Borelioza – rehabilitace

www.fibromyalgia-symptoms.org/fibromyalgia_lyme.html

 

Fibromyalgie, podobně jako CFS, je ‚syndrom‘ – jedná se o popis problémů, o nálepku, která neříká nic o příčině utrpení nemocného

Bolest nepřichází sama od sebe. Pokud není způsobená vnějším podrážděním, nachází se její zdroj uvnitř těla.

MUDr. Zdeněk Černý říká: ‚ Fibromyalgie postihují až 50 procent nemocných boreliózou.‘ viz https://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/klinicke-projevy-a-terapie-lymeske-boreliozy-129179

Dr. Jemsek, americký lékař, který vybudoval kliniku pro léčbu nemocných chronickou boreliózou poté, co se dlouhodobě zabýval léčbou HIV pozitivních, říká: ‚Utrpení pacientů s boreliózou je větší než u trpících AIDS.‘ https://www.jemsekspecialty.com

Německá lékařská společnost, sdružující lékaře v SRN zabývající se léčbou lymské boreliózy (Deutsche Borreliose-Gesselschaft e. V.) stanovila tyto příznaky rozšířené infekce, možná vám budou povědomé:

• Muskuloskeletární obtíže
• Poruchy centrálního nervového systému:
• Poruchy periferních nervů:
• Vegetativní symptomy:
• Žaludeční a střevní symptomy:

– bolesti kloubů, většinou ve velkých kloubech, putující bolest (bolest přechází z jednoho kloubu na jiný) – bolesti svalů jako při namožení nebo náhlá vystřelující bodavá bolest – ztuhlost svalů – bolesti holení či pat vleže – bolesti šíje či hlavy s vystřelováním do oblasti ramen – bolesti šlach s nebo bez otoků např. achilovy šlachy, příznaky jako u syndromu karpálního tunelu – bolesti pat – plantární fasciitis (zánět patních vazů) – recidivující otoky prstů na rukou a nohou – epikondylopatie (‚tenisový loket‘), úponová tendinopatie (‚zmrzlé rameno‘) – bolesti hrudního koše s obtížným dýcháním způsobeným bolestí mezižeberních svalů – bolesti krční a hrudní páteře zvýrazněné v noci – bolesti a praskání v čelistním kloubu – bolesti a ztuhlost šíje – časté a prudké bolesti hlavy, difuzní nebo jednostranné, které nereagují na analgetika – poruchy paměti, schopnosti koncentrace, vnímavosti, čtení, učení se, časté přeříkávání a hledání slov – poruchy spánku – proměny nálad, deprese, vznětlivost, agresivita – návaly paniky a difuzní pocity strachu – ADHD symptomy (poruchy pozornosti s hyperaktivitou), tiky, především u dětí – svědění, pálení, elektrizování nebo bodavá bolest většinou v končetinách, někdy i v trupu – stupňující se změny v povrchové citlivosti, zvýšená citlivost na bolest a podráždění (hyperpatie/hyperalgesie) – bolesti zad a ischialgie/brachialgie (Bannwarthův syndrom) – bolesti kůže na hlavě a kořínků vlasů (bolest při česání – zánět vlasových lůžek) – bezděčné svalové záškuby, částečně také zvýšení tonusu svalů s pocitem ztuhlosti při chůzi – náhlá ztráta síly v jedné noze s podlomením v koleni, hrozí nebezpečí pádu – únava, vyčerpání – pocení, zejména v noci, a bez fyzické námahy, stejně tak návaly horkosti – zimnice, mrazení a pocit chladu – otoky lymfatických uzlin, zejména axilární a inguinální (podpažní a tříselné), často také v blízkosti primárního vstupu infekce – návaly horeček – nízká výkonost, neurčitý pocit nemoci – nevolnost, tlak a bolesti  žaludku, říhání – difuzní bolesti břicha s nadýmáním – časté průjmy, zřídka zácpa

Celý dokument i v češtině zde ke stažení https://www.borreliose-gesellschaft.de/LeitlinienInformationen či na: https://www.borreliose-gesellschaft.de/Texte/DBG-Leitlinien_2011_CZ.pdf.

Jedná se o materiál určený primárně lékařům a Vašeho lékaře by mohl zaujmout, pokud mu ho přinesete vytištěný.

Velmi zajímavý film s českými titulky ke stažení: https://www.ulozto.cz/4217575/under-our-skin.zip

a stránky produkce https://www.underourskin.com/news.html s informacemi o účastnících natáčení.

Silné bolesti svalů mohou být také způsobeny další infekcí šířenou klíšťaty, ehrlichiozou. Současná nákaza boreliozou a ehrlichiozou zvyšuje riziko zasažení mozku (Bojar 2006). Více https://www.borelioza.cz/cs/koinfekce_k_borelioze/? či https://www.borelioza.cz/cs/clanky/pandorina_skrinka__patogeny_v_klistatech_ixodes_ricinus_ve_stredni_evrope/?

Každý, kdo má podezření že za jeho onemocněním může stát infekce lymskou boreliózou nebo jinou nákazou z klíštěte by si měl:

– sepsat vývoj nemoci od počátku a vzpomenout si zda jim nepředcházela v minulosti ‚prodělaná‘, prokázaná lymská borelióza – i v případě že byla léčená, nemuselo být vyléčení úplné a nemoc se časem může plíživě vrátit jako chronická, – klíště nebo i poštípání hmyzem, hlavně v zahraničí (i v Chorvatsku či na jižním Slovensku hostí hmyz různé patogeny jako babesie apod.), – podivné kožní projevy, jako skvrny většího rozsahu (erythema migrans) které mohou, ale nemusí mít světlající sřed, nebolestivá bulka červenofialové barvy na uchu, nose či jinde po těle (boreliový lymfocytom), suchá atrofovaná kůže zejména na kloubu, který může a nemusí bolet (acrodermatitis chronica atrophicans), pruhy či ‚strije‘ (bartoneloza), nebo malé prokrvácené tečky na kůži (petechie – známka reakce na bakteriální toxiny), – letní chřipkovité onemocnění bez kašle a rýmy, následované výraznou únavou nebo bolestmi kloubů a svalů, – podivné závrativé stavy se zvedáním žaludku, poruchami vidění, brnění končetin a páteře, tlak v zátylku aj. (známka napadení CNS), dohledat či vyžádat od svého praktického či odborného lékaře výsledky vyšetření a popis terapie za poslední období odkdy se objevily potíže,

– požádat lékaře o vyšetření protilátek na lymskou boreliózu, včetně citlivější metody Western blot, případně i genetickou analýzou metodou PCR. Podrobnější informace najdete https://www.borelioza.cz/cs/diagnostika/?.

Léčba lymské boreliózy v pokročilém stadiu je obtížná, ale možná.

V současné době není v České republice lékař, který by se touto problematikou zabýval a pacienty dlouhodobě léčil.

Situace v zahraničí je podobná, ale některá centra či lékaři se tomuto problému věnují, zejména v Německu, seznam lékařů: https://www.dr-hopf-seidel.de/pageID_8912042.html,

klinika např. https://www.b-c-a.de, v Budapešti pak dr. Béla Bozsik,

případně je možné se obrátit na soukromou ordinaci neuroložky MUDr. Ďurovské v Bratislavě https://www.borelioza.sk/ Všem nemocným trpícím fibromyalgií přeju, aby našli příčinu svého trápení a především správný způsob její léčby. Radka Borelioza CZ o.s.

https://sdruzeni.borelioza.cz/

 Paní Radce za tento obsáhlý a užitečné informace přinášející článek velmi děkují Fibromyalgici České republiky.

Borelióza a hra o čas: kontrola je základ. Ochrnul mi i obličej, líčil pacient

„Klíšťata mají v roce několik období aktivity. Vylézají v dubnu a květnu, kdy se oteplí a je vlhko. Na vlhku jsou obzvlášť závislá a potřebují ho. Jedním z mála faktorů, který jim škodí, je sucho. V dubnu a květnu je vždycky klíšťat nejvíce. To je první vrchol. V červnu to slábne a v červenci a srpnu, kdy je sucho, je klíšťat málo a s jejich počtem klesá i jejich aktivita.

Teď je venku asi jen třetina klíšťat z počtu, kterého dosáhla na jaře. Jestli jsou agresivnější nebo ne, to nedovedu posoudit. Záleží také na tom, kam člověk chodí. Druhá vlna přichází na podzim. V září a říjnu počet klíšťat opět stoupá,“ vysvětluje Ondřej Hajdušek, vedoucí laboratoře klíšťaty přenášených onemocnění z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

Přečíst článek ›

Klíšťata jsou přenašeči různých nemocí, pro člověka jsou nejnebezpečnější borelióza a encefalitida. Borelie je bakterie, encefalitidu způsobuje virus.

„Proti klíšťové encefalitidě máme vakcínu, která funguje dobře. Proočkovanost je ovšem malá, když to srovnáme třeba se sousedním Rakouskem. Promořenost klíšťaty s encefalitidou v porovnání s boreliózou je menší, asi do šesti procent.

Případů encefalitidy je také méně než případů boreliózy, ale její průběh je velice závažný. Není na to žádná účinná léčba.

Pacient se nechává v klidu a dost často si z onemocnění nese nějaké následky,“ popisuje Ondřej Hajdušek s tím, že na boreliózu žádná vakcína není.

Ale dá se léčit antibiotiky, když se rozpozná včas. „Existuje více druhů borélií, některé mají rády kůži, jiné lezou do srdce, do kloubů, do mozku a tak dále. Podle toho jsou potom také příznaky nemoci,“ říká odborník.

Přečíst článek ›

Borelióza s encefalitidou jsou tedy nejběžnější u lidí. Potom jsou tu i další choroby, které přenášejí klíšťata – ehrlichióza, babezióza a další nemoci, které se týkají spíše zvířat. Vzácně se objevují třeba u psů.

Do 24 hodin se nemoc nerozšíří

Vědci z Parazitologického ústavu přicházejí s klíšťaty do styku každý den, mohlo by se zdát, že je to tedy velmi rizikové povolání, ale opak je pravdou.

„Protože s klíšťaty pracujeme, sbíráme je, jsme všichni povinně očkováni proti encefalitidě. Každý rok chodíme na lékařské prohlídky a na odběry krve, aby nám zjistili hladinu protilátek proti encefalitidě.

Když klesnou pod určitou mez, jdeme se přeočkovat,“ vysvětluje Hajdušek.

„Proti borelióze se moc dělat nedá, protože do terénu chodíme. Pomáhá večer se prohlédnout a odstranit klíště co nejdříve. Naše pokusy na přenos borélií z nakažených klíšťat na myši prokázaly, že do 24 hodin se nemoc nerozšíří.

Když se klíště odstraní do 24 hodin, měl by být člověk v pořádku, 48 hodin je na hraně a po této době je už přenos borélií dost jistý. To znamená, že když jdete do přírody a večer se prohlédnete, mělo by být všechno v pořádku.

Žádný pracovní úraz jsme tu ještě neměli,“ směje se.

Přečíst článek ›

Jsou tři stadia klíštěte – larva, nymfa a dospělec. Prostřední stadium nymfy je nejnebezpečnější z hlediska boreliózy. U dospělých se většinou objevují nymfy a dospělci, u dětí se navíc občas vyskytnou i larvy, ale ty by teoreticky neměly představovat nebezpečí přenosu nějaké nemoci.

V Parazitologickém ústavu pracují hned na několika typech vakcín. „Jednak jsou to vakcíny proti samotnému sání klíštěte. Teoreticky, když už klíště saje, mělo by hůře přenášet patogeny. A potom se soustředíme přímo na patogeny.

Tam studujeme, jak klíšťata interagují s patogeny, jak se jim klíště přizpůsobuje, jak ho patogeny nutí změnit se tak, aby se lépe přenášely.

My se snažíme tyto mechanismy přerušit a zabránit tomu, aby se nakažené patogeny dostaly z klíštěte do hostitele, tedy do člověka,“ líčí Ondřej Hajdušek.

V Americe už byla vakcína proti borelióze schválená, a dokonce se i prodávala, ale po několika letech byla stažena z trhu.

Přečíst článek ›

„Nevím, jestli to bylo z komerčních důvodů, nebo jestli si pacienti stěžovali, že měli nějaké vedlejší příznaky, ale byla to vakcína, která částečně fungovala, takže se pracuje na jejím zdokonalení.

My hledáme ještě jiné molekuly, kterými by se tato vakcína mohla nahradit nebo zdokonalit. Nějaké kandidáty máme, ale v Akademii věd děláme pouze základní výzkum, nedostaneme se až do konečné fáze. To už potom není v našich rukách.

Vývoj vakcíny je na nějaké farmaceutické firmě, která si musí spočítat, jestli se jí to vyplatí,“ říká parazitolog.

Mohou nám být i užitečná

Ačkoli je klíště líčeno jako démon a přenašeč zhoubných onemocnění, má i své klady. Při sání totiž vylučuje molekuly, které nám mohou být v budoucnu velmi prospěšné. „Když klíšťata sají několik dní, produkují sliny, kterými si sání řídí.

Jsou v nich molekuly, které brání srážení krve nebo mění imunitu hostitele.

A my tyto bílkoviny ze slin také částečně analyzujeme a zkoumáme, jestli by mohly být použity jako účinné látky proti srážení krve nebo v nějakých imunomodulačních procesech,“ říká Ondřej Hajdušek, který má možná jako jeden z mála ke klíšťatům velmi dobrý vztah.

„Jednak nás živí, ale jsou také strašně zajímavá. Klíšťata nejsou hmyz, ale roztoči, jedná se o příbuzné pavouků, a každý den nás něčím překvapí. Například používáme klíštěcí genom, známe všechny geny klíštěte, takže analyzujeme různé biochemické dráhy a sledujeme, jak se liší od lidí. Jsou to opravdu zajímavé organismy,“ uzavírá.

Kde najít informace o riziku přisátí klíštěteInformace o aktuální aktivitě klíšťat zveřejňuje každoročně během sezony Český hydrometeorologický ústav, stejné údaje najdete například na portálu Ministerstva zdravotnictví ČR. Pojem aktivita klíšťat neříká, kolik klíšťat se právě nachází na území České republiky (množství klíšťat v jednotlivých regionech se může lišit), ale kolik procent klíšťat z celkového počtu je právě aktivních.

Ochrnula mi horní část těla včetně obličeje

Příběh pacienta, který se nakazil encefalitidou i boreliózou zároveň.

Petr Dio z Klatov ví, jak zákeřná může být klíšťová encefalitida. Poté, co ho kouslo infikované klíště, ochrnul a strávil dlouhé měsíce v nemocnici a poté v rehabilitačním ústavu.

„Vše začalo v létě 2002, kdy jsem působil jako vedoucí na skautském táboře nedaleko Hnačova. Všem dětem jsme doporučovali, aby se nechaly očkovat, já jsem na to ale v tom shonu zapomněl.

Když mě kouslo klíště, vyndal jsem ho a nepřikládal tomu žádnou vážnost,“ vzpomínal na osudové okamžiky.

Přečíst článek ›

„Asi po sedmi dnech po návratu z tábora se u mě objevily chřipkové příznaky. Navštívil jsem lékaře, ale ten právě odjížděl na dovolenou, a tak neměl příliš času se mi věnovat. Předepsal mi proto prášky na chřipku. Asi po týdnu nemoc odezněla a já jsem začal chodit do práce. Pak se ale příznaky vrátily, ovšem mnohem těžší.

Měl jsem třeba čtyřicítky horečky, přestával jsem hýbat rukama. To jsem ještě pořád netušil, co mi je. Jeli jsme do nemocnice v Klatovech, tam jsem zkolaboval, a tak mě převezli na infekční do Plzně. Probral jsem se tam asi po týdnu, v němž jsem byl úplně mimo, vůbec na nic si nepamatuji.

Až pak jsem zjistil, že mám encefalitidu,“ svěřil se muž, který v té době pracoval jako stavební dělník.

„Byl jsem ochrnutý na horní část těla. Nemohl jsem hýbat končetinami, nemohl jsem se najíst.

Tam jsem byl asi čtrnáct dní, pak mě převezli do Klatov na neurologii, kde zjistili, že klíště kromě encefalitidy mělo i lymeskou boreliózu. Ochrnul mi celý obličej, takže mi nefungovaly ani mimické svaly.

Hledali, kam by mě umístili, abych se vyléčil. Nakonec jsem skončil na vojenské klinice v Plzni, kde mi začali léčit obličej,“ vypráví.

„Asi po třech týdnech po nahřívání, masážích a dalších aktivitách dosáhli toho, že ochrnutí ustoupilo, ale horní část trupu zůstávala nezměněna.

Na neurologii jsem strávil asi měsíc, pak se podařilo zajistit přijetí do vyhlášeného rehabilitačního ústavu v Kladrubech.

Každý den s výjimkou neděle od sedmi ráno do pěti hodin odpoledne jsem po půl- a čtvrthodinách podstupoval elektroterapie, vodní masáže a další terapie,“ pokračuje.

Přečíst článek ›

„To jsem byl stále ochrnutý, ale začalo se to pomalu zlepšovat. Lékaři mi řekli, že než nerv doroste o jediný milimetr, trvá to týden i dva.

V Kladrubech jsem byl déle než půl roku a asi po roce jsem se tam vrátil na dva měsíce na doléčení. Léčba šla poměrně dobře, i když po půl roce se mi síla vrátila tak zhruba ze čtyřiceti, maximálně padesáti procent.

Při ukončení léčby jsem už měl sílu tak z pětasedmdesáti procent,“ říká.

A co bylo na celém onemocnění nejhorší? „Vůbec nejhorší byla psychická stránka, kdy člověk neví, co s ním bude a zda vůbec bude schopen fungovat. Naštěstí mě podržela moje rodina i vedení firmy, ve které jsem pracoval. Navštěvovali mě a dali mi najevo, že se mnou počítají. A skutečně jsem se tam po roce vrátil,“ popsal drama se šťastným koncem Petr Dio.

Příběh zaznamenal Milan Kilián, šéfredaktor Klatovského Deníku.

Přečíst článek ›

Jak lékaři (ne)umějí léčit boreliózu

Červená skvrna typická pro onemocnění lymskou boreliózou.Foto: Profimedia.cz

U mnoha lékařů se pacienti totiž setkávají s neindikovanou léčbou, která je jim podaná na základě pravidla „my to tady takhle děláme“. To všechno v době, kdy je moderní medicína založena na jasných důkazech, vycházejících z velkých, statisticky věrohodných studií, které se konají a ověřují na více než jednom pracovišti.

Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ LB není vědecky potvrzené jako účinnější.

Říká se tomu „evidence-based-medicine“, tedy medicína založená na důkazech, nikoliv na místní zkušenosti lékaře. Pro lékaře nestačí si něco myslet, dnes by to měl vědět.

Různí lékaři předepisují antibiotika proti LB různě – na pár dní až na měsíc či více. Faktem ale je, že žádná věrohodná studie dosud neprokázala, že terapie v délce více než 14 dní má větší efekt na eliminaci borelií v časné fázi.

Nesourodnost léčby se navíc rozšiřuje při léčbě tzv. pokročilé LB. Léčit více než 21 dní pro jakýkoliv symptom „pokročilejší“ LB není vědecky potvrzené jako účinnější. Problém však nespočívá jen v neefektivitě. Lékař navíc vystavuje pacienta rizikům důsledků dlouhodobé antibiotické léčby, jako jsou záněty střev nebo rezistence bakterií k antibiotikům.

Často se s infekcí zaměňuje i tzv. post-boreliový syndrom či „chronická borelióza“. K jeho projevům patří například bolesti hlavy či svalstva, občasné bolesti kloubů a deprese.

Tyto potíže však nejsou přímé důsledky boreliózy, ale nepřímé, protože borelióza jen odstartovala různé protichůdné imunologické nebo psychické reakce v organismu, ale sama od sebe ve skutečnosti dále nákazu nepůsobí.

A tím by se také měla řídit léčba: podle charakteru problémů jsou podávány například protizánětlivé léky, antidepresiva či pacient dochází na fyzioterapii.

Mezinárodní studie potvrdily, že antibiotika nemají žádný věrohodný efekt pro léčbu post-boreliového syndromu.

I přes tato fakta je pozoruhodné, že organizace, jako je Mezinárodní společnost pro boreliózu a přidružené nemoci (ILAS), podléhají hříchu upřednostňování představ nad fakty, když na jedné straně navrhují pro takové symptomy antibiotickou léčbu „v zájmu pacienta“, ale ve stejné větě dodají, že si tato možnost „zaslouží další studie“.

O studiích, které neefektivnost antibiotik již definitivně potvrdily, zřejmě nevědí. To je škoda, protože takové organizace mohou sloužit jako zdroj věrohodných informací pro naše lékaře. Další problém je měření protilátek LB a jejich hodnocení.

Zaprvé, protilátky k LB se promění v pozitivní teprve asi za měsíc po kontaktu s nakaženým klíštětem.

Zadruhé, v určitých regionech má až 25 procent populace pozitivní protilátky, protože se s boreliózou setkalo a ani o tom nevědělo. Takže pozitivní test nemusí znamenat nic. Podstatně důležitější je, že kterékoli protilátky proti borelióze mohou navíc zůstat navýšené doživotně, a to i u úspěšně vyléčených pacientů.

Právě proto měření a hlavně interpretace protilátek proti LB náleží pouze kvalifikovanému odborníkovi, který má s touto nemocí zkušenost. Lékař by měl léčit pacienta, nikoliv jeho laboratorní hodnoty.

Celý problém navíc komplikují laboratoře samotné, které často nepoužívají standardizované metody měření protilátek k infekcím. Výsledek se tak mění podle toho, která laboratoř test prováděla. Tam, kde to s boreliózou umějí, si jakékoli pozitivní výsledky ještě nechají prověřit testem Western blot, který potvrdí, že jde skutečně o ty pravé protilátky.

Aby toho nebylo málo, některé laboratoře si osvojily praxi pod výsledkem měření protilátek vytisknout i klinické hodnocení, v němž například tvrdí, že „výsledek ukazuje na akutní infekci“.

Na tento výsledek pak poukazují pacienti a nezkušený lékař se tím řídí.

Interpretace laboratorních výsledků musí náležet pouze zkušenému lékaři, který hodnotí výsledky v souvislosti se skutečným klinickým stavem pacienta.

Důvodem, proč lékaři u nás občas přehlížejí tyto obecně známé informace, je, že je nic nenutí, aby léčili „moderně“. Nejsou totiž nijak kontrolováni, potažmo ani odborně či právně postihováni, pokud se neřídí výsledky nejnovějších studií.

Takže praktikují stylem, na který jsou zvyklí – mnohokrát tím, který se nezměnil od doby jejich promoce. To je v jiných zemích nemožné, protože lékaři musí dokládat dostačující počet hodin pravidelného „dovzdělávání“, včetně toho, že musí každých deset let obnovovat atestační zkoušku, která reflektuje moderní praxi.

Příkladem nerespektování vědecké profesionality jsou tvrzení některých českých parazitologů.

Oznamují sice nové laboratorní poznatky ze života borelií, vzápětí však zbrkle tyto objevy vztahují do jim málo známé klinické reality principů ověřené léčby pacientů bez jakýchkoliv adekvátních studií, které by potvrdily či vyvrátily jejich hypotézu. Tyto zprávy navíc nabídnou médiím a tak se šíří další mýty.

V jiných zemích je běžné, a mělo by to platit i u nás, že pokud se lékař neřídí výsledky tzv. „evidence-based-medicine“, měl by čelit postihu ze strany nejen místního odborného vedení, ale i odborných organizací v jeho oboru specializace či České lékařské komory.

Letos už 1552 nemocných

Lymská borelióza je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, které přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4500 případů lymské boreliózy. Letos do konce července se už nakazilo 1552 osob, což je o 457 víc než ve stejném období loňského roku. První příznaky onemocnění přicházejí po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, bolesti hlavy, kloubů). Onemocnění má dvě stadia.

Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny na sobě lidé ani nepozorují. Většinou se však uvedená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna někdy i ve formě zarudlého většího pupínku se může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava.

Pozdní stadium. Ve 20-30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do pozdních, hůře léčitelných stadií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí.

Článek vznikl na základě odborných informací MUDr. Martina Jana Stránského, který je Assistant Clinical Professor v neurologii na lékařské fakultě Yale School of Medicine, jež poprvé pojmenovala LB, a MUDr. Petra Smejkala, primáře Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Lymská borelióza | Věrnostní program Globus Bonus

Kromě klíšťové encefalitidy, o které jsme na Mimi klubu již psali, přenášejí klíšťata i další nebezpečnou chorobu – lymskou boreliózu. Jedná se o onemocnění přenášené klíšťaty, které se vyskytuje na celém světě. Jde o polysystémové onemocnění, to znamená, že postihuje různé tkáně, orgány či systémy lidského těla.

Bakterie rodu Borrelia

• Vyvolavateli jsou bakterie Borrelia burgdorferi, která vyvolává nejčastěji kloubní onemocnění, Borrelia afzelii, která má afinitu ke kůži, nebo Borrelia garinii, která způsobuje onemocnění nervového systému.
• Po přisátí klíštěte se Borrelie dostane do kůže, dále se šíří v kůži (kožní projevy), lymfatickými cestami (zánět lymfatických uzlin), nebo krví (postižení různých orgánů lidského těla na podkladě zánětu cév).
• Průběh onemocnění lze rozdělit do tří stadií.

I. stadium: tzv.

časná lokalizované infekce, inkubační doba je dny až týdny. Může probíhat pod obrazem tzv. Erythema chronicum migrans (ECM), kdy se na kůži v místě přisátí objeví zarudnutí, to se následně šíří do okolí jako kruh, v centru kruhu může kůže zase blednout. Místo není bolestivé, ale může svědit.

Pokud se po přisátí klíštěte objeví tento příznak, je potřeba zahájit léčbu antibiotiky, a to i před tím, než má lékař k dispozici výsledky serologického vyšetření krve.

Dalším příznakem, který se objevuje v průběhu prvního stádia, je Borreliový lymfocytom (kožní zduření tmavě červené až fialové barvy, nejčastěji lokalizované na ušních lalůčcích, v oblasti prsních bradavek nebo na šourku) nebo regionální lymfadenitis (zduření lymfatických uzlin v místě přisátí klíštěte).

II. stadium: tzv. časná diseminovaná infekce, inkubační doba je několik týdnů až měsíců. Probíhá pod obrazem akutního zánětu různých orgánů lidského těla (centrální nervová soustava, srdce, klouby, kůže). Klinický obraz II. stadia je rozmanitý. Může se znovu objevit zarudnutí kůže nebo pacienta trápí nespecifické příznaky (únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kloubů, svalů).

Při postižení nervové soustavy jsou typické nehnisavé záněty mozkových obalů, projevující se horečkami, nevolností, zvracením, bolestmi hlavy, světloplachostí. Vyskytují se také tzv.

meningeální příznaky: obrna lícního nervu (dítě nedovře oko, asymetrie úst při úsměvu či při cenění zubů, pokleslý ústní koutek, vymizení vrásek na čele při mračení), různé poruchy čití a obrny nervů vystupujících z páteřního kanálu.

Při postižení svalů a kloubů si děti stěžují na bolesti svalů, kloubů, velké klouby (kolenní, ramenní, hlezenní) ale i drobné klouby rukou mohou být postiženy zánětem, projevující se bolestivostí, zvýšenou teplotou, otokem, zhoršenou hybností.

Postižení srdce a cév se projevuje jako poruchy srdečního rytmu, zánět osrdečníku nebo srdeční svaloviny. Dále se může objevit zánět spojivek, duhovky, rohovky, ledvin, jater nebo varlat.

III. stadium: pozdní infekce, inkubační doba je několik měsíců až let. Postižení jsou chronického rázu. Může se jednat o zánět kůže, nejčastěji rukou (Acrodermatitis chronica atrophicans). Kůže je zarudlá, bolestivá, oteklá. Část pacientů může mít současně postiženy klouby, stěžovat si na únavu, chronické postižení motoriky, čití, smyslového vnímání.

Jak se borelióza diagnostikuje a léčí

Diagnóza se zjišťuje vyšetřením protilátek proti Borreliím z krve, při postižení nervového systému jejich vyšetřením z mozkomíšního moku a při postižení kloubů vyšetřením kloubní tekutiny.

Terapie spočívá v dlouhodobém podávání antibiotik. Kožní formy léčíme tabletami a sirupy, při postižení lícního nervu, při serozní meningitidě, kloubním postižení, postižení srdce a oka a při chronické neuroborelióze se podávají antibiotika nitrožilně.

Dále jsou součástí léčby rehabilitace, podávání léků proti horečce, potizánětlivé léky, vitaminy a dostatečná rekonvalescence.

Terapie je vždy dlouhodobá, při přetrvávání obtíží je na místě i psychoterapie (ale to spíše u dospělých, kdy jsou častější chronické formy, přetrvávající únavový syndrom).

Důležité je, aby byla borelióza včas rozpoznána a léčba zahájena co nejdříve. U I. stadia boreliózy, pokud je adekvátně léčeno, je prognóza vyléčení dobrá. Stejné je to u II.

stadia, jen trvá delší dobu, než dojde k plnému zotavení postižených orgánů. Ve III.

stadiu jsou již orgány postiženy chronickým zánětem, správná léčba zastaví průběh onemocnění, ale už nemůže zhojit chronické zánětlivé změny postižených tkání a orgánů.

Vzhledem k tomu, že očkování proti Lymské borelióze doposud neexistuje, je potřeba především snažit se zamezit přisátí klíštěte prostřednictvím repelentů, správného oblečení a kontrol dětí po návratu z přírody.