Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?
VÁŠ DODAVATEL OVOCE A ZELENINY Český zelinář se vrátí. Máme se bát?
JSME PARTNEREM
            VÍCE NEŽ 70 ŠKOL OVOCE A ZELENINA DO ŠKOL OVOCE A ZELENINA DO ŠKOL

Jsme česká společnost sídlící v Turnově a specializující se od roku 1994 na distribuci ovoce a zeleniny. Našimi spokojenými klienty jsou sklady, prodejny, restaurace, hotely a jídelny všeho druhu. Z logistického centra o výměře 1700 m2 pravidelně zásobujeme klienty Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje celkem 32 užitkovými vozy o tonážích 900 – 6000 kg.

Akční nabídka je v tuto chvíli pozastavena.

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Vážení zákazníci,
z důvodu zajištění Vašeho maximálního bezpečí byly naše prodejna i velkoobchodní sklady PREVENTIVNĚ ošetřeny specializovanou společností desinfečním prostředkem hubícím veškeré viry a bakterie. Ty po kontaktu s ošetřenými plochami okamžitě hynou. Účinnost aplikované látky je 21 dnů, a po uplynutí této doby bude obnovena.

Přejeme všem spoustu síly, energie a pozitivního myšlení v tomto nelehkém období.

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Vlastníme

1 700 m2 klimatizovanýchskladových prostor

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Nabízíme

1 000 druhůovoce a zeleniny

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Pracujeme

364dnů v roce

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Rozvážíme

36 užitkovými vozy

Protože naším hlavním zájmem je především spokojený klient, pečlivě vybíráme naše dodavatele, kteří nám dodávají jen to nejlepší ovoce a zeleninu. Kvalitu našeho zboží umocňují sklepní prostory skladu pocházející z 18.

století. Díky ideálním podmínkám, zejména stálé vlhkosti a teploty, je garantována špičková kvalita a čerstvost ovoce a zeleniny po celý rok.

Kromě velkoobchodu provozujeme také vlastní maloobchodní prodejnu s ovocem a zeleninou.

© 2021 Batlička s.r.o. All Rights Reserved.

Rena.cz – design with love

Co jíst, když se chcete vyhnout chřipce nebo nachlazení?

Snad každý ví, že nejlepší obranou proti většině typů nachlazení i proti některým druhům virových onemocnění je prevence. Aby tělo dokázalo dobře odolávat nemocem, musí být v nejlepší kondici. Důležité je nejen cvičení a teplé oblečení, ale i správná životospráva a strava bohatá na vitamíny.

Nemusíte kupovat drahé doplňky stravy a vitamíny v tabletách. Vše je i v potravinách. Jaké potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku, pokud chcete být zdraví?

Reklama

Velmi důležitá je konzumace potravin s vysokým obsahem vitamínů a minerálů. Obecně jsou tyto látky nejčastěji obsaženy v ovoci a v zelenině. Nezapomínejte na to, že nejvíce vitamínů je v ovoci a zelenině v syrové podobě.

Každá tepelná úprava snižuje množství tělu prospěšných látek. I ¼ čerstvé papriky má více vitamínů, než 2 celé grilované nebo dušené.

Zejména vitamín C, který je pro lidské tělo při ochraně před nemocemi nejdůležitější, tepelnou úpravou mizí velmi rychle.

Jaké druhy ovoce a zeleniny jsou nejvíce bohaté na vitamín C?

  • Šípek
  • Černý rybíz
  • Kiwi
  • Papája
  • Zelí
  • Červená paprika
  • Brokolice
  • Růžičková kapusta

Pokud už máte chřipku nebo jste nachlazení, měli byste omezit konzumaci grapefruitu. Ten je jako prevence dobrý, ale při samotné nemoci může způsobovat zvýšené vstřebávání některých léků.

Pikantní jídla a koření

Jako skvělá prevence fungují i pikantní potraviny společně s pikantním kořením. Ve vašem zimním jídelníčku by se měl v dostatečném množství objevovat zejména česnek a zázvor. Jako koření je skvělá chilli paprička. Vynikající účinky má i křen nebo skořice.

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Pokud již bojujete s chřipkou, měli byste pálivá a pikantní jídla naopak omezit. Chřipka je provázena bolestí břicha a pikantní potraviny jí mohou ještě více zesílit.

Mléko a mléčné výrobky

Mléko je sice tekutinou, ale svým složením je vlastně plnohodnotnou stravou. Alespoň 2x denně šálek teplého mléka je dobrou prevencí proti onemocnění. Při nemocích je mléko s medem velkým pomocníkem proti bolestem v krku. Mléko je bohaté na bílkoviny, které se podílí v organismu na celé řadě procesů. Stabilizují metabolismus, podporují tvorbu hormonů a posilují imunitu.

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Vyhýbejte se konzumaci tučných potravin, které organismus spíše oslabují, než aby mu pomáhaly.

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

Máme, jak známo, tisíce vietnamských zelinářů. Prodávají od rána do pozdního večera, a to nejen ovoce a zeleninu.

Neznají víkendy, jsou pracovití, ochotní a usměvaví, byť jsem již narazil i na pár oprsklých, co okoukali české obchodnické manýry.

Obecně však panuje názor, že jsou mnohem pracovitější než Češi, a tudíž je tím jasně vysvětlitelná jejich zelinářská ofenziva. Ano, tady lze těžko něco namítat.

Tip: Hledáte český česnek? Jeďte do Klánovic

Český zelinář se vrátí. Máme se bát?

I když na druhou stranu jistě znáte ulice, například na pražském Žižkově, kde jsou v jednom bloku činžáků tři vietnamské obchody s ovocem a zeleninou (plus trochou drogerie). A proto i naprostého ekonomického naivu napadne: sakra, jak můžou na tak malém prostoru prosperovat, nejsou to pračky špinavých peněz? A to ani nemusí číst občasné stesky v médiích, že vietnamským obchodníkům se daří dobře i díky penězům z pašovaných cigaret, alkoholu či oděvů, přičemž důkazy na to nejsou.

Proč o tom všem píšu? Znám od vidění pár vietnamských zelinářů v okolí mého bydliště a vnímám, jak se jim rodí děti, jak tahle nová vietnamská generace spolu mluví výhradně česky.

Vím, že studují, že hezké vietnamské dívky chodí s českými kluky, že vietnamští hoši jsou vyfiknutí jako všichni dnešní teenageři; hodně jich má blonďatý melír ve vlasech.

A tak logicky usuzuji, že tihle mladí „cizinci“ nepřevezmou zeleninové krámky po rodičích.

Chcete čerstvou zeleninu? Zapojte se do bedýnkování

„To máte naprostou pravdu!“ řekl mi Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti. „Do tří až pěti let začnou vietnamské ochody s ovocem a zeleninou zanikat, až skončí úplně. Děti těchto Vietnamců jsou totiž průmyslováci či vysokoškoláci, ti už se budou živit jinak než jejich rodiče.

“ A následně mě pan Winter zahltil spoustou čísel: v současné době u nás legálně žije 65 tisíc Vietnamců, z nichž je víc než polovina starousedlíků, kterým se zde rodí děti. Kromě toho je tu i deset tisíc ilegálů.

Dozvěděl jsem se i další zajímavosti: například v západních Čechách nyní zaniklo pět velkých vietnamských tržnic, což pěti městům působí velké starosti, neboť přijdou o miliónové daně.

Pan Winter dále vyprávěl, že pracovití Vietnamci (jejich počet je 87,5 miliónů, HDP země vzrostl za loňský rok o 6 procent!) se podnikatelsky zabydlují i ve Skandinávii (třeba v Dánsku či Norsku).

Ale já spíš s obavou myslel na návrat českého zelináře. Na to, jestli se vůbec najde někdo, kdo tu práci bude chtít dělat, jak ji bude dělat, a zda se obsadí alespoň část všech krámků a obchodů po Vietnamcích. Děsí mě stažené rolety a ulice bez drobného všednodenního ruchu.

Tuším, co si říkáte. Že moje starosti na vaši hlavu a že to nějak dopadne… No právě, říkám zase já.

Ilustrační foto SXC

Úvod

  • ostatní
  • Svoji zeleninu dodáváme také do brněnské ZOO a prosíme Vás o finanční pomoc pro zvířátka                                        kg zeleniny od Vás je za 3 Kč      
  • Připište prosím ke svojí objednávce kolik kilo zeleniny chcete poslat ( třeba 10 kg to je 30 Kč) – to Vám připočteme k celkové částce a zeleninu v této hodnotě pošleme do ZOO, kterou zavážíme v pondělí i ve středu.
  • Bílé víno (přírodní) 0,7 L – 100 Kč
  • Broskvový sirup 0,5 L – 40 Kč
  • Bezový sirup 0,5,L – 40 Kč
  • Kopřivový sirup 0,5L – 40 Kč
  • Jahodový sirup 0,5 L – 40 Kč
  • Jahodová marmeláda 750 ml. – 100 Kč
  • Jahodová marmeláda 370 ml. – 60 Kč
  • Zavařené ryngle 750 ml. – 40 Kč
  • Ovocné výživy jsou bez cukru.

zavařené 20.1.2021

Ovocná výživa jablko – jahodová 120 ml. – 15 Kč (zavařená ve středu3.3.2021 jablka + naše mražené jahody

  1. Ovocná výživa jablečná 120 ml. – 15 Kč (jablko)
  2. Ovocná výživa jablko – banán 120 ml. – 15 Kč (budu opět vařit momentálně vyprodaná)  kupuji banány v bio kvalitě v Albertu
  3. Vejce – 5 Kč

Pampeliškový med 1 skl.370ml. – 50Kč

Pampeliškový med 1 skl. – 150 ml. – 25Kč

Zavařené patizony 1 skl. – 750 ml. – 35 Kč

Zavařené cibulky 1 skl. – 750 ml. – 35 Kč ( zavařené 27.1.2021)

  • Zavařená cuketa, patizon a mrkev 750 ml. – 35 Kč
  • Zavařené kukuřičné klasy 1 skl. – 35 Kč
  • Zeleninové lečo 1 skl. – 35 Kč
  • Okurkové řezy 1 skl. – 35 Kč
  • Včelař pan Kugler stáčí poslední soudek medu
  • Med Květový 1 skl. – 195 Kč
  • Pastový med 1 skl. – 195 Kč
  • Kysané zelí 750 ml.sklenice – 50 Kč
  • Kysané zelí 350 ml. – 35 Kč
  • Zelná šťáva 0,5 L – 30 Kč

v pondělí 1.3.2021 jsem krouhali další zelí  – je naložené, aby vitamíny nedošly.

  1. Mražená zelenina
  2. Mražený hrášek 1 bal. – 25 kč
  3. Mražené jahody 1 bal. – 25 Kč
  4. Mražená pažitka nasekaná 1 bal. – 25 Kč
  5. Mražená drůbež
  6. Kuře 1 kus – 190 Kč cca 2,3 kg
  7. Kačena 1 kus – 400 Kč cca 2,6 Kč
  8. Sušené bylinky a ovoce
  9. Kopřivy 50 g – 50 Kč
  10. Domácí nudle – ruční výroba – 100 g – 50 Kč
  11. Nudle pro nás vyrábí pan Kubíček velice špatně vidí a výrobou výborných nudlí dokazuje, že má zlaté ručičky navzdory všemu.
  12. Novinka

Nabízíme pro Brno výdejní místo – Vážím si – Bezobalový obchůdek Brno Vinohrady Bořetická č. parcely 96060                                                                    Vinohrady tel.

  604167293                                                                                       cena uložení je 20 Kč   a cena závozu je 30 Kč    ÚHRADA JE VŽDY NA ÚČET: ČÚ:107- 9760090257/0100                                            

  • otvevírací doba
  • Po,Út 9-12,14-16
  • St,čt 14:30-17
  • Pá 9-12
  • obaly od vajíček i sáčky můžete vracet

Sklenice od zavařenin  prosím vracet. Ráda si odeberu jakékoliv sklenice od jogurtů a dalších výrobků prodávaných ve skle. Moc děkuji.

Staré pečivo i skořápky si ráda odeberu

Česnek jako vzor. České ovoce a zelenina bojují o zákazníky

Český česnek začal opět dobývat tuzemské regály před třemi lety. Zatímco plochy sklizené zeleniny se rok od roku smrskávají, u česneku se začala situace nezvykle měnit. Český česnek se vrátil a levnější čínský nebo španělský mu musel ustoupit. Loni se plocha sklizeného českého česneku rozrostla na 300 hektarů a odrazila se tak ode dna 120 až 130 hektarů v předchozích letech.

„Začal být zájem o český česnek, reagovali na to velice pozitivně velcí, ale i menší pěstitelé, kteří ho navíc dobře prodali. Cena se předloni vyšvihla na 180 až 200 korun za kilogram, což je přehnané.

Teď už je levnější,“ popsal předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Loni český česnek zlevnil zhruba o 30 korun na kilogram. „Věřím, že osevní plochy budou dál stoupat,“ dodal.

Český česnek začali více pěstovat zavedení zelináři, ale nově i někteří menší pěstitelé.

Kvůli ceně klesá spotřeba ovoce

Příběh česneku je však zatím ojedinělý. Pět svazů takzvaných speciálních plodin, kam patří kromě zeleniny i ovoce, chmel, květiny a víno, naopak upozorňuje na to, že české produkce dál ubývá na úkor levných dovozů. Plochy těchto plodin se dlouhodobě zmenšují, varují zástupci těchto svazů – za deset let o 31 procent.

Hlavním důvodem je zánik zpracovatelských závodů, i rozdíly ve výši finančních podpor v zemích EU, uvádějí svazy. Například česká zelenina nepokryje ani třetinu domácí spotřeby.

Zelináři nevolají po stoprocentní soběstačnosti, ale chtěli by, aby zelenina z českých polí nasytila poptávku alespoň v sezóně. To by znamenalo zvýšit osevní plochy o zhruba 6 750 hektarů.

Soběstačnost by se v tom případě mohla přehoupnout přes padesát procent.

Sklizně ovoce z posledních let jsou o čtvrtinu chudší než před deseti lety. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka se neinvestuje do nových výsadeb, růst spotřebitelských cen pak snižuje spotřebu ovoce.

V roce 2012 snědl průměrný Čech 19 kilogramů jablek, tedy o šest kilo méně než v roce 2009. „Vyšší spotřebitelské ceny jsou způsobeny také růstem marží obchodů a růstem DPH v posledních letech,“ řekl Ludvík.

Kolem poloviny jablek a švestek se dováží, u jahod, meruněk a broskví tvoří dovozy přes 80 procent. K tomu roste vliv levnějších dovozů z Polska.

Vláda slíbila pomoc zelinářům i chovatelům

Zástupci takzvaných speciálních plodin doufají, že jim současná vláda a ministr zemědělství Marian Jurečka vydupou lepší postavení na trhu i dotace. Upozorňují na nerovnováhu mezi výší dotací na rostlinnou výrobu a právě na speciální plodiny nebo živočišnou výrobu. Podle pěti zmíněných svazů dává programové prohlášení naději na změnu k lepšímu.

Prohlášení vlády si například klade za cíl zvýšení soběstačnosti v základních komoditách, pěstování ovoce i zeleniny a obnovu živočišné výroby. „Naší prioritou bude podpora živočišné výroby a speciálních plodin (ovoce, zelenina, chmel, brambory atd.), která jednoznačně přináší pozitivní efekt především na zaměstnanost na venkově,“ stojí v koaliční smlouvě.

Ovoce a zelenina zdražují. Zemědělcům chybí stovky lidí, s problémy se potýkají i dopravci

Mluvili jsme o tom, že pěstitelům chybí sezonní pracovníci – tedy hlavně brigádníci z ciziny. Je to hlavní důvod, proč zelenina zdražuje? Důvodů je určitě víc, ale tenhle je určitě zásadní. S tím máme velký problém.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poslechněte si rozhovor Jiřího Chuma s obchodním ředitelem pěstitelské a dodavatelské firmy Bramko Alešem Schneibergem o cenách ovoce a zeleniny

Dá se nějak vyřešit, nebo máte nějaký výhled, jak by se dal vyřešit? Dal by se vyřešit. V podstatě každý rok ten problém vyřešený máme.

Jen pro představu, abyste si to dokázali představit, tak zeleninu, kterou pěstujeme na ploše 1000 hektarů, u nás sklízí skoro 500 lidí.

Bohužel ta sklizeň je založena na lidské práci – svazkování ředkvičky, svazkování svazkové cibulky, svazkové mrkve a tak dále.

Je to pouze a jenom lidská práce a tento problém máme vyřešený už letitě – od začátku naší firmy.

Skoro dvacet let sem jezdí lidi z Ukrajiny, kteří už mají trvalé pobyty a už jsou na tuhle práci naprosto specializovaní. Systém máme vyřešený a máme vyřešenou i tuhle sklizeň.

Ale v současné době máme obrovský problém, že tihle lidé sem nemohou přijet kvůli všem opatřením jak na naší, tak i na ukrajinské straně.

Od čeho dalšího se cena zeleniny odráží?V první řadě jde o to, že nemůžeme sehnat lidi. Potom je to způsobené situací v dopravě – teď nemyslím českou zeleninu, ale dovozovou zeleninu. Velice špatně se shání kamiony pro dovozce, obchodníky se zeleninou – papriky, rajčata a tak dále.

Vozí to ze Španělska a Itálie. To si myslím, že je jeden z dalších faktorů. A potom to může být – a u zeleniny je to každodenní otázka – o přetlaku nebo nedostatku na trhu. Pokud je zeleniny nedostatek, tak cena samozřejmě stoupá, pokud je jí hodně, jde cena dolů. To se samozřejmě také projevuje. A samozřejmě sucho, které nás trápí. To je v médiích prakticky každý den.

Jsme na suchu. Není to ani nadsázka, ani literární obrat, upozorňuje novinář sledující situaci v Česku

Číst článek

Na kolik je Česko v produkci zeleniny soběstačné? Úplně přesná čísla by vám dali na potravinářské unii, ale myslím si, že v době začátku naší produkce, když se tady u nás – v Polabí a na jižní Moravě – začne sklízet někdy v půlce dubna a do konce října, pokud jde zelenina přímo z pole, tak v komoditách, které se tady pěstují, jsme v tomto období soběstační. Potom samozřejmě začne doba vegetačního klidu – od listopadu do dubna -, kdy kromě skladované zeleniny – jako je celer, brambory, zelí a tak dál – se musí všechno dovážet. Takže v tomhle období tady v Čechách je zeleniny minimum.

Dá se očekávat, že cena zeleniny v příštích měsících ještě poroste, pokud se neuvolní hranice? Dá se to očekávat.

Může to samozřejmě na to mít vliv, pokud – díky klimatickým podmínkám – bude produkce víc, tak budou pěstitelé pod tlakem potřebovat zeleninu rychleji prodat, ale co mám zprávy, tak podobná situace je třeba v Polsku, kde také nemá zeleninu kdo sklízet. Tam taky jezdí pracovníci z Ukrajiny.

Tenhle problém je v celé Evropě, je to i v Německu. Pokud se to rychle nevyřeší a firmy nedostanou povolení nabýt pracovní sílu, tak se situace může ještě zhoršit a cena může být ještě vyšší.

Zeleninové bedýnky přímo z farmy

Předchozí Následující Naše Narcisky
692

Svazek 5 kusů Narcisek z naší farmy.

Vejce
296

Vejce od našich slepic, které mají radost ze života.   10 kusů

Třešeň

Třešňový džem výběrový extra speciální, 80% ovoce.   150 g

Světlý ležák 12°

Klasický ležák s vyšším zbytkovým extraktem a jemnou hořkostí.   1 l

Borůvka

Borůvkový džem výběrový extra speciální, 75% ovoce.   150 g

Jahoda

Jahodový džem výběrový extra, 75% ovoce.   150 g

Veltlínské zelené

Moravské zemské víno, suché, ročník 2019.   1 láhev o objemu 0,75 l  

Elegant cuvée

Moravské zemské víno, suché, ročník 2018.   1 láhev o objemu 0,75 l  

Med květový

  1 kg Květový med vyrobený přímo pro nás od včelaře z Poděbrad nebo Milovic.

Žlutá řepa

Žlutá řepa je jemnější a sladší než červená a hlavně, nebarví.   1 kg

Jablka Idared

Navinule sladká, šťavnatá, příjemně nakyslá, ale velmi dobrá chuť.   1 kg

Červené zelí
Těšíme se na příští sezonu 348

Zásobárna přírodních vitamínů na zimu. To je červené zelí.   1 kus

Petržel

Klasika mezi kořenovou zeleninou.    1 kg

Bílé zelí

Bílé zelí je přírodním zdrojem vitamínu C.   1 kus

Jablečný mošt 3 l

100 % jablečná šťáva z Podorlicka. Jablka jsou z vlastních sadů.

Česnek 1 kg

Česnek nesmí chybět v žádné kuchyni.

Mrkev

Praná mrkev karotka vhodná k doplnění bedýnky.   1 kg

Celer

Celer je plný vitamínů.   1 kus

Petržel

Klasika mezi kořenovou zeleninou.    1 kg

Červená řepa

Červená řepa je velmi zdravá pochoutka s všestranným použitím.   1 kg

Cibule červená

Červená cibule vás překvapí svou nasládlou chutí.   1 kg

Bílé zelí

Bílé zelí je přírodním zdrojem vitamínu C.   1 kus

Žlutá řepa

Žlutá řepa je jemnější a sladší než červená a hlavně, nebarví.   1 kg

Brambory Grenaille

Malé brambory vhodné na vaření, restování nebo pečení v troubě i se slupkou.   1 kg

Nakupujte čerstvou zeleninu přímo od farmáře. Naší zeleninu pěstujeme v úrodné polabské oblasti a na základě vašich objednávek sklízíme. V odpoledních rozvozech tak může být zelenina, která ještě ráno byla na poli. I o dříve sklizenou zeleninu se však dobře staráme, máme ji pečlivě uchovanou v chladícím zařízení.

V naší nabídce naleznete sestavené farmářské bedýnky, které jsou určeny pro všechny ty, kteří nechtějí ztrácet čas výběrem jednotlivých produktů. Zeleninové bedýnky jsou vhodné pro celou rodinu a obsahují vždy to nejdůležitější, bez čeho se v kuchyni neobejdete.

Víte, že si můžete sestavit i svou vlastní bedýnku? Pokud máte rádi třeba lilek, šup s ním do bedýnky. Zkrátka, vyberte si přesně to, na co máte chuť!

Na správné farmě nesmějí chybět zvířata a tak i u nás nějaká máme. Zatím pouze slepice, ale dlouho sami nezůstanou. Slepice chováme ve volném výběhu a krmíme je pouze přírodními krmivy. Ostatně, také si pochutnávají na naší zelenině 🙂

A protože vám chceme nabídnout i něco dobrého od našich kamarádů farmářů, v prodeji se objevují 100% ovocné mošty, sušené ovoce, domácí marmelády nebo ovocné sirupy.

Naší zeleninu pěstujeme bez zbytečných chemikálií a takto se snažíme přistupovat i ke zvolenému doplňkovému prodeji. Vybíráme si jen to, co chutná i nám a čemu věříme.

Velkým cílem je nabídnout našim zákazníkům ucelený sortiment lokálních produktů pocházejících z malých farem, jako je ta naše 🙂

Všem vám moc děkujeme

Vaše Rodinná farma Pesema

Martin Pýcha: Zemědělství už nejsou jen vidle a motyka

Pro přílohu Podporujeme české potraviny pohovořil mimo jiné o tom, jak je Česko potravinově soběstačné nebo proč je cena ovoce a zeleniny vyšší.

Na co můžeme být jako Češi hrdí v oblasti zemědělství?

Takový věcí je hodně. Myslím, že tou hlavní je, že zemědělství stále funguje, a to na velmi vysoké úrovni. Zemědělství u nás postupuje mílovými kroky a v řadě ohledů se řadí k evropské a možná i ke světové špičce. Například v chovu dojnic patříme mezi pětici států s nejvyšší užitkovostí.

A zároveň k zemím, kde jsou zvířatům poskytovány nejlepší podmínky pro život. V rostlinné výrobě máme jednu z nejnižších spotřeb pesticidů a průmyslových hnojiv.

Čeští zemědělci masivně využívají moderní technologie, zkoušejí a používají pracovní postupy, které pomáhají udržet, případně i zlepšit stav životního prostředí.

A co naopak vidíte jako problém?

Toho je také více. Asi největší je, že o zemědělství často rozhodují lidé, kteří o něm vědí jen pramálo. Vidíme to na současném jednání o společné zemědělské politice, vidíme to při každodenní činnosti. Koluje spousta mýtů, a málokdo zaregistroval ten obrovský pokrok, který naše zemědělství udělalo. Dalším průšvihem je ekonomika.

Ceny zemědělských komodit bohužel neurčují zemědělci a jejich tvorba je značně deformována. Je běžné, že české ceny pro zemědělce jsou výrazně nižší než ceny zemědělců na západ od našich hranic.

Když k tomu připočteme rozdílnou výši dotací a odlišnou podporu na místní a národní úrovni, můžeme být rádi, že se zemědělci ještě věnují svému poslání.

Přečíst článek ›

Jaká je z toho podle vás cesta ven?

Cesta není jednoduchá. Nikdo nemá kouzelný proutek, aby máchnutím vše změnil. Musím přiznat, že jsme zaspali i my. Cestou je větší propagace zemědělství a prezentování jeho úspěchů. Aby se náš obor demytizoval a lidé i politici vycházeli ze skutečného stavu.

Je jasné, že laik nemůže do detailu znát funkci třeba elektronických obojků na dojnicích, ale musí vědět, že jde o prostředek, který pomáhá sledovat zdravotní stav a zlepšovat tak péči o zvířata.

Nemusí vědět, že pásové zpracování půdy umožňuje zpracovávat půdu jen v místě řádku plodiny, že je k tomu zapotřebí přesná satelitní navigace, ale musí se dovědět, že tímto způsobem se předchází erozi půdy. A zaspali jsme i v budování ekonomicky silného odbytu.

Odmysleme si, že na počátku bylo takřka nemožné se spojovat při prodeji zemědělské produkce. Nyní tuto možnost máme, a stále ji využíváme nedostatečně. Přitom naše země byla v minulosti průkopníkem. Máme tu sice odbytové organizace na některé komodity, ale většina z nich se obchoduje samostatně.

V tom je naše velká nevýhoda ve srovnání se zeměmi původních členů EU. Tam jsou odbytové organizace mnohem silnější a jsou schopné exportovat komodity i potraviny do celého světa. I proto se tak liší ceny placené zemědělcům.

Jak byste charakterizoval českého zemědělce? Je o tuhle životní cestu zájem, nebo je to hodně tvrdá řehole a lidé se do této sféry neženou?

České zemědělství je postavené hlavně na odborných znalostech a zkušenostech. Proto patříme ke špičce. Je to způsob života založený na odpovědnosti vůči předkům i potomkům. V dnešní společnosti je to mnohdy bráno jako archaismus. Zájem o zemědělství klesá a vidíme, že vázne generační obměna.

Zájem o tento obor není tak velký, jaký bychom potřebovali, a většinou tento nezájem vyplývá z neznalosti. Stále přetrvává názor, že zemědělství jsou hlavně vidle a motyka. Přitom v zemědělství se používá mnoho technologií, které se až následně rozšířily do ostatních oborů.

Na polích už dávno jezdí traktory, kde obsluha pouze dohlíží na provedenou práci, a dokonce už testujeme autonomní stroje bez řidičů, ve stájích máme automatizované provozy, pracuje se s digitálními technologiemi.

Samozřejmě zůstává množství manuální práce, pracujeme se živými organismy, ale jde o práci, která má smysl.

Zajímá českého zákazníka, zda je zelenina či ovoce vypěstovaná v ČR, nebo mu jde především o cenu?

Většině kupujících jde stále především o cenu. Roste ale podíl těch, kteří si všímají i místa původu. Bohužel nedosahujeme takového patriotismu jako například v Německu nebo Rakousku, kde zahraniční výrobek při domácí alternativě nemá šanci uspět.

Mělo by být určité procento, hovoří se zpočátku o 55 procentech, českých potravin v obchodě. Je to utopie?

Samozřejmě bychom raději viděli, že obchodníci a spotřebitelé preferují především domácí potraviny. Spotřebitelé svůj zájem pomalu zvyšují, ale mnohdy prostě nemají na výběr. Bohužel obchodníci upřednostňují velké dodávky levného zboží pro jednotnou nabídku v celé republice.

Tento podíl by se přitom velice jednoduše dal zvýšit nabídkou regionálních produktů v jednotlivých obchodech. Tato praxe je v zahraničí běžná, jen u nás obchodníci upřednostňují unifikované zboží.

Proč by třeba v benešovském supermarketu nemohly být uzeniny z Benešovska, v olomouckém hypermarketu ovoce od pěstitelů z okolí? Podpořili by se tak místní zemědělci a vedlejším efektem bude snížení uhlíkové stopy přepravou zboží do a z centrálních skladů.

Ceny zeleniny jsou momentálně poměrně vysoké. Čím to je?

Ceny všech komodit jsou vyjádřením nabídky a poptávky. V době, kdy se u nás produkoval dostatek ovoce a zeleniny, naše pěstitele „drtily“ levné, výrazně dotované dovozy ze zahraničí. Soběstačnost jak u většiny druhů ovoce, tak v zelenině klesla pod 50 procent a dodavatelé samozřejmě zvýší své ceny.

Na současných cenách se navíc podepsala opatření vůči koronaviru, kdy v celé Evropě nebyl dostatek pracovníků na pěstování a hlavně sklizeň. Čehož samozřejmě obchodníci okamžitě využili, a ceny jen opatrně vracejí k původním hodnotám. Ačkoli ceny placené zemědělcům se prakticky nezměnily.

Nicméně, kdybychom v obchodech měli platit skutečnou cenu potravin, tedy takovou, která pokryje výrobní náklady a přiměřený zisk zemědělců a potravinářů, byly by potraviny ještě mnohem dražší.

Je v něčem Česká republika úplně soběstačná?

Plně soběstační jsme v produkci obilovin, mléka, cukru a řepkového semene, potravinové bezpečnosti dosahujeme zatím v produkci hovězího masa. Výborní jsme u některých „menších“ komodit, jako je chmel, kde jsme třetí největší producent na světě, anebo potravinářský mák, kdy jsme dokonce největší producent na světě.

U jaké zeleniny a ovoce vidíte problém v nesoběstačnosti? Když pomineme exotické ovoce.

Prakticky u všech druhů. Z hlavních druhů ovoce jsme nejvíce soběstační u švestek, a to jen asi z 50 procent, a jablek asi 45 procent. Všechny ostatní klíčové, jako hrušky, meruňky, jahody, ty jsou na tom ještě mnohem hůře.

Dosažení vyšší míry zásobování z tuzemských zdrojů s sebou nese množství investic do produkce a hlavně skladování. To pěstitelé vlastními silami a bez alespoň minimální jistoty, že se jim investice vrátí, nemohou zvládnout.

Přečíst článek ›

Povede směřování evropské zemědělské politiky k ekozemědělství a k omezení pesticidů k dalšímu zdražování?

V nastoleném směru nepovede ke zvyšování cen jen některých potravin. Výrazně prodraží veškerá produkce, a samozřejmě i ceny potravin v obchodech. Nehledě na to, že některých potravin může být i nedostatek a bude nutné navýšit dovozy ze zahraničí.

A výsledek se na stavu životního prostředí projeví jen minimálně. Dokonce se obávám, že globálně to bude mít přesně opačný výsledek. Nejen my, ale odborníci v celé Evropě upozorňují na to, že jde jen o odsunutí problému do jiných oblastí světa. Nejde přitom jen o vnitřní trh.

Evropští zemědělci vyrábějí potraviny za mnohem přísnějších podmínek, než zbytek světa. Přesto, i díky podporám a dotacím, dokážou konkurovat i levnějším producentům z jiných zemí.

Další zpřísňování těchto podmínek výrazně zdraží výrobu a evropské potraviny budou nahrazeny levnějšími potravinami ze zemí, kde se žádná pravidla dodržovat nemusí.

Existuje ještě vůbec šance, že by ovoce a zelenina zlevnily?

Obávám se, že takovou cestu nevidím. Částečně může pomoci využití moderních technologií, ale vzhledem k tomu, že Evropa se některým z nich, jako jsou například nové metody šlechtění, brání, bude tento efekt pouze omezený.

Jediná cesta, která může krátkodobě snížit cenu ovoce a zeleniny v EU, je kompletní otevření hranic dovozům ze zemí, kde svou produkcí devastují životní prostředí, využívají levnou mnohdy i dětskou a otrockou práci, používají u nás již dávno zakázané pesticidy, a tak dále. To ale doufám nikdo nechceme.

Nejlepší cesta je podporovat lokální pěstitele. Nejen morálně, ale i finančně.

Zásoby ovoce a zeleniny v ČR údajně vystačí do února, pak se prostě mnohé musí dovážet. A podstatné je, že prý nejsou skladovací prostory. Je to opravdu tak?

U některých druhů je produkce víceméně pouze sezonní záležitostí, protože je velmi nízká. U některých to tak být může. Jde ale o teoretické propočty. Je to odvislé od dohody s odběrateli. Skladovací prostory jsou důležitým navazujícím prvkem.

Už dnes pěstitelé, nebo jejich odbytové organizace, provozují sklady s určitou skladovací kapacitou. Vybudování dalších by bezpochyby přispělo ke zvýšení možností skladování pro pěstitele. Ale jde o vysoké investice s nejistým výsledkem.

Navíc složitý stavební zákon a z něj vyplývající povinnosti komplikují možnost pružněji reagovat na poptávku, a bez odbytu si jen obtížně budete budovat sklady.

Malé krámky, farmářské trhy, supermarkety. Tři místa, kde si lze ovoce a zeleninu nakoupit. Český zemědělec je tak trochu v kleštích. Malé krámky berou malé objemy. Trhy jsou sezonní. A dostat se do velkých supermarketů, bývá nemožné…

Ke zlepšení nepovede jeden velký krok, ale spousta drobných. Již zmiňovaná novela zákona o potravinách může malou měrou přispět ke zvýšení regionální nabídky ve velkých obchodech.

Výstavba nových skladovacích kapacit umožní regionální zásobování nejen těchto supermarketů, ale i menších obchodů čerstvým ovocem a zeleninou. A menší byrokracie umožní prodej na farmářských trzích nebo ve vlastních prostorách.

My se snažíme jednat s menšími obchodníky, kteří jsou pružnější a ochotnější nabízet regionální produkty než velké řetězce, ale je to pomalá cesta. Nicméně má první pozitivní výsledky.

Přečíst článek ›

Některé řetězce se dnes pyšní širokou nabídkou českých potravin. Je to jen dobrá reklama, jak přilákat zákazníka?

V mnohých případech ano.

Někdy mě dokáže nadzvednout i drzost některých obchodníků, kteří zařadí do sortimentu pár regionálních výrobků, a pak rozjedou masivní kampaň, jak zachraňují české zemědělce a potravináře.

Dokonce zvažujeme některé kroky, jak na takové praktiky reagovat. Ale nechci paušalizovat. Jsou obchody, které skutečně postupně zvyšují i zastoupení českých, částečně i regionálních výrobců potravin.

Obchodní řetězce – v rozhovoru v televizi jste řekl, že se nechovají u nás tak, jak se chovají ve své zemi. Co jste měl na mysli?

Je to právě vztah ke svým dodavatelům. Například při jarním omezení v souvislosti s koronavirovými opatřeními řetězce v Německu, Rakousku, Francii i dalších zemích deklarovaly podporu především domácích zemědělců a potravinářů. Vyzvali jsme obchodníky působící u nás, aby stejný přístup deklarovali i oni.

Naprosto bez odezvy. Jsme přesvědčeni, že na české potraviny uplatňují v některých případech i vyšší marže než na zahraniční prostě proto, že mnozí zákazníci jsou ochotni si za české potraviny připlatit. Ale důkazy se shánějí jen velmi obtížně. Tady by musel daleko aktivněji pracovat stát, ale to se neděje.

Jak těžké je pro farmáře, zemědělce, dostat se do obchodního řetězce?

První, na co narazí, je podmínka okamžité dodávky stanoveného množství. Poplatky za zařazení mezi dodavatele, úhrada marketinkových poplatků, odběr předepsaných obalů jsou dalším omezením. A samozřejmě cena.

Malí producenti, pokud mají prodávat s přiměřeným ziskem, prostě řadu podmínek nejsou schopni splnit. A opět se vracíme k regionálním dodávkám. V každé prodejně by mohl být koutek s lokálními potravinami.

Obchodník by se prezentoval jako společensky odpovědný a zemědělci by získali odbyt.

Hovoří se o možnosti snížení DPH na potraviny po vzoru Německa z 15 na 10 procent…

Pokud si obchodníci sníženou daň nepromítnou do svých marží, mohlo by to snížit konečnou cenu pro spotřebitele. ČR má nejvyšší DPH na základní potraviny v našem středoevropském regionu. Částečně i proto také jezdí naši občané nakupovat potraviny do zahraničí.

Přečíst článek ›

Máte ovoce nebo zeleninu, které máte opravdu rád a pravidelně se objevuje na vašem jídelníčku?

Nejsem vyloženě vyhraněný a v sezoně si dám každý druh, který je v tu dobu dostupný. Kdybych měl ale vybrat jeden z nich, tak si nedokážu představit den bez krásného a zdravého českého jablka. Někde jsem dokonce četl, že jablko by mělo patřit mezi „superpotraviny“. Ale upřímně, u nás jíme hodně ovoce a zeleniny.

Moje přítelkyně je opravdový milovník salátů a sní jich neuvěřitelné množství. Doma jsme vždycky pěstovali vlastní ovoce a zeleninu, a tak jsem zvyklý je jíst hodně. Dneska bohužel žiji u Prahy a nemám možnost si ho sám ve větší míře pěstovat, a tak jsem odkázán na nákupy v obchodech.

Je to ale obrovský rozdíl, když si rajče vypěstujete sám, nebo si ho koupíte zralé od zemědělce, než když jíte dovezené přes půlku světa, které dozrává někde ve skladu.

Očima Saši Mitrofanova: Zelinář po čtyřiceti letech

Hlavní obsahAlexandr Mitrofanov
Foto: Milan Malíček

Před šesti lety zemřel Václav Havel. Jeho Moc bezmocných z roku 1978 zde má stále co říci dnešku.

Havel popisuje chování lidí v normalizaci: „Vedoucí obchodu se zeleninou umístil do výkladu mezi cibuli a mrkev heslo ‚Proletáři všech zemí, spojte se!‘… Myslím, že u drtivé většiny zelinářů lze právem předpokládat, že o textu hesel ve svých výkladech celkem nepřemýšlejí, natož aby jimi vyslovovali něco ze svého názoru na svět.“ Umísťování hesel je signálem, že člověk se podrobil chodu věcí, v němž má právo jen na sešněrovaný soukromý život, zbytek obsadil systém.

Podle Havla s tím většina lidí souhlasí, protože procházejí krizí identity, která pramení ze samopohybu technické civilizace, který žádá po člověku pouze výkon.

Havel vidí případné východisko v perspektivě mravní rekonstituce společnosti: „Jde tedy o rehabilitaci takových hodnot, jako je důvěra, otevřenost, odpovědnost, solidarita, láska.

“ Pracovat na sobě má přitom každý člověk sám, systém je vůči těmto hodnotám naopak nepřátelský, a proto může být změněn jen spojeným úsilím takto zušlechtěných jedinců.

Od vzniku Moci bezmocných uplynulo téměř čtyřicet let. Bezmála třicet let poskytly dějiny za přispění samotného Havla v roli místního demiurga pro experiment, který ukázal, jak obstály teze Moci bezmocných ve zkoušce časem.

Samopohyb technické civilizace pokračoval zvýšeným tempem. Lidstvo přivedl před dilema: jít dál touto cestou, nebo šlápnout na brzdu.

První varianta ale vyřazuje ze hry ty, kteří neumějí zacházet s novou, složitou realitou, pro jejíž zvládnutí – a případný růst blahobytu – se žádají nadprůměrné dovednosti v zacházení s komplikovanými pojmy a jako základ životního pocitu se ustaluje nejistota, kterou je třeba stále překonávat.

Budu-li parafrázovat Jiřího Čunka, už by nestačilo umět s krumpáčem. Problém je v tom, že se neví, kam s těmi, kteří jednoduše nejsou schopni ovládnout víc než symbolický, tedy fyzický nebo myšlenkový krumpáč či o něco složitější nářadí.

Tato část společnosti se v mnoha zemích proti podobné nejistotě logicky bouří a chce vývoj mermomocí vrátit zpět. Nese to s sebou primitivizaci života, dobrovolnou podřízenost vrchnosti a v perspektivě i války.

Opačná část společnosti se ocitá v menšině a tu méně, tu více protestuje proti pohybu od normalizace k fašismu a případně dál.

Výsledek tohoto vývoje není však závislý na těch schopnějších, ale na zelináři. Buď v něm čtvrtstoletí, kdy měl šanci stát se svým pánem, zanechalo výraznou stopu, anebo, za dohledu a povzbuzování profesorky práva, znovu s legitimací státostrany, natrvalo umístí do výkladu mezi cibuli a mrkev heslo Bude líp.

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016).

Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Postranní panel

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector