Představte si, že přijdete do obchodu pro určitou potravinu a můžete si kdykoliv vybrat mezi tzv. tradiční či konkurenční „biopotravinou“. Takový je zatím jen růžový sen pro vyznavače ekologického zemědělství.
To má na rodném listě 60. léta minulého století. Tenkrát se z USA rozletí do celého světa i móda vlasatých hippies – „dětí květin“. Úzce souvisí s hnutím New Age (Nový věk).
Chemie je strašákemHnutí vystupovalo proti technické civilizaci, v přírodě konkrétně proti chemizaci zemědělství. Jeho zastánci se domnívají, že uměle, synteticky připravené sloučeniny mají jiné vlastnosti než tytéž sloučeniny přirozeného původu.
Trumfem biopotravin mělo být, že se vyrábějí z přirozených místních surovin a přirozeným způsobem, tedy bez pesticidů, chemických přísad a konzervačních prostředků. To se však projevuje na jejich výrazně vyšší ceně.
Chemie v různých podobách prý má podíl mj. na snižujícím se množství spermií u mužů anebo dokonce na zvyšujícím se množství případů některých typů rakoviny. Čím trumfují odpůrci?Mnozí odborníci tvrdí, že uměle připravené látky (užívané např.
jako přísady ke zlepšení barevnosti, chuti aj.) jsou dnes čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat.V Norimberku se letos v únoru konal 20. ročník mezinárodního veletrhu BioFach.
Předvedl ucelenou nabídku ekologického zemědělství – od biopotravin (suroviny, ovoce, zelenina, lahůdky, pečivo, maso, mléčné výrobky apod.) přes bionápoje (limonády, ale i biopivo či víno), přírodní kosmetiku atd.
Ovšem i v ČR máme početné tuzemské výrobky i veletrh. Českou biopotravinou roku 2008 se stala jablečná šťáva Vitaminátor. V nabídce je však mj. i biomáslo, biobrambory, ba i bioknedlík. K němu si můžete dát biomaso, biozelí a zapít biopivem.
Máte na to chuť?
PROIng. Zdeněk Perlinger, předseda Českého svazu ekologických zemědělců Pro-Bio: Biopotraviny nabízejí mnoho výhod Ekologické zemědělství vidím jako alternativu k zemědělství konvenčnímu. Spotřebitel si může vybrat, kterou potravinu koupí.
Zvolí-li biopotravinu, vybral tak produkt, který nevzniká s cílem nejvyššího výnosu z jednotky. Jde o produkt, který zaměstnává obyvatele vlastní země (pokud nevybírá biopotraviny z dovozu) a který vznikal s ohledem k životnímu prostředí vlastní země.
Dále ho charakterizuje to, že byl vypěstován bez herbicidů, pesticidů, insekticidů a vytvořen v chovech, které respektují potřeby zvířat. Odměnou za tuto volbu je mu pak skutečnost, že koupil biopotravinu, která neobsahuje rezidua chemických přípravků na ochranu rostlin a množství chemických konzervantů.
Dále také lépe chutná, obsahuje více vlákniny, vitaminů, antioxidantů. Důležité je rovněž to, že má delší skladovatelnost. Domnívám se však, že doba, kdy si spotřebitelé uvědomí většinu těchto skutečností, zde ještě nenastala.
PROTIProf. MUDr. Jiří Heřt, DrSc., přední představitel Českého spolku skeptiků SISYFOS:
Pomáhá i móda a reklamaNázor, že všechny chemicky připravené sloučeniny jsou škodlivé a svými vlastnostmi se liší od látek přirozených, je mylný. V praxi platí spíše opak, protože uměle připravené chemické látky jsou zpravidla čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat.
Představa, že jsou biopotraviny zdravější, je rovněž chybná, především proto, že plodiny připravené metodami „alternativního zemědělství“ nejsou ošetřovány proti hmyzím škůdcům ani proti plísním. Obsahují proto s větší pravděpodobností zdraví více škodlivých, toxických i alergizujících látek než plodiny, vypěstované moderními technologiemi.
Výnosy bioplodin jsou obvykle nižší, takže jejich cena je nutně vyšší. Stoupající zájem o biopotraviny má tedy kromě racionálních, „ekologických“ důvodů i motivy mylné, zčásti ideologické. Velkou roli hraje i móda a reklama.
Jak to vidí 21. STOLETÍ Snaha vyrábět potraviny zdravé má své objektivní motivy. S nadsázkou můžeme říci, že velkými vyznavači biopotravin byli už před mnoha staletími sedláci, kteří pole, sady i chlévy „nezamořovali“ umělou chemií, nelikvidovali nežádoucí rostliny či hmyz a jiné škůdce herbicidy či pesticidy.
Pravda, pozdější moderní způsoby pěstování plodin s vysokými výnosy, ale také mocnými dávkami umělých hnojiv, a jejich ošetřování různými pesticidy někdy měly negativní důsledky. Platí to zejména o toxickém prostředku (dnes již ve vyspělejších zemích zakázaném) DDT .
Od druhé světové války se všude používal v masovém měřítku také k hubení škodlivého hmyzu v zemědělství. Dnes podléhají v rozvinutých zemích všechny potraviny přísným hygienickým kontrolám. Pokud jsou dodržovány jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě potřebné normy a zásady zdravého hospodářství, mají běžné potraviny stejnou hodnotu jako biopotraviny.
Podle názoru 21. STOLETÍ je tedy rozdíl mezi biopotravinami a běžnými potravinami mizivý. Více se dozvíte:J. Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, Nakladatelství Věra Nosková (www.noskova.eu), 2008L. Kříž: Povídání v magických energiích, EUROMEDIA – IKAR, 2008http://www.pro-bio.cz
U nás bio, jinde běžný výrobekKonkrétním příkladem pro podporu závěrů 21. STOLETÍ může být hovězí maso. To, které je například v Argentině produkováno pro tuto zemi běžným způsobem, tedy ve volném, bezstresovém chovu, je u nás s neúměrně vysokými náklady produkováno jako biopotravina.
V ČR je skoro 2000 ekofaremPočátkem letošního roku hospodařilo v ČR ekologicky 1946 zemědělských podniků. Oproti roku 2008 přibylo 600 farem (meziroční nárůst 48 %). Ekologicky se hospodaří na výměře téměř 342 000 ha.
Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesáhl osm procent. Výměra orné půdy se v roce 2008 zvýšila o 20 % na současných více než 35 000 ha.A jak to vypadá s výrobci biopotravin?
Počet se z loňských 253 zvýšil na 422 subjektů (o 66 %).
ČTENÁŘSKÁ ANKETA INTERNETOVÉHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍTzv. biopotraviny (vyrobené z přirozených surovin a přirozeným způsobem, tedy bez pesticidů, chemických přísad a konzervačních prostředků) podle vašeho názoru:Jsou pro lidské zdraví absolutně nejlepší.
27%Jsou navíc i ekologičtější, neboť pocházejí z místních surovin. 24%Obsahují různé škodliviny, které by mohla odstranit chemie. 12%Jsou výrazně dražší a přitom zdravotně horší než jiné potraviny, ve kterých uměle připravené látky (např.
přísady ke zlepšení chuti aj.) bývají zpravidla čistší, zbavené různých příměsí, které mohou vlastnosti sloučenin modifikovat.
17%Nemám dostatek informací.20%
Autor: Milan Koukal 
Mošt biopotravinou roku
Soutěž Česká biopotravina roku 2008 má svého definitivního vítěze. Stal se jím mošt Vitaminátor, který vyrábí firma Sady Sosnová na Opavsku. Soutěž, která se konala již po sedmé, se tak symbolicky vrací ke svým začátkům. Tehdy získal první cenu Bio Jablečný mošt z produkce občanského sdružení Tradice Bílých Karpat v Hostětíně. Od té doby se soutěž o nejlepší českou biopotravinu dostala na vyšší úroveň.
Porota ocenila, že přesun moštárny za producentem je mnohem elegantnější řešení než hromadné svážení jablek. Lokální produkt má konkrétního výrobce i jasný původ.
Navíc technologie produkcí finálního výrobku přímo na místě řeší problémy dlouhodobého uskladnění a kvality moštu u menších producentů jablek.
Firma totiž podle informací, které poskytla, během sezóny s moštárnou objíždí i další pěstitele, včetně například zahrádkářských kolonií. Kilogram ovoce jim zpracovává za desetikorunu.
Gastro letos po prvé Do soutěže byla letos poprvé zařazena také kategorie Gastro. Jak uvedl Mgr. Václavík, jejím cílem je podpořit vývoj nových domácích biovýrobků a dodavatelského řetězce v oblasti gastronomie a veřejného stravování. I když spotřeba biopotravin v domácnostech v České republice postupně roste, v oblasti veřejného stravování jsou stále ještě popelkou. Jednou z příčin je nedostatečná nabídka jak biosurovin, tak polotovarů. To se pokusil prolomit Josef Sklenář z Biofarmy Sasov, který do soutěže přihlásil několik takových produktů. Výrobce, který již v roce 2004 získal ocenění Česká biopotravina roku za Biouherák, tentokrát uspěl hned ve dvou kategoriích. Ve zmíněné kategorii Gastro se svým produktem Bio brambory vařené vakuované, mezi pochutinami pak s Bio bramborovým knedlíkem.
Farma je známá především svým chovem prasat, který je stěžejní, v posledních letech svoji činnost ale rozšiřuje. Věnuje se pěstování krmných plodin, pohanky, brambor, cibule a sóji.
Podpora tuzemské produkce Soutěž Česká biopotravina roku vyhlašuje Potravinářská komora ČR společně s Pro-Bio, Svazem ekologických zemědělců.
Jak uvedl Tomáš Kreutzer, ředitel komory, cílem soutěže je podpořit vynikající kvalitu v celém dodavatelském řetězci oboru biopotravin a zviditelnit nejkvalitnější české biopotraviny.
Zčásti se to daří, některé z vítězných produktů získaly pevné místo na pultech tuzemských řetězců, jiné lze nalézt především ve specializovaných prodejnách. „Účast v soutěži nabízí výrobcům jedinečnou marketingovou příležitost, jak své výrobky zviditelnit na trhu“, dodal Mgr. Václavík.
Soutěž každoročně ukazuje, že přicházejí noví výrobci a stávající rozšiřují svůj sortiment, nebo zařazují kvalitu bio. Příkladem je Hamé, a. s.
, která vyhrála v kategorii výrobků z ovoce a zeleniny se svým višňovým džemem, přihlásila ale také chutný kečup či dětskou stravu (ta je v obchodech dosud zastoupena především zahraničními výrobky).
Zároveň se ale také ukazuje, kterých zemědělských komodit se k produkci potravin nedostávají. Maso, mléko či obiloviny pocházejí téměř výhradně z tuzemských zdrojů, ovoce, zelenina, cukr a tuk mají často původ v zahraničí.
Nejde jen o chuť
Porota hodnotí přihlášené výrobky podle kritérií, které odrážející nejen chuť, ale také způsob zpracování použité suroviny a její původ. Hodnotí i celkový koncept výrobku od výhod pro zákazníky přes celkový vzhled až po použitý marketingový mix. „Kritéria soutěže také slouží k informování, inspiraci a jako měřítko pro začínající i stávající výrobce biopotravin,“ konstatoval Mgr. Václavík. Vítěz soutěže má právo užívat pro vítězný výrobek označení Česká biopotravina roku (příslušného) po dobu dvou let.
Přehled oceněných produktů v jednotlivých kategoriích
Mlýnské a pekárenské výrobky: Čoko-kokosky s fair trade kokosem a kakaem Bio Biopekárna Zemanka – Jan Zeman Mléko a mléčné výrobky : Bio máslo Polabské mlékárny, a. s. Maso a výrobky z masa: Bio jehněčí na gril s rozmarýnem Biopark, s. r. o.
Nápoje: Vitaminátor 100% ovocná šťáva Jablko Slavomír Soška, Sady Sosnová Ovoce a zelenina a výrobky z nich: Bio džem Hamé, Višeň Hamé, a. s.
Pochutiny a ostatní potravinářské výrobky: Bio bramborový knedlík Josef Sklenář, Biofarma Sasov u Jihlavy Biovýrobky pro gastronomii: Bio brambory vařené vakuované Josef Sklenář, Biofarma Sasov u Jihlavy
Biopotraviny jako trend: Jak zdravé jsou?
Biopotravinami jsou produkty vyrobené ze surovin, které pocházejí z ekologického zemědělství, a to za podmínek uvedených v zákoně číslo 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Na takové potraviny musí být vydáno osvědčení o původu.
Biopotraviny jsou opatřeny nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a příslušnou značku mohou používat pouze ti producenti, kteří pravidelně procházejí certifikačním procesem ministerstva zemědělství, respektive jím založené organizace Kontrola ekologického zemědělství.
Spotřebitelé už v současné době většinou vědí, že konzumací biopotravin chrání vlastní zdraví i životní prostředí.
Biopotraviny totiž mají vyšší výživnou hodnotu (vyšší obsah vitaminů, zejména C a E, i vyšší obsah minerálních látek).
Ekologicky pěstovaná zelenina má až o polovinu nižší obsah dusičnanů a pokud jde o pesticidy, v porovnání s konvenční zeleninou jich obsahuje až o devadesát procent méně.
Pokus o přežití
Jedním z úspěšných „biozemědělců“ je Tomáš Soška, jednatel společnosti Vitaminátor v Sosnové na Opavsku. Při setkání v agrární komoře nám vyprávěl: „Naše rodina se přistěhovala do Sosnové jako první v roce 1921 a hospodařila tam až do obsazení Sudet v roce 1938. Vrátila se pak až po válce.“
Další přestávka v hospodaření trvala od roku 1948 do roku 1993, kdy rodina dostala statek opět zpátky, ale ve špatném stavu. Po smrti otce hospodaří Tomáš Soška na 125 hektarech půdy, z toho je 75 hektarů sadů obdělávaných v ekologickém režimu. Tvrdou prací obnovil provoz statku, jehož hlavní činností bylo a je sadařství.
„Od změny systému v roce 1989 u nás zemědělství ztrácí postavení – a hospodařit na malém nejde. Proto jsme jako pokus o holé přežití začali vyrábět surový pasterizovaný mošt pod značkou Vitaminátor,“ říká Tomáš Soška.
Výsledkem tohoto snažení je skvělý přírodní nápoj, vyrobený bez stabilizátorů a barviva.
Čisté ovoce se rozdrtí a pak vylisuje. Filtrací se zbaví hrubé nečistoty, zahřeje se na pasterizační teplotu a naplní do obalů. A to vše v přívěsu za nákladním autem s kapacitou půl tuny zpracovaného ovoce za hodinu.
Mobilní moštárna jezdí teď nejen k ovocnářům v různých částech České republiky, ale také do sousedního Polska a na Slovensko, kde je o ni rovněž zájem. „Mnohdy nám lidé nevěří, že si prý pořád stěžujeme. Ale naštěstí se situace mění, naši šanci vidím v produkci biopotravin, “ řekl nám Josef Sklenář, majitel biofarmy Sasov v příměstské části Jihlavy.
Tento názor podepírá dvacetiletou zkušeností: „Podnik jsme založili v roce 1991, v areálu statku jihlavské Střední odborné školy. Od roku 1999 je farma certifikována čili uznaná za podnik ekologického zemědělství. Naše činnost je pestrá, každý rok pěstujeme asi dvacet druhů plodin. Kromě toho chováme prasata, krávy, ovce a koně.
Kvalita chovu a pohoda zvířat jsou naší nejvyšší prioritou. V zájmu co nejnižšího stresu jsme letos dostavěli vlastní jatka. Nabízíme teď mnoho vlastních produktů, u nichž dbáme na nejvyšší kvalitu zpracování. Maso musí dobře vyzrát. Zříkáme se používání umělých přípravků – i těch, které jsou povoleny – a snažíme se o soulad s přírodou.
“
Šance udržet se
Mezi zdejší speciality patří salám uherského typu, vyráběný z vepřového a hovězího biomasa. Mořská sůl v něm dostává přednost před dusitanem sodným, který se v jiných státech přidává do biovýrobků běžně, kvůli trvanlivosti. Novinkou je pak kančí „biolovecký“ salám.
„U nás se vše točí kolem ceny, kvality a zdraví,“ říká Josef Sklenář.
„V uvozovkách dobrý potravinářský technolog dokáže ze sto kilogramů kýty vyprodukovat sto osmdesát kilogramů šunky na pizzu. Ovšem když použijeme metrický cent biokýty my, tak náš konečný výrobek váží asi osmdesát pět kilogramů. Tady vidíte ten obrovský rozdíl. Ale chceme uspět a dokázat, že ekologické hospodaření je perspektivní.“
Podle jeho slov je farma životaschopná jen proto, že majitelé se důsledně snaží o snížení výrobních a režijních nákladů.
Akční plán rozvoje ekologického zemědělství počítá s tím, že v příštích pěti letech se výměra půdy obhospodařované v ekologickém režimu zvýší na patnáct procent a podíl biopotravin na českém trhu stoupne na tři procenta. V současnosti dosahuje tento podíl jedno procento.
Zároven by se měl zvýšit i podíl českých bioproduktů, a to na šedesát procent celkové konzumace. Dnes se jich většina dováží.
„Jednou z možností, jak podpořit české biopotraviny jsou odbytová místa lokálního charakteru, kde by pěstovatelé nabízeli tyto zdravé produkty,“ míní ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Dalším záměrem je zvýšit rozlohu orné půdy na celkové ploše ekologického zemědělství. Nyní je jí asi jedenáct procent, do pěti let by se tento ukazatel měl zdvojnásobit.
Zemědělství šetrnému k přírodě pomáhají například dotace z Programu rozvoje venkova.
Zatímco v roce 1998 dostali „ekorolníci“ jako dotaci na plochu zhruba 48 milionů korun, v roce 2009 šlo o 981 milionů.
Doplňující informace
Potraviny s přívlastkem „bio“ nesmějí být vyrobeny za použití hnojiv minerálního původu, hormonů, pesticidů a geneticky změněných organismů.
Nemohou obsahovat přídatné látky používané v potravinářství (označované písmenem E a příslušným číslem), stabilizátory, pojivo a jiné podobné látky. V České republice hospodaří v současnosti asi 3500 ekologických zemědělců.
Přibývá také výrobců biopotravin, přičemž v této oblasti působí asi 650 podniků.
KAREL SEDLÁČEK
Česká biopotravina roku 2008: Vítězem je nápad – moštárna!
Více než padesát výrobků se letos ucházelo o prestižní ocenění Biopotravina roku. Přízeň poroty si získal Vitaminátor – pojízdná moštárna. Porota ocenila nejen vysokou kvalitu čerstvé ovocné šťávy, ale i dobrý nápad.
Už posedmé se letos sešla porota složená z odborníků v oblasti gastronomie a marketingu, zástupců Ministerstva zemědělství a spotřebitelských časopisů. Jejich úkol nebyl snadný: Z 52 nominovaných bioproduktů vybrat úplně nej… výrobek, který získá prestižní titul Česká biopotravina roku 2008.
„Hledal se výrobce, který dokáže přijít s dobrým nápadem a umí ho i patřičně prodat.“
Nositel tohoto ocenění musí vynikat nejen chutí a kvalitou. Porota hodnotila i myšlenku a obchodní koncept – hledal se výrobce, který dokáže přijít s dobrým nápadem a umí ho i patřičně prodat.
Porota určila nejlepší výrobky v sedmi kategoriích, mezi nimi pak zvolila absolutního vítěze.
Tím se stal produkt, který ostatní předčil nejen v chuti, ale především dobrým nápadem: Vitaminátor, pojízdná moštárna.
Nevozte ovoce do moštárny – pozvěte si moštárnu domů
Nápad na Vitaminátor se zrodil v hlavě pana Sošky, opavského sadaře: „Uživit se v dnešní době pěstováním ovoce je velmi náročné, chtěl jsem dodat svému produktu přidanou hodnotu, nepěstovat jen ovoce, ale přinést hotový výrobek,“ říká čerstvý vítěz. A protože je velkým fanouškem ovocných moštů, rozhodl se vyrábět čerstvé ovocné nápoje. Ale jak? Jezdit s ovocem do moštárny? Zbytečně náročné a neúsporné, stejně jako stavět vlastní moštovací zařízení, které by plně nevyužil.
Určil si proto jasný cíl: Najít řešení, které lze provozovat v malém měřítku, bez závislosti na obchodních řetězcích, navíc nenáročné, flexibilní a vycházející z tradice.
Tím řešením se stala pojízdná moštárna: speciální, na míru vyrobený vůz, který může dojet až k vám na dvůr a zpracuje ovoce přímo před vašima očima. Pan Soška začal objíždět drobné zemědělce – a nápad se líbil.
„Až nás překvapilo, jaký je o to zájem – lidi prostě chtějí čerstvé přírodní a BIO produkty,“ tvrdí dcera pana Sošky, která s rodinným podnikem vypomáhá.
Vitaminátor se vyrábí ve 3litrovém, 5litrovém a 10litrovém balení
Zařízení ovoce vyčistí, vylisuje, poté šetrně pasteruje a naplní do nádob. Takto zpracovaný mošt si na rozdíl od průmyslových produktů vyráběných z koncentrátu zachovává vysokou kvalitu a výtečné chuťové vlastnosti.
Během procesu se nepoužívají chemická barviva, příchutě či konzervanty. Přesto šťáva vydrží čerstvá až rok, po otevření pak zhruba 6 týdnů.
Vysoké trvanlivosti se dosahuje jednak šetrnou pasterací, jednak moderním typem obalu, který je sterilní a nedovolí přístupu vzduchu.
Čistý, plný vitamínů a navíc trvanlivý
Když zrovna neobjíždí soukromé zájemce, využívá pan Soška zázemí Sadů Sosnová, jichž je spolumajitelem, a vyrábí vlastní řadu moštů, část z nich pak v kvalitě BIO.
Právě ty mu otevřely dveře do letošního ročníku soutěže Česká biopotravina roku. A porota rozhodla téměř jednomyslně.
Ocenila především myšlenku pojízdného zařízení, které je tak snadno dostupné i pro menší zemědělce.
Tomáš Soška přebírá cenu pro absolutního vítěze akce Česká biopotravina roku 2008
Pěstitel přesně ví, ze kterých plodů mošt pochází, a může na celý proces dohlížet. Díky tomu má každé balení jasný původ i konkrétního výrobce. Značka BIO totiž znamená nejen vysokou kvalitu bez chemických přísad, ale i podporu tradičních místních pěstitelů. A tuhle myšlenku Vitaminátor beze zbytku splnil.
Zachovají si biopotraviny důvěru?
I po vítězství zůstane Tomáš Soška věrný myšlenkám BIO. Jak se mu v oboru podniká? Na jednu stranu oceňuje podporu BIO myšlenky ze strany státu, na druhou stranu přiznává, že někteří úředníci měli problém přijmout tak nestandardní myšlenku, jako je pojízdná moštárna. Víc než české byrokracie se však obává ztráty důvěry v biovýrobky.
Pokud zemědělci začnou hledat kličky v přísných nařízeních, zákazník přestane bioproduktům věřit a bez důvěry BIO dělat nejde. A jaké má plány do budoucna? Kromě rozšíření vlastní výroby o další druhy BIO ovoce a zeleniny chce pan Soška svůj nápad dále vylepšovat, například najít způsob, jak rozumně využít i odpad po lisování.
Organizátor soutěže, Tomáš Václavík z agentury Green Marketing, představuje vítězný výrobek
Máte-li zájem, na stránkách www.vitaminator.cz najdete seznam obchodníků, kterým Vitaminátor dodává své produkty. Pokud byste si chtěli nechat zpracovat vlastní úrodu, na stejných stránkách naleznete kontakt.
A jak dopadly ostatní kategorie?
Konkurence v letošním ročníku byla opravdu silná a vítězové dalších kategorií rozhodně nedělají značce BIO ostudu. Kromě mnoha osvědčených produktů se letos objevila řada zajímavých novinek. Nejvíce produktů se ucházelo o cenu v kategorii pečiva, ačkoliv biopečivo samotné zatím leží na okraji zájmu spotřebitelů.
V letošním ročníku přibyla nová kategorie: Biovýrobky pro gastronomii. Profesionální kuchaři stále častěji sahají po biosurovinách a tato kategorie přitáhla značnou pozornost. Letos v ní soutěžily tři výrobky, přízeň poroty nakonec získaly vařené vakuované biobrambory od známého českého biofarmáře Josefa Sklenáře.
Česká biopotravina roku 2008 – kompletní výsledky
Nápoje a absolutní vítěz
Vitaminátor 100% ovocná šťáva Jablko (Slavomír Soška, Sady Sosnová)
Mlýnské a pekárenské výrobky
Čoko-kokosky s fair trade kokosem a kakaem Bio (Biopekárna Zemanka – Jan Zeman)
Mléko a mléčné výrobky
Bio máslo (Polabské mlékárny a.s)
Maso a výrobky z masa
Bio jehněčí na gril s rozmarýnem (Biopark, s. r. o.)
Ovoce a zelenina a výrobky z nich
Bio džem Hamé, Višeň (Hamé, a. s.)
Pochutiny a ostatní potravinářské výrobky
Bio bramborový knedlík (Josef Sklenář, Biofarma Sasov u Jihlavy)
Biovýrobky pro gastronomii
Bio brambory vařené vakuované (Josef Sklenář, Biofarma Sasov u Jihlavy)
Vitaminátoru se daří
Vítězný výrobek loňského ročníku soutěže Česká biopotravina roku, Vitaminátor 100% jablečná šťáva BIO, vyráběný společností Vitaminátor s.r.o. z Opavska, se na maloobchodním trhu těší velkému úspěchu. Nyní by se rád prosadil také ve školním stravování.
Výrobek Vitaminátor, stoprocentní ovocná, zeleninová nebo kombinovaná šťáva, se kromě vítězství v soutěži Česká biopotravina roku, může pochlubit také oceněním „Nejlepší výrobek Moravskoslezského kraje pro rok 2008“ v kategorii nealkoholických nápojů. V letošním roce je Vitaminátor přihlášen do soutěže o „BIO výrobek Moravskoslezského kraje“ v kategorii nápojů.
Díky úspěchům v obou soutěžích došlo ke zvýšení poptávky po výrobcích společnosti. Výrobce na zvýšený zájem zákazníků zareagoval rozšířením druhů balení, nyní dodává šťávy na trh v obalech 2 l, 3l, 5l a 10l.
„Udělená ocenění nás výrazně posunula na trhu a to nejen na českém. V současné době spolupracujeme s polskými a slovenskými partnery a to jak na úseku samotného produktu, tak také technologického zařízení – mobilní pojízdné moštárny“, říká paní Libuše Citronová ze společnosti VITAMINÁTOR s.r.o.
Jedinečné řešení
Výrobna šťáv Vitaminátor je odlišná od běžných zpracovatelských zařízení.
Firma pana Tomáše Sošky (obrázek výše) zpracovává nejen produkci vlastních sadů, ale službu nabízí i dalším pěstitelům ovoce či zeleniny po celé České republice prostřednictvím pojízdné moštárny.
Místním sadařům a zelinářům tak odpadá starost s odvozem produkce do moštárny, navíc získají produkt s přidanou hodnotou, zabalený v maloobchodním balení, který mohou prodávat celý rok, na rozdíl od čerstvého ovoce.
Pojízdná moštárna společnosti VITAMINÁTOR pěstitelům ovoce či zeleninu zpracuje do speciálních obalů, tak zvaných BAG-IN-BOX, ve kterých šťáva vydrží po dobu až 1 roku. Balení je v aseptické kvalitě, výrobek je pasterován na 78° C. Každý litr ovocné šťávy obsahuje přibližně 1,4 kg ovoce. Pojízdná moštárna je prototyp vyrobený pro firmu Vitaminátor na míru v Rakousku.
Maloobchodní prodej chtějí doplnit školami
Šťávy Vitaminátor se nejvíce prodávají v prodejnách zdravé výživy, bioprodejnách a čajovnách. „V současné době je naší snahou výrobek prosadit do školních stravovacích zařízení“, doplňuje paní Citronová.
Vitaminátor plný chutí
Výrobek pod značkou VITAMINÁTOR je vyráběn celkem v 11 druzích a to buď 100% jablko, případně v kombinaci s dalším ovocem či zeleninou. V biokvalitě nabízí firma šťávy v kombinaci 100% jablko, jablko-červená řepa a jablko-mrkev.
Bio výrobky aktuálně tvoří asi 10 procent z nabídky. Suroviny jsou nakupovány výhradně na českém trhu od ekologických pěstitelů.
Zdroj: www.bio-info.cz
Vyšlo v Zemědělci: Září je měsícem biopotravin
11.9.14 |
V týdeníku Zemědělec 1.9. jsme informovali o aktivitách, které proběhnou v září, tradičně věnovanému biopotravinám a ekologickému zemědělství.
Blíží se září – Měsíc biopotravin. Tradiční propagační akce ekologického zemědělství a biopotravin, kterou pravidelně organizuje Ministerstvo zemědělství, má za cíl přiblížit lidem principy ekologického zemědělství, život na ekologických farmách a přitáhnout pozornost široké veřejnosti k tématům vztahů zdravé krajiny, zemědělství a místní produkce. I letos jako v předchozích letech nabídne široké veřejnosti dny otevřených dveří na farmách, ukázky chovu zvířat, bio jarmarky, exkurze do výroben i ochutnávky v bioprodejnách.Program plánovaných akcí naleznete na www.mesicbiopotravin.cz. Zájemci z řad ekologických zemědělců, výrobců a prodejců mají možnost zdarma své akce registrovat tamtéž.
Na co se můžete těšit (výběr z akcí):
Čejkovické bylinkové slavnosti – 7. září 2014 Slavnosti pro všechny smysly pořádá Sonnentor, náš největší výrobce biočajů a biokoření. Můžete zde nahlédnout do království bylinek a koření a spatřit zrození nálevového sáčku biočaje – od výkupu bylin až po výrobu.
Bioakademie – 11. – 12. září 2014 Mezinárodní konference ekologického zemědělství v Lednici je tradičně určená zemědělcům, zpracovatelům a prodejcům biopotravin a její program se skládá z plenárního zasedání, odborných seminářů a exkurzí na vybrané ekofarmy. 14.
ročník nabídne účastníkům diskuzi nad aktuálními změnami, které přinese pro ekozemědělce nový program rozvoje venkova, a v rámci odborného semináře se zaměří na problematiku nepovolených látek v ekologické produkci. Tradiční exkurze letos zamíří na slovenské a rakouské ekofarmy s intenzivní ekologickou produkcí.
Podrobnosti o konferenci najdete na stránkách www.pro-bio.cz/bioakademie.
Poznej svého farmáře v Ekosadech Komňa – 13. září 2014 Návštěvníci ovocnářské farmy budou moci ochutnat místní výrobky i produkci zemědělců z okolí, nakoupit kvalitní potraviny z regionu a podívat se, jak probíhá běžný den na farmě.
Biodožínky Country life – 14. září 2014 Biodožínky Country Life se konají v letošním roce již po jedenácté. Opět budete moci na jednom místě prožít všechny naše aktivity, načerpat inspiraci, ochutnat a nakoupit dobroty a užít si společně s dětmi bohatý doprovodný program.
Bioparty na Biostatku ve Valči – 20.- 21. září 2014 Tradiční dožínková veselice v malebné krajině Doupovských hor. K prohlídce vysokokmenný sad vypásaný ovcemi, ochutnávka domácích moštů, sýrů, klobás a sršňovice.
Biopotravina roku 2014
O prestižní titul Biopotravina roku se každoročně uchází desítky českých biopotravin.
V soutěži, kterou pravidelně pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, mohou účastníci soutěžit v kategoriích rostlinného i živočišného původu, výrobků pro gastronomii a pochutin nebo nápojů.
Každý rok je vyhodnocován vítěz kategorie i celkový vítěz celé soutěže. Stejně tomu je tak i letos, jen s tím rozdílem, že soutěž zahrnuje speciální kategorii biovín a její účastníci soutěží o titul Biovíno roku.
Znít to skoro neuvěřitelně, ale značka Biopotravina roku, na jejíž loga nejčastěji narazíte v regálech bioprodejen a farmářských obchodů, má za sebou už třináctiletou historii. Za tu dobu prodělala řadu změn, přestála výměny organizátorů, záštit i způsobů hodnocení. Přestože neoplývá a nikdy neoplývala bohatými sponzory a masivní reklamou, výrobky označené jejím logem si cestu ke svým spotřebitelům nachází dobře. Soutěž před třinácti lety vznikla s cílem zviditelnit tehdy téměř neznámý biopotravinářský sektor. „To se myslím, povedlo,“ domnívá se zakladatel soutěže a současně majitel u nás největšího informačního portálu o biopotravinách Tomáš Václavík. Vítěze určuje odborná porota. Ta už pěknou řádku let působí v elitním složení v čele s neúnavným propagátorem dobrého jídla a pití Pavlem Maurerem. Stejně jako Tomáš Václavík, i on potvrzuje, že na průběhu jednotlivých ročníků lze dobře odpozorovat vývoj české bioprodukce vůbec. Počet přihlašovaných potravin má stoupavý trend, každým rokem se rozšiřuje i spektrum soutěžících výrobků. Zatímco před deseti lety bylo třeba lidem vysvětlovat, co je to biopotravina, dnes je snahou organizátorů dokázat, že kvalita nemusí být nutně spojená s velkosériovou potravinářskou výrobou. Přestože soutěž dává stejnou šanci malým výrobcům, sedlákům s vlastní produkcí, stejně jako velkým podnikům, většina držitelů titulu patří mezi ty menší. Pro mnohé sedláky znamená výhra často úspěšný start na dráze faremního zpracování. „Když jsme poprvé s naším biouherákem vyhráli,“ popisuje situaci před deseti lety dvojnásobný držitel ceny Josef Sklenář z Biofarmy Sasov, „byl salám v biokvalitě pro Čechy něco nového. Naše výhra tehdy pomohla zviditelnit nejen nás, ale celé téma a ukázala, že bio nemusí být jen zrní…“ Pavel Maurer upozorňuje, že soutěž má oproti obdobným potravinářským akcím ještě jeden rozměr. Stejně silnou motivací jako je zvýšený odbyt vítězných potravin (který je často v tomto případě limitovaný), je pro výherce prosté utvrzení, že svou věc dělá dobře. To je v současném světě, ve kterém nejsou biopotraviny v žádném případě mainstreamovou záležitostí, často mnohem důležitější. Výsledky toho letošního ročníku budou vyhlášeny na tiskové konferenci dne 3. 9. v rámci zahájení Měsíce biopotravin a slavnostní předání cen vítězům proběhne o několik dní později na Bioakademii v Lednici. Vítěz převezme titul z rukou zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která již druhým rokem nad akcí společně s Ministerstvem zemědělství drží záštitu. Odměnou pro vítěze je letos zájezd na největší setkání biovýrobců v Evropě – veletrh BIOFACH 2015. Přehled držitelů titulu Biopotravina roku 2013 – Černíkovické beraní rohy pěstitele Miloše Kurky 2012 – Kozí biomáslo společnosti AMALTHEA, s. r. o., z Hvozdu u Prostějova 2011 – Ovčí sýr Arnika, Horský statek Abertamy 2010 – Kančí biolovečák z Biofarmy Sasov Josefa Sklenáře 2009 – Švestkový biodžem vyráběný společností Heliavita ve spolupráci s firmou TopBio 2008 – Vitaminátor 100% jablečná šťáva, Slavomír Soška 2007 – Pošumavský bio med, Jan Pintíř 2006 – Bio kysaný nápoj, Mlékárna Valašské Meziříčí 2005 – Bio kváskový chléb a pečivo manželé Jan a Hana Zemanovi, pakárna Albio 2004 – Bio Uherák pan Josef Sklenář z ekofarmy Sasov 2003 – kolekce výrobků z kozího mléka rodinné farmy Pavla a Jitky Dobrovolných z Ratibořic u Jaroměře nad Rokytou
2002 – Bio jablečný mošt TBK Hostětín