Chorvatsko vstupuje do EU. Mění se podmínky zdravotní péče

Z důvodu uzavření mezinárodní dohody o  spolupráci v oblasti zdravotnictví a sociálním zabezpečení není cestovní zdravotní pojištění požadováno po občanech Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Japonska, Kuby, Makedonie, Srbska, Tuniské republiky a Turecka.

Tato výjimka platí také pro účastníky stipendijního programu Erasmus Mundus, Fulbrightova stipendijního programu, Evropské dobrovolné služby programu EK Mládež v akci a držitele Evropského průkazu o zdravotním pojištění EHIC vydaného jiným členským státem EU.

Cizinci, kteří chtějí využít těchto výhod, nechť se řídí instrukcemi uveřejněnými ZDE!  

Ostatní občané třetích zemí – žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů/žádost o povolení k pobytu podaná na zastupitelském úřadu ČR

Za doklad o cestovním zdravotním pojištění se považuje doklad, kterým příslušná pojišťovna deklaruje / potvrzuje:

  • dobu uzavřeného pojištění (pojištění musí být uzavřeno na celou dobu pobytu na území ČR),
  • rozsah pojištění (pojistná smlouva musí zahrnovat krytí nákladů, které je cizinec povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt),
  • výši pojistného plnění (výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost musí činit nejméně 60 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech).  

Pojistná smlouva nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného cizince ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným cizincem.

  • Pokud jde o pojištění uzavřené v zahraničí, cizinec vždy současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění předloží i úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsah pojištění, limit pojistného plnění 60.000 EUR a skutečnost, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného, a na požádání rovněž doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území.
  • Na požádání MV ČR je cizinec povinen předložit rovněž doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění.
  • Doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který:
    • je účastníkem veřejného zdravotního pojištění (např. jde-li o pobyt za účelem zaměstnání,  je doklad o cestovním zdravotním pojištění vyžadován pouze na dobu od vstupu na území do vzniku pracovního poměru).
    • jsou-li náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy, nebo
    • pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle § 15).

Ostatní občané třetích zemí – žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů/žádost o povolení k pobytu podaná na území

  • V případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území na toto vízum, stejně jako v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je-li o něj žádáno na území, a v případě žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu musí z dokladu o cestovním zdravotním pojištění vyplývat, že je sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče u pojišťovny, která je oprávněna provozovat toto pojištění na území ČR.
  • Doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který:
    • je účastníkem veřejného zdravotního pojištění (např. jde-li o pobyt za účelem zaměstnání, je doklad o cestovním zdravotním pojištění vyžadován pouze na dobu od vstupu na území do vzniku pracovního poměru).jsou-li náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy, nebo
    • jsou-li náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy, nebo
    • pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle § 15).

Občané EU a jejich rodinní příslušníci

Za doklad o zdravotním pojištění občana EU a jeho rodinného příslušníka, který sám není občanem EU, lze považovat:

  • Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC)
  • Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC)
  • Potvrzení o registraci
  • Průkaz pojištěnce EU pobývajícího v ČR
  • Průkaz pojištěnce bydlícího v ČR
  • některý z formulářů E 106, E 109, E 112, E 120, E 121  
  • Občan EU a jeho rodinný příslušník mohou namísto zmíněných dokladů o zdravotním pojištění předložit i jiný doklad, který bude svým rozsahem odpovídat institutu cestovního zdravotního pojištění.  
  • Seznam pojišťoven
  • Seznam pojišťoven oprávněných poskytovat své služby na území ČR naleznete na stránkách ČNB vždy ke konkrétnímu datu. Ve výčtu typu subjektů jsou zde relevantní kategorie:
  • Pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven,
  • Zahraniční pojišťovny a pobočky pojišťoven poskytující přeshraniční služby v ČR.  

Upozorňujeme, že se jedná o výčet pojišťoven oprávněných poskytovat služby na území ČR, nicméně nedisponujeme informacemi o tom, zda a v jakém rozsahu jednotlivé pojišťovny poskytují zdravotní pojištění cizinců.

Odbor azylové a migrační politiky, 12. února 2020

AGM Travel s.r.o., kolo, loď, relax

  • platný cestovní pas
  • občanský průkaz s minimální platností 1 měsíc po nástupu cesty (vydaný od 2. poloviny roku 2000 se strojově čitelnou zónou)

Děti musejí mít od 26. června 2012 vlastní cestovní pas.

Pokud děti cestují s jinou osobu, než je rodič/zákonný zástupce, doporučujeme, aby si doprovázející osoba zajistila souhlas rodičů/zákonného zástupce s cestou dítětě do zahraničí. Formulář ke stažení – podpisy je nutné ověřit (Czech point).

Bezvízový styk na území Chorvatska je do 3 měsíců. Občanský průkaz ČR lze použít pouze na cesty pozemní trasou.

Pokud cestujete do Chorvatska letecky je nutno předložit cestovní pas! Dle sdělení MZV ČR občanský průkaz obecně není podle českých zákonů cestovním dokladem umožňujícím cestování do zemí mimo EU.

Některé státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie a Srbsko) umožňují občanům ČR vstup a pobyt i s platným občanským průkazem. Cesty do těchto zemí přes vnitřní hranici Schengenu pouze s OP (např. autem nebo autobusem) jsou možné, ale na vlastní riziko! Aktuální informace ohledně podmínek vstupu do Chorvatska na stránkách MZV.

Zeměpisná poloha a podnebí: Chorvatsko se nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Sousedí se Slovinskem, Maďarskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

Rozkládá se od východních okrajů Alp na severozápadě a Panonské nížiny na východě, střední část představuje Dinarské pohoří a jižní končí na březích Jaderského moře.

Podnebí

má v severním Chorvatsku vnitrozemskou povahu, ve středním Chorvatsku je smíšené a horské a podél jaderského pobřeží je mediteránské.

Na počasí v jednotlivých oblastech Chorvatska mají vliv větry, příjemnými jsou mistrál a nevera, méně příjemnými pak bora a jugo. Aktuální počasí.

Národnostní složení: většinou Chorvaté, národnostních menšin je mnoho: Srbové, Slovinci, Maďaři, Bosňané, Italové, Češi a Slováci. Náboženské vyznání většiny obyvatel je římsko-katolická církev, avšak je zde možné také nalézt pravoslavnou církev a vyznavače islámu.

Kulturně-historické památky v Chorvatsku: Památek se v Chorvatské republice nachází opravdu nesčetně. Nejcennější z nich jsou zapsány v seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Památky, které stojí za navštívení: Antická aréna v Pule, palác císaře Diokleciána ve Splitu (UNESCO), románská města Krk, Hvar a Trogir (UNESCO), jedno z prvních veřejných divadel Evropy na Hvaru, Eufraziova bazilika v Poreči (UNESCO), předrománský kostel sv. Donata v Zadaru, Šibenická katedrála, Dubrovník – město ze 13. století s nejlépe dochovanými renesančními věžemi a hradbami (UNESCO). Přírodní parky v Chorvatsku: Severní Velebit (část vrcholové části Velebitu), Biokovo (hora nad Makarskou riviérou), Kopački rit (velká močálová oblast na ústí Drávy do Dunaje), Lonjsko polje (jeden z největších evropských močálů), Medvednica (pohoří na sever od Záhřebu), Papuk (nejvyšší hory ve Slavonii), Telašćica (úzký záliv na ostrově Dugi otok, nedaleko NP Kornati), Učka (hora na východu Istrie, nad Kvarnerskou riviérou), Velebit (největší a nejhezčí chorvatské hory), Vranské jezero (největší chorvatské jezero, nedaleko Zadaru), Žumberak-Samoborké pohoří (na západ od Záhřebu). Vstupné do národních parků.

Zdravotnictví: Chorvatsko má s ČR podepsanou úmluvu o vzájemném poskytování bezplatné první pomoci.

Nezbytně nutná zdravotní péče v případě akutního onemocnění a úrazu je občanům ČR poskytována bezplatně. Přesto Vám doporučujeme, abyste uzavřeli pojištění léčebných výloh v zahraničí.

Toto pojištění (cest. pojištění vč. storna zájezdu) Vám můžeme zajistit u pojišťovny UNION.

Celní předpisy: Do/z Chorvatska je povolen bezcelní dovoz/vývoz předmětů osobní potřeby a spotřeby, odpovídající délce pobytu a ročnímu období.

Dále platí následující limity: 200 ks cigaret, 100 ks doutníčků do 3 gramů, 50 ks doutníků nad 3 gramy, nebo 250 g tabáku ke kouření, 1 litr alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu vyšším než 22 % nebo 2 litry alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu alkoholu nejvýše 22 % (šumivá vína, jemné likéry), 4 litry vína a 16 litrů piv. Více na stránkách MZV ČR.

Směna peněz: doporučujeme vzít si s sebou Eura a ve směnárnách si směnit na Kuny v potřebném množství s ohledem na složitost jejich zpětné výměny. Směna peněz je možná na poštách, v bankách, na hotelových recepcích a ve směnárnách.

Kurzy nejsou jednotné, poplatky se pohybují 0,5-3 %. Doporučujeme výměnu v bankách! V posledních letech lze koupit chorvatskou měnu u českých bank, v sezóně dokonce bez směnárenského poplatku. Peněžní automaty: Ve většině pobytových míst naleznete peněžní automaty Eurocard/Mastercard/Visa.

V některých místech na ostrovech nemají automaty dostatek hotovosti.

Zdroj: chorvatsko.cz, mzv.cz

Evropský průkaz zdravotního pojištění – VZP ČR

Pokud se chystáte cestovat po státech Evropské unie, nezapomeňte si určitě svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění. Ten při případném vyšetření a ošetření dokladuje zdravotnickému zařízení, že pacient je zdravotně pojištěn v zemi EU a že poskytnutou potřebnou zdravotní péči tedy uhradí příslušná zdravotní pojišťovna.

Na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) má pojištěnec jednoho členského státu EU na území druhého členského státu nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu. Poskytování zdravotní péče v rámci Evropské unie je upraveno nařízeními Rady EHS, která jsou navíc platná i v několika zemích Evropského hospodářského prostoru, které členy EU nejsou.

Kde můžete uplatnit Evropský průkaz zdravotního pojištění?

Evropský průkaz zdravotního pojištění je platný

  • v zemích Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko
  • v zemích Evropského hospodářského prostoru: Island, Lichtenštejnsko, Norsko
  • ve Švýcarsku bude váš průkaz EHIC akceptován na základě dohody o volném pohybu osob mezi EU a Švýcarskem, která od 1. dubna 2006 platí i vůči novým členským státům
  • v Severní Makedonii a v Srbsku bude váš průkaz EHIC akceptován na základě dohody s tamním orgánem zdravotního pojištění.

Čeští pojištěnci mohou využívat své Evropské průkazy zdravotního pojištění pro čerpání nezbytné péče během krátkodobého pobytu ve Spojeném království, a to díky dosažené dohodě mezi Spojeným královstvím a EU. Více informací najdete na stránkách www.vzp.cz/brexit a www.kancelarzp.cz.

Kde v Evropě vám Evropský průkaz zdravotního pojištění nepomůže?

Evropský průkaz zdravotního pojištění samozřejmě neplatí v zemích, které nejsou členy Evropské unie.

S „evropskými formuláři“, na základě kterých lze čerpat zdravotní péči podle uzavřených mezinárodních smluv, můžete cestovat do Černé Hory a Turecka. Příslušné formuláře zájemcům vydá jejich česká zdravotní pojišťovna. Pojištěnec pak má v zahraničí nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, která bude danému zdravotnickému zařízení uhrazena z českého zdravotního pojištění.

Jen na komerční cestovní zdravotní pojištění se můžete spolehnout v ostatních zemích Evropy.

Co vám garantuje Evropský průkaz zdravotního pojištění?

Evropský průkaz zdravotního pojištění je nutným dokladem pro poskytnutí zdravotní péče. Všeobecná zdravotní pojišťovna tento průkaz, který je platný jak v rámci Evropské unie, tak v Česku jako průkaz pojištěnce VZP ČR, již vydala zcela všem svým klientům, kteří na něj mají nárok.

Ve státech EU a EHP má občan ČR s průkazem EHIC stejné podmínky pro čerpání zdravotní péče jako místní občan v rámci povinného zdravotního pojištění.

V praxi to znamená, že se může nechat ošetřit ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. Za poskytnutou péči ale také bude hradit stejnou spoluúčast, jako místní.

A ta je v mnoha zemích dosti značná: v přepočtu od 50 do 2000 Kč za návštěvu lékaře, i několik set korun za předepsané léky, běžné jsou poplatky za hospitalizaci…

Pokud snad v zemích EU budete muset z nějakého důvodu uhradit platbu za ošetření v hotovosti, nezapomeňte si uschovat účty. Po návratu do ČR můžete prostřednictvím své zdravotní pojišťovny žádat refundaci (do výše tarifů platných ve státě, kde byla péče poskytnuta, samozřejmě opět bez zaplacené spoluúčasti).

V případě, že vám péči poskytne zdravotnické zařízení, které není napojeno na veřejný systém, můžete po návratu domů požádat o úhradu svou zdravotní pojišťovnu. Ta vám refunduje zaplacenou částku, ovšem jen do výše českých cen a jen pokud šlo o péči, která je v ČR z veřejného zdravotního pojištění hrazená.

Proč uzavírat pro cesty po EU cestovní zdravotní pojištění?

Veřejné zdravotní pojištění pokrývá v zahraničí jen výdaje za poskytnutou nezbytnou zdravotní péči, a to ještě s výhradou zmiňované spoluúčasti pacienta. Nehradí se například transport do domácí země nebo repatriace ostatků.

Proto je vždy výhodné uzavřít komerční cestovní zdravotní připojištění.

Za několik desítek korun denně získáte jistotu, že vám zvolená komerční pojišťovna uhradí výdaje na potřebnou zdravotní péči i další služby v plné výši – samozřejmě do hodnoty stanoveného limitu.

Navíc budete mít k dispozici služby asistence, a to v českém jazyce. Její pracovníci vám doporučí vhodné zdravotnické zařízení, mohou za vás komunikovat s lékaři, v případě nutnosti zajistí váš transport domů atd.

Všeobecná zdravotní pojišťovna vám může nabídnout na cesty připojištění u své dceřiné společnosti – komerční Pojišťovny VZP, a. s. Toto cestovní zdravotní pojištění si lze jednoduše sjednat na všech přepážkových pracovištích Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Po pravdě řečeno, ušetříte tím peníze nejen sobě, ale i Všeobecné zdravotní pojišťovně a tím i systému veřejného zdravotního pojištění. Navíc si ušetříte spoustu starostí.

Když totiž při ošetření uplatníte průkaz EHIC, budete muset zaplatit stanovenou spoluúčast za léčbu a léky a třeba i nutnou přepravu domů. Navíc všechna komunikace a zařizování bude jen na vás.

Když se necháte ošetřit na základě cestovního zdravotního pojištění, bude péče hrazena z něj, včetně spoluúčasti a případných dalších služeb, a ještě budete mít k dispozici služby asistence.

Na otázku položenou v titulku je tedy jednoznačná odpověď – Evropský průkaz zdravotního pojištění garantuje, že vám v případě potřeby bude v kterékoli zemi Evropské unie či smluvní zemi poskytnuta zdravotní péče.

Pokud ale chcete cestovat s klidem a s vědomím, že eventuální choroby či úrazy v cizině zvládnete bez větších problémů a bez zbytečných finančních nákladů, uzavřete si pro jistotu ještě cestovní zdravotní pojištění!

Chorvatsko

Chorvatsko je parlamentní republika. Výkonnou moc státu doma i v zahraničí reprezentují předseda vlády a prezident jako hlava státu. Struktura státní správy je založena na oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci. Parlament má zákonodárnou moc a kontroluje také činnost exekutivy. Poslanci jsou voleni na 4 roky.

Chorvatsko na mapě EU

Obchod a hospodářství

Nejdůležitějšími odvětvími chorvatského hospodářství byly v roce 2018 velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytování, stravování a pohostinství (23,1 %), průmysl (20,4 %) a veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče

(15,5 %).

Obchod v rámci EU představuje 68 % celkového vývozu Chorvatska (14 % do Itálie, 13 % do Německa a 11 % do Slovinska). Pokud jde o země mimo EU, směřuje 9 % chorvatského vývozu do Bosny a Hercegoviny a 4 % do Srbska.

Dovoz do Chorvatska se ze 78 % realizuje z členských států EU (15 % z Německa, 13 % z Itálie a 11 % ze Slovinska), zatímco v případě zemí mimo EU pochází 3 % dovozu z Bosny a Hercegoviny a 3 % z Číny.

Chorvatsko v EU

Evropský parlament

V Evropském parlamentu zasedá 12 poslanců z Chorvatska. Další informace o těchto poslancích.

Informační kancelář Evropského parlamentu v Chorvatsku

Rada Evropské unie

Na půdě Rady EU se pravidelně scházejí ministři z členských států. Přijímají právní předpisy EU a koordinují své politiky. Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci chorvatské vlády (podle příslušné oblasti politiky).

Předsednictví Rady EU

Rada Evropské unie nemá jednoho stálého předsedu (jako například Komise nebo Evropský parlament). Její činnost řídí země, která v Radě zastává předsednictví. To rotuje každých 6 měsíců.

  • Během těchto 6 měsíců ministři dané země předsedají a pomáhají sestavovat pořad jednání Rady v jednotlivých oblastech politiky a usnadňují dialog s ostatními institucemi EU.
  • Období chorvatského předsednictví:
  • leden–červen 2020
  • Předsednictví Rady EU
  • Prostřednictvím následujícího odkazu budete přesměrováni na externí internetové stránkyaktuálního předsednictví Rady EU

Evropská komise

  1. Jako členku Evropské komise Chorvatsko nominovalo Dubravku Šuicovou, která zastává funkci místopředsedkyně a je odpovědná za oblast demokracie a demografie.
  2. Komise má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“.
  3. Zastoupení Komise v Chorvatsku

Evropský hospodářský a sociální výbor

Chorvatsko má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 9 zástupců. Tento poradní orgán, který zastupuje zaměstnavatele, zaměstnance a ostatní zájmové skupiny, je konzultován ohledně navrhovaných právních předpisů, aby bylo možné si udělat lepší představu o možných změnách na pracovním trhu a v sociální situaci členských států.

Evropský výbor regionů

Chorvatsko má v Evropském výboru regionů, kde zasedají místní a regionální zástupci, 9 zástupců. Tento poradní výbor konzultuje návrhy právních předpisů, aby bylo zaručeno, že tyto předpisy zohledňují hlediska všech regionů EU.

Stále zastoupení při EU

Chorvatsko také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby chorvatské zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinněji.

Rozpočet a financování

Kolik prostředků Chorvatsko poskytuje do rozpočtu EU a kolik z něj dostává?

Finanční příspěvky členských států do rozpočtu EU jsou rozděleny spravedlivě, podle možností jednotlivých zemí. Čím větší má daná země ekonomiku, tím více přispívá a naopak.Účelem rozpočtu EU není přerozdělovat bohatství, ale využívat prostředky tak, aby sloužily potřebám Evropanů jako celku. 

2018 Údaje pro Chorvatsko

  • Výdaje EU v Chorvatsku celkem – 1,120 miliardy eur(což odpovídá 2,22 % chorvatského hospodářství)
  • Chorvatský příspěvek do rozpočtu EU celkem – 0,451 miliardy eur(což odpovídá 0,89 % chorvatského hospodářství)

Další čísla týkající se rozpočtu, příjmů a výdajů EU:

  • Rozpočet EU v Chorvatsku
  • Rozpočet EU
  • Výdaje a příjmy EU

Projekty realizované v Chorvatsku za finančního přispění EU 

Další informace o tom, jak Chorvatsko čerpá finanční prostředky EU.

Chorvatsko je v EU. Jak je to s cestovním pojištěním?

20.8.2014 

Komerční cestovní pojištění do Chorvatska se stále vyplatí. Chorvatsko je členem EU a v případě onemocnění nebo úrazu zde využijete Evropský průkaz zdravotního pojištění. Union pojišťovna doporučuje uzavřít i komerční cestovní pojištění, které kryje případné doplatky a ošetření u soukromých lékařů. Jeho součástí jsou také různá připojištění.

K čemu slouží Evropský průkaz zdravotního pojištění?

Díky vstupu Chorvatska do EU můžete v případě potřeby využít Evropský průkaz zdravotního pojištění. Ten vám zabezpečí ošetření a léčbu v chorvatských nemocnicích. Ošetření se vztahuje i na chronická onemocnění.

Výhodou je bezplatný přístup ke zdravotní péči za stejných podmínek jako mají domácí občané. To ale znamená, že pokud se v Chorvatsku za některé úkony nebo léky doplácí, i vy budete muset tyto náklady uhradit z vlastní peněženky.

Navíc, nezbytné ošetření získáte jen ve veřejných, resp. státních zdravotnických zařízeních.

Cestovní pojištění se stále vyplatí

Přestože v Chorvatsku platí Evropský průkaz zdravotního pojištění, Union pojišťovna nadále doporučuje uzavřít si před cestou komerční cestovní pojištění.

Cestovní pojištění kryje nejen náklady na nezbytné ošetření a léčbu, ale i případné doplatky za léky a hospitalizaci. Komerční pojištění také zahrnuje ošetření v soukromých zdravotnických zařízeních a u soukromých lékařů.

Na rozdíl od evropského zdravotního průkazu kryje i náklady na převoz (repatriaci) pojištěné osoby do Čech.

Výhodou je také možnost bezplatně využít asistenční službu, která vám v případě potřeby poradí s řešením nouzové situace, zabezpečí platbu za ošetření nebo přetlumočí informace od ošetřujícího lékaře. Součástí cestovního pojištění jsou navíc i různá užitečná připojištění, např. zavazadel, úrazu, nebo odpovědnosti za škodu.

Na co nezapomenout před cestou do Chorvatska

  • Zkontrolujte si, jestli máte platný Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pakliže ho nemáte, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu.
  • Uzavřete cestovní pojištění >>
  • Chovejte se na dovolené zodpovědně, protože ani to nejlepší pojištění vám nenahradí starosti a čas, který strávíte v nemocnici nebo při jednání s policií.

Více užitečných informací o cestovním pojištění nejen do Chorvatska najdete zde >>

Union poisťovňa, a.s., pobočka pro Českou republiku

Chorvatsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Bilance vzájemné obchodní výměny ČR a Chorvatska dlouhodobě roste a je typická vysokým aktivním saldem ve prospěch ČR. V roce 2018 dosáhlo aktivní saldo 415 mil. EUR. Český vývoz se po překonání krizových let od roku 2013 zvyšuje a v roce 2019 dosáhl historicky nejvyššího objemu ve výši 615 mil. EUR.

  • 6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
  • 6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu
  • 6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
  • 6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu
  • 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví
  • 6.6. Trh veřejných zakázek
  • 6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka
  • 6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba
  • 6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)
  • 6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
  • 6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Chorvatsku je velké množství prostředníků, drobných a středních firem, které se zabývají dovozem, velkoobchodem i maloobchodní činností.

 Zjednodušená procedura a minimální náklady potřebné k založení obchodní společnosti způsobily nadměrný růst počtu společností v distribuční a prodejní síti.

Na domácím trhu působí asi 100 významných společností, z nichž většina je v soukromém vlastnictví.

Mezi větší společnosti s rozsáhlou maloobchodní sítí prodejen zaměřenou na potraviny a drobné zboží patří KONZUM (Forte Nova Group), NAMA, GAVRILOVIĆ, PEVEC apod.

V posledních letech dochází k rozšíření o zahraniční obchodní řetězce – BILLA, LIDL, Kaufland, BAUHAUS a METRO.

U velkých obchodních řetězců je nákup od dodavatelů téměř výhradně koncentrován do ústředí společnosti, které bývá občas i mimo Chorvatsko.

V Chorvatsku se obecně nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat si vlastní zastoupení, pokud to není z hlediska předmětu podnikání nutné. Jako vhodnější se k uskutečnění obchodních transakcí jeví využití místní firmy nebo společníka, jež jsou seznámeni se specifiky místního trhu nejlépe.

Předem je třeba projednat otázku marže a zastupování sjednávat na základě procent ze zisku. Otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou a minimálním prodejem. Vhodné je také neformální spojení s místními firmami (např. projekční a inženýringové kanceláře, poradenské a konzultační firmy, marketingoví specialisté).

K dovozu potravinářských nebo zdravotnických výrobků je vhodné zapojit místního distributora.

Po hospodářské a finanční krizi se mnoho menších firem dostalo do platební neschopnosti, což se projevilo v nárůstu pohledávek i ze strany českých firem.

Důrazně proto doporučujeme ověřit si finanční stav firmy před zahájením obchodní činnosti. Obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Chorvatsku, popř.

Zahraniční kancelář Czech Trade v Záhřebu, má přístup do databáze místních firem a na požádání může zjistit stav konkrétní firmy. Spojení na obchodní úsek naleznete na www.mzv.cz/zagreb.

Agentury pro podporu obchodu a investic – v současnosti existují tři agentury:

  • Agentura pro investice a konkurenceschopnost – Agentura za investicije i konkurentnost
  • Středisko monitorování energetického sektoru a investic – Centar za praćenje poslovanja energetskog sektora i investicija 
  • Chorvatská agentura pro malá podniky a investice – Hrvatska agencija za malo gospodarstvo i investicije (HAMAG BICRO)

Agentura HAMAG BICRO si klade za cíl poskytovat především malým a středním firmám aktivní podporu při jejich ekonomickém rozvoji, vytvářet příznivé podnikatelské prostředí, aktivně podporovat atraktivní lokality pro investice a v neposlední řadě vytvářet pozitivní dojem o Chorvatsku. Více informací o agentuře naleznete na jejích webových stránkách.

Zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Chorvatský obchodní režim byl postupně liberalizován zejména pak od vstupu do WTO v závěru roku 2000.

Pro zahraniční obchod se zeměmi s nimiž Chorvatsko uzavřelo dohodu o volném obchodě, jsou využívány celní sazby ve vzájemné výměně zboží. V níže uvedené tabulce je současný stav podepsaných dohod o volném obchodu.

Se vstupem Chorvatska do EU v roce 2013 se země stala součástí celní unie zemí EU a dle toho se řídí veškeré náležitosti spojené s volným pohybem zboží, osob, kapitálu a služeb mezi Chorvatskem a dalšími státy EU, včetně České republiky.

Stav podepsaných dohod o volném obchodu

Země

Datum počátku využívání

Makedonie 1997
Bosna a Hercegovina 2001
EFTA (jak uvedeno níže)
Švýcarsko 2002
Lichtenštejnsko 2002
Norsko 2002
Island 2002
Turecko 2003
Srbsko, Černá Hora 2004
Albánie 2003
Moldavsko 2004

Celní sazby Chorvatska včetně dalších detailních informací týkajících celních postupů a dokumentů je možno vyhledat na webových stránkách chorvatské Celní správy.Zákon o kontrole kvality určitých výrobků při jejich dovozu a vývozu stanoví:

  • postup při stanovení a kontrole kvality výrobků (odpovídající chorvatským normám)
  • deklaraci a potřebné označení výrobků
  • stanovený popis (tech. apod.)
  • označení výrobků dokládající atesty, homologaci a certifikaci výrobků.

Chorvatské Ministerstvo hospodářství zajišťuje inspekci/kontrolu kvality prostřednictvím obchodních inspektorů. Náklady spojené s kontrolou kvality nese vývozce – dovozce. V případě, že kvalita neodpovídá, je dovozce povinen ihned, nejpozději však do 8 dnů od vyhlášení rozhodnutí, zboží odvézt zpět za hranice.

Seznam výrobků, při jejichž dovozu je vyžadován certifikát kvality:

  • Maso a masné výrobky
  • Ryby, raci, mlži, mořští ježci, žáby, želvy, plži a výrobky z nich
  • Mléko, mléčné výrobky, syřidla a čisté kultury 
  • Zmrzliny, směsi pro zmrzliny a mražené dezerty 
  • Vejce a vaječné výrobky 
  • Ovoce, zelenina, houby a výrobky z nich 
  • Káva, výrobky z kávy a kávovinové náhražky 
  • Čaj
  • Koření, extrakty koření a směsi koření
  • Hořčice
  • Kuchyňská sůl 
  • Polévky, polévkové a omáčkové koncentráty a přísady 
  • Pekařské kvasinky, kypřicí prášek do pečiva, pudinkové prášky
  • Obilí, mlýnské pekařské výrobky, těstoviny a mražená těsta
  • Sušenky a podobné výrobky
  • Živočišné a rostlinné oleje a tuky, margariny, majonézy apod.
  • Cukr a ostatní sladidla 
  • Med a jiné včelí výrobky
  • Kakaové výrobky, krémové výrobky, cukrovinky
  • Alkohol a alkoholické nápoje 
  • Pivo
  • Nealkoholické nápoje
  • Ocet a kyselina octová
  • Proteinové výrobky a směsi pro potravinářský průmysl 
  • Krmivo pro dobytek a domácí zvířata 
  • Elektrické spotřebiče pro domácnost 
  • Elektronika pro domácnost
  • Přenosné nářadí s elektromotory
  • Transformátory
  • Elektrické a izolační vodiče a kabely 
  • Objímky pro žárovky
  • Fluorescenční lampy 
  • Spínače
  • Kancelářské psací stroje, počítací stroje, rozmnožovací stroje, registrační pokladny 
  • Plynové spotřebiče pro domácnost 
  • Automobilové pneumatiky
  • Zemědělské nářadí
  • Ruční a přenosné hasicí přístroje
  • Ocelové láhve pro propan-butan s ventilem a láhve pro technické plyny 
  • Fotoaparáty a kamery 
  • Cement 
  • Přídavky k betonu 
  • Frakční kamenný agregát pro beton a asfalt 
  • Cihly 
  • Hydroizolační materiály impregnované bitumenem a bitumenové traky 
  • Betonové kanalizační potrubí delší než 1 metr 
  • Prvky typových stavebních konstrukcí 
  • Dřevotřískové desky 
  • Nábytek 
  • Textil a oděvy
  • Výrobky z přírodní a umělé kůže (obuv a galanterní výrobky)
  • Kapalná naftová paliva 
  • Paliva pro tryskové motory

Ochrana domácího trhu

Jelikož je Chorvatsko členem EU od července 2013, vztahují se na něj pravidla celní unie EU. Proto níže uvedená pravidla se vztahují pouze ke třetím zemím a nikoli k České republice.

Většina dovozních přirážek, kvót a ostatních netarifních omezení byla v souvislosti s platností nového Zákona o celních tarifech eliminována (NN č. 61/00 a 117/00, Nařízení o celním tarifu pro rok 2002 č. 113/01 – s platností od 1. 1. 2002). Se vstupem země do WTO došlo ke sjednocení se světovými standardy.

Některé druhy zboží, které stanoví Ministerstvo hospodářství a další odpovědné resorty, je však možno dovážet pouze na základě licencí – zvláštního povolení (radioaktivní a chemické látky, zbraně a pyrotechnické materiály, umělecká díla a starožitnosti, drahé kovy, cenné papíry, poštovní známky, léčiva a to i veterinární, drogy, papír a karton, některé zemědělské stroje, a další).

V zájmu ochrany domácího trhu přijala vláda rozhodnutí o určení výrobků, které podléhají při dovozu kontrole kvality oficiální tržní inspekce na celním úřadě.

Zboží musí odpovídat platným chorvatským normám, musí být řádně označeno, zabaleno, musí obsahovat požadované dokumenty a certifikáty jakosti. Této kontrole podléhají převážně potraviny, zemědělské výrobky, auta, nábytek, textilie, cement, elektrotechnická zařízení, výtahy, apod.

U výrobků, které jsou předmětem jakostních kontrol musí být vyznačen název výrobku, plná adresa výrobce nebo dovozce, čistá váha, objem, informace o přísadách, použití výrobku, skladování a ostatní důležitá upozornění.

Technicky náročné výrobky musí obsahovat návod k použití, seznam autorizovaných opravárenských firem, záruky apod. Označení na originálním balení výrobků musí být uvedeno v chorvatštině.

  • Seznam státních institucí provádějících ověření kvality při dovozu do Chorvatska:
  • Državni zavod za mjeriteljstvo(atesty průmyslových výrobků)Ulica grada Vukovara 28410000 Zagrebtel.: +385 1 5630000fax : +385 1 5630001
  • email: [email protected] 

web: http://www.dzm.hr/

  1. Zavod za javno zdravstvo grada Zagreba(atesty potravin)Mirogojska 16, Zagrebtel. centrála : +385 1 4696 111, 4696169fax: +385 1 4678 002
  2. email: [email protected]
  3. I

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector