Chemoterapie – jak ji co nejlépe zvládnout? Zajímavé informace…

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Paní píše, že dostává léky proti bolesti a aby udržovaly hady, aby nelezli dál…. Takže nějakou léčbu bere nebo to myslí nějak neurčitě a rakovina není moc agresivní?

To jak říká, že vzduch se dostal, kam neměl, je jen pověra. Nemá to vůbec vliv.

K tomu odmítnutí chemoterapie….. Já jsem zastáncem těchto metod, ovšem pokud ještě mají smysl a dávají naději na prakticky úplné vyléčení. Některé chemoterapie jsou už na takové úrovni, že neznamenají velké omezení. Pokud je ale nemoc velice pokročilá, tak mohou být naopak tak zatěžující, že vše jen urychlí (odpozorováno na několika známých). Záleží tedy na lékaři, jak zodpovědně informuje pacienta a ten se může rozhodnout.Trochu mi vadí zmínky o Vinklářovi. I kdyby to bylo tak a ještě i horší, nemá cenu to zveřejňovat, je to už úplně zbytečná informace. To už měla redaktorka vypustit, i kdyby jí to bylo řečeno a autorizováno.

Parchant udavačskej. Dobře, že to vím.

Jeden z rozhovoru, ktery ma smysl i hloubku, za me diky..

I když herec Míla Besser dostával ve filmech i v televizi jen malé role a je to už dávno, co zemřel, jeho jméno, tvář i úžasný hlas mi utkvěly v paměti, měl nezapomenutelné kouzlo drsňáka…

Akorát mě občas štval, když asi musel vzít TV roli nějakého toho „správného“ dělnického předáka a pod…

Byl to pěkne chlap …

Myslím, že paní Besserová bude chtít alespoň v duchu redaktorku profackovat. Senzacechtivý titulek, stejně jako většina obsahu, který z ní měl udělat pitomou ezoterickou pipinu, tahle úžasná ženská v průběhu dialogu zvrhla na správnou míru.To odmítnutí chemoterapie (nebo spíš poznání, že už je zbytečná) je na jejím příběhu to nejnepodstatnější.Když je pozdě, tak je pozdě – a je to kruté. Paní držím přesto absolutně všechny dostupné palce. Někdy „ten nahoře“ dá někomu ještě trochu času. Tahle paní si ho zaslouží.

Dobrý den přeji. Dovoluji si výjimečně a právě v případě paní Besserové maličko oponovat Vašemu spekulativnímu tvrzení. Já myslím, na základě osobní zkušenosti, že jste s tím odhadem touhy paní Besserové po zúčtování vedle jak ta jedle. Stejně jako s touhou mou po jakémkoliv formování paní Besserové. Není k takovému úsudku jediný argument. Většina obsahu jest většinou různá:) Pokud bych teď nepřispěla ke klidu, zkuste si přečíst můj skutečný pohled na paní Besserovou v Očima autorky.

Vy jste autorka toho rozhovoru? V první polovině jste jí dávala hloupé, tendenční otázky, které ta paní s bravurou odpálkovala. Nepodařilo se ji zmanipulovat a nevytahla jste z ní ani písmenko, které by se dalo vyložit jako hladová senzace.Ve druhé půlce už se zdá, že jste rezignovala a nesnažila se ji zdiskreditovat. To ovšem není vaše plus, ale její.

Právě jste zabili několik tisíc lidí, kteří jako paní Besserová odmítnou léčbu. Hlavně že máte senzaci.

Jen blbeček se neřídí vlastním rozumem a po někom se opičí, aniž by znal konkretní situaci a byl schopen ji posoudit….

Já bych se vyvaroval kategorických soudů – opičení je lidem vrozeno od narození a většině to zůstává a nemusí býžt rovnou pitomečci – viz davová psychóza, viz móda – málokdo si zachovává svébytnost v uvažování, natož má osvojenou kritičnost a sebekritičnost myšlení…

Ano, ale pokud někomu řeknou, přišla jste moc pozdě, nejde s tím vůbec nic dělat, tak odmítnutí chemoterapie na prognozu žádný vliv nemá. Dokonce může v některých případech dokonce lehce prodloužit život (samozřejmě se tím bavíme o týdnech max.)…protože na smrt nemocný člověk není zbědováván chemií, která v tom případě moc neřeší. Netráví zbytek života po nemocnicích, s hlavou v záchodové míse. To je zcela korektní rozhodnutí.

Nebo je zachránili? Kdo ví!?

Já s ní souhlasím. Kdybych onemocněla teď, když máme ještě děti školou povinné, určitě bych si vzala jakékoliv léky a snažila se přežít. Ale po 70 bych už nechtěla umírat bez vlasů s hlavou v míse. Proč si v tomhle věku neužít ještě trochu života, v klidu se rozloučit s rodinou atd.?

Opravdu si myslíte, že lidi budou tupě následovat nějakou paní, která se rozhodla v daném stavu, který říkal „nejde s tím už nic dělat“ za prognozy několika málo měsíců života ? Pokud bylo paní sděleno, že současnými prostředky již nelze nijak zvrátit výsledek, pak se rozhodla zcela korektně. Pokud někdo odmítne léčbu za situace, kdy lékaři dokáží onemocnění léčit či vyléčit, pak asi ten člověk udělal nějvětší chybu života, ale pořád je to jeho rozhodnutí. Člověk by se však měl vždy rozhodovat na základě relevantních informací a každý má právo udělat i špatné rozhodnutí.Bohužel mnohdy je spíše vidět, že lidem je dáváno příliš plané naděje a nebo na léčbu „tlačí“ rodina, která není s to pochopit a vstřebat, že jejich 80 děda má neléčitelný stav onemocnění a víc než nic neřešící chemoterapie, by mu nejvíce prospělo domácí prostředí dokud to jde a hospicová péče, aby ten člověk důstojně odešel, pokud není vyhnutí.

Uf, to je tedy zatraceně silný osobní příběh.

Chemoterapie je jen jednou částí léčby – základem je chirurgický zákrok a ozařování, ale pokud operace jž není možná, nedivím se.Alternativou je biologická léčba nebo proton místo gama, ale v tomhle věku už to zdravotní pojišťovna nehradí…Holt v chudé zemi se levně žije, ale také to má svá negativa – chudý a slabý stát plný bohatých a zdravých lidí je velikánská utopie, či spíše velikánská LEŽ.

A o jaké chudé zemi to mluvíte?

O té, která na zdravotnictví dává výrazně méně peněz než většina zemí OECD.

Co to melete ?

Pane Sobotko, biologická léčba je v onkologii efektivně použitelná jen u některých specifických typů nádorů – rozhodně není univerzální metodou, a nelze jí přisuzovat zázračné účinky. Při jejím zvažování má přirozeně vliv i extrémně vysoká cena některých biologických metod, ale možnosti a praxe veřejného zdravotnictví ČR se v tomhle ohledu nijak významně neliší od ostatních ekonomicky vyspělých států.Protony nejsou v radiační terapii o nic účinnější než běžně užívané fotony. Jejich specifickou výhodou je pouze možnost přesnější lokalizace účinku ozáření, omezující poškození zdravých tkání v nejbližším okolí nádoru. Proto se i v těch nejbohatších zemích uplatňují jen v opravdu indikovaných případech, kdy je třeba maximálně ochránit funkčnost kriticky důležitých orgánů. V běžných situacích však zvýšené náklady na protonovou léčbu neodpovídají hodnotě dosahovaných výsledků – proto zatím není a ještě nějaký čas nemůže být rovnocennou alternativou terapie fotonové.Náš stát není ani chudý, ani slabý, což platí i pro všeobecně dostupnou zdravotní péči, jejíž možnosti nijak podstatně nezaostávají za nejvyspělejšími státy Evropy, o zbytku světa nemluvě.Je známo, že názory laické veřejnosti jsou poměrně snadno ovlivnitelné nejrůznějšími šiřiteli špatných zpráv a apologety údajně zákeřně potlačovaných alternativních metod, zvlášť když se k tomu přidají oblíbené hlášky o spiknutí zkorumpovaných politiků a vražedné ziskuchtivosti farmaceutických koncernů. To ovšem samo o sobě ještě nijak neodděluje svět doložitelných argumentů od světa lží.

Jsem rád, že potvrzujete můj názor – ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ MÁ PENĚZ, ODBORNÍKŮ I PŘÍSTROJŮ DOSTATEK.

mame medicinu na takove urovni, ze se o tom statum zapadni evropy mnohdy ani nesni. a o pojmu zdravi – to je dalekosahla diskuze. kvalitni potraviny, kvalitni zivot bez stresu ani posledni vydobytky imunoterapie a biologicke terapie nenahradi. nemocnou spolecnost proste vylecit nedokazi.

K první větě: pohádka pro děti, vážená paní.. Viz např. rozhovor s MUDr. Šulou (mezinárodní lékařská kapacita) v Reflexu – v úspěšnosti léčby rakoviny ČR za vyspělou Evropou silně zaostává.

magdaleno, na pohadky jsem uz docela stara. ke svym postojum mam mnoho duvodu. vy se mnou souhlasit nemusite, na to mate pravo. prohlasovat neco o pohadkach neni totez jako predlozit argument, pokud nesouhlasite. hezky den.

Paní Hronovská předložila odkaz na argumenaci, Vy jste předložila jen ničím nepodložená svá tvrzení.

Kvalitní potraviny, kvalitní život bez stresu….ha ha. Sestřenky manžel se teď léčí v protonovém centru (nádor v dutinách za okem), celý život na zahradě a v přírodě (zahradní, majitel lesů, ap.), domácí strava (manželka v domácnosti). S ním je tam teď např. i nějaký bača (tj. opět člověk spjatý s přírodou, žádný stres a shon velkoměsta)….

sestrenky manzela neznam, neposoudim ho. nicmene nas imunitni system se s rakovinou potkava temer kazdy den a pokud funguje, jak ma, dokaze si s ni poradit. jeho hlavni inaktivator je stres. krom ruznych xenobiotik…….

Příčiny rakovin dosud prakticky znáe nejsou. Často je tam už genetická dispozice (může být i poměrně obecná) a dále dle různých indicií z výzkůmů tipuju, že výrzaný vliv budou mít infekce (typicky přechozené, nedoléčené, ap.). Ty dokáží narušit imunitu podstatněji, než stres aj. životní okolnosti.

nemyslim, ze priciny zname nejsou. jsou popsane stohy papiru, stovky knih. jedna se o aktivaci proonkogenu a ztratu regulace deleni. aktivatory techto genu zname taky jsou……. nicmene, nas imunitni system je pozna, bunky s poruchou deleni, a umi je efektivne nicit.

To ano, ví se toho hodně, ale pořád příliš moc konkrétního ještě ne. Myslela jsem to hlavně v reakci na stres. Takové ty názory je za tím stres, životospráva…..kdyby se s takovým vysvětlením všichni spokojili, byla by dodnes by žádná reálná léčba nebyla.

anebo by byli vyleceni, nikoli zaleceni paceinti 🙂

Vyléčení myslíte jako již netrpící nebo tak nějak? Nebo kolik těch vyléčených v dřevních dobách bylo?:-)

stahnete si treba na pubmed clanky se statistikami vyskytu rakoviny. treba vas prekvapi (teda me aspon prekvapilo), ze ve viktorianske dobe se lide dozivali stejneho veku jako my ted a rakovina u nich temer neexistovala. potom je nasnade si polozit otazku, zda je rakovina civilizacni choroba a proc jeji vyskyt narusta? zdaleka bych to nevysvetlovala lepsi diagnostickou zachytnosti…. a vyleceny? idealne clovek nenemocny, tedy ten, kdo ani rakovinou neonemocnel. to by mel byt cil mediciny.

No, nevím, ale nádory byly nalezeny už na kosterních pozůstatcích lidí z doby kamenné, takže té neexistenci ve viktoriánské anglii bych nevěřila…To, že výskyt dnes narůstá, má podle mě několik příčin. Staráme se o sebe, měříme si tlak, bereme na něj popř. prášky… předejdeme infarktu, který by nás skolil dřív, než se rakoviny stihneme dožít. Pak i ta diagnostika, která objeví i nádor, o kterém bychom dříve netušili… A v neposlední řadě má na to paradoxně vliv i velmi dobrá prenatální a kojenecká péče – „slabší kusy“, když to řeknu ošklivě, které by v přírodě nepřežily, se množí dál, což jako celek samozřejmě vede ke snížení odolnosti lidstva jako celku.Proti době, kdy lidé bojovali o každodenní přežití přece žádné stresy nemáme, tak na ty to hodit nepůjde.

nerikam, ze rakovina neexistovala. vkladate mi do ust co jsem nerekla, mluvim o frekvenci vyskytu. stahnete si statistiky, nejlepe z impaktovanych casopisu. diagnosticky rozdil je, diagnostikujeme casnejsi stadia, ktera by ale vedla stejne k fatalnim dusledkum. statistiku nezmeni. jinak neni stres jako stres. chronicky a akutni se srovnat neda. jeden pusobi pozitivne, prinejmensim neskodi, druhy silne negativne.

a delka zivota ve viktorianske dobe byla stejna jako dnes. tudiz nezijeme nejdele ve sve historii.

A co myslíte „délkou života“? Jestli tu maximální, tak asi ano… občas se někdo výjimečně dožil stovky stejně jako dnes.To ale nemůžete porovnávat – většina z nás se dnes nedožije stovky, ale osmdesátky – a to bych si troufla tvrdit, že ve viktoriánské době rozhodně neplatilo.

nemyslim maximalni, myslim prumernou. nejde ani tak o moje nazory, vyzkum na toto tema nedelam, zivi me medicinske reserse a docela casto najdu zajimave clanky. tak je sdilim. pubmed je studnice informaci (treba i o TTIP) 🙂 hezky den!

Tak s ohledem na vysokou míru dětské úmrtnosti průměrná délka života byla rozhodně daleko nižší. Což samozřejmě taky není moc vypovídající… Zajímavé by bylo opravdu porovnání, třeba jaký podíl lidí se dožil té osmdesátky. Což se přiznám, že nevím, jestli jsou k tomu nějaké zdroje.

jo, kouknete tam. zjistime hodne zajimavych veci. normalne do vyhledavace pubmed a jste tam. je to ale jen anglicky….. 😉

nicmene, dneska biologickou lecbu preskocila imunoterapie, nadorovy antigen, ktery se prezentuje imunitnimu systemu. ve spolupraci s tradicni chemoterapii. hezky vecer!

Protonem se léčí sestřenky manžel, není no na každý typ rakoviny, typicky ani na metastázy prý ne.

Komplikace chemoterapie

Nežádoucí účinky a komplikace chemoterapie vyplývají z mechanismu
účinku cytostatik. Tyto léky působí nejen na buňky nádorové, ale také na rychle
se množící buňky zdravých tkání.

V následujícím přehledu Vám představujeme nejčastější komplikace chemoterapie
a způsob, jak tyto nežádoucí účinky minimalizovat a léčit.

Nevolnost, zvracení

Mezi bezprostřední nežádoucí účinky chemoterapie patří nevolnost,
případně zvracení. Může se objevit v průběhu podání cytostatik nebo krátce
po podání. V současné době se většině pacientů podávají před chemoterapií
podpůrné léky, které nevolnosti zabrání (Zofran, Emend, ad.). Vyskytnout se
však může tzv.

anticipované zvracení – pacient, který v důsledku
chemoterapie zvracel, se obává opětovného zvracení při dalším podání cytostatik
a zvrací automaticky ještě před zahájením další chemoterapie a nezávisle na
podpůrných medikamentech. Jedná se psychický blok, který obvykle úspěšně vyřeší
naši psychologové.

Únava, nechutenství

Pacienti si v průběhu podávání
chemoterapie často stěžují na nechutenství a únavu. Na zvýšení apetitu můžeme
podat vhodné preparáty. Únava je standardní reakce lidského organismu na podání
cytostatika. Děti při chemoterapii často polehávají a „není jim do zpěvu“.

Náladu mohou našim pacientům zvednout doprovodné programy na oddělení – herní
terapeut, zdravotní klauni, dobrovolníci, fotokroužek, sledování DVD, PC hry.

Hlavní roli mají samozřejmě rodiče, které jsou dětem v průběhu pobytu na
oddělení a zejména během podávání chemoterapie tou největší oporou.

Poškození sliznic (mukositida)

Sliznice trávicího ústrojí patří mezi tkáně,
na které se vedlejší účinek chemoterapie projevuje velmi často. Výstelka dutiny
ústní, ale i jícnu, střeva a řitního otvoru je cytostatiky poškozena. Dochází
k jejímu zánětu a bolestivému olupování, objevují se afty. Mukositida se
obvykle objeví několik dní po podání cytostatik.

Mukositidu minimalizujeme pečlivou a
pravidelnou péčí o dutinu ústní – dětem doporučujeme proplachy (Tantum Verde) a
cucací pastilky (Septofort, Tantum Verde), které mají v ústech dezinfekční
účinek a brání rozvoji nebo zhoršení zánětu sliznice.

Samostatnou kapitolou je péče o dutinu ústní u
pacientů po transplantaci kostní dřeně. Nutné jsou výplachy velkými objemy
fyziologického roztoku (až 3 l denně) a kombinovaná lokální péče (štětičky s
Borglycerinem k vytírání dutiny ústní, výplachy – Chlorhexidin, Caphosol,
Gelclair, Tantum Verde).

Pacient s  mukositidou obvykle vyžaduje
intenzivní analgetickou léčbu opiáty. Těžká mukositida může zhoršovat
potransplantační průběh, vede k prodlevě v obnovení perorálního
příjmu pacienta a hrozí rozvojem dalších infekcí. Pečlivá péče o dutinu ústní
riziko rozvoje těžké mukositidy výrazně snižuje.

Průjem, zácpa

Mukositida může postihnout i jiné oblasti
výstelky trávicího ústrojí. Při zánětlivé změně střevní sliznice se objevuje
průjem. Při závažnějších projevech podáváme dětem vhodné medikamenty.

I zácpa může být projev toxického účinku
chemoterapie. Je způsobená zpomalením přirozených střevních pohybů, které
napomáhají pravidelnému vyprazdňování. Dětem doporučujeme vhodný stravovací
režim a dostatečné zavodňování, případně vhodné přípravky na podporu
vyprazdňování (laktulóza).

Vypadávání vlasů, řas a obočí

Vlasy, chlupy, řasy a obočí patří mezi tkáně,
které chemoterapie poškozuje. Vypadávání vlasů (případně chlupů, řas a obočí)
závisí na typu chemoterapie a dostavuje se obvykle několik týdnů od zahájení
cytostatické léčby. Některé typy cytostatické léčby ztrátu vlasů nezpůsobí,
nebo jen v omezené míře. Vlasy padají postupně.

Někdy pacienty a rodiče
vyděsí množství vlasů, které člověku najednou zůstane v ruce.  Když začnou vlasy vypadávat, obvykle
doporučujeme dítě ostříhat, ale není to nutné. Většinou dětem vadí padající
vlasy na polštáři a za tričkem, a stříhání navrhnou samy.

Každý pacient na
chemoterapii obdrží od ošetřujícího lékaře poukaz na zakoupení paruky, na
kterou zdravotní pojišťovna přispívá. Nošení paruky někdy dětem nevyhovuje,
protože kůže může být v průběhu léčby hodně citlivá a pod parukou se hlava
potí a vznikají zánětlivá ložiska.

Naše děti často odkládají paruku během
hospitalizace – je to pohodlnější a většina pacientů je také na oddělení bez
vlasů.

Ztráta vlasů po chemoterapii je dočasná. Vlasy
obvykle začnou růst několik týdnů až měsíců po skončení cytostatické léčby.
Často se rodiče diví, že nové vlasy rostou dítěti po léčbě v jiné barvě
nebo jiné kvalitě. Tento jev vídáme často a je projevem individuální odezvy
lidského organismu na chemoterapii.

Změny na kůži a nehtech

Kůže může mít v průběhu chemoterapie sklon se
rychleji vysušovat. Někdy se na kůži objevují ložiska zánětu nebo ekzém. Dětem
doporučujeme promašťovat kůži neparfémovanými krémy nebo mastmi (vazelína,
Excipial Lipolotio, Infadolan).

Výskyt tmavých skvrn nebo zhnědnutí určitých okrsků
kůže se může objevit po podání některých typů chemoterapie. Je zcela
nebolestivé a neškodné a může přetrvávat i řadu měsíců po chemoterapii.

Vzhledem k citlivosti kůže během chemoterapie
nedoporučujeme v žádném případě pobyt na přímém slunci. Na nechráněné
části těla doporučujeme použít krém s dostatečným ochranným UV
faktorem. 

Zvýšená lomivost nehtů nebo zánětlivé změny nehtových
lůžek patří mezi časté a velmi nepříjemné nežádoucí účinky cytostatické léčby.
O nehty je potřeba pečovat, pravidelně je stříhat a vyvarovat se zlozvyku
jejich okusování.

Útlum krvetvorby

Vývoj krvinek v kostní dřeni je chemoterapií
dočasně utlumen. Jednotlivé krevní elementy (červené krvinky, bílé krvinky,
krevní destičky) mají v organismu svou funkci, a ta je v důsledku
chemoterapie nedostatečná, což může pacienta ohrožovat. Proto jsou nutné
pravidelné krevní testy, které ozřejmí aktuální počet krvinek.

Útlum tvorby krevních destiček vede
k jejich nedostatečnému množství v těle a k následným krvácivým
projevům (krvácení z nosu, modřiny a jiné krvácivé projevy na kůži,
krvácení z dásní apod.). Pacientům podáváme transfúze destiček, abychom
krvácivým projevům z jejich nedostatku předešli.

Normální počet destiček (trombocyty)
v krevním obraze je 150 – 450/µl. Indikace k transfúzím destiček
závisí na příčině trombocytopenie, klinickém stavu pacienta, hodnotě destiček
v krvi. 

Nedostatek červených krvinek se projevuje
bledostí a zvýšenou únavou pacienta. Červené krvinky hradíme pacientovi formou
krevních transfúzí.

Normální hodnota červeného krevního barviva
(hemoglobinu) v krevním obraze je 11,5-13,5/dl. Transfúzi obvykle podáváme
při hodnotě pod 8,0/dl, případně při vyšších hodnotách, vždy podle aktuálního
klinického stavu.

Pokles bílých krvinek v důsledku útlumu
krvetvorby snižuje pacientovu obranyschopnost.

Dítě v onkologické léčbě je tak ohroženo
řadou – často banálních – infekcí. Mělo by se vyvarovat kontaktu s větším
počtem lidí, nesmí chodit do kolektivních zařízení (školky, školy, zájmových
kroužků apod.

), nemá přijít do styku s nemocnými, byť by to byli rodinní
příslušníci.

Pacientům doporučujeme dietní režim s vyloučením potravin,
které mohou obsahovat zárodky plísní (plísňové sýry, arašídy) nebo bakterií
(jogurty s živými kulturami, probiotické nápoje).

Normální počet bílých krvinek (leukocyty)
v krevním obraze je 5-15 tisíc /µl. 
Při poklesu hodnot bílých krvinek po podané chemoterapii (tzv.

neutropenie) je potřeba vyčkat spontánní regenerace krvetvorby a vzestupu
hodnot leukocytů.

Podle aktuálního klinického stavu a v závislosti na
léčebném schématu aplikujeme pacientům růstové faktory (Neupogen, Neulasta)
formou podkožní injekce na podporu regenerace bílé krevní řady.

Febrilní neutropenie

U dítěte léčeného chemoterapií se po několika
dnech od podání cytostatik může rozvinout tzv. febrilní neutropenie – infekce
v důsledku nedostatečné obranyschopnosti provázená horečkami.

Febrilní
neutropenii definujeme jako pokles neutrofilních granulocytů v krevním
obraze pod 500/µl a současně teplotní špičku ≥ 38,5°C, případně 2 teplotní
špičky ≥ 38,0°C v průběhu 24 hod.

Infekce obvykle probíhá vlivem vlastním
mikroorganismů, které se přirozeně vyskytují v těle pacienta (např.
bakterie zažívacího ústrojí zejm. střeva).

Febrilní neutropenie je jednou
z nejzávažnějších komplikací protinádorové terapie.

Pokud se u dítěte v průběhu léčby objeví
teplota, vždy by měla vzbudit podezření na febrilní neutropenii. Je-li pacient
v domácí péči, musí rodič okamžitě, tj. v kteroukoliv denní i noční
hodinu, kontaktovat lékaře naší kliniky a informovat jej o výskytu teplot. U febrilní neutropenie by měla být do 2
hodin zahájena léčba antibiotiky.

Febrilní neutropenii léčíme nitrožilním
podáváním kombinace antibiotik za hospitalizace, zpravidla minimálně týden. U
každé epizody febrilní neutropenie je nutné vyloučit tzv. katetrovou sepsi, viz
dále.

Katetrová sepse

Katetrová sepse může být pro pacienta život
ohrožujícím stavem. Jedná se o infekci centrálního žilního katetru, který má –
podobně jako přítomnost jakéhokoliv jiného cizorodého materiálu v těle –
tendenci podléhat zánětu.  Manipulace
s katetrem patří pouze do rukou zkušených sester a lékařů.

I přes dodržení všech hygienických opatření
může dojít k infekci katetru, a to vlastními bakteriemi pacienta, jehož
obranyschopnost je v důsledku protinádorové léčby značně oslabena.

Katetrová sepse se obvykle projeví vysokými teplotami, někdy s třesavkou,
a pozitivním kultivačním nálezem v krvi odebrané z katetru. Klinické
projevy katetrové sepse zpravidla navazují na manipulaci s katetrem  – vysoká horečka a zimnice krátce po
proplachu katetru jsou proto vždy alarmující.

Hlavní léčbou katetrové sepse je
zahájení nitrožilní léčby kombinací širokospektrých antibiotik a vyjmutí
infikovaného katetru.

Snížení plodnosti

Nežádoucí účinky chemoterapie se mohou
projevit také snížením plodnosti pacienta. Cytostatika mohou zárodečné buňky
vaječníků a varlat nenávratně poškodit. U dospívajících chlapců je možné tyto
nežádoucí účinky řešit zamražením spermatu získaného masturbací.

Zamrazení vajíček
nebo části tkáně vaječníku je u dětí ve fázi výzkumu. U pubertálních dívek
podstupujících léčbu, při které je vysoké riziko poškození vaječníků, se
používá v úvodu léčby tzv. „farmakologická ochrana gonád“.

Kombinací
několika injekcí (analogů gonadotropinů) se hormonálně uvedou vaječníky do
klidového „prepubertálního“ stavu s cílem menšího poškození zárodečných
buněk. Zároveň se navodí přechodná zástava menstruačního cyklu se snížením
krevních ztrát při poruše srážlivosti krve, která může léčbu doprovázet.

Riziko
snížení plodnosti je však značně individuální. U většiny chemoterapeutických
schémat je plodnost zachována. S největším rizikem snížené plodnosti se
spojuje transplantace kostní dřeně.

 
V ambulanci pro dlouhodobě sledované pacienty se často vyskytují
dospělí lidé, kteří po onkologické léčbě úspěšně založili vlastní rodinu, a
chemoterapie neměla na jejich plodnost žádný negativní vliv. O riziku poruchy
plodnosti by však měl být pacient resp. jeho zákonný zástupce před zahájením
chemoterapie informován.

Nežádoucí účinky kortikosteroidů

Kortikosteroidy nepatří mezi klasická
cytostatika, jedná se o hormony. V kombinaci s chemoterapií však
tvoří hlavní léčebné schéma v terapii akutní dětské leukémie nebo
některých lymfomů. Jejich dlouhodobé podávání hrozí rozvojem řady nežádoucích
účinků. Více o kortikoidech se dočtete v informacích týkajících se transplantace.

Chemoterapie – Wikipedie

Chemoterapie je jakákoli léčebná terapie spočívající ve vpravování chemických látek do organismu. Jedná se například o antibiotikum, virostatika, antipyretika.

V hovorové řeči se však pod pojmem chemoterapie myslí chemoterapie protinádorová, tedy léčba dávkami cytostatik, což jsou látky toxické pro buňky. Tato terapie svým zásahem do buněčného cyklu nádorové buňky brání této buňce v dalším dělení.

Avšak tento postup není přesně zacílen, proto léčba cytostatiky postihuje i zdravé buňky.

Typy chemoterapie

Chemoterapie může být podávána jako součást jiné terapie nebo s jistým terapeutickým záměrem. Pro označení se používají následující přívlastky:

• Adjuvantní – podává se po radikální operaci nebo po radioterapii s cílem podpořit účinek
• Neoadjuvantní – podávaná před operací nebo radioterapií s cílem zmenšit nádorovou masu a tak usnadnit vlastní výkon
• Kurativní – podání chemoterapie s cílem vyléčit. Někdy též radikální. Běžné jsou vysoké dávky a tedy i vyšší nežádoucí účinky.
• Paliativní – podávaná pro zlepšení stavu bez cíle definitivně zlikvidovat nádor, ale pouze zamezit jeho růstu nebo dokonce dosáhnout různě dlouhé remise.

Historie

K prvním objevům cytostatik došlo po první světové válce při sledování vojáků, kteří byli v bitvě u Ypres zasaženi Yperitem (vzorec C4H8Cl2S). Na tělech vojáků postižených tímto plynem bylo možno vysledovat zhoubný účinek především na rychle se dělící buňky.

Účinky

Podstatou protinádorového působení cytostatik je především to, že na jejich účinek jsou citlivější právě buňky rychle se dělící. Za vyšší citlivostí nádorových buněk některých nádorů na cytostatika stojí to, že nádorové buňky mají obvykle větší či menší měrou poškozené opravné mechanizmy.

Pokud je tedy cytostatikem zasažena zdravá buňka, má velkou šanci, že poškození opraví. Naopak nádorová buňka má šance na opravu nižší a s větší pravděpodobností zahyne. Některé typy nádorů však nejsou na cytostatika z různých důvodů citlivé, jejich podání by pak představovalo poškození nemocného.

U nádorů se proto hovoří o několika vlastnostech v souvislosti s chemoterapií:

• chemosenzitivita – nádor je citlivý na chemoterapii
• chemokurabilita – nádor je citlivý na chemoterapii a navíc je podání cytostatik pro pacienta přínosné
• chemorezistence – nádor není citlivý na chemoterapii

Příkladem takového extrémně citlivého a chemokurabilního nádoru je choriokarcinom – tento velmi rychle zabíjející nádor je léčitelný a v drtivé většině případů i vyléčitelný cytostatiky i ve stádiu orgánových metastáz. Podle rozsahu se v terapii používají protokoly založené na metotrexátu, aktinomycinu D, vepezidu, cyklofosfamidu a derivátech platiny (cis-platina a karboplatina).

Naopak příkladem nádorů, které jsou poměrně často chemorezistentní, jsou Maligní melanom nebo Grawitzův nádor ledvin. V obou případech se nádory léčí chirurgicky a biologickou terapií

Účinnost také komplikuje autofagie.[1]

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky protinádorové chemoterapie lze rozdělit na:

• Bezprostřední (hodiny – dny)
  • nauzea (nevolnost) a zvracení
  • záněty žil
  • lokální nekrózy (odumření okrsku tkáně)
  • hyperurikémie – vysoká hladina kyseliny močové, která může vyvolat až dnavý záchvat
  • anafylaxe (alergická reakce)
  • selhávání ledvin
  • kožní rash (vyrážka)
  • teratogenní účinky (pokud je cytostatikum podáno těhotné ženě)
• Časné (dny – týdny)
  • leukopenie (snížení hladiny bílých krvinek)
  • trombocytopenie (snížení hladiny krevních destiček)
  • vypadávání vlasů
  • zánět v dutině ústní
  • průjem
  • megaloblastóza (přítomnost nezralých červených krvinek v krvi)
• Oddálené (týdny až měsíce)
  • chudokrevnost
  • azoospermie (vymizení spermií)
  • poškození jater
  • hyperpigmentace
  • plicní fibróza
• Pozdní (měsíce až roky)
  • sterilita
  • hypogonadizmus (snížená funkce pohlavních žláz)
  • sekundární nádory

Pro nemocné velmi nepříjemným nežádoucím účinkem chemoterapie je nauzea (nevolnost) a zvracení. Míra vyjádření je závislá na typu použitého cytostatika.

Léčebné protokoly, které obsahují cytostatika se známým velkým potenciálem vyvolat nevolnost a zvracení, automaticky obsahují i léky tuto nevolnost tlumící.

Podání chemoterapie bez dostatečné péče o vyvolanou nevolnost, a to včetně prevence vzniku takové nevolnosti, může být hodnocena jako non lege artis postup. V prevenci a terapii zvracení se používají zejména:

• setrony (blokátoky 5-HT3 receptorů pro serotinin) – např. granisetron nebo ondansetron
• metoklopramid (blokátor receptorů pro dopamin))
• 'kortikoidy – např. dexametazon nebo metylprednizon
• neuroleptika – např. haloperidol
• benzodiazepiny – lorazepam v terapii anticipačního zvracení, tj. zvracení objevujícího se ještě před podáním chemoterapie

Život ohrožující komplikací chemoterapie může být také aplastická anémie (dřeňový útlum)- onemocnění postihující kmenovou buňku krvetvorby, projevující se závažným poklesem počtu všech krevních elementů (červených a bílých krvinek a krevních destiček). V léčbě se využívá autologní transplantace krvetvorných kmenových buněk – z kostní dřeně, periferní krve a pupečníkové krve.

Příčinou sterility je obvykle to, že pohlavní buňky jsou na působení cytostatik poměrně citlivé. Situace se řeší tím, že se mladým nemocným nabízí ještě před zahájením terapie, kde hrozí sterilita, odběr pohlavních buněk a po vyléčení IVF.

Vážným problémem jsou i sekundární nádory, tedy nádory, které se objevují několik let po vyléčení nádoru a nejde o relapsy (znovuvzplanutí) původní choroby. Tyto nádory se obvykle vyznačují silnou malignitou a odolností vůči terapii.

Některé skupiny cytostatik mohou mít další nežádoucí účinky. Například cyklofosfamid může způsobit hemorhagicou cystitidu (zánět močového měchýře spojený s krvácením), cytostatika ze skupiny antracyklinů mohou být toxický pro srdeční sval, taxany nebo vinkristin mohou způsobovat poruchy periferních nervů.

Příklad cytostatika

Docetaxel – C43H53NO14

Cytostatikum

Reference

1. ↑ PAZDERA, Josef. Smutný poznatek pro chemoterapii. osel.cz [online]. 2014-04-09 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 

Literatura

• Pavel Klener: Chemoterapie – minimum pro praxi, Triton, Praha 1999, ISBN 80-7254-028-9
• Jiří Vorlíček a kolektiv: Chemoterapie a vy, Medical Tribune CZ, Praha 2013, ISBN 978-80-87135-51-8

Související články

• Cytostatika
• Nádor
• Rakovina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chemoterapie na Wikimedia Commons

• Slovníkové heslo chemoterapie ve Wikislovníku
• http://www.koc.cz/pro-verejnost/typy-lecby/chemoterapie/
• http://www.lecba-rakoviny.cz/chemoterapie
• http://www.zdrav.cz/print.php?sid=1729
• (anglicky) Research: Pineapple Enzyme Superior to Chemotherapy in Treating Cancer
• Komentář: Chvála chemoterapie aneb zapomeňte na alternativní léčbu rakoviny

Autoritní data

PSH: 12770 BNF: cb11931107d (data) GND: 4127083-6 LCCN: sh85019497 MA: 2776694085, 2910908164 NARA: 10636900 NDL: 00564432

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chemoterapie&oldid=20200469“

Při chemoterapii je ze všeho nejdůležitější zvládnout první depresivní reakci

Z důvodu obav z šíření nemoci COVID – 19 bohužel mnoho lidí odsunulo preventivní onkologická vyšetření na letní měsíce a možná právě nyní prožívají obtížné období začínající onkologické léčby.

Léčba má několik fází a nejnáročnější je průběh chemoterapie. Při léčbě onkologického onemocnění ale nemůžete řešit pouze primární nemoc, ale i přídavné symptomy, které se k tomu přidávají. Radí MUDr.

Petr Grenar.

Již na jaře lékaři varovali před zanedbáním různých preventivních prohlídek, především preventivních onkologických vyšetření. Z důvodu obav z šíření nemoci COVID – 19 je mnoho lidí odsunulo na letní měsíce a možná právě nyní prožívají obtížné období začínající onkologické léčby.

Každé onkologické onemocnění je obrovská zátěž – pro samotného pacienta i jeho nejbližší okolí. Léčba má několik fází a nejnáročnější je průběh chemoterapie. Chemoterapie sama o sobě je specifická léčba připravená na míru danému onkologickému onemocnění a stavu organismu pacienta.

Zároveň je potřeba zohlednit i další faktory, které s ní souvisí Je to sice hlavní pilíř léčby.

Pro úspěšné vyléčení je nejdříve nutné zvládnout prvotní depresi

Při léčbě onkologického onemocnění nemůžete řešit pouze primární nemoc, ale i přídavné symptomy, které se k tomu přidávají. Nejdůležitější je s nemocí bojovat nejen po fyzické ale i psychické stránce a v akutním stadiu zvážit podpůrnou psychoterapeutickou léčbu.

Zpráva o pozitivním onkologickém nálezu nás zaskočí a v důsledku se rozvine reaktivní deprese, která sama o sobě oslabuje organismus.

Doporučuji nebránit se nasazení antidepresivní léčby, nejlépe v koordinaci praktického lékaře, onkologa a případně psychiatra, abychom stadium šoku z nemoci byli schopni co nejdříve překonat. Pak už se vše může rozvíjet v pozitivním smyslu.

Začneme vidět dobré výsledky chemoterapie, jsme schopni nastalou situaci lépe „vstřebat“ a vidíme naději na uzdravení. Než k tomu ale dojme je potřeba ze všeho nejdříve vládnout prvotní reaktivní depresivní reakci.

Nejhorší je pasivní přístup

Během chemoterapie je opravdu nutné respektovat a řídit se pokyny onkologa, který léčbu vede. Chemoterapie má plno vedlejších negativních účinků na organismus. Lze jim ale předejít už jen tím, že dodržujeme správnou životosprávu a snažíme se i nadále udržovat aktivní pohyb.

S postupující chemoterapií může velmi klesnout fyzická kondice pacienta. Je opravdu nanejvýše vhodné snažit se hned od počátku léčby i přes nepříjemné stavy v rámci svých možností cvičit. Rozhodne pasivně nesedět, ale dále na sobě pracovat.

Pohybová aktivita a otužování je v průběhu chemoterapie důležitá a vede k lepším výsledkům.

Aktuality a zajímavosti z onkologie

Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line

Prevence je podle ministra Vojtěcha základním pilířem. Nově ji chce podpořit screeningem rakoviny plic
2. 8. 2021 zdravotnickydenik.cz | Další informace…

Podpora primární prevence a praktických lékařů, kteří by v tomto ohledu měli hrát hlavní roli, je ve zdravotnictví zcela klíčová. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se nám každá investice do této oblasti mnohonásobně vrátí.

Bohužel je ale faktem, že česká populace se zatím v této oblasti příliš nepoučila a radám o prospěšnosti pohybu a škodlivosti kouření či alkoholu nenaslouchá.

Ministerstvo zdravotnictví chce proto alespoň posílit sekundární prevenci, a to tak, že ke třem stávajícím onkologickým screeningovým programům přidá čtvrtý zaměřující se na záchyt rakoviny plic u rizikové populace, tedy dlouhodobých kuřáků starších 50 let.

Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, která se věnovala ekonomice prevence, to 22. července řekl Adam Vojtěch.

Onkologických screeningů loni ubylo, VZP chce proto podpořit prevenci i nejmodernější péči
28. 5. 2021 zdravotnickydenik.cz | Další informace…

Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor.

Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu.

VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.

Nádorová onemocnění ve starším věku
27. 10. 2015 IBA MU | Další informace…

Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.

Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů
15. 1. 2014 IBA MU | Další informace…

V České republice bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.

» Archiv