně jako tekutiny. K tomu se dobře hodí minerálky.

Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, více sportujeme apod., měly by přijít na řadu i minerálky silně mineralizované, které obsahují významnější množství minerálních látek (zejména sodíku).

Mezi vhodné nápoje patří také přírodní, uměle nepřislazované ovocné šťávy a čaje. Příjemným zpestřením letního pitného režimu mohou být nealkoholické míchané nápoje, které dodají tělu potřebné tekutiny, ale mohou být i dobrým zdrojem vitaminů a minerálních látek.

V horkých dnech není vhodné pít bez přísunu dalších tekutin kávu a silný černý čaj.

Všechny nápoje by měly být méně sladké nebo neslazené. Příliš sladké nápoje totiž zpomalují pohyb tekutiny z žaludku do tenkého střeva, kde se odehrává převážná část vstřebávání tekutin, a proto jsou tělu k dispozici až za delší dobu. Ve větším množství navíc neúměrně zvyšují příjem energie.

Mírně slazené nápoje si můžeme dopřát bez výčitek svědomí při sportování a pohybu, zejména pokud zrovna nic nejíme a potřebujeme doplnit energii.

V horkých dnech zaženou žízeň mnohem lépe nápoje o teplotě kolem 16 °C než nápoje ledové, které mohou organizmu způsobit teplotní šok a žaludeční křeče (stejně jako nápoje přeslazené).

Přímo nebezpečná může být konzumace alkoholu.

Pivo i víno sice zdánlivě na chvíli osvěží, jenže alkohol působí v horku daleko rychleji než obvykle a přidá-li se k tomu ještě nedostatek tekutin v těle, může dojít ke stavům těžké opilosti už po menších dávkách (alkohol se velmi rychle dostává do mozku).

Navíc alkohol odvádí z organizmu tekutiny a minerální látky. Pokud dostane vyprahlý organizmus místo vody alkohol, odvodní se a riziko potíží z nedostatku tekutin se znásobí. Když alkohol, tak raději po setmění a spolu s ním dostatek pramenité nebo minerální vody.

DOPORUČENÍ NA ZÁVĚR:Nečekejte na žízeň, pijte průběžně po celý den.Pokud zapomínáte pít, mějte láhev s vodou na viditelném místě, noste pití při sobě. Nepřipravujte si jen sklenku nebo hrnek, ale rovnou konvičku s pitím.

Nepijte ledové nápoje, ideální teplota i letních nápojů je 16–18 oC.Přizpůsobte svým individuálním potřebám nejen množství, ale také složení letního pitného režimu.Nepodceňujte rizika alkoholu.

Inspirujte se letními nealkoholickými a nepřislazovanými koktejly.

Více infornací najdete na stránkách www.pijtezdravouvodu.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector