Chraňte svoje chrupavky! Jak na to?

Naše klouby musí v průběhu zátěže čelit různým tlakům, nárazům, externím vlivům. Měli by však současně zůstat pružné a ohebné. Proto se je snažíme posilovat. Volíme přijatelnou variantu z hlediska fyzické zdatnosti a hledáme pro ně vhodnou výživu.

Pravidelný pohyb je přirozenou součástí našeho života a příznivě ovlivňuje naše zdraví. Správná pohybová aktivita reguluje sled fyziologických pochodů v organismu, včetně správné činnosti imunitního systému a má tak zásadní vliv na celkové zdraví.

Pravidelné procházky či plavání jsou tím nejprospěšnějším pohybem pro naše klouby.

S obtížemi s klouby se potkává stále  více lidí, dokonce i mladí po třicítce si začínají stěžovat na prvotní obtíže s pohybovým aparátem.

U mladších ročníků můžou být obtíže s klouby spojené nebo odvozené od různých příčin, jakými jsou nadváha, vadné postavení nohou, sedavý způsob života, nesprávná chůze (po špičkách, na hraně chodidla, v důsledku plochého chodidla), těžká fyzická práce, u něžného pohlaví nošení podpatků, častá zranění či úrazy. Samostatnou skupinou jsou sportovci a vrcholoví sportovci (např. tenisté, lyžaři, fotbalisté, hráči squash), jejichž klouby jsou vystavené obrovskému zatížení řadu let.

Lidé, kteří se rozhodli v jednu chvíli naplno cvičit, zlepšit si kondičku nebo jenom tak udělat ze sebe aktivního člověka, si mnohokrát zvolí nevhodná cvičení, přidruží se k tomu nesprávné dýchání a trpí tím pak nejenom svaly, záda, ale i klouby.

Věděli jste, že

  • v lidském těle je přes 100 kloubů, které nám umožňují pohyb?
  • klouby po 40. roce života jsou citlivější na chlad, obzvlášť v zimě a proto bychom neměli podceňovat oblečení a prostydnutí?
  • dle statistik trápí potíže s klouby a zády až polovinu lidí nad 50 let?
  • Kolagen tvoří až 30 % hmotnosti bílkoviny člověka a až 70 % kůže?

Pojďme se společně podívat „na kloub“ chrupavce

CHRUPAVKA

Základním prvkem kloubní chrupavky je tzv. kolagenní síť, ve které má kolagen typu II dominantní místo. Chrupavka pokrývá konce kostí a představuje ochranu kontaktních ploch kostí díky své elastické struktuře.

Chrupavka je pojivová tkáň, skládající se z chondrocytů (základních buněk všech typů chrupavek), kolagenních a elastických vláken a mezibuněčné hmoty. Tato hmota je tvořena kolagenem typu II, proteoglykany a glykoproteiny.

Chrupavka má pevnou a zároveň pružnou strukturu. Je složená přibližně ze 60% vody a z 40% z bílkovin, ze kterých zhruba 50 až 60% připadá na kolagen a zbytek na proteoglykany.

Je obecně známo, že kolagen je součástí struktur jako jsou šlachy, chrupavky, vazivové chrupavky, kosti, zuby či kůže a má schopnost udržovat je v kondici.

Přítomnost kolagenu je potřebná pro pevnost a pružnost celého našeho těla. Rozeznáváme 2 základní typy kolagenu.

Kolagen typu I  tvoří krátká vlákna, vyskytuje se v silně zatěžovaných strukturách, jako jsou šlachy a vazivová chrupavka. Dále se vyskytuje v kostech a pokožce. Kolagen typu I je odolný v tahu.

Kolagen typu II se vyskytuje ve formě fibril (tenkých vláken) a je součástí hyalinní a elastické chrupavky. Udržuje tvar chrupavky a brání její deformaci.

Chraňte svoje chrupavky! Jak na to?

V organismu rozlišujeme:

  • vazivovou chrupavku. Obsahujepřevážně kolagen typu I. Je součástí meziobratlových destiček, částí menisku a čelistních kloubů, povrchu kloubů, které spojují plochy klíční a hrudní kosti.
  • elastickou chrupavku. Je tvořena kolagenem typu II a sítí elastických vláken. Je součástí chrupavek hrtanu, ušního boltce, části zevního zvukovodu, stěny průdušek.
  • hyalinní chrupavku. Jde o nejrozšířenější typ chrupavky. Pokrývá kloubní hlavice stehenní kosti, skelet průdušnice, hrtanu, nosní chrupavky.

Co je KOLAGEN a proč je pro nás tak vzácný

Kolagen je ve vodě nerozpustná bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání živých organismů.  Je součástí kloubního systému složeného z kloubních chrupavek, vazivových kloubních pouzder, vazů a šlach.

Molekula kolagenu je složena z aminokyselin typu glycinu, prolinu, hydroxyprolinu, hydroxylysinu.

Jak kolagen vzniká ?

Biosyntéza kolagenu probíhá v endoplasmatickém retikulu buňky (jakési továrně na výrobu bílkovin, tuků, cukrů a jiných látek), kde vznikají alfa-řetězce polypeptidů a z nich prokolagen. Na prokolagen se navazují dvě aminokyseliny – prolin a lysin. Za účasti specifických enzymů dochází k následné hydroxylaci prolinu a lyzinu.

Nezbytnou součástí reakce, při které následně vzniká z prokolagenu kolagen, je vitamin C. Bez potřebného množství vitaminu C (kyseliny L-askorbové) se nemůže dostatečně tvořit kolagen a být tak dostupný pro potřeby organismu.

  • Proto každá kvalitní kloubní výživa by měla obsahovat postačující množství vitaminu C.
  • Typy kolagenu
  • Kolageny jsou různého původu (rybí, bovinní, vepřový) a druhu:
  • nativní – přirozená forma kolagenu, s velkou molekulou, nerozpustný ve vodě.

kolagenní peptidy – štěpený nativní kolagen na malé fragmenty, aby byly snáze dostupné pro vstup do buněk. Jedná se o enzymaticky hydrolyzovaný kolagen. Kolagenní peptidy jsou zdrojem surovin pro tvorbu vlastních bílkovin, včetně kolagenů.

Typy kolagenů s různým obsahem bílkovin, s jednoduchými nebo větvenými řetězci, nelze srovnávat pouze na základě hmotnosti, protože neprozrazuje údaje o jejich vnitřní struktuře a aminokyselinovém složení.

V současnosti je známo kolem 27 typů kolagenů.

Nejrozšířenější je typ I, představuje zhruba 90 % kolagenu v organismech. Je přítomen v pokožce, šlachách, kostech a zubech.

Kolagen typu II se vyskytuje v chrupavkách a je odolný v tlaku.

Kolagen typu III se vyskytuje v rychle rostoucích tkáních, např. v počátečních fázích hojení ran. 

Hydrolyzované kolageny v našich produktech:

Kolagen typ I z ryb – v nejvyšší kvalitě zn. COLLYSS™ – tvoří vlákna o délce 1-20 µm – vyskytuje se v silně zatěžovaných strukturách, jako jsou šlachy a vazivová chrupavka. Dále se vyskytuje i v kostech a pokožce. Kolagen typ I je odolný v tahu.COLLYSS™ je patentově vyráběný čištěný kolagenový hydrolyzát získávaný z kůže ryb.

Kolagen typ II z rejnoků – v nejvyšší kvalitě zn. CARTIDYSS™ – kolagen typ II netvoří vlákna – vyskytuje se ve formě fibril o délce 20 nm a udržuje tvar chrupavky – brání její deformaci. Je součástí hyalinní a elastické chrupavky. Kolagen typ II je odolný v tlaku.CARTIDYSS™ je čištěný kolagenový hydrolyzát získaný z chrupavek rejnoků.

Nativní kuřecí kolagen – nedenaturovaná forma kolagenu zachovávající strukturu trojšroubovice. Zdrojem je kuřecí chrupavka.

  1. Kolagenové proteiny typu I a II pocházejí z treskovitých ryb a ekologicky udržitelných lovů rejnoků a velmi dobře se vstřebávají.
  2. Odborná literatura uvádí až 4x lepší vstřebatelnost rybích kolagenů oproti kuřecím, bovinním apod.
  3. Tyto kolageny jsou koncentrovány a hydrolyzovány, mají oproti běžným živočišným kolagenům velmi malé molekuly, tudíž jich stačí mnohonásobně menší množství.
Budete mít zájem:  Paralen preventivně? Ničíte si zdraví

Produkce kolagenu s přibývajícím věkem klesá. Proto bychom měli pamatovat na průběžné doplňování preparátů s obsahem kvalitních kolagenů.

Všechny tři druhy kolagenů můžete najít v produktu Barny´s Klokan. Jediný kolagenový doplněk stravy od Barny´s v ČR, jehož kolagen je zároveň zdrojem ostatních pro klouby důležitých látek, jako je chondroitin a glukosamin sulfát a také kyselina hyaluronová.

Chraňte svoje chrupavky! Jak na to?

Zdrojem kolagenu u Klokana jsou ryby. Rybí kolagen má jednoduché molekuly a na místo určení proniká mnohem lépe než kolagen, jehož zdrojem je jateční dobytek, který má složité a těžko vstřebatelné molekuly. Lepší vstřebatelnost znamená vždy násobně vyšší účinnost. Vysoký komfort užívání. Stačí jedna kapsle denně.

Barny´s Klokan je určen:

  • pro všechny, kteří chtějí kvalitní produkt se zastoupením všech potřebných kolagenů,
  • pro podporu normální tvorby kolagenu pro normální funkci chrupavek, kostí a kůže díky obsahu vitaminu C.

Chraňte své ruce před deformitami

Základním příznakem revmatoidní artritidy je samozřejmě kloubní postižení. Jeho příčinou je chronický zánět, který při svém dlouhodobém průběhu kloub deformuje. A v konečném stadiu může kloub dokonce ztratit svoji funkčnost. Abyste se s tímto problémem potýkali co nejméně, seznamte se s tipy profesionálů.

Chraňte svoje chrupavky! Jak na to? ruce, nehty, dotyk

Začněte s léčbou co nejdříve

Nejúčinnější prevencí je jednoznačně včasná a agresivní léčba. Jako nejvýhodnější se v současnosti jeví kombinace farmakoterapie s ergoterapií.

Ochraňte své klouby!

Už od stanovení diagnózy by vás měli lékaři upozorňovat na nutnost chránit své klouby.

Ergoterapeuti a fyzioterapeuti vám zase vysvětlí, že při cvičení je nezbytné brát v potaz bolest a že i běžné denní aktivity byste měli vykonávat pouze do bodu bolesti.

Navíc by měli pacienti s revmatoidní artritidou udržovat svalovou sílu a stabilizovat a zvyšovat rozsah pohybu v postižených kloubech.

Tip odborníků: Před cvičením zkuste koupele s parafínovým voskem.

Je cvičení opravdu tak důležité?

Pokud stále pochybujete, že cvičení pomůže řešit váš problém, podívejte se na následující pozitiva:

  • pomáhá zlepšit spánek,
  • udržuje zdravé srdce,
  • zvyšuje kostní a svalovou sílu,
  • pomáhá udržet pod kontrolou tělesnou hmotnost,
  • zmenšuje depresi a únavu,
  • zvyšuje sebevědomí.

Cvičení je důležité pro zdraví vašich kloubů. Denním procvičováním udržíte klouby plně mobilní. Efektivní je také posilování svalů, které klouby obklopují. Pohyb v kloubech navíc napomáhá transportu živin a odpadních produktů ke chrupavce a od ní, přičemž je to právě chrupavka, která chrání a zabezpečuje konce kostí.

A čemu se vyhnout?

Zcela nekompromisně byste se měli vyhnout zvedání těžkých břemen a přílišnému tlaku nebo zátěži malých kloubů ruky. Cvičení nevynechávejte, cvičte pravidelně a ideálně denně. Kdykoliv je to možné, raději seďte, než abyste stáli. Měňte často pozice. A hlavně – pokud si nevíte rady, nikdy nespoléhejte na náhodu, ale poraďte se s odborníky.

(pes)

Zdroj: www.arthritis.org

Chronický zánět nosohltanu Zánět kyčelního kloubu Juvenilní revmatoidní artritida Zánět šlach na ruce Zánět srdce Líbil se vám článek? ANO NE Chraňte si své slzy!

Pálí vás často oči? Míváte pocit, že vám do nich něco spadlo, ale ať se prohlížíte,…

Chronická bolest

Bolí Vás hlava a Vy už si ani nepamatujete, kdy to začalo? Vyzkoušeli jste všechno,…

Problémy s ejakulací

Dobrý den, delší dobu mě trápí problémy s ejakulací, která prostě nepřichází…

Malý penis

Je mi 14 … mám velmi malý a hubený penis.. bojím se že ho parnerka v sobě…

Špinění

Dobrý den, chtela bych se zeptat měla jsem dostat menstruaci, ale místo menstruace…

Cysta na jatrech

dobrý den byla jsem na vyšetření a tam mi zjistili, že mám na pravé straně cystu…

Modřiny po těle

mam tmave kruhy pod očima malo spim bolesti hlavy azvracim u toho dělaji semi…

Naražená pata

Dobrý den, ráda bych se zeptala ohledně silně naražené paty. Včera jsem uklouzla…

Vyrážka

Uz nekolik mesicu me trapi svediva vyrazka,ktere se nemuzu zbavit.vzdy se mi…

Slabost a třes rukou

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, mám dlouhodobé potíže s levou rukou – slabost…

Malý penis

Dobry den je mi 25 roku a muj penis jen 3 cm co mamdelat aby byl vesi a delsi

CHRUPAVKA – FYZIOLOGIE A PATOLOGIE CHRUPAVKY 1. díl

Nejčastější je přetížení při nadměrné hmotnosti, přetěžování například při běhu po tvrdém povrchu. Projevuje se častěji u starších jedinců, u kterých regenerace chrupavek není již tak rychlá jako u mladých jedinců.

Vliv mají i předešlé hnisavé záněty kloubu, zlomenina kostí pod chrupavkou, či ruptury menisků operované i neoperované, kdy meniskus neplní svoji funkci tlumení nárazů a dochází k přetížení části chrupavky na straně poškozeného menisku. Velmi často se vyskytují u lidí s nadváhou, kdy opět regenerace chrupavky je pomalejší než její ničení při nadváze.

Svůj význam mají i vrozené deformity kolen. U nohou tvaru „X“ (valgózní) je přetížena zevní strana kolenního kloubu, u tvaru „O“ (varózní) je přetížena část vnitřní.

BUŇKY CHRUPAVKY

Chondroblasty (chondrocyty) jsou základní buňky všech typů chrupavek, které syntetizují a produkují vláknitou i amorfní mezibuněčnou hmotu. (O rozlišení chondrocytů a chondroblastů platí totéž, co o rozlišení fibrocytů a -blastů. Viz předchozí text.)

Stavba chondrocytů

Chondrocyty (-blasty) jsou tvarově dost proměnlivé buňky. V povrchových vrstvách chrupavky mají vřetenovitý tvar, v hlubších vrstvách jsou spíše kulovité. V elektronovém mikroskopu je zřejmé, že povrch buněk vybíhá v drobné zoubkovité výběžky, kterými jsou buňky zakotveny v gelovité základní hmotě chrupavky.

Chondrocyty (-blasty) mají dobře vyvinutý proteosyntetický aparát. Pokusy s radioizotopy síry ukázaly, že mechanismus tvorby kolagenních a elastických vláken i amorfní mezibuněčné hmoty je obdobný jako u fibroblastů.

Látková výměna chrupavek je poměrně intenzivní – zvláště u mladších osob, a svědčí i o relativně dobré obousměrné propustnosti základní hmoty chrupavek pro tekutiny. Vlastní hmota chrupavky je ale bezcévná!

MEZIBUNĚČNÁ HMOTA CHRUPAVKY

Základní mezibuněčná hmota chrupavek je z objemového hlediska hlavní součástí chrupavek. Chondrocyty nejsou příliš početné a v chrupavce zaujímají poměrně malý prostor.

Stavba mezibuněčné hmoty

Amorfní mezibuněčná hmota je proteoglykanový komplex, který se svými základními vlastnostmi i stavbou příliš neliší od amorfní hmoty vaziva. Kolagenní vlákna chrupavek jsou tenčí než vlákna vaziva a jsou zcela zalita do amorfní hmoty. Jemná a značně ohebná elastická vlákna jsou typická především pro elastickou chrupavku.

Budete mít zájem:  Vitamíny Chytré Miminko Složení?

Mezibuněčná hmota představuje prostor, ve kterém se nejen realizuje látková výměna chrupavek, ale i prostor, který izoluje chondrocyty od vnitřního prostředí organismu a podmiňuje základní fyziologické a biomechanické vlastnosti chrupavek, např. vazbou vody. (Specifický podíl chrupavek na tvorbě a růstu kostí bude popsán dále.

)

Chrupavky jsou prakticky bezcévné a nemají inervaci. Jsou ale – s výjimkou kloubních chrupavek – pokryty vazivovým obalem, perichondriem, který obsahuje cévy a nervy.

Z cévního řečiště perichondria difundují do nitra chrupavek základní stavební komponenty proteoglykanů i vláken (především aminokyseliny).

Perichondriem se tak uskutečňuje látková výměna chrupavek a jejich prostřednictvím také chrupavka přirůstá. Odtud také obvykle začíná hojení chrupavek.

Růst chrupavek probíhá dvěma mechanismy:

  • apozicí (přirůstáním, přikládáním) a
  • intersticiální proliferací.

Apoziční růst probíhá tak, že fibroblasty perichondria se dělením pomnoží, a na ploše přivrácené do nitra chrupavky se mění (diferencují) v chondroblasty.

Chondroblasty začnou produkovat kolagenní a proteoglykanovou mezibuněčnou hmotu chrupavky a „zabudovávají se“ do novotvořené chrupavky. Od hlubokých vrstev perichondria tak přirůstají nové vrstvy chrupavky.

Intersticiální růst vychází z nitra chrupavky. Je typický pro mladé chrupavky s velkou plasticitou základní hmoty. Podstatou intersticiálního růstu je intenzivní dělení chondroblastů, které obklápí jenom minimum vláken, takže se novotvořené chondroblasty „vejdou“ do amorfní základní hmoty. Nové chondroblasty pak zahajují mohutnou produkci základní hmoty.

Růst hyalinních chrupavek je řízen a ovlivňován řadou látek.

Hormon předního laloku hypofýzy, somatotropin, urychluje pomocí tkáňového somatomedinu aktivitu buněčného dělení, a rychle se množící chondroblasty produkují velké množství mezibuněčné hmoty.

Podobný stimulační účinek mají i hormony štítné žlázy, testosteron a vitamíny C a D. Brzdící účinky na dělení buněk chrupavky – a tím i na produkci mezibuněčné hmoty – mají estrogeny a kortizon.

Biomechanická charakteristika chrupavčité tkáně je obtížná. Z hlediska chemické stavby tvoří chrupavku ze 60 % voda a ze 40 % bílkoviny. Z bílkovin připadá 60 % na kolagen a 40 % na proteoglykany.

Z biomechanického pohledu je chrupavka proto velmi heterogenní směs, která se těžko definuje. Maximální pevnost v tahu dosahuje u chrupavek hodnot, které odpovídají pouze asi 5 % pevnosti kosti. Pružnost chrupavek je závislá na obsahu vody (hydrataci). Nelze ji proto obecněji stanovit: chrupavka se chová jako porézní materiál, např. jako houba.

Tak jako v houbě, je i v základní hmotě chrupavky vázána voda jen velmi volně. Při zatížení dochází proto v iniciální fázi k poměrně rychlému vytlačení vody ze základní hmoty a ke změně tvaru chrupavky, např. k jejímu oploštění.

V následné fázi zatížení se uplatňuje vyšší rigidita vláknité komponenty základní hmoty, a tvar chrupavky se již téměř nemění. Toto „bifázické“ chování zatížených chrupavek je velmi významné především pro biomechaniku pohybujícího se kloubu (tření) a pro chování meziobratlových destiček. V dalším textu se k této vlastnosti chrupavek ještě vrátíme.

HOJENÍ A REGENERACE CHRUPAVEK

Hojení chrupavek poškozených úrazem nebo degenerativním procesem je pochod podobný apozičnímu růstu, a je tedy velmi závislý na perichondriu. Do defektu v chrupavce vrůstají z perichondrií nebo z přiléhající kosti cévy, a defekt se vyplňuje bohatě vaskularizovaným vazivem. Fibroblasty vaziva se mohou transformovat na chondroblasty, které pak nahrazují poškozenou chrupavku.

Z klinického hlediska je hojení většiny chrupavek dospělého člověka problematické. Hojení je vždy pomalé a velmi závislé na věku pacienta. Podmínkou obnovy a náhrady pojivových tkání je totiž přítomnost cév (perichondria), přítomnost krevního oběhu. Tato podmínka je u chrupavek zčásti splněna jen v dětství, jinak jen výjimečně.

Z hlediska hojení chrupavek je určitým paradoxem, že se lépe hojí defekty zasahující až do kostěného podkladu chrupavek, např. do kloubních konců kostí. Kost je totiž u těchto typů zranění zdrojem cév, které zahajují reparativní pochody poškozené chrupavky.

Spontánní regenerace větších defektů kloubních chrupavek, které na kontaktních plochách nemají perichondria, je u dospělých osob prakticky nulová. (Dále viz kap. Obecná anatomie kloubu [zdroje].)

Nepřítomnost cév má však pro chrupavku i jeden pozitivní důsledek.

Chrupavky vykazují velmi nízkou antigenicitu. Tj. nepřítomnost bílkovin krevního oběhu a relativní izolovanost chondrocytů dovolují využívat chrupavek nejen jako homo-, ale i jako heterotransplantátu.

Podle poměrného zastoupení jednotlivých stavebních komponent chrupavky rozlišujeme:

  • kloubní (hyalinní) chrupavku,
  • elastickou chrupavku,
  • vazivovou chrupavku.

KLOUBNÍ (HYALINNÍ) CHRUPAVKA

Kloubní, hyalinní chrupavka je nejrozšířenějším typem chrupavky v těle. Je tvrdá, hladká a křehká (hyalinní = sklovitá) a ve slabších ploténkách je i průsvitná. Kloubní – hyalinní chrupavka tvoří konce žeber, pokrývá kloubní hlavice, tvoří skelet hrtanu, průdušnice, bronchů a vytváří část podkladu nosu.

Hyalinní chrupavka je i základem skeletu plodu, a ještě novorozenec má většinu „kostry“ tvořenou sklovitou chrupavkou.

Stavba hyalinní chrupavky

Chondrocyty hyalinních chrupavek jsou buňky okrouhlého až vřetenovitého tvaru s krátkými ostnitými výběžky. Buňky se po dělení nevzdalují a zůstávají ve skupinách, kterým vzhledem ke stejnému původu buněk říkáme izogenetické skupiny. Kolem izogenetických skupin jsou jemná pouzdra tvořená kolagenními vlákny chrupavky a základní hmotou.

Chondrocyty hyalinní chrupavky produkují kromě amorfní základní hmoty i velmi jemná kolagenní vlákna. Vlákna se na celkovém objemu mezibuněčné hmoty podílejí asi 50 %. Tvoří je kolagen II.

typu, formující prostorové sítě, které mají u některých chrupavek určitou architektonickou úpravu, odpovídající zatížení chrupavky. V případě kloubních chrupavek jsou typickým „architektonickým prvkem“ chrupavek arkády (oblouky) vzájemně se křížících vláken.

Vlákna v hrtanových chrupavkách se naopak kříží pod různými úhly.

Mechanismus, kterým chrupavky distribuují kolagenní vlákna do míst zatížení, a jak probíhá prostorová orientace vláken chrupavky, není známo.

Hyalinní chrupavka je vzhledem ke své stavbě ideálním biologickým materiálem pro krytí pohyblivých povrchů – kloubních ploch. Anatomii a biomechanice kloubních povrchů bude proto věnována detailní pozornost v další kapitole [zdroje].

ELASTICKÁ CHRUPAVKA

Elastická chrupavka je ve stěně průdušek, tvoří některé chrupavky hrtanu, je podkladem ušního boltce a části zevního zvukovodu. Čerstvá elastická chrupavka je žlutě zbarvena.

Stavba elastické chrupavky

Chondrocyty (-blasty) elastické chrupavky jsou buňky podobné chondrocytům hyalinní chrupavky. Jsou ale v celé vrstvě (tloušťce) chrupavky rovnoměrněji rozptýleny a v hloubce chrupavek netvoří izogenetické skupiny.

Elastická vlákna chrupavky nemají pravidelné uspořádání (architekturu) a tvoří husté, plsťovité sítě často doplněné i kolagenními vlákny. Elastická chrupavka může být kombinována s hyalinní chrupavkou.

Elastická chrupavka je velmi pružná a ohebná. Její pružnost je především dána strukturou elastinu, v jehož molekule jsou jen ojedinělé příčné vazby. Po deformaci se elastická chrupavka vrací do svého původního tvaru. Pružnost chrupavek ovšem ve vyšším věku velmi výrazně klesá.

Budete mít zájem:  Z čeho bude chleba budoucnosti

VAZIVOVÁ CHRUPAVKA

Vazivová chrupavka je především chrupavkou meziobratlových destiček. Je ale přítomná i ve sponě stydkých kostí, tvoří některé chrupavčité destičky (disky a menisky) uvnitř kloubů, povléká kloubní povrchy čelistního kloubu a plochy spojení klíční a hrudní kosti.

Stavba vazivové chrupavky

Chondrocytů je ve vazivové chrupavce málo, převažuje vláknitá složka. Kulaté a ovoidní buňky leží v malých skupinách mezi svazky kolagenních vláken. Amorfní mezibuněčné hmoty je velmi málo a nestačí zakrýt vazivová vlákna – ta proto ve vzorcích chrupavky dominují.

Kolagenní vlákna s velkým průměrem (kolagen I. a II. typu) dodávají vazivové chrupavce velkou mechanickou odolnost v tahu, tlaku i ve zkrutu. Tyto vlastnosti se plně uplatňují především ve stavbě meziobratlových destiček. Vzhledem k významu, který mají tyto chrupavky v kineziologii páteře, bude těmto otázkám věnována samostatná část páté kapitoly.

Z funkčního hlediska lze vazivové chrupavky rozdělit do dvou skupin:

  • meziobratlové destičky a spona stydkých kostí mají svou stavbou a fyziologickým uplatněním blíže k vlastnostem hyalinních chrupavek,
  • jiné typy vazivových chrupavek: disky, menisky, okraje kloubních jamek atd., se stavbou i funkcí podobají tuhému vazivu.

Tam, kde disky nebo menisky vazivové chrupavky přiléhají ke kloubním pouzdrům, mají z cévních sítí pouzder i různě rozsáhlé krevní zásobení.

Zdroj: http://www.orling.cz/cz/o-kostech-a-kloubech/chrupavka-fysiologie-a-patologie-chrupavky.html

Artróza: Myslete na svoje klouby dřív, než bude pozdě!

Naše chrupavky se začínají opotřebovávat hned, jak přestanou růst, a po čtyřicátém roce jejich kvalita a odolnost prudce klesá. Chrupavčitá vrstva v kloubu se ztenčuje a kosti se o sebe začínají třít. Postupně se může narušit funkce celého kloubu. Pokud se objeví kostní výrůstky, zhorší funkce vaziva a okolních kloubů, začne se rozvíjet artróza.

Jednou z hlavních příčin artrózy je nadváha, která vaše klouby dlouhodobě přetěžuje.

Nemoc mládí i stáří

Rozhodně neplatí, že se artróza týká jen starší populace. Lékaři varují, že se dá mluvit téměř o epidemii. Výjimkou nejsou ani mladí lidé, kteří trpí opotřebením kloubů. U nich jsou hlavní příčinnou především sportovní úrazy a vrozené vady.

  • Bolest a zase bolest
  • Prevence především
  • Náš tip: Ideálním pohybem je plavání, cyklistika nebo jízda na běžkách.

Je typickým projevem tohoto onemocnění. Ale může se stát, že se artróza dlouho nijak neprojeví a pak téměř ze dne na den pacient rychle ztrácí pohyblivost. Bolí především kyčle a kolena, dále páteř, drobné klouby rukou a zápěstí. První bolesti se nejprve objevují po větší námaze, později se jich nemocní nezbaví ani v klidu. Dalším klasickým příznakem je ztuhlost. Stačí chvíle bez pohybu a než začnou klouby znovu fungovat, je třeba je rozhýbávat cvičením. Postupně otékají a deformují se. Pokud se naplní nejčernější předpoklady, zkostnatí a nakonec můžou prakticky znehybnět.

Artrózu není zatím možné úplně vyléčit. Při terapii se dlouhodobě potlačuje bolest a lékaři se snaží zachovat funkci kloubů a zpomalit úbytek kloubní chrupavky. Pokud nepomůžou léky ani rehabilitace, je třeba nemocný kloub vyměnit za umělý. K chirurgickému zákroku se ale přistupuje až ve chvíli, kdy ostatní metody selžou. Nejlepší léčbou je nemoci předcházet. Snažte se bez větších výkyvů udržovat si optimální váhu, sportujte, ale vyhněte se při tom jednostrannému přetěžování, používejte správnou obuv a vyvarujte se úrazů.

Pilulky do boje
Základem léčby jsou přípravky proti bolesti (paracetamol) a protizánětlivé léky (ibuprofen nebo diclofenac). Jejich dlouhodobé užívání ale zvyšuje riziko vzniku žaludečních vředů či onemocnění srdce a tepen.

Svou roli při odstranění bolesti, zlepšení funkce kloubů a zpomalení nebo zastavení úbytku kloubní chrupavky hrají přípravky takzvaných pomalu působících léků, které obsahují účinný chondroitin 4 a 6 sulfát (CS).

Jeho struktura je totiž téměř stejná jako základní součásti kloubní chrupavky, takže zajišťuje její pružnost a zároveň bojuje proti látkám, jež chrupavku poškozují. Užívá se nejčastěji dvakrát ročně a od předloňska je dostupný i bez lékařského předpisu.

Podle studie profesorů ze švýcarského Curychu přináší chondroitin úlevu od nejtěžších příznaků a dokáže i úplně zastavit ubývání kloubní chrupavky.


  1. Bezpečný a účinný
  2. Převratná metoda

Artróza je vážná nemoc a jako taková by měla být léčená kvalitními léky. Pokud máte chuť sáhnout po doplňcích stravy, je třeba zjistit, jaké množství chondroitinu obsahují a zda jsou opravdu účinné. Ideální je konzultovat svoje potíže s lékařem a poradit se s ním i na postupu léčby. Seznam léků schválených pro léčbu artrózy najdete na www.leky.sukl.cz.

Znojemská nemocnice přichází s unikátní léčbou artrózy, která se zatím využívá jen v západní Evropě. Jde o stimulaci chrupavčitých buněk aplikací krevních destiček. „Jednou z mála možností, jak zastavit nebo alespoň zpomalit rozvoj degenerativního onemocnění kloubu, se jeví aktivace zbývajících chrupavčitých buněk, které jsou jako jediné schopné tvořit významné součásti chrupavky,“ říká profesor Radek Hart, primář ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Znojmo. Tato metoda je vhodná u druhého nebo třetího stupně nemoci, kdy je kloub pokrytý stále alespoň nějakou chrupavkou. „Pacientovi se odebere zhruba 20 ml krve, ze které se získají 2 až 3 ml krevních destiček. Ty jsou bezprostředně injekčně aplikované do postiženého kloubu. To se opakuje jednou za sedm dní po dobu šesti týdnů a pak vždy jedenkrát za tři měsíce po dobu jednoho roku,“ popisuje zákrok Radek Hart. Krevní destičky pomáhají chrupavce vytvořit nové buňky, takže se obnovuje jejich růst nebo alespoň zpomaluje úbytek.

Kamenná lázeň
Při bolestech kloubů pomáhají i nejrůznější koupele a zábaly. Jednou z účinných je i kamenná lázeň, která obsahuje minerální látky a vysoké množství vázané síry. Ty působí protizánětlivě na ztuhlé svaly i klouby. Trvá 20 až 25 minut a voní pravěkými organismy a minerály, které můžou připomínat vůni čerstvé omítky. Více informací na bomton.cz.

HORKÁ NOVINKA

Nurofen Rapid 400mg Capsules obsahuje již předem rozpouštěný ibuprofen, který se tak vstřebává se do krve rychleji než klasické tabletky. K dostání je v balení po 10x 400mg kapslích za cenu 69 Kč.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector