Zprvu snad začneme definicí. Imunita je schopnost organismu, díky které dokáže rozpoznávat cizorodé látky, zabránit jejich vniknutí či zajistit jejich likvidaci v našem těle. Mluvíme zde o souhrnném obranném systému, který chrání a kontroluje lidské tělo.
Samotná imunita pak působí tzv. IMUNITNÍ REAKCÍ – tedy vazbou mezi antigenem (cizorodou látkou) a protilátkou (schopnou potlačit nepříznivé důsledky antigenu).
V souvislosti s imunitou nesmíme opomenout bílé krvinky, které se tvoří v kostní dření a poté probíhá „školení“ obraných funkcí v brzlíku. Zajímavostí je fakt, že největším imunologickým orgánem v těle člověka je zažívací trakt – především střeva.
Než se zaměříme na imunitu, nesmíme opomenout uvést v krátkosti pár informací o brzlíku, jehož úlohu mnozí z nás neznají a velmi často je opomíjen. Většina stále jeho úlohu opomíjí a panuje všeobecný názor, že brzlík v dětství mizí. Ovšem skutečnost je zcela jiná.
Jeho hlavním významem je usměrnění a zajištění funkčnosti bílých krvinek. Mezi další funkce patří boj s rakovinotvornými buňkami a současně zásadní význam při rozmnožování. Brzlík rozhodně nezaniká, pouze doslova „zakrní“ v období dospělosti, kdy jeho funkci přebírají jiné orgány.
S určitostí můžeme tvrdit, že brzlík se vyvíjí nejrychleji do 7 let věku dítěte a poté částečně v období puberty. V době dospívání pak „zaniká“.
V návaznosti na téma brzlíku si taktéž řekneme něco o mateřském mléce, jelikož právě brzlík z něj do 18-ti měsíců věku dítěte získává a štěpí pro tělo důležité látky.
Plynule přejdeme k mateřskému mléku – tedy plnohodnotné stravě miminka, která obsahuje veškeré, životně důležité látky. V mateřském mléce se neprodleně po porodu vytváří tzv. mlezivo (kolostrum), které je považováno díky svému složení za „první očkování“ kojence. Teprve od 14. dne se jedná o „zralé“ mateřské mléko, tedy obsahující prebiotika, bílkoviny či další, tělu prospěšné látky. Právě mateřské mléko silně ovlivňuje vývoj imunologické kapacity, což v jednoduchosti znamená – hranice obranyschopnosti. V posledních letech se pak právě mateřské mléko dostává do středu zájmu imunologů, jelikož funkce buněk obsažených v kolostru a mléce jsou doposud zahaleny tajemstvím. Závěrem je nutné upozornit na fakt, že umělá výživa ve vyspělých státech vytlačila přirozené kojení na „druhé“ místo a tím nevědomky velmi ovlivnila vývoj dětí. Dnes je jedním z největších cílů medicíny navrátit přirozenou výživu v podobě mateřského mléka na místo první. V nedávné době pak taktéž vyplynula možnost uplatnění léčby rakoviny pomocí darovaného mateřského mléka. Ovšem tento výzkum je teprve v počátcích, avšak budeme jej sledovat a případně Vám poskytneme bližší informace v některém z dalších článků.
Avšak zpět k imunitě. Imunitu jako takovou můžeme rozdělit do dvou rovin. Mluvíme o imunitě aktivní a pasivní. Aktivní nazýváme stav, kdy je tělo vystaveno původci nemoci a je nuceno k produkci protilátek. Je dlouhodobá, ne-li celoživotní.
Pasivní znamená, že protilátky jsou podané uměle, nejsou tedy produkovány vlastním imunitním systémem. Výhodou pasivní imunity je její okamžitá ochrana, na rozdíl od aktivní, na jejíž rozvoj potřebujeme čas.
Je však nutné říci, že tento typ imunity přetrvává pouze několik týdnů či měsíců.
Imunita člověka by měla být vždy v optimální formě – připravená na boj a současně schopná uplatnit obranné mechanismy. Zajímavostí pro mnohé může být zjištění, že mnohem více trpí naše imunita v jarních měsících, oproti tvrzení mnoha reklam, že právě podzim je pro nás kritický. Ovšem paradoxem je, že mezi další nepřátele našeho imunitního systému můžeme zařadit roční období.
Zdravotnictví, potažmo medicína dnes zachraňuje životy, avšak napříč rozsáhlým znalostem o nemocech a příkořích, o ZDRAVÍ neví příliš. Moderní medicína možná zná tisíce druhů nemocí, avšak její prioritou není odstranit jejich příčinu, naopak – léky potlačí jednu, avšak vyvolají zpravidla obtíže jiné, či se časem tyto obtíže promítnou.
V dnešní době stačí jen málo – navštívit kino, zajít do obchodního centra nebo rovnou k lékaři, a již nás něco bolí, škrábe nebo jsme opět nemocní. V dnešní době mnoho z nás má poškozenou imunitu, respektive imunitní systém.
Musíme si uvědomit, že imunitní systém je náš bezpečnostní systém, který se snaží vyhledat a zničit vše cizí – ovšem v posledních letech, stále častěji selhává a běžné nemoci již nedokáže eliminovat.
Co se poruch imunitního systému týče, toto oslabení může být vrozené nebo získané. Dnes je nejvíce rozšířená porucha získaná – vlivem onemocnění imunitního systému či prostřednictvím jiných onemocnění (rakovina, cukrovka, výživa, stres apod.)
Při vyřčení slova imunita nesmíme opomenout ani vliv prostředí, okolí člověka. Z vědeckého hlediska je prokázáno, že ovzduší může mít vliv na vznik a vývoj alergií či prostředí domova taktéž velmi silně působí na náš organismus.
Tento trend pak můžeme promítnout i do životního stylu člověka – i když si to nepřiznáme, kouření, strava či alkohol je článkem dlouhého řetězce, který může ovlivnit kvalitu našeho života.
Na prvním místě je však vliv stravy – v případě, je nevyvážená, v nesprávném množství či při nedodržení biorytmů, hrozí poškození čí ztráta obranyschopnosti těla, tedy imunity.
Z hlediska léčby poruch imunity si musíme uvědomit, že vrozené poruchy jsou těžko léčitelné. Naopak ty získané poruchy je již možné léčit, věda dokáže mnoho. Ovšem nejen léčba, ale i „babské“ rady mnohdy pomohou více, než moderní drahé léky. Stačí jen správná strava, dostatek spánku, prevence, pohyb a zejména, smích – ten léčí.
- TIPY, JAK POSÍLIT IMUNITNÍ SYSTÉM ZA BĚŽNÉHO PROVOZU
SPRÁVNÁ STRAVA
Vyvážená strava s dostatkem bílkovin, tuků, cukrů, vlákniny a dalších prvků naší stravy pozitivně působí na imunitní systém. Ideální je strava vyrovnaná, zejména potraviny bohaté na vlákninu a vitamíny. Omezte pak příjem cukru, mouky a tuků. Velmi vhodné je léčbu kombinovat s užíváním probiotik, jež pečují o střevní mikroflóru.
U této problematiky se krátce pozastavíme, respektive se zaměříme na orgán, který je pro naši imunitu nezbytný – střeva. Právě povrch střeva je zvrásněn tzv. klky, kde jsou silně zastoupeny vlásečnice, které rozvádějí do krevního řečiště živiny, které získáváme z potravy.
Ovšem v případě, že je střevo zaneseno, dojde k opačné reakci, do těla se dostávají zejména toxiny a živiny se nevstřebají, jelikož se k zaneseným vlásečnicím nedostanou. Proto je důležité udržovat střeva průchodná, čistá a současně využívat pouze ty očistné kůry, které nás nezbaví dobrých bakterií sídlících ve střevech.
Co tedy udělat pro své zdraví a jak podpořit naše střeva? Měli bychom konzumovat dostatečné množství vlákniny v podobě ovoce, zeleniny či zakysaných mléčných výrobků s probiotiky a tento trend doplňte pravidelným pohybem.Za pravdu nám dává nejen oficiální, ale zejména alternativní medicína, kdy právě tyto dvě zcela odlišné větve věnují značnou pozornost právě bakteriím a virům, které ohrožují lidská střeva. Mluvíme zde zejména o bakterii escherichia coli, kvasince kandida albicans a mnohým druhům streptokoků. Existují doslova tzv.
„kartáče“ střev v podobě otrub, jogínských cvičení či pomocí potravinových doplňků z aloe vera a chlorelly. V souvislosti s výživou bychom se měli zaměřit i na dva termíny, spojené právě s významem střev pro náš imunitní systém. Mluvím zde o probioticích a prebioticích.
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které nalezneme v zažívacím traktu lidského pokolení. Pokud bychom je chtěli všechny znát, připravte si dostatek času – je jich více než 500 druhů. Zejména zakysané mléčné výrobky příznivě ovlivňují střevní mikrofloru – aktivně upravují její složení, brzdí aktivitu nebezpečných látek a současně působí na syntézu vitamímů.
Prebiotika nejsou živé složky našeho organismu, naopak se jedná o „vlákninu“, která je potravou pro střevní bakterie. Právě tyto bakterie získávají z prebiotik energii pro svou činnost.
Je však nesnadné zhodnotit komplexní vliv potravy na funkci imunity. Ovšem výzkumy prokázaly, že mnohé výživové faktory mohou imunitu ovlivnit.
Prvním z faktorů je množství energie, kterou přijímáme ze stravy. Avšak neplatí, že čím víc sníme, tím lépe – nadbytečný příjem potravy naopak může omezit schopnosti naší imunity.
Dále se můžeme zaměřit na tuky. Ty ve větším či nadbytečném množství ovlivňují funkci imunitního systému, respektive imunitní reakce. Je proto třeba zahrnout do diety tučné ryby, ořechy, sojový nebo lněný olej, neboť ve výživě je nutné zajistit správný poměr různých mastných kyselin.
Nedávné výzkumy taktéž prokázaly, že mléčné výrobky s určitým kmenem bakterií (tzv. probiotika) příznivě ovlivňují náš imunitní systém.
Velký pozor si dejte na diety. Ano, slyšíte správně – vyhněte se dietám, které mohou ohrozit vyváženost Vaší stravy a zejména pak příjem důležitých vitamínů a minerálů.
PRAVIDELNÝ POHYB NA ČERSTVÉM VZDUCHU
Nejen cvičení, ale taktéž běh či nordic walking může velmi pozitivně naladit a nastartovat Váš imunitní systém. Buďte fyzicky aktivní. Věnujte se chůzi, józe, či se zastavte v posilovně. Váš pohyb podpoří Vaši imunitu a současně posílí Vaše svaly.
JEZTE OVOCE A ZELENINU
Nezapomínejte na vitamínové bomby a případně i čerstvé ovocné šťávy. Zejména pak ty, jež obsahují vitamín C.
DOBRÁ NÁLADA A SMÍCH
Mnoho již bylo řečeno o smíchu. Platí, že se jedná o nejuniverzálnější lék, jenž pomáhá jak při fyzickém, tak psychickém utrpení našeho těla, naší duše. Smích je po lásce druhou nejsilnější pozitivní energií.
SLUNCE
Důležité je trávit co nejvíce času venku, v přírodě a doslova „natankovat“ vitamín D. Je prokázáno, že vitamín D zabraňuje jistým způsobem vzniku nemocí, ač to nemá v popisu práce.
SPĚTE SLADCE
Kvalitní spánek a jeho dostatek dokáže udržet tělo v kondici. Je prokázáno, že nedostatek kvalitního spánku vede k oslabení imunitního systému. Nejlépe 8 hodin kvalitního spánku. Spánek má vliv nejen na produkci bílých krvinek, ale taktéž na duševní stav člověka.
ZPOMALTE
Zastavte se, zklidněte a zejména zvolněte „vražedné“ tempo Vašeho života. Poslouchejte hudbu, věnujte se svým koníčkům, bojujte proti stresu. Právě stres mnohdy způsobuje vážné zdravotní problémy.
Proto se naučte odpočívat, přečtěte si knihu či si dopřejte uvolňující koupel.
Velmi zajímavě může působit masáž – tradiční forma léčby, jež byla užívána tisíciletí pro regeneraci, uvolnění a načerpání energie.
SNIŽTE SVOU HMOTNOST
Pokud trpíte nadváhou, pak nezapomínejte, že tělo má mnohem vyšší nároky na udržení imunitního systému a tento fakt se časem negativně projeví. Platí, že kila navíc prokazatelně působí, negativně, na imunitní systém.
ANTIOXIDANTY
Dnes velmi komunikované téma, kdy antioxidany v podobě vitamínu A, C, E a selenu a zinku se stávají součástí multivitaminových komplexů či samostatných preparátů. Přičemž právě vitamín C je jedním z nejvíce diskutovaných vitamínů, který prokazatelně kladně působí na náš imunitní systém, potažmo na celý náš organismus.
V případě antioxidantů je velmi důležité uvědomit si význam doplňků stravy, které nás mohou v boji s cizími látkami posunout výše a napomoci tak imunitě v řešení našeho problému.
DOPLŇKY STRAVY
Doplněk stravy je takový přípravek, který se příliš neliší od léčivých přípravků svým vzhledem či balením, avšak neřadíme jej mezi léčiva, ale do kategorie potravin.
Obsahují zejména minerální látky, vitamíny či další, zdraví prospěšné látky, které byly v minulosti označovány jako „potravní doplňky“.
Jejich hlavním úkolem není léčit, mají za cíl dodat tělu živiny, které nedokáže samo produkovat či takové látky, které příznivě působí na náš zdravotní stav.
Ze zákona nesmějí být označovány léčebnou indikací, avšak mohou být označeny příznivé účinky na náš zdravotní stav – tzv. zdravotní tvrzení, která jsou podložena vědecky.
Hitem posledních let jsou GLUKANY, které zejména v zemích Asie jsou velmi silně spjaty se zdravým životním stylem. Jedná se o látky, které jsou získané ze stěn buněk, velmi často například z hlívy ústřičné.
Dalším prvkem je Echinacea, v překladu Třapatka nachová. Jejím působením dochází k podpoře vzniku interferonů, tedy protivirových bojovníků uvnitř buněk.
Ačkoliv je tento fakt vědecky podepřen, bohužel, účinek této bylinky je velmi krátký a proto by ji musel člověk užívat ve vysokých dávkách ve velmi krátkých intervalech. Naneštěstí, tato bylina není vhodná pro matky s malými dětmi či pro děti do 3 let.
Současně je nutné dodržovat pravidelné rozestupy mezi pravidelným užíváním.
Do této kategorie řadíme taktéž probiotika, o těch jsme však informovali již výše, a proto připomeneme další kategorii, tentokrát kategorii vitamínů, které sem taktéž řadíme a jejichž zastoupení je v rámci doplňků stravy nejširší.
Závěrem je nutné uvést fakta. V České republice ročně lidé utratí až 7 miliard za tyto doplňky stravy. Nejvíce v období vánočních svátků a v zimních měsících.
V návaznosti na tento trend je však nutné dbát na rady lékařů, kteří uvádějí, že mnohé doplňky nepříznivě ovlivňují účinnost léků. Upozorňují na fakt, že mnohé přípravky jsou úspěšné jen díky masivní reklamě.
Proto radíme, před nákupem doplňků stravy se poraďte vždy se svým ošetřujícím lékařem, ohledně možnosti kombinace doplňků stravy společně s medikamenty. Záleží nám na Vašem zdraví.
Závěrem snad jen citát lékaře dr. W. Bortze o imunitě, kdy a teď citujeme:
- ‚Máš mě – neznáš mě, ztratíš mě – poznáš mě‘
- Jsme tu pro Vás.
- Váš AlfaFit♥
Brzlík
Brzlík je méně známá žláza, jejíž funkce se během našeho života několikrát mění. Od nejranějšího dětství až asi do věku osmnácti měsíců štěpí kasein a jiné součásti mateřského mléka a připravuje tělo, aby mohlo mateřské mléko přijmout.
Když si odpracovala 18 měsíců tvrdé práce, zažije pozoruhodnou funkční změnu a začne se až do puberty podílet na vývoji pohlavních žláz. Na začátku mladistvého věku se stává důležitým faktorem při rozvoji charakteru a lidských citů, a to jak do šířky, tak do hloubky.
Jestliže funkce brzlíku neodezní s vyvinutím pohlavních žláz, roste mladý člověk dál, až do nadměrné velikosti. Když se ale například pohlavní orgány vyvinou příliš brzy a brzlík předčasně začne přejímat jinou funkci, přestane tento mladý člověk růst a zůstane podprůměrně malým.
Před nedávnem vešlo ve známost, že brzlík hraje velmi významnou roli v obranném imunitním systému.
Je-li dosaženo ‚zralého‘ mládí, převezme brzlík úlohu udržování rovnováhy mezi vyššími a nízkými instinkty. Je kontrolován vůlí, rozumem a přáními člověka až do dosažení dospělosti. Toto je kritický čas v životě. Teď se ukáže, jak rozsáhlá a silná je disciplína člověka.
V tomto čase se pokládá základní kámen pro budoucí upřímnost a poctivost člověka. Jestliže mu dovolíme jít životem bezuzdně, nedisciplinovaně a nekontrolovaně, ochabne tkáň brzlíku a po letech se člověk ocitne na nízké, ne-li nejnižší duševní úrovni.
V tomto úseku života spolupracuje brzlík úzce s epifýzou – ‚spirituální‘ žlázou. Je-li disciplína slabá nebo žádná, sklouzávají mladí lidé ke kriminalitě a chuligánství.
Výchovné tábory a věznice jsou plné těchto politováníhodných lidí, ačkoliv je tam jistě spousta těch, kteří tam nemají co pohledávat a venku jsou zase mnozí, kteří tam jednoznačně patří.
Aby se mohl vyvinout charakter, poctivost a upřímnost příštích generací, musí si rodiče uvědomit, že děti v každém věku potřebují porozumění a náklonnost, stejně jako správnou výživu.
Vývoj těchto dvou nanejvýš důležitých a charakter tvořících žláz – brzlíku a epifýzy – leží zcela v rukou rodičů.
Vyrostou-li děti a mladiství v poctivé, spolehlivé lidi; přestože neměli správné vedení, pak je to zásluha vrozené inteligence, která byla vyšší než u jejich rodičů.
Chceme-li omládnout, potom musíme dát i příležitost našim potomkům naučit se jednoduchá pravidla, aby i oni mohli zůstat mladými. 17
—————————————–
Hrudní koš – centrum života vašeho těla
BRZLÍK (THYMUS)
Brzlík, žláza s vnitřní sekrecí, je u dětí dosti veliká, ale po pubertě se zvolna zmenšuje. Brzlík u pětitýdenního chlapečka váží asi 30 – 37 gramů, dospělí mají jen zlomek velikosti dětské žlázy (asi 12g).
Dříve se myslelo, že úloha žlázy končí pubertou. Dnes víme, že je po celý život úzce spojena s rozmnožovacími orgány. Tento vztah začíná porodem a trvá, podle plánu, během rozvoje rozmnožovacího systému.
V mládí je žláza nervovými popudy více nebo méně drážditelná a mandle mají na ni silný vliv.
Jsou-li odstraněny, vede podráždění tymu k tomu, že rozmnožovací systém dostane zprávu o „změnách“, která se podobá zprávě o kastraci.
V kapitole o mandlích jste poznali, jak dalekosáhlé změny to mohou být a to jak u mužů, tak i u žen. Přitom i v tom měl prsty brzlík.
Pozvolná ztráta rozmnožovací schopnosti a sexuality bude pochopitelnější, když ji srovnáme s pokračující ztrátou váhy brzlíku.
Při porodu váží asi 15 gramů, do puberty stoupá asi na 30 gramů, v 60-ti letech váží 12 g a v 70-ti klesá až na 6 g. Zdá se, že tento stálý úbytek, od puberty do stáří, ilustruje něco poučného a zajímavého: čím častěji muž ve svých mladých letech plýtvá svými životními silami, tím rychleji ztrácí brzlík na váze. Je to tedy rozhodující faktor pro předčasnou senilitu a kratší život.
Thymus je vybaven žlázami s vnitřní sekrecí, které jsou ve spojení se žlázami rozmnožovacích orgánů. Krevní zásobení se děje přes mléčnou a štítnou žlázu.
Pro tělesnou vyrovnanost je štítná žláza zvláště důležitá. Každá porucha brzlíku se může projevit na kterémkoliv rozmnožovacím orgánu, na mléčné žláze nebo na štítné žláze, nebo naopak.
Stejně tak může být porucha zaviněna příslušným, zvláštním místem v tlustém střevě a to na zevní straně vzestupného tračníku, nad vakem slepého střeva.
V poslední době byla objevena také velmi důležitá úloha brzlíku v rámci imunitní obrany.
V mládí začne obal brzlíku skladovat tuk a před dvacátým rokem je vytvořen pěkný tukový polštářek. Účel tohoto tuku je produkce protilátek a imunitních substancí, které odevzdává spousta lymfatických žláz brzlíku do lymfy.
Protilátky působí antibakteriálně a jsou charakteristickými součástmi krve a tělních tekutin. Jinak řečeno – brzlík je továrna na substance, které potírají toxiny v celém těle. Tyto antitoxiny (protijedy) bojují proti nemocem a podporují imunitu.
Dokud je tělo, a zvláště jeho tlusté střevo, úplně zdravé, probíhá tento proces bezvadně.
Zanedbáme-li tlusté střevo a lymfa je přesycena odpadem, začne ho ukládat do lymfatických žláz (uzlin) celého těla, protože uzliny jsou zde k tomuto účelu. Když je hranice příjmu lymfatických žláz dosažena, dochází na některých částech těla k poruchám, obyčejně ke zduření uzlin. Můžeme si snadno představit, jaká úzká spolupráce existuje mezi tlustým střevem a lymfou.
Jak jsme si řekli, existuje také úzké spojení mezi brzlíkem a mléčnou žlázou v prsu. Proto je také pochopitelné, že citlivá mléčná žláza je častým cílem útoku toxinů a tvorby „uzlíků“. Bohužel to vede často k chirurgickému výkonu z obavy před zhoubným onemocněním.
Během posledních desetiletí mě žádala o radu celá spousta žen – většinou kolem třiceti a starších – protože jim byla doporučena operace prsu. Většina z nich uposlechla mého doporučení a nechala si okamžitě provést střevní výplachy, po kterých obyčejně během pár dnů, uzlíky zmizely!
Zvláště zajímavý případ jsem zažil u jedné, mně neznámé ženy, která mně telefonovala z New Yorku, že „utekla“ z kliniky, kde byla přijata na pozorování. Měla být zjištěna podstata uzlíků, které měla po celém těle.
Minulou noc byla zvědavá, co stojí v jejím chorobopise a když se dočetla, že má být příštího dne ráno v operačním sále vyšetřena na rakovinu, byla tak šokována, že vyskočila z postele, oblékla se a šla domů.
Řekl jsem jí, že je zbytečné, aby jezdila za mnou do Arizony, když může být stejně dobře obsloužena v New Yorku, že já na jejím místě bych si bez meškání nechal po tři týdny skoro denně udělat střevní výplachy. Řekla mně, že právě na toto myslela a já jsem ji poprosil, aby se zase ohlásila.
Za čtyři týdny mně telefonicky oznámila, že všechny uzlíky z jejího těla zmizely, že se cítí výborně, plná síly a energie. Musím k tomu ještě dodat, že pila denně 2 litry zeleninových šťáv a přesně dodržovala můj plán.
Uzlíky této dámy byly důsledkem nečistého tlustého střeva. Její střevo se dostalo do tohoto stavu konzumací neslučitelných potravin připravených na tuku a pitím nevhodných nápojů, které přispěly k poruše zažívání. Jedla často v restauracích, kde přirozeně nejde kontrolovat kvalitu jídla a způsob jeho přípravy. Bylo třeba strachu z rakoviny, aby začala jíst přírodní potraviny.
Brzlík nemá spojení jen se štítnou a mléčnou žlázou, ale má také přímý a nepřímý vztah k nadledvinkám a solárnímu plexu. Všechna tato centra mají co do činění s emocemi a sexuálními pocity.
Porucha na tomto speciálním okrsku tlustého střeva spočívá v nadměrné tvorbě hlenů, následku konzumace hlenotvorných potravin. Nejhorším v tomto směru je kravské mléko.
Zjistil jsem, že děti, které byly vychovány velkým množstvím kravského mléka, mají mnohem častěji emocionální poruchy, než děti alespoň 18 měsíců kojené nebo živené kozím mlékem a čerstvými, ovocnými šťávami.
Tyto děti byly, co se týká emocí, nesrovnatelně stabilnější a disciplinovanější.
Dospělí mají sklon k sexuální předrážděnosti, jestliže konzumovaná potrava obsahuje příliš mnoho masa, příliš mnoho pečených a v tuku vařených potravin a když jejich tlusté střevo není čisté.
Nepodceňujte nikdy význam vašeho brzlíku. Stvořitel měl mnoho pádných důvodů ho umístit tam, kde je. Proto jste zodpovědni za svoji potravu a udržování tlustého střeva v čistém a nezávadném stavu tak dlouho, dokud ho ještě máte.
—————————————-
Význam brzlíku je v jeho důležité imunitní činnosti proti vniknutí mnoha původců nemocí – infekčních organismů. Hormon, který brzlík vylučuje, stimuluje aktivitu krve ve slezině, což povzbuzuje tvorbu lymfocytů (bílých krvinek), které mají za úkol odstraňovat odpad a bakterie.
Tato stimulace se rozšiřuje také na lymfatické žlázy, které preventivně produkují lymfocyty, známé jako ‚pojídači mrtvol‘. Brzlík reguluje růst pohlavních žláz a sexuální aktivitu. Je-li produkce brzlíkového hormonu nedostatečná, započne degenerace a vyvíjí se sklon ke kriminalitě.
U dětí se mohou v důsledku abnormálního vývoje thymu vyvinout imunodeficience (tj. skupina poruch spočívajících v selhání imunitního systému a jeho obranné funkce proti infekčním a nádorovým onemocněním).
Brzlík se podílí na růstu a vývoji pohlavních žláz tak silně, že se pomalu zmenšuje, jakmile rozmnožovací orgány po pubertě dozrály. Zůstávají z něho jen malé zbytky tkáně. Přesto si ale ponechává vliv na některé tělesné aktivity.3
Zinek a jeho význam pro organismus
Zinek je prvek, který se v těle vyskytuje v gramových, ale spotřebovává se v miligramových množstvích. Uvádí se, že zinek má v těle podobný objem jako železo – 2 až 4 g. Vyskytuje se skoro ve všech orgánech no nejvyšší koncentraci má v hormonu inzulín, který se tvoří v Langerhansových ostrůvcích – buňkách slinivky – a významně rozhoduje o regulaci metabolismu cukrů v lidském organismu. Zinek tvoří jádro inzulínové molekuly. Poruchy tohoto mechanismu způsobují jednu z nejčastějších chorob cukrovku, která bývá spojena se slepotou. Největší počet oslepnutí ročně je spojen právě s cukrovkou. Je to proto, že zinek se nachází ve vysoké koncentraci i v očních tkáních a významně se podílí na přenosu fotochemických reakcí do nervového systému. Při snížené hladině zinku v organismu, která je narušena poruchami metabolismu zinku ve slinivce břišní , dochází ik poruchám zraku.
Denní potřeba Denní dávky zinku doporučené světovou zdravotnickou organizací jsou průměrně 8,5 mg denně. U dětí se pohybují od 5 do 7 mg, u dospělých 15 mg, u těhotných žen 20 až 25 mg au sportovců a rizikových skupin 25 mg a více. Za maximální ještě únosnou dávku se považuje 100 mg denně. Při dávce nad 30 mg je třeba brát i 2-3 mg mědi, aby se nenarušil poměr mezi mědí a zinkem.
Výskyt zdroje zinku jsou rostlinné i živočišné: žitné vločky, pšenice, pšeničné otruby, přírodní rýže, slunečnicová semínka, mák, luštěniny, dýňová semínka, maso, houby, pivovarnické droždí a žloutky, jedlé mořské řasy.
Co způsobuje nedostatek zinku v tele
Nedostatek zinku způsobuje: poruchy zraku, hojení, nedostatečný růst, kožní choroby, padání vlasů, zeslabení nehtů a vznik bílých skvrn na nich, narušení reprodukční schopnosti, zvětšená prostata, neplodnost, opožděné pohlavní dospívání, nepravidelná menstruace, psychické poruchy, retardaci, mentální retardace, poruchy učení, poruchy imunity, časté nachlazení, chřipky, bolesti kloubů, aterosklerózu a špatnou cirkulaci krve, únavnost a nechutenství.
Příznaky přebytku zinku v tele
Při předávkování dochází k toxickému působení zinku. Za mimořádně vysoký příjem se považuje 150 mg denně.
K tomu může dojít při nekontrolovaném přijímání doplňků, ale i při konzervaci potravin v pozinkovaných konzervách.
Při akutních otravách zinkem dochází k trávicím potížím, při chronických otravách k poruchám koordinace svalů, selhávání ledvin, chudokrevnosti a dalším nemocem.
Doporučená denná dávka zinku
- Doporučené množství denního příjmu vitaminů a minerálních látek ve výživových doplňcích: zinek mg 15
- Doporučené množství denního příjmu vitaminů a minerálních látek ve výživových doplňcích pro děti ve věku od 3 let, pro mládež, těhotné ženy a kojící ženy:
- Děti od 3-6 let: 10 mg; děti od 7-14 let 14 mg; mládež 15-18 let: 15 mg; dospělí 19-34 let: 12 mg; dospělí 35-59 let 11 mg; dospělí 60 let a více: 10 mg; těhotné ženy: 16 mg; kojící ženy: 16 mg
Zinek je po železe druhým nejvíce zastoupeným stopovým prvkem v lidském těle. Pro své funkce patří mezi nejvýznamnější. V těle se koncentrovaně nachází zejména v mozku, v oční duhovce, kostech a v mužských pohlavních žlázách. Na rozdíl od železa trpí nedostatkem zinku mnohem více lidí. Je to dáno najme průmyslově připravovanou potravou která je na něj chudá. V těle se nevytvářejí velké zásoby a proto je třeba je neustále doplňovat. Nejvíce jsou jeho nedostatkem postižené děti , mládež, diabetici, těhotné ženy a neurotici. Zinek je potřebný pro svalovou kontrakci a velké množství se ho ztrácí pocením. Z tohoto ale i jiných důvodů často trpí jeho nedostatkem i sportovci. Příznaky nedostatku jsou zpomalený růst, nepravidelná menstruace, snížení imunity a náchylnost k infekcím, snížená kvalita pokožky a delší hojení ran, zhoršení vidění, arterioskleróza a poruchy sexuálních funkcí. Při nedostatku se objevují na nehtech bílé skvrny.
Účinky zinku
- • příznivě působí při kožních problémech (vyrážky, zvýšený mazotok)
- • podporuje dobrou kondici nehtů a jejich krásný vzhled
- • podporuje správný vývoj a funkci pohlavních orgánů
- • má blahodárný vliv na prostatu
Zinek je základním stopovým prvkem nezbytným pro správné fungování imunitního systému. Ovlivňuje růst a jeho rozvíjí integritu. Stopové prvky mají obecně obrovský vliv na klíčové prvky imunitního systému, jako enzymy, brzlíku peptidy a cytokiny.
Hladina zinku v organismu hraje zvláště významnou roli při regulaci a aktivaci buněk lymfatického systému a při jejich rozmnožování . Přijímání dostatečného množství zinku ve formě stravy nebo výživových doplňků je nezbytnou prevencí před změnami fungování imunitní systém a zlepšuje odolnost vůči infekcím.
Nedostatek zinku může způsobit několik abnormalit.
• Akrodermatitída, nemoc způsobená nedostatkem zinku je charakterizována mukokutanními (vztahujícím se na sliznici a kůži) poškozeními , průjmem a častými závažnými infekcemi houbovitého, virového nebo bakteriálního původu.
Lidé postižení touto nemocí trpí na týmickú atrofii, alergii, mají sníženou reakci lymfatických buněk na přítomnost mitogen, sníženou hormonální aktivitu, a také trpí přecitlivělostí.
Mezi další příznaky patří nekontrolovatelný úbytek hmotnosti, zvracení, ztráta chuti k jídlu, změny pokožky, vyrážky, vypadávání vlasů, nepravidelná menstruace.
Vědecké studie dokazují, že již mírně snížená hladina zinku v lidském organismu může narušit správné fungování imunitních funkcí a člověk je vystaven možnému vzniku infekcí.
Dostatečný přísun zinku, zejména prostřednictvím vhodné doplňků výživy působí jako nejlepší prevence narušení rovnováhy imunitního systému a zlepšuje celkovou odolnost lidského organismu. Zinek je základním stopovým prvkem všech organismů. Obzvláště růst a rozvoj lidského organismu je úzce spjat s přítomností zinku. Nervový, reprodukční a imunitní systém jsou jeho nedostatkem výrazně ovlivňovány. Vztah mezi zinkem a imunitním systémem je komplexní, a dá se rozdělit do čtyř základních skupin:
- • Příjem zinku formou stravy a jeho následné vstřebávání závisí na složení stravy a také na věku člověka a jeho zdravotního stavu.
- • Zinek se podílí na správném fungování více než 300 enzymů ovlivňujících funkce různých orgánů, čímž nepřímo podmiňuje výkonnost imunitního systému.
- • Přímý účinek zinku se projevuje ve vytváření, růstu a funkčnosti leukocytů.
- • Podporuje činnost dalších imunostimulantů.
- Výživová hodnota zinku, jeho fyziologické účinky, vliv na tvorbu enzymů a funkci buněk, přímý efekt na množství leukocytů a podpora funkcí jiných imunostimulantů z něj dělá nezbytnou součást stravy a doplňků každého člověka snažícího se o co nejdéle udržení optimálního zdraví.
Umělý orgán brzlík může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií
| Umělý orgán brzlík může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií
Nanovelmoc Technická univerzita v Liberci přichází s dalším společensky významným objevem: Jejím vědcům se povedlo spolu s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech vyvinout umělý orgán brzlík, který může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií.
„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ říká Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který za nápad před získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu, se kterou je spojena i odměna 8000 eur.
Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká.
Světová věda ovšem vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.
Erben pod vedením vedoucího katedry netkaných textílií a nanovlákenných materiálů Jiřího Chvojky dodává unikátní tkáňové nosiče – scaffoldy, newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny. Na zmíněných scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí.
„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětluje Erben, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.
Američtí partneři ze Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou ale velmi dobré.
„Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100 % imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.
Technická univerzita v Liberci má v současnosti 6000 studentů studujících na sedmi fakultách: strojní, textilní, přírodovědně-humanitní a pedagogické, na fakultě ekonomické, fakultě umění a architektury, fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a nejmladší fakultě zdravotnických studií. Vedle fakult vede také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Podle studie Think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi organizacemi a firmami s nejcitovanějšími patenty v ČR, a řadí se tak za Zentivu nebo Škodu Auto. Mezi univerzitami je první.
Kontaktní osoby:
Mgr. Barbora JónováMluvčí TULTechnická univerzita v LiberciMob: +420 737 658 607Tel: +420 485 352 819
Mail: [email protected]
Křemík v lidském těle a jeho vliv na zdraví
V posledním 20-ti letí byl ve výzkumech týkajících se role křemíku v minerálním životě zvířat, rostlin a lidí učiněn značný pokrok. Chorob, jejichž základem je nedostatek křemíku, zná medicína víc než dost. Jejich prevenci a léčbě by mohlo v budoucnosti pomoci správné doplňování křemíku.
Křemík je nezbytným prvkem pro rostliny. Hromadí se v buněčných stěnách, kde je součástí vnější jednobuněčné ochranné vrstvy rostlin i zvířat. Křemík v buněčných stěnách lodyh vyšších rostlin zajišťuje rostlinám velkou mechanickou odolnost. Popel přesličky se skládá z křemíku až do 70 procent.
Nedostatek křemíku vede ke zbrzdění růstu rostliny, poklesu plodnosti a způsobuje vadnutí listů.
Snížení obsahu křemíku v prostředí vede k pozastavení fotosyntézy, syntézy bílkovin, chlorofylu, DNA, RNA, xantofylu a lipidů.
Křemík posiluje odolnost rostlin vůči slanosti půdy, snižuje toxicitu hliníku a germania a má vliv na metabolismus bóru. Činí rostliny odolným vůči plísním. Křemíková hnojiva zvyšují úrodu.
Bahno delty Nilu obsahuje 58 procent křemíku, a proto bylo pro pěstitele pšenice tak přínosné. Hodně křemíku obsahuje pramenitá voda, voda z vodovodu je naopak na křemík chudá. Rafinované potraviny jsou křemíky zbaveny. Lidský organismus obsahuje 7 g křemíku, tedy více než železa a o mnoho více než mědi, kobaltu, niklu a zinku. Křemík hraje důležitou roli v procesu výživy organismu. Mezi nejlepší zdroje křemíku patří přeslička, konopička, rdesno ptačí, pýr, kopřiva, podběl, ostřice obecná. Z těchto rostlin se připravují nálevy nebo odvary – bereme například 50 gramů přesličky, konopičky a kopřivy a 100 g rdesna ptačího. Lžíci této směsi zaléváme 2 sklenicemi vody a pomalu vaříme, dokud nezůstane polovina obsahu nádoby. Pijeme 2 krát denně půl sklenice. Byliny s křemíkem je třeba dlouho zahřívat na otevřeném ohni, neboť kysličník křemičitý je špatně rozpustný.
Denní spotřeba křemíku je 20-30 mg a může jí pokrýt zelenina, ovoce, maso, černý chléb, ovesné vločky, pšeničné otruby a další rostlinné produkty bohaté na tuto vlákninu.
Kyselina křemičitá, vyskytující se v rostlinách, hraje značnou roli ve fytoterapii.
Doporučuje se proti zvápenatění tepen, přičemž obnovuje elasticitu cév – kapilár, zlepšuje vylučovací funkci ledvin, likviduje záněty, urychluje procesy hojení při tuberkulóze, léčí průduškové astma a usnadňuje vykašlávání.
Přeslička byla otcem Kneippem považována na všelék proti veškerým chorobám, neboť podporuje odstraňování zbytečných usazenin a slizů z lidského organismu, zajišťuje detoxikaci organismu a současně mineralizuje pojivovou tkáň a potírá nádorové buňky. Křemík se také pozitivně podílí na syntéze vitamínu B1 v lidském organismu, kontroluje přenos nervových impulsů a preventivně působí i v oblasti osteoporózy.
Křemík zajišťuje pevnost kostry: nesmírně důležitá je jeho úloha v kalcifikaci, protože vápník k tomu, aby se mohl vázat na vitamin C potřebuje křemík a hraje důležitou roli při obnově a výstavbě kolagenových a elastinových vláken (kosti, tepny, šlachy, chrupavky atd.). Tělo ho rovněž potřebuje k tvorbě kolagenových a elastinových vláken v kloubních chrupavkách. Organický křemík zmírňuje symptomy způsobené nedostatečnou imunitou, zejména: noční pocení, horečky, průjmy, úbytek hmotnosti, onemocnění mízních uzlin.
Dokladem nedostatku křemíku je lámání nehtů signalizující demineralizaci kostry. Také po chirurgických zákrocích týkajících se kostí je nutno používat více křemíku. Plíce zdravého člověka obsahují 0,18 procent křemíku a plíce člověka nemocného tuberkulózou jen 0,009 tohoto minerálu.
Nejvíce křemíku se nachází v brzlíku, nadledvinách, v hypofýze, plicích, svalech a krvi. Množství křemíku v lidských orgánech klesá s věkem.
Starším lidem doporučují pít denně jednu lžičku roztoku zeminy, protože křemík hraje zásadní roli v léčbě sklerózy a pomocnou v léčbě cukrovky.
Na jednu sklenici vody dáváme 2 polévkové lžíce, zamícháme a pijeme jednou nebo 2 krát denně.
Degenerativní choroby, cukrovka, demineralizace organismu, křivice, křehkost nehtů, krvácení, kornatění, vysoký tlak, nádory, proleženiny, celkové vyčerpání, tvorba lupů, záněty, kožní onemocnění, mykóza, propustnost vlásečnic, zastaralé rány, oslabení srdečního svalu, růžovka, padání vlasů, zlomeniny, parodontóza, oslabení vazů. Profylakticky zabraňuje snadnému vznikání modřin, neurologickým alergickým onemocněním, kardiovaskulárním chorobám, ženským nemocem a nemocem vyššího věku. Odvarem z přesličky, podbělu, rdesna, pýru a konopničky ve stejných množství s 2 lžícemi octa, který odvar konverzuje, omýváme 2-3 krát týdně obličej. Tímto odvarem rovněž lze jednou týdně protírat celé tělo, což osvěží kůži. Velmi příznivé odvar působí i na děti. Autor: Ari
Křemík v lidském těle a jeho vliv na zdraví. Co způsobuje nedostatek křemíku. V jakých potravinách se nachází křemík. Zdravá výživa