Čekáte miminko? Už si hledejte pediatra

Jak pokračuje vývoj?

Děti, které už mluví, touto dobou zvládají říct až dvě věty za sebou, i když zatím jen velmi jednoduché. Také se přidává více trojslabičných slov. S ostatními dětmi už se domluví, ačkoliv řeč nemusí být primárním komunikačním prostředkem.

! Každé dítě je individuální a vyvíjí se svým vlastním tempem. Pro představu zde uvádíme pouze orientační pokroky ve vývoji dítěte. Pokud máte jakékoliv pochybnosti, obraťte se na dětského lékaře.

Nastává správný čas, aby se Vaše dítě začalo učit dobrým mravům. Nejde jen o to, aby umělo říci děkuji a prosím, ale aby se začalo učit respektovat přání a pocity ostatních. Dítě s Vámi hodně komunikuje a často se ptá proč. Tyto otázky neignorujte, ale co nejvíce se na ně snažte odpovídat.

Právě tím, že vysvětlujete proč, vysvětlujete také, že život se netočí jen kolem dítěte. Ano, chce to trpělivost, protože pocit frustrace, kdy dítě neustále řeší „proč“, může narůstat s každou další otázkou.

Ale věřte, že i tato fáze přejde, a až Vás ostatní budou chválit, jaké máte slušně vychované dítě, určitě si řeknete, že se to stálo za to.

Rozhodla jste se, že už je čas vyrazit si někam na pořádnou dovolenou? V tom případě se ale připravte na to, že už to nebude jako dříve, kdy jste jezdila sama s partnerem. Dítě má své nároky a na celodenní ležení na lehátku s knížkou můžete zatím zapomenout. Pro plánování Vám dáme pár rad a triků:

• Hledejte pouze místa, která jsou na rodiny s dětmi zařízená a nabízejí hřiště, dětský bazén, zapůjčení dětské postýlky nebo židličky.
• Apartmán s vybavenou kuchyňkou je lepší než hotel. Určitě oceníte, že v kteroukoli denní dobu můžete nasypat dítěti do misky křupky, nakrájet kousek ovoce, namazat rohlík nebo uvařit čaj.
• Ideální je dovolená s dalšími kamarády, kteří mají podobně staré děti. Zkuste se s nimi domluvit a uvidíte, že vše bude snazší. Děti se zabaví a dospělí si dovolenou také více užijí.

Ať už se vypravíte na cestu po Čechách, nebo do zahraničí, je nutné s sebou přibalit dobře vybavenou lékárničku. Dětské nemoci a úrazy totiž bohužel přicházejí často znenadání.

Vaše lékárnička by měla obsahovat léky na snížení horečky a zmírnění bolesti, léky proti průjmu, oční kapky, sirup na kašel, léky na alergii, dezinfekci, náplasti, hojivý krém, obinadlo a teploměr. Podle roční doby přibalte také opalovací krém, repelent, gel na štípance nebo naopak mastný krém do mrazivého počasí.

V případě, že se chystáte do exotické země, určitě se dostatečně dlouho předem poraďte s pediatrem o vhodném nepovinném očkování. V těchto případech by mělo být samozřejmostí minimálně očkování proti žloutence typu A.

• 24.03.2021 Nebojte se porodu, sice každý probíhá trošku jinak, přesto je v základních rysech stejný. Jaké jsou tři doby porodní, co se během nich děje a jak se na ně můžete připravit jsme pro vás napsali v novém článku Dr.Max BABY. 

Kde hledat dobrého dětského lékaře neboli pediatra

Andrea Řepová 04.10.2019 1 minuta čtení

• Není nad dobrého dětského lékaře. Přeci jen s vaším dítětem stráví devatenáct let. 
• Proto vybírejte pečlivě a nechte si klidně poradit a doporučit.

Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Nutriční terapeutka, farmaceutická laborantka a laktační poradkyně Další články odborníka V rámci své praxe působila 3 roky v nemocnici jako farmaceutická laborantka, dále pracovala v mateřské škole a také při své devítileté praxi v lékárně radila rodičům v otázkách výživy. Vystudovala také obor nutriční terapeut. Díky tomu, že je sama maminkou, má bohaté zkušenosti také s péčí o děti. Jejím velkým koníčkem je psychologie dětí. Prostřednictvím poradny na Nutriklubu radí maminkám od září 2012. V rámci své praxe působila 3 roky v nemocnici jako farmaceutická laborantka, dále pracovala v mateřské škole a také při své devítileté praxi v lékárně radila rodičům v otázkách výživy. Vystudovala také obor nutriční terapeut. Díky tomu, že je sama maminkou, má bohaté zkušenosti také s péčí o děti. Jejím velkým koníčkem je psychologie dětí. Prostřednictvím poradny na Nutriklubu radí maminkám od září 2012.

Související články

Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.

Chci se zaregistrovat

20+

Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu

100 000+

Spokojených maminek a tatínků

350+

Článků od odborníků

25 000+

Zodpovězených dotazů v naší poradně

Chci se zaregistrovat

S opruzeninami je amen | MÁMA A JÁ

Samuelovi bylo před pár dny 5 měsíců. Jeho maminka Jana se nestačí divit, jak to utíká.

Samík jí dělá jenom radost a pěkně přibírá, což je krásně vidět na jednoduchém grafu, do kterého si Jana po každé návštěvě poradny synovu hmotnost zaznamená.

Za ukázkové prospívání chválí chlapečka i dětská lékařka, prý je radost na něj pohledět. Jana si mateřskou naplno vychutnává, protože se o děťátko s manželem poměrně dlouho snažili.

Pominuly už i tříměsíční koliky, Sam dobře spí, je čím dál komunikativnější a jediným obláčkem na jinak jasném nebi jejich společného života jsou vracející se opruzeniny zadečku, které Samíka trápí. Jana nad tím kroutí hlavou:

„Nechápu, proč se mu zapaření stále dělá. Přebalování nezanedbávám a po každém kakání mu umývám zadeček pod tekoucí vodou jen s trochou jemného dětského mýdla. Navíc už na něm poznám, že tlačí. Vždycky vypadá soustředěně, na chvilku se přestane hýbat a pak celý zčervená v obličeji. Rozhodně tedy netráví v plné pleně dlouhou dobu, ale hned ho jdu přebalit.”

Kolikrát za rok přebalíme?

Novorozenec močí přibližně 20x za den, roční dítě průměrně sedmkrát. Přebalování je tedy každodenní součástí života s miminkem a za první rok jeho života vyměníme přibližně 2 000 až 3 000 plen.

Na oblast zadečku, která je téměř nepřetržitě uzavřena v neprodyšném prostředí plenek, působí teplo, vlhká zapářka, amoniak z moči, enzymy ze stolice, baktérie rozkládající moč a stolici, případně druhotná infekce. To vše narušuje celistvost vrchní vrstvy pokožky, a tím i bariérovou ochrannou funkci kůže.

Podráždění tu proto vzniká velmi rychle a je jednou z nejčastějších nepříjemností, která děti do dvou let, potažmo i jejich rodiče trápí.

Odborně se problém označuje jako plenková dermatitida a projevuje se zčervenáním a mírným otokem.

Kůže je místech třecích ploch – v záhybech v tříslech a pod hýžděmi vlhká, lesklá, mohou se vyskytnout i pupínky nebo drobné šupinky. Opruzení je častější v teplých měsících roku a u silnějších dětí.

Plenková dermatitida se může zkomplikovat zanesením kvasinkové nebo bakteriální infekce. Její ošetření jednoznačně patří do rukou lékaře, který vám doporučí vhodnou léčbu.

Péče o zadeček

• Hlavním úkolem rodičů je v každém případě dobře očistit pokožku od zbytků moči a stolice nejlépe pod tekoucí vodou, případně speciálním vlhkým čisticím dětským ubrouskem

• Holčičky je nutné otírat vždy od genitálií směrem ke konečníku jedním tahem, aby se do pohlaví nezanesly bakterie z konečníku. Po očištění a omytí plenkové oblasti je potřeba ji pečlivě osušit (pozor – netřít a nefénovat!)

• Posledním, ale neméně důležitým krokem je nanesení ochranné vrstvičky, jež bude pokožku chránit před vlivem moči, která má kyselý charakter. Krém je potřeba na zadeček rovnoměrně rozetřít. Výhodné je, pokud obsahuje panthenol, který pokožku zklidňuje, a jestliže již opruzená je, urychluje proces hojení a regenerace

Budete-li tento postup důsledně dodržovat, většině potíží předejdete.

 Tip MÁMA a já:

Několikrát za den nechte děťátko chvíli bez plenky (podložené např. jednorázovou přebalovací nebo inkontinenční podložkou), ať může pokožka „volně dýchat“.

Jak předejít plenkové dermatitidě?

• Používejte kvalitní pleny, které dobře absorbují vlhkost a zároveň alespoň částečně umožňují přístup vzduchu
• Volte správnou velikost pleny. Malá by dítě tlačila a škrtila, velká příliš omezovala v pohybu a „protékala“
• Nekupujte pleny, které jsou bělené chlorem
• Pokud používáte látkové pleny, vkládejte na ně separační vložku, která pomáhá udržovat zadeček v suchu, a přebalujte častěji
• Textilní pleny perte na 90 °C v hypoalergenních pracích prostředcích a přidávejte máchání navíc. Nepoužívejte aviváže
• Důkladně omývejte pokožku od zbytků moči a stolice buď vodou, nebo speciálními vlhčenými ubrousky
• Používejte pouze mýdla nebo mycí prostředky renomovaných firem určené pro nejmenší děti.
• Pokud už opruzenina vznikla, přebalujte co nejčastěji (po každém močení) a nepoužívejte ubrousky, mohly by dítě štípat
• Nechávejte děťátko co nejčastěji bez plen, aby mohla pokožka dýchat
• Při průjmovém onemocnění dítěte je třeba péči o pokožku kolem zadečku věnovat ještě intenzivnější pozornost
• Zadeček ošetřujte kvalitními ochrannými krémy proti opruzeninám

Ideální krém proti opruzeninám:

• neobsahuje potenciálně toxické přísady
• neobsahuje konzervační látky a barviva
• neobsahuje desinfekční přísady
• má klinicky ověřený účinek
• udržuje optimální vlhkost pokožky
• obsahuje panthenol a oxid zinečnatý

• je hypoalergenní
  Vybírat můžete například ZDE

Názor odborníka

MUDr. Jarmila Aronová, praktická lékařka pro děti a dorost

Péče o hygienu a předcházení opruzeninám jsou v článku velmi dobře popsány. Ráda bych přispěla několika detaily a radami, které se osvědčily během mé dlouholeté praxe pediatra.

Na ošetřování dětské pokožky dnes již určitě nepoužijeme sypký zásyp. A to nejen proto, že vytváří hrudky, které by děťátko dřely.

Nebezpečnější je, že vlhké shluky pudru jsou živnou půdou pro mnohé bakterie, které mohou způsobovat zánětlivá onemocnění kůže.

U holčiček navíc hrozí zanesení částeček pudru do vulvy s následným vyvoláním zánětu. Proto je třeba používat jen masti, krémy nebo pasty.

S nápravou vrozených vad kyčelního kloubu bych opruzeniny již dnes nespojovala, neboť ortopedi nyní k balení doporučují také jen jednorázové plenky.

Dříve lékař automaticky usuzoval, že dítě s opruzenou kůží bylo v mokrých látkových plenkách zabalené zbytečně dlouho bez přebalení. Opruzení tehdy patřilo k jedné z indicií možného zanedbávání péče o dítě.

V péči o zadeček miminka je opravdu zlatým standardem tekoucí teplá voda a šetrné osušení

Kupodivu nelze jednoznačně konstatovat, že by v dnešní době papírových plenek opruzenin výrazně ubylo. Přestože díky moderním technologiím je pokožka dítěte v kontaktu se zavlhlou plenou jen minimálně, často i dnes zareaguje opruzením.

Někdy může být na vině mycí či prací prostředek nebo dráždivé látky používané při výrobě papírových plenek (např. chlor). Ani na tzv. ostrou moč, laiky považovanou za zvlášť dráždivou, nelze beze zbytku svádět vznik opruzenin.

Stejný typ opruzení se totiž může objevit u miminek i v podpaží nebo pod krčkem či mezi faldíky kůže. Jednou z příčin opruzenin je totiž těsné přilehnutí protilehlých vrstev kůže. Tím dochází k jejímu zapaření bez přístupu vzduchu, zbytek problémů pak způsobí všudypřítomné bakterie.

To vysvětluje, proč ani jednorázové plenky zcela neodstranily opruzeniny u novorozenců a batolat.

Abych problém ještě více zkomplikovala, upozorňuji na tzv. kvasinkové intertrigo, které vytváří na červené podrážděné kůži kolem genitálu a zadečku miminka drobné puchýřky, považované maminkami také za opruzeniny.

Příčinu podráždění kůže a výsevu puchýřků na zadečku hledejte kupodivu v ústech miminka. Pravděpodobně trpí tzv.

moučnivkou, kvasinkovým onemocněním sliznice úst, které se projevuje bílými povláčky na sliznici tváří, jazyka nebo rtů.

Mnohé maminky se domnívají, že jde o zbytky mléka v ústech. Poradím malý trik – zkuste bílý povlak posunout. Pokud zůstává na místě a nelze ho setřít, není to mléko, ale projev moučnivky. Převládajícím zdrojem nákazy je bohužel „péče“ maminky, která dítěti olizuje dudlík nebo lžičku.

U nás dospělých se kvasinka vyskytuje v normálním bakteriálním osídlení úst a nezpůsobuje žádné projevy. Proto je velmi důležité neolizovat dítěti dudlík.

A teď se vrátím k puchýřkům na zadečku miminka – zdánlivě spolu místa výskytu moučnivky nesouvisí, ale nezapomínejte, že kvasinky procházejí celým zažívacím traktem a v oblasti citlivé kůže zadečku pak způsobí výše popsané výsevy.

Už maminky v porodnici se učí při mytí podržet děťátko položené přes předloktí levé ruky, aby si uvolnily pravou ruku pro dokonalé oplachování kůže v záhybech třísel a pod hýžděmi.

Pokud použijeme mýdlo, tak jen jemné, určené pro dětskou pokožku. K osušení se nejlépe hodí tetra osuška, kterou něžně jen přikládáme na kůži, netřeme, natož froté ručníkem.

S fénováním jsem se za svou praxi díkybohu nesetkala.

Preventivně proti opruzeninám namažeme kůži krémem, udávaný panthenol je na regeneraci kůže opravdu výborný.

Jestliže se opruzení přes veškerou péči přece jen objeví, je třeba dítě často přebalovat a co nejdéle nechávat dítě zcela svlečené, aby k podrážděné kůži mohl vzduch.

Pokud opruzeniny dokonce mokvají,  použijeme jako první pomoc roztok  gentianové violeti (fialová vodička, kterou lze koupit v lékárně) nebo problémové partie dítěte omýváme slabě růžovým roztokem hypermanganu.

Předpokládá se, že příčinou častého výskytu opruzení je velmi přecitlivělá kůže dnešních dětí, které jsou vystavovány většímu vlivu škodlivin v životním prostředí, než tomu bylo dříve.

Na závěr ještě drobná poznámka. Všimla jsem si, že pro Janu je samozřejmostí si zaznamenávat do grafu Samíkovy přírůstky hmotnosti. Ráda bych připomenula všem maminkám, že tyto růstové grafy (graf výšky vztažené k věku a graf hmotnosti vztažené k výšce) a pro starší děti grafy BMI (body mass index) jsou součástí zdravotního průkazu, který dostane každé miminko po narození přímo v porodnici.

Jak a kdy vybrat dětského lékaře | Nanny.cz – chůvičky a monitory dechu přímo od výrobce

Kvůli preventivním prohlídkám a očkování se spolu během prvních dvanácti měsíců potkáte nejméně devětkrát. A i později se pravidelné kontroly a běžné dětské nemoci postarají o to, abyste se viděli často.

Kdy začít hledat

S výběrem dětského lékaře můžete klidně začít už v prvních měsících těhotenství. Vzhledem k vytíženosti lékařů a počtu pacientů chybu rozhodně neuděláte, když se u pediatra nahlásíte už v polovině těhotenství. Kvůli plnému stavu vás totiž může odmítnout, a proto je lepší nechat si dostatečnou rezervu na případné hledání jiného lékaře.

Základní kroky

Jedním z nejdůležitějších kritérií je vzdálenost od místa bydliště.

Dnes sice není problém dojet s miminkem autem v podstatě kamkoli, ale občas se hodí mít pediatra doslova za rohem, když se třeba zdravotní komplikace objeví těsně před koncem ordinačních hodin nebo když se chcete jen rychle o něčem poradit. Pokud vám delší cestování nevadí, vyplatí se zjistit, jaké jsou v okolí ordinace možnosti parkování.

V případě, že už máte pár vytipovaných kandidátů, prověřte si jejich pověst a reference u známých, sousedů nebo na internetu. Může se stát, že se občas vyskytne nějaký nespokojený pacient.

Pokud jsou ale negativní ohlasy nápadně časté, porozhlédněte se raději jinde.

A nezapomeňte také zkontrolovat, jestli má váš vybraný lékař smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou (u ní pak bude automaticky pojištěné i vaše miminko).

Co dalšího se hodí

Jako novopečení rodiče určitě oceníte možnost zkonzultovat některé problémy po telefonu nebo e-mailem. Informujte se proto, jestli to bude možné i u vašeho vybraného lékaře. Pomůže i to, pokud lékař objednává pacienty na určitý čas a není nutné každou návštěvu trávit dlouhé minuty nebo dokonce hodiny v přeplněné čekárně.

Pokud se zajímáte o alternativní způsoby léčby, nebojte se zeptat, jaký k nim má pediatr vztah. Stejně tak si zjistěte i jeho postoj k očkování, pokud je toto téma pro vás důležité.

Nejlepší prevencí, jak předejít případnému rozčarování nebo nespokojenosti, je osobní návštěva ještě před samotnou registrací. Domluvte se proto na krátkém setkání. Během něj si prohlédněte čekárnu s ordinací a promluvte si s lékařem i sestřičkou, se kterou budete ještě v častějším kontaktu.

První vyšetření

Dětský lékař by měl čerstvě narozené miminko prohlédnout do dvou dnů od propuštění z porodnice.

Hned po návratu domů mu proto zavolejte a domluvte se, jestli za ním máte přijít do ordinace, nebo jestli naopak přijde on za vámi domů. V prvních dnech s miminkem je to velká výhoda.

Nemusíte se stresovat s výpravou na cestu, s oblékáním miminka i sebe, s vypočítáváním času krmení a s přebalováním a další „zábavou“, která teď bude provázet váš každý odchod z domu.

Po absolvování prvního vyšetření vás pak lékař objedná na preventivní prohlídku za 14 dnů. S dalším vyšetřením počítejte v 6 týdnech miminka. Do prvního půlroku vás pak čekají pravidelné kontroly každý měsíc, v druhém půlroce už jen jedenkrát za dva měsíce.

Nanny pro klidný spánek

Další článek

Zeptali jste se lékařky

Dítě za všechny prachy • Vanda Schreierová

První děti jsou takový pokus omyl, že? Nikdo nás dopředu nepřipraví na všechny situace, které budeme zažívat a tak jsme v nich poprvé. Pátráme v hloubi naší hlavy, jak bysme to asi mohli udělat či vyřešit, necháváme si poradit od kamarádů, nebo čerpáme z moře informací na internetu.

Když se to nějak sejde a funguje nám to, tak bingo. To mateřství není zase taková věda. Jenže ne každý má doma hodného beránka. Někdy je to pěkně náročné dítě. Víte o tom, že skutečně existuje termín „náročné dítě?“. Pojem náročné dítě jako první zavedl světově uznávaný pediatr Dr. William Sears.

Jaké je takové dítě? A jak je rodičům, které jej doma mají? Myslíte si, že mají vlasy, nebo už si je všechny vytrhali a říkají si, tak další dítě už nikdy? Povím vám to rovnou, vlasy nemají, ale dobrá z práva je, že zase dorostou. Taky jsem jedno takové doma měla. A hele, mám další dvě děti. Ono to zase tak zlé není.

Jen se v tom trošku zorientovat a pochopit co se to vlastně děje.

Před všechna přídavná jména přidej „NEJ“

Rozdíl mezi normálním a náročným dítětem nemusí být pro prvorodiče patrný, protože je mnoho rádců, kteří říkají, že to či ono není normální. Tak rodiče dumají, zda moc nenosí, nebo moc nekojí, nebo to nějak nepřehlani s tím společným spaním apod.

Většina rodičů je vystavena velkému tlaku ze stran pediatra, psychologa, babiček, manželů, kteří soudí, že „není normální“, aby bylo dítě takto náročné. A začnou řešit „problém“, přestože se ve skutečnosti jedná o půlroční dítě, které se v noci budí, protože to je mimino a vyžaduje více kontaktu. Není to žádný patologický stav.

Děti se v noci budí a čím dříve rodiče pochopí, že na tom není co řešit, že to není problém hladu, nebo málo výživného mléka, nebo schopnosti matky plnit svou roli, uleví se vám a často pak i dítě přijde na nějaký rozumný režim. Existují ale děti, které jsou prostě náročné. Ano, je to tak. Stačí přidat před všechna přídavná jména „nej“ a máme náročné dítě.

„nejuplakanější“, „nejkolikovější“, „nejintenzivně prožívající – všechno“, „nejživější“ a tak dále….

Jak se náročné děti projevují?

• Vše, co prožívají je intenzivní – smích, pláč, jakákoliv reakce.
• Vyžadují často kojení, sání, jídlo – pro uklidnění.
• Nepočkají, jakmile není něco hned, je to špatně.
• Spánek je krátký, neklidný, trhavý, často se v noci budí.
• Jsou nepředvídatelní. Jednou se smějí a za vteřinu je vše špatně.
• Neumí se uklidnit sami, případně nějakým předmětem.
• Jsou neodložitelné.
• Neumějí být chvíli sami.
• Jsou citlivé na separaci.

Každé dítě má nějaký ten bod v určitém období a trvá různě dlouho, ale pokud si odpovíte u všech bodů, že je to váš případ, asi máte „náročné“ dítě.

Nezoufejte, není to „špatné“ dítě a vy neděláte rozhodně nic „špatně“. Je to prostě jen jiné dítě, než je průměr a nutno říci, že všechny vlastnosti, které má vaše náročné dítě mu budou v životě prospěšné. Tak například, takové děti bývají motoricky velmi dobře zdatné.

Fungují u nich režimy, tedy pokud je vypozorujete, dítě se na ně naučí a bere je jako jakési jistoty, které když dostane, bude spokojené. Takové děti bývají velmi přizpůsobivé novým věcem, lidem, prostorám. Náročné dítě je skvělé, jen potřebuje více péče a údržby.

Pokud se smíříte s tím, že se tak dítě prostě narodilo a jeho dispozice mu budou jednou v životě ohromnou výhodou, bude vše fajn. Neporovnávejte se s ostatními. Jen budete muset vynaložit více trpělivosti, než je běžné.

Trocha „důkazu“ pro ty co myslí, že jsou spíše rozmazlené, nebo zlobivé

V roce 1956 byl prováděn výzkum. Vědci sledovali 141 dětí od jejich prvních měsíců, během školy až po základní školy a byl zaveden termín „náročné dítě“. Které dostalo přesného popisu a protože je něco daného černé na bílém, tak se rodičům ulevilo. Ne, nemají divné dítě. Ne, nejsou špatní rodiče.

Ne, nedělají nic špatně. Ne, nic nepodcenili. Mají prostě náročné dítě. A čím dříve si to uvědomí a smíří se s tím, tím lépe jim bude. Jako mě tehdy. Miki byl zkrátka to vše, co zde píši. Bylo to hodně náročné, zvláště, když se mi v jeho dvou letech narodila dcera. Bylo to na hlavu.

Trhala jsem si vlasy, brečela, křičela a vážně si myslela, že to není normální dítě. Víte, když máte první dítě, berete to tak nějak, jakože takové děti jsou a nebo o sobě pochybujete jako o rodiči. Pak si všímáte rozdílů a něco vám nehraje a když máte další, které je úplně jiné, hrozně se vám uleví.

„Uff neudělala jsem nic špatně.“

Pokud
bychom se měli podívat na „normální“ dítě, tak to řve jen
ve chvíli, když k tomu má důvod. A záleží jak na to rodič
reaguje. Pokud přijde na to, co se miminku děje, dítě přestane
plakat. U náročného dítěte se to tak neděje. Můžete stát na
hlavě a nic.

Jak jste si navařili, to si…

Blbé je, že jako rodiče náročných dětí možná často slýcháte, že děláte něco špatně, nebo že máte být v pohodě a pak bude i dítě. Nebo že jste si jej naučili na nošení, tak se nedivte, že ho nemůžete dát z ruky.

To je přece jasný ne? Jak sis navařila, to si… Pravda je to, že jste už asi zkusili všechno možné a ono nic. Nic nezabere. Bude plakat. A je to normální. Vaše nervy v kýblu jsou oprávněné, není to jednoduché. Ale zachrání vás jedna věc. Přijmutí faktu, že vaše dítě je prostě jiné.

Přijměte výjimečnost a dar těchto dětí a práci na sobě. Budete muset pracovat na trpělivosti, flexibilitě a komunikaci. Díky tomu budete ve vašem dítěti vidět vlastnosti, díky kterým se tak moc „projevuje“ a naučíte jej pracovat samo se sebou tak, aby mu takové vlastnosti nebyly na obtíž, ale ku prospěchu.

My už jsme na to s Mikim taky přišli a teď, když je mu skoro sedm let, je to ten nelepší (i když nejintenzivnější) kluk na světě. Je boží!

Pokud máte doma uplakané miminko

Často mi chodí emaily od zoufalých rodičů, kteří už snad udělali vše a dítě nemohou dát z ruky, protože hned začne plakat. Snaží se přijít na to, co dělají špatně, nebo co je s jejich dítětem, když je pořád tak nespokojené. Víte co? Buďte s nimi, přijměte jejich pláč, neodkládejte je. Dejte mim najíst, napít, když potřebují.

Hodně rodičů má obavu, snad protože jim to vtloukli do hlavy jejich rodiče, že je miminko rozmazlené a zvyklé na náruč a proto nechce být nikde jinde.

Není to tak ???? Pokud takového uplakánka máte, tak s tím nic neuděláte a tím, že byste jej zbytečně nutili být v postýlce i když pláče a chce být s vámi, z něj sebevědomou a silnou osobu neuděláte. Děti jsou různé, některé méně pláčou a je to s nimi jednoduší.

A některé takřka propláčou první rok života a najednou se z nich stanou super klidní a vyrovnaní parťáci. Věřím v to, že to ze sebe prostě vyplakat a dostat to ze sebe musely. Následně, když jsou děti větší mi rodiče píší, že jsem měla pravdu. Jako by se něco zlomilo a dítě si vyhraje samo, směje se a je klidné.

A že jim ten rok, dva „trápení“ stál za to. Čím jsou mé děti starší a čím více zkušeností mám si sama potvrzuji, že to co jim dáte do prvního roku – ať už zmiňovanou náruč, nebo kontakt a lásku, to budou nacházet stále a nesmírně to formuje jejich povahy.

Rady jsou jako kalhoty, musíte si vybrat svojí velikost

Ještě jedna věc mě na závěr napadá. Ať už máte náročné, nebo jiné dítě a přemýšlíte nad tím jak jej uspávat, jak dlouho kojit, nebo zda nosit či nenosit, nebo jak často koupat nebo jak očkovat, tak určitě hledejte informace a rady, jak to udělat.

Jenom nezapomeňte, že jakákoliv rada, nebo to co vám ostatní radí, nebo vidíte, že funguje na ostatních, nemusí vůbec platit u vás. Vůbec se totiž s jejich radou nemusíte cítit fajn – a je to v pořádku.

Je to jako nosit kalhoty mojí kamarádky, které mi pořád padají, nebo je mám zařízlé v zadku a to je příšerný. Zkrátka se nebudete cítit ve vlastní kůži.

Při více dětech vám dojde, že je to neskutečně široká paleta emocí, barev, plánů, plenek, mlík, prdů, bot, pracího prostředku, nemocí, očkování a jiných šíleností která na na vás číhá. A na vás bude vybrat to, co bude platit u vás a nemím pocit, že jste nějak „divný“, nebo vaše dítě „náročné“.

Vanda S.

Velmi pěkné stránky věnované náročným dětem můžete nalézt zde.

Přehled pravidelných prohlídek u dětského lékaře / Rozhovory, články

Ještě před porodem je potřeba vybrat si pro vaše dítě pediatra, resp. praktického dětského lékaře pro děti a dorost. Můžete si zvolit svého lékaře sami bez ohledu na bydliště nebo cokoliv jiného. Zaregistrujte se u něj nejlépe ještě před porodem. V prvním roce života svého dítěte navštívíte jeho ordinaci minimálně devětkrát. Načasování preventivních prohlídek je stanoveno vyhláškou.

Harmonogram prohlídek

První návštěva

První prohlídkou je tzv. „převzetí do péče“, které proběhne zpravidla do tří dnů od propuštění z porodnice. Někteří lékaři provádějí tuto prohlídku v rodině, jiní vás pozvou do své ordinace.

Pediatr od vás převezme propouštěcí zprávu z porodnice, vyšetří novorozence, zkontroluje techniku kojení a zodpoví veškeré vaše dotazy ohledně péče o dítě.

Rovněž vám dá první informace o možných očkováních.

4. den – 6. týden

Při každé preventivní prohlídce bude vaše dítě změřeno a zváženo, hodnotí se růst hlavy a kostní zrání velikostí měkké chrupavčité části hlavičky (fontanely). Lékař dítě vyšetří a zhodnotí stav výživy i psychomotorický vývoj.

Také v tomto období probíhí očkování proti TBC (tuberkulóze). Toto očkování je ale povinné jen v některých případech.

O očkování rozhodne lékař na novorozeneckém oddělení nebo praktický lékař u dětí, které mají riziko onemocnění tuberkulózy v rodině.

Do 14. dnů

Preventivní prohlídka. Lékař provede celkové vyšetření, předá vám doporučení k ortopedovi (kontrola kyčlí), naordinuje kapky s vitamínem D (prevence křivice).

Pediatr miminko zváží, změří, zkontroluje tělesné proporce, poslechne si srdíčko, plíce, prohlédne oči, nos, ústa, kůži, ohmatá bříško a vnitřní orgány. Prověří motoriku, nervový systém a nejdůležitější reflexy.

Zeptá se na krmení, tedy zda kojíte, jak často, nebo vám navrhne vhodnou umělou kojeneckou výživu.

6. týden

Na tuto prohlídku přinesete výsledky ortopedického vyšetření (většinou bývají u ortopeda tři návštěvy). Lékař miminko zváží, změří, posoudí tělesné proporce, poslechne si srdce, plíce a ostatní jako při minulé prohlídce. Orientačně vyšetří také zrak. Pokud chcete nechat dítě očkovat na rotaviry, můžete právě od tohoto týdne.

9. týden

Pokud jste nechali dítě očkovat na rotaviry, dostane druhou dávku.

3. měsíc

I při této prohlídce se provedou všechna výše uvedená vyšetření. Lékař se zaměřuje především na psychomotorický vývoj. Zároveň by mělo být dítě mezi 9. týdnem a 3. měsícem očkováno 1.

dávkou hexavakcíny (proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, obrně, invazivním onemocněním vyvolaným Haemophilem influenzae b a virové hepatitidě typu B). Lékař by vám měl sdělit plán očkování.

Společně s hexavakcínou je možné podání 1. dávky očkování proti pneumokokům.

4. měsíc

Miminko se převáží, přeměří, zkontrolují se veškeré tělesné proporce, motorika, nervový systém, poslech srdce, plic, kontrola očí, nosu, úst, kůže, bříška a vnitřních orgánů, kromě toho by mělo dítě dostat 2. dávku hexavakcíny a 2. dávku vakcíny proti pneumokokům. Od ukončeného 4. měsíce je možné začít podávat dítěti příkrmy. Poraďte se s lékařem.

5. měsíc

Provádí se základní vyšetření jako v předešlých měsících, zároveň čeká dítě očkování 3. dávkou hexavakcíny. Pediatr provede kromě celkové kontroly i orientační vyšetření sluchu. Podává se 3. dávka proti pneumokokům.

6. měsíc

Lékař dítě změří, zváží, provede kontrolu motoriky, tělesných proporcí, nervového systému, reflexů, bříška, vnitřních orgánů, očí, nosu, úst a kůže, poslechne srdce a plíce.

Součástí prohlídky v tomto měsíci je vyšetření možného rizika křivice a podání přípravku zajišťujícího správný růst kostí. Pokud dítě ještě není na příkrmech, lékař vám poradí jak na to.

Od tohoto měsíce budete chodit s dítětem k pediatrovi každé dva měsíce.

8. měsíc

I v tomto měsíci se lékař zaměřuje zejména na celkové vyšetření miminka.

10. měsíc

Provádí se celková prohlídka, opět je opakováno vyšetření zaměřené na křivici a zkontrolován správný růst a vývoj kostí. Lékař hodnotí pokroky v pohybových dovednostech.

11. – 15. měsíc

Dítě dostane poslední 4. dávku hexavakcíny a 4. dávku vakcíny proti pneumokokům.

1 rok

Lékař posuzuje růst a vývoj miminka, růst kostí a rozvoj psychomotorických dovedností. Posoudí vývoj chrupu a doporučí návštěvu dětského stomatologa.

15. měsíc

Vaše dítě bude očkováno vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (Priorix).

18. měsíc

Probíhá posouzení dalšího zrání dítěte. Lékař zkontroluje stav srůstu lebečních spojů. Zkontroluje chrup, vyšetří zrak a sluch. Posoudí psychomotorický vývoj, zaměřuje se na hrubou a jemnou motoriku dítěte, rozvoj řeči a sociálního chování dítěte.

Další preventivní prohlídky u dětského lékaře vycházejí vždy na lichý rok věku dítěte. Kromě toho je třeba navštěvovat dvakrát ročně, ideálně jednou za půl roku, zubního lékaře.

3 roky

Vyšetření psychické vyspělosti dítěte, vyšetření zraku a sluchu, řeči a genitálu.

5 let

Kontrola psychomotorického vývoje, znalosti barev, kontrola hygienických návyků, posouzení školní zralosti a začlenění dítěte do kolektivu, měření celkového cholesterolu v krvi dítěte. Přeočkování na dávivý kašel a tetanus.

7 let

Preventivní prohlídka, kontrola očkování.

9 let

Preventivní prohlídka, kontrola očkování.

10 let

Přeočkování na záškrt, dávivý (černý) kašel, tetanus a dětskou obrnu.

11 let

Preventivní prohlídka, kontrola očkování.

13 let

Preventivní prohlídka, kontrola očkování. Ve 12. letech očkování proti žloutence typu B – povinné pouze pokud dítě nebylo již očkováno podle standardního schématu.

14 let

Očkování proti tetanu, povinné jen v některých případech, stanoví lékař.

15 let

Preventivní prohlídka, kontrola očkování. Dívky by měly poprvé navštívit gynekologa.

17 let

Preventivní prohlídka, kontrola očkování.

19 let

Poslední preventivní prohlídka. Po té si dítě převede kartu od dětského lékaře k lékaři pro dospělé.

Preventivní prohlídky mají svůj smysl a je dobré na ně chodit. Preventivní kontroly se řídí vyhláškou o preventivních prohlídkách vydanou Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Pediatrička z Brna zemřela na covid. Stovky dětí nemají kam docházet

Devětapadesátiletá lékařka Yveta Tomanová zamřela náhle a nečekaně 12. listopadu. „V tuto chvíli není zcela jasné, zda zde bude možné pokračovat v poskytování zdravotnických služeb i v příštím roce 2021,“ píše na webu kolektiv dětské ambulance.

Zatím je zajištěn chod ordinace v brněnských Černých Polích do 22. prosince lékařkou Hanou Maršálkovou, která ale od ledna 2021 přebírá svou lékařskou praxi, kterou si zakoupila letos v květnu.

„V současné chvíli hledáme lékaře, který by nadále pokračoval v zajištění lékařské péče,“ dodává ordinace s tím, že lidé mají pro aktuální informace sledovat web www.detska-ambulance.cz.

Sehnat plnohodnotnou náhradu je však při dlouhodobém nedostatku praktiků nebo pediatrů dost složitý úkol. Už tak obtížně řešitelnou situaci navíc komplikuje koronavirová nákaza a protiepidemická opatření. 

Rodiče, kteří se o úmrtí doktorky Tomanové dozvěděli, proto raději co nejrychleji shánějí jiné ordinace, kam by své děti přehlásili. 

„Ordinace to byla opravdu velká, kdysi se tam střídalo pod doktorkou Tomanovou více lékařek. Já jsem měla štěstí, vzala mě doktorka, jejíž ordinace je nedaleko.

Ale nejspíš hrálo velkou roli to, že v dubnu čekáme další dítě a budeme potřebovat od malinka intenzivní péči.

Pokud nepřijde do ordinace plnohodnotný nástup, nevím, kam se všechny ty děti přesunou,“ řekla MF DNES jedna z matek, která si nepřála uvést jméno.

Brno ani městská část náhradníka neseženou

Podle ní byla doktorka dobrá a přívětivá k dětem, sama k ní své dítě přihlásila na doporučení. Váží si jí i další. „Vždy byla poctivá a pečlivá. Nikdy mě neodbývala a děti ji také měly rády. Jednou po očkování syn prohlásil, že chce být také doktorem,“ svěřila se třeba Brňanka Kateřina Munclingerová.

Zástup v ordinaci je díky lékařce Maršálkové zajištěn od středy do pátku. Ale už jen na několik týdnů. Městská část Brno-sever, kam ordinace spadá, s hledáním lékaře nepomůže. Na obsazování ordinací nemá žádný vliv. A to už ani u polikliniky, kde sídlí většina pediatrů a jejíž správa od 1. října přešla pod město Brno.

„Samozřejmě, pokud tam taková situace je, tak je to nepříjemné a nemilé. Ale v tomto nemáme žádné kompetence,“ okomentoval současné potíže starosta Martin Maleček (SOL). 

I samo Brno lékaře neřeší. „Garantem zdravotnické sítě jsou přímo zdravotní pojišťovny,“ potvrdila mluvčí brněnského magistrátu Kateřina Gardoňová.

V městské části najdou lidé dětského lékaře třeba na poliklinice na Halasově náměstí, na Černopolní nebo Rotalově ulici. Rodiče mohou zkusit přehlásit své děti tam. „Dneska je to tak, že se kdokoliv může přihlásit ke komukoliv. Lékaři nemají spádové obvody, jako to bývalo kdysi, takže se nedá odhadnout, kolik pacientů kam dochází,“ dodal Maleček.

„V Brně jsou na tom lékaři ještě dobře, horší je venkov“

Bídnou bilanci aktivních obvodních lékařů si uvědomuje i předseda Sdružení praktických lékařů na jižní Moravě Ivo Procházka. „Dětští lékaři jsou na tom obecně velmi špatně. Řeší se opakovaně jejich značný deficit, i když Brno je na tom pořád relativně dobře,“ líčí.

Jak poukazuje, do Brna se začínají stahovat dětští pacienti z okolních oblastí. „Zemřela třeba lékařka, která měla na starost Křtiny a Babice. Nebyl, kdo by to převzal, takže se to samozřejmě z obou vesnic stáhlo do Brna. Dál Sloup v Moravském krasu – vesnice poměrně veliká s devítiletkou.

Dětská lékařka skončila a region je kompletně bez dětského lékaře. V Letovicích taky. Rodiče ze všech těchto regionů jsou nuceni jezdit desítky kilometrů do Brna. Okrajové oblasti už mají zahlcené ordinace, i ty z mimobrněnského regionu. Je to velký problém,“ dodává Procházka.

Osobně – byť lékař pro dospělé – už proto bere i patnáctileté pacienty, protože nemají kam jít.

I přesto si myslí, že lidé z Černých Polí by nového lékaře měli najít. „Na periferii jsou ordinace teď zahlceny, ale v Brně určitá kapacita je, byť omezená a budou muset hledat. Není to tak, že přijdou do první ordinace a lékař je vezme. Je to velký problém,“ dodává Procházka.

Poslední rozloučení s lékařkou Yvetou Tomanovou se koná v úzkém rodinném kruhu v pondělí 23. listopadu v brněnském krematoriu.