Hlasujte v anketě o nejpopulárnějšího fotbalistu na Ústecku Monika Procházková
Mostecko – Obžalovaný mostecký gynekolog jakoukoliv vinu odmítá. Prý se pacientky ani nedotkl.
Gynekolog Dušan Hebort. | Foto: DENÍK/Oldřich Hájek
U Okresního soudu v Mostě probíhá proces s osmapadesátiletým mosteckým gynekologem Dušanem Hebortem, který je obžalován z toho, že se údajně pokusil provést nelegální potrat u pětadvacetileté pacientky.
V soudní síni vypovídala poškozená mladá žena, která vylíčila, jak podle ní zákrok probíhal. Slyšen byl i lékař, na kterého se pacientka poté, co údajně v bolestech a krvácející vyběhla z Hebortovy ordinace, obrátila o pomoc.
Poškozená žena uvedla, že doktora Heborta kontaktovala v září 2008, když se od známé dozvěděla, že nelegální interrupci bez problémů provede. Na potrat totiž chtěla jít v krátké době již podruhé, což není přípustné. Hebort měl jejímu přání o ukončení těhotenství vyhovět a do zákroku se pustit. „Sestřička mi dala nejdříve něco vypít. Cítila jsem se po tom taková omámená, jako opilá.
Pak mě doktor zavolal do ordinace a nakreslil mi, co bude dělat. Když se zákrokem začal, tak to ale strašně bolelo, dokonce jsem při tom křičela,“ vyprávěla žena v soudní síni. Podle ní byla bolest tak strašná, že se nedala vydržet. V jednu chvíli proto lékaři řekla, ať okamžitě přestane. „On zpanikařil. Vytrhl ze mě ty nástroje a já jsem z ordinace rychle utekla.
Přitom jsem cítila, jak krvácím,“ uvedla dále svědkyně. Po nepodařeném zákroku měla společně se svojí sestrou a ještě jednou známou, které ji na potrat doprovázely, odjet krvácející a v bolestech do ordinace dalšího mosteckého gynekologa Ludvika Zemánka. „Pacientka ke mně přišla se silnými bolestmi. Byla vystrašená, držela se za břicho a sdělila mi, co se mělo stát.
Já jsem ji vyšetřil. Krvácela z děložního hrdla. Mapy zaschlé krve měla na stehnech,“ vylíčil setkání s poškozenou včera u soudu gynekolog Zemánek. Protože nemohl určit přesnou příčinu krvácení, tak ženu pro jistotu poslal do nemocnice. Následně po poradě s právníky celou záležitost oznámil na policii.
Mladá žena strávila v nemocnici několik dnů, pak byla propuštěna domů s tím, že je stále těhotná. Začala docházet na pravidelné kontroly k MUDr. Zemánkovi, který při jedné z nich zjistil, že je plod mrtvý. Tehdy bylo těhotenství ženy v nemocnici definitivně ukončeno.
Přestože poškozená jednoznačně tvrdí, že lékař jí potrat prováděl a její svědectví nepřímo podpořil i gynekolog Zemánek, obžalovaný Hebort jakoukoliv vinu odmítá. Již při prvním hlavním líčení uvedl, že žádnou interrupci pacientce nedělal.
„Druhého září jsem provedl normální vyšetření, včetně ultrazvukového a odběru cytologie. Den poté přišla tato žena sama znova, řešila nějaké administrativní záležitosti se zdravotní sestrou.
Asi chtěla sepsat žádost o přerušení těhotenství. Stěžovala si na bolesti v podbřišku, tak dostala Tramal. Já jsem s pacientkou už nic nedělal. Žádný pokus o přerušení těhotenství v ordinaci neproběhl.
Vůbec jsme o něm nemluvili,“ tvrdil Hebort.
Krvácení
Možné krvácení pacientky po odchodu z ordinace vysvětluje drobným poraněním při odebrání cytologie, které se někdy může vyskytnout, nebo například náběhem na možný samovolný potrat. „V prvním trimestru těhotenství krvácí každá druhá žena,“ řekl. Tvrzení obžalovaného včera u soudu podpořila zdravotní sestra, která s ním v ordinaci pracuje.
Také ona vypověděla, že mladá žena dostala jen kapky proti bolesti, pak měla rozčilená z ordinace odejít. Obžalovanému gynekologovi hrozí za trestný čin nedovoleného přerušení těhotenství v případě uznání viny 1 až 5 let odnětí svobody.
Soud včera verdikt nevynesl. Hlavní líčení bylo kvůli výslechu dalších svědků a znalce nakonec odročeno na 17.
března.
Renault Koleos koupeno v CZ, nehavarované Toyota Yaris nové vozidlo, servisní knížka Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia koupeno v D Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, v záruce Opel Signum servisní knížka, koupeno v D Opel Meriva první majitel, servisní knížka, koupeno v D Opel Astra servisní knížka, koupeno v D, v záruce + PRODAT AUTO Škoda Fabia 1.0 TSI, Ambition, Tempomat Škoda Fabia III 1,0MPi STAV NOVÉHO VOZU,ZÁ Volkswagen Passat 1.6 TDI, Serv.kniha, Navi Dacia Duster 1.0 TCe, Comfort, Tempomat Peugeot 3008 ALLURE PACK 1,2PureTech 130k Toyota Yaris 1.5 Hybrid Comfort Style Volkswagen Sharan Highline 2.0 TDI, Serv.kniha Škoda Octavia II 1,6MPi 1.MAJ.,PERFEKTNÍ STA + PRODAT AUTO
Potrat a potrácení
Existují dva základní druhy potratů – samovolný potrat (abortus) a umělý medicínský (interrupce). Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu. V současné době hovoříme o dysfertilitě již po 2 samovolných potratech a aktivně přistupujeme k hledání příčiny.
Existují dva základní druhy potratů – samovolný a medicínský (umělý)
Samovolný potrat (abortus) = ukončení těhotenství a vypuzení plodu z dělohy, a to v prvních 12 týdnech jeho trvání
- spontánním (samovolným) potratem končí 25 až 40 % těhotenství. Potratovost je velmi závislá na věku matky
- jeden samovolný potrat do 12. týdne těhotenství je poměrně častý u řady žen a většinou to neznamená nemožnost mít další normální těhotenství a porodit zdravé dítě
- v případě opakovaného potratu (3 a více) je naopak nutné najít a odstranit příčinu již před dalším otěhotněním a tím zlepšit ženě šanci donosit a porodit zdravé dítě
- ženám, které samovolný potrat prodělaly, doporučují lékaři před dalším těhotenstvím a zejména pak po otěhotnění užívat vitaminové doplňky a také zvýšený přívod kyseliny listové (Acidum folicum). Ke zvážení je také případná podpora funkce žlutého tělíska (dočasná žláza s vnitřním vylučováním, nachází se v kůře vaječníku) dodáváním přirozených gestagenů (tablety nebo injekce)
Příznaky potratu
- vaginální krvácení či špinění: na začátku těhotenství krvácí či špiní mnoho žen a jen zhruba v polovině případů končí takové těhotenství potratem
- bolesti v podbřišku a pánevní oblasti: varovným příznakem je, pokud se ke krvácení či špinění přidají křečovité bolesti v pánevní oblasti. Děloha se při potratu stahuje ve snaze vypudit plodové vejce
- pokud se u vás takovéto příznaky objeví, neprodleně vyhledejte lékaře! Při včasném léčení může být naděje na vyléčení a donošení plodu
- pokud již nelze potratu zabránit a je nutné (zejména při probíhajícím potratu, event. zjištěném odumřelém, nevyvíjejícím se těhotenství) provést revizi dutiny děložní. Jedná se o výkon prováděný v nemocničním zařízení, v celkové anestezii (viz Ukončení těhotenství z medicínského důvodu)
Příčiny potratů
- ve většině případů bývají na straně plodu, v mnohem menší míře se jedná o problém na straně matky
- příčiny ze strany plodu:
- chromozomální porucha
- genetická porucha
- příčiny ze strany matky:
- anomálie dělohy
- interní onemocnění matky
- infekce matky
- úraz
Umělé přerušení těhotenství (interrupce a přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů i v pozdějším stádiu)
- operační výkon, při němž dochází záměrně k přerušení těhotenství. Důvody k provedení potratu mohou být různé, od nechtěného těhotenství až po zdravotní příčiny na straně matky či plodu
Formy umělého přerušení dle stádia těhotenství Pokud není umělé přerušení těhotenství zdravotně indikováno a žena se pro něj rozhodne sama, z vlastní vůle, není tento zákrok hrazen pojišťovnou! Cena výkonu se pohybuje od 2 000 do 5 000 Kč.
Typy interrupce
Miniinterrupce – šetrnější způsob, není potřeba velkého roztažení děložního hrdla. Provádí se ambulantně v celkové anestezii do ukončeného 6. týdne těhotenství u ženy, která ještě nerodila a do ukončeného 8. týdne u ženy, která již rodila vaginální cestou. Jedná se o odsátí děložní sliznice. Nenastanou-li komplikace, odchází žena ještě týž den domů.
Klasická interrupce (kyretáž) – provádí se od ukončeného 6. (8.) týdne těhotenství do ukončeného 12. týdne těhotenství.
Při tomto výkonu gynekolog rozšíří děložní čípek a seškrabuje vnitřní vrstvu dělohy (endometrium) pomocí štíhlé kovové lžíce zvané kyreta. Výkon se provádí v narkóze při jednodenní hospitalizaci.
Odpoledne po provedení výkonu jde většinou žena domů, ale několik dnů by měla zůstat v klidu na lůžku.
Ukončení těhotenství z medicínského důvodu – až do 24. týdne těhotenství v případě, že je prokázána genetická nebo anatomická vada plodu (Downův syndrom, vrozené vady mozku, srdce, ledvin, rozštěp rtu atd.) Tento zákrok se provádí v celkové anestezii. Za dva týdny po zákroku se žena musí dostavit na kontrolu ke svému gynekologovi.
Zdravotní rizika interrupce
- Během interrupce – komplikace mohou nastat například v případě, kdy nedojde k úplnému odstranění tkáně z dělohy. Velice vzácně může dojít k poranění dělohy, v krajním případě až protržení děložní stěny
- Po interrupci – v několika procentech případů stále hrozí, že žena po interrupcích bude mít problém znovu otěhotnět či těhotenství udržet
- Infekce po potratu – nebezpečí děložního jizvení, které je třeba léčit, protože může vést až k neplodnosti
Potrácení – děložní faktor
Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu. V současné době hovoříme o dysfertilitě již po 2 samovolných potratech a aktivně přistupujeme k hledání příčiny.
Etiologie potrácení je různorodá. Jedná se o příčiny na straně matky i plodu. Nejčastější příčina těhotenských ztrát ze strany plodu je genetická, kdy se jedná o chromozomální abnormalitu. Zjednodušeně bychom mohli říci, že příroda si sama poradí s plody, které by neměly naději na přežití.
Ze strany matky nacházíme příčiny na jedné straně matkou ovlivnitelné (abusus drog, kouření, abusus alkoholu, teratogenní látky, expozice chemickým činidlům) a na druhé straně matkou neovlivnitelné (genetické odchylky, imunologický faktor, odchylky dělohy, hormonální poruchy, těžké onemocnění matky).
V případě děložního faktoru – odchylek dělohy – se u dysfertility / opakovaného potrácení projevují různé abnormality, které mají podobný důsledek, a sice, že oplodněné vejce se nedokáže nidovat (uhnízdit) v děloze. Jedná se o vývojové poruchy dělohy, které vedou k odlišnému tvaru dělohy (vytvoření přepážky, zbytkového rohu dělohy, zdvojení dělohy, atd.).
Dále se jedná o poruchy krevního zásobení v děloze. Ty jsou důsledkem děložních nepravidelností jako je polyp, myom, srůsty, nebo Aschermanův syndrom ( – tento syndrom je charakterizován četnými nitroděložními srůsty, které vznikají nejčastěji jako důsledek zákroku na děloze, nebo zánětu).
Příčinou potrácení můžou být také poruchy hrdla děložního, které nedokonale plní svou funkci „uzávěru“.
Děložní faktor potrácení je diagnóza do určité míry dobře léčitelná.
Léčebný postup závisí samozřejmě na konkrétní diagnóze, ale díky rozvoji hysteroskopické techniky se mnohé nepravidelnosti dají vyřešit jednoduchým zákrokem.
Dokonce některé menší děložní abnormality, (jako je děložní přepážka, či drobný polyp) se dají vyřešit pouze ambulantní cestou, tedy bez nutnosti hospitalizace v nemocnici.
Potrácení a infertilita je ovšem svízelná v tom, že se mnohdy na opakovaných těhotenských ztrátách nepodílí pouze jeden faktor a je nutné hledat a řešit více obtíží.
Potrácení – vejcovodný faktor
Opakované potrácení postihuje asi 1% žen v reprodukčním věku. Je charakterizováno 3 a více těhotenskými ztrátami. Při pátrání po příčině těhotenských ztrát se zaměřujeme také na abnormality vejcovodu.
Abnormality vejcovodu nejsou častou příčinou neplodnosti, nebo potrácení, přesto mohou významně reprodukci ovlivnit. Správná činnost vejcovodu je pro oplodnění vejce a jeho transport do dělohy nezbytná. Již v ranném vývoji pohlavní soustavy může dojít k různým abnormalitám, které vedou k odlišnému tvaru dělohy a napojení vejcovodů.
Dojde – li ke srůstům (ať už uvnitř vejcovodu, nebo vně), nebo je – li vejcovod naplněn tekutinou (hydrosalpinx, pyosalpinx) nemůže tento orgán svou funkci správně provádět. Navíc často vysílá do dělohy působky, které zabraňují úspěšnému uchycení vyvíjejícího se embrya.
Některé abnormality vejcovodu vedou k mimoděložnímu těhotenství a časné těhotenské ztrátě, a bohužel, při řešení život ohrožující situace, i ke ztrátě vejcovodu.
Diagnostika vejcovodového faktoru potrácení je nejčastěji ultrazvuková. Ultrazvukem se zaměříme na tvar vejcovodu a jeho možné odchylky, pomocí HyFoSy (Hysterosalpingo Foam Sonografie) pak můžeme i v ambulanci prověřit průchodnost vejcovodu. Tato metoda nahrazuje dříve hojně užívanou hysterosalpingografii, která ke zobrazení využívá rentgenové záření.
Jedinou možnou léčebnou modalitou je bohužel v mnohých případech operační léčba, mnohdy s odstraněním vejcovodu. To se provádí nejčastěji laparoskopicky.
Komentář: Americké protipotratové zákony jsou protiústavní. Úmyslně!
Do českých médií už několik týdnů útržkovitě tečou informace o „nejpřísnějších potratových zákonech v USA“. Nejprve o Georgii, o necelý týden později o Alabamě. Jde přitom o poslední v řadě útoků na existující potratové právo, které míří na změnu federálního zákona – a tedy ovlivnění práva na potrat v celé USA.
Potratové právo v USA chrání od roku 1973 rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Roe vs. Wade. Ten odstartovala v roce 1969 jednadvacetiletá Norma McCorveyová (alias Jane Roe), která chtěla jít na potrat při svém třetím těhotenství.
Podle tehdejšího rozhodnutí potraty spadají pod „právo na soukromí”, tedy právo žen si svobodně vybrat, jak naloží se svým tělem. Od té doby byly potraty legalizovány napříč celými Spojenými státy. To dlouhodobě vadí konzervativním republikánům.
Frakce jejich strany – často frakce, které mají podporu bohatých konzervativních katolických organizací – se ho dlouhodobě snaží zvrátit. A teď k tomu mají vůbec největší šanci za půl století.
Nejvyšší soud má po půl století opět konzervativní většinu
Současný boj o Roe vs. Wade opět odstartoval ještě v době, kdy byl v prezidentském úřadu Barack Obama. Koncem jeho funkčního období – v roce 2016 – totiž zemřel soudce Nejvyššího soudu Anthony Scalia, kterého do celoživotního postu jmenoval ještě republikánský prezident Ronald Reagan.
Obamovi tak připadlo právo nominovat jeho nástupce, kterého měl podle dosavadních norem potvrdit americký Senát. Tam měli ale většinu republikáni, kteří se rozhodli Obamova kandidáta zablokovat.
A prázdné křeslo Nejvyššího soudu se stalo jedním z klíčových témat následující prezidentské kampaně, z níž nakonec vyšel jako vítěz současný prezident Donald Trump.
Trump do pozice, kterou měl podle norem obsadit ještě Obama, dosadil konzervativního soudce Neila Gorsuche. V tu chvíli byli mezi devíti soudci čtyři liberálové a čtyři konzervativci. Poslední, Anthony Kennedy, byl považován za jazýček na vahách, který občas hlasoval s republikány, občas s demokraty.
Byť byl také nominován konzervativním Reaganem, během celé své kariéry například podržel právě potratové právo, které se u soudu několikrát řešilo. Kennedy ovšem loni oznámil, že odchází do důchodu, a Trump tak mohl jmenovat dalšího kandidáta.
I přes kontroverze kolem muže, kterého si na post vybral (Brett Kavanaugh čelil několika obviněním ze sexuálního násilí), byla kandidát rychle potvrzen, a americký Nejvyšší soud tak má poprvé po zhruba padesáti letech opět konzervativní většinu.
Není proto náhoda, že jen letos bylo schváleno přes 250 restrikcí na potratové právo. Například v Georgii, Kentucky, Mississippi a Ohiu schválili zákonodárci dodatky, které zakazují potrat, jsou-li rozpoznatelné srdeční ozvy plodu – tedy zhruba v šestém týdnu těhotenství. To je mnohem dříve, než řada žen zjistí, že jsou vůbec těhotné.
Následovala je Alabama, kde jsou nové restrikce na potraty zatím vůbec nejpřísnější. Ilegální mají být téměř ve všech případech – včetně těch, kdy žena otěhotněla při znásilnění nebo incestu. Jedinou výjimkou mají být případy, kdy plod vážně ohrožuje život své matky.
Provedení potratu je navíc v Alabamě trestané stejně přísně, jako znásilnění či vražda – tedy až 99 lety vězení. A další státy, které se na podobné zákazy chystají, jako například Texas, půjdou možná ještě dál.
V Texasu například existuje návrh zákona, který by umožnil až trest smrti pro jakoukoli ženu, která podstoupí na území státu potrat.
Zákony zatím v platnost nevstoupily
Jen pro pořádek: ani jeden z těchto zákonů zatím nevstoupil v platnost. Například ten alabamský byl sice již potvrzen tamní guvernérkou, i tak bude ale trvat dalších šest měsíců, než začne platit.
A očekává se, že ještě mnohem dříve ho bude řešit americký soudní systém, který se v nižších instancích musí řídit precedentem Nejvyššího soudu. A ten, prozatím, postavení potratů mimo zákon vylučuje.
Republikáni a jejich bohatí církevní sponzoři ale nepospíchají. Jde ostatně o hru, kterou hrají už od roku 1973. A míří vysoko: právě proto jsou navrhované zákony protiústavní. Umožňují jim prohrávat v nižších instancích, a nakonec se dovolat až k Nejvyššímu soudu, kde nyní sedí konzervativní většina.
Jde o pomalý proces, ale to je pro konzervativce paradoxně výhodou. Protesty, které nyní cloumají USA a mezinárodní komunitou, nevydrží věčně a téma se v chaosu nadcházejících prezidentských voleb může velice snadno ztratit.
A to, co pak následně rozhodne Trumpův Nejvyšší soud o potratech, bude formovat celé Spojené státy a mezinárodní diskusi o legálnosti potratů na desítky let dopředu.
Hnutí Pro život hájí zákaz potratů v Polsku. ‚Máme mít možnost rozhodnout se,‘ oponuje Česká ženská lobby
V Polsku kvůli verdiktu ústavního soudu demonstrovaly tisíce lidí. „Je možné, že na to polská veřejnost nebyla připravená,“ hodnotí protesty, které oddálily zavedení tohoto rozhodnutí do praxe, viceprezidentka Hnutí Pro život Zdeňka Rybová.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celou Vertikálu Veroniky Sedláčkové
„To provází i naše snažení. Domníváme se, že je potřeba, abychom vyšli do ulic a s legislativními návrhy v pravý čas tak, aby ve veřejnosti převládal soucit. O to v Polsku teď jde,“ plánuje Rybová.
Johanna Nejedlová z České ženské lobby a spolku Konsent dodává, že jde o největší polské demonstrace od změny režimu, navíc v době, kdy i Polsko trápí koronavirová pandemie.
„Pro polské ženy i muže je soudní rozhodnutí nepřijatelné. Je vidět, že si myslí, že takhle přísné nastavení potratového zákona, který nutí ženy donosit dítě, i když má vady neslučitelné s budoucím životem, považují za krutý vůči těm ženám,“ tvrdí Nejedlová.
„Myslím, že polská společnost má soucit s dětmi, ale i se ženami,“ dodává.
Rozsudek smrti pro nemocné děti?
Podle Rybové ale nový zákon chrání hlavně děti s chromozomálními vadami jako je Downův syndrom. „Naše hnutí rozhodnutí soudu přivítalo. Protože přináší ochranu nenarozeným dětem. Zejména nemocným nebo jinak oslabeným,“ říká a vysvětluje:
„Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou.“
Johanna Nejedlová
„Dnes jsou oběťmi zákonů, které dovolují zabíjet děti před narozením z důvodu objevené diagnózy. To mně přijde jako velmi silný příspěvek do společenské i politické debaty.
Chtěla bych upozornit na to, že v Polsku stejně jako v Česku už to ale není tak, že by se takové děti diagnostikovaly například ve třetím čtvrtém pátém měsíci těhotenství. Testy se posunuly pod hranici 12.
týdne, kdy dochází k interrupci, tedy k ukončení života.“
„S interrupcí nesouhlasím. A to v žádném případě,“ dodává v pořadu Vertikála Rybová. Jedinou výjimkou je pro ni ohrožení života ženy. „Mně přijde ještě brutálnější, že rozsudku smrti vystavujeme děti nemocné, bezbranné.“
„Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou,“ oponuje Nejedlová z České ženské lobby. „Pokud sami usoudí, že se na to necítí, tak by neměli být nuceni donosit dítě ve svém těle. Být živým inkubátorem, který pak dítě třeba odloží. Proto taky jde o interrupci, tedy kdy to ještě není dítě, ale velmi malý plod.“
‚Zákon má výchovnou funkci‘
Polky prý stejně budou za potraty stále dál vyjíždět do zahraničí nebo volit nějakou formu „potratové pilulky“. Ale budou podle Nejedlové stále v nebezpečí, jestli dostanou potřebnou lékařkou péči v případě, kdyby došlo k nějakým komplikacím.
Rozhodnutí ústavního soudu se otočilo proti vládní straně. Poláci si omezení potratů nenechávají líbit
Číst článek
Viceprezidentka Hnutí Pro život Rybová dodává: „Dějiny prokázaly, že vyhnání plodu je fenomén, který tady s námi je a byl by, pravděpodobně i kdybychom absolutně uzavřeli cestu k umělému ukončení těhotenství.“
Podle ní ale nemáme tvrdá data o potratové turistice. „Zákon, který chrání nenarozené děti před volbou nás dospělých, je v legislativě výchovný prvek.
Když se řekne, že něco dělat nesmíte a je to za hranicí zákona, tak si dáváte pozor a snažíte se tomu vyhnout, abyste se nedostala do situace, kdy ten zákon chtě nechtě bude chtít překročit, protože otěhotníte nečekaně.
Myslím, že se lidé chovají zodpovědněji, když vědí, že se může stát, co nemohou vzít zpátky,“ zdůrazňuje.
Podle Nejedlové se ale lidé snaží potratům předejít zkrátka proto, že to není pro nikoho příjemná záležitost a je to řešení jen v krizové situaci. „Je dobře, když mají lidé možnost to vyřešit legálním způsobem. Nedostupné potraty nepovedou k tomu, že se lidé budou chovat obezřetněji.“
Oddělili se politici od části veřejnosti, která nevyznává silně konzervativní hodnoty prezentované hlavně katolickou církví? A jak velký vliv bude mít rozhodnutí ústavního soudu na životy polských žen? Odpovědi uslyšíte v audiozáznamu pořadu Vertikála. Ptala se Veronika Sedláčková.
Polský zákaz potratů je výchovný, lidé si dávají pozor, když ví, že to nemohou vzít zpět, tvrdí Rybová z Pro život
„To provází i naše snažení. Domníváme se, že je potřeba, abychom vyšli do ulic a s legislativními návrhy v pravý čas tak, aby ve veřejnosti převládal soucit. O to v Polsku teď jde,“ plánuje Rybová.
Johanna Nejedlová z České ženské lobby a spolku Konsent dodává, že jde o největší polské demonstrace od změny režimu, navíc v době, kdy i Polsko trápí koronavirová pandemie.
„Pro polské ženy i muže je soudní rozhodnutí nepřijatelné. Je vidět, že si myslí, že takhle přísné nastavení potratového zákona, který nutí ženy donosit dítě, i když má vady neslučitelné s budoucím životem, považují za krutý vůči těm ženám,“ tvrdí Nejedlová.
„Myslím, že polská společnost má soucit s dětmi, ale i se ženami,“ dodává.
Rozsudek smrti pro nemocné děti?
Podle Rybové ale nový zákon chrání hlavně děti s chromozomálními vadami jako je Downův syndrom. „Naše hnutí rozhodnutí soudu přivítalo. Protože přináší ochranu nenarozeným dětem. Zejména nemocným nebo jinak oslabeným,“ říká a vysvětluje:
„Dnes jsou oběťmi zákonů, které dovolují zabíjet děti před narozením z důvodu objevené diagnózy. To mně přijde jako velmi silný příspěvek do společenské i politické debaty.
Chtěla bych upozornit na to, že v Polsku stejně jako v Česku už to ale není tak, že by se takové děti diagnostikovaly například ve třetím čtvrtém pátém měsíci těhotenství. Testy se posunuly pod hranici 12.
týdne, kdy dochází k interrupci, tedy k ukončení života.“
Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou. Johanna Nejedlová
„S interrupcí nesouhlasím. A to v žádném případě,“ dodává v pořadu Vertikála Rybová. Jedinou výjimkou je pro ni ohrožení života ženy. „Mně přijde ještě brutálnější, že rozsudku smrti vystavujeme děti nemocné, bezbranné.“
„Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou,“ oponuje Nejedlová z České ženské lobby. „Pokud sami usoudí, že se na to necítí, tak by neměli být nuceni donosit dítě ve svém těle. Být živým inkubátorem, který pak dítě třeba odloží. Proto taky jde o interrupci, tedy kdy to ještě není dítě, ale velmi malý plod.“
Rybová: Zákon má výchovnou funkci
Polky prý stejně budou za potraty stále dál vyjíždět do zahraničí nebo volit nějakou formu „potratové pilulky“. Ale budou podle Nejedlové stále v nebezpečí, jestli dostanou potřebnou lékařkou péči v případě, kdyby došlo k nějakým komplikacím.
Viceprezidentka Hnutí Pro život Rybová dodává: „Dějiny prokázaly, že vyhnání plodu je fenomén, který tady s námi je a byl by, pravděpodobně i kdybychom absolutně uzavřeli cestu k umělému ukončení těhotenství.“
Podle ní ale nemáme tvrdá data o potratové turistice. „Zákon, který chrání nenarozené děti před volbou nás dospělých, je v legislativě výchovný prvek.
Když se řekne, že něco dělat nesmíte a je to za hranicí zákona, tak si dáváte pozor a snažíte se tomu vyhnout, abyste se nedostala do situace, kdy ten zákon chtě nechtě bude chtít překročit, protože otěhotníte nečekaně.
Myslím, že se lidé chovají zodpovědněji, když vědí, že se může stát, co nemohou vzít zpátky,“ zdůrazňuje.
Podle Nejedlové se ale lidé snaží potratům předejít zkrátka proto, že to není pro nikoho příjemná záležitost a je to řešení jen v krizové situaci. „Je dobře, když mají lidé možnost to vyřešit legálním způsobem. Nedostupné potraty nepovedou k tomu, že se lidé budou chovat obezřetněji,
Oddělili se politici od části veřejnosti, která nevyznává silně konzervativní hodnoty prezentované hlavně katolickou církví? A jak velký vliv bude mít rozhodnutí ústavního soudu na životy polských žen?
Odpovědi uslyšíte v audiozáznamu pořadu Vertikála. Ptala se Veronika Sedláčková.
Pandemie plodí nechtěné děti. Potrat není akutní zákrok, soudí některé země
Matku tří malých dětí z amerického Tennessee, která nechtěla být jmenována, zadržela policie v době zákazu vycházení. U soudu vypověděla, že se snažila dostat ven ze státu, aby mohla podstoupit potrat.
V dubnový pátek ještě zákrok podstoupit legálně mohla, v pondělí však už ne. „Měla jsem hrozný strach a byla jsem vyčerpaná úzkostí,“ vypověděla u soudu. „Už se starám o batole a dva kojence. Každý den jsem se bála, že mi nechtěné těhotenství znemožní dál o ně pečovat a zvládnout celou situaci uprostřed pandemie.“
Mezi státy, které v době, kdy vlády začaly čelit pandemii koronaviru, bojovaly za omezení práv žen na interrupci, byly také Alabama, Ohio a Texas. Zákonodárci tam zákrok označili za „neakutní“. A to i v případě, že se jednalo o přerušení těhotenství kvůli špatnému vývoji plodu, který však neohrožoval matku.
Čtyřiatřicetiletá Louise z Austinu, jejíž jméno bylo kvůli zachování soukromí změněno, popsala pro server BBC , že byla těhotná čtrnáct týdnů s dvojčaty, když jí lékaři oznámili, že jedno z nich zemřelo.
Poté následovala další devastující zpráva: „Lékaři nám řekli, že druhé z dvojčat má poruchu vývoje lebky, která je neslučitelná se životem.
Dítě by se při porodu udusilo, nebylo by schopné se nadechnout,“ popisuje žena.
Ještě více zdrcující pro ni a jejího manžela bylo oznámení, že nemůže podstoupit potrat, protože její stav není život ohrožující. „Šokovalo mě to. Nikdy bych si nepomyslela, že mi potrat zakážou i přes takovéhle okolnosti.“
Odpůrci potratů, v čele s texaským advokátem Kenem Paxtonem, argumentovali, že interrupce je „dobrovolná“, takže se jako neakutní zákrok v době pandemie provádět nebude. „Zastánci potratů vždycky tvrdili, že je to volba. A to je jejich vlastní definice a jejich narativ. Dnes není jiná situace,“ nechal se slyšet Paxton a dodal, že nikdo ženám nebrání přestěhovat se do jiného státu.
„Nechtěla jsem, aby těhotenství pokračovalo. Čím déle bych čekala, tím těžší by to pro mě bylo jak emočně, tak fyzicky,“ vysvětluje Louise.
A tak se společně s manželem vydala na třináctihodinovou cestu do Nového Mexika, nejbližšího státu, který potraty nezakázal. To však znamenalo platit vše z úspor, protože se na zákrok v jiném státě nevztahovalo její pojištění.
„Přestože v době pandemie bychom se měli víc než kdy jindy sjednotit, někteří toho využívají pro ideologické a politické záměry,“ uvedla gynekoložka Eve Espeyová. Popsala také, v jak zoufalé situaci se mnohdy nacházejí ženy, které její pomoc vyhledají: „Jsou daleko od přátel a rodin, často si musí platit hotel, ve kterém zůstávají se svými dětmi. A některé si zákrok vůbec nemůžou dovolit.“
Svízelná situace v Itálii
Do nepříznivé situace se dostaly také Italky. Po vypuknutí epidemie se mnoho nemocnic změnilo na takzvané „covidové nemocnice“, které zrušily všechny plánované zákroky. Jiná pracoviště měnila všechny interrupce pomocí medikamentů na operativní. A další ženy se zase nemohly dostat na kliniky kvůli vyhlášené karanténě a zákazu pohybu.
Toho využila organizace proti potratům ProVita & Famiglia, která rozjela petici online s podobným tvrzením jako v Americe, že „v době pandemie nepatří potraty mezi základní zákroky“. Podle gynekologů je pak největší problém, že ženy musí kvůli potratovým pilulkám do nemocnice, což celý proces činí v současné situaci složitějším.
„Pravidla pro potraty jsou absurdní a vymyšlená,“ kritizovala postupy Marina Toshi z organizace AGITE. Současná krize podle ní umocnila dlouhodobé problémy s potraty pomocí medikamentů.
V Anglii ženy dostanou pilulky po telefonní konzultaci
Situace je odlišná v Anglii. Tam naopak lékaři ženám poskytují v prvních deseti týdnech těhotenství konzultace online, načež jim potratové pilulky doručí poštou.
Britská poradenská služba pro těhotné, která potraty ročně konzultuje až se sto tisíci žen, uvedla, že ženy tak zůstanou ve větším bezpečí, protože nebudou muset jít na kliniku a opustit své domovy.
Stejně tak možnost telefonické konzultace ochrání i zdravotníky, píše server BBC.
Lidskoprávní organizace bojující za práva na potrat v Německu zase v důsledku pandemie covid-19 varovaly, že se ženy nemusejí dostat do poradenských center, jejichž návštěva je jednou z podmínek pro provedení interrupce v zemi. Dodali, že přístup k potratům je „v akutním ohrožení“ kvůli zkrácené otevírací době těchto center, stejně jako kvůli cestovním omezením.
|
V zemi jsou interrupce povolené tehdy, pokud se uskuteční do 12. týdne těhotenství, žena zkonzultuje svůj úmysl s odborníky a nechá si tři dny na rozmyšlenou. Organizace tak vyzývají lékaře, aby zavedli konzultace online či po telefonu.
Šéf národní zdravotnické organizace ve Francii, Jérome Salomon, již na začátku epidemie ujistil, že kliniky provádějící interrupce zůstanou otevřené.
Na konci března také více než stovka zdravotníků zveřejnila dopis v listu Le Monde, ve kterém vyzývali k nouzovým opatřením pro ženy, které chtějí podstoupit interrupci.
Mimo jiné také navrhovali, aby do sedmého týdne těhotenství mohly ženy potratové pilulky dostat okamžitě po telefonické konzultaci. Nyní je smějí dostat až po 48 hodinách.
Potrat se nepovedl, teď čeká ženu porod i boj s lékařem | Aktuálně.cz
Má u soudu šanci uspět s žádostí o odškodnění?
Praha – Paní Dana je právě v osmém měsíci těhotenství. Přiznává však, že dítě, které má přijít na svět možná už za tři týdny, nečeká s radostí.
Proč? Na začátku těhotenství se kvůli těžké cukrovce a nové vysněné práci rozhodla pro potrat, takzvanou miniinterupci. Zákrok se ale nepovedl a důsledky teď nese paní Dana – zdravotní (kvůli diabetes má těhotenství komplikovaný průběh), citové i finanční, protože byla kvůli rizikovému těhotenství ve zkušební době z nového místa propuštěna.
Byla odhodlaná se s gynekologem, který interrupci prováděl, soudit, ale čím více má informací, tím se jí zdá její snaha marnější.
„Všichni mi říkají, že mám vlastně štěstí, ale já to nechci nechat usnout. Myslím, že je to vlastně stejné, jako když někomu vezmou zdravou ledvinu místo nemocné,“ říká Dana s tím, že už se obrátila na Českou lékařskou komoru, Svaz pacientů i právníky, ale od všech dostává stejnou odpověď: S tím se nedá nic dělat, může se to stát.
Žena z Jihlavy v podobném případu uspěla
Paní Dana, která žije nedaleko Ostravy, o žalobě tamního lékaře uvažovala. Inspiroval ji loňský první úspěšný případ, kdy žena vysoudila na jihlavské nemocnici 40 tisíc korun odškodnění za nepodařený potrat, při kterém ji gynekoložka odebrala pouze jedno z dvojčat, druhé se pak zdravé narodilo.
Kupodivu i právní zástupce, kterého doporučil Svaz pacientů, ženu od soudních kroků zrazuje. „Nemůžeme doktorovi prokázat, že udělal chybu,“ napsal jí.
„Nikdo v mém okolí, nejen já, nechápe, jaké bych měla podat ještě důkazy, že se stala chyba, když mé těhotenství je vskutku evidentní,“ diví se paní Dana.
Znalec: Je to rarita
Mnoho nadějí nedává paní Daně ani soudní znalec, který posuzoval jihlavský případ.
„U takzvaných miniinterrupcí není v děloze mnoho materiálu a plod nemusí být jasně rozeznatelný. Může se stát, že lékař odebere třeba jen část sliznice.
Důležité je, aby žena do dvou týdnů po zákroku navštívila svého gynekologa, a ten ji vyšetřil,“ říká soudní znalec i praktikující lékař v oborech gynekologie a porodnictví Alfréd Dörr.
Podle je situace, která se stala paní Daně naprosto vzácná. Zásah lékaře totiž většinou naruší výživu plodu a dojde k samovolnému potratu.
Paní Dana tvrdí, že lékař ji neinformoval o tom, že se zákrok nemusí povést, neřekl jí, že jako diabetička má nárok nechat si miniinterupci provést na pojišťovnu a zanedbal i následnou péči, protože ji nepozval na kontrolu.
„Šla jsem ale na kontrolu sama a bohužel do stejné ordinace, i když k jinému lékaři. Teď ale nemůžu dokázat, že mě nepozvali ústně. Bylo mi divné, že i po interrupci mám stále zvláštní chutě a nevolnosti.“
Další potrat? Nedokázala jsem to
Na otázku, proč nešla na další interrupci, odpovídá paní Dana jednoduše. „Nemohla jsem.“ „Jednou jsem se k tomu odhodlala, dítě přežilo. Nemohla jsem to podstoupit znovu. Kdo to nezažije, těžko to pochopí.“
Gynekolog paní Daně vrátil necelé čtyři tisíce, které zákrok stál. Nyní nechce k případu nic říct. „Omluvil jsem se jí a víc to nebudu komentovat,“ řekl pouze.
Žena, která vyhrála soud s jihlavskou nemocnicí, žádala satisfakci čtyři sta tisíc korun. Dana má skromnější představu.
„Myslím, že adekvátní by byla omluva a šedesát tisíc korun. Tím, že jsem změnila místo a následně jsem musela na nemocenskou, jsem byla propuštěna ve zkušební době. Tím se mi mateřská vypočítává z jedenácti odpracovaných dnů, i když jsme vždy pracovala.“
Ústavní soud v Polsku opět zpřísnil pravidla týkající se možnosti interupce
Mobilizace polských žen byla působivá, ale bohužel nestačila.
Když jim zakázali shromažďování kvůli Covidu-19, Polky si vyvinuli novou strategii – kroužení v autě kolem parlamentu a Ústavního soudu ve Varšavě, přičemž křičely z okýnek „Špatné chování“.
Ačkoliv tak činily 3 dny, nepodařilo se jim ovlivnit rozhodnutí soudců, kteří pro protiústavní právo na potrat v případě závažné malformace plodu rozhodli minulý čtvrtek 22. října 2020.
Od té doby protesty znovu vzrostly. Navzdory zdravotní situaci a zákazu shromažďování tisíce lidí v posledních dnech pochodovaly v několika polských městech a skandovaly „Svoboda, rovnost, práva žen“ .
Potrat podle konzervativní politické agendy
Již uprostřed pandemie, 15. a 16. dubna, Polsko zkoumalo při prvním čtení návrh zákona, jehož cílem byl téměř úplný zákaz potratů. Ve skutečnosti již do té byly potraty v Polsku značně omezeny.
Od roku 1956 do roku 1993 to bylo zatím možné jen za tří okolností: pokud bylo těhotenství výsledkem znásilnění nebo incestu, pokud byl život matky v ohrožení, nebo pokud plod vykazuje nevratné poškození.
„Více než 98% z tisíců legálních potratů (1076 v roce 2018) provedených v Polsku se však provádí za poslední podmínky,“ vysvětluje Urszula Grycuk, právnička odpovědná za mezinárodní advokacii ve Federaci pro práva žen a plánování rodiny (Federa).
Prezident Andrzej Duda tehdy řekl, že je proti „eugenickému potratu“, že zabíjení postižených dětí je vražda a že tento zákon přijme, pokud se dotkne jeho stolu. “
Počet nelegálních potratů v Polsku se odhaduje na 80 až 100 000
Když se Urszula Grycuk a miliony Poláků děsily, stalo se. Andrzej Duda byl znovu zvolen 12.
července do čela země a je zástupcem strany Právo a spravedlnost (PiS), strany podporované fundamentalisty, která má v parlamentu veškerou moc. „Začlenili potrat do své politické agendy a využili legální cestu přes ústavní soud, který je pod jejich kontrolou.
Je to tragédie pro ženy, ale pro ně je to způsob, jak přivítat členy komunity.“ „Ordo Iuris ve velké rodině PiS“, stěžuje si právnička.
Ordo Iuris: za tímto jménem se skrývá mocná lobby, jejímž cílem je stanovovat zákony v souladu se zákony inspirovanými církví prostřednictvím sítě ultrakonzervativních organizací. Wanda Nowicka je dobře zná, protože s nimi bojovala od jejich počátků.
Členka parlamentu ze Slezska, zakladatelka Federy a předsedkyně parlamentní skupiny pro práva žen, loni v červenci ve své kanceláři ve sněmovně řekla: „Jsou velmi nebezpeční, protože mají obrovské lidské a finanční zdroje, které jsou dobře zavedené v mnoha našich institucích až po náš nejvyšší soud.
Nyní lobují v Radě Evropy a v OSN. Fungují jako mafie. Nevzdám to.“
Ženy se mobilizovaly několik let