Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Světový den ledvin 2021: Nechte si zkontrolovat ledviny!

Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Podle odhadů odborníků onemocněním ledvin trpí každý 10. Čech a po 75. roce života je to již každý druhý. Nefrologové z celého světa u příležitosti Světového dne ledvin upozorňují především na skutečnost, že počet onemocnění ledvin stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává.

Podle odhadů trpí celosvětově více než 850 miliónů lidí nějakou formou onemocnění ledvin, což je zhruba dvojnásobek počtu lidí s diabetem a dvacetkrát více než celosvětová prevalence rakoviny. Z toho okolo 3,5 milionů lidí musí podstupovat pravidelnou dialyzační léčbu.

V České republice je aktuálně téměř 7 000 lidí odkázaných na dialyzační péči.

Celosvětové statistiky pacientů s nemocnými ledvinami navíc nově ovlivňuje i prodělané onemocnění COVID-19. První zprávy uvádějí, že až 30 % pacientů hospitalizovaných s COVID-19 mělo středně těžké nebo těžké poškození ledvin. Koronavirus může cílit přímo na ledvinové buňky, které infikuje.

Ledvinové buňky mají receptory, které dovolí, aby je nový koronavirus napadl. Postižení ledvin u pacientů s prodělaným onemocněním COVID-19 se většinou projevuje přítomností bílkoviny v moči a přítomností krve v moči. Také krevní plazma vykazuje příliš vysoké hodnoty kreatininu a močoviny.

Tyto odchylky však nebývají vizuálně patrné a člověk si jich nemusí všimnout. Odhalí je až laboratorní vyšetření krve, které provádí praktický lékař nebo nefrolog.

Lidé nad 50 let, kteří trpí diabetem, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárním onemocněním mají jednou za čtyři roky na takovéto vyšetření nárok zdarma.

Osm zlatých pravidel pro snížení rizika onemocnění ledvin:

  • Zůstaňte aktivní a udržujte se ve formě.
  • Stravujte se zdravěji.
  • Kontrolujte hladinu cukru v krvi.
  • Kontrolujte si pravidelně svůj krevní tlak.
  • Dodržujte svůj pitný režim.
  • Přestaňte kouřit.
  • Vyvarujte se volně prodejným protizánětlivým lékům a lékům proti bolesti.
  • Nechte si zkontrolovat funkci svých ledvin v rámci pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře.

Novinka v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře

Lidé ve věku 45 až 61 let dostanou v letošním roce nově od svého praktického lékaře doporučení, aby se jednou za čtyři roky podrobili preventivnímu očnímu vyšetření u specialisty.

Cílem je včas odhalit bezpříznaková onemocnění, jako je zelený a šedý zákal nebo poškození zraku v důsledku cukrovky, u lidí, kteří tvoří nejvíce ohroženou skupinu.

K odhalení těchto onemocnění je podle vyhlášky potřeba udělat odborné vyšetření, které není v možnostech praktických lékařů. Oční vyšetření bude hrazeno ze zdravotního pojištění.

Odborníci podporují očkování proti onemocnění COVID-19

Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Také výbor Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP ve svém stanovisku podporuje očkování proti onemocnění COVID-19, a to zejména u nemocných po transplantaci orgánů a u nemocných zařazených do čekacích listin k transplantaci.

Obě odborné společnosti se shodují, že vzhledem ke zkušenostem s jinými očkováními neexistují důkazy, které by naznačovaly, že by některá z dostupných očkování proti COVID-19 nebyla u této skupiny pacientů bezpečná. Výhody očkování jasně převažují nad jakýmikoli teoretickými riziky, zejména v zemích s vysokou mírou přenosu SARSCoV-2, jakými Česká republika nepochybně je.

  • Odkazy:
  • Stanovisko výboru České nefrologické společnosti k očkování proti onemocnění COVID-19
  • Stanovisko výboru Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP k očkování proti onemocnění COVID-19
  • Jak může koronavirus SARS-CoV-2 poškodit ledviny?

SARS-CoV-2 je nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, a bohužel se chová velice nevyzpytatelně.

Je složité předem odhadnout, koho postihne a jak, kdo se s ním vypořádá lehce a koho naopak skolí.

O tom, jak lidský organismus konkrétně zasáhne, rozhoduje řada faktorů, jako je věk, index tělesné hmotnosti (BMI), vysoký krevní tlak, diabetes, imunita, přidružená onemocnění apod.

Je více než jasné, že některé tkáně a orgány má koronavirus radši než jiné.  Hlavní vstupní branou jsou pro něj horní dýchací cesty, kam se dostává prostřednictvím kapének vzduchu. Odtud většinou sestupuje níže, do plic. Zde může koronavirus vyvolat zánět plic a s ním související dýchací obtíže.

Další vstupní branou může být zažívací ústrojí a v tomto případě dominuje postižení trávicích orgánů, zejména střev. Čínští vědci publikovali ještě další vstupní bránu a tou je oční spojivka, která v tomto případě bývá postižena zánětem.

Těmito branami se pak koronaviru otevírá cesta do krevního oběhu, kterým může putovat k jakýmkoli tkáním a orgánům v lidském těle. Proto mívají někteří lidé potíže nervového systému (např. silné bolesti hlavy), jiní zánět srdečního svalu a někteří pacienti mohou mít poškozené ledviny.

Nejvážnější jsou situace, kdy infekce zachvátí více systémů najednou a životně důležité orgány pak postupně selhávají.

Onemocnění COVID-19 a ledviny

V odborném tisku již bylo publikováno mnoho případů, kdy koronavirus SARS-CoV-2 zasáhl také ledviny, tento životně důležitý orgán. Koronavirus podle všeho působí na ledviny více mechanismy.

Kromě toho, že nejspíše toxicky napadá přímo buňky ledvinných klubíček a kanálků, svou roli může hrát také vysoká horečka a s ní spojená dehydratace, kterou vyvolává.

Průtok krve ledvinami je pak výrazně omezen a dochází k akutnímu zánětu ledvin.

Postižení ledvin většinou znamená horší prognózu

Odborníci si také všímají, že pokud již dojde k prokazatelnému poškození ledvin souvisejícím s koronavirem, pacienti mají většinou mnohem komplikovanější průběh onemocnění a častěji také umírají.

Tito pacienti mívají bílkovinu nebo krev v moči, zvýšený kreatinin a močovinu, což jsou hlavní známky zhoršení ledvinných funkcí.

Zatím je krátká doba na to, zhodnotit, zda jsou postižení ledvin způsobená onemocněním COVID-19 dočasná nebo trvalá, ale každopádně všichni, kteří toto onemocnění prodělali a měli vysoké teploty a postižené plíce či trávicí systém, by si měli nechat zkontrolovat funkce svých ledvin.

Pardubická dialýza projde částečnou rekonstrukcí

Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Důvodem rekonstrukce je především potřeba modernizovat dialyzační sál a nevyhovující technický stav prostor. Po dokončení prací nabídne středisko nejen moderní dialyzační sál, ale také lepší zázemí pro personál i pacienty. Ti se dočkají také klimatizace, která jim zpříjemní čas strávený na dialýze.

Rekonstrukce dialyzačního střediska probíhá ve spolupráci s Pardubickou nemocnicí, která dialýze poskytla náhradní prostory v areálu nemocnice pro akutní pacienty, kteří potřebují neodkladnou péči. Provoz nefrologické ambulance bude po dobu rekonstrukce zajišťovat dialyzační středisko v prostorách Polikliniky KOLF a dočasná ambulance v prostorách interního oddělení Pardubické nemocnice.

Užíváte často léky? Pozor na ledviny!

Téměř každý lék, který vložíte do úst a projde vaším zažívacím traktem následně prochází také ledvinami. Mnoho léčiv je prostřednictvím ledvin z těla vyloučeno, i když k této očistné funkci organismu významně přispívají také játra. Pokud není lék užíván podle pokynů ošetřujícího lékaře, můžete si způsobit poškození ledvin.

Pojďme si představit tři skupiny léčivých přípravků, u kterých je třeba mít se na pozoru:

1. Léky proti bolesti

Vaše ledviny může poškodit opakované užívání volně prodejných léků na bolest, jako jsou paracetamol, aspirin, naproxen nebo ibuprofen. Žádný z těchto léků by neměl být užíván denně nebo pravidelně. Vždy je nutné léčit příčinu bolesti, nikoli bolest samotnou.

Léky proti bolesti mohou škodit zejména pacientům, kteří se léčí s chronickým onemocněním ledvin, tedy funkce jejich ledvin je již zhoršená.

Zvláště nevhodné jsou kombinace s některými léky na srdce a léky na vysoký tlak.

Pokud máte sníženou funkci ledvin, léčíte se s vysokým tlakem nebo se srdcem, neberte nikdy léky na bolest bez vědomí svého lékaře. Vhodnou kombinaci léků vám mohou poradit i v lékárně.

2. Antibiotika

Bez antibiotik se lékaři často neobejdou a v případě závažných infekcí by bylo chybou je nepodávat. Tyto důležité léky však také mohou být nebezpečné, pokud nejsou užívány správně. Lidé s onemocněním ledvin musí brát menší množství antibiotik než lidé se zdravými ledvinami. Rozhodně si neordinujete antibiotika sami a užívejte jen ty, které vám předepsal ošetřující lékař.

3. Kontrastní látky

Některé přípravky používané v rentgenologii, jako takzvané „kontrastní látky“, obsahují barvivo, které může být pro pacienty s nemocnými ledvinami nebezpečné.

Jejich použití zlepšuje zobrazení vyšetřovaných orgánů, ale může poškodit ledviny, zejména v situaci, kdy pacient před vyšetřením málo pil a je dehydratovaný. Při výběru kontrastní látky se vždy zvažuje přínos jejího použití proti možným nežádoucím účinkům.

V případě velkého rizika je možné zvolit jinou vyšetřovací metodu, bez použití kontrastní látky.

Co víte o svých ledvinách? Jsou v pořádku?

Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Nefrologové z celého světa u příležitosti Světového dne ledvin upozorňují především na skutečnost, že počet onemocnění ledvin prudce stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává.

Nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka jsou rizikovými faktory chronického onemocnění ledvin. Podle odhadů trpí celosvětově onemocněním ledvin přibližně 850 miliónů lidí, z toho 3,4 milionů lidí musí pravidelně podstupovat dialyzační léčbu.

V České republice je aktuálně zhruba 7 000 lidí odkázaných na dialyzační péči, a to buď na dialyzačním středisku nebo doma léčených peritoneální (břišní) dialýzou nebo domácí hemodialýzou.

Stará se o ně více než 110 dialyzačních středisek rozmístěných po celé republice a otevírají se další nebo se rozšiřují jejich kapacity. Za posledních deset let stoupl počet pacientů závislých na dialyzační péči, tj. s umělou ledvinou, o 20 %. 

Problémem je, že mnoho lidí vůbec netuší, že jejich ledviny jsou chronicky nemocné a jejich funkce se snižuje. Ledviny nebolí, proto člověka nemusí na existenci problému dlouho vůbec nic upozornit. Preventivní prohlídka přitom zabere člověku maximálně hodinu, ale co mu za tento investovaný čas poskytne, je naprosto unikátní.

Dozví se, jak je na tom s krevním tlakem, hladinou cukru v krvi, jak mu pracují ledviny a mnoho dalších informací. Od roku 2016 je do preventivních prohlídekzařazeno také laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace (eGFR) u nemocných s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo srdečně-cévními komplikacemi.

Tito nejvíce rizikoví jedinci mohou absolvovat toto speciální vyšetření od 50 let věku každé čtyři roky.   

Pacienti na dialýze mají nově online přehled o své léčbě

Budete mít zájem:  Za vodu přidanou v rybě zaplatíte i dvě stovky navíc

Co všechno zahrnuje preventivní prohlídka u praktického lékaře — PražskýDEN.cz

Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Foto: Archiv

Češi nechodí na preventivní prohlídky. Přestože jsou pravidelné návštěvy praktického lékaře s přibývajícím věkem stále důležitější, podle průzkumů je ignoruje až 60 % dospělé populace. Mnozí lidé přiznávají, že lékaře nenavštěvují hlavně ze strachu, co je při prohlídce čeká.

Praktický lékař pacienty na preventivní prohlídky sám od sebe nezve, termíny si proto musí každý pohlídat sám. Nárok na preventivní prohlídku má každý pojištěnec jednou za dva roky (nejméně po uplynutí 23 měsíců). Absolvovat by ji měli i ti, kteří nepociťují žádné zdravotní problémy. Včasným odhalením příznaků některých nemocí lze předejít mnohem závážnějším komplikacím v budoucnu.

Co prohlídka zahrnuje

Preventivní prohlídka je komplexní vyšetření. Praktický lékař nejprve doplní vaši anamnézu. U rodinné anamnézy se zeptá na kardiovaskulární, plicní a nádorová onemocnění v rodině, poruchu metabolizmu tuků a výskyt hypertenze či diabetu. Z očkovacího průkazu dále provede kontrolu očkování, například proti tetanu.

Následuje fyzikální vyšetření. Lékař poklepem a poslechem zkontroluje srdce a plíce, pohmatem štítnou žlázu a stav žil a tepen na dolních končetinách. Dále změří krevní tlak a zjistí index tělesné hmotnosti BMI. Orientačně by měl vyšetřit rovněž zrak a sluch. Součástí preventivní prohlídky je dále vyšetření moči diagnostickým papírkem.

Nedílnou součástí je zhodnocení rizik z hlediska rodinné, pracovní i osobní anamnézy. Lékař by se vás měl zeptat na váš životní styl a případné zdravotní obtíže, kterými trpíte. Při pozitivní rodinné anamnéze se u mužů provádí klinické vyšetření varlat, u žen klinické vyšetření prsu.

Při preventivní prohlídce v 18, 30, 40, 50 a 60 letech je povinné vyšetření krve kvůli cholesterolu a glykémii. Ve 40 letech a dále každé čtyři roky se provádí vyšetření EKG. Od 45 let mají pacienti nárok na bezplatné pravidelné screeningové testy, které mohou odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu.

Preventivní prohlídky zanedbává každý pátý Čech. Nejvíc na ně chodí mladí

Prevenci podstupuje každý rok více než třetina dotázaných (34,9 procent), další necelá třetina (31,9 procent) pak jednou za dva roky. Kuřáci přitom docházejí na prohlídky častěji než nekuřáci – jednou ročně či častěji na ně chodí více než polovina (56,5 procent). Nejvíce pak prevenci zanedbávají lidé z Prahy, na prohlídky nechodí téměř každý čtvrtý (23 procent). 

„Naše praxe ukazuje, že stále poměrně velká část pacientů preventivní prohlídky nevyužívá. Pravidelná prevence může pomoci zachytit vážná onemocnění v jejich počátcích, a předejít tak zdravotním komplikacím,“ přiblížil tiskový mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Z průzkumu také vyplývá, že nejméně využívají preventivní prohlídky lidé mezi 30 a 44 lety – pozornost jim nevěnuje každý čtvrtý. U lidí ve věku mezi 45 a 59 lety jde o pětinu (19 procent).

Každého čtvrtého dotázaného Čecha (26 procent) pak od preventivních prohlídek odrazuje nedostatek času. Čtvrtina dotázaných Čechů mladších 30 let (25,2 procent) pak na prohlídky nechodí z obavy, že od doktora uslyší, co už sami vědí – jako že je třeba více sportovat či zdravěji jíst.

„Většina mladé generace si přirozeně připadá zdravá a neohrožená, a tak valná většina mladých lidí stále ještě na prevence nedorazí a nebo přichází s delšími časovými odstupy,“ popsala praktická lékařka a členka Sdružení praktických lékařů ČR Irena Moravíková. Zájem o preventivní prohlídky mezi mladými však podle ní v posledních letech roste. 

„Aktivně se na toto vyšetření objednávají a mají o něj zájem,“ uvedla. Podle průzkumu na prohlídky buď nechodí, nebo si nepamatuje, kdy bylo na poslední, ze skupiny mezi 15 až 29 lety jen 14,7 procent lidí. 

Starší pacienti se podle Moravíkové o preventivní prohlídky zajímají také, ne ale v takové míře. „S těmito pacienty se totiž lékař vidí několikrát do roka proto, že léčí a řeší již vzniklé choroby a pacienta si zve na kontroly podle aktuálního zdravotního stavu,“ vysvětlila. 

Když někdo v okolí prodělá vzácnou nemoc, zájem vzroste

To však často nestačí. „Pokud pacient lékaře navštíví až v momentě, kdy má pochybnosti o svém zdravotním stavu nebo přijde již s problémem, může být na řešení často již pozdě,“ vysvětlila Moravíková. To potvrzuje i Sojka.

„U nádorových onemocnění to může být otázka života a smrti, protože pro některé formy už sice existuje léčba určená i pro pokročilejší stádia, pro některé však stále ne a jejich včasná diagnostika je potom klíčová,“ zdůraznil.

Zájem o preventivní prohlídku pak podle Moravíkové vzroste, když onemocní nebo zemře někdo blízký. „Hnací silou se v tu chvíli stává strach a pacienti přijdou hledat útočiště k lékaři,“ uvedla Moravíková. To potvrzují i výsledky průzkumu – lékaře by každý šestý dotazovaný (16 procent) začal pravidelně navštěvovat v případě, že by oni sami nebo někdo z jejich okolí prodělal závažnou nemoc.

Více než polovina dotázaných (51,7 procent) nepotřebuje k účasti na preventivních prohlídkách žádnou speciální motivaci. Dvanáct procent dotázaných by pak k preventivní návštěvě lékaře přesvědčila možnost započítat si čas strávený na prohlídce do pracovní doby nebo finanční benefit (12 procent).

Krevní testy vám můžou zachránit život. Kdy na ně jít?

Foto: IvanRiver, Shutterstock.com

Když vás lékař v rámci prevence nebo kvůli zdánlivé banalitě pošle na krevní testy, zřejmě z toho nebudete skákat radostí. Možná vás i napadne, že byste se na to prostě vykašlali. Laboratorní vyšetření ale není radno podceňovat. Dokážou odhalit závažné nemoci, u kterých se hraje o čas.

Laboratorní vyšetření mohou lékaři ukázat až osmdesát procent informací o vašem zdraví. Právě díky nim se často odhalí banální infekce, ale i velice závažná onemocnění dříve, než se stihnou zkomplikovat. Mnozí však mají sklony testy podceňovat. Obzvlášť když za jejich doporučením nestojí žádný strašák, ale „pouhá“ prevence.

Když vás nic nebolí, proč byste chodili k lékaři, že? Preventivní vyšetření (jak spolehlivé jsou domácí testy?), na které má každý v rámci svého zdravotního pojištění bezplatně nárok, podle průzkumu agentury STEM/MARK odkládá nebo úplně ignoruje až čtvrtina Čechů. Důvody jsou různé – čas, strach z průběhu vyšetření nebo z výsledků, ale také prosté zapomínání.

Všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře hradí dospělému člověku pojišťovny každé dva roky. Konkrétně na krevní rozbor mají všichni automaticky nárok po dovršení 18. roku věku, kdy se provádí vyšetření hladiny tuků a cukrů v krvi.

„Další preventivní rozbory bývají prováděny ve 30, 40, 50 a 60 letech, kdy se krev vyšetřuje na cholesterol a tukové látky,“ uvádí MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab. Od 40.

roku se pak v rámci prevence každé dva roky provádí vyšetření hladiny cukru v krvi.

Na krevní testy vás ale lékař může pochopitelně poslat kdykoli v mezičase. Například když má na základě rodinné anamnézy podezření, byť sebemenší, že by se vás mohla týkat některá z dnes častých civilizačních chorob. Pokud vy sami máte důvodné podezření na jistou zdravotní komplikaci, můžete o preventivní rozbor krve lékaře požádat.

Z krevních testů můžete během několika minut, hodin až dnů zjistit detailní hodnoty stavu jednotlivých orgánů, odhalit příčinu zdravotních problémů, sklon ke zvýšenému srážení krve, či dokonce rakovinu. Mimo jiné lze laboratorním rozborem zjistit:

  • Alergie na roztoče, plísně, pyly, ale například i různé druhy zvířecích alergií
  • Potravinové intolerance
  • Hladinu tuků v krvi související s nemocemi srdce a cév
  • Hladinu cukrů v krvi související s rizikem cukrovky
  • Koncentraci hormonů vypovídající o stavu reprodukčního systému, štítné žlázy a dalších endokrinních orgánů
  • Hormonální hodnoty vypovídající o současné i budoucí plodnosti ženy
  • Nemoci krve jako leukémie či chudokrevnost
  • Zdraví prostaty
  • Hladinu některých vitaminů a minerálních látek

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Krevní testy věrně zobrazí váš zdravotní stav až z osmdesáti procent

„Aby výsledky krevního rozboru byly opravdu jasné, je potřeba dodržovat určité zásady a připravit se na odběry už den předem. Jedině tak dokáže kvalifikovaný pracovník interpretovat věrohodný obraz toho, co se ve vašem těle děje,“ říká Heidi Kubišová, odběrová sestra Polikliniky na Národní.

Den před odběrem se nenamáhejte. Vyhněte se náročnému cvičení i těžkým fyzickým aktivitám. Lehké protažení mít vliv nebude, ale ranní proběhnutí už může zvýšit hladinu kyseliny mléčné a změnit obraz krevních tuků. Nekuřte, neboť nikotin zvyšuje hladinu cholesterolu. Od čtvrté odpoledne nepijte alkohol, nejezte ani tučná jídla, čokoládu a ořechy.

Na odběry krve (pozná se z odběrů rakovina?) se chodí nalačno a v ranních hodinách. Jídlo totiž může nejen zkreslit hodnoty cholesterolu a cukru v krvi, ale může ovlivnit i řadu dalších výsledků.

Před odchodem na odběry byste ale měli vypít dvě až tři deci vody nebo slabého neslazeného čaje. V žádném případě nepijte kávu, mléko ani silný černý čaj. „Podle nových doporučení byste už ani neměli před odběrem pumpovat rukou, protože i to může mít vliv na výsledky.

Stačí jen dvakrát pohnout předloktím,“ dodává odběrová sestra Heidi Kubišová.

Prevence rakoviny: Téměř žádný český muž si nepočíná správně | Žena.cz

Většinamužů nepovažuje preventivní prohlídky za důležité a polovina z nich navíc tvrdí, že je jejich lékař o onkologické prevenci neinformuje. Ženy se naopak prevenci věnují dvakrát více než muži. Je tedy zřejmě na nás, abychom své muže ochránily.

Budete mít zájem:  Mluvte na domácí zvířata, je to zdravé

Nejen tyto informace vyplývají z průzkumu populace ČR, který provedly společnost Sanofi a agentura Millward Brown. Na otázku, které choroby se muži obávají nejvíce, odpovědělo 67 procent z nich, že jednoznačně rakovina. Avšak v průměru pouze 26 procent mužů absolvuje alespoň jedno z preventivních onkologických vyšetření rakoviny prostaty, tlustého střeva, varlat nebo kůže dostatečně často.

Mezi důvody, kterými muži ospravedlňují zanedbávání preventivních prohlídek, dominují subjektivní pocit zdraví (16 procent) a fakt, že nepovažují prevenci za důležitou (18 procent), respektive o ní neví (14 procent).

Z výzkumu také vyplynulo, že každý druhý z těchto mužů nepřímo svaluje vinu na svého praktického lékaře. Celých 53 procent uvedlo, že je jejich praktik neinformuje o nutnosti preventivních prohlídek. Toto procento přitom zůstává velmi vysoké i v rizikové věkové skupině mužů nad 50 let věku.

České ženy jsou ve srovnání s muži výrazně zodpovědnější, onkologické preventivní prohlídky v průměru absolvují dvakrát častěji.  

„Toto zjištění by mělo být varovným signálem a mělo by urgentně vést k zvýšení informovanosti veřejnosti  o všech možnostech prevence jak primární tak sekundární,“ říká Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN v Praze.

Správně se chovají jen tři procenta mužů

„Pokud bychom sečetli muže, kteří dostatečně pravidelně absolvují všechny preventivní onkologické prohlídky, dostaneme se na pouhá tři procenta mužské populace v ČR,“ říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí skupiny Sanofi.

Diagnózu „rakovina“ si každý den vyslechne 220 Čechů. Zhruba 70 lidí jí každý den podlehne. V Česku je nyní více než půl milionu onkologických pacientů a prognózy odborníků počítají s tím, že nemocných rakovinou bude v nejbližších letech přibývat.   

Jak by měla vypadat prevence

Preventivní onkologická vyšetření lidé absolvují buď u praktického lékaře, nebo u specialisty. U každého typu prohlídky je doporučena jak frekvence vyšetření, tak věk, kdy je vhodné s pravidelnými prohlídkami začít. 

Například vyšetření karcinomu tlustého střeva a konečníku by měli lidé po padesátce podstupovat každé dva roky. V této rizikové skupině však čtvrtina mužů uvedla, že vyšetření neabsolvuje vůbec. Dostatečně často se na tuto prevenci dostaví jen dva z pěti mužů nad 50 let.

Ještě častěji, tedy jednou ročně, by měli muži podstoupit preventivní vyšetření prostaty. Tuto prohlídku zcela ignoruje více než třetina českých mužů starších 50 let. Poctivou docházkou na prohlídky se může pochlubit jen čtvrtina z nich. I v této věkové skupině, tedy 50+, tvrdí takřka polovina mužů, že je jejich lékař neinformoval o nutnosti pravidelných onkologických prohlídek. 

Foto: Archiv Petra Koukala

Příběh olympionika

Mladší ročníky na tom nejsou o mnoho lépe. Samovyšetření varlat, které by měl každý dospělý muž provádět alespoň jednou za měsíc, 40 procent respondentů naprosto vynechává.

Poctivě ho provádí jen 19 procent českých mužů. Podobně ignorují i riziko kožních melanomů. Preventivní prohlídky u kožního lékaře absolvuje svědomitě jen šest procent dotazovaných.

Naopak tři pětiny nechodí na onkologické kožní kontroly vůbec.

„Kdybych býval šel k lékaři hned, když jsem si něco nahmatal, mohla stačit jen operace. Já šel až po třech měsících, a proto jsem musel kromě operace podstoupit následně i náročné chemoterapie,“ potvrzuje český badmintonista a trojnásobný olympionik Petr Koukal. Toho ve 24 letech, na vrcholu sportovní kariéry, zastavila v rozletu rakovina varlete. 

Samovyšetření opomíjejí muži i ženy

Ačkoli jsou ženy v průměru dvakrát zodpovědnější než muži a na gynekologická, respektive mamografická vyšetření chodí spolehlivě více než 70 procent z nich, jejich zodpovědnost je podmíněna věkem. Například mezi dívkami ve věku 18 až 25 uvedlo 12 procent, že neabsolvuje gynekologické prohlídky vůbec.

U žen také existuje velký nepoměr mezi vnímáním důležitosti vyšetření v ordinaci versus samovyšetření. Zatímco pravidelná mamografická vyšetření v rizikové skupině 45+ absolvuje jednou za dva roky 78 procent žen, samovyšetření provádí dostatečně pravidelně pouze 16 procent žen. Lékaři přitom toto samovyšetření doporučují jednou za měsíc už od 18 let věku.

STK pro chlapy

Projektů, které se snaží zvýšit povědomí českých mužů o prevenci rakoviny, je celá řada. Jedním z nich je i STK pro chlapy.

Ten realizuje Nadační fond Petra Koukala, který založil právě úspěšný sportovec. „Čísla v průzkumu jasně dokazují, jak se muži staví k péči o své zdraví. Chceme to změnit.

Až se chlapi začnou o své zdraví starat jako o své auto, budeme mít vyhráno,“ vysvětluje Petr Koukal.

Už tři roky se se svým nadačním fondem snaží vzdělávat veřejnost a motivovat muže k preventivním prohlídkám. Ve spolupráci se Sanofi a Synlabem nyní nadační fond připravil projekt STK Roadshow, která probíhá na hudebních a sportovních festivalech a také na internetu.

V jejím rámci mohou muži od června do září na STK stanicích pro chlapy po celé ČR absolvovat zdarma a bez objednání preventivní odběr krve zaměřený na prevenci rakoviny prostaty a varlat, diabetu a vysoké hladiny cholesterolu. Více zjistíte na www.stkprochlapy.cz.

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Pecková: Zavřeli jsme děti do domácího vězení a nevíme proč. Plán návratu je na vodě | Video: Daniela Drtinová

Češi zanedbávají preventivní prohlídky. Ministerstvo zvažuje pro svědomité pacienty slevu na pojistném

O tom, že lidé na pravidelné preventivní prohlídky příliš nechodí, se Radiožurnál přesvědčil v centru Prahy. 

„Chodil jsem, ale dlouho jsem už nebyl, asi tak pět let. Ani nevím proč, protože se cítím dobře. Spíš je otázka, jestli je to skutečně k něčemu ta preventivní prohlídka, pokud vám nic není, protože je to spíš taková formalita,“ reagoval jeden z respondentů.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poslechněte si reportáž Janetty Roubkové

„Ano, chodím, pravidelně na gynekologii, všechno, mamografii, všechno, kolonoskopii. Já myslím, že to je potřeba, protože já tam měla polyp a byla jsem ráda, že mi ho dali pryč,“ odpověděla další.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je prevence zásadní. „Zejména u onkologických onemocnění, u chronických chorob, u diabetiků, u lidí s vysokým krevním tlakem, kteří nejsou často sami schopní poznat, že ten problém mají a pouze preventivní prohlídka je schopna to odhalit,“ vypočítal.

Ministerstvo proto zvažuje, že bude odměňovat pacienty, kteří pravidelné preventivní prohlídky dodržují.

Na zdravotní péči půjde příští rok 335 miliard korun. Odbory chtějí částku navýšit o rezervy pojišťoven

Číst článek

„Měla by to být přímo možnost daná ze zákona, například ve smyslu bonifikace na odvodu na pojistném. Vím, že v některých státech určitá bonifikace existuje. Jsou nastavené pojistné plány, kdy – pokud člověk dodržuje nějaké podmínky – má nižší pojistné,“ dodal ministr.

Prevence pomáhá

Resort si od toho mimo jiné slibuje, že by to v systému ušetřilo peníze vynakládané za léčbu. Kolik přesně, nedokáže vyčíslit.

Úspory by se navíc projevily až za poměrně dlouhou dobu. Prevencí je totiž možné předcházet vzniku chronických onemocnění nebo třeba zachytit rakovinu v raném stadiu, kdy je často ještě dobře léčitelná.

„Pokud jde o ty nejnákladnější typy péče, pak jde v první řadě o nemoci srdce a cév, o onkologická onemocnění, nemoci trávicí soustavy. Nějaká forma bonifikace a plošné prevence přichází v úvahu a je vhodná třeba u onkologických onemocnění,“ přiblížil šéf Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec.

‚Resort by měl hájit pacienty, ne pojišťovny.‘ ČSSD chce koaliční jednání k situaci ve zdravotnictví

Číst článek

Podle zdravotních pojišťoven by ale nemělo zůstat jen u pozitivní motivace, jak podotkl prezident jejich svazu Ladislav Friedrich: „Pokud naopak veškerá doporučení nebo pozvánku od zdravotní pojišťovny klient zahodí a ignoruje, tak by měl nést zodpovědnost za ty zvýšené náklady na léčbu, které pak vzniknou.“

Taková opatření důrazně odmítá Svaz pacientů. „Chceme trestat lidi za to, že jeden rok vynechají? Nebo že nestihnou, nepřijdou, nepřijde jim pozvánka? Možná to zavinil lékař, který je nepozval.

Nebo jak to bude vymyšleno? Prostě si nemyslím, že bychom měli jít proti plátcům zdravotního pojištění s trestem.

Ať nám dají dostatek zubařů, gynekologů, ortopedů v terénu, aby lidé nemuseli jezdit 60, 80 kilometrů,“ řekl Radiožurnálu prezident svazu Luboš Olejár.

Novinku chce ministerstvo zanést do věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách. V souvislosti s tím ale bude potřeba upravit i další legislativu, a tak si lidé na odměňování za prevenci budou muset nejméně několik let počkat.

ČPZP – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna | Vnitřní lékařství

poslední dobou mám trochu potíže se žaludkem, cítím jako bych měla žaludek naplněný vzduchem , jsou to takové pocity tlaku. Někdy mám pocity až na zvracení ,nebo mne to nutí k říhání.

Také občas trpím plynnatostí. Poradíte co s tím? Měla bych se obávat rakoviny nebo může jít o psychosomatické potíže? Když mám trému mám taky pocit na zvracení. Děkuji předem za radu .

(je mi 25 let)

Proč máte trému ve svých 25 letech ? Máte psychosomatické onemocnění, nikoliv rakovinu. Zkuste řešit své problémy, po jejich vyřešení problémy se žaludkem zmizí.

byl jsem pozitivni na hepatitis typu b.co je to za nemoc a muze ovlivnit me budouci nenarozene dite.je to dedicne?? dekuji roman, belgie

hepatitis B je onemocnění jater virového původu. Virus se přenáší nejčastěji krví, spermatem, už jsem o tom, psal , najděte si to na doktor-online. Trvalá pozitivita ( přítomnost australského antigenu – HbsAg) . Dědičné to není, novorozenci se po narození u těchto rodičů – nositelů pozitivity – očkují proti hepatitidě B, aby neonemocněli.Riziko je malé.

Vážený pane doktore, je možné nějakými přírodními produkty snižovat krevní tlak? Vím, že káva, cigarety, alkohol a tučná strava jsou nevhodné. Ale jaké zdraé potraviny by se měli jíst?

Budete mít zájem:  Jak dosáhnout, aby chleba vydržel 14 dnů

Můžete jíst všechno, až na potraviny s nadměrným množstvím soli ( některé typy uzenin, solené maso – druhy šunky), omezte solení při přípravě stravy.Některé minerálky s nadměrným obsahem Na ( sodíku ) je lépe vynechat.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat co zapříčiňuje hořkost v ústech po každém jídle. Čím to je a jak se toho dá zbavit? Děkuji předem. Hana

Musíte se nechat vyšetřit, příčiny : zuby, žaludek, jícen, poruchy neurologické, nejsem schopen určit příčinu hořkosti (po jídle ).

Vazeny pane doktore,zajimalo by me co to znamena D-Dimery.Pri koagulaci me zjistili o neco vyssi hodnotu,234ug/l.Nyni mam podstoupit IVF,coz predstavuje hormonalni pripravu,mam strach ,z tromboembolickych poruch.

Muze to mit nejakou vliv na zvysene dimery.Napadlo me to z toho duvodu,ze pan doktor ,kdyz mne sdeloval vysledky koagulace,tak se me ptal zda jsem neprodelala trombozu.Jinak jsou ostatni hodnoty koagulace v poradku/APTT,Trombinovy cas,Fibrinogen koagul.

,Antitrombin atd./Dekuji za odpoved.Andrea

D- dimér je ukazatel t.zv. trombofilních stavů, t.j. stavů náchylných k zánětům žil a s možnou sraženinou uvnitř cévy. Vaše hodnota 0,234 závisí od jednotek používaných ug/l ? my máme do 0,4 mg/l, ug/ml, tedy 1000 x menší.

Význam vyšetření je v tom, že negativní hodnota vylučuje uvedené stavy, zatím co pozitivita vzbuzuje podezření na možnou poruchu koagulace a vyžaduje další vyšetření.

Silně pozitivní hodnoty jsou dostatečně průkazné pro potvrzení nebo vyloučení plicní embolie ( samozřejmě s příslušnou klinikou ). Co je přesně chemicky, nemá pro Vás smysl.

Dobrý den, nevím jak to tu funguje, jestliže když chci odpovědět na Vaši otázku mám dát reakce na dotaz či nový dotaz. Udělala jsem pro jistotu obojí. Ale k Vaší otázce-nyní vážím 71 kg při 166 cm. Ale chci ještě asi 10 kg zhubnout.

Ovšem ne drasticky, ale jak jste i vy říkal, malé dávky vícekrát za den. A ještě dodám, že bolesti nejsou závislé na fyzické zátěži. Klidně se mi projeví, i když sedím nebo odpočívám. Možná, když si to tak vezmu zpátky, tak převážně jen v klidu.

Dějkuji za odpověď

Nechte se vyšetřit, jak mám na dálku Vám sdělovat diagnózu, když o Vás v podstatě nic nevím.

Dobry den. Dekuji Vam za odpoved. Napadla me jeste jedna otazka: Je leydenska mutace dedicna?

Ano, jsou tak zvaní nosiči mutace. Nejvíc nositelů je u bělochů kavkazského původu, na Kypru 13% populace, Němců 9%, Češi 5-8%.Nejméně mutací mají Číňané, Japonci a Afričané.

Ale situace není jednoduchá : jsou homozygoti a heterozygoti …

(dál to nemá smysl vysvětlovat), ale nositelé mutace pozměněného genu pro APC představují jen mírné riziko onemocnění trombozou a v průběhu života je třeba ohlídat další rizikové faktory.

Dobry den, chci se Vas zeptat na nemoc zvanou leidenska pozitivita. Co to je, co zpusobuje, jak se projevuje a leci, jak je nebezpecna? Dekuji. S pozdravem Vladimir

Leydenská mutace je vrozená vada, která se nedá léčit. Je to deficit koagulačního faktoru V a vede v určitých situacích k t.zv. thrombofilií – t.j. náklonnosti ke srážení krve uvnitř cév ( thromboze). Označuje se také jako APC resistence.

Vazeny pane doktore, predne, za svuj pozitivni test na TBC nevinnim nikoho, jak pisete. Tento nazor je zcela(!) lichy. Dale se potom nemohu nez pozastavit nad vasim tvrzenim, ze jsem se tuberkulozou pravdepodobne nakazila v Indii.

Ano, pobyvala jsem v Indii, ovsem predtim jsem diky svemu zamestnani byla tuberkuloze vystavena na plicnim sanatoriu v Jevicku v prubehu dvou let nescetnekrat. Fakt, ze jsem byla v Indii jsem neuvedla proto, aby nekdo delal predcasne a unahlene zavery.

Mela jsem na Vas dva dotazky, odpovedi se mi nedostalo ani na jeden. Babicku jsem zminovala vyhradne proto, ze jsem chtela vedet, je-li mozne nejak dedicne k nakaze vic inklinovat.

Druhou mou nezodopovezenou otazkou bylo, jak permanentni je ockovani proti tuberkuloze, uvadela jsem, kdy jsem byla naposledy ockovana i svuj soucasny vek. Velice bych ocenila, kdyby jste mi vyse uvedene mohl sdelit, obracim se na vas jako na odbornika a ocekavam primerenou reakci.

Vysetreni samozrejme hodlam podstoupit neprodlene po svem navratu do Ceske Republiky, za dva mesice. Bylo mi sdeleno, ze rentgenovani pred 20. tydnem tehotenstvi neni prave pro bezpecnost doporucovano. Predem dekuji za odpoved a jsem s pozdravem. Gabriela

Pracovala jste v plicní léčebně Jevíčko, musíte tedy být informována o infekčním prostředí tamní léčebny.

Dědičně není možné k nákaze inklinovat, ale : každý člověk se setká s Tbc, vytvoří primární komplex, který se časem opouzdří a není infekční, u některých osob přetrvávají latentní mykobakteria v primárním komplexu a hilových uzlinách, při poklesu imunity ( odolnosti) organismu, dochází k jejich aktivaci. V ČR platí t.zv. chemoprofylaxe : 1.

u osob žijících ve společné domácnosti, z níž jeden je nemocný, 2. osoby pracující v riziku, 3. atd… Druhá odpověď : očkování proti Tbc je ukončeno ve věku 15 let, pak dle potřeby zcela individuálně. Představa, že Vás celoživotně chrání před onemocněním, je mylná. Mycobakterií je celá řada druhů : bovis, tuberculosis, africanum, avium – intracellulare, kansasii.

, očkujeme proti M. tuberculosis. Protože zcela jistě nebudete uspokojena, prosím dalšího lékaře -plicního specialistu, aby se k Vaším dotazům vyjádřil, Váš původní dotaz se týkal velikosti skvrny při tuberkulin. testu a jeho významu a zda si nechat udělat rtg plic při současném těhotenství.

Vazeny pane doktore, ze vysledek testu na tuberkulozu byl pozitivni mi lekar sdelil, kdyz prohledl zarudlou kuzi na mem predlokti. Skvrna byla velikost 23 mm a jevila se kruhova.

Ockovana proti tuberkuloze jsem v detstvi byla nekolikrat, zaroven jsem si ovsem overila, kdy se tak stalo naposledy- v mych 15ti letech. Ted je mi 27, nejsem si jista, jak dlouho ockovaci latka pusobi.

Pred rokem jsem se vratila z nekolikamesicniho pobytu v Indii, mela jsem veskera doporucovana ockovani pro tuto zemi, nicmene o tuberkuloze jsem ze zadneho zdroje neslysela, je automaticky povazovana za vakcinaci, kterou kazdy obcan CR ma zrejme.

Moji situaci komplikuje tehotenstvi, jsem ve ctvrtem mesici. Lekar mi oznamil, ze hodlaji provest rentgen a nemoc bud vyloucit nebo potvrdit, nicmene jsem objednana na dobu, kdy uz budu v Ceske Republice. Nevim, jak moc je setrne byt rentgenovana v tehotenstvi.

Ve spolecne domacnosti s babickou, ktera trpela tuberkulozou jsem nezila, zemrela pred mym narozenim a krome nebydlela ve stejnem byte s mymi rodici. Prosim dejte mi vedet, jak je to s rentgenovanim a jestli se da neco blizsiho usuzovat podle velikosti skrvny, jez test zpusobil. Predem dekuji a jsem s pozdravem Gabriela

Máte pozitivní t.zv. tuberkulinový test, podle americké klasifikace silně pozitivní ( velikost průměru skvrny do 5, 10 a 15 mm).Proč obviňovat babičku ? Velmi pravděpodobně jste se nakazila v Indii od nějakého bacilonosiče.

Rentgenování těhotných žen se u zdravých žen vyhýbáme, ale tady je to nezbytné, těhotenství může silně ovlivnit průběh tuberkulozy a může se nakazit i dítě.

Absolvujte brzy vyšetření s tím, že uvedete, že jste těhotná – a pak navštivte nejbližší plicní oddělení.

Lidé mají z preventivních prohlídek strach. Není důvod

Strach z doktorů a nemocničního prostředí často člověku brání chodit na preventivní prohlídky. Je to špatně. Zvlášť prevence nádorových onemocnění je velmi důležitá. Mnohdy může jedna návštěva u lékaře zachránit život. Ročně jen v České republice zjistí odborníci více než 80 tisíc nových zhoubných nádorových onemocnění. 

Brno – Mnoho lidí podceňuje důležitost preventivních prohlídek nebo z nich má strach. Lékaři Masarykova onkologického ústavu v Brně se snaží rozšiřovat povědomí o prevenci nádorových onemocnění. Téměř 30 tisíc pacientů ročně totiž na rakovinu zemře. Jedním z důvodů může být pozdní odhalení, kterému lze předejít díky prevenci.

Existují různé druhy preventivních prohlídek. Ať už jsou to návštěvy obvodních lékařů, mamografie a cytologie z čípku u žen nebo prohlídky prostaty u mužů.

Rizika onemocnění jsou vyšší v pokročilém věku, avšak nelze je v žádném případě vyloučit i u mladých lidí. „Příčin, proč lidé nechtějí slyšet o prohlídkách, je celá řada.

Někteří si třeba říkají raději nevědět, ale to je špatně,“ apeluje lékař Rostislav Vyzula s přesvědčením, že řečí o prevenci proto není nikdy dost.

Otázkou bývá, jak často by člověk měl chodit na preventivní prohlídky. „Je to individuální, ale člověk starší padesáti let by nějakou měl mít každý rok,“ říká Vyzula z brněnského onkologického ústavu. „Výjimkami jsou mamografie od pětačtyřiceti let, gynekologická cytologie od dvaceti let a prohlídka prostaty od čtyřiceti,“ dodává.

Strach z doktorů a pocit, že dokud se člověk cítí dobře, není třeba chodit k lékaři, vede k opomíjení důležitosti prevence. „Že mám rakovinu děložního čípku,jsem se dozvěděla až poté, co jsem začala mít zdravotní potíže.

Před tím jsem na preventivní prohlídky nechodila, nyní mi přijdou velmi důležité,“ vysvětluje důchodkyně Stanislava Tomešová, která se i přes pozdní odhalení vyléčila. Proti rakovině děložního čípku je k dispozici od roku 2007 očkování.

Dlouhodobá účinnost se ale stále testuje.

Masarykův onkologický ústav každoročně na jaře spoluorganizuje bezplatná vyšetření znamének. Jednak přímo v ústavu a pak také na náměstí Svobody ve Stanu proti melanomu. Akci odborníci pořádají na Evropský den melanomu.

  • Klíčová slova: prevence, nádorová onemocnění, rakovina, preventivní prohlídka, Masarykův onkologický ústav
  • 1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 – nejhorší, 5 – nejlepší)
  • Vkladání nových komentářů skončilo.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *