Čeští zemědělci opouštějí pěstování geneticky upravených plodin (GMO).
Plocha určená k jejich pěstování klesla loni v ČR ve srovnání s rokem 2009 o více než čtvrtinu, konkrétně o 27,78 procenta na 4680 hektarů. O rok dřív to bylo 6480 hektarů.
Vyplývá to ze statistiky organizace ISAAA, která monitoruje pěstování geneticky upravených plodin ve světě a která zveřejnila 22. února 2011 svou pravidelnou zprávu.
Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×
Loňský propad plochy s geneticky upravenými plodinami v České republice byl jedním z nejvyšších. Pokles byl ale patrný v celé Evropské unii. Plocha vyčleněná v EU pro pěstování GMO se v roce 2010 zmenšila v průměru o třináct procent. Hlubší propad než čeští zemědělci vykázali jen farmáři v Rumunsku s poklesem o 75 procent.
Česká republika loni patřila mezi země s největší plochou osázenou geneticky upravenými bramborami Amflora, které jsou odolné proti působení antibiotik, kvůli čemuž je často kritizují ochránci životního prostředí. Amflora se ovšem nepoužívá v potravinářství, je určena čistě k průmyslovým účelům kvůli obsahu velmi kvalitního škrobu. V ČR se tato rostlina pěstovala na celkem 150 hektarech.
Ekologičtí aktivisté tvrdí, že pěstování podobných plodin v Evropě nebude mít dlouhé trvání. Podle organizace Greenpeace pěstování GMO v EU odmítá celkem 61 procent lidí, což se promítá i do výsledků, které zveřejnila ISAAA.
„Farmáři ani spotřebitelé se nenechali uchvátit propagandou biotechnologického průmyslu.
Geneticky upravené plodiny nejsou více produktivní než plodiny běžné a naopak jsou méně odolné vůči extrémním klimatickým podmínkám,“ řekla v úterý novinářům Stefanie Hundsdorferová z Greenpeace.
„Přestože agrochemické korporace a americká vláda investovaly v posledních patnácti letech obrovské částky a spoustu energie do propagandy ve prospěch geneticky manipulovaných zemědělských plodin v zemích EU, nedůvěru evropských spotřebitelů se jim zlomit nepodařilo,“ řekl Deníku Referendum Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
„Producenti GM plodin mění s ohledem na fiasko své politiky v uplynulých letech nyní svou strategii. Intenzivně lobují za rozbití společné evropské politiky regulace GMO. Doufají, že by pak vybrané země EU s vysokou mírou klientelismu a korupce jako třeba Česká republika či Rumunsko mohly sloužit jako trojští koně uvnitř EU,“ uvedl Šuta dále.
„Agrochemické firmy dále spoléhají na to, že nekontrolovatelné šíření GMO nejrůznějšími formami kontaminace konvečních nebo bioplodin povede k tomu, že v budoucnu už nebude možné GM plodiny oddělovat od ostatních. Lidé by tedy ztratili možnost volby, jaké chtějí jíst potraviny, protože GMO by byly v různé míře přítomny všude,“ varuje Miroslav Šuta.
Konec GMO v EU? „Otec“ geneticky upravené brambory se stahuje z Evropy
Německá chemická společnost BASF, která stojí za vývojem geneticky modifikované brambory Amflory, včera (16. ledna) oznámila, že se stahuje z Evropy. Kvůli nevraživosti vůči geneticky upravovaným plodinám (GMO) ze strany evropských spotřebitelů a farmářů se bude prý raději soustředit na americký a asijský trh.
Německý chemický gigant BASF, který se specializuje na vývoj a kultivaci geneticky modifikovaných plodin, zasadil genetickému inženýrství v Evropě citelnou ránu. Včera odpoledne totiž přišel s oznámením, že opouští evropský trh a bude se raději soustředit na Spojené státy americké a Asii, které jsou GMO obecně více nakloněny než starý kontinent.
„V mnoha částech Evropy tuto technologii stále nepřijali – ať už se jedná o spotřebitele, farmáře nebo politiky,“ prohlásil Stefan Marcinowski, člen představenstva BASF. „Z obchodního hlediska je nesmyslné pokračovat v investicích do produktů, které by se měly pěstovat výhradně pro takový trh,“ dodal.
Na rozdíl od Spojených států, které vypěstují 55 % GMO, tedy takových plodin, u nichž byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií, stojí Evropa za 1% produkcí.
Není totiž žádným tajemstvím, že členské státy EU jsou v pohledu na genetické inženýrství v zemědělství názorově rozštěpeny.
Zatímco třeba Španělsko nebo Česká republika se pěstování takových plodin nebrání, k jejich tradičním zarytým odpůrcům patří Francie nebo Itálie.
Rozvoji GMO v Evropě brání i poměrně přísná pravidla ze strany unijních institucí. Jednotlivé členské státy totiž mohou kultivaci GMO na svém území zakázat i poté, co byla schválena Evropskou komisí. V členských zemích EU se tak v současné době může pěstovat pouze jediná geneticky upravená plodina, kterou je kukuřice Monsanto MON810, jíž dala EU zelenou v roce 1998.
Druhou takto upravenou plodinou, která se pěstovala na polích v některých členských zemích, byla ještě donedávna i brambora Amflora určená k produkci škrobu, jíž na trh uvedla právě společnost BASF (EurActiv 3.3.2010). Poté, co ale vědci zjistili, že v jejím případě došlo ke kontaminaci podobnou, ale ještě nepovolenou odrůdou, byla z trhu dočasně stažena.
Poslední hřebíček do rakve GMO
Rozhodnutí společnosti BASF uvítali zástupci ekologických organizací., které na možná rizika spojená s pěstováním a spotřebou GMO dlouhodobě upozorňují.
- Marco Contiero z Greenpeace prohlásil, že tímto krokem „BASF stvrdila, že Evropané geneticky upravované plodiny nechtějí, a mají k tomu dobré důvody.“
- Mezi ně kromě možných negativních dopadů na lidské zdraví patří i nežádoucí vlivy na životní prostředí – například může dojít k přenosu genetického materiálu na běžnou plodinu, třeba plevel.
- Podle Adriana Bebba z organizace Friends of the Earth Europe znamená rozhodnutí společnosti BASF stáhnout se z evropského trhu „ostudu“ především pro evropského komisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho, který je známý svým kladným přístupem k GMO.
„Je to dalším hřebíčkem do rakve pěstování GMO v Evropě,“ nechal se slyšet Bebb. „Nikdo nechce tyto plodiny jíst a jen několik osamělých farmářů je chce pěstovat,“ dodal.
Evropská komise odmítla rozhodnutí soukromého koncernu BASF komentovat.
EnviWeb – GMO | 198. stranaScienceWeek.cz – Věda, technika, výzkum
feed info
5,420 článků z EnviWeb – GMO
Město Moravský Beroun dostalo od inspektorů ČIŽP pokutu přes půl milionu za nelegální odběr podzemních vod
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Olomouci uložili pokutu 521 825 korun městu Moravský Beroun. To zhruba měsíc bez povolení odebíralo podzemní vody a používalo je k zásobování občanů pitnou vodou. Porušilo tak vodní zákon. Povolení k odběru podzemní vody městu vypršelo 1. ledna 2017. Od 2. do 31. ledna ji odebíralo……
Spotřeba biopotravin v České republice vzrostla nejvíce od roku 2008, každý za ně utratí průměrně 241 korun ročně
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Více než 4 miliard korun dosáhl v roce 2016 celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu. Z toho byla celková spotřeba biopotravin, včetně dovozu, v České republice 2,55 miliardy korun, což je proti roku 2015 nárůst o 13,5 procenta. Na konci roku 2016 bylo v Česku registrováno 603 výrobců biopotravin. To je o 11,3 procenta více než v roce předchozím…….
V Kraji Vysočina odstartovala BATERKOMÁNIE. Zapojuje se 20 měst
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Dvacet měst v Kraji Vysočina a také Krajský úřad Kraje Vysočina se zapojují do soutěže BATERKOMÁNIE. Ta startuje právě v těchto dnech. A až do 15. října 2018 najdete ve všech zapojených městských úřadech sběrné nádoby označené logem soutěže, do kterých mohou úředníci, ale i běžní občané odevzdávat použité baterie. Vyhraje ten úřad, kterému se do… …
V Loučni se už popáté diskutovalo o rozvoji čisté mobility
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Ministerstvo životního prostředí uspořádalo ve dnech 12. – 13. 4. 2018 pátý ročník konference čisté mobility v Loučni, která se již tradičně zaměřila na plnění Národního akčního plánu čisté mobility, finanční podporu ze strany jednotlivých resortů a představení nových trendů. Konference se zúčastnilo téměř 150 odborníků ze státní správy, oblasti… …
Vyhláška o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 65 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb… Citace: 61/2018 Sb. Částka: 30/2018 Sb. Na straně (od-do): 786-791 Rozeslána dne: 12. dubna 2018 Druh předpisu: Vyhláška Autoři předpisu:… …
Vyhlášky k chráněným územím
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…Vyhláška o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Citace: 45/2018 Sb. Částka: 24/2018 Sb. Na straně (od-do): 602-639 ……
Zachraň jídlo: jak chutná křivá zelenina?
- EnviWeb – GMO
- 26. 4. 00:34
Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Iniciativa Zachraň jídlo si stanovila jako hlavní cíl motivovat společnost směrem k odpovědnému nakládání s jídlem. Svými aktivitami poukazuje na sociální, ekonomické a environmentální dopady plýtvání…
Pondělí 23. dubna 2018
EU paves way for stronger and more competitive circular economy
- EnviWeb – GMO
- 23. 4. 22:08
The waste package that was officially adopted by the Parliament promises higher recycling targets and a more level playing field for the waste market.
The European Parliament has given the green light to redefine Europe's waste market.
At the plenary session on 18th April, parliamentarians voted to amend six legislative acts, most notably the Waste Framework Directive. European Recycling…
Ministři životního prostředí EU v Bulharsku diskutovali o kvalitě ovzduší, ochraně klimatu a zlepšení implementace evropské legislativy
- EnviWeb – GMO
- 23. 4. 22:08
Ministři životního prostředí evropské osmadvacítky na neformálním setkání v Sofii jednali o zkušenostech členských států v boji proti znečištění ovzduší, o zjednodušeních při naplňování evropské legislativy a o přípravě na mezinárodní klimatická jednání, která uvedou do praxe schválenou Pařížskou dohodu. Českou republiku zastupoval náměstek ministra……
Nový klíč umožní přehledné určování domácích druhů jilmů
- EnviWeb – GMO
- 23. 4. 22:08
Po praktických a úspěšných návodech na zjednodušené určování domácích druhů dubů, bříz, olší a topolů vypracovali odborníci z VÚLHM nový klíč, tentokrát k určování domácích druhů jilmů…Praktická metodika vznikla, jako ty předchozí, na základě podnětu odborných pracovníků Lesů České republiky, s. p. Autory metodiky jsou vědečtí pracovníci z… …
Peníze na odškodnění za loňské sucho a mrazy schválila vláda, navýší se i rozpočet na budování závlah
- EnviWeb – GMO
- 23. 4. 22:08
Dvě miliardy na kompenzaci za loňské sucho, 208 milionů korun za jarní mrazy a 141 milionů na budování závlah, které mají zemědělcům pomoci lépe se vypořádat se suchem. Tyto prostředky dnes vláda schválila Ministerstvu zemědělství (MZe). Část peněz půjde z rozpočtu MZe, zbytek pokryje vládní rozpočtová rezerva a úspory v ostatních resortech. ,,Výše…
Praha 8: Projekt komunitního kompostování Spolu 8bio
- EnviWeb – GMO
- 23. 4. 22:08
Pilotní projekt komunitního kompostování spustila MČ Praha 8 ve spolupráci se spolkem Ekodomov. Do konce února 2018 se do projektu přihlásilo 90 občanů (domácností). na společném setkání byly vytipovány vhodné lokality a určeni správci z řad občanů. Instalace komunitních kompostérů se uskuteční podle počasí v období duben – květen 2018. Z důvodu velkého zájmu……
Připomínky: Vyhláška o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)
- EnviWeb – GMO
- 23. 4. 22:08
Geneticky modifikované… kecy
Jeffrey Smith ve své knize Genetic Roulette z r. 2007 na základě analýz desítek studií, zpráv a osobních záznamů odhaluje šokující případy, kdy vlády a korporace uváděly mylné informace, lhaly a skrývaly důkazy o zdravotních a bezpečnostních rizicích GM potravin. Podvody umožňovaly, aby se tyto výrobky co nejrychleji dostávaly na trh.
Utajovaná rizika
Jedním z příkladů, které Smith uvádí, je případ Dr. Arpada Pusztaie, biologa z Rowett Institute ve Skotsku. V roce 1995 dával Dr. Pusztai žrát krysám GM brambory obohacené lectinem. Na rozdíl od jiných brambor obohacených lectinem GM brambory „nepříznivě ovlivňovaly fakticky veškerý orgánový systém“ hlodavců.
V britském televizním pořadu vědec varoval před možnými následky pro lidské zdraví a sdělil, že z jeho pohledu byli konzumenti využíváni jako pokusní králíci. Jakmile Pusztai veřejně promluvil, byl vyhozen z práce, kterou zastával 35 let, a umlčen pohrůžkou soudního sporu. Jeho tým byl rozpuštěn a projekt ukončen.
Autor knihy odráží argument, že GM potraviny jsou stejně bezpečné jako stávající potraviny s podobnými vlastnostmi, a tudíž nevyžadují speciální testování nebo označování. Smith uvádí 65 zdravotních rizik u potravin, které Američané každodenně jedí. Jeho výčet důkazů o škodlivosti GM potravin naleznete zde: www.seedsofdeception.com/…
Jak mluví politici
Zmínili jsme, že politici a další odpovědné osoby zkreslují nebo ignorují údaje, které se týkají GM potravin.
Jednostranné, ba mnohdy přímo manipulativní bývají rovněž jejich projevy a oficiální prohlášení.
Obsahem následujících řádků bude jazyková analýza tří klíčových proslovů, které pronesli přední politici a které se vztahují k našemu tématu. Informace pocházejí z knihy Genetically Modified Language.
Projev George Bushe
George Bush pronesl svůj projev při zahájení „Národního biotechnologického týdne“ (16. 5. 2001). Vybíráme z něj pár stěžejních úryvků:
„Po tisíciletí člověk využíval a modifikoval biologické procesy pro zlepšení kvality lidského života…
Všimněte si, jak Bush nesprávně zasazuje genetické inženýrství do tisíciletého vývoje šlechtění. Jako by GM technologie znamenaly jenom prospěšné urychlení tradičních procesů, která trvají staletí. Štěpení DNA v rámci genetického inženýrství je přitom něčím, co v dějinách zemědělství nemá obdobu.
Biotechnologie přispěla k rozvoji vakcín, antibiotik a dalších léků, které zachránily nebo prodloužily životy miliónů lidí…
Na nový obor biotechnologii se nahlíží jako na součást éry, kdy lidé zasahují do přírody. Jakoby slovo „biotechnologie“ odkazovalo k jakémukoliv využití nebo modifikaci biologických procesů, a tak zahrnovalo všechny typy zemědělství a medicíny. Bush zmiňuje ukázky medicínského pokroku.
Promítá „biotechnologii“ do minulosti, kdy vedla k takovým zřejmým úspěchům, jako je očkování, antibiotika nebo léky, který zachráňují život. Jedná se o přesvědčivý odkaz – kdo by zpochybňoval úspěchy technologie, která pomáhá proti utrpení, nemocem a projevům stáří? Lesk těchto úspěchů má dopadnout i na GM technologie.
Slabé místo této argumentace snadno odhalí námitka, že do podobného kontextu technologických úspěchů bychom snadno mohli zasadit například i vývoj atomové bomby.
Konzumenti se těší neustálému zlepšování kvality a kvantity národního zásobování potravinami. Genetické inženýrství umožní rolníkům modifikovat plodiny, takže vyrostou i na půdě dříve považované za neúrodnou. Navíc farmářům pomůže vypěstovat úrodu s vyšší nutriční hodnotou. Rovněž využíváme plodiny, které odolávají rostlinným chorobám a hmyzu, a tak snižují užívání pesticidů.“
Tento odstavec již přímo vyzdvihuje samotné úspěchy pěstování GM plodin. GMO zvýší produkci potravin a zlepší výživu, přičemž současně sníží poškození životního prostředí. Americký duch překračuje hranice – farmáři budou schopni pěstovat úrodu na půdě, kterou dříve považovali za neúrodnou.
Tony Blair
Blair jako věrný spojenec USA opakuje ve svém obsáhlejším projevu z 23. 5. 2002 Bushova tvrzení, ale představuje i nové téma: opozici vůči GM technologiím. Nejedná se o nic překvapujícího, odráží to rozdíl mezi Evropou, kde je opozice silná, a USA, kde má malý vliv.
Jeden rys Blairovy řeči stojí za zmínku. Bývalý britský premiér prezentuje téma ne jako svůj vlastní pohled, ale jako by citoval někoho jiného: skupinu akademických pracovníků. Jakoby jejich jasný, poctivý a dobře informovaný hlas „upřímně“ sděloval: „Předběhneme vás, takže zůstanete pozadu.“
Zajímavá je i fráze, kterou Blair používá v souvislosti s oponenty: „overrun by“ („být ovládnut, přemožen“). Tímto výrazem, který podle počítačové analýzy asociuje vojenskou sílu, skutečné nebo potenciální nepřátele Británie, škodlivý hmyz či cokoliv nežádoucího, Tony Blair vyjadřuje, jaké vlastnosti přisuzuje odpůrcům GMO.
Blairovi akademičtí poradci navíc označují své oponenty jako lidi ovládané „emocemi“ spíše než „rozumem“. Nevědomá ironie spočívá v tom, že Blair tento pohled shrnuje ve větě, která je sama postavena více na emocích než na rozumu.
S tím, jak se Blairova řeč rozvíjí, se stále více ukazuje, že charakteristika odpůrců genetického inženýrství je založena více na emocích než na rozumu.
Dále nechme mluvit Tonyho Blaira.
„Británie může v obrovské míře těžit z vědeckého pokroku. Ale právě proto, že je tento pokrok tak ohromný, lidé jsou znepokojeni. Jistě, mnohé z těchto obav jsou naprosto vážné. V geneticky modifikovaných plodinách nenalézám žádný seriózní důkaz o zdravotním riziku. Ale je zde opravdové znepokojení ohledně biodiverzity a genového přenosu. Klonování lidí klade legitimní morální otázky. Pokroky v technologii zbrojení vedou k tomu, že svět je méně bezpečný. Lidstvo má poprvé možnost v rozsáhlé míře prosperovat, nebo se zcela zničit.
Opět ta nevědomá ironie. Po pasáži, která vyvyšuje rozum nad emocemi, se zde racionální myšlení jeví trochu narušeně. Spousta bodů je jednoduše vynechána.
Blair vyjadřuje celkem čtyři obavy: zdravotní rizika, možné poškození biodiverzity, přenos genů a morálku. Říká, že nenachází „žádný seriózní důkaz o zdravotním riziku“.
Ale neříká nic o tom, že nenachází žádný důkaz o zbývajících třech nebezpečích.
Na téma morálky zmiňuje „legitimní morální otázky“, ale pouze ve vztahu ke klonování lidí. A pokud existují „legitimní morální otázky“ vztahující se ke klonování lidí, existují také nelegitimní morální otázky, které si lidé kladou ohledně jiných záležitostí?
… Lidé zakoušejí pochopitelné znepokojení nad rychlostí změny, nad novým a neznámým. Obávají se, že technologie odlidšťuje společnost. Jsou znepokojeni názorem, že si vědci vzájemně protiřečí, nebo mohou být nespolehliví. A nad tím, co si vykládají jako neschopnost vlády přiměřeně usměrňovat vědu…
Blair hovoří o „pochopitelných obavách“. Přesto fráze jako „názor, že si vědci vzájemně protiřečí“ nebo „to, co si vykládají jako neschopnost vlády“ jasně ukazují, že jakkoliv jsou tyto obavy „pochopitelné“, nelze je ospravedlnit. Nepřipouští, že si vědci skutečně vzájemně odporují nebo že vláda opravdu nedokáže vědu regulovat.
… Někdy znepokojení přechází ve strach, který je zveličován médii. Některá z těchto znepokojení nejsou nikterak nová. Nemusíme se například vracet až ke Galileovi. Bleskosvody, které vynalezl Benjamin Franklin, byly původně strhávány dolů, dokonce i církvemi, protože se o nich věřilo, že odporují Boží vůli. Když se zaváděly vakcíny proti neštovicím, vyvolávalo to v ulicích potyčky….“
Všimněte si stupňování od chápavého tónu nad znepokojením, přes zřetelnou narážku na neoprávněnost názoru, že by si vědci mohli odporovat, až po jednoznačné odsouzení opozice – už se nejedná pouze o pochopitelné starosti, nýbrž o ignoranty a zkázonosné nepřátelé pokroku. Blair tak bezděky potvrzuje to, co tvrdí odpůrci genetického inženýrství: GMO průmysl se snaží onálepkovat všechny oponenty jako odpůrce vědy, neboť údajně GMO = věda.
Princ Charles
Pravděpodobně nejvýznamnější opoziční politické prohlášení vůči GMO představuje článek prince Charlese „Mých 10 obav z GM potravin“ otištěný v Daily Mail 1. 6. 1999.
„Koncem minulého roku jsem na své webové stránce založil diskuzní fórum na téma GMO. Chtěl jsem podnítit širší společenskou debatu… Mělo to obrovskou odezvu – nějakých 10 000 odpovědí ukázalo, že veřejný zájem ohledně používání GM technologíí se stále zvyšuje. Spousta výrobců potravin a maloobchodníků zřetelně vnímá nesmírné znepokojení svých zákazníků, kteří vyžadují, aby měli volbu v tom, co jedí. Mnozí z nich nyní vyloučili GM složky ze značek svých výrobků. Ale debata je stále živější. Nemine den, aby se neobjevil nějaký nový výzkum, který poukazuje buď na bezpečnost nebo rizika GM technologií. Pro lidi je velmi těžké poznat, kdo má pravdu. Jsem přesvědčen, že je stále spousta nezodpovězených otázke, které je třeba položit …“
První věta jako by dávala najevo, že celá debata i veřejný ohlas je dílem prince. Ale i zde se vyzdvihuje přednost dialogu.
Zmíněných deset tisíc reakcí, které vyjadřují veřejný zájem, tvoří hnací sílu celého článku. Spíše než o prezentaci vlastního pohledu Charles svědomitě předkládá pohledy ostatních.
Podobně jako Tony Blair i on se představuje jako ten, kdo spíše naslouchá a opakuje, než by vyjadřoval svůj vlastní postoj.
Dále britský následník trůnu klade otázky, které u veřejnosti vzbuzují obavy:
Potřebujeme v naší zemi GMO? Jsou pro nás GMO bezpečná? Proč jsou pravidla pro schvalování GMO o tolik méně přísná než pravidla pro výrobu nových léků, které užívají tutéž technologii? Kolik toho doopravdy víme o následcích pro životní prostředí u GM plodin? Jak spotřebitelům zajistíme svobodnou volbu (tzn. možnost vyhnout se GM potravinám)? Pokud s GM plodinami bude něco špatně, kdo ponese zodpovědnost? Jaký dopad bude mít pěstování GM plodin na nejchudší země světa?
Z lingvistické stránky je na projevu prince Charlese něco velmi nápadného. Téměř celý se skládá z vět tázacích. Z celkem 71 vět článku jich je 27 zakončeno otazníkem. Proč si britský následník trůnu zvolil tento styl a jaký účinek na čtenáře od něj očekává? Důvodem je nejspíše to, že se jedná o prince.
Proto se chce vyhnout nebezpečí, že ho lidé budou vnímat jako arogantní osobu, která zasahuje shora. Královská otázky se snášejí lépe než královské příkazy. Tázací styl je účinným prostředkem proti aroganci.
Feminističtí lingvisté zdůrazňují, že tázací styl častěji užívají ženy a že se jedná o styl méně asertivní a více spolupracující, který se pojí s femininními vlastnostmi, jakými jsou tolerance, dialog, ochota naslouchat a vyjednávat.
Oněch deset tisíc respondentů poskytuje princi mandát k tomu, aby po vědcích a vládě vyžadoval, aby svá stanoviska znovu zvážili. A netřeba dodávat, že Charlesovy otázky jsou zcela oprávněné.
Odpověď k poslední otázce poskytuje novější zpráva, podle níž se zavádění GMO v Indii pojí přinejmenším s 200 000 sebevraždami rolníků, k nimž došlo během poslední dekády v důsledku zmařené úrody (www.naturalnews.com…).
Politické projevy vzbuzují pochybnosti
Nejen analýza politických projevů, ale především řada faktů a nezodpovězených otázek nám společně s naší intuicí dávají dostatek důvodů k pochybnostem nad tím, co nám o genetickém inženýrství sdělují politici svým modifikovaným jazykem. Jejich prohlášení nijak nesnižují pochybnosti o neškodnosti GMO a jejich přínosu pro lidstvo, ani pochybnosti o „vědeckém pokroku“, který má být reprezentován zaváděním plodin, jimž byla zmrzačena jejich genetická podstata.
Další informace a odkazy
Opravdu jsou obavy z GMO neopodstatněné?
Chemické látky, geneticky implantované do rostlin proti škůdcům, se začínají objevovat v krvi žen a nenarozených dětí. Nový výzkum zjistil, že 93 procent vzorků krve odebraných těhotným ženám, obsahovaly zbytky chemických látek.
Lékaři se domnívají, že toxiny se do lidského těla dostávají z konzumovaného masa, mléka a vajec od zvířat, krmených geneticky upravenou kukuřicí.
Není jasné, zda mohou stopy chemické látky napáchat v těle nějaké škody, vědci spekulují o riziku alergií, potratů, abnormálního vývoje atd. Více: www.bio-info.cz/…
Evropský komisař pro zemědělství odsoudil GM plodiny, neboť nesplňují podmínky pro výrobu kvalitních potravin, různorodou stravu a přirozenou biodiverzitu. Více: www.bio-info.cz/…
Čeští farmáři opouštějí pěstování geneticky upravených plodin
Plocha určená k jejich pěstování klesla loni v Česku ve srovnání s rokem 2009 o více než čtvrtinu. Loňský propad plochy s geneticky upravenými plodinami v Česku byl jedním z nejvyšších, pokles byl ale patrný v celé Evropské unii. Plocha vyčleněná v EU pro pěstování GMO se v roce 2010 zmenšila v průměru o 13 procent. Více: www.vitalia.cz/…
Další info:
- USA uvažovali o pomstě vůči EU kvůli odporu vůči GMO
- Pořad ČT o GMO
Sojové paradoxy
Vraťme se ke starému, bude to pokrok… J.W.Goethe
Pěstování směsky se sójou v ČR (Sasov)
Na jedné straně vídáme sojové výrobky v našich prodejnách Zdravé výživy, na straně druhé je sója krmena zvířatům. Proč ne – je to bobovitá rostlina s vysokým obsahem bílkovin, která zároveň dokáže obohatit půdu během pěstování. Obchodování a pěstování sóji se ale v celosvětovém měřítku jaksi zvrhlo…
Největšími pěstiteli sóji jsou státy Severní a Jižní Ameriky. Na mnoha místech se obhospodařují milióny hektarů sóji v monokultuře, často geneticky modifikované a paradoxně i velmi intenzivně chemicky ošetřované.
Pak je tato sója velice levně dovážena do Evropy – kde slouží jako krmivo pro vyšlechtěná vysokoužitková zvířata v konvenčních velkochovech (drůbež, prasata, mléčný skot).
Aby padlo alespoň nějaké číslo – v Latinské Americe se pěstuje geneticky modifikovaná sója firmy Monsanto na více než deseti milionech hektarech! Jde o tzv. Roundup Ready sóju. Tedy sóju, která je upravena tak, že jako jediná snese dávky totálního herbicidu Roundup.
Když se pole postříká, zůstane a vydrží jen tato sója. Protože ale nelze na jednom poli pěstovat po sobě jenom sóju, je problém jak zničit nezničitelnou rostlinu, která vyrostla z tzv. výdrolu v předcházející sklizni. Jak jinak než chemicky.
Těžko popisovat všechny negativní důsledky tohoto „obchodu“ s klidnou myslí. Krajina je devastována, deštné pralesy likvidovány nepředstavitelnou rychlostí, prostředí je zamořováno chemickými látkami, doprava na takovou vzdálenost je mimo naše chápání.
Vždyť když by chtěl kdokoli z nás přemístit svoje tělo na dovolenou do Jižní Ameriky, tak musí svůj rodinný rozpočet připravit na velký výdaj.
Co je ale možná ještě horší? Místní rolníci v Jižní Americe nemohou na svých polích hospodařit, jsou vypuzeni v zájmu sóji, celé rodiny musejí opouštět svá bydliště a vzápětí nejsou schopny najít ve městech uplatnění – a sbírají odpadky na okrajích měst, hledají pitnou vodu už jako nejcennější dar… Jen v Paraguay muselo za rok opustit své domovy 70 tisíc rodin.
V Evropě potom se tato sója ve velkém uplatňuje v krmných dávkách konvenčních zvířat.
Evropští zemědělci by sóju (nebo jiné motýlokvěté, bobovité rostliny) vypěstovali dráž – a tak pěstují plodiny více „tržní“, které jsou sice k prodeji za vyšší ceny, ale ochuzují půdu o dusík (obiloviny, řepka), který je následně doplňován chemickou cestou…
a tvoří se nadprodukce, část z ní je dokonce uplatňována jako „rozvojová pomoc“. Přitom by stačilo, aby se na evropská pole vrátily sóji podobné rostliny s unikátní symbiosou hlízkových bakterií. Vždyť ne nadarmo se úcta k těmto rostlinám vyjadřovala rčením: „Potkáš-li na poli jetel, tak se mu pokloň.“
Ekologické zemědělství v Evropě tím dostává další opodstatnění. Klade důraz na lokální produkci, uzavřený koloběh živin vlastní farmy, pěstování bobovitých rostlin je jedním z předpokladů udržování kvality půdy.
Zaměstnává lidi své země, jimž také potraviny produkuje. Zvířata jsou krmena z vlastních zdrojů, nebo krmivy vypěstovanými u souseda ekologického zemědělce. Ekozemědělec není závislý na dovozu levných krmiv ze zámoří.
Stará se o svou půdu i s ohledem na další roky.
Někteří vědci tvrdí, že cestou pro uživení lidstva je konvenční chemické zemědělství s využitím GMO a klonování.
Po shlédnutí prezentace paní Normy Giménez z paraquayské organizace Sobrevivencia jsme ale ještě více přesvědčeni, že nejlepší cestou pro obživu lidí i v rozvojovém světě je ekologické zemědělství.
To lze totiž aplikovat v úrodných oblastech i těch méně úrodných a hlavně vždy zajistí (především díky pestrému osevnímu postupu) sebezásobení zemědělců a obyvatel v jejich regionu.
Jak budou vypadat monokulturní lány v Paraguay, až se změní světové konstelace? Vyroste tam ještě někdy unikátní divoký prales? Budou tam původní farmářské rodiny a komunity domorodých lidí ještě někdy hospodařit a žít v souladu s přírodou a s dostatkem pitné vody?
Možná máte pocit, že se s některými nešvary nedá nic dělat. V tomto případě ale záleží na každém z nás, zda budeme chtít jíst levné maso, vejce či mléko nebo zda se budeme pídit po živočišných produktech, které vznikly bez drancování vzácných biotopů a lidských společenství na opačném konci planety. Pokud nebude poptávka, nebude i nabídka a tato hrůza se zastaví.
Pokud vás bude zajímat více o této problematice, přečtěte si kompletní článek v příloze – včetně článku Jana Valešky (www.biospotrebitel.cz) nebo se podívejte na 12minutový dokument Vražedná pole – velmi zajímavý (s českými titulky).
Lucie Hejná a Josef Sklenář,biofarma.cz
Přílohy bio1001 soja [129.5 kB, pdf] prezentace krmna soja 09 [6.5 MB, ppt]