Mentální anorexie (anorexia nervosa) je duševní nemoc, která je doprovázena především dobrovolným hladověním, úbytku hmotnosti, extrémní pozorností věnovanou sledování hmotnosti. Doslovný překlad znamená “ztráta nebo snížení chuti k jídlu”, což zcela neodpovídá skutečnosti, jelikož při anorexii se nejedná zrovna o ztrátu chuti do jídla, ale o komplexní poruchu stravování. Poprvé byla anorexia nervosa popsána v roce 1873, ale až od 70-tých let je diagnostikována stále častěji.
Jaký je rozdíl mezi anorexií a bulímií?
Odlišení anorexie od jiné známé a časté nemoci, bulimie, je v jednotlivých případech těžké. Obě stravovací poruchy jsou sice charakterizované zvláštními rysy, anorexie hladověním a bulimie přejídáním a následným zvracením, ale přechod od jedné k druhé bývá velmi plynulý. U mnohých pacientek se symptomy setkávají, tehdy se mluví o bulimanorexii.
Příznaky anorexie
Anorexie je charakterizována velkým úbytkem hmotnosti dosaženým dodržováním extrémních redukčních diet. Mnohé dívky a ženy, v poslední době i chlapci a muži, jsou hnáni touhou být štíhlí a strachem z “tloušťky”. Anorektičky vidí sami sebe tlusté, nezávisle na tom, kolik skutečně váží. Samy svou podváhu a podvýživu nepřiznají – cítí se stále “tučné”.
V extrémních případech se stále snaží zhubnout. V této snaze odmítají stravu, jakoukoliv výživu, dokonce i nápoje, což může způsobit smrt. Avšak ve většině případů bývají příčinou smrti doprovodné deprese, srdeční selhání či jiné nemoci, kterým se oslabený organismus neumí ubránit. Podle různých zdrojů se úmrtnost pohybuje mezi 5% a 20%.
Anorektičky jsou obvykle perfekcionistky a kladou sami na sebe velmi vysoké nároky. Líbí se jim pocit mít své tělo “pod kontrolou” a v neustálém hubnutí vidí potvrzení svých schopností.
Typickými příznaky jsou:
- hyperaktivita, nadměrná sportovní činnost,
- jídlo se stává dominantním tématem,
- časté diety a zkoumání kalorií a energie v jednotlivé stravě,
- neobjektivní pohled na své tělo a váhu,
- zdánlivě objektivní odmítání společného stolování s rodinou,
- postupně se zvyšující frekvence reakcí typu: “teď nemám chuť”, “už jsem jedla”, “najím se později” a podobně,
- objevuje se sklon k izolaci od vrstevníků,
- únik do deprese,
- změna charakteru, postojů a hodnot vnímání světa.
Jak odhalit anorexii?
V počátečním stádiu není jednoduché anorexii odhalit. Podle lékařského měřítka však osoba, jejíž BMI (Body Mass Index) klesne pod 17,5 může být považována za anorektičkou. BMI se vypočítá jako podíl hmotnosti v kg a umocněné tělesné výšky v m.
BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2
Průměr obyvatelstva leží mezi hodnotami BMI 20 až 25. Při hodnotě pod BMI 20 se hovoří již o podváhu. Anorexie přichází v úvahu při BMI pod 17,5. Samotný BMI však ještě neurčuje diagnózu!
Výskyt v celé populaci není velmi markantní. Nicméně v rizikové skupině žen mezi 15. a 25. rokem života se anorexie objevuje u 1%. Z celého množství nemocných je jen 5% mužů. Anorexie se začíná objevovat již v rané mládí, obvykle už po první menstruaci.
Nejrizikovější období je kolem 14. roku, ale často se vyskytuje i u 18-letých. V minulosti se předpokládalo, že anorexie postihuje pouze dívky a mladé ženy.
Ačkoliv i dnes jsou největší rizikovou skupinou, postižené je i opačné pohlaví a nezřídka i děti, které dostávají prostřednictvím filmů, časopisů a chování dospělých na vědomí, že vzhled je to nejdůležitější.
Určité osoby jako například atleti nebo ti, u nichž hraje vnější vzezření v povolání důležitou roli (herci, zpěváci, tanečníci, manekýni) jsou obzvláště citliví.
Následky anorexie
Následky se mohou jevit jako:
- Snížená činnost srdce a tělesná teplota
- Zpomalení látkové výměny
- U žen nepravidelná nebo žádná menstruace
- Nárůst jemného tělesného ochlupení, vypadávání vlasů
- Suchá, bledá pokožka
- Srdeční slabost
- Otoky nebo modřiny na rukou a nohou nebo na obličeji
- Deprese, netečnost, nevyrovnanost, chorobná vázanost na jídlo mohou být také způsobeny nepravidelným příjmem potravy.
Příčiny anorexie
Anorexia nervosa se vyskytuje především u ženské populace (cca 2%). Statistiky udávají poměr žen a mužů 95:5. Nejvíce onemocnění vzniká v období puberty a adolescence, tedy ve věku 12 až 18 let. Zárodky nemoci však dítě často získalo a ukládalo si již v předškolním nebo raném věku. Velmi často jde o dívky vzdělané, úspěšné a vzhledné, z přiměřeně dobře situovaných rodin.
Za nejčastější příčiny vzniku se považuje:
- nedostatečně saturovaná emocionalita,
- překrývání a neřešení rodinných nebo individuálních problémů,
- životní styl předstírání rodinně cílem předejít problémům,
- tlak na dítě dosahovat vysoké mety již od útlého věku,
- ze strany nejbližších přetrvávající očekávaná úspěšnost ve všech rovinách,
- podvědomý strach z odmítnutí, selhání,
- v dnešní době významnou roli při vzniku choroby hraje silně vyzdvihován společenský status, kult těla a vzory být “in”.
Asi 50% žen, v nichž je diagnostikována anorexie, se přeorientuje po určitém čase na formu anorexie kompulzivní – nutkavé. Tento stav se nazývá bulimie – chorobné přejídání.
Anorexie a její léčba
Onemocnění anorexií mnohdy nekončí pouze úspěšnou “výkrmou” léčbou a obnovením normální váhy. Mnoho pacientek má totiž i po ukončení léčby stále sklon přijímat příliš málo potravy a navíc s nedostatečnou kalorickou hodnotou. Podle odborníků má na příjem potravy u pacientek s anorexií velký vliv celková duševní pohoda.
Úspěch léčby je často jen dočasný
Anorexie je vážné psychiatrické onemocnění, při kterém se úmrtnost pohybuje kolem 5%. Základem léčby je důsledný stravovací režim při hospitalizaci, jehož cílem je obnovení normální hmotnosti.
I když v tomto ohledu bývá nemocniční léčba poměrně úspěšná, změnit nezdravý postoj pacientek k příjmu potravy se daří již méně.
Po propuštění mnoho z nich pokračuje ve svých původních stravovacích návycích a dokonce zhruba 50% pacientek je nutné znovu hospitalizovat v průběhu jednoho roku od ukončení předchozí léčby.
Pamatujte: Psychika a příjem potravy spolu úzce souvisejí
I když celá řada psychických příznaků anorexie po obnovení normální váhy mizí, často přetrvávají specifické problémy s výběrem potravy a příjmem přiměřeného počtu kalorií.
Některé studie ukazují, že pacientky, které již během hospitalizace raději volili potraviny s nižší kalorickou hodnotou a také si dopřávali méně pestrou stravu, musely být častěji po propuštění znovu hospitalizovány.
Z toho je zřejmé, že samotný “výkrm” nestačí a je důležité pochopit i psychické faktory, které ke špatným stravovacím návykům vedou.
Někteří odborníci se domnívají, že nezdravé stravovací návyky při anorexii jsou spojeny především s pocitem úzkosti. Často právě úzkostné osobnosti mají sklon k tomu, aby se u nich rozvinul strach z jídla a rigidní stravovací návyky.
Tímto způsoben pokles hmotnosti pak ještě zvyšuje úzkostné ladění člověka a bludný kruh se uzavírá. Tento vztah však naštěstí platí i obráceně: pokud se podaří snížit úzkostné pocity u pacientek, zvyšují se jejich naděje na trvalé vyléčení.
Cílem léčby je zvýšení tělesné hmotnosti. U lehkých případů se mentální anorexie léčí ambulantně. V těžších případech musí být pacient hospitalizován, kdy je nezbytná umělá výživa a psychoterapie.
Názor odborníka na léčbu anorexie
V současné době neexistuje žádný ucelený přístup k léčbě anorexie, který by vycházel ze solidního empirického výzkumu. I když na podstatu anorexie existují velmi rozdílné názory, panuje shoda v tom, které oblasti je třeba prozkoumat při vyšetření.
Pro danou poruchu je typické, že pacientka většinou nemá pocit, že se potřebuje léčit, což terapii značně ztěžuje. Prvořadá je somatická léčba, v extrémních případech před zahájením psychiatrické léčby je nutná léčba na interním oddělení.
Nutná je psychoterapie.
Co si o mentální anorexii také přečíst?
VIDEO: Anorexie – můj příběh
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Anorexie: příznaky, léčba (mentální anorexie)
Mentální anorexie patří do skupiny poruch příjmu
potravy.
Je to v první řadě duševní onemocnění, charakterizované neustálou
snahou zhubnout. Svůj sen o hubené postavě si nemocní plní buď přísným
omezováním množství přijaté potravy, nebo excesívním cvičením. Jiní
si kontrolují svůj kalorický příjem zvracením po jídle, nebo
zneužíváním laxativ, diuretik.
Lidé trpící anorexií jsou posedlí svou váhou a tvarem těla. Pořád se
snaží dosáhnout proporcí, které již neodpovídají jejich věku a výšce.
V extrémních případech jsou na kost vyhublí, ale pořád si připadají
tlustí.
Zajímavé je, že u jiných anorexií postižených pacientů dovedou
velice přesně odhadnout jejich váhu i proporce v centimetrech, ale u sebe
jim docela schází reální náhled na svoje tělo.
Ačkoli se anorexie točí kolem jídla, není to onemocnění, které se
týká jenom jídla. Je to hlavně velice nezdravá cesta vypořádání se
s emocionálními problémy, perfekcionizmem a touhou po kontrole. Nemocní
s anorexií si připadají tím hodnotnější, čím jsou hubenější.
Anorexie se vyskytuje zejména u dívek a žen, u chlapců je zřídkavá.
Maximum výskytu je u děvčat ve věku 14-18 let.
Příčiny vzniku anorexie
Přesné a konkrétní příčiny vzniku anorexie nejsou známy. Roli
sehrává kombinace různých vlivů. Zejména se uplatňují biologické,
psychologické a sociálně-kulturní faktory.
Biologické faktory– udává se případná
genetická souvislost vzniku anorexie u některých lidí.
Tak
například mladé ženy, jejichž sestry nebo matky měly nějakou poruchu
příjmu potravy, mají zvýšené riziko onemocnění. Vliv genetiky potvrzují
i studie na dvojčatech.
Existují také studie, zabývající se průkazem
role serotoninu, což je jeden z mediátorů v mozku uplatňující
se u deprese, při vzniku anorexie.
Z psychologických faktorů se uplatňuje například
nízké sebevědomí, emoční labilita či sklony
k perfekcionizmu, což je vede k tomu, že nemocní
s anorexií si o sobě nikdy nebudou myslet, že jsou dostatečně
hubení.
Příčina také tkví v sociálně-kulturních aspektech,
kdy moderní západní společnosti pěstují touhu po štíhlosti. Media nás
zaplavují fotkami vyhublých bezprizorných modelek a hereček. Sláva a
úspěch jsou dávány do souvislosti se štíhlostí. Tento tlak a touha být
štíhlý působí především mezi mladými děvčaty.
Rizikové faktory anorexie
Ačkoli konkrétní příčina vzniku anorexie není známa, existují
určité faktory, jejichž přítomnost riziko jejího vzniku zvyšuje.
Patří sem samotné držení diety. Lidé hubnoucí na
základě držení diety jsou většinou povzbuzeni pozitivním hodnocením
okolí a novým vzhledem svého těla a motivuje je to k dalšímu hubnutí,
které se u některých jedinců může postupně vymknout kontrole.
Také lidé, kteří zhubli neúmyslně, například po prodělané nemoci,
se mohou následkem kladné odezvy okolí na jejich nový zjev povzbudit
k novému postupně extrémnímu hubnutí. A naopak je rizikovým faktorem
také příbytek hmotnosti.
Období života kdy je člověk zranitelný, touží po uznání okolí a
snaží se líbit, je puberta.
Také změny v životě představují riziko. Ať už jde
o změnu školy, práce, nové bydlení, partnerský rozchod, smrt nebo
těžká choroba v blízkém okolí. To vše může způsobit
stres. Jednou cestou, jak se vypořádat se situací, nad níž
nemáme kontrolu, je zaměřit se na něco, co kontrolovat můžeme. V tomto
případě to může být právě přísun jídla.
Rizikovým faktorem je i povolání či kariéra.
Především sportovci, hlavně atleti, gymnasti, krasobruslaři, herci,
tanečníci a modelky jsou ve zvýšeném riziku.
Prevence anorexie
Bohužel, nejsou známé zaručené kroky, které by pomohli předejít
vzniku anorexie, nebo jiné poruše příjmu potravy.
Je potřeba být vnímavý a včas rozpoznat náznaky. Pokud
si všimnete na členu rodiny nebo známem, který trpí nižším
sebevědomím, nespokojenosti se svým vzhledem a držení různých přísných
diet, snažte se s ním promluvit o jeho problémech. I když vy nebudete
moci zabránit rozvinutí nemoci, můžete s ním mluvit o zdravém způsobu
chování a možnostech pomoci.
Příznaky a projevy anorexie
Anorexie má spoustu příznaků. Jsou to jednak příznaky fyzické, jednak
psychické, emoční či projevy změn v chování se.
Mezi fyzické projevy patří extrémní ztráta hmotnosti
vedoucí k vyhublému zjevu.
Bývají poruchy spánku a nemocní jsou pak přes den
unavení, mívají závratě a mdloby.
Bývají přítomné změny v krevním obrazu, hlavně nedostatek červených
krvinek-anemie.
Nemocní jsou dehydratovaní. Mají suchou a šupinatou kůži,
která má žlutavý odstín. Objevují se problémy s vlasy. Jsou řídké,
vypadávají. Mají také křehké a lámavé nehty. Naproti tomu se na
tvářích, na zádech, nohách a rukách objevuje jemné ochlupení vzhledu
pápeří.
Nemocní mívají dále problémy s nízkým tlakem, pomalou srdeční
frekvencí a objevují se také poruchy srdečního rytmu
(arytmie) s bušením srdce. Je jim pořád zima.
Problémy trávicího traktu se projevují hlavně jako zácpy
a bolesti břicha.
U žen se vyskytují problémy s menstruací, která nebývá
přítomná, nebo je nepravidelná. Následkem toho nejsou jen problémy
s plodností, ale snižuje se také hustota kostí a objevuje se
osteoporóza s vyšší náchylnosti k zlomeninám.
Následkem častého zvracení dochází k erozím na sklovině zubů, což
může eventuálně vést až k jejich ztrátě.
Změny chování se projevují častým odmítáním
jídla s popíráním hladu. Hodně až přemrštěně často
přísně cvičí.
Mívají většinou špatnou náladu, jsou jakoby bez zájmu. Často trpí
depresemi. Jsou zranitelní a lehce se rozruší. Cítí se
nesví a straní se komunikace s druhými. Přidružují se poruchy koncentrace
a pozornosti.
Velice často se zabývají jídlem. Bývají dobří
kuchaři, hodně vaří a nutí své známé hodně
jíst, sami ale svoje jídlo skrývají, lžou. Když se jdou vážit,
oblékají si těžší oblečení a dávají si do něj závaží. Odmítají
jídlo, vždy si najdou nějakou výmluvu proč nejíst.
Když jedí, tak malé
množství a z potravin jen ty nízkotučné a nízkokalorické. Jídlo si
pečlivě před konzumací váží a krájejí na drobounké kousky, a po
přežvýkání jej vyplivnou. Opakovaně a často se váží a
kontrolují se v zrcadle.
Nosí volné vrstvovité oblečení a
pořád si stěžují, že jsou tlustí.
Nemocní své onemocnění maskují a někdy je těžké příznaky a projevy
rozpoznat. Pokud jste znepokojení a nejste si jistí, zdali vaše známá osoba
trpí anorexií, všímejte si těchto známek.
Léčba anorexie
Léčba probíhá buď ambulantně, nebo u vážnějších
případů s výraznou ztrátou hmotnosti a ovlivněním orgánových funkcí
je nevyhnutná hospitalizace.
Tato akutní léčba je zaměřená na záchranu života. Úmrtnost je
5-15 %. Zabezpečuje se zajištění zvýšeného energetického příjmu
v podobě nitrožilní potravy, úprava rozvratu vnitřního prostředí a
zvládnutí psychického stresu.
V další fáze je potřebná izolace (přerušení kontaktů
s domácností) a vypracování nového stravovacího
pořádku s cílem postupného zvyšování hmotnosti.
V léčbě anorexie se uplatňuje kromě medicínské intervence při
léčbě podvýživy a jejích následků také psychoterapie.
Dobré výsledky mají zejména individuální terapie, kognitivně
behaviorální terapie, skupinová či rodinná terapie. Je potřebné upravit
konfliktní situace v okolí a rodině pacienta.
Při léčbě jsou nejednou
větší problémy na straně rodičů (hlavně matek), než u samotných
pacientů. Mentální anorexie je chorobou rodiny.
Zatím nejsou známé léky, které jsou speciálně na léčbu anorexie.
Uplatňují se ale jako pomocná terapie, kdy pomáhají při příznacích a
následcích anorexie (deprese, ztráta zájmu, úzkost). Nasazují se zejména
antidepresiva a neuroleptika.
Dále se dávají anabolika, vitaminy,
přípravky železa a léky podporující chuť
k jídlu. Kromě zvyšování hmotnosti je u děvčat dobrým znakem
nápravy stavu také úprava menstruačního cyklu.
Jak si mohu pomoci sám
Pokud anorexií trpíte, může být velmi těžké pořádně se o sebe
sám postarat. Je důležité důsledně dodržovat plán
léčby.
Nevynechávejte žádná psychoterapeutická sezení, za žádných
okolností neměňte stravovací pořádek. Neizolujte se od starostlivých
členů rodiny a přátel, kterým záleží na tom, abyste se uzdravili. Mějte
na paměti, že jim jde jen o vaše dobro.
Dále se snažte co nejvíc odolat nutkání zkontrolovat si svou hmotnost,
vyhýbejte se pohledům do zrcadla.
Komplikace anorexie
Mentální anorexie může mít mnoho komplikací. Může končit i smrtí.
Udává se, že přibližně 5-15 % anorexií končí
fatálně. Smrt může nastat nečekaně, nejčastější
příčinou bývají poruchy rytmu srdeční činnosti a celkový rozvrat
vnitřního prostředí následkem hladovění.
Je snížené množství draslíku (to má samo o sobě negativní vliv na
srdeční činnost), sodíku i chloridů v krvi, což koreluje s celotělovou
dehydratací.
Přidružují se také problémy s ledvinami a plícemi. Vyskytují se
záněty plic, rozedma.
Vliv na trávicí trakt se projevuje zácpami, bolestmi
břicha, nadýmáním a pocity na zvracení.
Nízká hustota kostí v rámci osteoporózy je rizikem k snadnějšímu
vzniku zlomenin ve vyšším věku.
Další komplikaci představuje nepravidelná nebo vůbec žádná menstruace
u žen a také snížená hladina testosteronu u anorektických mužů. Tyto
poruchy mohou vést k poruchám plodnosti.
Když se nemocný s anorexií dostane do stavu závažné podvýživy,
poškodí to spoustu orgánů, včetně mozku, srdce a ledvin. Nebezpečí je
v tom, že postižení může být nevratné a neupraví se, když se anorexie
dostane pod kontrolu.
Kromě fyzických následků je potřeba zmínit i následky anorexie na
duševní stav. Nejčastěji se vyskytují nebo prohlubují
deprese, stavy úzkosti, nevzácné je
zneužívání drog.
Diskuse
- Anorexie a
otěhotnění - Jsem
hubená. Trpím anorexií?
Další názvy: mentální anorexie, anorexia nervosa, anorexia mentalis, porucha příjmu potravy
Mentální anorexie: Jak poznat poruchy příjmu potravy u dětí?
Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com
Touha po dokonalosti, šikana, posměch okolí nebo tragédie v rodině. Důvody, které mohou spustit poruchy příjmu potravy. O mentální anorexii jste jistě slyšeli. Napadlo vás však, že by to mohlo potkat i vaši rodinu?
Mentální anorexie nejvíc ohrožuje dospívající dívky, ale výjimkou nejsou ani mužští pacienti či ženy středního věku. Jak postupovat, když máte strach, že by se mohla anorexie týkat vaší rodiny? Rizikové jsou děti ctižádostivých rodičů, kteří chtějí vše perfektní a na děti kladou příliš vysoké nároky, a také děti matek dietářek.
Poruchy příjmu potravy jsou vážné psychické nemoci, kromě anorexie sem patří také záchvatovité přejídání a mentální bulimie. Anorexii charakterizuje úmyslné ubývání na váze.
„Mezi typické projevy patří patologická obava z tloušťky, frustrace z postavy, podvýživa.
K tomu se přidá narušení tělesných funkcí, jako je vypadávání vlasů, zubů či ztráta menstruačního cyklu,“ popisuje expertka na poruchy metabolismu a výživy Miroslava Navrátilová z Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno.
Pokud u dítěte zaznamenáte, že hubne, nejí, vyhýbá se jídlu, vyhazuje svačiny nebo si odhlašuje obědy, zbystřete.
„Když stále hledá výmluvy, proč nejíst, často vám tvrdí, že už jedlo venku s kamarádkou nebo jídlo schovává, může se jednat o mentální anorexii,“ potvrzuje Marie Novotná, sociální pracovnice Kontaktního centra Anabell Praha.
Odmítají společná jídla, zmenšují porce, začnou být velice vybíraví, přehnaně sportují, neustále se zaobírají svým tělem (váží se, prohlížejí se v zrcadle…).
Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com
Frustrace z postavy patří mezi typické projevy: na smrt vychrtlá dívka si stále připadá tlustá
Poměrně dlouho si nemusíte vůbec ničeho všimnout. Anorektici jsou neuvěřitelně vynalézaví, jak nemoc před světem utajit. Nechávají špinavé misky na viditelných místech (jídlo samozřejmě nesnědí), nosí volné oblečení a tvrdí, že jen chtějí žít zdravě. A když už něco pozřou, často pak hodiny cvičí, aby nabrané kalorie spálili.
Nemocným nelze věřit nic, co stran jídla tvrdí a slibují. Hrají blízkým na city, nebo je dokonce vydírají. Zdá se, že spolupracují a že se chtějí vyléčit? Nevěřte jim!
„Jedná se o pseudospolupráci, která má jediný cíl: pokračovat v mentálních praktikách i za cenu lží a podvodů, což tak potvrzuje jejich diagnózu. Pacientky se obvykle snaží ukrýt své anorektické návyky a upoutávat pozornost jiným směrem. Dochází tak k manipulaci s okolím, které nakonec často nemocným důvěřuje více než odborníkům,“ varuje Miroslava Navrátilová.
Na dítě se nezlobte, že vám lže – mluví a jedná pod vlivem nemoci. Diagnózu i léčbu proto vždy nechte na odborníkovi a na nic nečekejte. Mentální anorexie často končí smrtí, a čím dřív se podchytí a začne léčit, tím větší šance na úzdravu pacient má.
Foto: UfaBizPhoto, Shutterstock.com
Máte podezření na poruchu příjmu potravy? Vyhledejte odbornou pomoc i sami bez dítěte
Nechcete panikařit? „Je dobré být obezřetní a s dcerou o všem mluvit. Zeptat se jí, zdali ji něco netrápí nebo jestli někdo neměl ohledně její postavy či váhy poznámky, například trenér či učitel tance. Pokud nezdravé hubnutí trvá měsíc a déle, doporučuji návštěvu odborníka. Obraťte se na školního psychologa, specializovaná centra, praktického lékaře nebo psychiatra,“ radí Marie Novotná.
Diagnóza i léčba patří výhradně do rukou lékaře – ten je schopen, na rozdíl od milujících rodičů, s manipulacemi anorektiků pracovat a počítá s nimi.
Je zásadní nenechat dítě dlouho hladovět, protože nemoc devastuje celý organismus a i po případném vyléčení mohou zůstat trvalé následky (např.
osteoporóza, špatné zuby, špatný vývin dospívajícího organismu, poruchy menstruace a neplodnost).
Léčba je náročná a dlouhodobá: zesláblý organismus je nutné začít vyživovat, léčit potíže vzniklé hladověním (anémie, problémy s ledvinami, se srdcem atd.) a zároveň je zásadní psychoterapie. Jedná se o chronické onemocnění a vyléčí se ani ne polovina pacientek. Ostatním se nemoc či jiné poruchy příjmu vracejí.
- Popis – Porucha příjmu potravy, těžké psychické onemocnění. Patologický strach z tloušťky a touha po kontrole může vést až k naprostému vyhladovění a smrti. Častá je i sebevražda.
- Příznaky – Odmítání potravy, přehnané cvičení, BMI pod 17,5, u dívek ztráta menstruace, porucha vnímání vlastního těla (vyhublí anorektici si stále připadají tlustí).
- Léčba – Doplnění živin a zvýšení hmotnosti, léčba hladověním zdevastovaného těla, psychoterapie, rodinná terapie. Léčba trvá dlouho a nemusí být úspěšná.
- Mortalita – Vyšší než 10 procent.
- Prevence – Milujte děti takové, jaké jsou, nehledejte na nich chyby a nechtějte po nich, aby byly dokonalé.
Mentální anorexie – jak jí poznat a vyléčit?
- Anorexie se projevuje drastickým odmítáním potravy.
- Anorektici mívají pocit osamělosti a smutku. Nevyhýbají se jim ani deprese.
- Lidé, kteří mentální anorexií onemocněli, jsou nezdravě posedlí svou váhou.
- Jedinci trpící anorexií mají zkreslené představy o svém těle. Zpravidla si přijdou silnější, než ve skutečnosti jsou.
- Ačkoli je nemoc typická hlavně pro dívky v dospívajícím věku, může se vyskytnout i u mužů.
- Anorexie velmi často souvisí s bulimií, pro kterou je typické zvracení po jídle.
Mentální anorexie je duševní onemocnění, které se projevuje soustavným odmítáním potravy a velmi zkresleným vnímáním vlastního těla. Nejčastěji jím trpí dívky ve věku mezi 14 a 18 lety, známé jsou ale také případy, kdy onemocněli muži.
Kvůli nedostatečnému příjmu živin se pacienti potýkají se zdravotními problémy, polovina těžkých případů končí dokonce smrtí. Časté jsou také deprese doprovázené sebevražednými myšlenkami.
Nezájem ze strany rodičů, šikana ve škole anebo rozchod s partnerem. Mentální anorexie, která se společně s bulimií řadí mezi duševní poruchy, může mít mnoho příčin. Všechny ale mívají psychický základ.
Tato nemoc totiž nejčastěji vzniká jako reakce na nějakou životní událost, s kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat. Problémy si následně vylévá na své postavě, a to tím, že odmítá potravu.
Závažnému duševnímu onemocnění můře předcházet také:
- Perfekcionismus ve výchově
- Sexuální zneužívání
- Posmívání ze strany vrstevníků
- Nedostatek pozornosti, lásky či pochopení
- Úmrtí v rodině
- Ztráta bezpečného zázemí (stěhování, přechod na jinou školu…)
- Důraz rodiče na diety a štíhlou postavu, kdy rodič působí jako vzor
- Tyranické nucení jídla
Ke vzniku onemocnění navíc přispívá i tlak ze strany společnosti, jejíž symbol krásy představují velmi hubené modelky.
Dívky v pubertálním věku, které na svůj vzhled mnohdy kladou až přehnaný důraz, se vlivem toho cítí méněcenné a upínají se k drastickým dietám.
Paradoxně se tak mnohem častěji děje u dívek s normální váhou než u těch, které trpí nadváhou či obezitou.
Mentální anorexie se nejčastěji vyskytuje u dívek v pubertálním věku, konkrétně mezi 14. a 18. rokem, může se však objevit i později. A stejně tak jí mohou onemocnět i muži.
S takto nemocnými lidmi bývá poměrně často spojována některá z poruch osobnosti, zpravidla se jedná o narcismus či takzvanou narcistní nerovnováhu, kdy se u pacientů střídá pocit dokonalosti s méněcenností.
Příznaky
Hlavním příznakem mentální anorexie je přísné odpírání jídla, které může ale nemusí být doprovázeno extrémním cvičením.
Aby však mohla být nemoc diagnostikována, musí být u jedince zjištěn rychlý úbytek váhy na takovou hmotnost, která je minimálně o 15 % nižší, než je pro daný věk a výšku normální.
Orientovat se lékaři mohou i podle BMI indexu. Nemocní mentální anorexií mívají hodnoty nižší než 17,5.
Důležitý je i způsob, jakým nemocný hubne.
Zatímco snížení váhy nezávisle na vůli by mohlo signalizovat vážné onemocnění, pro mentální anorexii je typické hubnutí z vlastní vůle, a to pomocí hladovění, léků na hubnutí a drastických diet, někdy v kombinaci s projímadly a zvracením těsně po jídle (pak mluvíme o kombinaci s mentální bulimií). Hubnutí je pro pacienty jako droga. Proto přehnaně počítají kalorie a studují složení jednotlivých jídel, která odmítají konzumovat na veřejnosti. Pokud musí, typicky ho rozpitvávají na malé kousky nebo se ho snaží skrývat.
Jak už zaznělo výše, nemocní mívají zkreslené představy o vlastním těle. To vnímají podstatně tlustší, než doopravdy je. Mají navíc přetrvávající strach z tloušťky a zpravidla se řídí heslem: raději mrtvá než tlustá.
Ačkoli se jídlu snaží vyhýbat, paradoxně na něj myslí častěji než zdravý člověk. Za tyto prohřešky se následně trestají opakovaným cvičením. Někteří zacházejí do takových extrémů, že aby zahnali pocit hladu, polykají mokrou vatu.
Další příznaky anorexie jsou:
- Ztráta vlasů či zhoršení jejich kvality
- Bolesti hlavy
- Bledá pleť
- Pytle pod očima
- Prudké změny nálad
- Perfekcionismus, obsedantní rituály
- Ztráta libida či naopak promiskuita
- Nošení volného oblečení, které zakrývá postavu
Nemocní se často potýkají s pocitem osamocení a smutku. Cítí se zoufalí a bezmocní, někteří mají i sebevražedné sklony.
Zdravotní komplikace
Vzhledem k tomu, že se nemocným dlouhodobě nedostává potřebných živin, potýká se velká část z nich s různými zdravotními komplikacemi. Typický je pro anorektiky narušený metabolismus, zácpa, suchá kůže a zvýšená kazivost zubů. U žen zpravidla dochází ke ztrátě menstruace, a tedy i plodnosti. Mezi vážnější důsledky pak patří:
- Poruchy srdeční činnosti – arytmie, bradykardie, hypotenze
- Problémy s krví – anémie, trombocytopetie
- Záněty plic v důsledku vdechnutí zvratků
- Atrofie mozku, poruchy paměti
- Křeče a svalová slabost
Je potřeba si uvědomit, že mentální anorexie je život ohrožující onemocnění, které se nesmí podceňovat. V extrémních případech navíc může vést až ke smrti. Těžká anorexie tak končí zhruba v polovině případů.
Léčba
Léčit se dá anorexie hospitalizací i ambulantně. Záleží vždy na stupni závažnosti.
V první fázi se léčba zaměřuje na důsledky hladovění, je tedy třeba spravit vnitřní prostředí (popřípadě přidružené zdravotní problémy), obnovit metabolismus a postupně zvýšit tělesnou hmotnost. Vážné případy tak zpravidla končí na jednotce intenzivní péče, kde dostávají intravenózní výživu.
Co se týče psychiky, jejíž léčba následuje vzápětí, je důležité odhalit hlavně příčinu problému. Velmi pozitivní je v tomto ohledu důležitá psychoterapie (individuální, skupinová, kognitivně-behaviorální…). Některým pacientům jsou během léčby nasazena antidepresiva. V některých případech je nutná i hospitalizace v psychiatrické léčebně.
Důležitou roli během léčby hraje bezpochyby podpora přátel a rodiny. Dramatické výčitky nejsou na místě, stejně tak ani přehnané či příliš nízké nároky na dítě. Na druhé straně není v pořádku ani předstírat, že žádný problém neexistuje.
Rodiče by si měli uvědomit, že jsou pro své dítě vzorem. Sami by proto neměli držet drastickou dietu, upozorňovat na své nedostatky nebo rozebírat vzhled svého dítěte. Naopak se doporučuje v dítěti podporovat pocit vlastní důležitosti a důstojnosti.
Obrovskou roli hraje také trpělivost.
Léčba může trvat různě dlouho. Záleží vždy na závažnosti onemocnění a přístupu pacienta. Existují i případy, kdy se nemocní s nějakou formou anorexie léčili většinu svého života. Nemoc má navíc tendenci se vracet.
Anorexie u dětí
Ačkoli je tato nemoc spojována převážně s dospívajícími dívkami, může v některých případech ohrozit i děti předškolního věku.
U těch na rozdíl od první skupiny nebývá anorexie důsledkem touhy po dokonalé postavě, ale příčinou emočních poruch. Nemocné dítě tímto způsobem zrcadlí nesoulad v rodině či problémové vztahy se spolužáky.
Jídlo neodmítá proto, že se bojí tloustnutí, ale z důvodu, že mu je po něm fyzicky špatně, bolí ho břicho či zvrací.
Existuje však malé procento dětí (typicky holčiček), které jsou posedlé vzhledem už v předškolním věku. Toto chování zpravidla přejímají od svých rodičů, často matek, které samy drží diety a s kamarádkami často mluví o svém vzhledu.
Dětem nepomáhají ani rádoby „lichotky“ ze strany rodičů a prarodičů (Ty seš ale kus ženský. Krev a mlíko, žádná vychrtlina!), které mají v případě citlivějších jedinců přesně opačný efekt. Podobně na některé děti působí i časté poučování (Jeden rohlík ti stačí.
Nejez tu čokoládu, budeš tlustá!).
Jak poznat anorexii?
Ať už si nejste jistí tím, zda anorexií trpíte vy nebo někdo ve vašem okolí, tady je pár tipů, jak nemocného poznat:
- Došlo k velkému úbytku váhy za krátký čas
- Jedinec často mluví o dietách a jídle
- Odmítá jíst na veřejnosti
- Používání výmluv jako: „Už jsem jedla.“
- Izoluje se od ostatních
- Má výkyvy nálad
- Nadměrně cvičí
- Přehnaně kontroluje složení veškerých potravin
- Často se váží
- Má slabou imunitu
- Nosí volné oblečení
- Má strach z tloušťky
- Zajímá se přehnané o svůj vzhled
Rozdíl mezi anorexií a bulimií
Stejně jako pacienti trpící anorexií, i v případě mentální bulimie mají nemocní jedinci strach z tloušťky. Vzhledu svého těla věnují nadměrnou pozornost a jsou k němu až přehnaně kritičtí.
Na rozdíl od anorexie, vlivem které si pacienti odpírají potravu, trpí bulimici záchvaty přejídání, po kterých obvykle následují výčitky svědomí z toho, že opět podlehli jídlu. Aby netloustli, vyvolávají zvracení nebo užívají projímadla či přípravky na hubnutí.
Jedna nemoc navíc ovlivňuje druhou, a tak může docházet k tomu, že se z bulimie rozvine anorexie a naopak. Výjimečná není ani kombinace obojího.
Prevence
Kromě dostatečné informovanosti spočívá prevence mentální anorexie také ve zvyšování sebedůvěry a pocitu důstojnosti každého jedince.
Jak už zaznělo výše, velkou roli hrají také rodiče, kteří by svým dětem měli být správným vzorem a neměli by jídlo používat jako formu odměny či trestu.
Důležitá je i správná životospráva, která spočívá mimo jiné ve vyvážené a pravidelné stravě.
Mentální anorexie: co to je?
Mentální anorexie
(lat. anorexia nervosa) je porucha příjmu potravy
, kdy postižený výrazně omezuje množství konzumovaného jídla. Kromě toho pacient(ka) někdy nasazuje další „opatření“, kterými si udržuje podváhu, např. vyvolává zvracení.
Po nějaké době se onemocnění poměrně zřetelně projeví, a to extrémní vyhublostí postiženého. Mentální anorexie
má řadu následků, z nichž některé mohou být závažné.
Omezení příjmu potravy
Výrazný úbytek váhy u mentální anorexie si postižený přivodí sám, nejčastěji omezením příjmu potravy (i nápojů) a hladověním.
Kromě toho postižení uplatňují další způsoby, kterými dosáhnou úbytku hmotnosti, jako je např.:
- vyvolávání zvracení,
- užívání projímadel (laxativ),
- užívání anorektik (léků snižujících chuť k jídlu) a/nebo diuretik
(léky podporující močení), - extrémní tělesná aktivita (nadměrné cvičení).
Podle převládající formy chování odborníci rozdělují mentální anorexii
na tzv. restriktivní typ, u kterého se nevyskytuje užívání léků ani zvracení, a tzv. purgativní typ, který je charakterizován záchvaty přejídání a následného vyvolávání zvracení.
Úbytek hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla
U dospělých s mentální anorexií je index tělesné hmotnosti
(BMI) nižší než 17,5 kg/m2 a tělesná hmotnost je alespoň o 15 % nižší, než by se dalo očekávat pro dané pohlaví, věk a výšku.
U dětí a dospívajících se „ideální“ hmotnost hodnotí podle tzv. růstových (percentilových) grafů [1, 2]. Je-li hmotnost dítěte či dospívajícího pod 3.
percentilem, odpovídá to přibližně hodnotě BMI 17,5 kg/m2 u dospělého a může se tedy jednat o mentální anorexii.
Ačkoli postižení mentální anorexií jsou extrémně vyhublí, jejich vnímání vlastního těla je natolik zkreslené, že jsou přesvědčeni o opaku: mají pocit, že jsou příliš tlustí.
Téměř vždy se vyskytnou hormonální poruchy. Ty se mohou u dívek či žen projevovat vynecháváním menstruace
(amenorea), u mužů ztrátou libida či potence. Pacienti si velmi často vůbec neuvědomují, že se jedná o onemocnění, které může mít velmi vážné následky. Ve většině případů je o tom musí přesvědčit až lékař, který diagnózu mentální anorexie stanoví při objasňování příčin váhového úbytku.
Prvních příznaků mentální anorexie si zpočátku nevšimnou ani nejbližší příbuzní. Onemocnění může začít například dietami
, které vypadají na první pohled zcela neškodně (např. vyřazení cukru či sladkostí ze stravy).
Váhový úbytek může v některých případech postupovat velmi pomalu. Někteří pacienti jsou ohledně stravování extrémně vybíraví a striktní, např. se zcela vyhýbají cukrům, vláknině
a tukům. Mezi příznaky mentální anorexie se mohou řadit i některé rituály spojené s jídlem, např.
extrémně pomalé kousání nebo krájení jídla na velmi malé kousky.
Spouštěčem
mentální anorexie mohou být i různé situace či životní změny, jako je např. první láska, první delší pobyt v zahraničí nebo změny během puberty. Samy o sobě však nejsou pro vznik tohoto onemocnění rozhodující. Bližší informace o rizikových faktorech
najdete v článku Poruchy příjmu potravy
: co to je?
Následky mentální anorexie
Mentální anorexie má celou řadu následků, z nichž některé mohou být velmi závažné. Hladovění se projevuje nejen na těle, ale i na duši. Zpočátku se postižení cítí ještě dobře.
S postupujícím úbytkem hmotnosti a neustálým hladem se však objevuje čím dál více následků a tělo přestává správně fungovat.
Kvůli svému onemocnění navíc postižení často přijdou o mnohé zkušenosti, které jsou pro jejich věk typické (například uvědomování si sebe sama v období puberty apod.).
Poruchy vývoje a hormonální rovnováhy
U dětí a dospívajících může vést mentální anorexie k „zastavení“ nebo opoždění vývoje, což se u dívek může projevit např. opožděním puberty a nástupu první menstruace. U starších dívek se narušení hormonální rovnováhy může projevit vynecháváním menstruace (amenorea).
Kvůli sníženému příjmu živin a narušení hormonální rovnováhy může být pozdním následkem mentální anorexie i osteoporóza
. Za normálních okolností se totiž velká část kostní hmoty (ze které organismus bude čerpat i v budoucích letech) utváří právě před pubertou a během ní.
Kardiovaskulární systém
a metabolismus
Výrazné hubnutí vede k poklesu tělesné teploty, krevního tlaku
i tepové frekvence, a dokonce i ke zpomalení dechové frekvence
. To vše se projevuje například chladnými končetinami postiženého.
Zpomalená srdeční frekvence
může vést i k závratím
a mdlobám
. Kromě toho je narušena iontová rovnováha a zvyšuje se náchylnost k zánětům
.
Na končetinách mohou být viditelné otoky
, někdy se vyskytují i poruchy spánku.
Nedostatek živin, vliv na pleť a vlasy
Mentální anorexie se projeví rovněž na vzhledu pleti a vlasů: pleť bývá bledá a suchá, postiženým vypadávají vlasy apod. Kvůli častému zvracení může být poškozena i zubní sklovina
. Jedním z mnoha příznaků tělesných změn u mentální anorexie jsou i otoky slinných žláz
.
Důsledkem nedostatku živin a omezeného příjmu potravy bývají i zažívací potíže, např. zácpa
či nadýmání.
Poškození orgánů
Neustálé hladovění poškozuje prakticky celé tělo, tedy i životně důležité orgány
, jako je mozek
, játra
, ledviny a srdce. Těžká forma mentální anorexie proto mívá velmi závažné následky. Může se objevit poškození ledvin
, ve velmi vážných případech i selhání ledvin
.
Psychické příznaky a duševní zdraví
Mentální anorexie často vzniká v průběhu dospívání. Jejími průvodními příznaky mohou být poruchy soustředění, ztráta původních zájmů a celková změna chování – např. izolování se nejen od svých vrstevníků, ale i v rámci rodiny (tzv. sociální stažení).
V průběhu onemocnění se může vyskytovat apatie
nebo naopak podrážděnost, postižení často mívají depresivní náladu. Zároveň s mentální anorexií se často vyskytují některá jiná duševní onemocnění
, např.
deprese, úzkostné poruchy nebo obsedantně
kompulzivní
porucha, případně příznaky některých duševních poruch.
Onemocnění zpravidla trvá několik let. Léčba je možná, ale při zdlouhavém a vážném průběhu onemocnění je potřeba počítat s těžkým poškozením organismu, v nejhorších případech i se zvýšeným rizikem úmrtí, ať už v důsledku onemocnění samotného nebo sebevraždy.