91BUBBLESRACE.CZ DATUM PUBLIKOVÁNÍ 2004 ISBN 8024707519 AUTOR Jan Přib VELIKOST SOUBORU 1,24 MB 
Páté vydání je aktualizováno v souladu s novelami zákonů, které jsou platné od 1. 1. 2004. Vysvětleny jsou otázky volby vhodného data odchodu do důchodu, zejména pokud jde o předčasné starobní důchody. Popsány jsou administrativní náležitosti a povinnosti při podání žádosti o důchod a její vyřízení, ale i možnosti další výdělečné činnosti poživatelů starobních důchodů. Výklad je doplněn četnými praktickými příklady, vzorci pro výpočty a tabulkami s potřebnými aktuálními údaji, podle kterých je možno důchod vypočítat. Autor se zabývá také penzijním připojištěním. Kniha v mnohém poradí nejen zaměstnancům a podnikatelům předdůchodového věku, personalistům, manažerům, ale také zaměstnancům správ sociálního zabezpečení.
Trávit čas knihou Kdy do důchodu a za kolik! Na našem webu 91bubblesrace.cz najdete knihu Kdy do důchodu a za kolik a přečtěte si ji online ve formátu, který vám vyhovuje: PDF, EPUB, MBI. Vítejte!
Kdy do důchodu a za kolik – Jan Přib | KOSMAS.cz – vaše …
Kdy do důchodu a za kolik Již 13. vydání této publikace je aktualizováno v souladu s novelami předpisů přijatými v roce 2011 v důsledku nálezu Ústavního soudu. Týkají se nového způsobu…
Od kdy za důchodce platí pojistné stát – VZP ČR
Kdy do předdůchodu. Doba, kdy máme možnost odejít do předdůchodu, není stejná jako při odchodu do předčasného důchodum, řídí se vlastními pravidly. Předdůchod může trvat minimálně dva roky a maximálně pět let. Můžeme jej začít pobírat, i když nám do důchodu zbývá kratší doba, musí však být i tak …
- 1000 mláďat.pdf
- Verejná správa 6/2012.pdf
- Základy filozofie a psychologie.pdf
- Je to marný Je to marný Je to marný.pdf
- Teď neplač.pdf
Chcete třetí zuby?.pdf
- Osud v dlani.pdf
- Třetí královna.pdf
- Cestovný Ruch – Trendy A Perspektívy.pdf
- Když draka bolí hlava.pdf
- Eon – zaklínač drakov.pdf
- Skvelá chuť Talianska.pdf
- Základy veřejné správy.pdf
- Missa in C pre miešaný zbor, sláčikový orchester a organ (Partitúra).pdf
- Ďábelská garda 2.pdf
- Zlatý potok.pdf
- Zahradní pekárny.pdf
- Na Gorille do Ruska.pdf
Ceny potravin v Česku rostou, zdražování nekončí
Před rokem stálo kilo vepřové pečeně v českých obchodech 125 korun. Nyní zákazníci za stejné množství vepřového zaplatí 150 korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. V supermarketech zdražuje též ovoce, zelenina, rýže a další trvanlivé potraviny. Na vině je mimo jiné narušení mezinárodního obchodu s potravinami kvůli pandemii koronaviru.
„Některé druhy ovoce a zeleniny produkuje v Evropě například jen Itálie nebo Španělsko. Tyto země nyní zásobují zejména své spotřebitele a dodávky do zahraničí tím pádem krátí. Jedná se o další důvod nárůstu cen ovoce a zeleniny ze zahraničí,“ uvedla Dana Bratánková, mluvčí řetězce Billa.
Na růst cen tlačí též další faktory. Například pokles kurzu koruny. „Vliv na cenu dováženého ovoce a zeleniny má vývoj kurzu koruny vůči euru. Na rostoucích cenách u dodavatelů se podepisují také výkyvy počasí,“ řekla zástupkyně Lidlu Zuzana Holá.
„U některých konkrétních produktů došlo, případně může dojít k nárůstu cen. Jedná se zejména o cuketu, kapustu, mrkev, v případě ovoce pak o kiwi nebo citrusové plody. Důvodem je výrazný nárůst poptávky v celé Evropě, aktuální situace ohledně koronaviru v Itálii a končící sezóna ve Španělsku,“ doplnil mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.
Zdražování se týká i trvanlivých potravin typu rýže. „Tam cena mírně roste. Důvodem je nepříznivý kurz eura, dopravní náklady a v případě vybraných komodit jako je rýže také ochranářské omezení vývozu ze zemí, které tyto komodity produkují,“ poznamenala mluvčí Globusu Lutfia Volfová. Navíc v jižní Evropě podle Volfové končí sezóna a dovozy odjinud nestíhají pokrýt poptávku.
Potíže se sháněním některých trvanlivých potravin na světovém trhu potvrzují i přímí dovozci.
„Dostupnost části komodit se změnila kvůli zákazu některých vlád jako je Barma, Vietnam nebo Rusko tyto komodity kvůli pandemii koronaviru vyvážet. Speciálně je to rýže a pohanka,“ řekl Antonín Zapletal, spolumajitel importéra potravin LA Food.
Velká poptávka je rovněž po potravinách v bio kvalitě. „Naše nasmlouvané objednávky produktů ze zahraničí za původní cenu, které běžně vydrží na celý rok, budeme letos muset doobjednávat dříve. Kvůli zvýšené poptávce se tedy cena zahraničních surovin a produktů může více změnit,“ řekl Martin Hutař, šéf společnosti Probio.
Zvyšování cen přitom zdaleka nemusí být konec. „Většina potravin půjde postupně s cenou nahoru. Celý trh bude v mírné recesi. Momentálně se zaznamenává největší nárůst cen zeleniny z dovozu. Hodně se očekává, zda bude letos sucho, což opět vystřelí ceny nahoru u většiny zemědělských komodit,“ předpovídá Martin Klar, majitel potravinového e-shopu Beru.to.
Ze zdražování potravin se stal v březnu podle ČSÚ hlavní motor celkového růstu spotřebitelských cen o 3,4 procenta. Příspěvek potravin k inflaci byl v třetím letošním měsíci dokonce významnější než dlouhodobě rostoucí náklady na bydlení.
Bílý vs. kokosový cukr aneb čím sladit
BÍLÝ CUKR vs. KOKOSOVÝ CUKR – co je vlastně kokosový cukr a jedná se skutečně o zdravou alternativu? ČÍM ZDRAVĚ SLADIT?
VE STŘEDOVĚKU se s cukrem zacházelo jako s drogou a LÉKEM. Byl k dostání jen v lékárnách a bez přehánění vyvažován zlatem. Už v roce 1900 jsme ho ale konzumovali kolem 18 kg ročně a dnes u nás jeho spotřeba výrazně přesahuje 36 kg na osobu a rok. A neustále roste.
V některých zemích přesahuje v průměru i 45 kg. Je to obrovské množství, se kterým si tělo prostě neumí poradit a rozhodně je mylné se domnívat, že jen stačí zvýšit sportovní výkon…
Dnes je již tedy zcela evidentní, že vliv clukru nekončí jen u zkaženého zubu a pár kil navíc.
RAFINOVANÝ CUKR je průmyslový výrobek, který rychle proniká žaludeční stěnou, stimuluje slinivku k nadměrné produkci inzulínu a narušuje tak metabolickou rovnováhu.
Je známo, že cukr se podílí na řadě zdravotních problémů – a nejedná se pouze o epidemii obezity, problémy se zuby či cukrovku, ale cukr vyživuje také rakovinné nádory, podporuje například poruchy chování, hyperaktivitu (ADHD), duševní choroby (schizofrenie), nespavost, demineralizaci těla a následně tedy i osteoporózu, hypoglykémii, rezistenci inzulínu, kandidózu (přemnožení kvasinek candida albicans), překyselení organismu, kloubní potíže, problémy s játry, únavu nadledvinek, imunitní a srdečně cévní onemocnění či Alzheimerovu demenci. Běžná konzumace cukru ovlivňuje například už i plod v matčině těle. Studie dále ukazují, jak nepřiměřené dávky cukru v těhotenství narušují vývoj dítěte (zejména jeho mozku) a jsou příčinou řady dalších onemocnění. Cukr také snižuje schopnost soustředit se, pamatovat si, myslet a zbytečně ohlupuje – nejen u dětí.
Odbornící na zdravou stravu cukr nazývají „BÍLÝM JEDEM“, zabijákem a DROGOU podobně jako například tabák nebo alkohol. „Cukrové droze“ je kvůli návykové chuti na sladké těžké odvyknout.
V naší společnosti jsme navíc doslova obklopeni cukrem nejen ve všech cukrovinkách, ale i v potravinách, kde bychom cukr normálně neočekávali, protože nejsou sladké – od rohlíků, chleba, nejrůznějších polotovarů až k pivu, velké většině nápojů, ovocných jogurtů, kukuřičných lupínků, musli, konzervované zelenině, slaným chipsům, hranolkám či uzeninám, reklamě i politice…. Je potvrzeno, že u mnoha jednotlivců konzumace sladkého zvyšuje touhu po dalším příjmu. Člověk přestává vnímat, anebo jej přestává uspokojovat přirozeně sladká chuť (třeba v ovoci). Konzumace jakýchkoliv vykonstruovaných, nepřirozeně koncentrovaných a výživově chudých potravin vede k zisku energie a k uvolňování dopaminu, podobně jako v případě konzumace kokainu. Dopamin je mediátorem, který přináší pocit štěstí, ale jeho nadbytek vede k budování závislosti na konzumované substanci. Následně se stále zvyšuje chuť dále jíst, i když jí fyziologicky neodpovídá žádná potřeba. Například podle bývalého komisaře FDA, Dr. Kesslera, se na základě výzkumu ukázala jako nejvíce návyková kombinace cukru, tuku a soli. To je právě kombinace, kterou najdete ve většině typických polotovarů – jako například chipsy, které obsahují cukr v podobě loupaných bílých brambor osmažených v tuku a dochucených solí. Přesná kombinace, která vede ke spolykání celého pytlíku chipsů a k chuti si (příště) koupit další. Kombinace, která blokuje přirozenou schopnost našeho organismu dosáhnout nasycení a včas zastavit nadbytečný příjem. Potravinářský průmysl úmyslně vyrábí potraviny s nadbytkem cukrů, tuků, soli a aditiv ovlivňujících naši psychiku s cílem vybudování závislosti na nich a tím získává stálé klienty podobným způsobem jako průmysl tabákový. Některé státy (Dánsko, Velká Británie, Kalifornie, …) se pokoušely zavést cukrovou daň či alespoň daň z cukrovinek či sladkých nápojů, realizace této iniciativy však kvůli potravinářskému lobby a spotřebitelům závislým na sladkém není snadná.
Touha po cukru může být také způsobena růstem parazitů, nebo uspokojení návyku, který ve vás vyvolávají kvasinky candida albicans, jež jsou náročné na cukr.
Candida totiž potřebuje pro své přežití cukr a vysoký obsah cukru je tím nejideálnějším prostředím pro bujný růst kandidy.
V některých případech za nesoulad našeho stravování mohou toxiny na různých orgánech našeho těla, v tom případě pomůže detoxikace.
CHUŤ NA URČITÉ TYPY NEZDRAVÝCH JÍDEL signalizuje JAKÝCH ŽIVIN (minerálů, vitamínů apod.) má tělo NEDOSTATEK a VYPOVÍDÁ také o našem rozpoložení a současném PSYCHICKÉM STAVU – na toto téma právě píši nový příspěvek, na který se už můžete těšit 🙂
V posledních letech se stal velmi populární tzv. KOKOSOVÝ CUKR. Má hnědou barvu a vyrábí se z nektaru květů kokosových palem.
Farmáři vyšplhají na vrcholek palmy a nařežou mačetou ještě neotevřená zelená poupata palmových květů (rostou v trsech u stonků palmových listů) a nechají stékat nektar do bambusových nádob. Potom se sladká šťáva pomalu zahřívá, aby se odpařila voda, které obsahuje až 80%.
Takto vznikne sirup, který se dále odpařuje, až vzniknou hnědé krystalky či granulky kokosového cukru. Vyrábí se tedy přírodní cestou, nerafinuje se, nefiltruje a neobsahuje konzervační látky. Kokosový cukr však nespadá do kategorie raw potravin, protože nektar se odpařuje přibližně při teplotě 48 stupňů Celsia.
Když je z květů kokosových palem odebrán nektar, palmy již nevyprodukují žádné kokosové ořechy, nemůže být tedy získán ani žádný kokosový olej či kokosová mouka. Na Filipínách a na Jávě se z tohoto důvodu vysazuje speciální trpasličí druh kokosových palem pro výrobu kokosového cukru, které rostou mnohem rychleji.
Při nákupu kokosového cukru si však dobře prohlédněte složení, protože kokosový cukr se často zaměňuje s PALMOVÝM CUKREM, který se vyrábí z mízy stonků různých palem (například datlových) a někdy se pak dále míchá s bílým cukrem.
Kokosový cukr je díky své výborné chuti (nikterak kokosové, ale podobné chuti třtinového cukru s karamelovým podtónem – může se však lišit v závislosti na druhu palmy) a plné vůni již několik set let oblíbenou pochoutkou a sladidlem v Asii.
Nyní se jako výživnější zdroj energie s nižším glykemickým indexem (GI 35 – 54) než například třtinový cukr (GI 68) či med (GI 55) stává populárním také mezi zastánci zdravé stravy v Evropě.
Pro porovnání s hnědým třtinový cukrem je kokosový cukr bohatý na minerály – obsahuje 16krát více draslíku, 30krát více fosforu, 10násobek zinku a dále také mangan, železo, vápník, 16 aminokyselin, vitamíny skupiny B (B1, B2, B3 a B6), vitamín C a vlákninu, která zpomaluje vstřebávání glukózy.
Oproti tomu bílý cukr a o mnoho nebezpečnější laciné sladidlo z kukuřice (fruktózovo-glukózový sirup) dodávají organizmu pouze prázdné kalorie a žádné živiny. Jenže… kokosový cukr je tvořen až z 80% sacharózou, podobně jako u bílého, rafinovaného cukru a má také podobný počet kalorií.
Takže i když je kokosový cukr „zdravějším“ alternativním sladidlem (nižší glykemický index, vláknina, minerální látky a antioxidanty které zmírňují negativa fruktózy) a patří k aktuálním trendům (což se promítá i do jeho ceny), jeho konzumace má podobné účinky jako rafinovaný cukr 🙁
Biochemicky lze po omezení příjmu cukrů závislost na sladkém odbourat i v průběhu pár dnů. Problém je, že málokdo z běžných spotřebitelů to zvládne a většina naopak bojuje se závislostí na sladkostech a polotovarech obecně roky. Umělá sladidla však nejsou řešením, protože ne všechna poskytují žádané vlastnosti a hlavně obsahují potencionálně rizikové (většinou karcinogenní) látky.
Méně rafinované varianty přírodních sladidel (hnědý bio cukr, kokosový či palmový cukr apod.) mají i nějaké mikroživiny. Zjednodušeně však platí, že několik minerálů anebo nějaká fytochemikálie z nich nedělají zdravou potravinu. Proto je lépe si celkově hlídat a snižovat množství jakýchkoliv sladidel a sladkého obecně.
Nakupováním biopotravin v bioobchodech a zdravých výživách totiž ještě není nikterak zárukou, že si nakoupíte potraviny, které jsou pro vaše tělo prospěšné. Každopádně je velmi důležité si alespoň pečlivě číst složení výrobků.
Obecně však platí, že nejlépe je konzumovat základní čerstvé potraviny a nikoli již zpracované (i třeba bio) polotovary či pro tělo nepřirozeně koncentrované látky. Pokud potřebujete nahradit sladkou chuť, zvolte ideálně ovoce (čerstvé – např. vyzrálé banány, …; pro vyšší sladivost pak sušené – datle, rozinky, …).
Použít můžete i stévii, ale nejlépe opět přímo lístky rostliny, kterou si můžete pěstovat i doma za oknem (vyhnete se tak plnidlům, dalším přídavným látkám či míchání s umělými sladidly, které jsou součástí většiny stéviový tablet a tekutých přípravků). Stévie má lehkou pachuť, která je v některých pokrmech znát, v jiných však zcela zanikne.
Výluh neboli čaj z lístků stévie také přirozeně zažene chuť na sladké (podobně jako jiný čaj z koření přirozeně sladké chuti jako např. skořice, hřebíček apod.) a ještě je skvělou prevencí proti zubnímu kazu.
Z dalších příležitostných alternativních sladidel pak dávám přednost javorovému sirupu, medu (pouze zcela přírodnímu z prověřeného zdroje od včelaře a do jídel, která se již tepelně neupravují), datlovému sirupu či bio jablečné koncentrované šťávě – vše pokud možno ve skleněné nikoli plastové lahvičce (plasty obsahují zdraví škodlivý bisfenol A – BPA, který se z nich uvolňuje do potravin). Můžete také použít melasu či rýžový sirup, mají nižší sladivost a zejména melasa má ale i specifickou příchuť.
Konec regulací cukru: Budeme víc sladit za nižší cenu?
Nižší ceny cukru, rozšíření plochy pro pěstování cukrové řepy, vyšší konkurence mezi evropskými cukrovary, méně byrokracie. Přesto cukr zůstane pod drobnohledem EU. Jaká opatření čekají pěstitele cukrovky, jak se producenti cukru připravují na konec cukerných kvót a proč se Česko nemusí obávat liberalizace trhu?
Od 1. října 2017 dochází k liberalizaci trhu s cukrem a ukončení výrobních a vývozních kvót na produkci cukru. Cukrovarnické podniky se tak již nebudou řídit podle limitů na množství cukru, který mohou dodat na evropský trh. Tím se jim otevřou nové příležitosti pro uplatnění, optimalizaci produkčních kapacit nebo redukci nákladů na výrobu.
Na druhou stranu může konec regulovaných limitů negativně ovlivnit konkurenceschopnost menších cukrovarnických závodů. Kdo nabídne víc cukru za nižší cenu, vyhraje.
Cukrovary navíc nebudou muset platit výrobní dávku z cukru (12 EUR/t), nebudou povinni hradit minimální cenu cukrové řepy jejím pěstitelům (26,29 EUR/t) a zanikne také řada dalších podpůrných částí systému.
Farmáři, pro něž je produkce cukru vysoce nákladná, se proto obávají nestability na trhu s cukrem a častějších výkyvů výroby a ceny.
Vyplývá to ze Situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství věnované cukru a cukrové řepě.
Z toho důvodu se i nadále bude sledovat vývoj produkce a cen na trhu prostřednictvím společné organizace trhu s cukrem.
Před třemi lety se pod tímto systémem cukr připojil k takzvaným citlivým komoditám a oddělená platba od produkce cukru byla nahrazena dobrovolnou podporou vázanou na produkci.
Jedná se o druh dotace pro zemědělce, kteří pěstují cukrovou řepu za účelem zpracování na cukr nebo kvasný líh.
Podle Státního zemědělského intervenčního fondu, který má správu evropských zemědělských dotací v ČR na starosti, s osvobozením cukru od restrikcí nekončí okamžitě původní legislativa, která se ke kvótám váže. Zásadní změnou je podle nich ukončení produkčních mezních hodnot cukru v ČR.
Zmírnění následků
Aby v Evropě nenastala obdobná situace s nadprodukcí, kterou jsme pozorovali před dvěma lety v případě ukončení kvót na mléko, pěstitelé cukrovky i cukrovary samotné přijímají předběžná opatření pro ochranu před svobodným tržním prostředím. Zda ale cukr čeká osud mléka, je nyní otázkou.
Produkce se totiž již několik let zvyšuje. Z letošních předběžných odhadů vyplývá, že se objem vyprodukovaného cukru v EU zvýší o 800 tisíc tun a dosáhne 12letého maxima 20 milionů tun. V ČR se loni vyrobilo 620 tisíc tun, což je nejvíce za posledních 30 let.
Podle Výkonného ředitele Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jana Křováčka může Evropská komise přijmout stabilizační opatření na zmírnění následků konce kvót, prozatím prý ale situaci bedlivě sleduje.
Nedávno pouze Komise přijala akt, který posiluje vyjednávací pozici pěstitelů cukrovky při uzavírání dodavatelských dohod s výrobci cukru. Od října si totiž budou muset cukrovarnické podniky s pěstiteli cukrovky dohodnout ceny mezi sebou.
Pomoc se snížením negativních dopadů volného trhu může také dobrovolná podpora vázaná na produkci, kterou ČR jako jedna z 10 zemí Unie využívá pro ustálení cukrovarnického sektoru a předcházení krizím.
Cukrovar Vrbátky se na ukončení kvót připravuje již několik let. Vedoucí obchodního oddělení Cukrovaru Vrbátky Tomáš Kovařík vysvětlil EurActivu, že podnik v minulých letech modernizoval strojní zařízení a navyšoval kapacitu zpracování řepy.
Největší česká cukrovarnická a lihovarnická Společnost Tereos TTD ČR rovněž uvádí, že se na liberální prostředí připravovala investicemi do snižování energetických, logistických a fixních nákladů. Plánuje také rozšířit vývoz do evropských zemí, který byl dosud kvůli kvótám omezen.
Větší objem, nižší cena
Největší obavy kolem konce kvót panují v souvislosti se zvyšováním produkce a poklesem cen cukru. Kilo cukru je dnes možné v českých obchodech sehnat za zhruba 20 korun.
Minimální cena cukrové řepy je od roku 2009 neměnná a dosahuje 26,29 eur za tunu. Od října si budou muset cukrovarnické podniky s pěstiteli cukrovky dohodnout ceny mezi sebou. Kovařík z Cukrovaru Vrbátky odhaduje, že cena cukru poklesne o více než 30 %. Obává se také nestability trhu s cukrem v celé EU během roku 2018.
Ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech objasnil EurActivu, že cena cukru již nyní klesá. Z důvodu navýšení plochy a úrodného ročníku očekává nadbytek cukru.
Plocha pro pěstování cukrovky se v letošním roce zvýšila o 16-17 procent v rámci EU, v ČR to bylo o 10 procent – podle statistik z 53,6 tisíc hektarů na téměř 61 tisíc hektarů sklizňové plochy řepy.
„Produkce v budoucích letech určitě mírně poroste, ale ceny budou spíše nižší a ekonomika a rentabilita produkce spíše slabší. Důležitý bude objem produkce,“ upřesňuje Křováček.
Krováček: Produkce v budoucích letech určitě mírně poroste, ale ceny budou spíše nižší a ekonomika a rentabilita produkce spíše slabší. Důležitý bude objem produkce.
Evropská komise také očekává nárůst produkce cukru, a to o 5 procent, respektive zhruba o 1 milion tun. Podobný osud se nevyhne ani izoglukóze, pro kterou regulované limity rovněž koncem září skončí. Ta je významným sladidlem zejména v regionech, které se potýkají s nedostatkem cukru (například v Bulharsku nebo Maďarsku).
V souvislosti se zvýšenou soutěží na evropském cukerném trhu skončí podle Křováčka ty nejslabší cukrovary, které se nebudou schopny vyrovnat s nárůstem konkurence. Zároveň zdůrazňuje, že ČR mezi nimi nebude. Domnívá se však, že bude záležet na možnostech úspor na nákladech u cukrovarů a pěstitelů cukrovky.
„Při produkci 650 až 700 tisíc tun cukru a spotřebě 370 až 400 tisíc tun Česko určitě zůstane soběstačné ve výrobě bílého přírodního sladidla,“ dodává ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech.
Pozitivní výhledy konce cukerných kvót
I ministr zemědělství Marian Jurečka doufá v pokračování pozitivního vývoje českého cukrovarnického sektoru do budoucna.
„Věřím, že i neregulované tržní prostředí dosavadní výsledky v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru potvrdí, a že příznivou bilanci výroby cukru se i nadále podaří udržet,“ oznámil ministr v tiskové zprávě k ukončení evropských kvót na cukr.
Na letošním agroveletrhu Země živitelka však Jurečka upozornil, že se prozatím nedá odhadnout, co ukončení kvót způsobí. „Určitě k nějakému výkyvu dojde. Jak velkému, to se ale dnes nedá určit,“ říká.
Krováček: Producenti cukrovky a cukru v západní Evropě budou očekávat, že ti nejslabší neobstojí a odpadnou, ČR to ale nebude.
Ministerstvo zemědělství také oznámilo, že se s koncem regulací sníží administrativní zátěž zhruba o 40 procent, protože již nebude nutné hlásit některé informace k Evropské komisi. Nadále bude nezbytné poskytovat údaje o dodávkách, cenách, produkci, sklizni a zpracování průmyslového cukru.
Evropské komise navíc požaduje monitorovat průměrnou cenu cukrové řepy, odhad a konečnou plochu cukrové řepy k výrobě bioethanolu a množství vyrobeného bioethanolu. Komise se totiž obává, že po zrušení povinnosti užívat nadprodukci cukru na biopaliva, poklesne užití cukru na výrobu bioethanolu.
Jurečka: Věřím, že i neregulované tržní prostředí dosavadní výsledky v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru potvrdí.
Zvýší se také vývoz evropského cukru mimo území EU. Francouzští pěstitelé cukrové řepy odhadují, že z dnešní celounijní vývozní kvóty, která činí 1,35 milionů tun cukru exportovaného každý rok, se objem exportu zvedne až na 2 miliony tun. Snahou je především vyrovnat se světovým cenám a vyššímu dovozu cukru do EU ze třetích zemí.
Jiným pozitivním dopadem může být nárůst zaměstnanosti v cukerném sektoru, zejména ve venkovských oblastech.
Sedmička v Česku
EU je sice největším producentem cukrové řepy na světě, její podíl však představuje pouze pětinu světové produkce cukru. 80 procent pochází z cukrové třtiny, která se pěstuje zejména v Brazílii, střední Americe a jižní a jihovýchodní Asii. EU je zároveň jeden z největších importérů cukrové třtiny.
To by se ale mohlo po konci regulovaného systému změnit. Evropská komise totiž doufá v postupné vyrovnávání světových a evropských cen cukru. Tím by se omezil zahraniční dovoz komodity na evropský trh, protože EU se stane méně atraktivní exportní destinací. Dochází zároveň k tomu, že ve světě roste spotřeba cukru, a naopak Evropané čím dál tím méně konzumují sladké.
V EU dnes působí zhruba 145 tisíc pěstitelů cukrové řepy ve 20 členských státech. Mezi hlavní evropské pěstitele a producenti cukru patří Francie, Německo, Polsko a Velká Británie.
V Česku se v pěti cukrovarnických podnicích se sedmi závody vyprodukuje sedmé nejvyšší množství cukru v EU. Dle konečných údajů Listů cukrovarnických a řepařských z poloviny září vyplývá, že v letošním hospodářském roce 2016/2017 bylo 3 728 tisíc tun řepy od 867 českých pěstitelů zpracováno na cukr.
PŘEHLEDNĚ: Kilo vepřového zdražilo o 25 korun. Růst cen jídla nekončí
V celkových číslech lednové inflace, která dosáhla vysokých 3,6 procenta, jsou potraviny po bydlení druhou nejsilnější položkou, která ceny v obchodech žene vzhůru. Oproti listopadu se dokonce dělí o první příčku s alkoholem, na který od ledna dopadla vyšší spotřební daň.
Zdržení alkoholu se ale na rozdíl od potravin čekalo. Extrémem je brandy, která meziročně zdražila o 113 korun na 380 korun za litr. Některý alkohol, jako je vodka a skotská whisky přesto od loňska zlevnil. Důvodem mohou být slevové akce nebo doprodej lihovin. Celkově však alkohol podle Českého statistického úřadu zdražil za rok o 3,5 procenta.
To se však čekalo. Analytiky tak mnohem víc zaskočily rostoucí ceny jídla. „Zdražování potravin je svojí rychlostí přece jen překvapivé. Už proto, že jejich ceny rostly výrazně už v závěru roku a jak je vidět, stále ještě nenarazily na pomyslný strop,“ uvádí Petr Dufek z ČSOB.
Potraviny a nealkoholické nápoje představují citelnější zásah do rodinných rozpočtů. Jejich ceny se od loňského ledna zvýšily o 6,3 procenta. Některé jidlo zdražilo velmi výrazně.
Cena vepřového masa stoupla kvůli přetrvávající krizi na trhu v Číně, způsobené africkým morem, v průměru o 18,9 procenta. To znamená, že za kilogram pečeně nebo plece si připlatíte 25 korun, za kýtu 24 korun a za bůček 21 korun. Cena kýty vzrostla ze 125 na 148 korun.
Kdo by chtěl drahé vepřové nahradit jiným masem, moc si nepomůže. Zdražuje i hovězí, kuřecí a krůtí. Například kilogram hovězího předního o 7 korun na 176 korun a krůtí řízky o 8 korun na 208 korun za kilogram.
Pochopitelně jsou dražší i výrobky z masa, například uzeniny v průměru o 12,2 procenta. Další kategorií, která šla výrazně nahoru je ovoce (o 14,7 procenta) a zelenina (o 7,1 procenta). Ceny pečiva se zvýšily o 4 procenta.
Nicméně obchodní řetězce se pustily do dalšího konkurenčního boje nízkými cenami rohlíků za 1,50 koruny.
Proti tomu se postavily pekárny, jejich běsnění však zkrotil antimonopolní úřad, který je varoval, aby nezasahovaly do svobodné cenové tvorby.
| Množství | Cena v lednu (Kč) | Meziroční nárůst (v Kč) |
| 1 l | 380 | 113 |
| 1 kg | 140 | 37 |
| 1 kg | 49 | 11 |
| 1 kg | 46 | 9 |
| 1 kg | 110 | 21 |
| 1 kg | 131 | 25 |
| 1 kg | 31 | 5 |
| 1 kg | 143 | 25 |
| 1 kg | 148 | 24 |
| 1 kg | 21 | 3 |
Levnější je naopak oproti loňsku máslo, cibule, káva, mrkev, vejce nebo sterilované okurky. Nicméně v souhrnu je jídlo výrazně dražší než loni a tempo zdražování přesahuje tempo růstu platů. Také podle Markéty Šichtařové z Next Finance zdražování potravin nekončí.
Celková meziroční inflace 3,6 procenta ukazuje, že zásah ze strany ČNB, která snížila úrokové sazby, aby krotila rostoucí ceny, byl na místě, i když hlasování bylo těsné. Ukázalo se ale, že by stejně v brzké době tento krok našel mezi bankéři širší podporu.
„Po dnešních datech však nelze vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň čtyř procent. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy sníží své základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu,“ komentoval vývoj ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.